Recenze/review - DEFAMATORY - Path Of No Return (2025) ~ DEADLY STORM zine

DEFAMATORY - Path Of No Return

CD 2025, Awakening Records

for english please scroll down

Nejdřív jsem si myslel, že se jedná o jeden z děsivých snů, které občas přicházejí z nenadání ve chvílích, kdy je nejméně čekáte. Poslouchal jsem zrovna celý den nové album kolumbijských maniaků DEFAMATORY. Užíval jsem si mrtvolně zahnívající atmosféru. Tohle je přesně odrůda death metalu, která koluje i v mých žilách, říkal jsem si ve svém pokoji, když jsem seděl u přehrávače. Potom jsem usnul a ocitl jsem se na jednom starém pohřebišti kdesi v horách. Nemrtví lezli z prašivých hrobů a toužili po jediném. Prokousnout mi hrdlo.

Tohle je hudba, u které budete pohřbeni zaživa. Ostré, divoké riffy, chorobami nasáklý vokál, touha ničit a zabíjet melodiemi. Jsem tu správně, říkám si stále dokola, když chodím se sluchátky na uších ještě temnými ulicemi našeho špinavého města. Ne, už dávno nejsem v dnešním zkaženém světě. Jsem v záhrobí a kývám se spokojeně do rytmu.

Pokud bychom měli hovořit o formálních, vždy nezbytných věcech, jako je zvuk, motiv na obalu, celkovém provedení, tak bych neměl žádných námitek. Vše je v pořádku. Co se týká hudby samotné, tak ta je volně inspirovaná kapelami jako DEATH, OBITUARY, MORBID ANGEL, ENTOMBED. Zkrátka a dobře, Kolumbijci vzali staré postupy z devadesátých let, opatřili je vlastními nápady a invencí a podávají nám je na dřevěném víku od rakve. Není to samozřejmě nic nového, ani převratného v záhrobí, ale dle mého skromného úsudku se nejedná jenom o dobře odvedené řemeslo. Naopak, skladby v sobě mají něco navíc, něco hnilobného, zlého, zuřivého, děsivého, co mě nutí se neustále vracet a znovu a znovu zapínat play. Strávil jsem s novým albem několik týdnů a stále mě neomrzelo. Rval jsem si jej pod tlakem do hlavy a užíval jsem si morbidně podmanivou atmosféru. "Path Of No Return" se mi zadřelo pod kůži i do podvědomí. Jsem starý pes, který hlídá vstup do podsvětí již od počátku devadesátých let minulého století a jako takový nemohu jinak, než nalepit na tuhle nahrávku známku vysoké kvality. Zkrátka a dobře, pokud jako já trávíte dlouhé hodiny ve stínu a s chutí si užíváte svoje noční můry, potom by neměli DEFAMATORY chybět ani ve vaší sbírce. Tady se hraje od srdce, opravdově, uvěřitelně, ryze, autenticky. Hroby jsou exhumovány s elegancí a nadšením starých mistrů v oboru. Kývám se spokojeně do rytmu a těším se na další dlouhou noc, až si v márnici tohle album zase pustím. Zahnívající, prašivý, temný a chladný death metal ze starých prokletých pohřebišť!

Asphyx says:

At first, I thought it was one of those terrifying dreams that sometimes come out of nowhere when you least expect them. I had been listening to the new album by Colombian maniacs DEFAMATORY all day. I was enjoying the deathly decaying atmosphere. This is exactly the kind of death metal that runs through my veins, I thought to myself as I sat in my room listening to the player. Then I fell asleep and found myself in an old graveyard somewhere in the mountains. The undead were climbing out of their rotten graves, craving only one thing: to bite through my throat.

This is music that will bury you alive. Sharp, wild riffs, disease-soaked vocals, a desire to destroy and kill with melodies. Am I in the right place, I keep asking myself as I walk through the dark streets of our dirty city with headphones on. No, I am no longer in today's corrupt world. I am in the afterlife, swaying contentedly to the rhythm.

If we were to talk about formal, essential things such as sound, cover art, and overall design, I would have no objections. Everything is fine. As for the music itself, it is loosely inspired by bands such as DEATH, OBITUARY, MORBID ANGEL, and ENTOMBED. In short, the Colombians took old techniques from the nineties, added their own ideas and inventiveness, and serve them to us on a wooden coffin lid. Of course, this is nothing new or revolutionary in the underworld, but in my humble opinion, it is not just a job well done. On the contrary, the songs have something extra, something rotten, evil, furious, terrifying, that keeps me coming back and pressing play again and again. I spent several weeks with the new album and still haven't grown tired of it. I forced it into my head and enjoyed the morbidly captivating atmosphere. "Path Of No Return" got under my skin and into my subconscious. I'm an old dog who has been guarding the entrance to the underworld since the early 1990s, and as such, I can't help but give this recording a stamp of high quality. Simply put, if, like me, you spend long hours in the shadows and enjoy your nightmares, then DEFAMATORY should not be missing from your collection. Here, they play from the heart, genuinely, believably, purely, authentically. Graves are exhumed with the elegance and enthusiasm of old masters in the field. I nod contentedly to the rhythm and look forward to another long night when I play this album again in the morgue. Rotting, mangy, dark, and cold death metal from the old cursed graveyards!

tracklist:

01. Degrading Being

02. Ascent Into Decay

03. Summoning Hate

04. Elusive Truth

05. Path Of No Return

06. Corruption Of The Corpse

07. Cauterizing God

08. Maledictory 09. Ritual Torment

Lineup:

Anderson Alvarez: Drums

Cesar Castrillon: Guitars