DYSGNOSTIC - End Whispers
CD 2026, Transcending Obscurity Records
for english please scroll down
Dříve jsem míval sny málokdy. Většinou jsem nechápal lidi, co se budí uprostřed noci a křičí do tmy. Teď už vím, o čem je řeč. Možná se také stávám prokletým. Stávám ve stínu, sleduji svět kolem sebe a když se setmí, tak potkávám přízraky i své vlastní démony. Přemýšlel jsem, jak se to stalo. Důvod je jasný, začal jsem poslouchat nové album dánských disonantních tmářů DYSGNOSTIC. Před lety jsem napsal recenzi o jejich předchozím albu a byl jsem dokonce i na koncertě (odkazy naleznete dole pod dnešním článkem).
Mám v hlavě stále usazené vzpomínky, které vyplavaly na povrch jako utopenec. Na letošní novinku jsem se těšil a když si to vezmu kolem a kolem, tak byl postup víceméně stejný jako minule. Prví setkání byla trošku rozpačitá. Přesto je v nahrávce něco neklidného, zvláštního, naléhavého, přitažlivého, co mě nutilo se vracet. Dobře jsem udělal. Novinka se mi dostala do hlavy postupně, pomalu, začala mi kolovat v žilách. A stále tam je, což je důkazem, že při každém setkání objevují nové momenty i nuance.
Dánové, jak asi všichni víte, hrají technický death metal velmi vysoké kvality. Pokud máte rádi kapely jako ULCERATE, DEATHSPELL OMEGA, SUNLESS, GORGUTS, AD NAUSEUM, REPLICANT, budete určitě spokojeni. I letos nám pánové umíchali koktejl plný progresivních momentů, již zmiňované disonance, temnoty, chladu, bolesti a utrpení. Celým albem se jako jedovatý břečťan prolíná zvláštní neklid, atmosféra. Nahrávka je naléhavá, někdy přemýšlivá, drásavá a zadře se vám pod kůži. Pokud bychom si měli pohovořit o zvuku, tak ten je masivní, dobře čitelný a ošetřený přesně tak, jak si to hraný styl žádá. Osobně se mi líbí i motiv na obalu, který se na nějaký čas stal i mojí noční můrou. DYSGNOSTIC sice hrají komplikovaně a zpočátku i nepřístupně, ale když jim dáte čas, objevíte spoustu temných zákoutí a pasáží, které se vám postupně dostanou do hlavy i do podvědomí. V závěru, po několika společných týdnech, mohu konstatovat, že se novinka nebývale povedla. Má v sobě totiž úplně všechno co mám rád. Drive, sílu, takovou tu pradávnou energii, ale i mnoho chvil, které mě pokaždé donutí k přemýšlení. Kapela tak působí jako poslové z onoho světa, kteří nám přišli zvěstovat o zlu, bolesti, utrpení a nekonečné temnotě. "End Whispers" jsem si rval do hlavy pod tlakem nejvíce v noci, když byl všude klid. Nemohl jsem díky tomu spát a míval jsem děsivé noční můry. Myslím si, vím to, slyším i cítím, že je vše v nejlepším pořádku. Dánové volně navázali na věci minulé a dále rozvinuly svoje nápady. A udělali to s elegancí mistrů v oboru. Uhrančivý, drásající, disonantní technický death metal, který se vám dostane do podvědomí! Album, které je po okraj narvané temnotou a bolestí!
Asphyx says:
I used to rarely have dreams. I mostly didn’t understand people who’d wake up in the middle of the night and scream into the darkness. Now I know what they’re talking about. Maybe I’m becoming cursed, too. I stand in the shadows, watching the world around me, and when darkness falls, I encounter ghosts and my own demons. I’ve been wondering how this happened. The reason is clear: I started listening to the new album by the Danish dissonant dark metal band DYSGNOSTIC. Years ago, I wrote a review of their previous album and even went to one of their concerts (you’ll find the links below today’s article).
Memories are still lodged in my mind, surfacing like a drowned man. I was looking forward to this year’s new release, and all things considered, the process was more or less the same as last time. My first encounter with it was a bit awkward. Yet there’s something unsettling, strange, urgent, and alluring about the recording that kept drawing me back. I’m glad I did. The new album seeped into my head gradually, slowly, and began to flow through my veins. And it’s still there, which proves that with every listen, I discover new moments and nuances.
As you probably all know, the Danes play technical death metal of the highest quality. If you like bands like ULCERATE, DEATHSPELL OMEGA, SUNLESS, GORGUTS, AD NAUSEUM, or REPLICANT, you’re sure to be satisfied. This year, too, these guys have concocted a cocktail full of progressive moments, the aforementioned dissonance, darkness, cold, pain, and suffering. A peculiar restlessness and atmosphere permeate the entire album like poisonous ivy. The recording is urgent, at times contemplative, harrowing, and it gets under your skin. As for the sound, it’s massive, clear, and processed exactly as this style of music demands. Personally, I also like the cover art, which even became my nightmare for a while. DYSGNOSTIC’s music may seem complex and even inaccessible at first, but if you give it time, you’ll discover plenty of dark corners and passages that will gradually seep into your mind and subconscious. In conclusion, after spending several weeks with this album, I can say that this new release is exceptionally well done. It has absolutely everything I love. Drive, power, that primal energy but also many moments that always make me think. The band comes across as messengers from that other world, sent to warn us of evil, pain, suffering, and endless darkness. I had “End Whispers” blaring in my head most intensely at night, when everything was quiet. Because of that, I couldn’t sleep and used to have terrifying nightmares. I think no, I know, I hear and feel that everything is just fine. The Danes have seamlessly built upon their past work and further developed their ideas. And they’ve done so with the elegance of masters of the craft. Mesmerizing, harrowing, dissonant technical death metal that seeps into your subconscious! An album brimming to the brim with darkness and pain!
about DYSGNOSTIC on DEADLY STORM ZINE:
Tracklist:
01. The Last Refrain
02. Into Salvation's Night
03. The Black Sun
04. End Whispers
05. Ignis Fatuus
06. Feast Of Emptiness
07. The Shattered Timekeeper
08. Orphaned And Abandoned
09. Glimpses Of A Lost Horizon
band:
Simon Kannegard - Guitars (lead)
Thomas Fischer - Bass, Vocals, Songwritting
Richardt Olsen - Guitars, Drums
Mads Bertram H Gath - Guitars
.jpg)
