DISHUMANE - Centurion's Demise
CD 2026, Blood Harvest
for english please scroll down
Kosti houpající se do větru. Lebky nabodnuté na ostrých kůlech. Zápach hnijícího masa, chlad a hlavně nekonečná temnota. Lovecká chata hluboko v lesích, plná krásných trofejí. Ve sklepě jsou další polomrtvé oběti. Vstupuji dovnitř a přemýšlím, kde se bere zlo, odkud pochází nenávist. On sedí u stolu a usmívá se. Je velmi milý, galantní a chytrý. Potom mi prořízne hrdlo rezavým nožem a já konečně přecházím na druhou stranu. Poslouchám u toho nové EP těchto maniaků z Nevady.
Pokud bych měl definovat death metal, se kterým tahle smečka přichází, musel bych se vrátit po časové ose zpět. Najdeme zde odkazy jak na prašivé smrtící základy, tak i surovou brutalitu. Sedím ve svém sklepě a kývám se spokojeně do rytmu. Ano, přesně tahle odrůda koluje i v mých žilách. Je zakódována navěky v mé DNA a já tedy nemohu jinak, než znovu zapnout play na svém přehrávači. Z reproduktorů ke mě začne stékat zkažená krev.
Jsem starý pes, který vyrůstal na kapelách jako NUNSLAUGHTER, INCANTATION, DISMA, DEICIDE, MORBID ANGEL, DRAWN AND QUARTERED, PERDITION TEMPLE. Když poslouchám nové EP "Centurion's Demise", tak slyším, že se stejnými smečkami inspirovali i hlavní hrdinové dnešní recenze. Líbí se mi masivní, takový ten surový a zasmrádlý zvuk. O motivu na obalu také netřeba diskutovat. Vše je v nejlepším pořádku. Hlavní jsou ale jako vždy nápady samotné a celkový dojem. Já se opravdu cítím jako při návštěvě nějaké morbidní galerie smrti, když si rvu skladby pod tlakem do hlavy. Je něco nechutného, mokvajícího, hnijícího, co mě nutí se neustále vracet. DISHUMANE se povedla nahrávka, u které budete pohřbeni zaživa. Má v sobě všechny potřebné ingredience pro to, abych si ji zařadil i do své soukromé diskografie. Na povrchu je chladná jako ruka mrtvoly, ale uvnitř tepe, žhne a pálí, jako dlouho neléčená rána. Když potom kapela vřed rozřízne, tak ven vyhřezne absolutně podmanivá nálada. V jednotlivých expozicích jsou vystavena těla zabitá různými způsoby. Mučení, zohavení. Čeho všeho je vlastně člověk schopen? Poslední roky o tom dost často přemýšlím. Američané ve mě všechny tyto emoce vyvolali. Vypluly na povrch jako těla utopenců. Skladby jsou velmi dobře napsány, kapela je ryzí, opravdová, je slyšet, že hraje od srdce, uvěřitelně, autenticky. Vždycky jsem čekal, až se setmí. Potom jsem si nasadil sluchátka a vydal se na dlouhou cestu bez konce. Viděl jsem kosti houpající se do větru. Lebky nabodnuté na ostrých kůlech. Zápach hnijícího masa, chlad a hlavně nekonečná temnota. Lovecká chata hluboko v lesích, plná krásných trofejí. Ve sklepě jsou další polomrtvé oběti. Vstupuji dovnitř a přemýšlím, kde se bere zlo, odkud pochází nenávist. Krutá a morbidní death metalová definice zla, špíny a nekonečné temnoty! U téhle nahrávky shoříte na popel!
Asphyx says:
Bones swaying in the wind. Skulls impaled on sharp stakes. The stench of rotting flesh, the cold, and above all, endless darkness. A hunting lodge deep in the woods, filled with beautiful trophies. In the cellar are more half-dead victims. I step inside and wonder where evil comes from, where hatred originates. He’s sitting at the table, smiling. He’s very kind, gallant, and clever. Then he slits my throat with a rusty knife, and I finally cross over to the other side. All the while, I’m listening to the new EP by these maniacs from Nevada.
If I had to define the death metal this pack is bringing, I’d have to go back in time. Here we find references to both the raw, deadly foundations and unadulterated brutality. I’m sitting in my basement, nodding contentedly to the beat. Yes, this is exactly the kind of stuff coursing through my veins. It’s encoded forever in my DNA, so I can’t help but hit play on my player again. Corrupted blood begins to drip toward me from the speakers.
I’m an old-school fan who grew up listening to bands like NUNSLAUGHTER, INCANTATION, DISMA, DEICIDE, MORBID ANGEL, DRAWN AND QUARTERED, and PERDITION TEMPLE. When I listen to the new EP “Centurion’s Demise”, I can tell that the main protagonists of today’s review were also inspired by those same bands. I love the massive, raw, and stinking sound. There’s no need to discuss the cover art either. Everything is just right. But as always, what matters most are the ideas themselves and the overall impression. I really feel like I’m visiting some morbid gallery of death as I force the songs into my head under pressure. There’s something disgusting, oozing, rotting about it that keeps drawing me back. DISHUMANE has delivered a record that will bury you alive. It has all the necessary ingredients for me to add it to my personal discography. On the surface, it’s as cold as a corpse’s hand, but inside it throbs, smolders, and burns like a long-untreated wound. When the band finally cuts open the abscess, an absolutely captivating atmosphere bursts forth. On display in each section are bodies killed in various ways torture, mutilation. Just what is a human being actually capable of? I’ve been thinking about this quite often in recent years. The Americans stirred up all these emotions in me. They came to the surface like the bodies of drowned people. The songs are very well written; the band is genuine and authentic you can tell they play from the heart, believably and authentically. I always waited for darkness to fall. Then I put on my headphones and set out on a long, endless journey. I saw bones swaying in the wind. Skulls impaled on sharp stakes. The stench of rotting flesh, the cold, and above all, endless darkness. A hunting cabin deep in the woods, full of beautiful trophies. In the cellar are more half-dead victims. I step inside and wonder where evil comes from, where hatred originates. A cruel and morbid death metal definition of evil, filth, and endless darkness! This recording will reduce you to ashes!
Tracklist:
01. Conquering The Forlorn
02. Centurion's Demise
03. Soul Spun Malice
04. Loom of Souls
band:
James Shanks - Guitars, Vocals
Chuck Sherwood - Bass
C. Koryn - drums
.jpg)
