DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 3. března 2025

Recenze/review - REVENGE - Violation.Strife.Abominate (2025)


REVENGE - Violation.Strife.Abominate
CD 2025, Season of Mist Underground Activists

for english please scroll down

Bylo zde ticho. Absolutní klid. Dávno mrtvá těla ležela v neúplném kruhu. Ruce zkřížené na prsou, se zbraněmi, položenými v rakvích. Měl jsem podivný pocit, že mě někdo sleduje. Kobka byla zavřena dlouhých pět let. Když jsem zde byl naposledy, shořel jsem nenávistí. Poslouchal jsem děsivý a krutý black death metal, válčil jsem zase jednou s nebem a poslouchal u toho REVENGE. Letos se prokletí opět pobudili, rozhodnutí, že nás spálí na popel. Nutno rovnou dodat, že se jim to povedlo na výbornou.

Pokud máte rádi takový ten syrový, válečný black death metal, poslouchejte pozorně. Nečekejte žádné, k dokonalosti vybroušené album současnosti. To zde nedostanete. J. Read na to jde úplně jinak. Primitivněji, surověji, s absolutně devastujícím způsobem. Rvát si do hlavy nové album "Violation.Strife.Abominate" je jako se dívat na rezavý nůž, který vám právě někdo v zuřivosti bodl do břicha. 


Je to vlastně hodně hnusná, špatně poslouchatelná muzika, je to definice antihumanity, totálního nihilismu. Je prostým faktem, že mě poslední roky štve lidský rod úplně stejně jako REVENGE. Jakoby na povrch vylezly ty nejnižší pudy, jakoby se vztek a veškerý hnus otiskly do našich myšlenek. Máte rádi BLASPHEMY, DIOCELTIAN, ARCHGOAT, PISSGARVE, BLACK WITCHERY, CONQUEROR? Potom jste zde správně. J. Read se spojil s bubeníkem Verminem, aby nahráli totálně devastující desku. Poslouchat "Violation.Strife.Abominate" je jako brodit se špinavou stokou pod vaším městem. Po kolena ve smradlavé vodě, mezi hnilobou, hnusem a zbytky mrtvých těl, marně hledáte alespoň nějaký záblesk světla. Už dávno vím, že dobro neexistuje. Zbyla už jenom nahrubo nasekaná tma a zlo, které máme každý uložené hluboko v sobě. Kanaďané jej vzali a vytáhli na povrch. Hodili nám do ksichtu kusy zahnívajícího masa. Jakoby čerpali tihle šílenci inspiraci ve zdánlivě opuštěných jeskyních. Hluboko v podzemí, v katakombách, ve kterých leží těla prokletých. Nové album je dokáže opět probudit, dodat jim potřebnou sílu a energii. Mohou se tak opět pomstít, roztrhat nás na kusy, pohřbít zaživa. Koneckonců, mnozí z nás jsou jenom tupé kusy hmoty, pochodující na smrt. Nové album určitě nebude vyhovovat každému. Slabé povahy utečou pryč a ti, kteří vydrží, budou mít děsivé, šílené noční můry. Bylo zde ticho. Absolutní klid. Dávno mrtvá těla ležela v neúplném kruhu. Ruce zkřížené na prsou, se zbraněmi, položenými v rakvích. Měl jsem podivný pocit, že mě někdo sleduje. Vzteklý, surový, krvavý útok z naprosté tmy! Nihilistický, antihumánní, válečný black death metal, absolutní zlo!

Asphyx says:

It was quiet. Absolute silence. Long-dead bodies lay in an incomplete circle. Arms crossed on their chests, with weapons laid in their coffins. I had a strange feeling that someone was watching me. The doughnut had been closed for five long years. The last time I was here, I burned with hatred. I listened to horrible and cruel black death metal, warred once more with heaven and listened to REVENGE. This year the damned woke up again, determined to burn us to ashes. It must be added that they did it perfectly.

If you like that kind of raw, warlike black death metal, listen carefully. Don't expect any polished to perfection album of today. You won't get that here. J. Read goes about it in a completely different way. More primitive, more raw, with an absolutely devastating way. To pound the new album "Violation.Strife.Abominate" into your head is like looking at a rusty knife someone just stabbed into your stomach in a rage. 


It's actually very ugly, hard to listen to music, it's the definition of anti-humanity, total nihilism. It's a simple fact that I've been as annoyed with the human race as REVENGE for the last few years. It's as if the lowest instincts have come to the surface, as if anger and all the ugliness have imprinted themselves on our thoughts. Do you like BLASPHEMY, DIOCELTIAN, ARCHGOAT, PISSGARVE, BLACK WITCHERY, CONQUEROR? Then you are here right. J. Read teams up with drummer Vermin to record a totally devastating record. Listening to "Violation.Strife.Abominate" is like wading through a dirty sewer under your city. Knee-deep in stinking water, amidst the rot, the filth and the remains of dead bodies, you search in vain for any glimmer of light. I've known for a long time that there is no good. All that's left is the coarsely chopped darkness and evil that we all have stored deep inside us. The Canadians have taken it and brought it to the surface. They threw chunks of rotting flesh in our faces. It's as if these madmen drew inspiration from seemingly abandoned caves. Deep underground, in the catacombs where the bodies of the damned lie. The new album manages to awaken them again, to give them the necessary strength and energy. They can take revenge again, tear us apart, bury us alive. After all, many of us are just dull pieces of matter, marching to our deaths. The new album certainly won't suit everyone. The weak natured will run away and those who endure will have terrifying, insane nightmares. There was silence. Absolute silence. Long-dead bodies lay in an incomplete circle. Arms crossed on their chests, with weapons laid in their coffins. I had a strange feeling that someone was watching me. An angry, brutal, bloody attack out of total darkness! Nihilistic, anti-human, warlike black death metal, absolute evil!


tracklist:
01. Violation Unit (Balaclava Directive) 
02. Treason Disrupt (All Are Guilty) 
03. Flashpoint Heretic (Flame Thrown) 
04. Strife Invocation 
05. Revelation Emaciated (Chalice Abominate) 
06. Mercy Revoked 
07. Piety Vaporised (True Force) 
08. Shockwave Iconoclast 
09. Last Resort 
10. Aftermath (Forced Reset) 
11. Liar's Rope (Degeneracy Fallen) 
12. Swime Tumult (On All Fours)

band:
J. Read - Drums, Vocals, Effects
Vermin - Guitars, Bass, Effects



středa 26. února 2025

Recenze/review - NECRODEATH - Arimortis (2025)


NECRODEATH - Arimortis
CD 2025, Time to Kill Records

for english please scroll down

Někdy mívám děsivé sny o tom, jak se procházím mezi troskami našeho města. Spálená země, mrtvoly v ulicích, krev a nenávist. Žádné zpomalené záběry z války, žádné pečlivě nafocené snímky. Naopak, jenom smrad, bolest a utrpení. Ležím v zákopech a slyším samotnou Smrt, jak chodí kolem mě. V rukou mám zbraň z pečlivě ukované oceli. Je přes čtyřicet let stará, stejně jako italští maniaci NECRODEATH. Kapela, která používá úplně stejně zbraně jako já. Surový death metal, temný black metal i ostrý thrash. Další album v řadě, stále zahrané s velkou silou a nadšením.

Žádná válka nejde v závěru vyhrát, přesto si myslím, že lze italské bardy hrdě nazývat legendou. Jestliže jsou někteří jejich spolubojovníci dávno už jen svým bývalým stínem, NECRODEATH stále řežou tou správnou stranou nože. Důkazem budiž nové album "Arimortis", které je ostré jako břitva. 


Je to stále neutuchající schopnost napsat dobrou skladbu, je to vždy vynikající zvuk, jsou to zajímavé nápady, ale i pokaždé podmanivá atmosféra - tohle všechno mám na NECRODEATH rád. Navíc, a na to se občas zapomíná, se nové songy opravdu velmi dobře poslouchají. Stačilo několik společných setkání a pamatuji si jednotlivé motivy, pochmurné pasáže i nakumulovaný vztek, který je riffech i vokálu obsažen. Jasně, je to stále hudba, kterou všichni známe, lze v ní vystopovat odkazy třeba takových SODOM, KREATOR, PROTECTOR, SLAYER, SARCÓFAGO, POSSESSED, AURA NOIR, NIFELHEIM, DESASTER, DESTROYER 666, VENOM, ale to se mi právě líbí. Italové měli vždy svůj jasný a nezaměnitelný rukopis, výraz. Dokáží být ostří a nekompromisní, ale nezapomínají ani na chlad a temnotu. Změny tempa, různé melodické linky, zpěvák musí snídat hřebíky, tohle všechno tvoří dohromady celek, který musí vyhovovat nejen všem starým metalovým psům, ale i každému, kdo má rád poctivou a upřímnou muziku zahranou od srdce. Je vám asi jasné, že jsem fanoušek kapely od jejich počátků a jako takový musím smeknout a poklonit se až k zemi. Zachovat si i po tolika letech drive, sílu, schopnost zabíjet hudbou, je úctyhodné."Arimortis" je nahrávkou, která se povedla po všech stránkách. Jsou v ní obsaženy jen ty nejkvalitnější ingredience. Svět kolem nás hoří a na NECRODEATH je stále spolehnutí. Někdy mívám děsivé sny o tom, jak se procházím mezi troskami našeho města. Spálená země, mrtvoly v ulicích, krev a nenávist. Žádné zpomalené záběry z války, žádné pečlivě nafocené snímky. Naopak, jenom smrad, bolest a utrpení. Ležím v zákopech a slyším samotnou Smrt, jak chodí kolem mě. Black thrash death metal ukovaný z té nekvalitnější oceli! Surový, temný útok, po kterém zůstává jenom spálená země! 


Asphyx says:

Sometimes I have terrifying dreams of walking among the ruins of our city. Scorched earth, dead bodies in the streets, blood and hatred. No slow motion shots of the war, no carefully shot images. On the contrary, only the stench, the pain and the suffering. I'm lying in the trenches and I can hear Death himself walking around me. In my hands is a weapon of carefully forged steel. It's over forty years old, just like the Italian maniacs NECRODEATH. A band that uses the same weapons as I do. Raw death metal, dark black metal, sharp thrash. Another album in a row, still played with great power and enthusiasm.

No war can be won in the end, yet I think we can proudly call the Italian bards a legend. If some of their comrades-in-arms have long been a shadow of their former selves, NECRODEATH still cut with the right side of the knife. The proof is the razor-sharp new album "Arimortis". 


It's the ever-elusive ability to write a good song, it's the always excellent sound, it's the interesting ideas, and it's the captivating atmosphere every time - all of these things I love about NECRODEATH. Plus, and this is sometimes forgotten, the new songs are really very easy to listen to. Just a few sessions together and I remember the individual motifs, the somber passages and the accumulated anger that is contained in the riffs and vocals. Sure, it's still the music we all know, you can trace in it references to the likes of SODOM, KREATOR, PROTECTOR, SLAYER, SARCÓFAGO, POSSESSED, AURA NOIR, NIFELHEIM, DESASTER, DESTROYER 666, VENOM, but that's what I like. The Italians have always had their clear and unmistakable signature, expression. They can be sharp and uncompromising, but they don't forget the coldness and darkness. Changes of tempo, different melodic lines, the singer has to eat nails, all this makes together a whole that must suit not only all old metal dogs, but also anyone who likes honest and sincere music played from the heart. It's probably obvious to you that I've been a fan of the band since their early days, and as such I have to bow my head and take a bow all the way down. To retain the drive, the power, the ability to kill with music after so many years is impressive. "Arimortis" is a record that succeeds in every aspect. It contains only the finest ingredients. The world around us is on fire and NECRODEATH can still be relied upon. Sometimes I have scary dreams about walking among the ruins of our city. Scorched earth, dead bodies in the streets, blood and hatred. No slow motion shots of the war, no carefully shot images. On the contrary, only the stench, the pain and the suffering. I'm lying in the trenches and I can hear Death himself walking around me. Black thrash death metal forged from the lowest quality steel! A raw, dark attack that leaves nothing but scorched earth!





tracklist:
01. Storytellers Of Lies
02. New God
03. Necrosadist
04. Arimortis
05. Near-Death Experience
06. Alien
07. No More Regrets
08. μετεμψύχωσις (Part Two)
09. Hangover

band:
Peso - Drums
Flegias - Vocals
Pier Gonella - Guitars
GL - Bass

https://necrodeathofficial.bandcamp.com/album/arimortis

http://www.facebook.com/pages/Necrodeath/66524749485
http://www.necrodeath.net/
https://instagram.com/necrodeath.official
https://open.spotify.com/artist/73n8NYaqRf2oJBuK7lWq0O
http://www.youtube.com/channel/UCnyWQ5NH0zMK7q7eh9pzTDA

neděle 23. února 2025

Recenze/review - SCOUR - Gold (2025)


SCOUR - Gold
CD 2025, Nuclear Blast

for english please scroll down

Můžeš ubližovat ostatním, můžeš být zlý, může po tobě zůstávat jenom bolest a utrpení. Nakonec ti stejně bude odpuštěno. Kolik děsivých nočních můr se odehrává za klášterní zdí? To víš jenom ty. Odříkáš několik modliteb a vše je v naprostém pořádku. Pro tebe. Oběti mezitím umírají strachem a nikdo se o ně nestará. Peklo existuje, to už dávno víš. Je ukryté v každém z nás. Jsou kapely, které jej umí vytáhnout na povrch, pojmenovat a ukázat, jak vypadá opravdové zlo. Je jedno, jestli si obyčejný člověk nebo padlý kněz. Existuje jediná pravda. Bez rozdílu.

Hodně o podobných věcech poslední roky přemýšlím. Teď, když poslouchám nové album kapely SCOUR, tak mi hlavou létají temné myšlenky. Je to hodně naléhavý materiál, skvěle zahraný. Jak by také ne, když se jedná o smečku, složenou ze samých slavných a zkušených muzikantů. Myslím si, že stačí jenom napsat: Philip Anselmo (Pantera, Down), Derek Engemann (ex-Cattle Decapitation), John Jarvis (Agoraphobic Nosebleed), Mark Kloeppel (Misery Index) a Adam Jarvis (Pig Destroyer, Misery Index) a každý fanoušek extrémního metalu mi potvrdí, že je o kvalitu postaráno. 


Základem je zde klasický, severský black metal z Norska a Švédska (MAYHEM, BURZUM, DARKTHRONE, GORGOROTH, 1349, MARDUK). Přidávány jsou potom jak death, tak grindcoreové prvky. Zazní samozřejmě i thrash metal a punk. SCOUR jsou zkrátka kapelou, která se snaží extrémní metal posouvat dále, do jiných zákoutí. Jsou jako nějací hudební badatelé, kteří rádi objevují. I když se jedná o skupinu, složenou ze samých skvělých muzikantů a člověk by čekal spíše souboj eg, tak opak je pravdou. Skladby mají jasné, zřetelné a ostré melodie. Nezapomíná se na chladnou a temnou atmosféru. Opravdu si při poslechu připadám, jako bych byl zavřený v kobce pod kostelem. Čekám na svého mučitele. Usmívá se jako samotný ďábel. Také cítíte ten chlad, ten mrazivý pocit, který se mi dostává až do morku kostí? Mimochodem, Philip Anselmo je jedním z mých nejoblíbenějších zpěváků vůbec. A na nové desce "Gold" se doslova překonává. Také máte někdy neodbytný pocit, že jsme jen loutky, jen postavičky na velké šachovnici života? Kdo nás ovládá? Jestli sázíte na Boha, tak vás nechci zklamat. Toho nikdo nikdy neviděl, zato Satana můžete potkat každý den několikrát. Skvělý je i masivní, syrový zvuk. Zabijácký, nekompromisní, ihned se vám zadře pod kůži. To se mi stalo vlastně s celou nahrávkou. Má v sobě totiž něco přitažlivého, magického. Je jako násilný souboj, který nás podvědomě vábí. Pánové nahráli album, které má v sobě všechny potřebné atributy, ingredience, aby se na dlouhý čas stalo mým průvodcem v dnešním šíleném světě. Nemůžu jinak, než vám novinku doporučit. Hoří totiž opět jasným plamenem. A spálí vás na popel. Můžeš ubližovat ostatním, můžeš být zlý, může po tobě zůstávat jenom bolest a utrpení. Nakonec ti stejně bude odpuštěno. Kolik děsivých nočních můr se odehrává za klášterní zdí? To víš jenom ty. Odříkáš několik modliteb a vše je v naprostém pořádku. Pro tebe. Surový a chladný black metal, ušpiněný death, thrash metalem, grindcore i punkem, který po sobě zanechává krvavou stopu! Satan se ukrývá ve stínu kostela!


Asphyx says:

You can hurt others, you can be evil, you can leave only pain and suffering. In the end, you will still be forgiven. How many horrific nightmares take place behind the monastery walls? Only you know. You say a few prayers and all is well. For you. Meanwhile, the victims are dying of fear and no one cares. Hell exists, you already know that. It's hidden in all of us. There are bands that can bring it to the surface, name it, and show what true evil looks like. It doesn't matter if you're a common man or a fallen priest. There is only one truth. No matter what.

I've been thinking a lot about things like this lately. Now, when I listen to the new SCOUR album, I have dark thoughts running through my head. It's very urgent stuff, very well played. How could it not, when it's a pack of famous and experienced musicians. I think I just need to write: Philip Anselmo (Pantera, Down), Derek Engemann (ex-Cattle Decapitation), John Jarvis (Agoraphobic Nosebleed), Mark Kloeppel (Misery Index) and Adam Jarvis (Pig Destroyer, Misery Index) and any extreme metal fan will tell me that quality is taken care of. 


The basis here is classic, Nordic black metal from Norway and Sweden (MAYHEM, BURZUM, DARKTHRONE, GORGOROTH, 1349, MARDUK). Then both death and grindcore elements are added. Of course, thrash metal and punk will also be heard. In short, SCOUR are a band that tries to push extreme metal further, into other corners. They are like musical explorers who like to discover. Although this is a band made up of all great musicians and one would expect more of a battle of egos, the opposite is true. The songs have clear, distinct and crisp melodies. The cold and dark atmosphere is not forgotten. I really feel like I'm locked in a dungeon under a church when listening to it. Waiting for my tormentor. He smiles like the devil himself. Do you also feel the chill, the chilling feeling that gets to my bones? By the way, Philip Anselmo is one of my favorite singers ever. And on the new album "Gold", he literally outdoes himself. Do you also sometimes get the nagging feeling that we're just puppets, just pieces on the great chessboard of life? Who controls us? If you're betting on God, I don't want to disappoint you. No one has ever seen Him, but you can meet Satan several times every day. The massive, raw sound is great, too. Killer, uncompromising, gets under your skin immediately. That's what happened to me with the whole record, actually. There's something very appealing, magical about it. It's like a violent battle that subconsciously draws us in. The gentlemen have recorded an album that has all the necessary attributes, ingredients to become my guide in today's crazy world for a long time. I can't help but recommend the news to you. For it burns with a bright flame once again. And it will burn you to the ground. You can hurt others, you can be evil, you can only be left with pain and suffering. In the end, you'll be forgiven anyway. How many horrific nightmares take place behind the monastery walls? Only you know. You say a few prayers and all is well. For you. Raw and cold black metal, stained with death, thrash metal, grindcore and punk, leaving a trail of blood in its wake! Satan hides in the shadow of the church!



about SCOUR on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
1. Cross
2. Blades
3. Infusorium
4. Ornaments
5. Coin
6. Evil
7. Devil
8. Contaminated
9. Hell
10. Invoke
11. Gold
12. Angels
13. Serve

band:
Philip Anselmo (Pantera, Down), Derek Engemann (ex-Cattle Decapitation), John Jarvis (Agoraphobic Nosebleed), Mark Kloeppel (Misery Index) a Adam Jarvis (Pig Destroyer, Misery Index)

Produced by:
Scour

Engineered by:
Mike Dorsey
Additional Engineering by Steve Brogden at Forge Audio

Mixed by:
Dennis Israel at Fascination Street Studios

Mastered by:
Jens Bogren at Fascination Street Studios

Cover Artwork by:
Cain Gillis

pátek 21. února 2025

Recenze/review - THE MOSAIC WINDOW - Hemasanctum (2024)


THE MOSAIC WINDOW - Hemasanctum
CD 2024, Willowtip Records

for english please scroll down

Pokoušíme se zastavit čas, popřít veškeré fyzikální zákony. Nahlížíme na druhou stranu, abychom si zaručili věčnost. Nakonec stejně zemřeme a přejdeme do světa nekonečných stínů. Zůstane po nás pouze stín, záchvěv ve větru. A záleží jen na nás, jestli bude mít zlou a nebo dobrou auru. Zrozeni v bolestech trpíme, smějeme se, milujeme, abychom nakonec uschli a odešli do temnoty. Jsou kapely, které ve mě dokáží probudit velkou spoustu myšlenek. THE MOSAIC WINDOW jsou z Los Angeles a jedná se o jednočlenný projekt/kapelu Andrew Stevena Browna, který loni vydal již své druhé album.

Píšu o něm až teď, protože jsem raději poslouchal, než abych jen vymýšlel slova, která stejně nikdy nedokáží vyjádřit veškeré pocity, které z alba mám. Andrew se ve svých textech zaobírá zrozením, smrtí, vztahy mezi rodiči a dětmi, bolestí, ztrátou. Náměty jsou velmi propracované a rozhodně stojí za bližší prostudování. Opravdu doporučuji!


Nové album je zajímavé také tím, že na něm poprvé v historii kapely hraje živý bubeník (Gabe Seeber z Abigail Williams, Vale of Pnath, Obscura (živě), Decrepit Birth (živě), Carach Angren (živě)). Ten odvedl velmi dobrou práci, stejně jako Damian Herring, který je podepsán pod zvukem. Tahle deska je plná zajímavých momentů, má v sobě takový zvláštní neklid, který mě stále přitahuje, nebál bych se napsat i melancholii, tolik známou u severských kapel. Když už jsme u toho přirovnávání, v muzice lze vystopovat lehkou inspiraci kapelami jako GORGOROTH, HATH, NECROPHOBIC, DISSECTION, THULCANDRA. Zkrátka a dobře, hraje se zde poctivý, chladný a podmanivý melodický black metal, v některých momentech ušpiněný death metalem. Zazní ale i odkazy na klasický heavy thrash metal. To všechno samozřejmě zahalené v krvavé mlze a ve spoustě vlastních neotřelých nápadů. Andrew Steven Brown je velmi dobrý skladatel, který umí napsat zajímavý motiv. Album se opravdu dobře poslouchá. Řeknu vám  jednu věc. Rád a často mizím z města a procházím se v lesích. Někdy se v nich zapomenu, kolem mě se setmí a začnou se objevovat dlouhé stíny. Najednou chápu pomíjivost lidského života. Jeho vzácnost, radost z narození i smutek ze smrti. Na téhle desce je vše znázorněno a promítnuto do jednotlivých skladeb. Jen upozorňuji, jedná se o koncepční nahrávku a doporučuji ji poslouchat od začátku do konce a prosím pěkně v kuse bez přerušení. Teprve potom vynikne naplno její mrazivá síla. Někdy se jen tak dívám do tmy a přemýšlím. Potřebuji k tomu klid a dobrou hudbu. "Hemasanctum" nelze jinak, než doporučit všem, kteří mají velkou fantazii a rádi přemýšlejí. Zrozeni v bolestech trpíme, smějeme se, milujeme, abychom nakonec uschli a odešli do temnoty. Melodický black metal, který vás provede smutkem i radostí života!

Asphyx says:

We are trying to stop time, to deny all the laws of physics. We look to the other side to guarantee ourselves eternity. In the end, we die anyway and pass into a world of endless shadows. We'll be left with only a shadow, a glimmer in the wind. And it's up to us whether it has a good or a bad aura. Born in pain, we suffer, we laugh, we love, only to wither and pass into darkness. There are bands that can awaken a great many thoughts in me. THE MOSAIC WINDOW are from Los Angeles and are the one-man project/band of Andrew Steven Brown, who released his second album last year.

I'm only writing about it now because I'd rather listen to it than just make up words that will never be able to express all the feelings I have about the album anyway. Andrew's lyrics deal with birth, death, parent-child relationships, pain, loss. The themes are very sophisticated and definitely worth a closer look. I really recommend it!


The new album is also interesting because it features a live drummer for the first time in the band's history (Gabe Seeber from Abigail Williams, Vale of Pnath, Obscura (live), Decrepit Birth (live), Carach Angren (live)). He did a very good job, as did Damian Herring, who is signed to the sound. This record is full of interesting moments, it has a strange restlessness that still attracts me, I wouldn't be afraid to write melancholy, so well known in Nordic bands. Speaking of comparisons, in the music you can trace a slight inspiration from bands like GORGOROTH, HATH, NECROPHOBIC, DISSECTION, THULCANDRA. In short, honest, cool and captivating melodic black metal is played here, in some moments stained with death metal. But there are also references to classic heavy thrash metal. All this, of course, shrouded in a bloody mist and a lot of their own novel ideas. Andrew Steven Brown is a very good composer who can write an interesting theme. The album is really good to listen to. I'll tell you one thing. I like to get out of the city and walk in the woods a lot. Sometimes I get lost in them, it gets dark around me and long shadows start to appear. Suddenly I understand the transience of human life. Its preciousness, the joy of birth and the sadness of death. On this record, everything is illustrated and projected in the individual tracks. Just a warning, this is a concept record and I recommend listening to it from beginning to end and please listen to it in one piece without interruption. Only then will its chilling power fully emerge. Sometimes I just stare into the darkness and think. I need peace and good music for that. "Hemasanctum" cannot but be recommended to all who have a great imagination and like to think. Born in pain, we suffer, laugh, love, only to finally wither and go into darkness. Melodic black metal that will take you through the sadness and joy of life!



Track Listing:
1. Incantation to Summon the Unstable
2. The Pounding of Hooves [Approved for Airplay]
3. Black Bethlehem
4. Turibulum
5. Ash Like Anvils [Approved for Airplay]
6. Night Disease
7. Shrouded in Pain
8. Hymn to Silence the Light

Credits:

Andrew Steven Brown - Vocals, Guitars, Bass, Producing, Engineering.
Damian Herring - Mixing and Mastering.

Additional Musicians:

Gabe Seeber - Drums
Andy LaRocque - Guitar Solos (Tracks 2 and 4)

Album Art: “Dead Mother I” by Egon Schiele (1910)

The Mosaic Window is:

Andrew Steven Brown - Vocals, Guitars, Bass



středa 19. února 2025

Recenze/review - DEADSPAWN - Bile Of The Gods (2025)


DEADSPAWN - Bile Of The Gods
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Další prázdná rakev, další zmizelé tělo. Zbylo tu jenom pár krvelačných můr, vznášejících se v kobce jako děsivé svědectví. O bolesti, o smrti, o utrpení. Podle dostupných informací zde měli být kdysi pohřbíváni prokletí. Vypadá to, že se právě probudili a chtějí se vrátit. Aby se mohli pomstít, aby nás mohli spálit na popel. Alespoň takovým způsobem vnímám novou desku black death metalových maniaků DEADSPAWN z Arizony.

Jedná se o smečku, která byla založena v roce 2009 a letos přichází se svým druhým dlouhohrajícím albem. Recenzi a rozhovor si můžete přečíst i u nás na stránkách. Stačí se podívat dolů pod dnešní článek. Pánové pokračují ve své trnité cestě a opět nám přinášejí jedovatý koktejl umíchaný z těch nejkrutějších ingrediencí. Měli jste někdy pocit, že vám hoří vnitřnosti, že se pomalu rozpadáte v prach? Potom víte, o čem píšu a o čem je letošní nahrávka.


Jako bych se právě probudil z nějakého šíleného krvavého hororového snu. Poslouchám nové album stále dokola a stává se postupně mojí součástí. Dostalo se mi do krve i do podvědomí. Mrazí mě v zádech a užívám si jednotlivé mrtvolné a chladné melodie, mocný vokál i zničující bicí. Skladby jsou napsány velmi podmanivým způsobem. Jako bych byl opravdu zavřený v nějaké staré opuštěné kobce a strávil v ní několik nocí s dávno mrtvými těly. DEADSPAWN si dali pozor na zvuk, který se opravdu povedl. Je syrový, temný a dobře čitelný. Podepsán je pod ním vždy skvělý Phil Pluskota (mixing, mastering). Uhrančivý je i obal, který namaloval Jon Zig. Po formální stránce si tedy není na co stěžovat. Naopak, vše sedí perfektně na svých místech a vy si tak můžete vychutnat hudbu, která je v tomto provedení spíše rituálem, pradávnou mantrou, hnilobnou ozvěnou ze záhrobí, než jen obyčejnou nahrávkou. Zkrátka a dobře, pánové letos přišli s deskou, která mě rozdrásala do krve. Má v sobě velké množství černé energie, zajímavých nápadů i drtivých momentů. Pokud máte rádi smečky jako BEHEMOTH, HATE, MORBID ANGEL, BELPHEGOR, LORD BELIAL, IMMOLATION, potom si narvěte do hlavy i "Bile Of The Gods". Myslím si, že budete spokojeni jako já. Při společných setkáních mě neustále pronásleduje takový zvláštní, nebál bych se napsat až melancholický pocit, který z celého alba cítím a který se prolíná deskou jako had. Další prázdná rakev, další zmizelé tělo. Zbylo tu jenom pár krvelačných můr, vznášejících se v kobce jako děsivé svědectví. O bolesti, o smrti, o utrpení. Temný black death metalový rituál, který vstoupí i do vašich děsivých snů! Horor, který se stal krutou realitou! 

Asphyx says:

Another empty coffin, another missing body. All that's left are a few blood moths, floating in the dungeon like a terrifying testimony. Of pain, of death, of suffering. According to the information available, the cursed were once buried here. Looks like they just woke up and want to come back. So they can take revenge, so they can burn us to ashes. At least that's how I see the new album from Arizona's black death metal maniacs DEADSPAWN.

This is a pack that was formed in 2009 and this year comes with their second full-length album. You can read the review and interview on our website. Just look down below today's article. The gentlemen continue their thorny journey and once again bring us a poisonous cocktail mixed with the most cruel ingredients. Have you ever had the feeling that your insides are on fire, that you're slowly crumbling into dust? Then you know what I'm writing about and what this year's record is all about.


It's like I just woke up from some crazy bloody horror dream. I listen to the new album over and over and it gradually becomes a part of me. It's gotten into my blood and my subconscious. I get chills and enjoy the individual dead and cold melodies, the powerful vocals and the devastating drums. The songs are written in a very captivating way. It's like I'm really locked in an old abandoned dungeon and spent a few nights with long dead bodies. DEADSPAWN took care of the sound, which was really good. It's raw, dark and easy to hear. Signed by the always great Phil Pluskota (mixing, mastering). The cover artwork by Jon Zig is also mesmerizing. Formally, there is nothing to complain about. On the contrary, everything fits perfectly in its place and you can enjoy the music, which in this performance is more a ritual, an ancient mantra, a rotten echo from beyond the grave, than just an ordinary recording. By and large, the gentlemen have come up with a record this year that ripped my blood. It has a lot of black energy, interesting ideas and crushing moments. If you like bands like BEHEMOTH, HATE, MORBID ANGEL, BELPHEGOR, LORD BELIAL, IMMOLATION, then cram "Bile Of The Gods" into your head. I think you will be as satisfied as I am. When we meet together I am constantly haunted by this strange, I wouldn't be afraid to write melancholic feeling that I feel from the whole album and that runs through the album like a snake. Another empty coffin, another missing body. All that's left are a few blood moths, hovering in the dungeon like a terrifying testimony. Of pain, of death, of suffering. A dark black death metal ritual that will enter your horrible dreams! A horror that has become a cruel reality!




about DEADSPAWN on DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
1. Unsleep
2. Harrowing Pantheon
3. Eyes Of Savior
4. Eminence Upon The Throne
5. Architect Of Atrocity
6. Graveline
7. Catharsis
8. Bile Of The Gods

Line-up:
Curt DuRocher - Guitar/Vocals
Ryan Frech - Drums
John Rueger - Bass/Backing Vocals
Ryan Roubison - Guitar/Backing Vocals
All music and lyrics by Curt DuRocher



neděle 16. února 2025

Recenze/review - REPUGNATOR - Foul Transfixation (2025)


REPUGNATOR - Foul Transfixation
EP 2025, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Přicházejí za mnou jenom v případech, když mi pouštějí žilou. Stále si myslí, že jsem prokletý, že jsem zavržený, že mám černou duši. Jenže tohle jsou všechno věci, které nejdou zničit. Nepomáhá svěcená voda, ani zaříkávání. Modlili se za mě mnozí, pokoušeli se mě léčit, jenže já nikdy neodvolám. Moje víra v temnotu je stále pevná. Mučili mě a nakonec mě za moje názory upálí, přesto budu stále dál poslouchat rouhačské smečky, jako jsou portugalští REPUGNATOR.

Kapela vydává svoje první EP a ihned se stala mým stínem. Sešla se zde totiž parta muzikantů, kteří moc dobře vědí, o čem je opravdové reálné zlo a krutá smrt. Jako prostředek pro vyjádření svých nejtemnějších myšlenek si vzali na pomoc starý, prašivý death metal i chladný black. Výsledkem se koktejl, který když ochutnáte, tak si na něm získáte závislost. A také budete navěky prokleti. Amen!


Hudba musela být nahrávána v těch nejhlubších katakombách. Pánové se nechali ovlivnit kapelami typu BLASPHEMY, SADISTIK EXEKUTION, MYSTIFIER, SARCÓFAGO, PROFANATICA, VULCANO, INCANTATION. Skladby jsou nahrány s jediným účelem. Spálit vás na popel. Myslím si, že se to téhle smečce rozzuřených prašivých psů, kteří hlídají vchod do podzemí, jednoznačně podařilo. Za povedený považuji i ostrý, nekompromisní a prašivý zvuk. S chutí se dívám i na obal, na kterém je snad kdysi prokletý kostel, ze kterého zbyly už jen ruiny. "Foul Transfixation" jsem si rval do hlavy nejvíce večer, když už se setmělo a přízraky se začaly toulat ulicemi. Obrátil jsem pokaždé všechny kříže dolů, zapálil černé svíce a začal jsem spolu s kapelou odříkávat obrácené modlitby. Nové EP je divokou, nespoutanou a nekompromisní jízdou, která směřuje rovnou do pekla. Kolem mě hoří při poslechu očišťující ohně. Smrt má, stejně jako samotný ďábel, mnoho podob. Tu, kterou nám ukazují REPUGNATOR, je zvrácená, morbidní, vytažená odněkud ze záhrobí. Není vůbec poznat, že se jedná o debutové album. Naopak, Portugalci nakopali zadek o hodně slavnějším smečkám. Nezbývá mi nic jiného, než vám novinku doporučit. Pokud každé ráno uléháte do své oblíbené rakve, tak neváhejte ani chvilku. Hraje se tu i pro vás. Přicházejí za mnou jenom v případech, kdy mi pouštějí žilou. Stále si myslí, že jsem prokletý, že jsem zavržený, že mám černou duši. Jenže tohle jsou všechno věci, které nejdou zničit. Nepomáhá svěcená voda, ani zaříkávání. Jsem už dávno smířený se svým osudem. Temný, syrový, devastující black death metal, u kterého potkáte své vlastní démony! Ďábelská mše plná zlého rouhání! 

Asphyx says:

They only come to me when they're bleeding me dry. They still think I'm cursed, that I'm condemned, that I have a black soul. But these are all things that can't be destroyed. Holy water doesn't help, nor does incantations. Many have prayed for me, tried to heal me, but I will never recant. My faith in the darkness is still strong. I have been tortured and will eventually be burned for my beliefs, yet I will continue to listen to blasphemous packs like the Portuguese REPUGNATOR.

The band released their first EP and immediately became my shadow. This is because they have brought together a bunch of musicians who know very well what true real evil and cruel death is all about. They've taken the help of old, dusty death metal and cold black as a means to express their darkest thoughts. The result is a cocktail that when you taste it, you get addicted to it. And you'll also be damned forever. Amen!


The music must have been recorded in the deepest catacombs. The gentlemen were influenced by bands like BLASPHEMY, SADISTIK EXEKUTION, MYSTIFIER, SARCÓFAGO, PROFANATICA, VULCANO, INCANTATION. The songs are recorded with one purpose. To burn you to ashes. I think that this pack of angry mangy dogs guarding the entrance to the underground has clearly succeeded. I also think the sharp, uncompromising and dusty sound is hilarious. I also look with relish at the cover, which perhaps features a once cursed church, of which only the ruins remain. "Foul Transfixation" was the one I was banging around in my head the most in the evening, when it got dark and the ghosts started to roam the streets. I turned all the crosses down each time, lit the black candles, and started saying the inverted prayers with the band. The new EP is a wild, unbridled and uncompromising ride that goes straight to hell. Purifying fires burn around me as I listen. Death, like the devil himself, takes many forms. The one REPUGNATOR shows us is twisted, morbid, pulled from somewhere beyond the grave. It is not at all noticeable that this is a debut album. On the contrary, the Portuguese kicked the ass of much more famous packs. I have no other choice but to recommend the new album to you. If you lie down in your favorite coffin every morning, don't hesitate a moment. It's playing for you, too. They only come to me when they're letting me down. They still think I'm cursed, that I'm damned, that I have a black soul. But these are all things that can't be destroyed. Holy water doesn't help, nor does incantations. I've long since accepted my fate. Dark, raw, devastating black death metal where you meet your own demons! A devilish mass full of evil blasphemy!


tracklist:
01. Putrid Gates of Bone 
02. Sprawling Piles of Disgust 
03. Pyretic Smog of Degradation 
04. Foul Transfixation 
05. Visage of Rot

Line-up: 
Scourge Degradator - Ritualistic Bile Spewer 
Sulfuric Wraith - Odious Shreds 
Cryptic Smog - Gurgling Low End Tendons Poisonous 
Fumes - Unreleting Hammering of Shrapnel



pátek 14. února 2025

Recenze/review - INFESTED ANGEL - Threnodies to Eternal Despair (2025)


INFESTED ANGEL - Threnodies to Eternal Despair
CD 2025, Art Gates Records

for english please scroll down

Ostrá žiletka, provaz a nebo rezavý nůž. Už před lety na tebe padl děsivý stín a nemůžeš se pořádně nadechnout. Prokletý, jiný, divný, říkají o tobě. Potkáváš démony ve snech a teď už i během dne, když si bdělý. Medicína nedává žádné odpovědi. Na rukou se ti objevila stigmata a vnitřnosti hoří zevnitř. Obracíš všechny kříže směrem dolů, potácíš se tmou, brodíš se bahnem svých zvrácených myšlenek. Nakonec zůstaneš na všechno sám. Ostatně jako vždycky. Nedám ti žádnou odpověď, nabídnout mohu jenom hudbu, která stáhne tvoji zkaženou duši ještě více do hlubin.

Předchozí EP "Submit to Death" z roku 2022 od birminghamských tmářů INFESTED ANGEL jsem poslouchal stále dokola. Mělo v sobě cosi magického, přitažlivého, rituálního (recenzi a rozhovor si můžete přečíst i na našich stránkách, odkazy naleznete dole pod dnešním článkem). Letošní album vás zahalí do stejné špinavé a krvavé mlhy. To vám garantuji.

Ten kostel na obalu působí děsivě. Přesto je pro mě příjemné vstoupit dovnitř a nechat se unášet na vlnách divoké řeky beznaděje. Nápady jsou zde ohlodané na kost, zadřou se vám ihned pod kůži. Death metal, v této temné a hororové podobě, mi dělal vždy nejlépe na mé zkažené duši. Novinka "Threnodies to Eternal Despair" je souborem propracovaných motivů, velmi dobře napsaných textů, masivního a mocně znějícího zvuku. Líbí se mi rukopis kapely, jsem rád v jejich přítomnosti. Obzvláště v noci, když jsou ulice plné smogu a podivných přízraků, o kterých nikdo neví, jestli jsou živí nebo již dávno mrtví. Skladby jsou napsány poctivě, syrově, s takovou tou krvavou jiskrou, která se dá špatně definovat. Mají jí v sobě jenom smečky, které hrají od srdce. A to INFESTED ANGEL bezesporu jsou. Pokud rádi trávíte svůj čas ve společnosti kapel jako GRAVE MIASMA, AETERNUS, MOLESTED, CRUCIAMENTUM, DISMA, DEAD CONGREGATION, SONNE ADAM, INCANTATION, VADER, ANAAL NATHRAKH, IMPALED NAZARENE, jste tu správně. Smrtící kov v podobě, v jaké jí předkládají tito šílení Britové, je divoký, temný, chladný a bolestivý. Je jako jed, který je vám podáván několik měsíců, abyste nakonec zemřeli v hrozných křečích na selhání orgánů. Ostrá žiletka, provaz a nebo rezavý nůž. Už před lety na tebe padl děsivý stín a nemůžeš se pořádně nadechnout. Prokletý, jiný, divný, říkají o tobě. Potkáváš démony ve snech a teď už i během dne, když si bdělý. Teď už vím proč. Tohle album se dostalo i do mých nočních můr. Je totiž skvělé po všech stránkách a navíc hoří jasným černým plamenem. Záhadný, magický, rituální death metal, bolestivé příběhy z vlastního nitra! Ztratíte se v krvavé mlze!


Asphyx says:

A razor blade, a rope or a rusty knife. A terrifying shadow fell over you years ago and you can't breathe properly. Cursed, different, strange, they say of you. You meet demons in your dreams and now during the day when you're awake. Medicine gives no answers. Stigmata have appeared on your hands and your insides are burning from the inside. You're turning all the crosses down, staggering through the darkness, wading through the mud of your twisted thoughts. In the end, you're on your own. Just like you always do. I can offer you no answers, only music that will drag your corrupt soul deeper into the depths.

I've listened to the previous EP "Submit to Death" from 2022 by Birmingham darkies INFESTED ANGEL over and over again. It had something magical, alluring, ritualistic about it (you can also read our review and interview on our website, links can be found at the bottom of today's article). This year's album envelops you in the same dirty and bloody fog. I guarantee you that.


That church on the cover looks creepy. Still, I find it pleasant to step inside and let myself drift on the waves of a wild river of despair. The ideas here are gnawed to the bone, they get under your skin immediately. Death metal, in this dark and horrific form, has always done the best for my corrupted soul. The new release "Threnodies to Eternal Despair" is a set of elaborate themes, very well written lyrics, massive and powerful sounding. I like the handwriting of the band, I am happy in their presence. Especially at night, when the streets are full of smog and strange ghosts that no one knows if they are alive or long dead. The songs are honestly written, raw, with that bloody spark that is hard to define. Only the packs that play their hearts out have it in them. And INFESTED ANGEL are undoubtedly that. If you like to spend your time in the company of bands like GRAVE MIASMA, AETERNUS, MOLESTED, CRUCIAMENTUM, DISMA, DEAD CONGREGATION, SONNE ADAM, INCANTATION, VADER, ANAAL NATHRAKH, IMPALED NAZARENE, you've come to the right place. Death metal as presented by these mad Brits is fierce, dark, cold and painful. It is like a poison that is administered to you for months, only to finally die in horrible convulsions from organ failure. A razor blade, a rope or a rusty knife. Years ago, a terrifying shadow fell over you and you can't breathe properly. Cursed, different, strange, they say of you. You meet demons in your dreams and now during the day when you're awake. Now I know why. This album got into my nightmares. It's great in every way, and it burns with a bright black flame. Mysterious, magical, ritualistic death metal, painful stories from within! You'll get lost in a bloody fog!



about INFESTED ANGEL on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
01. No Time For Despair 
02. To Never Return 
03. Euphony Of Dismay 
04. Dread Incorporeal 
05. Field Of Ashes 
06. Control Of Fear 
07. The Lost Battle 
08. Misanthropic Elegy 
09. Darkness Envelops 
10. Suffering And Retribution 
11. Into The Night’s Embrace 
12. The Bastard Will Materialise (Bonus Track) 
13. Unholy Decay (Bonus Track)

pondělí 10. února 2025

Recenze/review - FUMES - Skeletal Wings Threshold (2025)


FUMES - Skeletal Wings Threshold
CD 2025, Personal Records

for english please scroll down

Stále přemýšlíme nad tím, kde se bere zlo. Odkud přišlo. Z vesmíru? Z našeho podvědomí? Ze záhrobí? O tom se vedou dlouhé diskuze a každý na to má svůj vlastní názor. Osobně mě nejvíc děsí falešné úsměvy, padlí kněží, takový ten podivný pocit, který máte z některých lidí a nevíte proč. Navenek vypadají dobře a usmívají se, ale pod povrchem je něco zkaženého. S hudbou to mám velmi podobné, musí mít v sobě něco přitažlivého, něco, co mě dokáže přikovat na zeď a zničit.

O mexických FUMES jsem dosud neslyšel, omlouvám se. Přišla mi ale na recenzi jejich nová debutová deska "Skeletal Wings Threshold" a tak jsem si zase jednou sedl k přehrávači a nechal ji na sebe působit. Stačilo několik prvních tónů a do mého pokoje vstoupily děsivé stíny. Mlha venku byla krvavá a já zase jednou přemýšlel, odkud se bere zlo. 


V kapele působí samí zkušení muzikanti a je znát a slyšet, že přesně ví, co a jak chtějí hrát. Pravověrný, tradiční a klasický black metal s takovým tím děsivým chladem uvnitř. Zaujme skvělý obal od Necro Frosta, ale i ostrý a divoký zvuk (Alejandro Méndez - recording, mastering). Jakoby FUMES přišli odněkud z plesnivých katakomb, ve kterých čerpali mezi zohavenými mrtvolami prokletých inspiraci. Nezapomínejme ale na to hlavní, na hudbu samotnou a ta je povedená po všech stránkách. Má v sobě velké množství chladu a temné energie. Rád a často jsem se díval do tmy a u toho poslouchal "Skeletal Wings Threshold". Pokud jste opravdoví a ortodoxní fanoušci tohoto stylu, tak neváhejte ani chvilku. Riffy tu hoří jasným černým plamenem a novinka je pro vás doslova povinností. Tohle album si vás podmaní postupně, pomalu se vám dostane do žil a do vnitřností. Sežere vás zevnitř jako sněť. Navěky vás prokleje a vám nezbyde nic jiného, než pokleknout a poklonit se temnotě. Marně jsem hledal něco, co bych nahrávce vytkl, jenže nic jsem nenašel. Deska je totiž nejen skvělá po formální stránce, ale hlavně má v sobě takovou tu pradávnou živočišnost, neurvalost, surovost. Zkrátka a dobře věci, které máme všichni u této hudby tolik rádi. FUMES působí jako jezdci apokalypsy, kteří se vrátili na zem, aby nás svojí hudbou totálně zničili. Nutno rovnou napsat, že se jim to podařilo na výbornou. Stále přemýšlíme nad tím, kde se bere zlo. Odkud přišlo. Z vesmíru? Z našeho podvědomí? Ze záhrobí? Teď už to vím. Mrazivý, surový, divoký black metal, který smrdí sírou! Děsivé smrtící vize! 

Asphyx says:

We are always wondering where evil comes from. Where it came from. From outer space? From our subconscious? From beyond the grave? There's a long debate about that, and everyone has their own opinion. Personally, what scares me the most are the fake smiles, the fallen priests, that weird feeling you get from some people and you don't know why. On the outside they look good and smile, but underneath the surface there is something corrupt. I feel very much the same way about music, it has to have an appeal, something that can drive me up the wall and destroy me.

I haven't heard of Mexican FUMES before, sorry. But their new debut album "Skeletal Wings Threshold" came up for review and I sat down once again to let it affect me. The first few notes were all it took for eerie shadows to enter my room. The fog outside was bloody, and once again I wondered where evil comes from. 


The band is full of experienced musicians and you can hear that they know exactly what and how they want to play. True, traditional and classic black metal with such an eerie coldness inside. The great cover artwork by Necro Frost will impress, but also the sharp and fierce sound (Alejandro Méndez - recording, mastering). As if FUMES came from somewhere from the moldy catacombs where they drew inspiration among the mutilated corpses of the damned. But let's not forget the main thing, the music itself, and it is hilarious in every aspect. It has a great deal of coldness and dark energy. I enjoyed and often looked into the darkness while listening to "Skeletal Wings Threshold". If you are a true and orthodox fan of this style, don't hesitate a moment. The riffs here burn with a bright black flame and the novelty is literally a must for you. This album will conquer you gradually, slowly getting into your veins and into your guts. It will eat you up from the inside like anthrax. It will curse you forever and you will have no choice but to kneel and bow to the darkness. I searched in vain for something to criticize, but I found nothing. The record is not only great formally, but it has that ancient animalism, rawness, brutality. In short, the things we all love so much about this music. FUMES are like the horsemen of the apocalypse who have returned to earth to totally destroy us with their music. It must be said that they have succeeded in doing it perfectly. We are still wondering where evil comes from. Where it came from. From outer space? From our subconscious? From beyond the grave? Now I know. Freezing, raw, savage black metal that reeks of brimstone! Terrifying death visions!



tracklist:
STELLAR ASCENSION INFERNAL
KAMAZOTZ
SUPPURATION TUNNELS
DEAD MORNING STAR
CARRIER OF VENENIFYER
PASSAGE I
HOLLOW TEETH OF DARKNESS
PASSAGE II
PLAGUESTORMS
PASSAGE III

band:
Minos: drums
Henry Piquerist: guitars
Isaías Speedblosky: vocals, guitars
Alan Macabre: bass



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine