Recenze/review - CENTENARY - Death…The Final Frontier (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 9. září 2021

Home » , , , , , , , , , , , , , , , , » Rozhovor - TEMPLE OF DREAD - Možná se z death metalu v tomto šíleném světě stala kaluž poctivosti a spolehlivosti.

Rozhovor - TEMPLE OF DREAD - Možná se z death metalu v tomto šíleném světě stala kaluž poctivosti a spolehlivosti.

Rozhovor s death metalovou skupinou z Německa - TEMPLE OF DREAD.

Odpovídal Markus Bünnemeyer (basa, kytara), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - TEMPLE OF DREAD - Hades Unleashed (2021):

Ave TEMPLE OF DREAD! Pokaždé, když odjíždím na dovolenou, tak si s sebou beru nějakou oblíbenou muziku. Vaši novinku „Hades Unleashed“ jsem tak poslouchal jak u moře, tak i na horách. Nejvíc vynikla na jednom starém opuštěném hřbitově. Musím říct, že se album neskutečně povedlo. Je vaším třetím v řadě. Kam jste se chtěli od minula posunout a změnil se nějak váš přístup? Novinka mi přijde temnější, syrovější.

Temple of Dread vyznávají nekompromisní Death Metal a nechtěl jsem to měnit. Přesto jsme přemýšleli, jak bychom mohli do skladeb přidat nové prvky, abychom se nestali kopií sami sebe. Takže na jedné straně jsme do skladeb přidali více melodií a harmonií, na druhé jsme zvýšili tempo a agresivitu. Zvuk je velmi syrový a brutální a podařilo se nám vytvořit velmi temnou atmosféru.


Poslouchat „Hades Unleashed“ je jako se vrátit zpátky do devadesátých let, když vznikaly zásadní nahrávky death metalu. Povedlo se vám docílit skvělého plesnivého zvuku. Kde jste novinku nahrávali, kdo ji mixoval, kdo se postaral o mastering a produkci - je to také Jörgem Uken, jako u SLAUGHTERDAY? Ovlivnila vás nějak situace kolem covid 19? Album zní, jakoby bylo nahráváno analogově, ale to asi nebude pravda nebo se mýlím?

Jörg není jen náš bubeník, ale také náš zvukař a producent. Přestože nahrává digitálně, přirozenému zvukům přikládá velký význam. Podařilo se mu dosáhnout dokonalé rovnováhy mezi moderním a „oldschoolovým“ zvukem. Lockdown během korony mi poskytl více času soustředit se na psaní skladeb, Jörg měl také několik výpadků ve svém studiu, takže jsme měli možnost posunout celou nahrávky kupředu.

Obaly od Paolo Girardiho mám moc rád. Má opravdu velký talent. Musel jsem si ihned objednat tričko. Proč právě Paolo? Jak jste motiv vybírali? Slyšel třeba vaši hudbu dopředu a nechal se jí inspirovat nebo jste vybírali už z hotových maleb? A co vlastně konkrétně motiv znamená? Je to vchod do podzemí, do Hádovy říše?

Paolovo umění mám velmi rád. Je to také skvělý člověk a věnoval spoustu času a úsilí našemu obalu. Dal jsem mu lyrický koncept a on vše dokonale integroval do naší kresby. Na obalu je vchod do Hádovy říše, odkud vyvěrá všechno zlo řeckého podsvětí.


Když už jsme u pána podsvětí…chápu to dobře, že album je celé inspirováno řeckými bájemi a mytologií? Jak texty vznikaly, kdo je jejich autorem a který příběh o Hádovi vás oslovil nejvíc?

Původně jsme zamýšleli napsat album o dávných mýtech obecně. Většina textů se však zabývá starořeckými ságami. Ale „Empyrean“ je o římské legendě a „Whores of Pompeii“ je o pádu tohoto města a aktivitách, které tam byly prováděny, až do konce (smích). Všechny texty napsal můj nejlepší přítel Frank Albers, stejně jako na prvních dvou albech. Myslím, že příběh „Tartaru“ je velmi napínavý a zlověstný a skvěle se hodí pro death metalovou skladbu.

TEMPLE OF DREAD jsou personálně provázáni se SLAUGHTERDAY. Jsou nějaké rozdíly v tom, jakým způsobem tvoříte nový materiál? Nahráváte třeba jinak? A jak vznikají skladby pro TEMPLE OF DREAD, myslím tím teď samotný proces. Je pro vás těžké odlišit, jestli skládáte pro TEMPLE OF DREAD nebo SLAUGHTERDAY?

SLAUGHTERDAY se ve skutečnosti skládají pouze ze dvou členů, jmenovitě Jensa (našeho zpěváka, ale kytaristy ve SLAUGHTERDAY) a Bernda (Reiners, zpěv a bicí). Ti dva společně píší a nahrávají všechny skladby. Já tam hraju na basu jen během živých koncertů. Pro TEMPLE OF DREAD většinou připravuji všechny skladby úplně sám, což je dáno hlavně tím, že na ostrově žiji jen já. Poté jdu se svými riffy k Jörgovi, který dodá své nápady týkající se bicích. Na samém konci dostane Jens skladby a poté vytvoří své vokální party. Každá skladba je týmová práce, ale tvoříme postupně - ne současně.


Jak jsou na tom TEMPLE OF DREAD s koncerty? Hrajete rádi a často? Láká vás vyrazit i za hranice? Co pro tebe koncerty znamenají? Je to pro tebe i společenská událost? A chodíš i ty na akce jako návštěvník, podpořit své kolegy?

Zatím vlastně nehrajeme naživo. Může za to spousta věcí, například naše aktivity v jiných kapelách, nebo moje bydliště na ostrově. Ale v zásadě to nechci do budoucna vyloučit. Samozřejmě rád chodím na koncerty, miluji sociální kontakty s ostatními fanoušky a také jako fanoušek podporuji ostatní kapely. Příští víkend pojedu na Schoonebeek Deathfest v Nizozemsku. Na tuto akci se opravdu těším a po dlouhých frustrujících koronavirových omezeních doufám - a jsem si jist -, že tam potkám spoustu maniaků!


Nevím jak v Německu, ale u nás v Čechách je death metalová scéna poměrně malá. Na některé koncerty přijde jen pár lidí, občas mi to připomíná staré časy v devadesátých letech. Jindy je ale narváno k prasknutí. Celkově to ale pořád žije, jen si říkám, že by to chtělo mladou krev. Většina muzikantů má děti, práci, spoustu jiných starostí. Není si na co stěžovat, pořád nás to baví, jen si říkám, do kolika let to vydržíme? Každý z nás není ocelový muž jako Paul Speckmann). Jak vnímáš death metalovou scénu u vás v Německu ty? A je něco, co bys změnil nebo tě štve?

Tvůj popis platí také pro německou death metalovou scénu. Všichni zúčastnění stárnou - kapely i fanoušci. Brzy už nebudeme hrát v centrech mládeže, ale v domovech důchodců (smích). Někdy je opravdu frustrující, že se zdá, že tato hudba už mladé lidi neláká. Osobně jsem starší než Death Metal, ale nemyslím si, že tento skvělý hudební styl přežiju.

Kdy tě poprvé napadlo začít dělat muziku? A jak si se dostal k té extrémní? Jaké kapely si uctíval? Kdo byl tvým vzorem? A co první koncert? Já si jej třeba nepamatuju, protože jsem byl ve třinácti letech úplně namol:)). Jak dopadlo tvé první živé vystoupení a s jakou skupinou si na pódiu stál? Zavzpomínej pro nás prosím.

Uff! - to je spousta otázek. Když mi bylo 13 let, také jsem byl neustále opilý! Moje první dvě alba byla SLAYER „Reign in Blood“ a debut IRON MAIDEN. Obě dodnes patří mezi moje oblíbená alba. Myslím, že SLAYER na „Divine Intervention Tour“ pro mě byli jednou z prvních velkých živých show. Kromě thrash metalu jsem se rychle dostal i k death metalu. V této oblasti jsem od prvního dne miloval kapely jako AUTOPSY, DEATH, PESTILENCE a BENEDICTION. Moje první vystoupení bylo s neznámou punkovou kapelou s názvem AMOK- totální demolice!


Mám pro kapely na závěr připravenou takovou záludnou otázku. Co pro tebe znamená death metal? Je to životní styl? Můžeš se klidně rozepsat nebo se pustit do filozofie. Jak bys tento styl definoval?

Ano, death metal je životní styl. Představuje to “ fuck-off” a “straight to your face” postoj. Scéna se řídí svými vlastními zákony a pravidly. Je to přísaha v komunitě, která okamžitě pozná a odsuzuje jakýkoli přístup k obchodu. Možná se z death metalu v tomto šíleném světě stala kaluž poctivosti a spolehlivosti.

Děkuji moc za rozhovor. Na víkend jedu zase pryč. Dělám to poslední dobou hrozně rád. Jen já, nová místa a starý poctivý death metal. Novou desku TEMPLE OF DREAD si vezmu určitě zase s sebou. Album „Hades Unleashed“ se totiž opravdu povedlo! Díky moc i za něj. Přeji mu mnoho úspěchů a ať se vám daří i v soukromých životech!

Díky moc a nápodobně!


Share this games :

TWITTER