Noční lovec - Anders de la Motte
2026, Kalibr
Nepatřím zrovna k těm, co by věřili na přízraky, na démony, na tajemná místa. Potkal jsem za svůj život sice lidi, kteří doopravdy zlí byli, ale pravdou, je, že když jsem četl Nočního lovce, tak jsem si často vzpomenul na mlhavá rána v Jizerkách na chalupě, na tamní hřbitov, na opuštěný kostel ve Smržovce, na příběhy, které mi vyprávěla babička. Kniha začíná ve starých časech, ve kterých je zavražděn kněz. Vrahem je muž se železnou maskou, místní šlechtic, který přišel o své děti hrozným způsobem. Následuje střih a přeneseme se do doby, kdy se partička mladých pokouší ducha Nočního lovce znovu vyvolat. Stane se u toho něco ohavného, zlého. Potom se přeneseme do současnosti a jsou zde všichni, co mi už docela chyběli.
Leo Asterová, její otec, Hill, i skupina řešící staré případy. Je to čtvrté pokračování a měl jsem zrovna poměrně špatnou náladu. V práci je toho hodně a moje noha se díky změně počasí zase hlásila o slovo. Nechtěl jsem nikoho vidět a ani jsem nemusel. Zalezl jsem si do svého křesla, naladil polské WINGLESS, kteří vydali skvělé nové album a já mám tu čest jej slyšet zase několik týdnů dopředu a nechal jsem se příběhem doslova pohltit. Anders de la Motte patří již dlouhé roky k mým velmi oblíbeným autorům a tahle kniha mě v mém fanouškovství jenom utvrdila. Zmínit musím i opravdu skvělý překlad. Jaroslav Bojanovský si hraje s češtinou a ukazuje její krásu v její plné síle. Zároveň zachovává autorův rukopis. I díky tomu se knížka čte víceméně sama. Mám rád příběhy, které navazují na něco z minulosti, na staré křivdy.
Je to temný příběh. Perfektně vystavěný, se silnými dějovými linkami. Joj, teď mluvím jako nějaký opravdový knižní kritik, ale nebojte, stále jsem se jím nestal. Jsem obyčejný fanoušek, nadšený čtenář. Neumím oddělit svůj subjektivní dojem, nemám potřebný nadhled. To ale ani není účelem, psaní mě neživí, myslím si, že kdyby tomu tak bylo, ztratil bych možná jiskru. Přemýšleli jste nad tím někdy? Kde se bere to naše nadšení, mnohdy i počínající (v mém případě asi už i pokračující) závislost na temných příbězích? Měl bych pro to možná vysvětlení. Mě se vždy líbilo, když kniha odsýpala, když řezala do živého, když jsem se dokázal na autora napojit. Jsou to zvláštní stavy, těžko se popisují, ale má je každý, kdo vášnivě čte. Víte koho mám hrozně rád? Leu, hlavní vyšetřovatelku. Silná to žena, to já rád, chytrá a mazaná.
Pokaždé, když setře nějakého namachrovaného chlapa, pokaždé když řízne do směšné mano sféry, tak ji mám raději a raději. Anders de la Motte stále píše s lehkostí, jeho knihy jsou vybroušené k dokonalosti, alespoň tak je vidím já, starý čtenářský pes. Nikam jsem o víkendu nešel, dal jsem si na nohu led a vůbec to nepomáhalo. Je to už osm měsíců, co jsem si ji zlomil a pořád jsou chvíle, kdy nadávám do tmy a skučím bolestí. A vždycky, když mi bylo opravdu ouvej, četl jsem si. Knihy a muzika jsou tu pořád se mnou a pomáhají mi přežít v současném podivném světě. Neznám nic lepšího, než vypnout všechny jedovaté sítě světa, otevřít si svoji značku oblíbeného piva (ano, je to Radegast) a jen tak se nechat unášet do jiných dimenzí. Věřím autorovi každé slovo, větu, líbí se mi rytmus, sloh, zobu mu z ruky a když knihu dočtu, tak dlouho sedím a jen tak koukám do tmy. Byla to opět síla, přátelé.
Pokud bych měl nějak definovat severské krimi, musel bych Nočního lovce zmínit. Kniha má v sobě vše potřebné. Je napínavá, nekonečně temná, chladná, máme v ní můj oblíbený Rezavý les, armádní prostor, starou legendu, záhadné vraždy a zápletku, kterou jsem zkrátka hrozně rád řešil. Byl to pro mě návrat mezi staré známé, které mám rád. Opravdu jsem si to s nimi užil. Až půjdu zase jednou na procházku v Jizerkách kolem kostela, jsem si zcela jistý, že na Nočního lovce věřit budu. Děkuji vám za pozornost i kladné ohlasy, opravdu si jich vážím. Někdy se, se skromností mě vlastní, doslova tetelím radostí. Jste skvělí! Nabíjí mě to do nové práce. Tak zase za týden. Mějte se co nejlépe.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čtvrtý temný, záhadný případ bestsellerové severské krimisérie. V předvečer svátku Všech svatých narazí u zříceniny starého kostela, v němž kdysi dávno došlo k vraždě kněze, skupina účastníků duchařské výpravy na záhadného muže, který hledá Nočního lovce. To on podle legendy vraždil. Jeho duše byla prokleta. A prý bloudí v okolních vřesovištích dodnes. Setkání s cizincem skončí smrtelnou tragédií. Mezi věcmi zemřelého se najde železná maska, ztracená při loupeži na místním zámku, k níž došlo před třiceti lety. Maska, která patřila Nočnímu lovci. Vrahovi, jenž nikoho neušetří…
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
