Recenze/review - SÖNAMBULA - Estasis Interrumpida (2023) ~ DEADLY STORM zine

SÖNAMBULA - Estasis Interrumpida

CD 2023, Xtreem Music

for english please scroll down

Vzduch těžký tak, že se nedá dýchat. Pach rozkládajících se těl. Mrtvoly naskládané na hromadu, vyhřezlé vnitřnosti. Smutek a strach. Najednou zazní první riff a já jsem opět ztracen v temnotě. Staré pohřebiště s dlouhou historií, exhumované hroby a hudba, která je skvělým soundtrackem k ohavnostem, které se zde dějí. Španělští SÖNAMBULA jsou přesně tím druhem kapely, které mám rád. Hrají totiž poctivý, syrový a surový smrtící kov, se spoustou shnilých a zajímavých pasáží.

Již jsme se spolu jednou setkali (odkaz na recenzi alba "Secuela" z roku 2016 je dole pod článkem) a novinka "Estasis Interrumpida" na předchozí tvorbu plynule navazuje. Je morbidní ozvěnou ze starých pohřebišť. Je jako stoka pod vaším městem, plná špíny, vzteku a nenávisti. Smrdí chladem a absolutní tmou.

"Estasis Interrumpida" je krvavým otiskem ve stylu kolegů AUTOPSY, ASPHYX, CELTIC FROST, NIHILIST, COFFINS, WINTER, ENTOMBED, TREBLINKA. Nahrávka se mi ihned dostala do žil a působila na mě jako nějaká pradávná choroba, která byla dlouhé roky uložena v podzemí. V břiše mě pálí, rozkládám se a hniju za živa. Španělé vás vezmou na výlet do studených katakomb. Kostnice je složena z těl prokletých. Pohřbeni kdysi zaživa, vrátili se a touží po pomstě. Se skvělým zvukem, masivním a řezajícím. S obalem, který skvěle znázorňuje to, co se na desce odehrává. Svět je zase jednou zahalen do absolutní tmy a já musím neustále přidávat hlasitost. SÖNAMBULA nejsou jen zkušení muzikanti, kteří perfektně rozumí svému zabijáckému řemeslu, ale přinášejí i něco navíc. Tlak, energii, jiskru a drive. Moje fantazie pracuje na plné obrátky, hudba tentokrát pronikla i do mých snů a stala se zlou noční můrou. Pohřben zaživa, ležím ve své dřevěné prašivé rakvi a do uší mi zní ostré riffy, dunivé bicí a mocný vokál. Novinka má velmi podmanivou atmosféru, kterou lze přirovnat k mlhavému oparu nad hřbitovem. Vzduch těžký tak, že se nedá dýchat. Pach rozkládajících se těl. Mrtvoly naskládané na hromadu, vyhřezlé vnitřnosti. Smutek a strach. Najednou zazní první riff a já jsem opět ztracen v temnotě. Vynikající záležitost pro všechny tmáře! Old school death doom metal, u kterého se rozpadnete v prach!

Asphyx says:

The air is so heavy you can't breathe. The smell of decomposing bodies. Corpses piled in a heap, disembowelled entrails. Sadness and fear. Suddenly the first riff hits and I'm lost in the darkness again. An old burial ground with a long history, exhumed graves and music that is a great soundtrack to the atrocities that happen here. Spain's SÖNAMBULA are exactly the kind of band I like. Because they play honest, raw death metal, with lots of rotten and interesting passages.

We have already met once before (link to the review of the 2016 album "Secuela" is below the article) and the new album "Estasis Interrumpida" is a smooth continuation of the previous work. It is a morbid echo from the old burial grounds. It's like a sewer under your city, full of filth, rage and hate. It reeks of cold and absolute darkness.

"Estasis Interrumpida" is a bloody imprint in the style of fellow AUTOPSY, ASPHYX, CELTIC FROST, NIHILIST, COFFINS, WINTER, ENTOMBED, TREBLINKA. The record immediately got into my veins and affected me like some ancient disease that had been stored underground for many years. My stomach burned, I decomposed and rotted for life. The Spaniards take you on a trip to the cold catacombs. The ossuary is composed of the bodies of the damned. Once buried alive, they've come back for revenge. With a great sound, massive and cutting. With a cover that perfectly represents what is happening on the record. The world is once again shrouded in absolute darkness, and I have to keep turning up the volume. SÖNAMBULA are not only skilled musicians who understand their killer craft perfectly, but they bring something extra. Pressure, energy, spark and drive. My imagination is working at full speed, the music this time penetrated my dreams and became a bad nightmare. Buried alive, I lie in my dusty wooden coffin, with sharp riffs, thunderous drums and powerful vocals ringing in my ears. The new song has a very captivating atmosphere that can be compared to a misty haze over a graveyard. The air is so heavy it's impossible to breathe. The smell of decomposing bodies. Corpses piled in a heap, disembowelled entrails. Sadness and fear. Suddenly the first riff hits and I'm lost in the darkness again. Excellent stuff for all darkies! Old school death doom metal that will make you crumble into dust!