DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#TEMPLEOFDREAD. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#TEMPLEOFDREAD. Zobrazit všechny příspěvky

středa 5. srpna 2026

Recenze/review - TEMPLE OF DREAD - Dreadspawn Dominion (2026)


TEMPLE OF DREAD - Dreadspawn Dominion
CD 2026, Testimony Records

for english please scroll down

Mraky jsou zase jednou nízko, skoro se dotýkají země. Město je zahaleno do krvavé mlhy. Kráčíme vstříc temnotě. Já, i můj démon, který mě provázel celý můj nebohý život. Probudil mě uprostřed noci. Stál u mé postele a šeptal jedovatá slova prokletí. Musíme jít, pokynul mi a z jeho tváře bez masa vylezli další červi. Sestoupili jsme několik pater dolů, do podzemí. Otevřeli jsme rezavou bránu na onen svět a zaplatili Cháronovi za převoz přes řeku Styx. Místo peněz jsme použili nové album německých tmářů TEMPLE OF DREAD.

Pozorní čtenáři našich stránek moc dobře vědí, že mám pro tuhle smečku velkou slabost. Na každém albu totiž vždy dokázala namíchat velice jedovatý koktejl z ostrých riffů, divokého vokálu připomínajícího řev bestie, zabijáckých bicích, ale hlavně nekonečné tmy, bolesti a chladu. Letošní novinka není výjimkou. Naopak, potvrzuje silnou pozici téhle kapely v undergroundu. 


Jakoby do mě byla každá melodie zabodávána jako ostrý skalpel. Do vnitřností, pod kůži, do podvědomí. Všude tam se mi nová nahrávka usadila jako sněť. Je něco hnilobného, hororového, nebál bych se napsat i magického, co mě nutí se stále k albu vracet a rvát si ho pod tlakem do hlavy. Jsme jedné krve, já i tahle kapela, uznáváme stejné death metalové hodnoty i nepsané zákony. Za velmi povedený považuji zvuk, který je masivní, prašivý, dobře čitelný a řeže tou správnou stranou nože. O obalu od mistra Paola Girardiho netřeba diskutovat, jako starý sběratel chci mít nový motiv na tričku, to vám klidně podepíšu vlastní krví. Skladby samotné mě potom pokaždé svážou pevnými pavučinami, které můžete jinak najít na mrtvolách starých padlých kněžích. O textovou stránku se opět postaral dlouholetý spolupracovník kapely psycholog Frank „Doc“ Albers a jeho texty o Cháronovi, řece Styx a Hádově říši patří k velmi propracovaným, povedeným a doporučuji vám si je prostudovat. Rozhodně stojí za to a posouvají celou nahrávku o další level výše. "Dreadspawn Dominion" je přesně tím druhem alba, které si budete s sebou brát na noční výlety na hřbitov, do márnic, na opuštěné patologické sály i na pohřebiště, na kterých jsou pochováni lidé, které byste za jejich života nechtěli potkat. Novinka je na povrchu chladná jako ruka dobře uleželé mrtvoly ve značném stádiu rozkladu a uvnitř tepe, žhne a pálí. Na TEMPLE OF DREAD jsem měl vždy nejraději, že jsou opravdoví, reální, uvěřitelní a naprosto autentičtí. Letos to platí opět na sto procent a já nemohu jinak, než album doporučit všem pravověrným, prokletým i nemrtvým. Až půjdete jednou na druhou stranu, do země nekonečných stínů, vezměte si tuhle desku určitě s sebou. Bude vám skvělým průvodcem v podsvětí! Syrové death metalové ozvěny z temné říše mrtvých! Cháron se usmívá a ukáže vám svoji pravou děsivou tvář! Absolutní tma, chlad a nekonečné utrpení!


Asphyx says:

The clouds are low once again, almost touching the ground. The city is shrouded in a blood-red fog. We walk toward the darkness me and my demon, who has accompanied me throughout my wretched life. He woke me in the middle of the night. He stood by my bed and whispered venomous words of curses. “We must go,” he motioned to me, and more worms crawled out of his fleshless face. We descended several floors into the underground. We opened the rusty gate to the other world and paid Charon for the crossing over the River Styx. Instead of money, we used the new album by the German doom metal band TEMPLE OF DREAD.

Attentive readers of our site know very well that I have a soft spot for this band. On every album, they’ve always managed to concoct a highly toxic cocktail of sharp riffs, wild vocals reminiscent of a beast’s roar, killer drums, but above all, endless darkness, pain, and cold. This year’s new release is no exception. On the contrary, it reaffirms this band’s strong position in the underground.


It’s as if every melody were being driven into me like a sharp scalpel into my guts, under my skin, into my subconscious. Everywhere there, the new album has taken root like a tumor. There’s something putrid, horrifying I wouldn’t hesitate to call it magical, too that compels me to keep coming back to the album and force it into my head under pressure. We’re cut from the same cloth me and this band we share the same death metal values and unwritten laws. I consider the sound to be exceptionally well-done: massive, gritty, clear, and cutting with the right edge of the blade. There’s no need to discuss the cover art by the master Paolo Girardi; as an old collector, I want this new design on a T-shirt I’ll gladly sign that with my own blood. The songs themselves then ensnare me every time with sturdy cobwebs, the kind you’d otherwise find on the corpses of ancient fallen priests. The lyrics were once again handled by the band’s longtime collaborator, psychologist Frank “Doc” Albers, and his writings about Charon, the River Styx, and Hades’ realm are among the most elaborate and well-crafted I highly recommend you study them. They’re definitely worth it and take the entire recording to the next level. “Dreadspawn Dominion” is exactly the kind of album you’ll want to take with you on nighttime excursions to cemeteries, morgues, abandoned autopsy rooms, and burial grounds where people are buried whom you wouldn’t have wanted to meet while they were alive. On the surface, this new release is as cold as the hand of a well-aged corpse in an advanced state of decomposition, yet inside it pulses, smolders, and burns. What I’ve always loved most about TEMPLE OF DREAD is that they are genuine, real, believable, and utterly authentic. This year, that holds true once again one hundred percent, and I can’t help but recommend this album to all the true believers, the damned, and the undead. When you eventually cross over to the other side, to the land of endless shadows, be sure to take this album with you. It will be a great guide through the underworld! Raw death metal echoes from the dark realm of the dead! Charon smiles and reveals his true, terrifying face! Absolute darkness, cold, and endless suffering!



about TEMPLE OF DREAD on DEADLY STORM ZINE:









TRACKLIST
01. Wings of Immortality (Intro)
02. Dreadspawn Dominion
03. Born To Rot
04. Hybrid Horde Eternal
05. Death March
06. Blood Pyre
07. Scorched by Cosmic Fire
08. Rites of Blasphemy
09. Artisan of Oblivion
10. Infernal Eternity

LINE-UP
Jens Finger – Vocals
Markus Bünnemeyer – Guitars
Jörg Uken – Drums, Keys
Daniel Maurer – Guitars
Andi Bauer – Bass

čtvrtek 3. října 2024

Recenze/review - TEMPLE OF DREAD - God Of The Godless (2024)


TEMPLE OF DREAD - God Of The Godless
CD 2024,Testimony Records

for english please scroll down

Běžím dlouhou chodbou. Ze stěn na mě dorážejí ostré pařáty. Odtrhávají mi maso od kostí, drásají moje tělo i duši. Už nikdy neuvidím světlo, napadá mě, když padám k zemi a hniju zaživa. Nebo jsem už mrtvý? Netuším. Znovu se zvedám a přede mnou se odkrývají nekonečné, smradlavé močály záhrobí. Řeka se převaluje jako nějaký zvrácený organismus. Zaplatím Cháronovi. Dám mu do jeho kostnatých rukou novou desku TEMPLE OF DREAD. Usměje se na mě jedovatě a přikývne souhlasně hlavou. Pomalu vstoupím do světa za oponou.

Německým tmářům se u nás na stránkách věnujeme od jejich počátků. Zase tolik kapel, které přesně pochopily ducha starých dobrých časů v death metalu, není. Vždycky se mi líbila opravdovost, nadšení a upřímnost, se kterou kapela nahrává svoje alba. Novinka "God Of The Godless" to jenom potvrzuje. 


Je to právě prašivina, starodávná surovost, chlad a temnota, které mě vždy drží u přehrávače velkou silou. Pánové mají talent a schopnosti mě rozsekat na malé kousky. Jako bych byl zase zavřený v dávno opuštěných katakombách a v hlavě se mi usadila děsivá předtucha. Dnešní rituál bude hodně krvavý, to vím jistě. Do ticha zazní první ostrý riff, přidají se dunivé bicí a nakonec chorobný vokál. Jsem přikován na zeď, proklet a navěky uvržen do temnoty. Umírám ve špíně, strachu a beznaději, abych znovu povstal a poslouchal tohle album stále dokola. Obsahuje v sobě totiž vše, co od podobné hudby žádám. Sílu a energii, tlak a pochmurně chladnou atmosféru. Kosti mi praskají tlakem, prosévám mezi prsty prach (a to vše ve stylu třeba takových OBITUARY, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE, CELTIC FROST, SODOM, SLAYER a samozřejmě MORGOTH (koneckonců, svůj příspěvek přidal i samotný zpěvák Marc Grewe)). Líbí se mi, jak uvěřitelnou a mrtvolnou atmosféru dovedou Němci vyjádřit. Rád a často se pohybuji mezi stíny, s chutí rozmlouvám s démony. Posloucháme u toho letošní nahrávku a jsme spokojení. Já, i všichni prokletí. Zaujal mě obal (Paolo Girardi) a užívám si i zvuk (bubeník Jörg Uken - Soundlodge Tonstudio). Najedete zde všechno, co po pravém, ryzím death metalu žádáte - brutalitu, staré mýty, exhumované v podobě skvělých textů (psycholog Frank "Doc" Albersem), ale i chlad a určitá melancholie, které se prolínají celou deskou jako jedovatý had. TEMPLE OF DREAD nahráli album, které je dokonalou esencí opravdového smrtícího kovu. Okořenili jej doomovými i black metalovými prvky, pohřbili mě zaživa, přikovali na zeď. Běžím dlouhou chodbou. Ze stěn na mě dorážejí ostré pařáty. Odtrhávají mi maso od kostí, drásají moje tělo i duši. Už nikdy neuvidím světlo, napadá mě, když padám k zemi a hniju zaživa. Nebo jsem už mrtvý? Ano jsem. Syrový, chladný death metal, který vás převede na druhou stranu, do nekonečné temnoty, do říše mrtvých! Vaše duše bude prokleta!


Asphyx says:

I'm running down a long corridor. Sharp claws coming at me from the walls. Tearing flesh from my bones, tearing at my flesh and soul. I'll never see the light again, I think as I fall to the ground and rot alive. Or am I already dead? I don't know. I rise again and the endless, stinking swamps of the beyond are revealed before me. The river rolls over like some sick organism. I pay Charon. I give him a new TEMPLE OF DREAD record in his bony hands. He gives me a venomous smile and nods his head in agreement. I slowly enter the world behind the curtain.

We've been covering German darkies here on the site since the beginning. There aren't that many bands that have accurately grasped the spirit of the good old days in death metal. I have always liked the sincerity, enthusiasm and honesty with which the band records their albums. The new album "God Of The Godless" only confirms it.


It's the grime, the ancient rawness, the coldness and darkness that always keeps me glued to the player with great force. The gentlemen have the talent and ability to cut me into small pieces. It's like I'm locked in the long abandoned catacombs again and a terrifying premonition has settled in my head. Tonight's ritual will be very bloody, I know that for a fact. Into the silence comes the first sharp riff, the thundering drums and finally the sickly vocals. I am chained to the wall, cursed and cast into darkness forever. I'm dying in filth, fear and despair to rise again and listen to this album over and over again. It contains everything I want from music like this. Power and energy, pressure and a bleakly cold atmosphere. My bones are cracking with pressure, I'm sifting dust between my fingers (and all this in the style of such bands as OBITUARY, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE, CELTIC FROST, SODOM, SLAYER and of course MORGOTH (after all, the vocalist Marc Grewe himself contributed)). I like how believable and deadpan atmosphere the Germans can express. I like and often move among the shadows, I enjoy talking to demons. We are listening to this year's recording and we are satisfied. Me, and all the damned. I'm intrigued by the cover art (Paolo Girardi) and enjoy the sound (drummer Jörg Uken - Soundlodge Tonstudio). You'll find everything you ask for in true, pure death metal - brutality, old myths exhumed in the form of great lyrics (psychologist Frank "Doc" Albers), but also coldness and a certain melancholy that runs through the whole record like a poisonous snake. TEMPLE OF DREAD have recorded an album that is the perfect essence of true death metal. They spiced it up with doom and black metal elements, buried me alive, nailed me to the wall. I'm running down a long corridor. Sharp claws coming at me from the walls. Tearing flesh from my bones, tearing at my body and soul. I'll never see the light again, I think as I fall to the ground and rot alive. Or am I already dead? Yes, I am. Raw, cold death metal that takes you to the other side, to the endless darkness, to the realm of the dead! Your soul will be damned!




TRACKLIST
1. Carnage Ritual
2. Spawn Of Filth
3. Black Scream
4. Sacrificial Dawn
5. God Of The Godless
6. Prophetic Misanthropy
7. Monstrosity Divine
8. Terminal Putrefaction
9. Demise Of Olympus

LINE-UP
Jens Finger - Vocals
Markus Bünnemeyer - Guitars, Bass
Jörg Uken - Drums, Keys


neděle 20. srpna 2023

Recenze/review - TEMPLE OF DREAD - Beyond Acheron (2023)


TEMPLE OF DREAD - Beyond Acheron
CD 2023, Testimony Records

for english please scroll down

Nekróza je smrt tkání v živém organismu. Určitě znáte příšloví, že v někom umřelo něco uvnitř. Najednou přestanete cítit jakoukoliv bolest. Existuje jenom temnota. Máte strach, bojíte se světla a připadáte si jiní, odlišní. Nejhorší potom je, když v člověku odumře jeho duše. Stane se jen prázdnou schránkou, chodící po tomto světě jako zlá, ošklivá zombie. Schválně, kolik takových lidí potkáte během dne? A co teprve v noci, když vylezou ze svých děr přízraky. Mám před sebou jedno mrtvé tělo. Vypadá neporušeně. Jenže hnilo dlouhé roky zevnitř.

Postupný rozklad vašeho těla i mysli nastane i u nové desky německých death metalistů TEMPLE OF DREAD. Kdo naše stránky sledujete pravidelně, asi moc dobře víte, že tuhle smečku považuji za jednu z nejlepších v disciplíně zvané starý prašivý death metal (odkazy na recenze a rozhovor jsou dole pod článkem). Letos pánové přicházejí se zbrusu novým materiálem, u kterého máte absolutní jistotu, že u něj shnijete zaživa.


Na téhle skupině se mi vždy líbilo, že uchopila hraný styl po svém. V dnešní době, kdy je hrozně těžké být originální, je poznáte během několika málo minut poslechu. Mají svůj nezaměnitelný výraz a krvavý ksicht. Hraje se zde postaru, s odkazy na osmdesátá a devadesátá léta minulého století (OBITUARY, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE, CELTIC FROST, SODOM, SLAYER). Pánové se v téhle stoce pohybují jako žraloci, jako pradávní predátoři. Umí složit skladbu, která se vám doslova vypálí do mozku. Bude vám odpadávat maso od kostí. Budete se usmívat a radovat se z každého dalšího setkání, z každé další proříznuté tepny. TEMPLE OF DREAD mají ve svých skladbách těžko popsatelný feeling a drive, takovou tu starodávnou patinu, kterou uměly vytvořit klasici žánru. Poslech lze přirovnat k návštěvě staré márnice. Přidáte hlasitost na svém přehrávači a budete si užívat morbidní, masivní zvuk (Jörg Uken - producer, recording), s chutí se podíváte na obal od mistra Paolo Girardiho a budete se cítit podchlazení. Drtíme tu v podzemí staré, práchnivějící kosti, setkáváme se s přízraky i se smrtí. A oceňujeme jenom kapely, které hrají opravdově, od srdce, s upřímným pohledem plným zkažené krve. Album "Beyond Acheron" by mohlo být označeno známkou vysoké kvality. Němcům se povedlo nahrát desku, u které zažijete nekrózu na vlastní kůži. Postupně se rozpadnete v prach! Starý, plesnivý death metal, mokvající ozvěny z krvavých močálů!


Asphyx says:

Necrosis is the death of tissues in a living organism. I'm sure you know the story of something dying inside someone. Suddenly you stop feeling any pain. There is only darkness. You're afraid, you're afraid of the light, and you feel different. The worst thing is when the soul dies inside a person. He becomes an empty shell, walking around this world like an evil, ugly zombie. I wonder how many people you meet in a day? Let alone at night, when the ghosts come out of their holes. I have one dead body in front of me. Looks intact. But it's been rotting for years from the inside.

The gradual decomposition of your body and mind will also occur on the new album by German death metallers TEMPLE OF DREAD. If you follow our site regularly, you probably know very well that I consider this band to be one of the best in the discipline called old dusty death metal (links to reviews and interview are below the article). This year the gentlemen come with brand new material, which you can be absolutely sure that you will rot alive with.


What I've always liked about this band is that they've embraced the playing style in their own way. In this day and age where it's so hard to be original, you can recognize them within a few minutes of listening. They have their unmistakable look and bloody face. The way they play here is old-fashioned, with references to the 80s and 90s (OBITUARY, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE, CELTIC FROST, SODOM, SLAYER). They can compose a song that literally burns into your brain. Your flesh will fall off your bones. You'll smile and rejoice at every new encounter, every new artery cut. TEMPLE OF DREAD have a hard-to-describe feel and drive in their songs, that old-time patina that the classics of the genre were able to create. Listening to them can be compared to visiting an old morgue. Turn up the volume on your player and you'll enjoy the morbid, massive sound (Jörg Uken - producer, recording), look with relish at the cover artwork by master Paolo Girardi and feel hypothermic. Here we crush old, smelly bones in the underground, encounter ghosts and death. And we only appreciate bands that play with real, heartfelt, honest eyes full of bad blood. The album "Beyond Acheron" could be marked as a sign of high quality. The Germans have managed to make a record that will make you experience necrosis for yourself. You will gradually disintegrate into dust! Old, moldy death metal, soaking echoes from bloody swamps!



about TEMPLE OF DREAD on DEADLY STORM ZINE:







TRACKLIST
01. Charon's Call (Intro)
02. Beyond Acheron
03. World Below
04. Damnation
05. Dance of Decay
06. All-Consuming Fire
07. The Plague
08. Carnality Device
09. Asebeia
10. Hades

LINE-UP
Jens Finger - Vocals
Markus Bünnemeyer - Guitars, Bass
Jörg Uken - Drums, Keys





TWITTER