BLOODFIELD - Homunculus Sapiens
CD 2025, Great Dane Records
for english please scroll down
Vždycky se mi všichni smáli, šikanovali mě. Bývali jsme chudí, špatně jsem se oblékal. Už od dětství ve mě hořel vztek. Dusil jsem jej v sobě, teď už ale nemusím. Nikdy mě nechtěla žádná holka a žil jsem jen se svojí mámou. Někdy kolem dvaceti let jsem byl tak frustrovaný, že jsem začal přemýšlet o tom, jak udělat něco velkého. Něco hodně krvavého, aby se na mě nikdy nezapomnělo. Brousil jsem zrovna ve sklepě svůj nový nůž, když mě zatkli. Teď sedím za mřížemi a přemýšlím, jestli se zbláznil svět tady uvnitř domu šílenství a nebo venku. Čím jsem starší, tak se mi postupně rozdíly stírají.
O duševních zvrácených pochodech, o nenávisti, o temných částech lidské mysli hrají a zpívají také italští thrash metalisté BLOODFIELD. O tomhle stylu již příliš nepíšu, málokdy mě nějaká kapela natolik zaujme, abych s ní ztrácel čas, ale tihle maniaci mě zasáhli do živého. Je to hlavně celková atmosféra nahrávky, která mě donutila se k albu vracet a rvát si jej pod tlakem do hlavy.
Pánové na svém druhém dlouhohrajícím albu nijak stylově nezastírají, že mají rádi starou METALLICU, TESTAMENT, EXODUS a SLAYER. V některých momentech (ale tak tomu dnes bývá u většiny kapel) je inspirace velmi patrná. Dokonce i barva hlasu ve mě evokuje notoricky známé postupy. Záleží jen na vás, zda vás to bude bavit, či si raději pustíte originál. Osobně s tím zase takový problém nemám, i když je prostou pravdou, že některé skladby by si zasloužily trošku svěžejší provedení. Dost ale bylo lehké kritiky. Pochválit musím ostrý a dobře čitelný zvuk, popracované motivy a vlastně i vokály. Italové jsou přeci jen jiní, než ostatní, zaujala mě na nich nejen jejich technická zdatnost, ale také schopnost napsat dobré skladby. Líbí se mi i motiv na obalu a třeba i sóla, která na rozdíl od jiných, dávají smysl a dobře se poslouchají. Když si to vezmu kolem a kolem, tak nemám vlastně žádných větších námitek a desku si v závěru užívám. A to i přesto, že píšu spíše o jiných, extrémnějších stylech. Dokonce jsem se mnohokrát přistihl, že jsem přišel z práce domů a probíral jsem se CD, které si večer pustím ve svém přehrávači a nakonec jsem zvolil právě "Homunculus Sapiens". Když se rozhlédnete kolem sebe, když se podíváte na večerní zprávy, když si přečtete jedovaté příspěvky na sociálních sítích, tak zjistíte, že je kolem nás čím dál tím víc maniaků, jako jsem o nich psal v úvodu dnešní recenze. Myslím si, že by pro ně bylo vždycky lepší, aby rozpustili svoji frustraci v headbangingu a mosh-pitu. Jsem moc rád, že jsem BLOODFIELD poznal, bylo mi velkou ctí. Propracovaný, ostrý a nespoutaný thrash metal, který vás udeří přímo na solar plexus!
Asphyx says:
Everyone always laughed at me and bullied me. We were poor, and I dressed badly. I had been burning with anger since childhood. I suppressed it inside me, but now I don't have to anymore. No girl ever wanted me, and I lived only with my mother. When I was around twenty, I was so frustrated that I started thinking about doing something big. Something very bloody, so that I would never be forgotten. I was sharpening my new knife in the basement when they arrested me. Now I'm sitting behind bars, wondering if the world inside this house of madness has gone crazy or if it's the world outside. The older I get, the more the differences blur.
Italian thrash metal band BLOODFIELD also play and sing about twisted mental processes, hatred, and the dark parts of the human mind. I don't write about this style much anymore, as it's rare for a band to interest me enough to waste my time on them, but these maniacs really struck a chord with me. It's mainly the overall atmosphere of the recording that made me return to the album and force it into my head.
On their second full-length album, the guys make no secret of the fact that they love old METALLICA, TESTAMENT, EXODUS, and SLAYER. At times (but that's the case with most bands these days), the inspiration is very obvious. Even the tone of voice evokes notoriously familiar techniques. It's up to you whether you enjoy it or prefer to listen to the original. Personally, I don't have a problem with it, although it's true that some songs could use a little fresher execution. But enough with the criticism. I have to praise the sharp and clear sound, the well-crafted motifs, and actually the vocals as well. The Italians are different from the rest, after all, and I was impressed not only by their technical prowess, but also by their ability to write good songs. I also like the cover art and the solos, which, unlike others, make sense and are easy to listen to. All in all, I don't really have any major objections and I enjoy the album in the end. Even though I tend to write about other, more extreme styles. I've even caught myself many times coming home from work and rummaging through CDs to find something to play in my player that evening, and ultimately choosing "Homunculus Sapiens". When you look around you, when you watch the evening news, when you read the venomous posts on social media, you realize that there are more and more maniacs around us, as I wrote about in the introduction to today's review. I think it would always be better for them to dissolve their frustration in headbanging and mosh pits. I am very glad to have discovered BLOODFIELD, it was a great honor. Sophisticated, sharp, and unrestrained thrash metal that hits you right in the solar plexus!
tracklist:
1. Solitude Part 1
2. Feast for the Fleas
3. Just Life That
4. Ultimate Redemption
5. Pariah
6. Murder and Funeral
7. Nightmare
8. Juggernaut
9. Burning Down
10. Solitude Part 2
Line up:
- Filippo Cinetto - Vocals
- Domenico Tihanyi - Guitar
- Marco Olivo - Guitar
- Andrea Dal Cortivo - Bass
- Andrea Dessì - Drums
