DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemCrossover. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemCrossover. Zobrazit všechny příspěvky

středa 30. července 2025

Recenze/review - TERRORDOME - Plagued With Violence (2025)


TERRORDOME - Plagued With Violence
CD 2025, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Potřebuješ další dávku. Víc krve, víc násilí, víc sexu. Bez dopaminu jsi jen tělo bez duše, bloudící temnými ulicemi vlastních myšlenek. Měli by obnovit veřejné popravy, přemýšlíš nahlas a ztrácíš se v naprosté tmě. Spojeni sítěmi ztrácíme vlastní identitu. Pohodujeme v davu. Nakupuj a nebo zemři! Žijeme v podivném falešném světě a nemůže za to nikdo jiný, než my sami. Nudí nás reálné záběry z války, pitvy i znásilnění. Je něco zkaženého v nás samých a je potřeba to vyříznout. Jsou kapely, které tohle umí. Polské TERRORDOME sleduji již delší dobu.

Pokaždé dostanu poctivou porci nahrubo nasekaného thrash metalu, s lehkými prvky crossoveru. Letos v temnější, propracovanější podobě. Novinku jsem slyšel poprvé, když zrovna ve zprávách bombardovali nevinné obyvatelstvo. Žádné slitování, hořící domy i lidé. Utrhané paže, zohavené obličeje. Kurva, tenhle svět se fakt řítí do záhuby. Nové album pro mě tak bylo vyloženě nutností, abych si zachoval poslední zbytky zdravého rozumu. Tahle smečka rozzuřených thrash metalových psů útočí napřímo, bez kompromisů, přesto s chladnými melodiemi. Shoříte zevnitř a nebo skočíte do mosh-pitu!


Pokud se ti líbí ukázky jejich tvorby, určitě si přečti i rozhovor a recenzi na minulé album "Straight Outta Smogtown". Obojí je odkazováno dole pod dnešním článkem. Osobně mi chybí do sbírky už jenom koncert a doufám, že to brzy napravím. Musí to být nářez. Někde v malém klubu, s pivem v ruce, bych si rád zařval spolu s kapelou. Vždycky se mi líbil jejich zvuk (letos se o něj postaral Tomasz Zalewski), který je ostrý, divoký, živočišný a dobře čitelný. Vyniknou tak perfektně všechny nástroje a album získalo na ještě větší uvěřitelnosti a opravdovosti. Povedl se ale i motiv na obalu (Marcin “Biauy” Białkowski), který mě samozřejmě volně inspiroval k úvodním slovům dnešního článku. Člověk má mnohokrát pocit, že apokalypsa již dávno začala. Nejvíc se mi osvědčil poslech ve sluchátkách, když jsem se toulal po periferii našeho města. Šedivý beton, jedovaté továrny, lidé s úsměvy z reklam, umělý plast ve rtech, faleš a lež. Politici nám zase slibují lepší život a následně zvednou daně. A tak jen přežíváš a snažíš se být dobrým člověkem. Někde uvnitř v tobě ale dřímá a doutná frustrace. Občas se potřebuješ vykřičet, bouchnout do stolu, zbourat zeď nebo dát pěstí nějakému hajzlovi. Já rozhodně nepotřebuji terapii, ani drahé léky. Mám nové album "Plagued With Violence", které mě vždy nabije temnou energií a velkou silou. TERRORDOME tentokrát více sází na syrovost, absolutní tmu. Musím říct, že se jim sázka vydařila. Novinka řeže tou správnou stranou nože a nastavuje zrcadlo našim vlastním zvráceným myšlenkám. V tomhle stylu si již velmi vybírám a téhle smečce věřím každý tón, každou notu, každý úder bicích i výkřik do tmy. Potřebuješ další dávku. Víc krve, víc násilí, víc sexu. Bez dopaminu jsi jen tělo bez duše, bloudící temnými ulicemi vlastních myšlenek. Temný, syrový thrash metalový útok, který vás strhne do hlubiny! Muzika, u které odpadává maso od kostí a která se vám zadře hluboko do podvědomí!


Asphyx says:

You need another fix. More blood, more violence, more sex. Without dopamine, you are just a body without a soul, wandering the dark streets of your own thoughts. They should bring back public executions, you think aloud, losing yourself in complete darkness. Connected by networks, we lose our own identity. We blend into the crowd. Shop or die! We live in a strange, fake world, and no one else is to blame but ourselves. We are bored by real footage of war, autopsies, and rape. There is something rotten inside us, and it needs to be cut out. There are bands that can do this. I have been following the Polish band TERRORDOME for a long time.

Every time, I get a solid dose of roughly chopped thrash metal with light elements of crossover. This year, it's darker and more sophisticated. I heard the new album for the first time when the news was bombarding innocent civilians. No mercy, burning houses and people. Torn arms, mutilated faces. Fuck, this world is really going to hell. The new album was a necessity for me to preserve the last remnants of my sanity. This pack of angry thrash metal dogs attacks directly, without compromise, yet with cold melodies. You'll burn from the inside or jump into the mosh pit!


If you like the samples of their work, be sure to read the interview and review of their previous album, Straight Outta Smogtown. Both are linked below today's article. Personally, the only thing missing from my collection is a concert, and I hope to remedy that soon. It must be awesome. Somewhere in a small club, with a beer in my hand, I'd love to shout along with the band. I've always liked their sound (this year provided by Tomasz Zalewski), which is sharp, wild, animalistic, and easy to understand. It allows all the instruments to stand out perfectly and gives the album even more credibility and authenticity. The cover art (Marcin "Biauy" Białkowski) is also great, which of course loosely inspired the opening words of today's article. One often has the feeling that the apocalypse began long ago. I found it best to listen to it on headphones while wandering around the outskirts of our city. Gray concrete, toxic factories, people with smiles from advertisements, artificial plastic in their lips, falsehood and lies. Politicians promise us a better life and then raise taxes. And so you just survive and try to be a good person. But somewhere inside you, frustration lies dormant and smolders. Sometimes you need to scream, bang on the table, tear down a wall, or punch some asshole. I definitely don't need therapy or expensive medication. I have a new album, "Plagued With Violence", which always charges me with dark energy and great strength. This time, TERRORDOME is betting more on rawness, absolute darkness. I have to say that their gamble paid off. The new album cuts with the right side of the knife and holds up a mirror to our own twisted thoughts. I'm very selective in this style, and I believe every tone, every note, every drum beat, and every scream into the darkness from this pack. You need another dose. More blood, more violence, more sex. Without dopamine, you are just a body without a soul, wandering the dark streets of your own thoughts. A dark, raw thrash metal attack that will drag you into the depths! Music that strips the flesh from your bones and burrows deep into your subconscious!


about TERRORDOME on DEADLY STORM ZINE:





--TRACKLISTING--
1. Chasing the Dragon
2. Beast Sharp Razor Cut
3. Goat Killers
4. The Torture Continues
5. Bow Down to the Antichrist
6. Rzeka krwi
7. Na glinianych nogach
8. Massive Perjury
9. Sorry for Being Late
10. Plagued with Violence
11. Satanic Decree

--LINE-UP--
Uappa Terror – vocals & guitars
J. Sparrow – guitars
Virious Max – bass
Rob Sixkiller – drums

čtvrtek 27. února 2025

Recenze/review - HIRAX - Faster Than Death (2025)


HIRAX - Faster Than Death
CD 2025, Armageddon Label, Doomentia Records

for english please scroll down

Je to pořád dokola. Chudí nemají žádná práva, svět se točí stále stejně. Přetvářka a klam, války a bolest, krásné reklamy, život a smrt. Na thrash metalu se mi vždycky líbila taková ta rebelie, odpor ke zkaženým hodnotám. Kdysi dávno, v dobách mého mládí jsem objevil na jedné burze s kazetami kapelu HIRAX. Byl jsem hodně překvapený, že má na svém kontě již několik nahrávek. Postupně jsem si všechny sehnal a založil jsem si sbírku poctivého thrash metalu. HIRAX stále hrají, vydávají nová alba. Pořád mají ve svém středu legendárního zpěváka Katona W. de Pena. Ten je také hlavním poznávacím znamením téhle smečky.

Nebudu vás dále unavovat výletem do starých dobrých časů. Takhle legendární kapela má na svém kontě samozřejmě spoustu dobrých i horších nahrávek. Letos se pánové vrátili ve velkém stylu a působí jako politi mrtvou vodou. Je to jízda od začátku do konce. Opravdu si připadám, jako bych v post apokalyptickém světě řídil auto, které je na stylovém obalu. Jsem tak trošku Šíleným Maxem. A z reproduktorů si pouštím pořádně nahlas "Faster Than Death". Kolem nás hoří celý svět! 


Staří fanoušci jako já ocení uvěřitelnost a sílu, kterou v sobě stále tahle smečka má. Mladí se obléknou, jako jsme se kdysi oblékali my a vyrazí s kazeťákem do ulic. Nebo ne? Doba se změnila, sociální sítě a lidská hloupost všechno zkurvili, jenom HIRAX zůstávají. Stále silní, ostří, s perfektním zvukem, s nápady, jak vystřiženými z thrash heavy metalového pravěku. Tahle smečka na to má nárok a narovinu - všichni to po nich chceme a kdyby změnili směr, do smrti bychom jim to neodpustili. Jasně, že HIRAX znějí jako HIRAX. Zaplať Satan za to. Potřebuji alespoň nějaký pevný bod ve vesmíru, kapely, na které je spolehnutí. Skladby řežou, pálí, mají v sobě velké množství nakumulované energie a tlaku. Co chceš víc, kámo? Já jsem spokojený i když je jasné, že v mém případě působí určitě i nostalgie. Necelých 22 minut hrubozrnného, divokého thrash metalu, s parádním ostrým zvukem, s obalem, který ve mě evokuje spoustu vzpomínek. Co si víc přát? Snad jenom, aby tahle legenda přijela i k nám do města a pořádně nám nakopala zadky. Stále ještě někdy udělám tu chybu, že se podívám na zprávy, pořád mě to nedá a věřím lidem. Když ale vidím ty zástupy hloupých, pochodujících jak ovce na porážku, mám sto chutí jim pustit tuhle desku přímo do ksichtu. Probuďte se! Na "Faster Than Death" naleznete to nejlepší, co tahle kapela umí. Možná jsme odsouzeni k pomalé dlouhé smrti. Než se tak ale stane, budu podobná alba stále poslouchat a podporovat. Hoří totiž jasným plamenem, jsou opravdová, upřímná, syrová. Jako život samotný. Thrash speed metalová jízda spáleným světem! Ostré, nekompromisní, divoké album, u kterého vypustíte duši z těla! 

Asphyx says:

It goes on and on. The poor have no rights, the world keeps spinning the same way. Pretence and deceit, wars and pain, beautiful advertisements, life and death. What I always liked about thrash metal was the rebellion, the resistance to corrupt values. A long time ago, in the days of my youth, I discovered a band called HIRAX at a tape exchange. I was very surprised to find that they already had several records to their credit. Gradually I got all of them and started a collection of honest thrash metal. HIRAX are still playing, releasing new albums. They still have the legendary singer Cato W. de Pena in their midst. He is also the main trademark of this pack.

I won't bore you further with a trip to the good old days. Of course, a band this legendary has a lot of good and worse recordings to its credit. This year the gentlemen are back in style and look like a dead water politician. It's a ride from start to finish. I really do feel like I'm driving a car in a post apocalyptic world that's on a stylish cover. I'm a bit of a Mad Max. And I'm blasting "Faster Than Death" out of the speakers really loud. The whole world is on fire around us! 


Old fans like me will appreciate the believability and strength this pack still has. The young will dress like we used to and hit the streets with a tape recorder. Don't they? Times have changed, social networks and human stupidity have fucked everything up, only HIRAX remain. Still strong, sharp, with a perfect sound, with ideas cut out of thrash heavy metal lore. This pack has it coming and let's face it - we all want them to, and if they changed direction, we wouldn't forgive them for the rest of our lives. Of course HIRAX sound like HIRAX. Pay Satan for that. I need at least some fixed point in the universe, bands that can be counted on. The songs cut, they burn, they have a lot of accumulated energy and pressure. What more do you want, buddy? I'm happy, although it's clear that nostalgia is definitely at work in my case. Less than 22 minutes of coarse-grained, ferocious thrash metal, with a cool, sharp sound, and a cover that evokes a lot of memories in me. What more could you ask for? Only that this legend comes to our town and kicks our asses. I still sometimes make the mistake of looking at the news, I still don't give a shit and trust people. But when I see those crowds of stupid, marching like sheep to the slaughter, I feel like dropping this record right in their faces. Wake up! "Faster Than Death" is the best this band has to offer. Maybe we're doomed to a slow, long death. But until that happens, I'll keep listening to and supporting albums like this. Because they burn with a bright flame, they are real, honest, raw. Like life itself. A thrash speed metal ride through a burnt world! Sharp, uncompromising, ferocious album that will make you let your soul out!

neděle 3. listopadu 2024

Recenze/review - ENFORCED - A Leap into the Dark (2024)


ENFORCED - A Leap into the Dark
EP 2024, Century Media

for english please scroll down

Vždycky máš dvě možnosti. Pokaždé můžeš buď zmáčknout spoušť a nebo sklopit zbraň k zemi. Můžeš zvolit jedovatá slova plná nenávisti nebo se usmát a pustit si nějakou dobrou hudbu. Thrash metal u mě vždy býval o energii, o temnotě, o rychlosti, o schopnosti lámat kosti tlakem. Jsou kapely, na které nedám dopustit. ENFORCED patří již dlouhé roky mezi ně. Líbí se mi, jak zkušeně a tak nějak samozřejmě a s nadhledem kombinují thrash metal, hardcore a crossover. 

Jsem už starý pes, který stejně jako kapela nepotřebuje nikomu nic dokazovat. Kousek od nás zuří válka, rakety jsou připravené k útoku a v lidech můžete hledat jenom zlo. Raději se zavírám do své soukromé kobky a přidávám hlasitost. Nové EP "A Leap into the Dark" má v sobě všechny potřebné ingredience pro to, abych byl spokojený, abych si podupával nohou do rytmu a mlátil hlavou do zdi. Hergot, ty tři nové skladby zase řežou pěkně hluboko do masa! Povedl se ale i zbytek. Pánové obstáli se ctí.


Kdysi dávno, jako mladý kluk v džínové bundě jsem poslouchal tenhle styl hlavně proto, protože jsem měl své frustrace a problémy, jako každý puberťák. Zajímavé je, že uběhla spousta dlouhých let a stále mi hudba pomáhá přežít. Svět se sice točí úplně jinak, ale já se pokaždé těším na každé setkání. U ENFORCED je vždy uváděno, že se inspirují kapelami jako SLAYER, DEMMOLITION HAMMER, SEPULTURA, POWER TRIP, BLACK BREATH. Nezbývá než souhlasit. Zároveň (a to se mi na téhle smečce opravdu líbí), mají svůj vlastní výraz, ksicht chcete-li. Ze skladeb je slyšet taková  ta pradávná energie, tlak, který vás přikove na zeď. Líbí se mi zvuk (produkoval a mixoval Arthur Rizk (Blood Incantation, Power Trip, Kreator, Code Orange)), který řeže a pálí, i obal (na podobné černobílé motivy si potrpím). Rychlost, zběsilost, i nakumulovaný vztek jsou navíc zárukou toho, že bude novinka "A Leap into the Dark" fungovati naživo. Soukromě potom podotýkám, že oceňuji, že se nejedná jenom o dnes tolik časté retro bez jakékoliv přidané hodnoty. Naopak, tohle je smečka rozzuřených psů, která vás přišla pokousat do krve. Najednou je mi jedno, že svět za oknem hoří, že se lidé hádají o malichernosti, že se navzájem zabíjejí, že hloupost dostává přednost před rozumem. Někdy je těžké se z toho nezbláznit a chápu mladou generaci, která neví, co a jak dál. Něco je všeobecně špatně a měli bychom začít každý u sebe. A tak ti říkám kámo, vypni všechny sociální sítě, jdi ven, otevři si pivo a pusť si tuhle desku. Vyčistí ti mozek jako kyselina a pomůže ti zase jednou vidět světlo na konci tunelu. Vždycky máš dvě možnosti. Pokaždé můžeš buď zmáčknout spoušť a nebo sklopit zbraň k zemi. Můžeš zvolit jedovatá slova plná nenávisti nebo se usmát a pustit si nějakou dobrou hudbu. Nahrubo nasekaná thrash crossover metalová energie, tlak a tma! Zničující smršť, po které zůstává jenom spálená země! 

Asphyx says:

You always have two choices. You can either pull the trigger or put the gun down. You can choose poisonous words full of hate or you can smile and put on some good music. Thrash metal for me has always been about energy, about darkness, about speed, about the ability to break bones with pressure. There are bands I can't get enough of. ENFORCED has been one of them for many years. I like how they combine thrash metal, hardcore and crossover in a skilled and somehow natural way. 

I'm an old dog who, like the band, doesn't need to prove anything to anyone. There's a war raging not far from us, the missiles are ready to attack and you can only look for evil in people. I prefer to lock myself in my private dungeon and turn up the volume. The new EP "A Leap into the Dark" has all the ingredients I need to be content to stomp my foot to the beat and bang my head against the wall. Damn, those three new tracks cut deep into the meat again! But the rest of the songs were good too. Gentlemen stood up with honor.


Once upon a time, as a young kid in a denim jacket, I listened to this style mainly because I had my frustrations and problems, like any teenager. Interestingly, many long years have passed and the music still helps me survive. The world may be a very different place, but I look forward to every encounter. ENFORCED is always stated to be inspired by bands like SLAYER, DEMMOLITION HAMMER, SEPULTURA, POWER TRIP, BLACK BREATH. We have to agree. At the same time (and this is what I really like about this pack), they have their own expression, face if you will. You can hear that ancient energy from the songs, the pressure that pins you to the wall. I like the sound (produced and mixed by Arthur Rizk (Blood Incantation, Power Trip, Kreator, Code Orange)), which cuts and burns, and the cover art (I'm a sucker for similar black and white themes). The speed, frenzy, and accumulated rage are further guaranteed to make the new "A Leap into the Dark" work live. Privately, I would like to point out that I appreciate that this is not just the nowadays so common retro without any added value. On the contrary, this is a pack of rabid dogs out to bite you bloody. Suddenly I don't care that the world outside my window is on fire, that people are arguing over petty things, that they're killing each other, that stupidity is taking precedence over reason. Sometimes it's hard not to get mad, and I understand the young generation who don't know what to do and how to go on. Something is universally wrong and we should start with each other. So I'm telling you dude, turn off all social media, go out, open a beer and put this record on. It'll clear your brain like acid and help you see the light at the end of the tunnel once again. You always have two choices. You can either pull the trigger or you can put the gun down. You can choose poisonous words full of hate or you can smile and put on some good music. Coarsely chopped thrash crossover metal energy, pressure and darkness! A devastating whirlwind that leaves nothing but scorched earth!



Recenze/review - ENFORCED - Kill Grid (2021):


tracklist:
1. Betting on the End 00:03:42
2. A Leap Into the Dark 00:04:14
3. Deafening Heartbeats 00:03:11
4. Casket (2024 Remaster) 00:01:53
5. Deadly Intentions (Cover Version - 2024 Remaster) 00:02:09 Obituary
6. The Chase Is On (Cover Version) 00:03:49 English Dogs

ENFORCED is:
Knox Colby (Vocals)
Will Wagstaff (Guitars)
Zach Monahan (Guitars)
Ethan Gensurowsky (Bass)
Alex Bishop (Drums)



středa 13. prosince 2023

Recenze/review - URAL - Psychoverse (2023)


URAL - Psychoverse
CD 2023, Xtreem Music

for english please scroll down

Volám kamarádovi, jestli koupil pivo. Když mi odpoví kladně, tak mám radost. Konečně máme chvilku volno. Jedeme autobusem a vezeme sebou velký sud. Mám na starosti muziku a v mém přehrávači je nové album italských URAL. Dosud jsem kapelu neznal, ale pustil jsem si doma několik ukázek a musím říct, že tohle je přesně druh thrash metalu, který stále hrozně rád poslouchám. Konečně jsme na místě. Stará garáž za městem, kde nikomu nebude vadit, že tu budeme dělat bordel.

Je to síla, je to tlak, je to energie. Tančíme na stolech a neustále přidáváme hlasitost. Nejedná se o žádné dnes tolik časté, obyčejné retro, ale o propracované, inteligentně složené skladby. Za chvíli přijdou i holky, je na co se těšit. Už asi jiný nebudu. Nechci. Možná jsem starý šedivý pes, ale alba jako "Psychoverse" budu vždy podporovat a hlavně poslouchat. Hoří totiž jasným plamenem. 


Pro bližší orientaci je nutné napsat, že na to jdou pánové podobným způsobem jako smečky z Bay Area, nebo třeba jako VOIVOD. Těch styčných bodů je spousta a na své si přijde každý fanoušek stylu. Vše je postaveno na ostrých, nekompromisních riffech, úderných bicích a jedovatém vokálu. Kýváme se spokojeně do rytmu a headbanging je zaručen. Mám pocit, že mě URAL strhli do obrovského mlýnu. Padám k zemi, točím se v mosh-pitu, někdo mě zvedá, možná mi pukla lebka a je mi to jedno. Hlavní je, že cítím energii, velký tlak, takový ten zdravý vztek. Italové moc dobře vědí, jak napsat dobré skladby. Viděli jste někdy někoho, když jej zasáhl elektrický proud? Tak podobně na mě působí i nové album "Psychoverse". Někdo mi nalil tvrdý alkohol a všechny holky jsou najednou krásné a milé. Tohle je přesně druh muziky, která se má hrát při pátečních party. Na periferii města, mezi kamarády, kteří jsou na tom jako vy. Poslouchají metal hlavně srdcem. URAL jsou úplně stejní jako my, dávno prokletí. Já jim zkrátka věřím každý tón, každou melodii, každý úder bicích. Až bude zase pondělí, tak mě bude bolet hlava a vnitřnosti budu mít v jednom ohni. V ulicích budu potkávat jenom samé zombie a v práci budu mlčet a vzpomínat na to, jak jsme s kamarády řádili. Já už nepotřebuji k životu žádné zbytečnosti. Stačí mi dobré pivo a muzika. Tahle deska byla a je v mém playlistu už dlouhou dobu. Kurva, díky za to, tohle je metal přesně podle mého gusta! Víc po mě nechtějte, jdu zase pařit. Crossover thrash metal, zahraný s noblesou a velkou silou! Zásah přímo na solar plexus!


Asphyx says:

I'm calling my friend to see if he bought beer. If he says yes, I'm happy. We finally have some time off. We take the bus and bring a big keg with us. I'm in charge of the music and in my player is the new album by Italian URAL. I didn't know the band before, but I played a few samples at home and I have to say that this is exactly the kind of thrash metal I still love to listen to. Finally we are at the place. An old garage outside of town where no one will mind us messing around.

It's power, it's pressure, it's energy. We're dancing on the tables and we keep turning up the volume. It's not any of the common retro stuff that's so common these days, but sophisticated, intelligently composed songs. The girls are coming soon, there's a lot to look forward to. I don't think I'll be any different. I don't want to. I may be an old grey dog, but albums like "Psychoverse" I will always support and most importantly listen to. They burn with a bright flame.


To put it in perspective, the gentlemen are going about it in a similar way to the Bay Area packs, or perhaps VOIVOD. There are many points of contact and every fan of the style will find something to like. Everything is built on sharp, uncompromising riffs, punchy drums and venomous vocals. We sway contentedly to the beat and headbanging is guaranteed. I feel like I've been sucked into a giant mill by URAL. I'm falling to the ground, spinning in a mosh-pit, someone's picking me up, maybe my skull cracked and I don't care. The main thing is that I feel energy, a lot of pressure, a kind of healthy rage. The Italians know very well how to write good songs. Have you ever seen anyone electrocuted? That's how the new album "Psychoverse" affects me. Someone poured me hard liquor and all the girls are suddenly beautiful and nice. This is exactly the kind of music that should be played at Friday night parties. On the outskirts of town, with friends who are just like you. They listen to metal with their hearts. URAL are just like us, cursed long ago. I just trust them with every note, every melody, every drum beat. When it's Monday again, I'll have a headache and my insides will be on fire. I'll only meet zombies in the streets and I'll be silent at work, remembering the rampage my friends and I went on. I don't need any more useless things in my life. All I need is good beer and music. This record has been on my playlist for a long time. Fuck, thanks for that, this is metal just my kind of metal! Don't ask me for more, I'm going to party again. Crossover thrash metal, played with refinement and great power! It hits right on the solar plexus!



Tracklist:
Drag me to the Wolves
Heritage
Nightmare
Blood Red Sand
Fall of the One World
Uncanny Valley
Carousel of Hell
66.6 F.M.

Line-up:
Andrea Calviello - Vocals
Alex Gervasoni - Guitars
Luca Caci - Guitars
Stefano Cipriano Moliner - Bass
Filippo Torno - Drums

sobota 8. května 2021

Recenze/review - CAMERA OBSCURA TWO - DOD (2021)


CAMERA OBSCURA TWO - DOD 
CD 2021, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Bourání starých kobek je hodně těžká práce. Ze všech koutů na vás útočí smradlavé vzpomínky plné smrti. Popraskané rakve, mlha, která vám zaleze až někam do vnitřností. Bolí mě celé tělo, mozek se žhaví v hlavě, umírám a znovu se rodím. Konečně je tu pomoc. Starý, rezavý buldozer, s nápisem CAMERA OBSCURA TWO na boku. Najednou nemrtví utíkají a kosti jsou srovnány se zemí. Za chvilku ani nepoznáte, že zde bylo nějaké pohřebiště. 

Stačí přidat hlasitost a naplno si užívat starý prašivý death metal, thrash i špinavý grindcore. Pod hudbou jsou podepsání zkušení muzikanti (SCHIZO, CRIPPLE BASTARDS a spousty dalších). Jedná se o pořádně shnilý kus masa, naporcovaného na malé kousky. Musíte jen ochutnat.


Jestli rádi a často protáčíte ve svých přehrávačích kapely jako BULLDOZER, NIHILIST, TERRORIZER, REPULSION, HELLHAMMER, S.O.D., tak neváhejte ani chvilku. Po téhle hudbě zůstává jen spálená země. Skladby mají temnou, chladnou atmosféru. Jsou opatřeny zahnívajícím zvukem a odkazují na nejhlubší underground. Podobné šílenství patří na staré hřbitovy, do opuštěných márnic, na jatka, ve kterých je stále slyšet ozvěny plné bolesti. Nic pro současného zhýčkaného posluchače, ale poctivý kus surové a syrové muziky, zahrané od srdce. Songy v sobě mají velký tlak, obrovskou spoustu energie. Jako by na mě padala obrovská zeď z hlíny a kostí. CAMERA OBSCURA TWO jsou jako tlaková vlna, tsunami, po které nezůstane nic. Jenom morbidní obraz, vypálený ve vašem mozku. O takových deskách se nemá psát, mají se poslouchat a to pořádně nahlas. Chci malý klub narvaný k prasknutí a tuhle smečku na pódiu. Tam podle mě jejich nahrávka vynikne nejlépe. "DOD" je temně studeným death thrash grindcoreovým albem, které vás roztrhá na kusy!


Asphyx says:

Cutting down old dungeons is a lot of hard work. Stinky memories full of death attack you from all corners. Cracked coffins, fog that will creep into your insides. My whole body hurts, my brain glows in my head, I die and I am born again. Finally there is help. An old, rusty bulldozer, with the words CAMERA OBSCURA TWO on the side. Suddenly the undead run away and the bones are levelled to the ground. In a moment you won't even know that there was a burial ground.

Just add volume and fully enjoy old dusty death metal, thrash and dirty grindcore. The music is signed by experienced musicians (SCHIZO, CRIPPLE BASTARDS and many others). It is a really rotten piece of meat, cut into small pieces. You just have to taste it.


If you like and often record bands like BULLDOZER, NIHILIST, TERRORIZER, REPULSION, HELLHAMMER, S.O.D. in your players, don't hesitate for a moment. After this music, only the scorched earth remains. The songs have a dark, cool atmosphere. They have a rotting sound and refer to the deepest underground. Similar madness belongs to the old cemeteries, to the abandoned mortuaries, to the slaughterhouses, in which echoes full of pain can still be heard. Nothing for the current pampered listener, but an honest piece of raw music, played from the heart. The songs have a lot of pressure, a lot of energy. It was as if a huge wall of clay and bones were falling on me. CAMERA OBSCURA TWO are like a pressure wave, a tsunami that leaves nothing left. Just a morbid image, burned in your brain. They should not be written about such records, they should be listened to really loudly. I want full little club and this band on the stage. I think their recording will stand out best there. "DOD" is a dark cold death thrash grindcore album that will tear you to pieces!




--TRACKLISTING--
1. My Ways Are Not Your Ways
2. To Bleed To Feel Alive
3. Stalked By The Eye Of No God
4. Need For Limited Loss
5. (She's) The Enemy
6. The Bitterest Drop (Part 1)
7. [hidden track]
8. Swamp Angel*
9. Deathstress**

--DISCOGRAPHY--
split 7"EP w/ SCHIZO (2019)
DOD album (2021)

--LINEUP--
Alberto Penzin - 4 string bass
Andrea Ragusa - 5 string bass
Marco Mastrobuono - guitars
Giuseppe Orlando - drums
Giulio The Bastard - vocals

--BAND CONTACT--

--LABEL CONTACT--
SELFMADEGOD RECORDS

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine