DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#review. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#review. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 4. května 2026

Recenze/review - AURORA BOREALIS - Disillusioned by the Illusion (2026)


AURORA BOREALIS - Disillusioned by the Illusion
CD 2026, Non Serviam Records

for english please scroll down

Peklo je dávno prázdné. Všichni ďáblové a démoni jsou mezi námi. Čekávají ve stínu, když jdeš mlhavou ulicí. Usmívají se, s rezavými noži v rukou, s myšlenkami na smrt. Roztrhán na kusy, s prokousnutým hrdlem, padáš znovu a znovu k zemi, aby ses ztratil v temnotě. Už nikdy nenalezneš klid, tvoje duše bude navěky bloudit mezi naším a oním světem. Budeš poslouchat hudbu, která je ošklivá, démonická, syrová a která smrdí sírou. AURORA BOREALIS jsou zpět s novým albem, které opět hoří zevnitř.

Na povrchu je chladné, mrazivé, jako ruka staré zpuchřelé mrtvoly. Uvnitř ale tepe zkažená krev. Všichni určitě moc dobře víte, že kořeny této smečky sahají až do roku 1994. Letos se pánové z Marylandu vrátili a jsou silnější než kdy dřív. Skladby jsou pradávným rituálem pro vyvolávání sil, které rozhodně nejsou z tohoto světa. Dávejte si pozor, až půjdete noční ulicí. Ve stínu stojí i váš vlastní démon.


Američané měli vždy svůj vlastní rukopis, výraz, rozhodně se jedná o kapelu, kterou poznáte již podle prvních tónů. I letos máme co do činění se surovými, technicky skvěle zvládnutými a poctivými melodiemi, jedovatým vokálem i bicími, které zabíjejí na potkání. Ale hlavně! AURORA BOREALIS se povedlo vytvořit velmi magickou, démonickou a syrovou náladu. Mám při poslechu opravdu pocit, že se procházím nekonečnými chodbami podsvětí, že nahlížím do kobek, ve kterých jsou v různém stádiu rozkladu pochováni ti, kteří byli za svého života prokleti. Zvuk (Ron Vento - recording, mixing, mastering) se mi doslova zadírá do kostí, útočí na samou podstatu mého bytí. "Disillusioned by the Illusion" je velmi vyváženým albem, na kterém jsou death metal i black metal dávkovány ve velmi zajímavém poměru. Jakoby mi kapela podala prudký jed, který působí na tělo velmi bolestivým způsobem. Začínám hnít zevnitř, když znovu a znovu zapínám play na svém přehrávači. Umírám a znovu vstávám z popela, užívám si jednotlivé skladby, toulám se temnotou, nasávám pach zkažené krve. Pokud máte rádi kapely jako ANGELCORPSE, BEHEMOTH, BELPHEGOR, IMPIETY, PEDRDITION TEMPLE, CENUTURIAN, potom věřte tomu, že vás nové album zasáhne hluboko jako mě. Líbí se mi, že je kapela naprosto opravdová, uvěřitelná, ryzí a autentická. Peklo je dávno prázdné. Všichni ďáblové a démoni jsou mezi námi. Čekávají ve stínu, když jdeš mlhavou ulicí. Usmívají se, s rezavými noži v rukou, s myšlenkami na smrt. Roztrhán na kusy, s prokousnutým hrdlem, padáš znovu a znovu k zemi, aby ses ztratil v temnotě. Syrový, zničující black death metal, u kterého potkáte své vlastní démony! Album nasáklé sírou a zkaženou krví!  

Asphyx says:

Hell has long been empty. All the devils and demons are among us. They wait in the shadows as you walk down a misty street. They smile, rusty knives in hand, their minds filled with thoughts of death. Torn to pieces, your throat slit, you fall to the ground again and again, only to be lost in the darkness. You will never find peace again; your soul will wander forever between this world and the next. You will listen to music that is ugly, demonic, raw, and reeks of sulfur. AURORA BOREALIS are back with a new album that burns from within once more.

On the surface, it is cold, icy, like the hand of an old, decaying corpse. But inside, corrupted blood pulses. You all surely know very well that the roots of this pack go back to 1994. This year, the gentlemen from Maryland have returned, and they are stronger than ever. The songs are an ancient ritual for summoning forces that are definitely not of this world. Watch your step when you walk down a street at night. Your own demon stands in the shadows.


The Americans have always had their own signature style and sound; this is definitely a band you’ll recognize from the very first notes. This year, too, we’re treated to raw, technically flawless, and honest melodies, venomous vocals, and drums that knock you out on sight. But most importantly! AURORA BOREALIS has succeeded in creating a truly magical, demonic, and raw atmosphere. When listening, I genuinely feel as though I’m wandering through the endless corridors of the underworld, peering into dungeons where those who were cursed in life lie buried in various stages of decay. The sound (Ron Vento – recording, mixing, mastering) literally sears into my bones, attacking the very essence of my being. "Disillusioned by the Illusion" is a very balanced album, on which death metal and black metal are dosed in a very interesting ratio. It’s as if the band has given me a potent poison that affects the body in a very painful way. I begin to rot from the inside as I press play on my player again and again. I die and rise again from the ashes, savoring each track, wandering through the darkness, breathing in the scent of rotten blood. If you like bands like ANGELCORPSE, BEHEMOTH, BELPHEGOR, IMPIETY, PEDRDITION TEMPLE, and CENUTURIAN, then trust me when I say this new album will hit you as hard as it did me. I like that the band is completely genuine, believable, pure, and authentic. Hell has long been empty. All the devils and demons are among us. They wait in the shadows as you walk down a foggy street. They smile, with rusty knives in their hands, their minds on death. Torn to pieces, your throat bitten through, you fall to the ground again and again, only to be lost in the darkness. Raw, devastating black death metal where you’ll face your own demons! An album steeped in sulfur and corrupted blood!


Tracklist:
1. Disillusioned By The Illusion 
2. Millisecond Pulsar 
3. Brimstone Rain
4. Betrayal At The Gates 
5. Molten Sea 
6. Phase Transition 
7. Darkness His Canopy 
8. Night Cannibals 
9. Those Yet To Come 
10. The Light Was Fire 
11. Your Penumbra 

úterý 17. března 2026

Recenze/review - SKUMHAMMER - Skumhammer (2026)


SKUMHAMMER - Skumhammer
EP 2026, Sonic Raid Records

for english please scroll down

Mám všeho dost. Tenhle svět je fakt odsouzený k apokalypse. Zavírám za sebou rezavé dveře do sklepa a vstupuji do nekonečných chodeb podzemí starého města. Sleduji krysy, jak tančí ve smradlavých kanálech, překračuji mrtvá shnilá těla těch, kteří se nechali pohltit temnotou. Pálí mě v kostech, chlad mě obejme jako smrtka s kosou. Konečně jsem na místě. V jedné staré kobce, vykopané kdysi dávno na konci osmdesátých let minulého století, právě hraje a skládá kapela SKUMHAMMER. Jméno mi nejdřív vůbec nic neříkalo, pánové hrají teprve od roku 2005, kdy vydali svoji první demonahrávku.

Proč mě vlastně tahle smečka zaujala mezi tím množstvím ostatních? Důvody se samy nabízejí. Jednak si při poslechu připadám jako v dobách svého mládí, kdy jsme sedávali dlouho hodiny u kazetových přehrávačů a hlavně proto, že death metal, který nám tahle kapela přináší, je neskutečně shnilý a prašivý. Jako bych právě asistoval při exhumaci prokletého těla. Kolem téhle nahrávky se vznáší síra a je ušpiněna pradávnou patinou. Přesně takhle to mám nejraději. 


SKUMHAMMER pocházejí z londýnského podsvětí a jejich hudba je nasáklá zkaženou krví. Základem jsou staré, roky prověřené postupy, v některých momentech mi přijde, že ze pánové volně inspirovali hlavně v jihoamerické a australské divoké škole, ale to není zase tolik důležité. Hlavní je, že mě baví jejich stejnojmenný debut poslouchat, rád se k němu vracím. Obzvláště ve chvílích, kdy jsou venku mraky nízko a skoro se dotýkají země. Někdy, když sleduji dnešní zkažený svět, tam mám neodbytný pocit, že Satan se znovu vrátil na zem, aby ji zničil. A "Skumhammer" je přesně tou nahrávkou, která mu k tomu bude krutým a syrovým soundtrackem. Hniloba, nahrubo nasekané zlo, lidská špína a nenávist, jsou všude přítomné. Jakoby mě při poslechu opravdu někdo zavřel do staré plesnivé hrobky a nechal mě tam shnít zaživa. Světlo a naděje jsou už jen vzdálenou vzpomínkou. Britové na to jdou ostře, nekompromisně, mají prašivý zvuk (Will Killingsworth - mastering), stylový obal, který krásně dokresluje muziku samotnou, ale hlavně spoustu morbidních nápadů. Jasně, není to nic nového, ani převratného, ale já kapele věřím každý tón, úder bicích, riff, řev. Pro mě osobně je důležité, že se jedná o autentický zážitek a velkou spoustu syrových a chladných emocí, které ve mě tahle smečka probudila. Vše je tu ohlodané na kost, na samou podstatu. Kapela vás vezme na výlet bez konce, do starých časů, do nekonečných chodeb Hádovy říše. Nutno rovnou dodat, že se jedná o záležitost, která je opravdu povedená po všech stránkách. Tohle album hoří zevnitř! Plesnivý, temný a chladný death metal z prokletých katakomb! Nahrávka která smrdí sírou a zkaženou krví!


Asphyx says:

I've had enough of everything. This world is truly doomed to apocalypse. I close the rusty door to the basement behind me and enter the endless underground corridors of the old city. I watch rats dancing in the stinking sewers, stepping over the dead, rotting bodies of those who have been swallowed up by darkness. My bones ache, and the cold embraces me like the Grim Reaper with his scythe. Finally, I'm here. In an old cellar, dug out long ago at the end of the 1980s, the band SKUMHAMMER is playing and composing. At first, the name meant nothing to me; the gentlemen have only been playing since 2005, when they released their first demo recording.

Why did this band catch my attention among so many others? The reasons are obvious. First, listening to them takes me back to my youth, when we used to sit for hours in front of cassette players, and mainly because the death metal this band brings us is incredibly rotten and mangy. It's as if I were assisting in the exhumation of a cursed body. This recording is shrouded in sulfur and stained with an ancient patina. That's exactly how I like it best. 


SKUMHAMMER hail from London's underworld, and their music is steeped in corrupt blood. It's based on old, time-tested techniques, and at times it seems to me that the gentlemen were mainly inspired by the wild schools of South America and Australia, but that's not so important. The main thing is that I enjoy listening to their eponymous debut album, and I like to come back to it. Especially when the clouds are low outside and almost touching the ground. Sometimes, when I look at today's corrupt world, I have the nagging feeling that Satan has returned to earth to destroy it. And "Skumhammer" is exactly the kind of record that will provide him with a cruel and raw soundtrack for this task. Decay, roughly chopped evil, human filth, and hatred are everywhere. It's as if, while listening, someone really locked me in an old moldy tomb and left me there to rot alive. Light and hope are now just a distant memory. The Brits go at it hard, uncompromisingly, with a raw sound (Will Killingsworth - mastering), stylish cover art that beautifully complements the music itself, but above all, lots of morbid ideas. Sure, it's nothing new or groundbreaking, but I believe every note, every drum beat, every riff, every scream this band produces. For me personally, what matters is that it's an authentic experience and the raw, cold emotions this pack awakens in me. Everything here is stripped down to the bone, to its very essence. The band takes you on a never-ending journey to the old days, to the endless corridors of Hades' realm. It must be said right away that this is a truly successful endeavor in every respect. This album burns from within! Moldy, dark, and cold death metal from the cursed catacombs! A recording that reeks of sulfur and rotten blood!


Tracklist:
01. Besieged Holy Bastion 
02. Seraphim Regicide 
03. Grave Rot Vortex 
04. Death Cenacle 
05. Skumhammer

band:
MB – Guitar / Vocals
AT – Drums / Vocals
BF – Bass / Vocals


Vinyl available from Sonic Raid Records:
sonicraid.bandcamp.com/album/skumhammer-3

Tapes available from Breaking The Chains:
breaking-the-chains.bandcamp.com/album/label-skumhammer-skumhammer

pátek 7. listopadu 2025

Recenze/review - CENTINEX - With Guts and Glory (2025)


CENTINEX - With Guts and Glory
CD 2025, Black Lion Records

for english please scroll down

Probuzen uprostřed noci znovu připíjím všem svým démonům. Sešli jsme se na místním hřbitově. Máme tu spoustu piva i veselé nálady. Odkládáme sklenice na víka od rakví. Chybí nám jen jediné. Dobrý death metal. Chvilku hledám ve svém archívu a potom řeknu jediné. CENTINEX. Všichni nemrtví kývají souhlasně hlavou. To je přesně ono, tohle jsme potřebovali. Nad hřbitovem se vznáší mlha a celý současný podivný svět nám může být ukradený.

Tohle je přesně ten druh severského smrtícího kovu, který si na nic nehraje. Provedeno, prosím pěkně, od srdce, opravdově, uvěřitelně. Jsou nám jedno připomínky vážných kritiků, kterým ještě teče mléko po bradě. Máme to v prdeli, my se chceme bavit. Vypít nějaké to pivo, sem tam exhumovat prašivý hrob a nechat si zmrznout krev v žilách. Pánové jsou ve velmi dobré formě. To vám mohu, jako starý prašivý pes garantovat a klidně i podepsat vlastní krví. 


Pánové patří mezi švédskou death metalovou šlechtu. Každé nové album, letošní nevyjímaje, je toho jasným důkazem. Kladem je tu důraz na dobrý zvuk (Johan Hjelm - recording, mastering, mixing), který je masivní, náležitě čitelný. Za zajímavý a stylový považuji i motiv na obalu (Chainsaw Design). Připíjím na zdraví všem prokletým a nové album "With Guts and Glory" si neskutečně užívám. Líbí se mi takový ten death´n´rollový odkaz, touha ničit hudbou. Někdo možná namítnete, že tu už všechno dávno bylo. No a co? Vždyť zrovna tahle smečka táhne valník plný prašivých kostí už od roku 1990. Pánové dávno nemusí nikomu nic dokazovat a je to znát. Novinka je velmi svěží, zajímavou nahrávkou, je z ní cítit radost pro poslední věci člověka. Skladby v sobě mají drive a potřebnou sílu. Takový ten tlak, který vás nutí se zvednout, bouchnout pěstí do zdi a jít rozdrtit nějaké ty staré kosti. U téhle nahrávky potkáte přízraky, vrátí se vám děsivé představy a začnete se bát světla. Jedná se o smrtící kov, postavený na pevných vlastních základech a zároveň svým způsobem originální. CENTINEX měli vždy vlastní výraz, ksicht chcete-li. Platí to i letos. Už teď se těším na nějaký z dalších koncertů, které bývají vždy parádními obřady pro vyvolávání duší zemřelých. Piv už mám v sobě opravdu dost, motám se a je mi to tak nějak jedno. Jdu k reproduktorům, znovu přidávám hlasitost a ukazuji fuck off všem debilům. Tady, mezi nemrtvými, je mi stejně nejlépe. Víc nechci, ani nepotřebuji. Pokud na tom jste stejně, potom doporučuji příjemný poslech. Sejdeme se v katakombách! Old school swedish death metal ohlodaný až na kost! Album, u kterého praskají víka od rakví! 

Asphyx says:

Waking up in the middle of the night, I raise my glass once again to all my demons. We gather at the local cemetery. We have plenty of beer and we're in high spirits. We put our glasses on the lids of the coffins. There's only one thing missing. Good death metal. I search my archives for a moment and then say one thing. CENTINEX. All the undead nod their heads in agreement. That's exactly what we needed. Fog hangs over the cemetery, and we couldn't care less about the strange world around us.

This is exactly the kind of Nordic death metal that doesn't pretend to be anything it's not. Done, please, from the heart, genuinely, believably. We don't care about the comments of serious critics who still have milk running down their chins. We don't give a fuck, we want to have fun. Drink some beer, exhume a mangy grave here and there, and let the blood freeze in our veins. The gentlemen are in very good shape. As an old mangy dog, I can guarantee that and even sign it with my own blood. 


These guys are among the Swedish death metal elite. Every new album, including this year's, is clear proof of that. One positive aspect is the emphasis on good sound (Johan Hjelm - recording, mastering, mixing), which is massive and properly clear. I also find the cover art (Chainsaw Design) interesting and stylish. I raise my glass to all the damned and I am thoroughly enjoying the new album "With Guts and Glory". I like the death'n'roll reference, the desire to destroy with music. Some of you may argue that it's all been done before. So what? This particular pack has been hauling a truckload of rotten bones since 1990. These gentlemen no longer have anything to prove to anyone, and it shows. The new album is very fresh and interesting, and you can feel the joy of living life to the fullest. The songs have drive and the necessary power. The kind of pressure that makes you want to get up, punch the wall, and go crush some old bones. With this recording, you will encounter ghosts, frightening images will return, and you will begin to fear the light. It's a deadly metal, built on solid foundations and original in its own way. CENTINEX have always had their own expression, their own face, if you will. That's still true this year. I'm already looking forward to some of their other concerts, which are always spectacular ceremonies for summoning the souls of the dead. I've had enough beer, I'm staggering around and I don't really care. I go to the speakers, turn up the volume again, and give the finger to all the idiots. Here, among the undead, I feel best. I don't want or need anything more. If you feel the same way, then I recommend a pleasant listen. See you in the catacombs! Old school Swedish death metal gnawed to the bone! An album that makes coffin lids crack!






tracklist:
01. Becoming 
02. Your Religion Dies Tonight 
03. Gods Of Guilt 
04. I Am The Way 
05. A Masterpiece In Flesh 
06. In My Dreams 
07. Symphony Of Screams 
08. Sorrowtears

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine