DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 2. ledna 2021

Rozhovor - CADAVER - Jde o to, abychom se všichni vrátili k životu v postapokalyptickém světě.


Rozhovor s legendární death metalovou skupinou z Norska - CADAVER.

Odpovídal Anders Odden (kytara, basa & zpěv), děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - CADAVER - Edder & Bile (2020):

Ave CADAVER! Chodím teď během pandemie velmi často do lesů. Mívám vaši novou deskou na uších a čekám, kdy se ocitnu někde na starém pohřebišti. Nové album „Edder & Bile“ má úžasně temnou atmosféru. Někde jsem četl, že prvotní myšlenka a nápady na něj vznikly již v roce 2012? Je to pravda? Jak deska vznikala a proč vlastně tak dlouho?

Ave, píši hudbu. První riffy, které k této nahrávce přežily, byly napsány v roce 1988 - Morgue Ritual je remake písně s názvem „Morgue riflig“ na demu Into the outside z roku 1988. Hudba trvá věčnost a nikdy se nic neděje. 


Andersi, tvůj hlas připomíná na novince opravdového démona. Vím ale, že jsi vystupoval s nějakým karaoke projektem, kde jsi zpíval staré metalové songy. To je ale trošku jiná disciplína než death metal. Musel si nějak změnit svůj přístup, bral si třeba někde hodiny zpěvu/řevu? Přiznám se, že jsem z vokálů u CADAVER úplně nadšený. Konečně někdo, kdo nemá generický vokál, ale zajímavou barvu a umí s ním pracovat. 

Děkuji. Mojí prací byly hodiny listování v dílech Jeffa Becerry, Jeffa Walkera, Millea Petrozzy, Toma Angelrippera a Quorthona. Snažil jsem se v té říši najít svůj vlastní hlas. Trik je nezpívat příliš nahlas. Hlavně to není tak těžké, jak to zní. Vždy se zahřívám a zacházím se svým hlasem s respektem. To jsem se naučil od pedagogů písní, které znám. 

Přiznám se, že jsem si musel trošku ze začátku zvykat na zvuk Dirkových bicích. Ale jen do té doby, než mi přišlo originální CD. Pak jsem byl naopak nadšený. Jak jste se dali vůbec dohromady? A kde se bicí party nahrávaly? 

Bicí a 90% všeho ostatního se nahrává ve studiu v severním Hollywoodu. Je to místo, kde Dirk žije a pracuje jako bubeník. Chtěli jsme, aby bicí zněly jako bicí. Většina metalových kapel dnes nezní jako bicí. Proto je jeho „divný“ - vlastně skutečný. 


Ono vůbec zvuk je jedním slovem vynikající. Je zkrátka jiný, než mají ostatní. Démonický, temný, zákeřný. Album produkoval Adair Daufembach z Brazílie. Proč právě on? Kdo desku mixoval? Jaká byla spolupráce s Northwood Sound Studios? 

Adair Daufembach byl návrhem Dirka a udělal všechno. Nahrávání, úpravy, mixování a mastering. Je snem s ním pracovat. Skutečně inspirující a pozitivní člověk, který také dobře zná hudbu. Budu s ním pracovat i na dalším záznamu, i když by tento mohl být kvůli pandemii zaznamenán na dálku. 


K nové desce jste natočili několik klipů. Nejsem moc člověk, který by je sledoval, ale ty vaše mě opravdu nadchli. Obzvláště k „Reborn“ a „Morgue Ritul“ se opravdu povedli. Připomínají mi opravdu nějaký starý rituál. Krásně natočeno. Chtěl jsem se zeptat, koho vlastně ten motiv napadl? A kdo jsou herečky, které v nich vystupují? Jde z nich strach! 

Měl jsem oba nápady na videa. Video Morge obsahuje skupinu okultních čarodějnic z LA, které znám. Vede je talentovaná designérka Missy Stell. MMcustomarts (google it) - Udělala všechny rekvizity pro focení obalu alba a najal jsem její štáb, aby nechal hrát text písně, místo aby kapela napodobovala hudbu. Ukázalo se, že jsem jiný a úžasný.

«Reborn» je v Norsku a LA - Moje vlastní dcera Regine hraje «Pesta» norskou folklórní postavu z černého moru smrti z roku 1349 - Mysleli si, že mor byl rozšířen ženským démonem. Chtěl jsem si představit Pesta (představující pandemii), morového lékaře (představující vědu), Necro Jesus (představující křehkost člověka a představenou nadzralost) a zvíře (představující naše skutečné spojení s přírodou). Píseň je o povstání jako fénix - Když jsem dostal nes, byl jsem bez rakoviny ve stejném týdnu natáčení, to mi všechno dávalo smysl. Jde o to, abychom se všichni vrátili k životu v postapokalyptickém světě. 


Na desce máte dva hosty. Jeffa Becerru a Kama Leeho. Oba odvedli skvělou práci. Proč právě oni? A jak probíhala spolupráce? Vím, že dnes se všechno řeší po internetu, ale přesto se zeptám. Byli jste spolu ve studiu při nahrávání? 

Jeff Becerra fotografoval ve stejné místnosti, kterou jsem používal jako svou ložnici, když jsem nahrával album. Hannah Verbeuren (Dirksova manželka) je dobročinná fotografka a toto je její studio. Když jsme se sbalili, přišli jsme domů a já jsem se ho zeptal, jestli se k nám nechce přidat. Udělal to na místě a použil demo nahrávku na albu, která se perfektně hodí. 

S Kam Leem jsme byli v kontaktu v letech 2003-2004 a dohodli jsme se, že budeme v kontaktu pro budoucí spolupráci. Když jsme v roce 2016 předváděli „FEED THE PIGS“, ještě jsem se na 100% nerozhodl, jestli budu zpívat všechno a tak jsem mu poslal píseň. Vrátil se s tímto klasickým masakrem / smrtí a my jsme si ho nechali. Spojuje album se zakladateli death metalu a je na mě velmi pyšný. 

Andersi, ty jsi zkušený muzikant, který má za sebou pestrou a zajímavou historii. Hrál si a hraješ ve spoustě kapel. Pod CADAVER jsi podepsán hlavně ty. Není pro tebe někdy těžké se ve vší té muzice neztratit? Dokážeš mít nadhled? Nebo máš někoho, kdo je tvým prvním kritikem, kdo ti řekne, ne tohle není dobré apod.? 

Je to již 30 let alb a nahrávání hromady hudby. Jsem svůj nejhorší kritik. Pokud je to na hovno, mohu to říct, ale pokud si myslím, že je to skvělé a pokud není, zahraji to Satyrovi ze Satyriconu. Je to můj hovadinový filtr číslo jedna.

 

CADAVER jsou letos zajímaví i po textové stránce. Kde jsi pro texty, které jsou opravdu propracované, bral inspiraci? Když je srovnám s těmi z devadesátých let, tak jsou o hodně vyzrálejší, což je asi pochopitelné. Jak texty vznikaly? Já mám při poslechu pocit, že jsem někde v Mexiku na starém pohřebišti a za chvíli jdu na řadu jako další oběť. 

Text na E&B je docela přímočarý, řekl bych. Chtěl jsem, aby měla stará škola téměř punkový přístup. Tentokrát jsem se rozhodl, že udělám vše více vrstvené a poetické, protože moje nové myšlenky mě přitahují k abstraktnějšímu myšlení. Normálně zpívám jen to, co je pro skladbu správné, a texty prostě vycházejí z hudby. 

„Edder & Bile“ je ryzím death metalem, přesto v něm lze vystopovat i prvky blacku i grindu. Jsi z Norska, ten černý rukopis nelze přehlédnout. Podle mého je to moc dobře. Inspirace je asi jasná, ale mě by spíš zajímalo, které death metalové desky tě ovlivnily, které si vždy rád a často pouštíš? Mimochodem, z Norska příliš deathových kapel neznám, napadají mě teď snad jen BLOOD RED THRONE. 

Jsem ze staré scény, která se stala scénou Black metalu. Mé vlivy jsou Celtic Frost, Hellhammer, Bathory, Possessed, Morbid Angel, Sodom, Kreator, Slayer, Mayhem a Voivod. Mayhem je mým mentorem, takže svou práci vnímám jako death metalovou vedlejší show jejich přístupu. Je to těžké vysvětlit, podle mě je to jen o správném přístupu a originalitě. Nemám rád kokiemonsterské vokály a riffy bez smyslu, takže většina death metalu mi letí nad hlavou. Mám rád ponuré a jednoduché věci. 


Je asi těžké si představit, aby CADAVER hráli někdy naživo, i když, co na to říkáš? Nemáš plány, chuť? Můžeme se těšit? A co nějaké turné, neláká tě? Zkusit si, jak fungují skladby naživo na fanoušky? 

První «novou» show jsme uskutečnili v srpnu 2019, než se svět změnil. V roce 2021 máme několik koncertů a turné, takže každý týden zkoušíme. Nemůžu se dočkat, až začnou nové skladby žít! Bude to jiné - znovu. Máme zpět starého bassplayera z In Pains - věci se dějí - pomalu. 

S CADAVER máš novou desku, která se fakt povedla. Po šestnácti letech. Co chystají CADAVER do budoucna? Máš už třeba nějaké nápady, vize? Jen doufám, že nebudeme čekat zase tak dlouho:). 

Většina nápadů pro další desku je připravena. Začneme vážně pracovat na začátku roku 2021. Nebude to trvat tak dlouho, než znovu vydáme nové album. 


Ptát se starých muzikantů, co pro ně znamená hudba, by bylo asi hloupé, ale mě by zajímalo, co pro tebe znamená death metal. Jak jej vnímáš, proč si vlastně kdysi CADAVER založil? Myslím tím teď spíše filozofický náhled na věc. 

Chtěl jsem vytvořit originální kapelu, která by byla mimo normy. Chtěli jsme dělat to, co se nám líbilo. Je to moje směrnice pro Cadaver a já to nikdy nezměním. Je to Death metal, Black metal, progresivní metal - je pro posluchače, tak i pro mě. Jsem pro Death metal, ale i veškerý raný Death metal byl také trochu odpad a černota. Prostě dělám věci po svém. 

Děkuji moc za rozhovor, moc si vážím tvých odpovědí. Přeji CADAVER jen samé dobré fanoušky a ať se vám daří i v osobním životě! Odcházím do lesů, snad potkám nějaké nové démony!

Taktéž děkuji!

Recenze/review - CADAVER - Edder & Bile (2020):



------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 

twitter:

pátek 1. ledna 2021

Recenze/review - OFFSET - Bent Benevolence (2020)



OFFSET - Bent Benevolence
CD 2020, Pulverised Records

for english please scroll down

 Zničit, spálit, roztrhat. Rozzuřený dav, adrenalin stoupá. Chytí jej náhodou, když se pokusí utéct temnou uličkou. Obviněný, svázaný, vláčený po zemi. Pro výstrahu všem. Soud bez pravidel, krvelačnost a strach. Pověšený na nejvyšší lampu na náměstí se houpá do větru. Jazyk vyplazený, oči vypoulené. Udělej si s ním fotku, všichni ti ji budou závidět. Emoce se uklidní a pak někdo do ticha pronese, že byl nevinný.

 Singapurští OFFEST už na první poslech působí, jakoby přišli do studia ze špinavé ulice. Kolem se potulují party ostrých hochů a všichni se těší na další skladbu. Death metal, punk, crust. Tohle všechno naleznete i na novém EP "Bent Benevolence". Surová, syrová nálož, špinavá bomba.



Skladby odsýpají jako lavina z černého kamení. Celou deskou navíc prostupuje temnota, která si vás ihned přitáhne na svoji stranu. Je to zkrátka klasický masakr ohlodaný až na kost. Muzika, která patří do zaplivaných klubů, na periferii města, do podchodů, ve kterých se bojíte zastavit. Zvuk láme kosti, bicí drtí, kytary řežou, myslím, že si není na co stěžovat. Možná vokál, ten je občas trošku monotónní, ale to k tomuto stylu tak nějak patří. Poslouchám dál a kolem mě proběhne jedna parta. Je to jen okamžik, malý záblesk a padám k zemi s proříznutým hrdlem. OFFEST nahráli poctivou desku, která vás přišpendlí na zeď. Musíte mít samozřejmě svoje uši naladěné do podzemí, ale potom budete odměněni pořádně ostrým zážitkem. Songy řežou, pálí a žhnou. A zároveň chladí. To jsou pro mě atributy dobrého death/crust/punku. Pánové jej hrají dobře, bez zábran a vy si tak můžete vychutnat pocity rozzuřeného davu. Hodně divoká záležitost!


Asphyx says:

Destroy, burn, tear. Angry crowd, adrenaline rising. It catches it by accident when it tries to escape through a dark alley. Accused, bound, dragged on the ground. To warn everyone. Court without rules, bloodthirstiness and fear. Hanging on the tallest lamp in the square, it sways in the wind. Tongue out, eyes bulging. Take a picture with it, everyone will envy you. Emotions calm down and then someone says in silence that it was innocent. 

At the first listening, Singapore´s OFFEST look like they came to the studio from a dirty street. Parties of sharp boys are wandering around and everyone is looking forward to the next song. Death metal, punk, crust. You can find all this on the new EP “Bent Benevolence”. Raw bomb, dirty bomb. 

The songs spill away like an avalanche of black stones. In addition, darkness permeates the entire board, which immediately draws you to its side. It is simply a classic massacre gnawed to the bone. Music that belongs to spit clubs, on the outskirts of the city, to the subways where you are afraid to stop. The sound breaks the bones, the drums are crushed, the guitars are cut, I don't think there's anything to complain about. Maybe the vocals, it's a bit monotonous at times, but it kind of belongs to this style. I keep listening and a bunch runs around me. It's just a moment, a small flash and I fall to the ground with my throat slit. OFFEST recorded an honest record that will pin you on the wall. Of course, you have to have your ears tuned underground, but then you will be rewarded with a really sharp experience. The songs cut, burn and glow. And at the same time it cools. These are the attributes of good death / crust / punk for me. Gentlemen play it well, without hindrance, so you can enjoy the feelings of an angry crowd. Very wild affair!


TRACKLIST
1. Plunged Into (2:04)
2. Plugged Illusion (2:19)
3. Playhell (1:30)
4. Plagueatory (3:41)

https://www.facebook.com/offsetcrustmachine
https://www.pulverised.net
https://www.facebook.com/pulverisedrecords
https://pulverised.bandcamp.com

čtvrtek 31. prosince 2020

Recenze/review - BASTARD PRIEST - Vengeance... of the Damned (2020)


BASTARD PRIEST - Vengeance... of the Damned
EP 2020, Electric Assault Records

for english please scroll down

Zvedám další víko od rakve a musím si zacpat nos. Takový neskutečný puch jsem již dlouho necítil. Takhle smrdí opravdová smrt. Mrtvola ve značném stádiu rozkladu vypadá, jako nějaká hodně stará loutka. Kdysi dávno zubožené a prokleté tělo snad není ani z tohoto světa. Cítím z něj velkou bolest a strach. Tahle exhumace bude hodně náročná, ještě že k ní mám dobrou hudbu.

Napadá vás něco lepšího než starý dobrý švédský death metal? BASTARD PRIEST se vrátili. Po dlouhých devíti letech. Jsou stále v plné síle a jejich čtyři nové skladby jsou velmi přesvědčivé. Jako za starých časů, jako v minulém století, kdy se po světě proháněly podobné death metalové smečky a svět přísahal na pohřeb do země.

 

Směsice prašivého death metalu, crustu a punku téhle kapele vždy slušela. "Vengeance... of the Damned" je pokračováním věcí minulých. Odkazem z opuštěných katakomb. Dlouhým stínem, čerstvě exhumovanou mrtvolou ve stylu CARNAGE, ENTOMBED, REPUGNANT. Čtyři ostré skladby, čtyři čepele, které se vám zabodnou přímo do břicha. Švédi moc dobře ví, jak složit dobrý motiv. Umí vytvořit náladu starých pohřebišť. Není to sice nic, co bychom už někde neslyšeli, ale to dnes můžete napsat o každé kapele. BASTARD PRIEST jsou velmi uvěřitelní v tom, co dělají. Ve starém prašivém old school death metalu. Vytáhnu mrtvolu na světlo a ona se začne postupně rozpadat v prach. Stejný pocit mám i z téhle desky. Trávím v podzemí již dlouhé roky, ale pokaždé jsem rád, když pro sebe najdu kus hudby, který dokáže znázornit temnotu. Není to lehké, ale Švédům se to opět povedlo. Po mrtvém těle zůstal jenom smrad a plesnivá dřevěná rakev. Neboj se, také jednou takhle skončíš. Než se tak ale stane, tak poslouchej  "Vengeance... of the Damned". Připraví tě na poslední cestu. Smrt si říká BASTARD PRIEST!


Asphyx says:

I lift another lid from the coffin and I have to stuff my nose. I haven't felt such an unbelievable stench for a long time. That's how real death stinks. The corpse, in a considerable stage of decay, looks like a very old puppet. The once impoverished and cursed body is perhaps not even from this world. I feel great pain and fear from him. This exhumation will be very demanding, even though I have good music for it. 

Can you think of anything better than good old Swedish death metal? BASTARD PRIEST are back. After nine long years. They are still in full force and their four new songs are very convincing. As in the old days, as in the last century, when similar death metal bands drove around the world and the world swore to the funeral in the ground.


The mixture of dusty death metal, crust and punk has always suited this band. "Vengeance ... of the Damned" is a continuation of things from past. A reference from abandoned catacombs. A long shadow, a freshly exhumed corpse in the style of CARNAGE, ENTOMBED, REPUGNANT. Four sharp tracks, four blades that stab right into your stomach. Swedes know very well how to put together a good motive. They can create the mood of old cemeteries. It's nothing we wouldn't hear anywhere else, but you can write this about every band today. BASTARD PRIESTS are very believable in what they do. In old dusty old school death metal. I pull the corpse to light and it gradually begins to crumble to dust. I have the same feeling from this record. I have spent many years in the underground, but I am always happy to find a piece of music for myself that can depict darkness. It's not easy, but the Swedes did it again. All that was left of the dead body was a stench and a moldy wooden coffin. Don't worry, you'll end up like this one day. But before that happens, listen to "Vengeance ... of the Damned". It will prepare you for the last journey. Death calls itself a BASTARD PRIEST!

Tracklist:
01. Eyes םf the Possessed
02. March into Obliteration
03. Vengeance of the Damned
04. Into the Endless Dark

band:
Matt Mendoza - Bombs of Mayhem / Rabid Screams of the Mutilated Dead
|||
Inventor - Six & Four String Chains / Unholy Cries (of Doom)

https://bastardpriest.bandcamp.com/album/vengeance

https://electricassaultrecords.bandcamp.com/album/vengeance-of-the-damned
https://bastardpriest.blogspot.com/
https://www.facebook.com/bastardpriestsweden
https://www.instagram.com/bastardpriestsweden/
https://open.spotify.com/artist/3xTU8leecAnwCERgBKlnKg?si=l7bPYvK2QE-tvf9U7WzQXw
http://electricassaultrecords.com/

středa 30. prosince 2020

Recenze/review - INCINERATED - Horror Death (2020)


INCINERATED - Horror Death
CD 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

Bývalo krásné vzít dívku do kina. Obzvlášť dobrý horor byl příslibem dalších věcích. Jenže tentokrát to bylo jiné. Přišli jsme domů, natěšení jeden na druhého. Problém byl, že se ve dveřích objevila postava s nožem v ruce. Stejně jako před chvílí na filmovém plátně. Došlo mi to až po prvním říznutí. Přízraky ožily a jdou nám po krku. Asi jsme neměli utíkat ven, do temné ulice. Asi jsme neměli hledat pomoc. Stejně nás nakonec dostal. Na druhou stranu jsme odešli spolu. Bolestivě a dlouho.

Hororové filmy jsou i základem hudby INCINERATED z Chile. Sérioví vrazi, šílenci, co lační po krvi. Monstra ze snů, sklepení plná obětí a k tomu klasický syrový death metal. Deska je již od prvních setkání jako nějaký živý, neustále se měnící organismus. Samozřejmě pohybující se pouze v chladné temnotě.


"Horror Death" ale není jen hudbou pro fanoušky ošklivých a zlých filmů. Je taky velmi dobře složeným materiálem, plným zajímavých momentů. A to vlastně po všech stránkách. Povedl se zvuk, koláž na obalu i celková produkce. Pro mě je ale nejdůležitější a hlavní to, že na mě hudba nějakým způsobem působí. Jasně že se nejedná o převratné dílo hodné obdivování a vynášení do pekla, ale rozhodně jde o poctivou práci a spoustu myšlenek. Mě na albu nejvíc baví taková ta starodávná neurvalost, energie, tlak a potom právě záhadné a oživující pasáže z filmů pro všechny milovníky proříznutých tepen. Zkrátka, řeže to, pálí, masíruje zevnitř. Utíkám před nějakým šílencem s nožem, který se ani neobtěžoval představit. Vím jenom jedno, že muzika je tu velmi dobrá a že pokud neuteču, tak už nenapíšu nikdy nic. Mé zohavené tělo najdou pohozené u popelnice. Jasně, že si vezme nějaký talisman, uříznuté ucho, kus tkáně, kterou si doma naloží do sklenice. Mám rád death metal s atmosférou, líbí se mi, když kapela není jen parta muzikantů bez duše. INCINERATED tohle všechno splňují a jejich novinka mi ihned pronikla do vnitřností. Jako ostrý nůž! Krve by se ve mě nedořezal. Masakr!


sumarizace:

"Horror Death" je albem, které utíká v rytmu starého death metalu. Je krvavým otiskem nalezeným na místě činu. Je zahnívající mrtvolou, zkroucenou do podivné polohy. Slyším zde odkazy starých death metalových špinavců. Deska má v sobě obrovský kus energie, je přímým úderem do obličeje. Pokud se potřebujete vyřvat ze všech nespravedlností tohoto světa, tak neváhejte ani chvilku. Navíc má nahrávka až hororovou atmosféru, velmi dobře se poslouchá a doslova vám shnije v rukou. Viděl jsem za svůj život až moc krve a nenávisti, ale v tomto podání si ji rád znovu narvu do hlavy. Vím totiž, že syrové melodie mě dokáží alespoň na chvilku přenést do imaginárního světa šílenství a odpoutat mě od nespravedlnosti všedních dní. INCINERATED na své dlouhohrající prvotině žhnou a pálí, řežou a sekají, křičí a drásají. Pouštěl bych ji pořádně nahlas všem, kteří ztratili základní lidské instinkty. Přidal bych volume tak, až by jim začala téct z uší krev. Spravedlnost je stejně slepá. Vynikající extrémní death metalové orgie!


Asphyx says:

"Horror Death" is an album that runs to the rhythm of old death metal. It is a bloody imprint found at the crime scene. It is a rotting corpse, twisted into a strange position. I hear here links such as old school death metal bands. The album has a huge amount of energy, it is a direct punch to the face. If you need to yell out of all the injustices of this world, do not hesitate for a moment. In addition, the record has a horror atmosphere, very good listenable and literally rot in your hands. I have seen too much blood and hate in my life, but in this submission I like to put it on my head again. I know that raw melodies can at least take me into the imaginary world of madness at least for a moment and detach me from the injustice of everyday life. INCINERATED on their long-playing debut, they glow and burn, cut and chop, scream and scrape. I'd play it loud to everyone who lost basic human instincts. I would add volume until the blood began to flow from their ears. Justice is blind. Excellent extreme death metal orgy!


Tracklist:
01. The Witches Of The Black Forest
02. Kikafi's Blood
03. Severed And Cookin
04. Beware The Moon
05. Creatures
06. ピッコロ大魔王
07. The Chosen One
08. The Haunted Asylum
09. The Night He Came Home!
10. The Creeper
11. Deadites
12. I Shoot J.Guzmán
13. Crystal Lake Massacre
14. The Final Nigthmare

band:
Benjamin Ulloa : Guitarra.
Claudio Castillo : Bajo.
Cristian Farias : Bateria/Voz.

Ex Intergrantes :
Antonio Catalan : Guitarra
Reynaldo Palomino : Guitarra.
Eugenio Contreras : Bajo,Voz.
Javier Retamal : Voz, Guitarra

Recenze/review - BLASPHEMOUS PUTREFACTION - Prelude to Perversion (2020)


BLASPHEMOUS PUTREFACTION - Prelude to Perversion
CD 2020, Dunkelheit Produktionen

for english please scroll down

Někdy mám pocit, že existují dva světy. Jeden krásný, plný úžasných reklam, štěstí a porozumění a potom také odvrácená strana. Svět reality, ve kterém se vraždí, znásilňuje, umírá. Před špatnostmi zavíráme oči a popíráme jejich existenci. Jenže stačí vyjít po setmění na ulici a najednou je všechno špinavé, ošklivé a zlé. Hned vedle kavárny s úžasným prostředím leží kus masa, pokrytého boláky. Kdysi to také býval člověk, ale spadl na dno.

Němečtí surovci BLASPHEMOUS PUTREFACTION jdou se svým death metalem ještě dál, do větších hlubin. Do opuštěných podzemních chodeb dolů pod město. Někde v těchto místech sídlí i samotný Satan. Pro něj, i pro všechny prokleté, kapela hraje. Je nutné na to pamatovat, protože novinka (a zároveň dlouhohrající prvotina) je pro posluchače podobných zvěrstev uzpůsobena. 

 

BLASPHEMOUS PUTREFACTION hrají starý perversní špinavý death metal. A hrají jej velmi dobře. Nevymýšlejí sice nic nového, ani převratného, ale svému morbidnímu řemeslu opravdu rozumějí. Stačí jen bedlivě poslouchat. Surové, syrové riffy, bestiální postupy. K tomu si připočtěte vokál bestie. Neznalému se sice bude občas zdát, že je deska lehce monotónní a že se sem tam vkrádá stereotyp, ale není to pravda. Stačí poslouchat bedlivě. Album si musíte dát pořádně nahlas. Teprve potom vyniknou jednotlivé pochmurné nuance. Svět je někdy opravdu velmi těžké místo k žití. Líbí se mi atmosféra desky, mokvající motivy i síra, která ze všech skladeb smrdí. Němci vás spálí pekelným ohněm, roztrhají na kusy a pohřbí za hřbitovní zdí. Tohle je death metal zahraný bez jakýchkoliv kompromisů. Studený a temný jako opuštěná kobka. Všude kolem vidím jenom krev, řeku zkažené krve. Na vlnách se vznášejí těla těch, kteří nevěřili. "Prelude to Perversion" jsou divokou odpovědí na záhrobní rituály. Deskou, která vás strhne do hlubin močálů. Totální smrt!


Asphyx says:

Sometimes I feel like there are two worlds. One beautiful, full of amazing ads, happiness and understanding and then also the other side. The world of reality where are murders, rapes, dies. We close our eyes to evils and deny their existence. But all you have to do is take to the streets after dark and suddenly everything is dirty, ugly and bad. Right next to the cafe with an amazing environment lies a piece of meat covered with sores. He used to be human, too, but he fell to the bottom. 

German savages BLASPHEMOUS PUTREFACTION go even further with their death metal, to greater depths. To the abandoned underground corridors down below the city. Somewhere in these places resides Satan himself. For him, and for all the damned, the band plays. It is necessary to remember this, because the new album (and at the same first full-length album) is adapted for listeners of similar atrocities.


BLASPHEMOUS PUTREFACTION play old perverted dirty death metal. And they play it very well. They don't invent anything new or revolutionary, but they really understand their morbid craft. Just listen carefully. Raw riffs, bestial procedures. Add to that the vocals of the beast. To the uninitiated, it may sometimes seem that the record is slightly monotonous and that a stereotype creeps in here and there, but this is not true. Just listen carefully. You have to make the album really loud. Only then will the individual gloomy nuances stand out. The world is sometimes a really difficult place to live. I like the atmosphere of the album, the soaking motifs and the sulfur that stinks of all the songs. The Germans will burn you with hellfire, tear them to pieces and bury them behind the cemetery wall. This is death metal played without any compromises. Cold and dark as an abandoned dungeon. All around I see only blood, a river of rotten blood. The bodies of those who did not believe float on the waves. "Prelude to Perversion" is a wild answer to graveyard rituals. An album that will pull you into the depths of the swamps. Total death!



tracklist:
1. Prelude to Perversion
2. Necromantic
3. Blasphemous Ritual
4. Epidemic
5. Sacrifice for the Dead
6. Blooddrunk Skeleton
7. Leprous and Cancerous
8. Splattered
9. Return to Chaos

band:
Satanic Death Vulva
Tar Morion

https://www.facebook.com/BlasphemousPutrefaction/
https://dunkelheitprod.bandcamp.com/album/prelude-to-perversion
https://open.spotify.com/artist/2aETqhlGOgan5vhz2RqMqe
https://www.dunkelheit-produktionen.de/

úterý 29. prosince 2020

Recenze/review - VACUOUS - Katabasis (2020)


VACUOUS - Katabasis
EP 2020, digital Bandcamp, cassette

for english please scroll down

Musel jsem se ještě chvilku dívat. Trošku se za to stydím, ale ne moc. Zvědavost zase jednou zvítězila. Spadl do obrovské drtičky kostí. Nejdříve mu to ustřihlo nohy. Kdybyste viděli jeho vyděšený pohled. Byl hodně překvapený a doslova ječel bolestí. Pak mu to zamotalo ruce. Stala se z něj jenom loutka s krví v obličeji. Ani nevím, kdo se mu chtěl pomstít. Možná všichni, kterým celý život ubližoval. Vždyť to byly jen malé bezbranné děti. Ne, přiznám se, nebylo mi ho líto. Boží mlýny zase jednou spustily.

Vypadá to, že londýnské podsvětí je pořádně prolezlé death metalem. Důkazem jsou VACUOUS. Kapela, která po jednom demu (také vydané letos) přichází s novým EP "Katabasis". Pokud máte jako já rádi pocit, že vám někdo drtí kosti, tak neváhejte, tohle je špinavá a nechutná odpověď na všechny zlé lidské činy. 

 

"Katabasis" je deskou, která má neskutečně podmanivou atmosféru. Kapela se ve svých textech zaobírá horory, smrtí a prázdnotou, která v mnohých zůstává. Představte si postavy od krve, motající se v roztodivných kruzích. Jsou to duše těch, kteří byli za svého života prokletí, zlí a rádi někomu ubližovali. Nemohou přejít na druhou stranu. Smrt pro ně byla malým trestem, ať už byla jakkoliv krutá. Stejně jako oni. K těmto představám a pochmurným obrazům hudba VACUOUS krásně sedne. Pánové se inspirovali třeba u takových NEKROVAULT, COSMOVORE, AUTOPSY, INCANTATION, CIANIDE. Songy vás opravdu rozdrtí velkou silou, jsou podmanivé, přitažlivé. Mohou za to i zvuk a obal, ale hlavně morbidní hudba. Mám rád podobné kousky shnilého masa, s chutí a rád nasávám nálady, které opravdu bolí. Death metal by měl být takový. Nasáklý nenávistí, s dobrým vokalistou, s muzikanty, kteří věří tomu, co hrají. Britové jsou naplno oddáni stínům. Z téhle drtičky kostí jen tak neuniknete! Nezbyde nic jiného, než posbírat zbytky a pořádně přidat volume. VACUOUS mě stáhli do hlubokých močálů, ze kterých není úniku. Pravé, ryzí, nefalšované peklo!


sumarizace:

Hudba mě stahuje do močálu stále víc a víc. Podobným způsobem, jako to umí kapely typu NEKROVAULT, COSMOVORE, AUTOPSY, INCANTATION, CIANIDE. MORTIFERUM na "Katabasis" dokazují, že se umí v záhrobí pohybovat s přehledem starým death metalových mistrů. Tento styl byl vždy hlavně o atmosféře, o chladných melodiích, o chorobném vokálu. Britové mají velký cit pro záhrobní věci člověka a opravdu dokáží vytvořit nálady podobné snad opravdu jen starým hřbitovním rituálům. Po formální stránce je také vše v pořádku - zvuk pálí a žhne, zároveň mrazí. Obal plně vystihuje to, co se na desce odehrává. "Katabasis" je dílem, u kterého vím, že si ho s absolutní jistotou vezmu na svoji další cestu do bažin zapomnění. Je totiž dokonalou esencí toho, co mám na tamto stylu rád. Je plné hniloby, smutku, drásavých pasáží a pradávných chorob. Bažiny mě nakonec také pohltí, stejně jako každého, kdo do nich vstoupí. Tohle album budu poslouchat stále dál. Je totiž dokonalé! Temně mokvající death metalový počin, u kterého se rozpadnete v prach! Vynikající!


Asphyx says:

Music drags me into the swamp more and more. In a similar way as bands like NEKROVAULT, COSMOVORE, AUTOPSY, INCANTATION, CIANIDE. MORTIFERUM on "Katabasis" they proves that they can move in the graveyard with an overview of old death metal masters. This style has always been about atmosphere, cool tunes, sick vocals. British have a great sense of the grave things and really can create moods, perhaps similar to old cemetery rituals. Formally, everything is also fine - the sound burns and glows, and freezes at the same time. The cover fully captures what is happening on the album. "Katabasis" is an album which I will certainly take with me on my next trip to the swamp of oblivion. It is the perfect essence of what I like about that style. It is full of rot, sadness, harrowing passages and ancient diseases. The swamps will eventually engulf me as well as anyone who enters them. I will continue to listen to this album. It is perfect! A dark-blowing death metal album that breaks you down into dust! Excellent!


tracklist:
1. Katabasis
2. Unmarked Grave
3. Fermentation
4. Voluntary Immurement
5. Blood Eagle

band:
Michael B - Guitars
Damiano S - Bass
Jo Chen - Drums / Vocals

https://fhed.bandcamp.com/album/katabasis

https://www.facebook.com/vacuousdeath/

A few questions - interview with death metal band from United Kingdom - VACUOUS.

A few questions - interview with death metal band from United Kingdom - VACUOUS.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.? 

Hello! We are Vacuous and we are a death metal band from London, UK. We officially formed in January 2020. For the past year, the band has been myself (Michael/guitars), Jo (drums/vocals) and Damiano (bass). We all met through mutual acquaintances in the music scene. We each have very different musical backgrounds, from punk to grind to more traditional metal, but we had enough in common to work together and found that death metal gives us enough artistic freedom to mix and incorporate these different elements, while still remaining coherent. We recorded a demo quite early on to solidify these different influences and used that as a basis for moving forward. 

 

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering? 

Katabasis was written and recorded entirely during the lockdown period earlier this year. Luckily, we each had the equipment to record our parts independently and send them back and forth until we were happy with it. Obviously, a real studio would have been nice but this gave us the luxury to really take our time.The guitars ended up getting re-amped by Tom Dring (Corrupt Moral Altar) and it was then mixed and mastered by Ben Jones, an engineer based in Leeds. 

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)? 

The initial pressing was on CD and cassette via the label F H E D, who are based in Cardiff. I can’t remember the numbers off the top of my head, but it’s fairly limited, which is fine. There will be a repress in early 2021, but I can’t announce that quite yet.

 

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Jo handles vocals and de facto, the lyrics. There’s an element of improvisation to the vocals, given that they’re used as an additional instrument as much as anything else. The overall concept of Katabasis is the exploration of the „depths“, whether it be a physical descent into an oppressive underworld, or into one’s own psyche...The songs tie in to this overall idea. There’s an element of horror and maybe even sci-fi to it, but we also want it to feel quite real and harrowing. 


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

The logo was designed by an artist called Rotting Earth, based in the US, who specialises in abstract death metal visuals. We got some additional help with layouts etc.. from my partner, who is a professional graphic designer. Aesthetics are definitely important to us – it’s the first contact most people will have with your music and they will absolutely judge you by it. We wanted to go with cold, dark imagery that tied in with the overall theme of the EP and matched the serious tone of the music. One thing we agreed on was avoiding the stereotypical violent imagery which is generally associated with death metal and has been completely overdone but can be frankly quite cartoonish at times. 

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you? 

The EP was released via F H E D, a one man label based in Cardiff. I know Jim, who runs it, from years back and he approached me after we put out our first demo and asked about doing a cassette release. Working with someone you know and trust is really helpful at our level so we decided to go with him again for the EP. We’ve had other labels contact us since then, so we will see what our options are when we record a follow up to Katabasis, but right now we are happy with our current arrangement. 


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration? 

We all have very different influences but here are some of mine: Autopsy, Incantation, Zhrine, Dead Congregation, Deathspell Omega, Bölzer, Spectral Voice, Demilich, Paradise Lost, Napalm Death, Converge, Darkthrone, Celtic Frost, Morbid Angel, Carcass, Crowbar, Infester..... 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response? 

We’ve worked exclusively with F H E D for Katabasis. As I mentioned, a few other labels have been in touch since we released the EP, which is nice to see and really flattering. So hopefully, we will have some different options to choose from on our next release. 

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

Unfortunately zero! Covid has ruined any chances we had of playing live this year so that will hopefully be for next year. Hard to say, but we’ll definitely want to start with small shows. As a fan, those are the types of shows I prefer anyway. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band? 

We’ll hopefully do some more recording in the first half of 2021. Our plan is to release a split with another UK death metal band and then work on another EP or full length. As I mentioned, we also look forward to making our debut as a live band, once Covid restrictions have been lifted. 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information? 

All our music and merch can be found on https://vacuousdeath.bandcamp.com/

We are also on Instagram and Facebook: 



We are also on Spotify and all those other streaming platforms! 

Thanx for the interview. 

Thanks for the questions! I come to the Czech Republic every summer to attend Brutal Assault, so hopefully see you there one day! Cheers! 

pondělí 28. prosince 2020

Recenze/review - ABYSSUS - Relics of the Past (2020)


ABYSSUS - Relics of the Past
CD 2020, Death in Pieces Records

for english please scroll down

Jako každý starý hrobník moc dobře vím, že jsou mezi hrobkami velké rozdíly. Některé jsou prozářené vzpomínkami a spočinutím. Je v nich klid a můžete v klidu rozjímat. Ta s nápisem ABYSSUS nad vchodem je ale plná stínů. Pokaždé, když do ní vstoupím, tak mě obestře divný pocit. Mám strach, protože z koutů se ozývá zlý šepot a slyším, že rakve se hýbají. Nedávno jsem tam dokonce zaslechl i bolestivý nářek. V téhle kobce dlí něco zlého a ošklivého. Chvilku mi trvalo, než jsem přišel na to, že je prokletá.

Prokletí starým death metalem jsou i řečtí ABYSSUS. Kapela, která od roku 2011 hraje takový ten prašivý kov, který se kdysi drtil na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Cituje se z omšelých zaprášených knih. Nutno také podotknout, že atmosféra je velmi podmanivá.

 

"Relics of the Past" ale není jen obyčejným klonem, výkřikem do tmy. Naopak, já si tuhle smršť a zlámané kosti ve stylu POSSESSED, HELLHAMMER, OBITUARY, BOLT THROWER, ASPHYX, ENTOMBED neskutečně užívám. U podobných desek je hrozně důležitá opravdovost, nadšení, s jakou se kapela do své práce pustí a ABYSSUS jsou jedním slovem výborní. Občas sice trošku popustí uzdu fantazii a skladby jsou příliš dlouhé, ale to se dá odpustit. Stejně nakonec člověka strhne černá energie, navíc má EP na sobě opravdovou, nefalšovanou patinu starých časů. Tohle se podle mě nedá naučit, muzikanti musí mít vlohy v sobě. Musí sedět také zvuk, obal a u "Relics of the Past" je vše na svých místech. Kosti jsou vyrovnány v dřevěných rakvích a mě tak nic nebrání v tom, abych si užil všechny rozmluvy s nemrtvými. Staří hrobníci mi mohou potvrdit, že řečtí maniaci jsou velmi vhodní pro časté exhumace hrobů, které se stávají poslední dobou častým jevem nejen na našem hřbitově. Je to dobře, protože si myslím, že prastaré death metalové řemeslo by nemělo uhynout na úbytě. Pokud zde budou smečky jako ABYSSUS, tak o to strach nemám. Také slyšíte ten podivný šepot? To jsou ozvěny ze záhrobí způsobené poslechem alba. Budiž tma! Prašivý smrtící kov a atmosférou márnic!


sumarizace:

Kapela ABYSSUS hraje smrdutý, starý a plesnivý death metal. A hraje jej velmi dobře. Ze skladeb je cítit takový ten hnilobný zápach, kteří my staří metalisté potřebujeme k tomu, abychom si desku zařadili do svých sbírek. Ulice jsou dávno prázdné a obchází jimi strach. Myslím, že jsem zde správně. 

Pokud bychom měli novinku "Relics of the Past" popsat jedním slovem, museli bychom říci - plesnivá. Je postavená na pevných základech, které kdysi vystavěly kapely typu POSSESSED, HELLHAMMER, OBITUARY, BOLT THROWER, ASPHYX, ENTOMBED, MASTER, slyšet ale můžete velkou spoustu dalších vlivů. Je to jedno, hlavní je výsledek a ten je vynikající. Album se velmi dobře poslouchá a jestli máte rádi starou metalovou školu, tak neváhejte ani chvilku. Odměněni budete opravdu syrovým a drsným zážitkem. Album je velmi dobře ošetřeno i po formální stránce, zvuk je náležitě prašivý, na obal je radost pohledět a songům nechybí dynamika a drive. ABYSSUS jsou svým způsobem poctivě ortodoxní, uvěřitelní. Sbírám při poslechu roztrhaná těla, nakládám je na vozík a těším se na hřbitov. Ulicemi obchází bestie a nezná slitování. Stejně jako nová deska těchto šílenců. Tohle je death metal ze staré školy, u kterého shnijete zaživa. U téhle nahrávky je radost zemřít! Album syrové jako ruka mrtvoly!


Asphyx says:

The band ABYSSUS plays stinking, old and mouldy death metal. And they plays it very well. From the songs you can feel the rotting odour that we old metallers need to put the album to our collections. The streets are long time empty and fearful to circumvent. I think I'm right here.

If we had to describe the new album "Relics of the Past" in one word, we would have to say - mouldy. It is built on solid foundations that were once built by bands like POSSESSED, HELLHAMMER, OBITUARY, BOLT THROWER, ASPHYX, ENTOMBED, MASTER, but you can hear a lot of other influences. But it does not matter, the main result is excellent. The album is very good listenable and if you like a old death metal school, do not hesitate a minute. You will be rewarded with a really raw and rough experience. The album is very well treated from a formal point of view, the sound is dull, the cover is a pleasure to look at and the songs don‘t miss dynamics and drive. ABYSSUS are in some ways honestly orthodox, believable. I collect torn bodies while listening, load them on a trolley and look forward to the cemetery. The beast walks through the streets and don‘t have mercy. Like the new album of these madmen. This is old school death metal that make you rot alive. It's a pleasure to die with this record! Album is raw as a corpse hand!



tracklist:
1. In the League with Evil
2. Relics of the Past
3. Aggressor (Hellhammer cover)
4. Death Metal (Possessed cover)
5. Condemned System (Terrorizer cover)

band:
Kostas Analytis - Vocals
Panos Gkourmpaliotis - Guitars
Christos Liakos - Guitars
Kostas Ragiadakos - Bass
Jan Westermann - Drums

https://abyssus666.bandcamp.com/

Recenze/review - CURSED BLOOD - Taker Of Life (2020)


CURSED BLOOD - Taker Of Life
CD 2020, War Anthem Records

for english please scroll down

Našel jsem ve sklepě krabici plnou zlámaných kostí. Přemýšlel jsem, jak se tam vzala? Komu patřily? Odpovědí mi byla temná chodba, která vedla až na nedaleký hřbitov. Vydal jsem se podzemím a poslouchal jen samou surovou a ošklivou hudbu. Už dlouho mi pomáhá přežít, pokaždé, když vylezu na světlo. Vstupuji do staré, zdánlivě opuštěné márnice a na prvním náhrobku vidím nápis CURSED BLOOD. Otevírám víko z mramoru a místo shnilého těla se na mě vyhrne syrový death metal ušpiněný jako ruka mrtvoly.

Debutové album řeckých CURSED BLOOD připomíná krabici zlámaných kostí, o jejichž původu můžeme vést dlouhé diskuze. Důležité ale je, že se zde hraje pravý undergroundový smrtící kov, který je doslova nasáklý zkaženou krví. Kapela je ale ovlivněna i thrashem, grindem, hardcore. Zkrátka a jednoduše, koktejl smrti jak se patří.


"Taker Of Life" je nahrávkou, která musela vzniknout v těch nejtemnějších koutech Hádovy říše. Vše je ohlodáno na dřeň, kapela útočí přímo, bez jakýchkoliv vytáček a zbytečností. Skladby jsou velmi dobře napsány. Během poslechu se kolem mě vznáší ponurá a tajemná atmosféra. Jakoby se v jednom kotli v pekle potkali zástupci švédské scény (DISMEMBER, GRAVE) s členy hardcore a crustu. Vše je zalito rozžhavenou lávou a podáváno spolu se syrovým masem na podnose z lidských lebek. CURSED BLOOD jsou zároveň také takovým morbidním osvěžením mezi zástupy ostatních, naklonovaných kapel současnosti. Úplně před sebou vidím malý klub na periferii našeho města. Hodně alkoholu, testosteron a na pódiu řádí Řekové. Když jejich prvotinu poslouchám, mám hroznou chuť podobný koncert zažít. Naživo to musí být masakr. Zatím si srovnám kosti na hromadu, přidám volume a budu se těšit na další skladbu. "Taker Of Life" jsou pro mě velkým překvapením, kapelou, jejíž hudba mi koluje v žilách. Takhle nějak si představuji záhrobí. Album má neskutečný drive a energii. A jako bonus vás spálí na popel! Totální masakr v márnici, který se opravdu povedl! 


Asphyx says:

I found a box full of broken bones in the basement. I was wondering how the box got there? Who did they belong to? The answer was a dark corridor that led to a nearby cemetery. I went under the ground and listened to the raw and ugly music. It has been helping me survive for a long time, every time I come out into the light. I enter the old, seemingly abandoned morgue and see the inscription CURSED BLOOD on the first tombstone. I open the marble lid and instead of a rotten body, raw death metal soiled like a corpse's hand reaches me. 

The debut album of the Greek CURSED BLOOD is reminiscent of a box of broken bones, the origin of which we can have long discussions about. But the important thing is that real underground deadly metal is played here, which is literally soaked in rotten blood. But the band is also influenced by thrash, grind, hardcore. Simply put a cocktail of death as it should be.


"Taker Of Life" is a record that must have been made in the darkest corners of the Serpent Empire. Everything is gnawed to bone marrow and the band attacks directly, without any twists and turns all warnings. The songs are very well written. As I listen, a gloomy and mysterious atmosphere hovers above me. It is as if representatives of the Swedish scene (DISMEMBER, GRAVE) met with members of the hardcore and crust in a hellish cauldron. Everything is filled with hot lava and served together with raw meat on a tray of human skulls. CURSED BLOOD is a morbid refreshment among the crowds of other, cloned bands of today. I see a small club on the outskirts of our city right in front of me. Lots of alcohol, testosterone and the Greeks are doing havoc on the stage. When I listen to their first film, I have a terrible desire to experience a similar concert. It must be a massacre when seen alive. In the meantime, I'll line up the bones, pump up the volume, and look forward to the next song. "Taker Of Life" is a big surprise for me, a band whose music circulates in my veins. This is how I imagine the graveyard. The album has incredible drive and energy. And as a bonus, they will burn you to ashes! A total massacre in a morgue that really worked!




TRACKLIST
1. The World of Madness (2:24)
2. Silent Era (3:35)
3. Taker of Life (5:30)
4. Nailed (2:40)
5. Thorns & Nails (3:24)
6. Backlash Rampage (4:01)


neděle 27. prosince 2020

Recenze/review - DISINTEGRATON - Prahara (2020)


DISINTEGRATON - Prahara 
CD 2020, Brutal Mind

for english please scroll down

Vždycky nám říkali, že tam nemáme chodit, že se tam dějí zlé věci. Legend bylo mezi lidmi mnoho, ale zvědavost je přirozeným pudem. Byly jsme malé děti a jednoho dne otevřely velké rezavé dveře do opuštěné tovární haly. Najednou jsme věděly, že peklo opravdu existuje. Realita byla horší, než nejkrutější vyprávění. Byla umocněna čichem a sluchem. Uprostřed haly byly do jakéhosi zvráceného obrazce vyskládány ocelové klece. A v nich byly zavřené zohavené bytosti, snad kdysi lidé. Někteří z nás se pozvracely a zbytek stál jako opařený. Možná to byl účel, šokovat, ale je vám doufám jasné, že jsme byly ještě děti a další oběti?

V brutálním death metalu totiž nikdy nic nedopadne dobře. Je hnusný, hnisavý, syrový ze své podstaty. DISINTEGRATON z Indonésie se povedlo přesně vystihnout krvavou podstatu stylu. Jsou nechutní jak zvukově a zůstává po nich stejná spálené země, jako ta na obalu. Nejvíc připomínají neléčenou ránu, která najednou začne tepat a pálit. Nakonec se z ní vyhrne potok zhnisané krve. 

 

Je to náklep jako od GORGASM, DEEDS OF FLESH, CEREBRAL EFFUSION, ABOMINATE PUTRIDITY, PYAEMIA. Nic pro slabé povahy, ale spíše záležitost pro milovníky hudebních zvráceností, zkaženého masa, starých opuštěných piteven a v neposlední řadě již zmiňovaných továrních hal, které jsou obestřené temnou aurou zvrácenosti. Co na tom, že se v ní ztrácejí lidé? Hlavní je, že to kapele sype a jejich skladby mají hlavu a patu. Je sice nepopiratelným faktem, že některé pasáže jsou možná až příliš dlouhé, DISINTEGRATON se ztrácejí v monotónním natahování motivů, ale to považuji tak nějak za rys stylu. Nemám námitek ani k provedení, zvuku. Vše je podřízeno jedinému - zabíjet hudbou. Pánové sice nepřinášejí nic nového, někoho možná mohou i lehce nudit, ale tak to máte se vším. Osobně asi nebudu fanouškem, který by se pro ně rozkrájel, ale když budu potřebovat vyčistit mozek od zbytečností, tak si je poslechnu rád a s chutí. Dnešní svět bývá v mnohém hodně krutý. Nejvíc v tom, že bývá násilí často dáváno na odiv, ale pokud se jedná o brutální death metal v podání DISINTEGRATON, tak jsem vcelku spokojen. Je to zkrátka poctivý masakr, nic víc, ale také nic méně. Schválně, poslechněte si je a uslyšíte sami. Jen si dejte pozor, abyste se neumazali od krve. 


sumarizace:

DISINTEGRATON letos vydali svoje první album. Je plné klasického brutálního death metalu, krutých melodií a všude přítomné smrti. Neočekávejte nic převratného, ani zbytečně technického. Hraje se zde poctivě, krutě, morbidně a houpavý rytmu je cítit z každého tónu. Osobně si poslech užívám, i když občas se přistihnu, že kapelu přirovnávám k jejich vzorům. Pokud máte rádi krvavé kousky masa v muzice, na nějakou tu špínu nehledíte a užíváte si pořádné hudební masakry, myslím, že budete hodně spokojeni. Album je velmi návykové, příjemné, jako návštěva jatek. V skladbách je kombinován přesně ten tolik důležitý poměr mezi rychlostí a tvrdostí, který je známkou dobré kruté hudby. Brutálně death metalová klasika ve velmi příjemném balení, která se povedla!

FOR FANS: GORGASM, DEEDS OF FLESH, CEREBRAL EFFUSION, ABOMINATE PUTRIDITY, PYAEMIA


Asphyx says:

DISINTEGRATON published their first album this year. It is full of classic brutal death metal, cruel melodies and ever-present death. Do not look for something revolutionary not even uselessly technical. These guys play fairly, cruelly, morbidly and you can feel a bouncy rhythm in every tone. Personally I like it and I enjoy the listening although sometimes I compare the band to their idols. If you like bloody pieces of fleshes in music and you don´t care about dirt and you enjoy the real music massacre, I think you would like this a lot. This album is very addicting, nice like visit in a slaughter house. Songs are full of combination of important relationship between speed and hardness which is the sign of a good and cruel music. Brutal death metal classic with very nice cover which is very good! 

FOR FANS: GORGASM, DEEDS OF FLESH, CEREBRAL EFFUSION, ABOMINATE PUTRIDITY, PYAEMIA


Track Listing:
1. Tuhan Kontemporer
2. Kelam
3. Tahta Berhala
4. Tendensi Ideologi Radikal
5. Konspirasi Luka
6. Prahara
7. Fasad
8. Kehancuran

Line-up:
Dani Puja : Drums
Budi Tri : Guitar/Vocals
Adilistya : Bass

Purchase/Stream:

Bandcamp: https://brutalmind.bandcamp.com/album/prahara
Brutal Mind Store: https://tinyurl.com/yyfvmfdn
Spotify: https://open.spotify.com/album/47EcchPMG1cMyC63uzKwSt

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine