DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 27. července 2024

Recenze/review - MAGES TERROR - Damnations Sight (2024)


MAGES TERROR - Damnations Sight
CD 2024, Invictus Productions

for english please scroll down

Kosti poházené všude kolem. Ohlodané a rozdrcené. Vzduchem se vznáší zápach rozkládajících se tkání. Někde tady by měla být, alespoň tak se o ní píše ve starých legendách. Bájná bestie, která spala dlouhé roky v jedné starodávné jeskyni. Staří ještě pamatují, že slýchávali její řev. Znovu se začala ztrácet těla. Opět bylo možné potkat roztrhané mrtvoly. Teď už to vím, je zpět, vrátila se. Sestoupím dolů a poprvé pohlédnu do její tváře.

Pokud máte rádi starý, prašivý thrash metal, líbí se vám surovost death metalu a chlad black metalových rituálů, neváhejte ani chvilku. Kapela MAGES TERROR, složená ze členů PORTAL, VOMITOR, PUSTILENCE je zde se svým debutem, který vás zničí. Jestli bezmezně uctíváte temnotu, pach smrti a prokletá pohřebiště, tak neváhejte ani chvilku. Hraje se zde i pro vás. 


Povedl se prašivý zvuk i stylový obal a tak si můžete naplno vychutnat děsivé ozvěny ze záhrobí. V dnešní době se každý někomu podobá a v tvorbě těchto australských rouhačů lze vystopovat prvky, které známe třeba od takových SODOM, SADUS, POSSESSED, KREATOR, VENOM, SABBAT, SLAYER, INFERNAL MAJESTY. Možná ale najdete i něco dalšího. Není to vlastně v závěru vůbec důležité, hlavní je celkový dojem a ten je dle mého skromného názoru výborný. Možná jste čekali dnes tolik častou kopii bez duše a vlastních nápadů, ale v tomto případě tomu tak není. Naopak, pánové jsou natolik zdatnými muzikanty, kteří dokáží svůj talent prodat a promítnout jej do neotřelých a zajímavých skladeb. Ano, zpočátku je možná nahrávka trošku nepřehledná a rozhodně dokáže někoho i odradit, ale nenechte se mýlit. Najdete zde nahrubo nasekanou tmu, velký tlak, spoustu zla, špíny i nenávisti. Jakoby se opravdu znovu probudila stará krvelačná bestie, která spala v opuštěné jeskyni od osmdesátých let minulého století. MAGES TERROR odvedli zkrátka velmi dobrou práci. A nejen to, přidali navíc zcela pohlcující atmosféru plnou chladu a absolutní tmy. Kosti poházené všude kolem. Ohlodané a rozdrcené. Vzduchem se vznáší zápach rozkládajících se tkání. Někde tady by měla být, alespoň tak se o ní píše ve starých legendách. Bájná bestie, která spala dlouhé roky v jedné starodávné jeskyni. Teď už to vím, je zpět, vrátila se. Sestoupím dolů a poprvé pohlédnu do její tváře. Temný, divoký, zničující starodávný black, thrash death metalový atak! Nenávistný řev pradávné bestie! 


Asphyx says:

Bones strewn all over the place. Stabbed and crushed. The smell of decomposing tissue wafts through the air. She should be here somewhere, or so the old legends say. A mythical beast that slept for years in an ancient cave. The ancients still remember hearing it roar. Bodies began to disappear again. Once again, it was possible to find dismembered corpses. Now I know, she's back, she's returned. I come down and get my first look at her face.

If you like old, dusty thrash metal, you like the rawness of death metal and the coldness of black metal rituals, don't hesitate a moment. The band MAGES TERROR, consisting of members of PORTAL, VOMITOR, PUSTILENCE is here with their debut that will destroy you. If you worship darkness, the smell of death and cursed burial grounds without bounds, don't hesitate a moment. It's playing here for you too. 


The dusty sound and the stylish packaging are both successful, so you can fully enjoy the eerie echoes from beyond the grave. Nowadays, everyone looks like someone, and in the work of these Australian blasphemers you can trace elements that we know from the likes of SODOM, SADUS, POSSESSED, KREATOR, VENOM, SABBAT, SLAYER, INFERNAL MAJESTY. But maybe you will find something else too. It's not really important in the end, the main thing is the overall impression and it's excellent in my humble opinion. Maybe you were expecting a copy so often today without soul and own ideas, but in this case it is not the case. On the contrary, the gentlemen are such skilled musicians who can sell their talent and translate it into fresh and interesting compositions. Yes, the record may be a bit cluttered at first and it can definitely put some people off, but make no mistake. You'll find coarsely chopped darkness, a lot of pressure, a lot of evil, dirt and hatred. It's as if an old bloodthirsty beast that's been sleeping in an abandoned cave since the 1980s has truly reawakened. MAGES TERROR did a very good job. And not only that, they added a completely immersive atmosphere full of cold and absolute darkness. Bones strewn all over the place. Stabbed and crushed. The smell of decomposing flesh wafting through the air. She should be here somewhere, or so the old legends say. A mythical beast that slept for years in an ancient cave. Now I know, she's back, she's returned. I come down and look into her face for the first time. A dark, savage, devastating ancient black, thrash death metal attack! The hateful roar of an ancient beast!


tracklist:
1. Serpent Bat
2. Paramount Specter Dust
3. Fane Of The Slug Gods
4. Ruthless Guild
5. Presage
6. The Vomited Harvest
7. Master In The Black Cavern
8. Demon Bell
9. Vulgar Overlord
10. Damnations Sight



Interview - COMMANDER - Raw, slaughtering death metal, forged from the finest steel!


Interview with death metal band from Germany - COMMANDER!

Answered Nick Kolar (vocal, guitars), thank you!

Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):

Ave COMMANDER! Greetings to the German underground. Let's get straight to the important stuff. You have a new album out, "Angstridden", which is literally packed with honest, dirty death metal. How was the album made and how do you feel about it? What direction did COMMANDER move in?

The songs for our new album „Angstridden“ were written between 2016-2022, lyrics were finalized in 2023. The goal was to write more extreme metal riffs and to explore new arrangements we never used before. We feel that this album is our most mature record, musically & lyrically.

I'm listening to the album right now and I have to write that this time it took a while to get into my blood. I put the album in my player, I listen to it in the car. I like the sound a lot. It's lively, organic, old school, and at the same time very clear. I find it different from your previous records. Where did you record and who is responsible for the sound?

The album was recorded at Sick fo Sound Studio with producer Michael Kraxenberger. We started recording drums in Feburary 2023, then guitars and bass during April-May 2023. The vocal recordings took place between September-December 2023. Mix & Master were finished in January 2024. Our new album „Angstridden“ is the best sounding Commander album to date and the closest to our live sound. Michael and our drummer Flo tried out a couple of different cymbals and snares. All in all it was worth to spend a lot of time to find the right sound for each instrument and as a vocalist, I cannot be happier with a producer like Michael.


I think you'll agree with me that the cover sells. I have to write that I like it a lot. I prefer the classic black and white covers, but the green one has its own vibe too. I'm sure you know, I'm an old dog who puts an album on and lets it affect me. He looks at the cover and thinks about what exactly it's supposed to say. Can you please tell us who the author is and how the theme relates to the music?

I follow a couple of cover artists on Facebook, Instagram and one day, Tata Kumislizer posted this cover artwork for sale which immediately caught my attentinon - that’s it! The artwork fits the album title „Angstridden“ very well, especially in all the small details. The whole green theme is also a eyecatcher. It sets it apart from all the other death metal albums coming out at the same time.

I put "Angstridden" over and over again in my head and I think what I like most about the album is probably that hard to describe old school death metal feeling. We seem to be of the same blood. Who was and is your role model? Every musician started out somehow, there are role models that shaped their signature. What were yours?

I was always into British death metal (Bolt Thrower, Benediction, Carcass, Napalm Death) which was always more groove oriented, but I also like bands like Death, Obituary, Morbid Angel, Morgoth, Illdisposed, etc.

My favorite death metal vocalists are Karl Willets, David Vincent, Chuck Schuldiner (Spiritual Healing era), Marc Grewe (Ex-Morgoth, Asinhell)

I tried to keep up the old school death metal spirit without copying the originals. I.e., I wrote a song which sounded exactly like Bolt Thrower, especially the melody and the groove, but this is nothing I want to release on a regular COMMANDER record. Maybe we will do a digital single release in honor of Bolt Thrower instead of covering one of their songs.


Let's stay in history for a moment. Yours goes back to 1999. You played until 2012 and then you stopped playing. Why? Please take us through the history of COMMANDER.

I wanted to form a death metal band around 1999 but it took 2 years to finally start to write music. Commander was born on 6. February 2001, when I recorded a 3-track demo tape on my own, followed by our first show on 15. June 2001. At the beginng it was more a project but it became a full-time band in 2004, followed by our first album in 2006 (World’s Destructive Domination) and the second album in 2008 (The Enemies We Create). We played a lot of shows during the first years and also played our first european tour in 2008 opening for Unleashed, Krisiun, One Man Army & the Undead Quartet. In 2009 we started writing our 3rd album „Fatalis (The Unbroken Circle)“ and we were really done with the songwriting process before I stopped the band in 2012 due to various reasons. I was still in contact with my guitarist Steffen Augstein and we had a feeling that we left some unfinished business, since we wrote our best songs at the time. So we started again by the end of 2014 but it took us 3,5 years to finalize the recordings for a 2018 release, followed by a short european tour with Belphegor, Melechesh + a couple festival appearances during 2018/19. And then 2020 Corona hit us all with full force. We played a couple shows between 2020-2023 but due circumstances beyond our control, it took us until January 2024 to finish our latest album. And here we are now.

How did you get started in music to begin with? And what was it like in Germany in the 90s? What about your first concert? And the first live performance when you stood on stage?

I started playing drums in 1985, Bass in 1988, Guitar in 1989. I started my first band (Deception, speed/thrash metal) in 1991 and played my first show ever on November 9th 1991 with Haggard, Obscurity in a small village near Munich. The 90s were not that cool for a small band, because you didn’t get any attention outside your city and the most bands played only local shows. Especially in Munich we were little cut off from the rest of the German scene. Beginning 2000, MySpace changed everything and you were able to present your music to everyone and to make friends worldwide.


Did you ever perform here in the Czech Republic? How do you enjoy concerts? Do you prefer playing festivals or small clubs? And what about in Germany, how do you enjoy performing there? What about the fans? Do they support, do they buy merchandise?

We played 3 shows to date in Czech Republic (AFOD Festival 2015/2023, Nice to eat you Festival 2024). We always enjoy playing shows there no matter if in clubs or festival. The crowd is more enthusiastic than ever before, especially after Corona. We’ve been doing this for a while and have seen a lot of generations of fans coming and going. I mean, they are only a few of them left, which saw us back in 2000s, most of them are with us since the restart in 2014. We sell more merch at live shows than at bandcamp and we are always happy to see new people at shows or at bandcamp.


How do you look at the current trend, widespread mostly among young bands, where they try to play as technically as possible, often putting into death metal, for example, saxophone, different keyboards and generally finding their way in a very complicated way. Do you enjoy such bands? I'm confused sometimes when I go to a gig and someone like that is performing. It seems like a jazz school exercise, but I end up not remembering anything at all. What about you and the current trends in death metal?

The trends will always come and go and only a few of the bands will last forever.

When you are young you always try to play faster, heavier, more complex than your heroes. That’s something most of the bands were going through.

We follow our heart, that’s what all our records have in common and we never followed any trend to get more attention or success. That was never our intention or goal. We are like the turtle in a race with a rabbit...hahaha...

Our music taste is more into old school metal, thrash, death, black, progressive but we always explore also new bands as well. In my case I like the more groovy bands like Frozen Soul, Gatecreeper, Baest, GROZA etc. Unfortunately no newer thrash band caught my ear, maybe Suicidal Angels which are close to the old school thrash vibe, I like.

If I want to see something truly extraordinary, then I listen to bands like Laibach, Johnny Cash, Journey, Beastie Boys and a lot of female singers, I enjoy very much.

I was at my first Laibach concert 2 weeks ago, which was heavier and more intense than most of the brutal death metal shows.

 

We're coming to a close and that always makes me ask a slightly philosophical question. How would you define death metal and what does it mean to you? I don't mean now the technique of playing, but rather what it brings to you, takes, how you perceive it in relation to the fans. Did you grow up on it?

I started listening to death metal in 1989. I prefer the song-oriented death metal style with signature melodies, a good groove and catchy choruses. In death metal you can play everything without too many limiting factors. To me death metal means creative freedom.

Thank you very much for the interview. I appreciate it. Now let the music do the talking. I'm gonna go play "Angstridden" really loud! I wish you all the best with the news and that all is well in your personal lives. Thank you!

Thanks for your support, stay heavy... And for all your readers, check out our new album on Spotify or www.commandermetalmunich.bandcamp.com

Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):

Recenze/review - COMMANDER - Fatalis (The Unbroken Circle) (2018):

Rozhovor - COMMANDER - Surový, masakrující death metal, ukovaný z té nejkvalitnější oceli!


Rozhovor s německou death metalovou skupinou - COMMANDER!

Odpovídal Nick Kolar (zpěv, kytara), děkujeme!

Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):

Ave COMMANDER! Zdravím do německého undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Angstridden“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se COMMANDER posunuli?

Písně pro naše nové album „Angstridden“ vznikaly v letech 2016-2022, texty byly dokončeny v roce 2023. Cílem bylo napsat více extrémních metalových riffů a prozkoumat nové aranže, které jsme nikdy předtím nepoužili. Cítíme, že toto album je naší nejvyzrálejší deskou, hudebně i textově.

Právě album poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích desek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

Album bylo nahráno ve studiu Sick fo Sound s producentem Michaelem Kraxenbergerem. Bicí jsme začali nahrávat v únoru 2023, kytary a baskytaru pak v dubnu až květnu 2023. Nahrávání vokálů probíhalo v období září - prosinec 2023. Mix a master byly dokončeny v lednu 2024. Naše nové album „Angstridden“ je dosud nejlépe znějícím albem Commander a je nejblíže našemu živému zvuku. Michael a náš bubeník Flo vyzkoušeli několik různých činelů a snareů. Celkově se vyplatilo strávit spoustu času hledáním správného zvuku pro každý nástroj a jako zpěvák nemůžu být s producentem, jako je Michael, spokojenější.


Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Musím napsat, že se mi hodně líbí. Mám sice raději klasické černobílé obaly, ale i zelená má svoji atmosféru. Určitě to znáš, jsem starý pes, který si pustí album a nechává jej na sebe působit. K tomu se dívá na obal a přemýšlí, co má přesně vyjadřovat. Můžeš nám prosím prozradit, kdo je jeho autorem a jak téma souvisí s hudbou?

Sleduji několik autorů obálek na Facebooku a Instagramu a jednoho dne Tata Kumislizer zveřejnil tuto obálku na prodej, která okamžitě upoutala mou pozornost - to je ono! Obrázek velmi dobře sedí k názvu alba „Angstridden“, zejména ve všech drobných detailech. Celé zelené téma je také pastvou pro oči. Odlišuje ho od všech ostatních deathmetalových alb, která vycházejí ve stejné době.

Dávám si „Angstridden“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

Vždycky mě bavil britský death metal (Bolt Thrower, Benediction, Carcass, Napalm Death), který byl vždycky víc zaměřený na groove, ale mám rád i kapely jako Death, Obituary, Morbid Angel, Morgoth, Illdisposed atd.

Mezi mé oblíbené deathmetalové vokalisty patří Karl Willets, David Vincent, Chuck Schuldiner (éra Spiritual Healing), Marc Grewe (Ex-Morgoth, Asinhell).

Snažil jsem se zachovat ducha staré death metalové školy, aniž bych kopíroval originály. Tzn. napsal jsem skladbu, která zněla přesně jako Bolt Thrower, hlavně melodie a groove, ale není to nic, co bych chtěl vydat na regulérní desce COMMANDER. Možná uděláme digitální singl na počest Bolt Thrower místo coveru jedné z jejich písní.


Zůstaňme ještě chvíli v historii. Vaše sahá až do roku 1999. Hráli jste až do roku 2012 a potom přerušili svoji činnost. Proč vlastně? Proveď nás prosím historií COMMANDER.

Death metalovou kapelu jsem chtěl založit někdy v roce 1999, ale trvalo mi dva roky, než jsem konečně začal psát hudbu. Commander se narodil 6. února 2001, kdy jsem na vlastní pěst nahrál třístopou demokazetu, po které následovalo 15. února 2001 naše první vystoupení. Zpočátku to byl spíše projekt, ale v roce 2004 se z něj stala kapela na plný úvazek, následovaná naším prvním albem v roce 2006 (World's Destructive Domination) a druhým albem v roce 2008 (The Enemies We Create). Během prvních let jsme odehráli spoustu koncertů a v roce 2008 jsme také odehráli první evropské turné, na kterém jsme předskakovali Unleashed, Krisiun, One Man Army & the Undead Quartet. V roce 2009 jsme začali psát naše třetí album „Fatalis (The Unbroken Circle)“ a než jsem v roce 2012 z různých důvodů ukončil činnost kapely, byli jsme s psaním písní opravdu hotovi. Byl jsem stále v kontaktu se svým kytaristou Steffenem Augsteinem a měli jsme pocit, že jsme zanechali nějaké nedokončené věci, protože jsme v té době napsali naše nejlepší písně. Koncem roku 2014 jsme tedy začali znovu, ale trvalo nám 3,5 roku, než jsme dokončili nahrávky pro vydání v roce 2018, po kterém následovalo krátké evropské turné s Belphegor, Melechesh + pár festivalových vystoupení během roku 2018/19. V roce 2018 jsme se vrátili do kapely a začali jsme nahrávat. A pak nás všechny v plné síle zasáhla Corona 2020. V letech 2020-2023 jsme odehráli pár koncertů, ale kvůli okolnostem, které jsme nemohli ovlivnit, nám trvalo až do ledna 2024, než jsme dokončili naše poslední album. A teď jsme tady.

Jak si vlastně s hudbou začínal? A jako to bylo v Německu v devadesátých letech? Co tvůj první koncert? A první živé vystoupení, když si stál na pódiu?

Na bicí jsem začal hrát v roce 1985, na basu v roce 1988 a na kytaru v roce 1989. V roce 1991 jsem založil svou první kapelu (Deception, speed/thrash metal) a 9. listopadu 1991 jsem odehrál svůj vůbec první koncert s Haggard, Obscurity v malé vesnici nedaleko Mnichova. Devadesátá léta nebyla pro malou kapelu nic moc, protože za hranicemi města se ti nedostalo žádné pozornosti a většina kapel hrála jen lokální koncerty. Zvlášť v Mnichově jsme byli trochu odříznutí od zbytku německé scény. Od roku 2000 všechno změnil MySpace, kde jste mohli svou hudbu prezentovat všem a získat přátele po celém světě.


Vystupovali jste někdy u nás v České republice? Jak si užíváte koncerty? Hraješ raději na festivalech nebo v malých klubech? A co u vás v Německu, jak se vám vystupuje tam? Co fanoušci? Podporují, nakupují merchandise?

V České republice jsme dosud odehráli 3 koncerty (AFOD Festival 2015/2023, Nice to eat you Festival 2024). Vždycky nás tam baví hrát, ať už v klubech nebo na festivalu. Publikum je nadšenější než kdykoli předtím, zejména po Coroně. Děláme to už nějakou dobu a viděli jsme spoustu generací fanoušků, kteří přicházejí a odcházejí. Myslím tím, že jich zbylo jen pár, kteří nás viděli už v roce 2000, většina z nich je s námi od restartu v roce 2014. Na koncertech prodáme víc merche než na bandcampu a vždycky jsme rádi, když na koncertech nebo na bandcampu vidíme nové lidi.


Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?

Trendy vždy přicházejí a odcházejí a jen některé z nich vydrží navždy.

Když jste mladí, vždycky se snažíte hrát rychleji, více těžce a složitěji než vaši hrdinové. Tím si procházela většina kapel.

My jdeme za svým srdcem, to mají všechny naše desky společné a nikdy jsme nenásledovali žádný trend, abychom získali větší pozornost nebo úspěch. To nikdy nebyl náš záměr ani cíl. Jsme jako želva v závodě se zajícem... hahaha...

Náš hudební vkus je spíš na old school metal, thrash, death, black, progressive, ale vždycky objevujeme i nové kapely. V mém případě mám rád spíše groovy kapely jako Frozen Soul, Gatecreeper, Baest, GROZA atd. Bohužel mě žádná novější thrashová kapela nechytla za ucho, možná Suicidal Angels, kteří mají blízko k old school thrashové atmosféře, kterou mám rád.

Pokud chci vidět něco opravdu výjimečného, tak poslouchám kapely jako Laibach, Johnny Cash, Journey, Beastie Boys a spoustu zpěvaček, které mě hodně baví.

Před dvěma týdny jsem byl poprvé na koncertě Laibach, který byl těžší a intenzivnější než většina brutálních deathmetalových koncertů.


Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

Death metal jsem začal poslouchat v roce 1989. Dávám přednost písničkovému death metalu s charakteristickými melodiemi, dobrým groovem a chytlavými refrény. V death metalu můžete hrát všechno bez přílišných limitujících faktorů. Death metal pro mě znamená tvůrčí svobodu.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Angstridden“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

Děkujeme za vaši podporu, zůstaňte heavy... A pro všechny čtenáře, podívejte se na naše nové album na Spotify nebo www.commandermetalmunich.bandcamp.com.
Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):

Recenze/review - COMMANDER - Fatalis (The Unbroken Circle) (2018):

čtvrtek 25. července 2024

Recenze/review - CASTRATED - Surgical Vicissitude (2024)


CASTRATED - Surgical Vicissitude
CD 2024, Comatose Music

for english please scroll down

Bylo to další z jeho uměleckých děl. Zvrácená, krvavá socha. Manifestace hrůzy a těch nejšpinavějších myšlenek. Tělo tentokrát viselo na rezavých hácích. Na starých, dávno opuštěných jatkách. Mezi odpadky a s vyděšeným pohledem, který žaloval, naříkal. Nikdy nezanechával žádný vzkaz. Chtěl, aby na nás všechno působilo. Fascinace násilím a šílenými vrahy měla za důsledek, že na veřejnost opět uniklo několik fotek. Sochař smrti, tak mu začali říkat.

Na tenhle případ jsem si vzpomněl, když jsem poprvé poslouchal nové EP "Surgical Vicissitude" šílených brutálních death metalistů CASTRATED. Ti se zhlédli také v temných lidských myšlenkách i v klasickém, surovém a nekompromisním pitvání živých těl. Tahle hudba vás pověsí na háky!


CASTRATED je sice novým jménem na undergroundové scéně, nicméně se jedná o zkušené muzikanty (Horrific Demise, Sarcophagy, Architectural Genocide, Desecrate The Faith, Asylum, Aethereus a další), kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Mají perfektní, devastující zvuk (Tony Tipton), stylový obal (Rudi Yanto), ale hlavně spoustu morbidních nápadů ve stylu třeba takových AVULSED, CANNIBAL CORPSE, SKINLEES, GORGASM, MALIGNANCY, DISAWOVED, LIVIDITY. Zkrátka a dobře, jedná se o tradiční návštěvu staré pitevny, do které jsou ukládána zohavená těla obětí násilných činů. Kapela sice nijak nevybočuje z běžných standardů, ale jejich debutové EP není rozhodně jenom dobrým řemeslem. Naopak, pánové přidávají velkou spoustu svých nápadů,  které vás opravdu přenesou mezi hnilobu, špínu a krutou smrt. K nahrávce jsem se rád a často vracel pokaždé, když jsem dočetl nějakou knihu o sériových vrazích nebo v momentech, kdy jsem si potřeboval vyčistit hlavu od nadmíry informací, kterými jsme v dnešním světě doslova bombardováni. Rád a často jsem znovu sestupoval do sklepů, do opuštěných katakomb, mezi mělké hroby. K tomuhle stylu patří krev a temnota stejně, jako k mrtvému rakev. Myslím si, že pánové se zhostili své práce velmi dobře a já se budu těšit na další hudbu z jejich pitevny. Letos je to totiž masakr přesně podle mého gusta. Riffy ostré jako skalpel, dunivé bicí a chorobný vokál. No řekněte, co si víc může fanoušek žánru přát? Myslím, že snad jenom více skladeb. Bylo to další z jeho uměleckých děl. Zvrácená, krvavá socha. Manifestace hrůzy a těch nejšpinavějších myšlenek. Tělo tentokrát viselo na rezavých hácích. Na starých, dávno opuštěných jatkách. Hnisavý, krvavý, devastující brutální death metal, který vás vyvrhne zaživa! Masakr ve staré pitevně!


Asphyx says:

It was another of his works of art. A twisted, bloody sculpture. A manifestation of horror and the dirtiest of thoughts. This time the body hung from rusty hooks. On an old, long-abandoned slaughterhouse. Amongst the rubbish and with a terrified look that lamented, wailed. He never left any message. He wanted everything to have an effect on us. The fascination with violence and insane killers resulted in several photos being leaked to the public again. The sculptor of death, they called him.

I was reminded of this case when I first listened to the new EP "Surgical Vicissitude" by insane brutal death metallers CASTRATED. They also looked into dark human thoughts and classic, raw and uncompromising dissection of living bodies. This music will hang you on hooks!


CASTRATED may be a new name on the underground scene, but they are experienced musicians (Horrific Demise, Sarcophagy, Architectural Genocide, Desecrate The Faith, Asylum, Aethereus and others) who know very well what and how they want to play. They have a perfect, devastating sound (Tony Tipton), stylish cover (Rudi Yanto), but mainly a lot of morbid ideas in the style of AVULSED, CANNIBAL CORPSE, SKINLEES, GORGASM, MALIGNANCY, DISAWOVED, LIVIDITY. In short, it is a traditional visit to an old autopsy room where the mutilated bodies of victims of violent crimes are placed. While the band doesn't break from the usual standards, their debut EP is definitely not just good craftsmanship. On the contrary, the gents add a great deal of their own ideas that will truly transport you between rot, filth and cruel death. I've happily and often returned to the record whenever I finish a book about serial killers or in moments when I need to clear my head from the overload of information we are literally bombarded with in today's world. I liked and often descended again into cellars, into abandoned catacombs, among shallow graves. Blood and darkness belong to this style as much as a coffin belongs to the dead. I think the gentlemen did their job very well and I will look forward to more music from their autopsy room. This year it's a massacre exactly to my taste. Scalpel-sharp riffs, thunderous drums and sick vocals. What more could a fan of the genre ask for? I guess just more songs. It was another one of his masterpieces. A twisted, bloody sculpture. A manifestation of horror and the dirtiest of thoughts. The body this time hung on rusty hooks. On an old, long-abandoned slaughterhouse. Festering, bloody, devastating brutal death metal that will eviscerate you alive! Massacre in an old autopsy room!


Tracklist:
01. Deranged Manifestations 
02. Surgical Vicissitude 
03. Forcible Oral Sodomy 
04. Propagate The Subservient 
05. Sterilized Contrition

Line-up:
Anthony Voight- Vocals
Carlos Gallegos- Bass
Jonathan Bayliss - Guitar
Matt Behner- Drums

středa 24. července 2024

Recenze/review - GOAT SEMEN - Fuck Christ (2024)


GOAT SEMEN - Fuck Christ
CD, 12" MLP, TAPE 2024, Hells Headbangers

for english please scroll down

Pokaždé, když jdu kolem kostela, slyším děsivý nářek. Pod starými stromy, které pamatují ještě samotného ďábla, leží mrtvoly prokletých. V plesnivých hrobech, v prašivých rakvích, přesto nenaleznou nikdy klid. Z krvavého kříže se na ně dívá šklebící se Ježíš. Jakoby se jim vysmíval, za to že uctívali přírodní síly, za to, že jejich ohně měly černou barvu. GOAT SEMEN z Peru určitě znají a poslouchají všichni fanoušci blasfemie, satanismu, války a nihilismu v  hudbě. 

Letos kapela přichází s novým materiálem v podobě EP "Fuck Christ". Opět se jedná o starodávný rituál smrti. Oltář je připraven a svěcená voda je plná zkažené krve. Zbývá už jenom obrátit všechny kříže směrem dolů a přidat hlasitost. Zde, v katakombách, hluboko v podzemí, musela novinka vznikat. Sem patří a zde také zůstane. 


Je to divoká a zběsilá směs chladného ďábelského black metalu a starého, prašivého kovu smrti. Máte rádi smečky jako BLASPHEMY, SARCÓFAGO, ANAL VOMIT, MORBOSIDAD, PROCLAMATION, REVENGE, KRISIUN a další tmáře? Potom neváhejte ani chvilku. "Fuck Christ" je obrácenou modlitbou pro velebení samotného Satana. Nic pro slabé povahy. Spíše se jedná o zběsilý útok smečky vzteklých psů. Smrt i hořící pentagramy jsou při poslechu velmi blízko. Nechte mě být! Už dlouhé roky nemám rád světlo, utíkám na stará pohřebiště a na starém přehrávači si dávám do hlavy podobná EP s velkou chutí. Skvělý label navíc vydává letošní počin ve všech formátech. Můžete si tak vychutnat CD, vinyl, i kazetu. Pro fanoušky absolutní tmy a nahrubo nasekaného zla bylo uděláno vše. Užijete si prašivý zvuk, vychutnáte si pohled na motiv na obalu. Ale hlavně, bude do vás zaseknutý ostrý dráp a hudba vás už nikdy nepustí. Alespoň v mém případě se tak stalo. Líbí se mi živočišnost, poctivost a uvěřitelnost. Mraky jsou zase jednou pěkně nízko a přízraky vylezly konečně z hrobů. Přišly se nám pomstít. Jako první strhnou Ježíše z kříže a zapálí kostel. Negace všeho dobrého, přírodní živel chcete-li. Tak na mě působí kapela nejvíce. Poklekněte a dejte volume doprava. Pokaždé, když jdu kolem kostela, slyším děsivý nářek. Pod starými stromy, které pamatují ještě samotného ďábla, leží mrtvoly prokletých. V plesnivých hrobech, v prašivých rakvích, přesto nenaleznou nikdy klid. Z krvavého kříže se na ně dívá šklebící se Ježíš. Obrácená, zvrácená mše všech prokletých! Black death metal, u kterého hoří svaté ostatky!


Asphyx says:

Every time I walk past the church, I hear a terrible wailing. The corpses of the damned lie under the old trees that remember the devil himself. In mouldy graves, in dingy coffins, yet they will never find peace. From a bloody cross, a grinning Jesus looks down on them. As if mocking them for worshipping the forces of nature, for their fires being black. GOAT SEMEN from Peru are surely known and listened to by all fans of blasphemy, satanism, war and nihilism in music.

This year the band comes with new material in the form of the EP "Fuck Christ". Once again it is about the ancient death ritual. The altar is prepared and the holy water is full of corrupted blood. All that's left is to turn all the crosses downwards and turn up the volume. Here, in the catacombs, deep underground, the novelty must have originated. This is where it belongs and where it will stay.




It's a wild and furious mix of cold, evil black metal and old, mangy death metal. Do you like bands like BLASPHEMY, SARCÓFAGO, ANAL VOMIT, MORBOSIDAD, PROCLAMATION, REVENGE, KRISIUN and other darkies? Then don't hesitate a moment. "Fuck Christ" is a reverse prayer to glorify Satan himself. Nothing for the faint of heart. Rather, it is a frenzied attack by a pack of rabid dogs. Death and flaming pentagrams are very close on the ear. Leave me alone! I've been disliking light for years, escaping to old burial grounds and putting similar EPs on my old player with great gusto. Plus, a great label is releasing this year's effort in all formats. So you can enjoy CD, vinyl, and cassette. Everything has been done for fans of absolute darkness and coarsely chopped evil. You'll enjoy the dusty sound, enjoy the sight of the motif on the cover. But most importantly, you'll be stuck with a sharp claw and the music will never let go. At least in my case it did. I like the animalism, honesty and believability. The clouds are pretty low once again and the ghosts have finally come out of their graves. They've come to take revenge. They'll be the first to tear Jesus down from the cross and set the church on fire. A negation of all that is good, an element of nature if you will. That's what the band does to me the most. Kneel down and turn the volume to the right. Every time I walk past the church, I hear a terrible wail. The corpses of the damned lie under old trees that remember the devil himself. In mouldy graves, in dingy coffins, yet they will never find peace. From a bloody cross, a grinning Jesus looks down on them. The inverted, perverted mass of all the damned! Black death metal that burns holy relics!



Recenze/review - GOAT SEMEN – Ego Svm Satana (2015):

tracklist:
1. Midnight Worship
2. Los Ojos de Judas
3. Fuck Christ
4. Heed the Call
5. Prophets of Hell

úterý 23. července 2024

Recenze/review - INFERIA - Ass Appeal Madness (2024)


INFERIA - Ass Appeal Madness
CD 2024, Great Dane Records

for english please scroll down

Rozsekat na malé kousky. Rozdrtit na prach. Spálit na popel a nebo nechat shnít v chladné zemi. Způsobů, jak se zbavit těla existuje velké množství. Pamatujte ale na to, že se oběť stejně jednou vrátí. Ve vašich děsivých snech, v situaci, kdy to budete nejméně čekat. Všichni víme, že peklo existuje. Ukrývá se v každém v nás, v našich myslích i představách. Finští death grind metalisté INFERIA tohle všechno vědí a vždy dokážou veškerou zkaženou krev promítnout i do svých nahrávek. 

Letos přicházejí s novým albem "Ass Appeal Madness", na kterém se opět setkáte s prvotřídním materiálem definujícím se ve smrti, sexuální deviaci, různých frustracích, gore obrazech i pornu. Lidská mysl je nekonečnou studnicí inspirace, stačí si občas přečíst večerní zprávy. Hudebně je to potom stále perfektně seřízený mlýn na maso, který vás zničí.


Kafilerií se vznáší hnilobný zápach. Přivezli novou dávku a je nutné jí zpracovat. Vaše naivní představa o tom, jak vás po smrti hezky upraví, vystaví v krásné rakvi a všichni budou plakat smutkem, vezme brzy za své. Tady je opravdový a jediný konec vaší cesty. Jste jenom kusem nepotřebného masa, mysl se dávno oddělila od těla. Vím to já, ví to i legendární death grind maniaci INFERIA, kteří datují svůj vznik do roku 1989, tedy do doby, kdy smrt dostala nové jméno. Pánové bývají zcela pochopitelně zařazováni po bok takových jmen, jako jsou ROTTEN SOUND, NASUM, PIG DESTROYER, GADGET, NAPALM DEATH. Do téhle milé společnosti patří právem, jejich hudba je totiž stále návyková, drásající, temná a prašivá. Riffy jsou ohlodány na kost a vokál je náležitě guturální. Přesně jak to máme všichni rádi. Představte si stará, dávno opuštěná jatka, s rezavými háky, na kterých ještě nedávno visela mrtvá těla. Naporcovat, rozemlít, zakopat. Tohle všechno s vámi udělají i Finové. Pomocí své surové muziky, pomocí svých zvrácených nápadů. Jasně, že je to totální underground a nic pro slabé povahy. Jedná se o klasický, tradiční a velmi dobře zpracovaný extrém. Na novince naleznete sedm nových záseků a také skladby z EP "Spawned at the Dawn" (1993). Myslím si, že my fanoušci dostaneme přesně to, co chceme a co si žádáme. Rozsekat na malé kousky. Rozdrtit na prach. Spálit na popel a nebo nechat shnít v chladné  zemi. Způsobů, jak se zbavit těla existuje velké množství. Pamatujte ale na to, že se oběť stejně jednou vrátí. Ve vašich děsivých snech, v situaci, kdy to budete nejméně čekat. Hnilobný zápach rozkládajících se těl! Death grind metalový masakr té nejvyšší kvality!

Asphyx says:

Cut into small pieces. Crush to dust. Burn them to ashes or let them rot in the cold ground. There are many ways to dispose of the body. But remember, the victim will still come back. In your horrible dreams, when you least expect it. We all know that hell exists. It lurks in all of us, in our minds and in our imaginations. Finnish death grind metallers INFERIA know all this and always manage to project all the corrupted blood into their records. 

This year they come with their new album "Ass Appeal Madness", on which you will once again encounter first class material defining itself in death, sexual deviance, various frustrations, gore images and porn. The human mind is an endless well of inspiration, just read the evening news from time to time. Musically, then, it's still a perfectly tuned meat grinder that will destroy you.



A putrid smell wafts through the kafileri. They've brought in a new batch and it needs to be processed. Your naive notion of being nicely groomed after death, displayed in a beautiful coffin and everyone crying with grief, will soon be put to rest. This is the real and only end of your journey. You're just a piece of useless meat, the mind long since separated from the body. I know it, and so do legendary death grind maniacs INFERIA, who date their formation back to 1989, a time when death got a new name. The gentlemen are quite understandably ranked alongside such names as ROTTEN SOUND, NASUM, PIG DESTROYER, GADGET, NAPALM DEATH. They rightly belong in this lovely company, for their music is still addictive, gut-wrenching, dark and dusty. The riffs are gnawed to the bone and the vocals are appropriately guttural. Just the way we all like it. Imagine an old, long-abandoned slaughterhouse, with rusty hooks on which dead bodies hung not long ago. Chopped up, ground up, buried. That's what the Finns will do to you. With their raw music, with their twisted ideas. Sure, it's totally underground and not for the faint of heart. It's a classic, traditional and very well done extreme. The new release features seven new cuts as well as tracks from the EP "Spawned at the Dawn" (1993). I think we fans will get exactly what we want and what we ask for. Chopped up into little pieces. Crushed to dust. Burned to ashes or left to rot in the cold earth. There are a multitude of ways to dispose of a body. But remember, the victim will still come back. In your horrible dreams, when you least expect it. The putrid stench of decomposing bodies! Death grind metal carnage of the highest quality!


about INFERIA on DEADLY STORM ZINE:





tracklist:
01. Ass Pipe Explosion 
02. Cuntactor 
03. Fat Assphyxiation 
04. Dead Semen 
05. Impulsive Masturbation 
06. Deep Inside 
07. Cumshot Wound (Fucked To The Core) 
08. Under The Skin Of The Split Body (Bonus Track) 
09. The Art Ouf Self-Mutilation (Bonus Track) 
10. Lunatics Anal Fanatics (Bonus Track) 
11. Spawned At The Dawn (Bonus Track) 
12. They Bleed And Bleed (Bonus Track)

Drums recorded @ Studio Kolotila, Helsinki December 2022 by Olli Nokkala.
Guitars, bass and vocals recorded in Lahti 2023 by Sami Heinonen.
Mixed and mastered by Olli Nokkala @ Studio Kolotila.

Jani Hude Huttunen - vocals
Sami Heinonen - guitars
Tatu Hämäläinen - bass
Kalle Lindfors - drums

INFERIA - SPAWNED AT THE DAWN - ep 1993

Recorded & Mixed & Mastered at Studio 8, 13.-15.10.1993, By Ville And INFERIA

Jani Hude Huttunen - vocals, guitars
Tero Järvinen - drums
Jani Nikkilä - guitar
Reijo Kortesniemi - vocals
Petri Malinen - Bass

All music by Inferia
All lyrics by Jani Hude Huttunen

ARTWORK Sebastien MOCKERS



pondělí 22. července 2024

Recenze/review - DIOCLETIAN - Inexorable Nexus (2024)


DIOCLETIAN - Inexorable Nexus
CD 2024, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se mění jeho tvář. Jakoby měl v sobě něco zlého, ďábelského, co pomalu vylézalo na povrch. Kdysi tak milý a usměvavý, dnes s pokřivenou tváří a pohledem bestie. Každý z nás v sobě nosíme něco temného a divokého, ale dokážeme se ovládat. On nechal svoje pudy vylézt na povrch. Ve sklepě pod kostelem si udělal mučírnu. Na zdech nakreslené pentagramy, oltář od krve. V hlavě se mu usadila nesnesitelná myšlenka, že hlídá vstup do pekla. Další z padlých kněží, další, který propadl šílenství.

Jeho válka s nebem započala v dobách, kdy poprvé slyšel hudbu od démonů DIOCLETIAN z Nového Zélandu. Pokud sledujete tvorbu téhle smečky dlouhodobě, tak asi víte, že je jejich hudba nasáklá zkaženou krví, že smrdí sírou a odkazuje se v ní na pradávný black death metal. Letošní novinka není výjimkou, je volným pokračováním předešlých děsivých představ. 


Válka, apokalypsa, násilí, anti náboženství, to jsou základní témata textů a obsah skladeb. Hudebně je to potom opět divoká a šílená jízda přímo do pekla. Pánové jsou nekompromisní, rychlí, s ničím se moc nepářou. Jedovatý vokál se vznáší nad pobublávající basou, která v některých momentech evokuje rytmy známé z toho nejhlubšího podsvětí. Základem jsou potom ostré, kosti drtící riffy, které ve zničujících vírech vytvářejí pochmurně smradlavou atmosféru. Pro fanoušky třeba takových PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL je nové album "Inexorable Nexus" víceméně povinností. Ona to vlastně ani není hudba jako taková, jedná se spíše o starodávný blasfemický rituál, u kterého samozřejmě všichni zemřete krutou smrtí. Naleznete zde chorobný, plesnivý zvuk, jednoduchý, ale jasně zřetelný obal. Budete se modlit k temnotě. K obráceným křížům. Schválně si někdy zkuste nové album vzít s sebou, až půjdete do starých katakomb. Jen si dejte pozor, aby se některé rakve samy nezapálily. Při poslechu téhle desky opravdu hrozí samovznícení. Jako bych byl ve středověku a díval se na hořící hranici. Nadšený dav, utrpení kněze, který propadl peklu. Oheň olizuje nebohé tělo a jeho duše je navěky ztracená, amen. Dalo by se také napsat, že jsem od DIOCLETIAN dostal přesně to, co jsem si přál. Na zdech nakreslené pentagramy, oltář od krve. V hlavě se mi usadila nesnesitelná myšlenka, že hlídám vstup do pekla. Starodávnými chorobami nasáklý blasfemický black death metal! Budete ukřižováni hlavou dolů! Inferno!


Asphyx says:

It was very interesting to watch his face change. It was as if he had something evil, devilish, slowly coming to the surface. Once so sweet and smiling, now with a twisted face and the look of a beast. We all carry something dark and savage inside us, but we can control ourselves. He let his instincts come out. He made a torture chamber in the cellar under the church. Pentagrams drawn on the walls, blood on the altar. The unbearable thought that he was guarding the entrance to hell. Another fallen priest, another one who'd gone mad.

His war with heaven began when he first heard the music of the demons of DIOCLETIAN from New Zealand. If you've been following the work of this pack for a long time, you probably know that their music is soaked in corrupted blood, that it reeks of sulfur and references ancient black death metal. This year's new release is no exception, a loose continuation of previous horrific imaginings.


War, apocalypse, violence, anti-religion, these are the basic themes of the lyrics and the content of the songs. Musically, it is again a wild and crazy ride straight to hell. The gentlemen are uncompromising, fast, they don't fight with anything. Venomous vocals soar over a bubbling bass that at some points evokes rhythms familiar from the deepest underworld. The foundation is then laid by sharp, bone-crushing riffs that create a grimly fetid atmosphere in devastating swirls. For fans of the likes of PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL, the new album "Inexorable Nexus" is more or less a must. It's not really music as such, it's more of an ancient blasphemous ritual, where of course you all die a cruel death. Here you will find a morbid, moldy sound, a simple but clearly distinct cover. You will pray to the darkness. To inverted crosses. Try taking the new album with you sometime when you go to the old catacombs. Just be careful some of the coffins don't set themselves on fire. There really is a risk of spontaneous combustion when listening to this album. It's like being in the Middle Ages and looking at a burning pyre. An enthusiastic crowd, the suffering of a priest who's gone to hell. Fire licks the poor body and his soul is lost forever, amen. You could also write that I got exactly what I wanted from DIOCLETIAN. Pentagrams drawn on the walls, an altar of blood. The unbearable thought of guarding the entrance to hell settled in my mind. Ancient disease-soaked, blasphemous black death metal! You will be crucified upside down! Inferno!



Recenze/review - DIOCLETIAN - Amongst the Flames of a Bvrning God (2019):

Tracklist:
01. Global Slave Enigma 
02. Heathen Siege (Parts I-III) 
03. Baphocletian (Hexawolf Version) 
04. Barbaric Hunt (Feral Prey) 
05. Subjugation Before Annihilation 
06. Nexian March 
07. Violent Eradicating Hammer Strike!

Recenze/review - KRYPTICY - The Non-Return (2024)


KRYPTICY - The Non-Return
CD 2024, Memento Mori

for english please scroll down

Někdy se toulám černými chodbami podzemí několik dní a nepotkám ho. Vím o něm, někdy slyším jeho děsivý šepot, ale neukáže se mi. Zjeví se pouze v případě, když přinesu nějakou syrovou desku, nějaký death metal, který jej dokáže probudit. Tentokrát mi málem urval obě ruce. Zapnuli jsme play na starodávném přehrávači a z reproduktorů nám začala hrát nová deska španělských tmářů KRYPTICY. Kapela, která se líbí mě, i mému osobnímu démonovi. 

Pečlivý čtenář našich stránek moc dobře ví, že jsme se téhle smečce věnovali od jejich počátků. Důkazem budiž odkazy na recenze i rozhovor, které naleznete dole pod dnešním článkem. Novinka je volným pokračováním předchozí morbidní práce a také důkazem, že peklo opravdu existuje. 

Na KRYPTICY se mi vždy líbil jejich přístup, opravdovost, ryzost, taková ta těžko popsatelná energie, které lze ve skladbách vystopovat. Jsou po okraj narvané nahrubo nasekanou tmou, děsivými nočními můrami, ale hlavně ostrými riffy, zničujícími bicími a chorobným vokálem. Jedná se o death metal staré školy, ve kterém je odkazováno na smečky jako PESTILENCE, CARCASS, BOLT THROWER, MASSACRE, OBITUARY, DEICIDE, DEATH, MALEVOLENT CREATION, POSSESSED. Jako bych se díval na starý, černobílý horor. Vylézají v něm mrtvoly z hrobů, zombie tančí na plesnivých hrobech. V pořádku jsou i formální věci, jako prašivý zvuk, povedený obal a celkové provedení. Fanoušek starého kovu smrti dostane poctivou porci hnilobného materiálu. "The Non-Return" nejvíce vyniklo brzy ráno, na dávno opuštěném hřbitově, na kterém bývali kdysi pochováváni prokletí. Pro mě je vždy důležité, abych při poslechu cítil pach rozkládajícího se masa. Španělé na to jdou poctivě, věřím jim každý tón, každou notu. Jednotlivé motivy se mi dostaly ihned pod kůži. Proséval jsem mezi prsty prach a užíval si chladné a černou krví nasáklé melodie. Kývám se spokojeně do rytmu, stejně jako můj vlastní démon. Někdy se toulám černými chodbami podzemí několik dní a nepotkám ho. Vím o něm, někdy slyším jeho děsivý šepot, ale neukáže se mi. Zjeví se pouze v případě, když přinesu nějakou syrovou desku, nějaký death metal, který jej dokáže probudit. Mohu potvrdit, že je spokojený, stejně jako já. Tohle album se opravdu povedlo. Syrový, hnilobný smrtící kov, který doporučují všichni nemrtví! Exhumace starého hrobu!


Asphyx says:

Sometimes I wander the black corridors of the underground for days and I don't meet him. I know about him, sometimes I hear his eerie whispers, but he doesn't show himself. He only shows up when I bring some raw record, some death metal that can wake him up. This time, he almost ripped both my arms off. We turned on the play on the ancient player and the new record of Spanish darkies KRYPTICY started playing from the speakers. A band that appeals to me and my personal demon. 

A careful reader of our website knows very well that we have been following this band since their beginnings. The proof is in the links to the reviews and interview, which you can find below today's article. The new release is a loose continuation of the previous morbid work and also proof that hell really does exist. 


What I've always liked about KRYPTICY is their approach, the genuineness, the purity, that hard-to-describe energy that you can trace in their songs. They're packed to the brim with rough-hewn darkness, terrifying nightmares, but mostly with sharp riffs, devastating drums and sick vocals. This is old school death metal, with references to packs like PESTILENCE, CARCASS, BOLT THROWER, MASSACRE, OBITUARY, DEICIDE, DEATH, MALEVOLENT CREATION, POSSESSED. It's like watching an old black and white horror movie. It's got corpses crawling out of graves, zombies dancing on moldy graves. The formal things are fine too, like the dusty sound, the hilarious cover art and the overall execution. A fan of the old death metal gets a fair helping of rotten material. "The Non-Return" is most prominent early in the morning, in a long-abandoned cemetery where the damned were once buried. It's always important for me to smell the smell of decomposing flesh as I listen. The Spaniards go about it with integrity, I trust them with every note, every note. The individual motifs got under my skin immediately. I sifted the dust between my fingers and enjoyed the cold and black blood soaked melodies. I swayed contentedly to the rhythm, just like my own demon. Sometimes I wander the black corridors of the underground for days without meeting him. I know of him, sometimes I hear his eerie whispers, but he doesn't show himself to me. He only appears when I bring some raw record, some death metal that can awaken him. I can confirm that he's as happy as I am. This album was really good. Raw, rotten death metal that all the undead recommend! Exhumation of the old grave!


about KRYPTICY on DEADLY STORM ZINE:





tracklist:
1. Infected Pharaoh
2. Hypatia's Heresy
3. Texas Chainsaw Massacre
4. The Void
5. The Water Street Butcher
6. UGH!
7. Krypticy
8. Virgins Recently Fucked Sacrifice


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine