MCD, 12" MLP, TAPE 2018, Hells Headbangers Rozsvítíš v místnosti, přesto zůstává všude tma. Zakřičíš bolestí, nejsi slyšet. Takhle vypadá smrt? Přemýšlíš nad svým osudem a mezitím začne po zdech stékat krev. Jsi znovu na okultní seanci, která jakoby vypadla z absurdních hororových filmů z osmdesátých let. Jednoduché riffy, sázka na tajemno. Někdy se vyplatí, někdy ne. Z amerických PROFANATICA mám ale velmi dobré pocity. Mrazí mě v zádech a to u mě bývá vždy zárukou dobrého temného zážitku. "Altar of the Virgin Whore" je ale také deskou, která nebyla u každého pochopena. Osobně jsem se do ní dostával delší dobu, než do předchozích počinů, ale trpělivost se nakonec vyplatila. Koneckonců, ve starých rakvích bývají uložena mnohdy zajímavá poselství, zamotaná v nepřehledných klubkách pavučin. Stačí je jen objevit a pochopit.
Psát o ošklivých nahrávkách, že se mi líbí, se snad ani nesluší. Každopádně za moji osobu jsem spokojený. Skladby jsou rychlé, vyhlazovací (ve stylu DEMONCY, BEHERIT, BLASPHEMY) a mají žádanou pochmurnou atmosféru. "Altar of the Virgin Whore" je jako znovu probuzený Antikrist, který spal dlouhá léta v opuštěných katakombách. Nyní se probudil a za zvuků nové desky přichází na zem. Deska není ničím převratná, ani překvapivá, ale rozhodně se jedná o solidní a poctivé dílo pro obcování se Satanem. Black metal, umně skloubený se smrtí. Spousta špíny, nihilismu, strachu, tlaku a síry. Nutné a žádané pózy, ostrý celkový obraz i atmosféra. Kdybych měl hodnotit číslem, dal bych sedmdesát procent ze sta. Smrt si nevybírá, u poslechu na to budete myslet při každém tónu. Inferno!
sumarizace:
PROFANATICA a jejich EP "Altar of the Virgin Whore" mi připomínají nějakou hodně zlou a ošklivou okultní seanci. Mocné kytarové motivy, hlas povolaný z temnot a skvělý zvuk. Ano, při poslechu mám opravdu pocit, že peklo existuje. Jasně a hmatatelně, jako na novince PROFANATICA. Tahle hudba by klidně mohla znít při uvítání zbloudilých duší při příchodu do podzemí. Oceňuji temnotu, všechny černé skladby i určitou nihilistickou náladu, kterou zde cítím z každého tónu. Obraťte všechny kříže směrem dolů, vyžeňte kněze z kostelů, už napáchali dost zla! Černé death metalové album, které je cítit sírou! Inferno!
Asphyx says:
PROFANATICA and their EP "Altar of the Virgin Whore" reminds me some very bad and ugly occult session. Powerful guitar motifs, voice called up from the darkness and great sound. Yes, when I 'm listening I really feel that the Hell exists. Clearly and tangibly like the news of PROFANATICA. This music could easily sound when the lost souls come in the underground. I appreciate the darkness, all black tracks and certain nihilistic mood that I feel from each tone. Turn all crosses down, expell the priests from churches, they've already done evil enough! Black death metal album that smells of sulfur! Inferno!
Je málo kapel, které mají tak šílenou pověst, jako pražští maniaci HENTAI CORPOTATION. Nicméně, thrash rock‘n‘rolloví kvintet neoplývá jen tím - zároveň jsou to skvělí muzikanti, kteří mají za sebou kritiky opěvované dvě dlouhohrající desky, jedno EP a singl, pevné zázemí na hudebním poli a více jak deset let, plných skvělých koncertů. Momentálně čeká HENTAI CORPORATION jarní turné po Česku, ale ještě před tím se nám představí spolu s bluegrassovými STEVE‘N‘SEAGULLS v pražském Lucerna Music Baru! Šílená, leč skvělá kombinace, která bude mít na svědomí explozivní smršť energie!
CD 2019, Great Dane Records Už toho na nás bylo moc. Celé dny, dlouhé noci, jsme tahali mrtvá těla. Skládali je do velkých hromad a zapalovali benzínem. Občas se stávalo, že někdo ještě trošku žil. Ty oči, bože ty skleněné vyčítavé pohledy. Další vůz, zápach rozkladu, smrt a beznaděj. Podivná nemoc zachvátila celé město. Po ulicích se potulovaly postavy, chrchlající černou krev. Kdy se to zastaví? Kde je bůh? Odpověď nepřicházela a jedinou útěchou nám tak byl jen oheň. Musím se přiznat, že pro finské death metalisty REFUSAL mám slabost. Připomínají mi mrtvolu již v poměrně velkém stádiu rozkladu. Jsou stejně špinaví, zlí, oškliví. Nečistí, jako kus odpadlého masa. Mokvající, s hejnem much kolem kdysi čerstvých ran. Uvnitř nakladená vajíčka červů, tohle je opravdová reálná smrt.
"Epitome of Void" je albem, které je stylově spřízněné s takovými spolky jako jsou ROTTING SOUND, DISMEMBER, CARCASS, NASUM, NAPALM DEATH, EXHUMED. Temnota, hnis a prašivina jsou cítit z každé skladby. Vše je neučesané, uvěřitelné, často si člověk vzpomene na prasklý, dlouho neléčený vřed. REFUSAL nejsou stylo - tvůrci, ale jejich novinka mě opravdu baví poslouchat. Možná za to může jakýsi nechutný náboj, studené melodie, neurvalý a surový zvuk, nevím. Dál skládám na hromadu další a další mrtvoly. Tahle deska je jako morová rána, která nelze vyléčit. Už si myslíte, že jste ji zničili, že lehla popelem, ale ona je pořád někde poblíž, možná zakopaná v zemi před vaším domem. Jen čeká na příležitost, aby mohla dál ničit, stejně jako "Epitome of Void".Je všude. Ve vodě, kterou pijete, v jídle, ve vzduchu. Není úniku a jsem tomu rád. Podobná nečistá alba mívám i po dlouhé době ve velké oblibě. Skvělá morbidní práce!
sumarizace:
REFUSAL jsou věrni odkazu předků jako ROTTING SOUND, DISMEMBER, CARCASS, NASUM, NAPALM DEATH, EXHUMED. Hrají nadšeně, s černou jiskrou v oku a s krvavou patinou ve skladbách. Jedná se o velmi studenou záležitost pro všechny oddané fanoušky temnoty.
"Epitome of Void" je poctivě šíleným albem. Má v sobě vše potřebné pro pořádný mosh-pit na hrobech, na velkou pařbu v márnici. Jakoby se otevřely staré katakomby, které vydávají další a další svědectví o časech, kdy exhumování ostatků byla samozřejmost. Líbí se mi špinavý zvuk, morbidní vokál i crustem nasáklé nápady. REFUSAL si na nic nehrají, jdou rovnou na věc. Bez varování, jako skupina útočících žraloků. Roztrhají vás na malé kousky, rozmělní na jemný prach. Tahle hudba je ostrá, připomíná kosu samotné Smrti. Kosti jsou narovnány do velkých hromad, lebky se smějí bělostnými výrazy a vzduchem se vnáší pach krve. S touhle deskou jsem velmi spokojený! Podávám ruku svému vlastnímu skeletonu! Starý prašivý death metal, u kterého odpadává maso od kostí!
Asphyx says:
REFUSAL are faithful to the ancestral bands like ROTTING SOUND, DISMEMBER, CARCASS, NASUM, NAPALM DEATH, EXHUMED. They play enthusiastically with a black spark in their eyes and with a bloody patina in their songs. This is a very cold matter for all dedicated fans of darkness.
"Epitome of Void" is an honest crazy album. It has everything in it for a good mosh-pit on the tombs, for a great party in the morgue. It seems that all catacombs were opened, giving more and more testimonies of the times when exhume remains were every day thing. I like the dirty sound, morbid vocals and crush-soaked ideas. REFUSAL do not play games they know what they are doing. No warning, they are like sharks. They will tear you into small pieces and grind you to fine dust. This music is sharp, reminds me the scythe of the death itself. Bones are straightened up into large heaps, skulls are laughing with their white expressions and there is the smell of blood in the air. I am very happy about this album! I am shaking hands with my own skeleton! An old ashy death metal which will separate your flesh from your bones.
V půlce listopadu vyšla vaše v pořadí osmá dlouhohrající deska „Ghostly White", pod jejím názvem je možné si představit ledacos, můžeš nám tedy objasnit o co jde a přiblížit koncept alba?
Není to úplně koncept, spíše jen sbírka temně zabarvených skladeb zabývajících se fiktivními i nefiktivními tématy. Dostaneš vše od příběhů strašidelných domů a bytostí až po zneužívání návykových látek a legendu o Boogeymanovi a můj pohled na to, jak to vzniklo.
Jaké jsou dosavadní ohlasy na nové album a zajímáš se vůbec o zpětnou vazbu na vaše nahrávky od fanoušků, přikládáš jím význam a přemýšlíš zpětně o tom, jestli by něco nešlo udělat jinak nebo si za každou nahrávkou absolutně stojíš a jsi s ní spokojený?
Četl jsem je všechny - dobré i špatné. Tahle nahrávka dosud získala hodně chvály. Lidé říkají, že se jim líbí různé vlivy zvuku od thrash metalu přes heavy metal, až po nějaký punk rock. Jsem hrdý na skladby, které jsme vytvořili, každý slyší hudbu svým způsobem. Nežiju tím, jestli jsou recenze dobré nebo špatné. Prostě jsem je četl, abych věděl, jak určitá osoba vnímá hudbu, kterou jsme vytvořili.
Ty a Mike skládáte a píšete texty, je tomu tak i na této nahrávce nebo se něco změnilo? Kde jste nahrávali a kdo se postaral o zvuk a mastering?
Je to v podstatě pořád stejné a Shane Fuegal také přispívá k psaní. Nahrávali jsme ve studiu Oblivion, kde jsme nahrávali také Fearlessh, Supernaturalh a Mournersh. Mike Bossier se tam stará o zvuk a nahrávku jsem produkoval já.
Minulá deska vyšla pod vašim vlastním labelem Shrieks from the Hearseh, letos jste se vrátili zpátky k Hells Headbangers Records, proč ta změna? A jak to aktuálně s vašim vlastním labelem vypadá?
Hells Headbangers je fantastický label a přátelé, dali nám nabídku, která by zaplatila naše nahrávky a navíc distribuovali naše věci kamkoliv. Label, který jsme vytvořili, je tady stále, kdyby jej bylo zapotřebí, ale momentálně jsme nadmíru spokojeni s Hells Headbangers records.
Nedávno bohužel tragicky zemřel váš bubeník Dave „Scarfaceg" Castillo. Příjměte mou upřímnou soustrast. Je to stále poměrně čerstvá záležitost, mohl by jsi nám přesto říct, jaký dopad to bude mít na další fungování DECEASED? Napadla tě myšlenka, že by jsi opět usedl za bicí?
Byl to jeden z mých nejlepších přátel na zemi. Život je divoký, zuřivý běh. Jeho bubnování na nahrávce a i živě bylo neuvěřitelné a bude nám chybět. Vím, že by si přál, abychom pokračovali a my budeme. Vybrali jsme si našeho kamaráda Amose Rifkina, který bude hrát bicí živě a uvidíme, jak si to všechno pomalu, ale jistě sedne. Já jsem napsal vlastně všechny bicí, takže když na to přijde a měl bych je nahrát ve studiu na album, tak se to může stát, ale to ukáže jen čas.
Kdysi si v jednom rozhovoru řekl, že tvá sbírka čítá kolem 4000 CD, 5000 LP a kdysi si jich míval dokonce 10000, jak si na tom statisticky aktuálně? Slyšel jsi opravdu všechny vinyly a CD, které vlastníš, nebo je jen sbíráš?
Musím přehrávat svou hudbu. Nenakoupil jsem ji jen, abych ji nebo sebe velebil. Je to o hudbě. Měl jsem kdysi dokonce nejméně 15 000 nahrávek. Ale v průběhu let jsem šel hodně dolů, kvůli CD nebo jen kvůli stěhování. Pravděpodobně mám dnes asi 4000 vinylů, nebo tak nějak. Nejdůležitější je, že privátně vylisované věci nikdy nebyly uloženy ve formátu CD. Prostor je největší překážkou při sbírání vinylů. Musel jsem si pronajmout skladovací prostory a přeorganizovat rozložení mého domů v průběhu let. Co se týče CD, tak těch mám stále asi 3000.
Jsi velkým fanouškem hororů, můžeš jmenovat nějakého novějšího režiséra jehož tvorba se ti líbí a jeho práce inspiruje vaši hudbu?
Co se týče novějšího hororového režiséra, hodně mě v posledním desetiletí nadchl Alexander Aja. Pak ale polevil a vydal se mírnou a slabou cestou. Nikdo z režisérů moji hudbu zásadně neinspiruje. Film to dělá, ale určitě to není režisér. Myslím, že by bylo fajn do našeho zvuku přidat “Argentovy barvy”.
Pamatuju si váš koncert v Praze v rámci vašeho prvního evropského turné v dubnu roku 2014 v Modré Vopici. Hráli jste společně s Heaving Earth a Mörkhimmel, vzpomínáš si na ten koncert?
Ano! Přijeli jsme z festivalu “Keep It True” a bylo pozdní odpoledne den koncertu a nikdo nás pořád nepřišel vyzvednout na hotel v Německu. Najednou se objevíl člověk a říká, že nás odveze na koncert v Praze. Jel celou dobu rychlostí 150 km/h a mezitím celou dobu pouštěl Sabbath a Voivod. Dorazili jsme tak akorát na čas a užili jsme si skvělý koncert a taky výborné dušené hovězí maso. Fanoušci byli skvělí a užili jsme si ten čas. Po koncertě jsme zůstali ve městě v hotelu, kterému chyběla polovina stěn a z některých pokojů jsi mohl vidět do ulice. Balkon byl také uvolněný a cítili jsme, že můžeme spadnout. Skvělé časy! Musíme se tam vrátit!!!
Hráli jste od té doby znova v Evropě? Já vás totiž nikde nezaznamenala.
Od té doby jsme se nevrátili. Pokud se nám to nepodaří do konce posledního týdne tohoto roku, učiníme to naší prioritou v roce 2020.
Vzpomeneš si ještě na váš úplně první koncert DECEASED? Mohl bys nám přiblížit jak to vypadalo, kde se to odehrávalo a kolik přišlo lidí?
První koncert byla párty v obývacím pokoji v tříčlenné sestavě bez basy v létě roku 1986. Ani jsem za bicíma nezpíval. Hráli jsme předělávky Bathory, Sodom, Slayer, Hirax a Motorhead spolu s pěti vlastními skladbami. Kamarádi na nás koukali a chlastali. V obývacím pokoji jsme házeli výbušné žabky a kouřové bomby ha, ha. Naše první vystoupení na klubové scéně bylo v roce 1989 ve Washingtonu D.C. hráli jsme první a většina našich kamarádů nás neviděla, protože jsme hráli brzy. V době, kdy jsme hráli, bylo v klubu asi 25 lidí. Bylo skvělé slyšet skladby skrze skutečné reproduktory a světla a to vše okolo to dělalo divočejší. Byla to zábava a uvedla kola do pohybu.
Jsi poměrně aktivní na sociálních sítích, v čem vidíš jejich pozitiva a zároveň i negativa, které do undergoundové scény přináší, když to porovnáš s „dobou kamennou" ve vašich začátcích? Vzpomínáš rád na doby kdy jsi začínal nebo se spíš díváš kupředu a do budoucnosti?
Pro mě je vášeň a upřímnost vždycky nejvyšší prioritou. Je spousta parazitů a chvilkových příživníků. Vždycky budu součástí undergroundu a když vidím lháře, podvodníky a příživníky, řeknu jim to. Na scéně nepotřebujeme viry a rakovinu. Na druhou stranu je skvělé vidět mladší generaci, která udržuje metalového ducha poletovat stále vysoko. Internet nás všechny udržuje jen určitým způsobem. Tento rozhovor vznikl díky němu a mnoho dalších jak dobrých, tak i špatných věcí se díky němu událo. Také jsou tady “google metalisti”, kteří si myslí, že ví všechno, protože četli nějaké stránky o tom jak to kdysi s heavy metalem bylo. Vyžaduje to víc, než jen znalosti, je to ta vášeň, kterou jsem již dříve zmínil. Underground si zaslouží poctivost a dobré lidi!
Můžeš mi prozradit, co očekávat do budoucna od DECEASED? Nějaké plány a vize? Kdy se vrátíte zahrát zpátky do Evropy? Jak je to pro vás náročné dostat se na Evropské turné, je to o penězích, nabídkách, nebo o tom najít správné lidi na hraní živě, nebo je za tím něco jiného?
Rádi bychom se vrátili zpátky do Evropy, takže každý, kdo tohle čte nám může pomoct a může nás kontaktovat. Děláme tolik koncertů, kolik jen můžeme po celém světě a je to jen otázka toho, jak to všechno naplánovat, protože máme domy, ženy, děti a práci. Bohužel v realitě musíme pracovat. Ale chceme koncertovat po celém světě, takže každý, kdo tohle čtete a může nám skutečně pomoci, prosím kontaktujte nás. Pokud jde o věci, které plánujeme, tak pracujeme na druhé části “Rotten to the Core” punk rockové nahrávky, stejně tak jako na thrash metalu. Makáme s našim novým bubeníkem na koncertech tady ve Spojených státech a pomalu začneme psát originální materiál na naši novou desku.
A poslední otázka na závěr....předchozí album bylo vydáno po šesti letech, letošní po sedmi, znamená to, že na další si budeme muset počkat osm let?
Kytarista Mike byl v posledních deseti letech pracovně velmi zaneprázdněn. Pracoval mnoho let v zámoří a my jsme měli jen velmi málo příležitostí psát a zkoušet nový materiál, ale brzy se zbaví veškeré své dřiny a my se budeme soustředit více na nahrávky. Bude mít víc času! Dostaneme se k tomu a zůstaneme u toho. Musíme v tom pokračovat.
Děkuji za tvé odpovědi! Moc si toho vážím! Přeji vám mnoho úspěchů s novým albem a doufám, že se brzy uvidíme v Evropě. Poslední slova jsou tvoje!
Díky za tvou podporu! Zůstaňte divocí, škaredí a hlavně hlasití!!! Zdravím všechny!
In the middle of November your eighth long-playing album "Ghostly White" come out, under this title we can imagine whatever, can you explain us what is going on and get closer to the concept of the whole album?
Not really a concept, more so just a collection of dark-tinged songs dealing with fictional and non-fictional topics. You get everything from stories of haunted houses and entities to drug abuse and the legend of the boogeyman and my take on why it was created.
What are the feedbacks to the new album so far? Are you interested about feedbacks on your recordings from fans, do you read a reviews and do they have some special meaning for you and are you thinking later if something else could be done – or done differently, or are you absolutely satisfied with each recording and are you happy with it?
I read them all good and bad. This record has gotten a good amount of praise so far. People saying they like the attack and the various influences of sound from thrash to heavy metal to some punk rock also. I’m proud of the songs we’ve created and everyone hears music their own ways. I don’t live on reviews good or bad. I just read them to see a certain persons take on the music we’ve created.
You and Mike are composing music and writing lyrics, is it the same on this new recording or did something change? Where did you record and who is signed under the sound and mastering?
It’s very much the same with Shane Fuegal also contributing to the writing. We did the record at Oblivion studios where we recorded “fearless”, “supernatural” and “mourners’ records. Mike Bossier is the engineer there and I produced the record.
The past album was released under your own label Shrieks from the Hearse, this year you came back to Headbangers Record, why this change? And how does it look with your own label right now?
We did the last one as we were between labels. Hells Headbangers is a fantastic label and friends and offered us a deal that would pay for our recordings and get the product any and everywhere. The label we created is around if ever needed but we are very happy with h.h records.
Unfortunately, your drummer Dave "Scarface" Castillo has died tragically recently. I am really sorry for your loss! It's still a quite fresh matter, despite this could you tell us please what impact this will have on the continue of DECEASED? Did you get an idea that you would be sitting behind drums again?
One of my best friends on earth. Life is a wild, wild run. His drumming on record and live was incredible and he will be missed. I know he would want us to go on and we are. We have picked up a pal Amos Rifkin to play drums live and we’ll see how al falls into place slowly but surely. I write all the drum parts anyway so if it comes down to me having to record them in studio on albums, so be it. Only time will tell.
You said in some interview that your collection is about 4000 CD's, 5000 LP's, and once that you even had 10,000 LP's, how do you get it statistically now? Did you really hear all the vinyls and CDs you own or are you just collecting them?
I must play my music. I didn’t purchase them to praise them or me. It’s about the music. I have had probably as high as 15,000 records at my most. I am much down over the years due to obtaining the music on cd or just moving some on. Probably have 4,000 or so these days. Mainly the private pressed stuff never put onto cd format. Space is the obstacle with collecting records. I had to rent storage spaces and rethink my house layouts over the years from them. As for cds I probably have about 3,000 of them still.
You are a big horror fan, can you reveal the name of a modern director, whose work you really like and his work inspired you in music, and tell us why?
As for a newer horror director I was really into Alexander Aja for a bit a decade or so back. Then he let up and got soft and assembly line-ish. No one director inspires my music so much. Films for sure do, but not really a director in general. It would be neat to put Argentos ‘colors’ inside our sound though:)).
I remember your concert in Prague (Czech Republic) during your first European tour in April 2014 in Modrá Vopice. You played alongside with Heaving Earth and Mörkhimmel, do you remember that gig?
Yes I do! We were coming from keep it true fest and it was late in the day the day of show, still no one comes to pick us up at hotel in Germany. Suddenly a guy shows up and says he will drive us to the gig in Prague. He drives 150 mph all the way there cranking Sabbath and Voivod all the while. We made it with minutes to spare and had a great gig with some great beef stew food too. crowd was very good and a really rocking good time. After the gig we stayed in town at a hotel that had half the walls missing and you could see into the streets in some of the rooms. The balcony also was loose and we felt we would fall. Great times! We must get back!!!
Have you been playing again in Europe ever since?
I have not seen you anywhere. We have not returned as of yet. If we don’t get over for at least a week this year, we will make it priority in 2020.
Do you still remember your very first concert, as DECEASED? Could you tell us how it was, where did it happen and how many people came to see you?
The first show ever was a living room party as a three piece, no bass summer of 1986. I didn’t even sing from drums. We set up played Bathory, Sodom, Slayer, Hirax, and Motorhead covers along with about 5 of our own songs. Friends watched and drank. We tossed off firecrackers and smoke bombs in the living room ha,ha. Our first show on a stage in a club was in 1989 in Washington d.c. we played first and most of our pals missed us as we went early. There were maybe 25 people in the room at the time we played. It was cool to hear the songs through a real p.a and the lights and all made it wild. It was a fun memory and set the wheel in motion.
You are quite active on social media. Where do you see the positive and negative which they brings into the underground metal scene, when you compare it with the "stone age" in your beginnings? Do you think back about times when you begin or are you looking more ahead?
For me passion and sincerity is always top priority, so many hanger-ons and people in it for a minute. I’m always going to be part of the underground and when I see liars, cheats, rip offs I call them out. We don’t need viruses and cancers in the scene. On the other hand it’s great to see the spirit of some of the younger generation keeping the metal spirit flying high. The internet keeps us all only a type away. This interview happened because of it and many things else both good and bad will happen because of it. There’s also google metalheads that think they know it all because they read some pages from the past of heavy metal. It takes more than knowledge, it takes that passion I mentioned earlier. The underground deserves honesty and good folks!
Can you tell me what to expect from DECEASED in the Future? Some plans and visions? When are you coming to play to Europe again? How difficult is it for you to get to the European tour, is it about money, offers, or about to found a right musicians to play with live show, or some another reasons...?
We’d love to get back to Europe, anyone reading that can help pleas get in touch. We do as many gigs as we can all over the world and it’s just a matter of setting it all up within our schedules as life gives us houses and wives and kids and work. We have to work within reality sadly. But we want to gig all over the world, so anyone reading that can truly help, please get in touch. As far as things we will do. Working on part 2 of our ‘rotten to the core’ punk rock covers record as well as a thrash metal one as well. Working in our new drummer with gigs here in the United States and slowly we start writing for our next record of original material too.
And the last question at the end ... the previous album was released after six years, last album after seven years, does it mean that we will have to wait eight years for the next one? :))
Mike the guitarist had a very busy decade of work. He worked many years overseas and we had very little chance to write and rehearse new material, But soon he retires from all his hard work and we concentrate more on the records. Time will be better for him then! We will get on it and stay on it. Gotta keep on rocking:)).
Thank you for your time and answers! I really appreciate it! I wish you a lot of success with your new album and hope to see you soon somewhere on the European stage again! The last words are yours ..!
Thank you for the support! Stay wild, ugly, and most of all loud!!!!! Cheers to all!~ UP THE TOMBSTONES!!!
DYSPHOTIC - The Eternal Throne CD 2018, vlastní vydání
Kult smrti znovu ožívá. Potácíme se v temnotě a světlo je jen dávnou vzpomínkou. Mám rád desky, které umí vytvořit určité nálady. Rád potom sedávám ve stínu se sklenkou něčeho dobrého a nechávám se unášet na krvavě zpěněných vlnách smrti. Hudby je všude kolem obrovské množství a objevit něco zajímavého bývá už poměrně těžké. Rovnou by se slušelo napsat, že mě američtí DYSPHOTIC svojí prvotinou (ještě mají na svém kontě EP z roku 2015 -"Chaos Terrain") velmi překvapili.
Mám z alba takový ten těžko popsatelný, zvláštní pocit. Jakoby mě po celou dobu poslechu někdo stále sledoval. Riffy jsou mocné, hlas krutý a bolestivý, zvuk se nebývale povedl a o obalu netřeba mluvit. To jsou ale věci, které umí dnes spousta smeček. Jenže DYSPHOTIC v sobě mají ještě něco navíc, jakýsi kousek vyřčeného zla. Kapela se vyhnula v současnosti tolik oblíbeným nepřehledným pasážím. Naopak, vše je čitelné, jasně zacílené do těch nejbolestivějších míst. Z výsledku mi spadla brada.
Na "The Eternal Throne" lze dohledat spoustu vlivů i z jiných oblastí. Zaslechnout lze odkazy třeba takových MORBID ANGEL, BLOODBATH, MAYHEM, EMPEROR, NIGHTBRINGER. DYSPHOTIC sami charakterizují svoji tvorbu jako death metal s častými black metalovými party. Nezbývá mi nic jiného, než souhlasit. Navštívil jsem jednou místo, o kterém se říkalo, že se tam v minulosti pořádaly okultní krvavé rituály. Při poslechu novinky těchto šílenců jsem si na ten pocit (možná vyvolaný jen tím, že jsem hrozně moc chtěl) často vzpomněl. Líbí se mi, že nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Skladby se velmi dobře pamatují, obsahují v sobě pověstnou jiskru, chvění, říkejte si tomu jak chcete, ale takhle umí překvapit a zaujmout poslední dobou málo skupin. Shrnutí a závěr se sami nabízejí. Jsem z desky doslova nadšen, přesto, že ji mám doma již dlouhou dobu, tak se mi ještě neoposlouchala. Vynikající death/black metalový debut, který se povedl po všech stránkách! Kult smrti znovu ožil! Skvěle!
sumarizace:
"The Eternal Throne" je přesně tím druhem hudby, která bude znít všude po světě, až nastane apokalypsa. Já vlastně ani nevím, jak podobná alba hodnotit. Jsem novinkou zcela pohlcen, jsem jejím otrokem a užívám si všechny ty pestré okamžiky. Death metal v podání DYSPHOTIC je takovým jedním velkým šílenstvím. Ostré riffy, složité melodie, všude přítomné zlo. Mé pocity sice byly zpočátku zmatené, ale časem album dozrálo v obrovské monstrum. Všude kolem se vznáší beznaděj, já tápu v nekonečné tmě. Pouštím si nahrávku znovu a znovu a zjišťuji, že se mi do žil dostává hodně temný jed. Krutost, tma a velká přitažlivost. To jsou slova, která mě napadají při poslechu asi nejčastěji. Agresivní, hodně emotivní a zároveň černé album. Absolutní inferno! Apokalyptický temný death metal, který vás smete z povrchu zemského!
Asphyx says:
"The Eternal Throne" is exactly the kind of music that will sound all over the world, when the apocalypse comes. I don't even know how to evaluate similar albums. I'm completely enthrailled by this novelty, I'm its slave and I enjoy all varied moments. Death metal by DYSPHOTIC is such great madness. Sharp riffs, complicated melodies, ever-present evil. Although my feelings were confused at first, the album got into a huge monster. All around despair is rising, I grope in the endless darkness. I'm listening to the recording again and I find there is coming some dark poison in my veins. Cruel, darkness and large attraction. These are the words that are coming to my mind most when listening. Aggressive, very emotional as well black album. Absolute inferno! Apocalyptic dark death metal that will sweep you away from the earth!
Tracklist:
01. Away from the Light
02. Abyssal Plain
03. The Formless Void
04. Aura of Insanity
05. Daemon Sultan
06. Aether and Chaos
07. Tenebrae Aeternum
08. Anathema
09. Supreme Ritual
10. Curse of the Augur
11. Abductor
band:
Zac Hogan, Augustine Ortiz, Ben Durfee, Corbin Pfeffer
CD 2018, Hells Headbangers Records Někdy bývá těžké poznat zlo od dobrého. Přetvářka a klam, jedovaté úsměvy a prvotní strach, který stál u zrodu všeho ošklivého. Pozvali mě jednou, úplně cizí lidé, na okultní seanci. Prořízli kohoutovi hrdlo, obětovali spoustu těl. Ve starém opuštěném kostele, který pamatoval mnohé. Za zvuků nové desky kanadských black deatherů GOATHAMMER. Ortodoxních vymýtačů dobra z tohoto světa. Nihilismus, špína a smrt, to je oč tu běží. Je jen na vás, zda na tuhle nečistou hru přistoupíte. Kapela je hrubozrnné hudbě oddána od roku 2011, stále věrna klasickému satanismu, sirnatým myšlenkám i prznění svatých ostatků. Hudebně se jedná o nekompromisní undergroundový materiál, který mnohým nažene strach a vůbec jej neskousnou. Viděl jsem jednou rouhat starou jeptišku uprostřed mše svaté. Chrlila ze sebe slova zášti, jedovatá a zákeřná. Hudba GOATHAMMER by jí určitě udělala radost.
Riffy jsou zde jednoduché, nebál bych se napsat i primitivní, celkově hudba odkazuje na smečky jako ARCHGOAT, BLASPHEMY, GOATMOON. Člověk má opravdu pocit, že je zavřen, někdy ke konci osmdesátých a počátkem devadesátých let, ve staré, dlouho nepoužívané kobce. Když to vezmeme kolem a kolem, tak dovedu pochopit, že tvorba GOATHAMMER bude hodně lidem ležet v žaludku jako sžíravá nemoc. Nebudou jí moci přijít na jméno. V jednoduchosti ale bývá mnohdy ukryta velká temná síla. "Ceremony of Morbid Destruction" je zkrátka extrémním vyjádřením odvrácených stránek lidské mysli. Je krvavá, pálí jako kyselina v očích, jako had zakousnutý do hrdla oběti. Až jednou půjdu na mši do kostela, vezmu si pro jistotu desku s sebou. To aby mělo dobro taky nějakou protiváhu. Svěcená voda zčerná a já se nechám unášet na Bohu protivných melodiích. Solidní pocta Satanovi!
sumarizace:
GOATHAMMER poslali do světa desku žhavou jako láva, vytékající ze samého pekla. Spaluje vše živé a přináší jen bolest a utrpení. Připomíná apokalyptické filmy, ve kterých zůstane naživu jen pár osamělých duší. Jinak je všude jen nekonečná prázdnota, tichý smutek a strach. Tihle maniaci jsou jako přírodní katastrofa, vichřice nebo tsunami. Jsou nekompromisní v tom, co hrají, nepřístupní a pozvali nás na dlouhou procházku mezi duše zemřelých. Když přistoupíte na jejich hru, můžu vám slíbit jen nekonečnou bolest a zatracení. Budete se smažit ve vroucím oleji, budou vám vytrhány všechny zuby, odstraněny vlasy i duše. Zůstane jen nebohé a slabé tělo. Když vám pak tahle nákaza pronikne do krve, stanete se pokornými sluhy této smečky a jediným smyslem vašeho života bude nekonečné bloudění s jejich CD na prsou. Death blackové album, které může způsobit slabším povahám srdeční infarkt. Nekonečná blasfemie lidské mysli.
Asphyx says:
GOATHAMMER sent into the world a record hot like lava flowing from the hell. It burns all the living and brings pain and suffering only. This maniacs are like a natural disaster, storm or tsunami. They are uncompromising in what they are playing, inaccessible, they invite us for a long walk among the souls of the dead. GOATHAMMER went to school, perhaps to Beelzebub himself. They were attentive and industrious students. Set the dirt and human evil to music isn't easy. GOATHAMMER did it. Death black metal album, that can cause heart attack to weaker natures. Never-ending blasphemy of human mind.
