DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkembrutal death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembrutal death metal. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 4. října 2025

Interview - CYTOTOXIN - Technical, brutal death metal with a dark aura that will take you on a trip among the burnt ruins of Pripyat!


Interview with technical brutal death metal band from Germany - CYTOTOXIN.

Answered Fonzo (guitars), thank you!

Recenze/review - CYTOTOXIN - Biographyte (2025):

Ave CYTOTOXIN! Greetings to Chemnitz, Germany. I hope the radiation situation is normal there. It should be, although it's true that your new album "Biographyte" blew me away again so much that while listening to it, I felt like I was right inside a nuclear power plant. Death from radiation must always be terrible. This year, you returned with a new album after five years. Why did it take so long? I was really looking forward to it, and I was rewarded with another recording that literally kills with uranium. How did the album come about, and what has the response been like? How do the new songs work live?

Glück auf, my friend! Many thanks for the super kind words! Some things take a bit longer – especially when you want them to be as good as possible! We wanted to take all the time we need to make each song shine. We experimented a lot and did things differently on purpose – from vocals, production processes and additional layering tracks. And this can be quite a long process. We also toured a lot in the past years and we have our private lives. But the results matters and we are super happy how Biographyte came out and got great feedback from supporters all over the world! The live songs go very well, currently we have Hope Terminator, Biographyte and Condemnesia in the set!


Every time I see someone wearing a gas mask, I get a strange feeling. I remember elementary school in socialist Czechoslovakia, when we had to wear them during civil defense drills. The teachers released tear gas and we marched. I felt exactly the same way when I first saw the cover of the new album, "Biographyte." The author is German Latorres (who also did the covers for NUCLEAR and MALEVOLENT CREATION, among others). How did you get together, why him, and what exactly is the cover motif supposed to express in connection with the music and lyrics?

The uneasy feeling is entirely understandable. These masks have their own unique characteristics, exuding a certain sense of consistent menace, which fits the band's theme quite well. Of course, there's also an inevitable association with war due to the history of these masks, which also fits the setting well, as the liquidators in Chernobyl in particular had to fight against radiation as an omnipresent invisible enemy. If the cover of the new album triggers this kind of unease, then it also speaks volumes about the qualities of German, who has brilliantly implemented the concept. We've known him for a very long time. Our first encounter was at one of our concerts, and since then we've maintained a close contact and have always kept an eye on his artistic work. That's how he came up with some designs for our merchandise. Once we had developed the concept for the new album, we involved him in the project relatively early on and worked long and hard on the artwork. Essentially, the album artwork depicts a liquidator forced to carry the reactor on his back. This is meant to be a metaphor, meaning that these liquidators must bear this burden on behalf of humanity. Furthermore, buildings are chained to this titan with the reactor, leaving them as uninhabitable ruins that cannot be discarded. The setting is inspired by the video game "God of War," in which the Titan Kronos is condemned to crawl through the desert carrying Pandora's temple on his back. Fittingly, Pandora's box contains what humanity is denied: hope. Thus, our Titan is symbol, metaphor, and bearer of hope all in one.


Speaking of lyrics... What exactly are they about on the new album? You are generally inspired by the horror of what happened in Chernobyl, nuclear danger, nuclear war. Who writes the lyrics? Do you draw information from books or movies?

Grimo writes the lyrics. They're usually quite long at first, but then refined and rattled together with Fonzo ;-). The new album offers a lyrical tour of Chernobyl, a journey to significant buildings, intersections of the past, or eventful locations. We also tried to create perspectives from multiple time levels. Therefore, the narrative of the scene takes place partly from the here and now of the past, but also from the current situation today. This tension led us to describe not only the decay of atoms but also of space and time in the exclusion zone. Both types of decay cause energy to be released, both kinetically and artistically. The sources of information are very diverse. For this album, in addition to lyrical fragments from survivors, the HBO Chernobyl series, documentary footage, and eyewitness accounts from forays into the zone. We also sought personal exchanges to create the most authentic picture possible "on the ground."

Readers would probably not forgive me if I forgot to ask about the band's history. Chemnitz used to be in the socialist bloc. What were your beginnings like, how did you get together as a band, and why brutal death metal?

Fonzo and our first drummer actually studied together at the same university in Chemnitz. Rehearsels took place in a small attic in some kind of youth center and it was more of a blackend death metal project. Only a few months later when Grimo joined the band it transformed into brutal slam death metal and from there it was only a short way until Cytotoxin found their sound. I guess it was some kind of masculine obsession. As you probably know young men try to test their limits and it felt only natural to us to play as fast but also as heavy as possible. It was just all about what would be the most fun music to play.


I've been to Chemnitz several times. Now only as a tourist, but a long time ago, after the revolution, when socialism fell, your city was my first foreign concert visit. At that time, we went with a group of friends to see my beloved TANKARD. We got terribly drunk, I don't remember much, but I know I threw up in some beautiful park. Maybe even in a fountain. What was it like for you in terms of metal in the nineties and what is it like today? Are there any events? Do fans go to concerts? I remember that back then it was in some cultural center...

I hope the fountain has recovered from this accident hehe. Chemnitz itself is a very old city in terms of population, and is characterized by beautiful old buildings. Here and there, Soviet architecture still shines through, which brings with it a certain charm. Generally speaking, it's a city where it's good to live, in my opinion. In terms of concerts, to be honest, things are a bit thin. Some clubs from the post-reunification era no longer exist and there's simply no target audience for events of this kind. When it comes to metal concerts, fans transfer to the town and travel from the surrounding area. Perhaps that will change again someday, but fundamentally, the brutal death scene in Chemnitz is somehow in the process of renaturalization.

What about you as a musician? Which band got you into music? Who inspired you the most? I mean as a musician now? Do you have any classical music education? What about your first concert, your first performance on stage? Tell me, exaggerate...

We all have different influences and roots but I’m sure we can all agree on bands like Necrophagist, Beneath the Massacre, Dying Fetus or Origin. And these are the bands you might rediscover here and there in Cytotoxin’s songs!

Fonzo and Jason have a more or less classical background.

Jason is more inspired by progressive music and started out with piano as a child and later learned guitar self-taught. His first concert was In Extremo at Schlachthof Dresden. The first show was probably at high school with a metalcore band.

Fonzo was all about Hard Rock like ACDC in his first musical steps on guitar in the young age of 14. Only later when he was 16 years old he discovered bands like Machine Head or Children of Bodom he was amazed by what can be done on a guitar. From there it only got faster, heavier and harder over the years. First metal concert must have been the Unholy Alliance Tour with Slayer, Lamb of God, Children Of Bodom and In Flames... man what a package!


Let's get back to the new album. I really like the sound on it. It's massive, raw, but cold and dark at the same time. Where and how did you record it, who is credited with the mastering and mixing?

Thank you so much, happy to hear that! We recorded the guitars at home and partially in the studio. Same for the bass actually! This time, we decided to record vocals in our rehearsal room. This was mainly driven by the lack of time we had previously in the studio. Imagine, we usually just had 4 days to track vocals for the past albums. This time, we wanted to have more time and experiment a bit more. And I think you can hear that! We recorded the drums again at Kohlekeller Studios. But the mixing and mastering wasn’t done by Kristian „Kohle“, but by Mendel – ex-guitarist of Aborted. If you know his solo project you can tell that he is a pro when it comes to modern production, heavy guitar sounds and orchestration. And this is exactly what we wanted with the album.

I've seen CYTOTOXIN several times at festivals in the Czech Republic, and I've also met you in smaller clubs. What do concerts mean to you? Do you enjoy playing live? And what do you think of Czech fans? I think they really like you here. After all, I'm one of them.

It’s always a pleasure to play in Czech Republic. It’s safe to say that our Czech supporters are the greatest party animals which makes these shows always fun and recognizible. Concerts of course mean a lot to us. And it doesn’t matter if it’s Brutal Assault, Melodka in Brno, Rock Cafe in Prague or a smaller club inbetween. We love the energy that the crowd gives, to see people dancing and moshing. It feels like people are very much enjoying our shows – and the well crafted beer!


When I read some books about Chernobyl and saw the famous series on Netflix, what fascinated me most was the Russians' inhumanity, which continues to this day. How they didn't care how many people would die, how many crazy decisions they made. And then how they lied about everything, how they let thousands of people die. Without help. I don't want to get into politics, I don't like it, but how do you perceive the current situation in Chernobyl? And at the Zaporizhzhya nuclear power plant. Do you think that we, as humanity, are a little closer to nuclear war again?

We are very much worried about the war in Ukraine and it feels unreal to see acts of war again in Europe. We were deeply shocked when we heard about the attacks on the power plants. I think, we can all agree that these fights need to stop immediately. Other than that we agree with you that we stay away from politics as good as we can.

You have been dealing with the nuclear threat for 15 years. Still, are you ready if something happens? As a small child, I was constantly scared by rockets, that the Americans would attack us and destroy us. We were supposed to take raincoats and plastic bags for our feet and hands. And run to the shelter? Hey, could you really do that? When I see footage of a war that is a few thousand kilometers away from us, it makes me feel pretty bad.

I’m not sure if you can really be ready if something tragic like this would happen. Of yourse, we sincerely hope that people are reasonable and responsible enough to stop fighting or even drop bombs on people again like they did in Hiroshima or Nagasaki.

 

Let's move away from serious topics. I'm curious what music and playing in a band means to you. Is it a hobby, a lifestyle? What has music (brutal death metal) given you and what has it taken away? You can approach this question from a philosophical point of view.

That’s a great question! For all of us, music has always been an integral part and I know that it has always been our childhood dream to play our instrument in front of crowds and be able to make a living out of it. We all still have jobs besides music and that’s totally fine. So, I would say it’s a hobby – but quite an intense one! Nearly each minute of our free time is dedicated to music, our instrument and the band. Music gives us energy, music enabled us to travel the world, meet our idols, make so many friends and supporters in the most distant corners of the world – and that’s amazing. But you also pay the price for this: you will miss many things! You are away from friends and family, it’s challenging for relationships because you got to skip many events because you are on the road. Also, everyone of us has to sacrifice the holidays to be able to join tours!

Do you have any dreams with the band? Any goals you would still like to achieve? Are you interested in a big festival or label?

We for sure would like to go back to the the US and Canada. But there are also so many other countries we would like to visit with the band. We get many comments from people to play in this or that country and we would love to exactly do that. So reach out to your local promoter and make them get in touch with us! When it comes to Festival, we would be honored to play Hellfest or Wacken one day. When it comes to labels, we currently try to survive without one and do things on our own. But who knows, maybe we want to team up with a label again in the future!

 

What is CYTOTOXIN planning for the coming months? If you have a message for fans, labels, promoters, something on your mind that you would like to say to everyone, or just a message... here's the space...

The next big thing coming up this year is a UK tour! 10 dates together with Analepsy, Osiah and Cognitive. We are so happy to be back on the island, especially with this insane lineup. UK friends, make sure to get your ticket sooner than later!

And for everyone who can’t make it: Be sure to stream our new album Biographyte or even purchase your copy – we can sign it if you want to. Your support keeps the death metal scene alive!

Thank you very much for the interview. I really appreciate it. I wish you as many loyal fans as possible, sold-out venues, and success in your personal lives. I hope the radiation situation remains normal. CYTOTOXIN RULES!

Thank you so much! Same for you and hope to see you very soon!


Recenze/review - CYTOTOXIN - Biographyte (2025):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - CYTOTOXIN - Technický, brutální death metal s temnou aurou, který vás vezme na výlet mezi spálené ruiny v Pripjati!


Rozhovor s technical brutal death metalovou skupinou z Německa - CYTOTOXIN.

Odpovídal Fonzo (kytara), děkujeme!

Recenze/review - CYTOTOXIN - Biographyte (2025):

Ave CYTOTOXIN! Zdravím vás do německého Chemnitzu. Doufám, že je u vás radiační situace v normálu. Měla by, i když je pravdou, že vaše nové album „Biographyte“ mě opět tak rozsekalo, že jsem si připadal během poslechu jako bych byl přímo v jaderné elektrárně. Smrt z ozáření musí být vždy hrozná. Letos jste se vrátili s novinkou až po pěti letech. Proč vlastně tak dlouho? Těšil jsem se hodně a odměněn jsem byl opět nahrávkou, který doslova zabíjí uranem. Jak album vznikalo a jaké na ně máte reakce? Jak fungují nové skladby naživo?

Šťastný den, příteli! Moc děkuji za super milá slova! Některé věci trvají trochu déle – zvlášť když chcete, aby byly co nejlepší! Chtěli jsme věnovat veškerý potřebný čas tomu, aby každá píseň zářila. Hodně jsme experimentovali a záměrně jsme dělali věci jinak – od vokálů, produkčních procesů až po vrstvení dalších skladeb. A to může být docela dlouhý proces. V posledních letech jsme také hodně koncertovali a máme i soukromé životy. Ale na výsledcích záleží a my jsme nesmírně rádi, jak Biographyte dopadlo a sklidilo skvělou odezvu od fanoušků po celém světě! Naživo jsou písně jsou vnímány velmi dobře, momentálně máme v setu Hope Terminator, Biographyte a Condemnesia!


Pokaždé, když vidím někde někoho v plynové masce, tak mám takový divný pocit. Pamatuji si základní školu v socialistickém Československu, kdy jsme v nich museli chodit při branných cvičeních. Učitelé nám pouštěli slzný plyn a my pochodovali. Úplně stejně jsem se cítil, když jsem viděl poprvé obal novinky „Biographyte“. Autorem je German Latorres (mimo jiné dělal obaly i pro NUCLEAR a MALEVOLENT CREATION). Jak jste se dali dohromady, proč právě on a co přesně má motiv na obalu vyjadřovat ve spojení s muzikou a texty?

Nepříjemný pocit je zcela pochopitelný. Tyto masky mají své jedinečné vlastnosti, vyzařují určitý pocit neustálé hrozby, což docela dobře odpovídá tématu kapely. Samozřejmě je zde také nevyhnutelná asociace s válkou kvůli historii těchto masek, která se také dobře hodí k prostředí, neboť zejména likvidátoři v Černobylu museli bojovat proti radiaci jako všudypřítomnému neviditelnému nepříteli. Pokud obal nového alba vyvolává tento druh neklidu, pak to také hodně vypovídá o kvalitách Germana, který tento koncept brilantně zrealizoval. Známe ho už velmi dlouho. Naše první setkání bylo na jednom z našich koncertů a od té doby udržujeme blízký kontakt a vždy sledujeme jeho uměleckou tvorbu. Tak přišel s návrhy pro nás. Jakmile jsme rozvinuli koncept nového alba, zapojili jsme ho do projektu relativně brzy a dlouho a tvrdě jsme pracovali na grafickém návrhu. Grafický návrh alba v podstatě zobrazuje likvidátora, který je nucen nést reaktor na zádech. To má být metafora, což znamená, že tito likvidátoři musí nést toto břemeno jménem lidstva. Budovy jsou navíc k tomuto titánovi s reaktorem připoutány řetězem, takže se z nich stávají neobyvatelné ruiny, kterých se nelze zbavit. Prostředí je inspirováno videohrou „God of War“, ve které je titán Kronos odsouzen k plazení se pouští a nesení Pandorina chrámu na zádech. Pandořina skříňka příhodně obsahuje to, co je lidstvu odepřeno - naději. Náš titán je tedy symbolem, metaforou a nositelem naděje v jednom.


Když už jsme u těch textů…O čem přesně jsou na novém albu. Vy se všeobecně inspirujete hrůzou, co se stala v Černobylu, jaderným nebezpečím, nukleární válkou. Kdo je autorem textů? Čerpáte informace z nějaký knih, filmů?

Texty píše Grimo. Zpočátku bývají docela dlouhé, ale pak je s Fonzem propracují a sladí ;-). Nové album nabízí lyrickou prohlídku Černobylu, cestu k významným budovám, křižovatkám minulosti nebo k místům plným událostí. Snažili jsme se také vytvořit perspektivy z více časových úrovní. Vyprávění scény se proto odehrává částečně v přítomnosti i minulosti, ale také ze současné situace. Toto napětí nás vedlo k popisu nejen rozpadu atomů, ale také prostoru a času v uzavřené zóně. Oba typy rozpadu způsobují uvolnění energie, a to jak kineticky, tak umělecky. Zdroje informací jsou velmi rozmanité. Pro toto album jsme kromě lyrických fragmentů od přeživších použili i seriál HBO Černobyl, dokumentární záběry a výpovědi očitých svědků z výprav do zóny. Usilovali jsme také o osobní výměny názorů, abychom vytvořili co nejautentičtější obraz „na místě“.

Čtenáři by mi asi neodpustili, kdybych se zapomněl zeptat na historii kapely. Chemnitz býval také v socialistickém bloku. Jaké byly vaše začátky, jak jste se dali s kapelou dohromady a proč právě brutální death metal?

Fonzo a náš první bubeník vlastně studovali společně na stejné univerzitě v Chemnitzu. Zkoušky probíhaly na malé půdě v jakémsi mládežnickém centru a byl to spíše blackend death metalový projekt. Jen o pár měsíců později, když se ke kapele přidal Grimo, se to proměnilo v brutální slam death metal a odtud už to bylo jen kousek, než Cytotoxin našli svůj zvuk. Asi to byla nějaká mužská posedlost. Jak asi víte, mladí muži se snaží testovat své limity a nám připadalo přirozené hrát co nejrychleji, ale také co nejdrsněji. Šlo prostě o to, jaká hudba bude pro nás nejzábavnější.


V Chemnitzu jsem několikrát byl. Teď už jen jako turista, ale kdysi dávno, po revoluci, když padl socialismus, tak bylo vaše město mojí první zahraniční návštěvou koncertu. Jeli jsme tenkrát s partou na moje milované TANKARD. Děsně jsme se opili, moc si toho nepamatuji, ale vím že jsem zvracel v nějakém krásném parku. Možná i do kašny. Jaké to u vás bývalo, co se týká metalu v devadesátých letech a jaké je to dnes? Jsou u vás nějaké akce? Chodí fanoušci na koncerty? Pamatuji, že tenkrát to bylo v nějakém kulturním domě…

Doufám, že se fontána z téhle nehody vzpamatovala, hehe. Chemnitz je samostatné město, co do počtu obyvatel velmi staré a vyznačuje se krásnými starými budovami. Tu a tam ještě prosvítá sovětská architektura, která s sebou nese určité kouzlo. Obecně vzato je to podle mě město, kde se dobře žije. Co se týče koncertů, upřímně řečeno, je to trochu chabé. Některé kluby z doby po sjednocení už nejsou a pro akce tohoto druhu prostě neexistuje cílová skupina. Pokud jde o metalové koncerty, fanoušci se do města přesouvají a jezdí z okolí. Možná se to jednou zase změní, ale v podstatě se brutal death scéna v Chemnitz nějakým způsobem renaturalizuje.

A co ty jako muzikant? Jaká kapela tě přivedla k hudbě? Kdo tě nejvíc inspiroval? Myslím tím teď jako muzikanta? Máš nějaké klasické hudební vzdělání? Co první koncert, co první vystoupení na pódiu? Povídej, přeháněj…

Každý z nás má jiné vlivy a kořeny, ale jsem si jistý, že se všichni shodneme na kapelách jako Necrophagist, Beneath the Massacre, Dying Fetus nebo Origin. A tohle jsou kapely, které můžete tu a tam znovu objevit v písních Cytotoxinu!

Fonzo a Jason mají víceméně klasické základy.

Jasona více inspiruje progresivní hudba a začínal s klavírem jako dítě a později se naučil hrát na kytaru sám. Jeho první koncert byl In Extremo v Schlachthof Dresden. První vystoupení bylo pravděpodobně na střední škole s metalcoreovou kapelou.

Fonzo se ve svých prvních hudebních krůčcích na kytaru ve věku 14 let zaměřoval na hard rock, jako například ACDC. Teprve později, když mu bylo 16 let, objevil kapely jako Machine Head nebo Children of Bodom a byl ohromen tím, co se dá na kytaru dělat. Od té doby to v průběhu let bylo jen rychlejší, těžší a tvrdší. První metalový koncert musel být turné Unholy Alliance se Slayer, Lamb of God, Children Of Bodom a In Flames... to byl ale balíček!


Vraťme se ještě k novému albu. Mě se na něm opravdu hodně líbí zvuk. Je masivní, surový, ale chladný a temný zároveň. Kde a jak jste nahrávali, kdo je podepsán pod masteringem a mixem?

Moc děkuji, to rád slyším! Kytary jsme nahrávali doma a částečně ve studiu. Vlastně totéž platí pro basu! Tentokrát jsme se rozhodli nahrávat vokály v naší zkušebně. Bylo to způsobeno hlavně nedostatkem času, který jsme dříve ve studiu měli. Představte si, obvykle jsme na nahrávání vokálů u minulých alb měli jen 4 dny. Tentokrát jsme chtěli mít více času a trochu víc experimentovat. A myslím, že to slyšíte! Bicí jsme znovu nahrávali v Kohlekeller Studios. Ale mix a mastering nedělal Kristian „Kohle“, ale Mendel – bývalý kytarista Aborted. Pokud znáte jeho sólový projekt, poznáte, že je profesionál, pokud jde o moderní produkci, těžké kytarové zvuky a orchestraci. A přesně to jsme od alba chtěli.

Již několikrát jsem viděl CYTOTOXIN na festivalech v České republice, potkal jsem vás i v menších klubech. Co pro vás znamenají koncerty? Baví vás hrát naživo? A co říkáš na české fanoušky? Myslím, že vás mají u nás hodně rádi. Koneckonců, patřím také mezi ně.

Vždycky je radost hrát v České republice. Dá se s jistotou říct, že naši čeští fanoušci jsou ti největší pařmeni, díky čemuž jsou tyto koncerty vždycky zábavné a rozpoznatelné. Koncerty pro nás samozřejmě hodně znamenají. A nezáleží na tom, jestli je to Brutal Assault, Melodka v Brně, Rock Cafe v Praze nebo nějaký menší klub mezi tím. Milujeme energii, kterou dav dává, když vidíme lidi tančit a moshovat. Máme pocit, že si lidé naše koncerty moc užívají – a také máte dobře připravené pivo!


Když jsem četl nějaké knihy o Černobylu a viděl ten slavný seriál na Netflixu, tak mě na něm asi nejvíc fascinovala taková ta dodnes trvající nelidskost Rusů. Jak jim bylo jedno, kolik zahyne lidí, kolik vydali šílených rozhodnutí. A potom, jak o všem lhali, jak nechali tisíce lidí umírat. Bez pomoci. Nechci se pouštět do politiky, nemám to rád, ale jak vnímáš současnou situaci V Černobylu? A v Záporožské jaderné elektrárně. Myslíš, že jsme jako lidstvo zase o něco blíže jaderné válce?

Velmi nás znepokojuje válka na Ukrajině a zdá se neskutečné vidět v Evropě znovu válečné události. Byli jsme hluboce šokováni, když jsme se dozvěděli o útocích na elektrárny. Myslím, že se všichni shodneme, že tyto boje musí okamžitě skončit. Jinak s tebou souhlasíme, že se musíme co nejvíce držet dál od politiky.

S jadernou hrozbou se potýkáte už 15 let. Přesto, jste připraveni, kdyby se něco stalo? Jako malé dítě jsem se neustále bál raket, že na nás Američané zaútočí a zničí nás. Měli jsme si vzít pláštěnky a igelitové tašky na nohy a ruce. A utéct do krytu? Hej, dokázali byste to opravdu udělat? Když vidím záběry války, která je od nás vzdálená několik tisíc kilometrů, je mi z toho docela špatně.

Nejsem si jistý, jestli se opravdu dokážete připravit, kdyby se stalo něco tak tragického. My sami upřímně doufáme, že lidé budou dostatečně rozumní a zodpovědní, aby přestali bojovat, nebo dokonce znovu shodili bomby na lidi, jako to udělali v Hirošimě nebo Nagasaki.

 

Pojďme od vážných věcí pryč. Zajímalo by mě, co pro tebe znamená muzika a hraní v kapele. Je to koníček, životní styl? Co ti hudba (brutální detah metal) dala a co vzala? Můžeš se do téhle otázky pustit i z filozofického hlediska.

To je skvělá otázka! Pro nás všechny byla hudba vždy nedílnou součástí a vím, že naším dětským snem bylo vždy hrát na nástroj před davy a uživit se tím. Všichni máme kromě hudby stálou práci a to je naprosto v pořádku. Takže bych řekl, že je to koníček – ale docela intenzivní! Téměř každou minutu našeho volného času věnujeme hudbě, zkoušení a kapele. Hudba nám dává energii, hudba nám umožnila cestovat po světě, setkávat se s našimi idoly, najít si spoustu přátel a podporovatelů v nejodlehlejších koutech světa – a to je úžasné. Ale také za to platíte cenu: bude vám spousta věcí chybět! Jste daleko od přátel a rodiny, je to náročné pro vztahy, protože musíte vynechat mnoho akcí, protože jste na cestách. Také každý z nás musí obětovat svátky a dovolenou, aby se mohl zúčastnit turné!

Máte s kapelou nějaké sny? Nějakou metu, kterou byste ještě chtěli dosáhnout? Láká vás třeba nějaký velký festival, label?

Určitě bychom se rádi vrátili do USA a Kanady. Ale je tu i spousta dalších zemí, které bychom s kapelou rádi navštívili. Dostáváme od lidí spoustu nabídek, abychom si zahráli v té či oné zemi, a rádi bychom to udělali. Takže kontaktujte svého místního promotéra a nechte ho, aby se s námi spojil! Co se týče festivalu, bylo by nám ctí jednou zahrát na Hellfestu nebo Wackenu. Co se týče labelů, momentálně se bez nich snažíme obejít a dělat věci sami. Ale kdo ví, třeba se v budoucnu budeme chtít s nějakým labelem znovu spojit!

 

Co chystají CYTOTOXIN v nejbližších měsících? Pokud máš vzkaz pro fanoušky, labely, promotéry, něco na srdci, co bys chtěl všem říct, nebo jen vzkázat… tak zde je prostor…

Další velkou věcí, kterou letos chystáme, je turné po Velké Británii! 10 společných koncertů s Analepsy, Osiah a Cognitive. Jsme moc rádi, že jsme zpět na ostrově, obzvlášť s touto šílenou sestavou. Přátelé z Velké Británie, ujistěte se, že si co nejdříve pořídíte lístek!

A pro všechny, kteří se nemohou zúčastnit: Nezapomeňte si poslechnout naše nové album Biographyte nebo si dokonce koupit svou kopii – můžeme vám ho podepsat, pokud chcete. Vaše podpora udržuje death metalovou scénu při životě!

Moc děkuji za rozhovor. Opravdu si jej vážím. Přeji vám, abyste měli co nejvíce věrných fanoušků, samé vyprodané sály a ať se vám daří i v soukromých životech. Doufám, že radiační situace zůstane i nadále v normálu. CYTOTOXIN RULES!

Moc děkuji! Totéž platí pro tebe a doufám, že se brzy uvidíme!


Recenze/review - CYTOTOXIN - Biographyte (2025):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 26. září 2025

Recenze/review - PYREXIA - Unholy (2025)


PYREXIA - Unholy
CD 2025, Time to Kill Records, Gravitas Entertainment

for english please scroll down

Někdy, když vidím kolem sebe násilí, když sleduji ve zprávách padlé kněze, když začne další válka, tak mám pocit, že u mě brzy dojde k samovznícení. Začne mě pálit ve vnitřnostech, chytám se za hlavu a bojím se světla. Připadám si jako prokletý a je mi smutno z lidské hlouposti a krutosti. V těchto chvílích mi pomáhá jediné. Zavřít se do své ulity, odstřihnout se od všech sítí světa a narvat si pod tlakem do hlavy hudbu, která má na mě očišťující účinek. Pokaždé, když vyjde nové album amerických veteránů PYREXIA, ihned si jej zařadím do svého playlistu.

Pokaždé totiž, a letos to není výjimkou, dostanu poctivý kus zahnívajícího masa. Tohle je brutal death metal, jak jej mám nejraději. Krutý a syrový, masakrující, přesto s chladně temnými melodiemi a dobrými nápady. PYREXIA jsou i tentokrát ve skvělé formě. Opět řežou do živého a dokáží mi mozek propláchnout kyselinou. 


Mám pro tuhle starou brutální death metalovou školu ve stylu SUFFOCATION, DYING FETUS, INFERNAL BLEEDING, velkou slabost. Pokaždé z nových nahrávek načerpám potřebnou dávku energie, abych přežil v dnešním podivném světě. I letos si připadám jako účastník nějakého hodně krvavého hororu. Pánové vybrousili svůj styl k dokonalosti. Ať už se podíváme na zvukovou stránku alba (Miguel Tereso - mixing, mastering) nebo na vynikající motiv na obalu (Daemorph), vše je v absolutním pořádku. Vy se tak můžete soustředit na všechny ty morbidní nápady, na atmosféru plnou strachu a beznaděje. Skladby v sobě obsahují velké množství třaskaviny, zabíjejí na potkání. Smrt má, jak se říká, mnoho podob, ale ta, kterou nám přinášejí PYREXIA, patří k těm nejděsivějším. Kapela sice styl nikam neposouvá, ale vůbec to nevadí. Nakonec mě vždycky strhne energie, tlak a obrovská síla. "Unholy" je albem, které připomíná v mnohém přírodní živel. Viděli jste někdy silnou vichřici, zažili jste tsunami? Strhl vás někdy vír do hlubiny? Pokud jste to nezažili, tak ani nemusíte. Stačí si pustit pořádně nahlas tuhle desku a budete rozsekáni na kusy zcela zbytečného masa. Když nad tím tak přemýšlím a rozhlížím se kolem sebe, tak tenhle svět asi už lepší nebude. Dokud ale budou existovat podobné kapely, budu na něm stále rád. Dívám se do tmy, kývám se do rytmu a najednou mám šílenou chuť udeřit pěstí do zdi. Myslím si, že novinka se povedla po všech stránkách a za mě nejde jinak, než ji doporučit všem, který mají tenhle styl rádi. Je to klasický, poctivý, reálný a autentický zážitek. Víc myslím netřeba dodávat. Divoký, syrový brutal death metalový masakr! Temná energie s krvavou příchutí! 


Asphyx says:

Sometimes, when I see violence around me, when I watch fallen priests on the news, when another war starts, I feel like I'm about to spontaneously combust. My insides start to burn, I grab my head and I'm afraid of the light. I feel cursed and saddened by human stupidity and cruelty. In these moments, only one thing helps me. I retreat into my shell, cut myself off from all the networks of the world, and force music that has a purifying effect on me into my head. Every time a new album by American veterans PYREXIA comes out, I immediately add it to my playlist.

Every time, and this year is no exception, I get a solid piece of rotting meat. This is brutal death metal as I like it best. Cruel and raw, massacring, yet with cold, dark melodies and good ideas. PYREXIA are in great shape again this time. Once again, they cut to the quick and manage to flush my brain with acid. 


I have a soft spot for this old brutal death metal school in the style of SUFFOCATION, DYING FETUS, INFERNAL BLEEDING. Every time I listen to new recordings, I get the energy I need to survive in today's strange world. This year, too, I feel like I'm participating in some kind of bloody horror movie. The guys have honed their style to perfection. Whether we look at the sound of the album (Miguel Tereso - mixing, mastering) or the excellent cover art (Daemorph), everything is absolutely fine. So you can focus on all those morbid ideas, on the atmosphere full of fear and despair. The songs contain a large amount of explosives, killing everything in their path. Death, as they say, has many forms, but the one brought to us by PYREXIA is one of the most terrifying. The band may not be pushing the style forward, but that doesn't matter at all. In the end, I am always carried away by the energy, pressure, and enormous power. "Unholy" is an album that in many ways resembles a natural element. Have you ever seen a strong storm, experienced a tsunami? Have you ever been swept away by a whirlpool? If you haven't, you don't need to. Just play this album really loud and you'll be torn to pieces of completely useless flesh. When I think about it and look around me, I realize that this world is probably not going to get any better. But as long as bands like this exist, I will still enjoy it. I look into the darkness, sway to the rhythm, and suddenly feel a crazy urge to punch the wall. I think the new album is a success in every way, and I can't help but recommend it to everyone who likes this style. It's a classic, honest, real, and authentic experience. I don't think I need to add anything else. A wild, raw brutal death metal massacre! Dark energy with a bloody taste!


Recenze/review - PYREXIA - Gravitas Maximus (2021):

Recenze/review - PYREXIA - Unholy Requiem (2018):


tracklist:
01. Unholy Requiem 
02. Angels Of Gomorrah 
03. Wrath 
04. The Anointed 
05. Path Of Disdain 
06. The Fall Of Eden 
07. Blood To Ash 
08. A Moment Of Violence

pátek 19. září 2025

Recenze/review - UPPER DECKER - The Scatonomicon (2025)


UPPER DECKER - The Scatonomicon
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Nejdřív jsem se asi hodinu a půl díval na parádní koláž na obalu. Ten motiv je opravdu skvělý a krásně doplňuje šílenou muziku, kterou francouzští maniaci hrají. Jedná se o první dlouhohrající album kapely (ještě mají na svém kontě jedno EP, o kterém jsem také psal, recenze je odkazována dole pod dnešním článkem). Letošní novinka má, aspoň tak mi to přijde, lepší zvuk. Skladby jsou ostré, divoké, zahrané s nadsázkou a nadhledem.

Je slyšet, že se kapela hraním brutálního death metalu a grindcore dobře baví. Pokud to máte v uších nastavené podobně, tak neváhejte ani chvilku. Mám rád černý humor a "trapné" vtipy, jsem tedy velmi spokojen. Co se týká hudby samotné, tak ta je také velmi dobře napsána. Má v sobě potřebný drive i sílu. Hele, chtěl bych tuhle smečku vidět naživo. Pořádně s ní zapařit a skočit do mosh-pitu. 


UPPER DECKER na to jdou po svém, nenudí mě ani chvilku. Já vím, já vím, podobných smeček běhá po světě velké množství, to je jasná věc, ale Francouzi v sobě mají něco navíc, něco, co mě pokaždé přesvědčí, že se k albu vrátím a narvu si jej s chutí pod tlakem do hlavy. Možná je to určitá lehkost, svěžest, takový ten heavy efekt, který mám u kapel tolik rád. Vlastně ani netuším. U minulého EP jsem se bavil a bavím se i letos. Jsme asi stejné krve. Jasně, to bude ono. Skladby se valí kupředu, jako stoka pod vaším městem. Jsou v nich obsaženy zajímavé momenty. Brutální death metal, kousky nahrubo nasekaného grindu. Chvílemi to vypadá na setkání v domě šílenství, ale nenechte se mýlit. Za vší tou legrací je dobře odvedená práce. Poctivé řemeslo, které samozřejmě také oceňuji. Navíc, s touhle smečkou byste určitě rádi zašli na pivo (víno, rum, koňak, vlastně asi na všechno). Mám rád lidi, co se neberou tolik vážně, ale když přijde na věc, tak umí pořádně zabrat. Jasně že to není nejlepší kapela na světě, která obrátí metalový řád a bude hrát na příští olympiádě. I když, kdo ví? Hele, kámo, mám chuť bouchat při poslechu do stolu, podupávám si nohou do rytmu. Pro někoho je to málo, pro mě moc, já jsem spokojený a to je to hlavní. Víte, už dávno poslouchám hudbu hlavně srdcem a tady cítím, vnímám pořádnou dávku poctivosti, chuti hrát. Novinka je reálným, šíleným albem. Ostrým jako břitva, ale také umí pohladit. Co na tom, že vám potom zůstanou na těle hluboké rudé šrámy. Tohle je hudba pro všechny, kteří mají bohatou fantazii a rádi se smějí. Howgh, domluvil jsem. Jdu si novinku zase pustit. Pestrá brutální death metalová paleta s krvavou příchutí grindcore! Album, u kterého se budete bavit! 


Asphyx says:

First, I spent about an hour and a half looking at the awesome collage on the cover. The motif is really great and beautifully complements the crazy music played by these French maniacs. This is the band's first full-length album (they also have one EP to their credit, which I also wrote about; the review is linked below today's article). This year's new release has, at least in my opinion, better sound. The songs are sharp, wild, played with exaggeration and perspective.

You can hear that the band is having a lot of fun playing brutal death metal and grindcore. If you have a similar taste in music, don't hesitate for a moment. I like black humor and "awkward" jokes, so I'm very satisfied. As for the music itself, it's also very well written. It has the necessary drive and power. Hey, I'd like to see this pack live. Really party with them and jump into the mosh pit. 


UPPER DECKER do things their own way, and they never bore me for a moment. I know, I know, there are lots of similar bands out there, that's obvious, but the French have something extra, something that always convinces me to return to the album and cram it into my head with gusto. Maybe it's a certain lightness, freshness, that heavy effect that I like so much in bands. Actually, I have no idea. I enjoyed the last EP and I'm enjoying this one too. We're probably cut from the same cloth. Yeah, that must be it. The songs roll forward like a sewer under your city. They contain interesting moments. Brutal death metal, bits of roughly chopped grind. At times it looks like a meeting in a house of madness, but don't be fooled. Behind all the fun is a job well done. Honest craftsmanship, which I also appreciate, of course. Plus, you'd definitely want to go for a beer (wine, rum, cognac, pretty much anything, really) with this bunch. I like people who don't take themselves too seriously, but when it comes down to it, they know how to get down to business. Sure, they're not the best band in the world that will turn the metal world upside down and play at the next Olympics. Although, who knows? Hey, man, I feel like banging on the table while listening, tapping my foot to the rhythm. For some, it's not enough, for me it's too much, but I'm happy and that's what matters. You know, I've been listening to music mainly with my heart for a long time, and here I feel, I perceive a good dose of honesty, a desire to play. The new album is a real, crazy album. Sharp as a razor, but it can also caress you. So what if you're left with deep red scars on your body. This is music for everyone who has a rich imagination and likes to laugh. Howgh, I'm done talking. I'm going to listen to the new album again. A colorful brutal death metal palette with a bloody taste of grindcore! An album you'll enjoy!



Recenze/review - UPPER DECKER - Family Dinner (2024):


Tracklist:
01. Egg
02. Big Bizeps Ants
03. Fatberg
04. Fecalized at Birth
05. And Justice for Heaulme
06. Pompecrotte
07. The Lukewarm Book
08. The Forest of Suspended Foreskins


sobota 13. září 2025

Recenze/review - KILL EVERYTHING - Headless Cum Dumpster (2025)


KILL EVERYTHING - Headless Cum Dumpster
CD 2025, Comatose Music

for english please scroll down

Jedeš ráno do práce a čteš si zprávy z tvého města. Další útok nožem v temné uličce, další vražda v nedalekém parku. Divoké party z legrace umlátili skoro k smrti dalšího nevinného. Agresivita stoupá, už malé děti si hrají na to, jak někoho zabijí. Netuším, kde je problém, ale děsí mě to. Vždycky mám hroznou chuť sjednat spravedlnost. Násilí plodí další násilí. Začarovaný kruh, ze kterého není úniku. Máme tu nové album amerických maniaků KILL EVERYTHING

Jak asi všichni víte, tak se jedná o klasický, syrový a mokvající brutální death metal s prvky slamu. Nic pro slabé povahy. Tahle smečka vás i letos vyvrhne zaživa a vystřelí vám svojí hudbou mozek z hlavy. Pokud potřebujete propláchnout svoje myšlenky kyselinou, neváhejte ani chvilku, po tomhle albu zůstávají jenom hnijící hromady mrtvol. 


Poslouchám novinku v temné místnosti a evokuje ve mě ty nejkrvavější horory. Skladby jsou dobře napsány, motivy si pamatuji i po delší době, rád se k nahrávce vracím. Pokaždé, když chci něco brutálního, když mám plné zuby depresivních zpráv, když mě naštve šéf v práci nebo třeba i ve chvílích, když potkám nějakého hajzla. Tohle je poctivá, upřímná řeznická práce, zahraná od srdce. Nečekejte nic převratného, ale "Headless Cum Dumpster" není jenom velmi dobrým řemeslem s parádním zvukem (Johnny Abila) i obalem (Ryan Omega). Je to i hudba, která má v sobě něco navíc. Zůstává po ní dlouhá krvavá stopa a baví mě ji poslouchat. Koneckonců, jinak bych o téhle desce ani nepsal. Dalo by se také napsat, že se jedná o k dokonalosti vybroušený stylový drahokam. Je sice pořádně špinavý a při jeho těžbě zemřelo spousta nevinných lidí, ale je tomu tak. Nevím, jestli je to jenom můj dojem, ale poslední roky mi přijde, že se svět tak nějak divně mění. Většinou k horšímu. Možná je to ale jenom pocit stárnoucího muže. Stejně jako každý potřebuji nějakou jistotu, nějaký záchytný bod ve vesmíru. KILL EVERYTHING jedním z takových bodů jsou. Je na ně spolehnutí. I letos tahle parta zdivočelých pitbulů odvedla perfektní morbidní práci po všech stránkách. Až zase zítra pojedu ráno do práce a budu si číst ranní zprávy, narvu si tohle album pod tlakem do hlavy. Je totiž opravdu skvělé. Vždycky mám hroznou chuť sjednat spravedlnost. Násilí plodí další násilí. Začarovaný kruh, ze kterého není úniku. Brutální, surový, masakrující death metal, který vám vyrve všechny vnitřnosti z těla! U tohoto alba zahynete krutou a ošklivou smrtí! 


Asphyx says:

You drive to work in the morning and read the news from your city. Another knife attack in a dark alley, another murder in a nearby park. Wild parties beat another innocent person almost to death for fun. Aggression is rising, even small children are playing with how to kill someone. I have no idea where the problem is, but it scares me. I always have a terrible desire to get justice. Violence breeds more violence. A vicious circle from which there is no escape. Here is a new album by American maniacs KILL EVERYTHING.

As you probably all know, this is classic, raw and dripping brutal death metal with elements of slam. Not for the faint of heart. This pack will once again throw you up alive this year and blow your brains out with their music. If you need to flush your thoughts with acid, don't hesitate for a moment, after this album all that remains are rotting piles of corpses.


I listen to the new album in a dark room and it evokes the bloodiest horrors in me. The songs are well written, I remember the motifs even after a long time, I like to return to the record. Every time I want something brutal, when I'm fed up with depressing news, when my boss at work pisses me off or even when I meet some asshole. This is honest, sincere butcher's work, played from the heart. Don't expect anything groundbreaking, but "Headless Cum Dumpster" is not only a very good craft with a great sound (Johnny Abila) and cover (Ryan Omega). It is also music that has something extra in it. It leaves a long bloody trail and I enjoy listening to it. After all, otherwise I wouldn't even write about this album. You could also say that it is a stylish gem polished to perfection. It's really dirty and a lot of innocent people died while mining it, but that's how it is. I don't know if it's just my impression, but in recent years it seems to me that the world has been changing in a strange way. Mostly for the worse. Maybe it's just the feeling of an aging man. Like everyone else, I need some security, some point of reference in the universe. KILL EVERYTHING are one of those points. They are reliable. This year too, this bunch of wild pit bulls have done a perfect morbid job in every way. When I go to work tomorrow morning and read the morning news, I'll forcefully load this album into my head. It's really great. I always have a terrible desire to get justice. Violence breeds more violence. A vicious circle from which there is no escape. Brutal, raw, massacring death metal that rips all the insides out of your body! You'll die a cruel and ugly death with this album!


Recenze/review - KILL EVERYTHING - Scorched Earth (2018):


tracklist:
01. Fermented Drippings 
02. Excoriated Integumental Sludge Altar 
03. Headless Cum Dumpster 
04. Human Tripa Tacos 
05. Maggot Frenzy 
06. No Lives Matter 
07. Violator 
08. Infatuated With Homicide

středa 3. září 2025

Recenze/review - CYTOLYSIS - Surge Of Cruelty (2025)


CYTOLYSIS - Surge Of Cruelty
CD 2025, Comatose Music

for english please scroll down

Jak dlouho bude ještě žít, než vykrvácí? Včera sis přinesl úplně novou motorovou pilu. Musel sis ji hned vyzkoušet. Stále nechápu, proč už mě nezabiješ? Necháváš mě, abych viděl všechna zvěrstva, hnus, kterých si schopen. Kdybys mě pustil, zabil bych tě také. Žádný soud si nezasloužíš. Tváříš se jako chirurg, jako nějaký slavný patolog. Jenže si jen obyčejný řezník a ještě k tomu špatný. Jsi ohavný a zasloužíš si jenom prokletí. Včera jsi chytil další oběť. Nechci se na to dívat, nemůžu potom spát. Mám noční můry.

Darren Cesca je brutální technický death metalový maniak, který letos přichází se svojí druhou nahrávkou. Když si ji poslechnete, tak si budete opravdu připadat jako hrdina dnešního úvodu. Veškerá hudba je zde násilná, maniakální, surová a nekompromisní. Přesto v sobě obsahuje velké množství zajímavých a neotřelých nápadů. Pokud tedy rádi navštěvujete stará jatka, patologii a nebo jen s chutí sledujete hororové filmy, tak neváhejte ani chvilku. Krev poteče proudem!


Darren Cesca si získal spoustu příznivců, když hrál na bicí v kapelách jako GORATORY, ESCHATON, DEEDS OF FLESH. Pokud máte rádi tvorbu těchto smeček (a navíc se vám líbí třeba CANNIBAL CORPSE, IN ASYMMETRY, INCINERATE), určitě si pochutnáte i novém albu "Surge Of Cruelty". Je to totiž přesně taková ta propracovaná, velmi dobře zahraná a složená odrůda masakrujícího kovu smrti, u které budete přemýšlet, zároveň se kývat do rytmu, abyste nakonec začali hledat sekáček na maso. Na novém albu se objeví i spousta zajímavých hostů. Seznam naleznete dole pod dnešní recenzí a za sebe mohu jen dodat, že všichni odvedli perfektní práci. Zmínit musím ještě jednu věc. Většina současných brutálních kapel mě příliš neoslovuje. Připadá mi až příliš zaměřená jen na technický výkon a většinou mívá i plastový, umělý zvuk. U CYTOLYSIS to ale neplatí, naopak, Darrenovi se povedlo dostat do nové nahrávky živočišnost, uvěřitelnost a autenticitu. Poslouchat nové album je jako se dívat na veřejnou pitvu. Vše je náležitě syrové, ohavné. Připadám si, jako bych navštívil nějakou morbidní galerii smrti. Jsou v ní vystavena mrtvá těla v různých nechutných pozicích. Album ve mě zkrátka probouzí spoustu emocí, nenechává mě ani na chvilku v klidu. O formálních věcech, jako je zvuk, produkce a motiv na obalu (Vladimir Cebakov (Six Feet Under, 1914, DeadHead etc.)), netřeba diskutovat, Darren je natolik zkušený muzikant, že si na vše dal pozor a výsledkem je po technické stránce víceméně dokonalá nahrávka. Psychotická, nekompromisní, surová, krvavá brutální death metalová pitva! Hnisavý proces syrového, čerstvě naporcovaného masa byl zahájen!


Asphyx says:

How long will he live before he bleeds to death? Yesterday you brought home a brand new chainsaw. You had to try it out right away. I still don't understand why you don't just kill me. You let me see all the atrocities, all the filth you're capable of. If you let me go, I'd kill you too. You don't deserve any trial. You act like a surgeon, like some famous pathologist. But you're just an ordinary butcher, and a bad one at that. You're disgusting and you deserve nothing but damnation. Yesterday you caught another victim. I don't want to watch it, I can't sleep afterwards. I have nightmares.

Darren Cesca is a brutal technical death metal maniac who is releasing his second album this year. When you listen to it, you'll really feel like the hero of today's introduction. All the music here is violent, maniacal, raw, and uncompromising. Yet it contains a wealth of interesting and original ideas. So if you like visiting old slaughterhouses, pathology labs, or just enjoy watching horror movies, don't hesitate for a moment. Blood will flow freely!


Darren Cesca gained a lot of fans when he played drums in bands such as GORATORY, ESCHATON, and DEEDS OF FLESH. If you like the work of these bands (and you also like CANNIBAL CORPSE, IN ASYMMETRY, INCINERATE, etc.), you will definitely enjoy the new album "Surge Of Cruelty". It's exactly the kind of sophisticated, well-played, and well-composed variety of brutal death metal that will make you think while nodding to the rhythm, and eventually start looking for a meat cleaver. The new album also features a number of interesting guests. You can find the list below today's review, and I can only add that they all did a perfect job. I have to mention one more thing. Most of today's brutal bands don't appeal to me very much. They seem too focused on technical performance and usually have a plastic, artificial sound. This is not the case with CYTOLYSIS. On the contrary, Darren has managed to bring animalistic energy, credibility, and authenticity to the new recording. Listening to the new album is like watching a public autopsy. Everything is appropriately raw and gruesome. I feel like I'm visiting some kind of morbid death gallery. Dead bodies are displayed in various disgusting positions. The album simply awakens a lot of emotions in me, it doesn't leave me alone for a moment. There is no need to discuss formal matters such as sound, production, and cover art (Vladimir Cebakov (Six Feet Under, 1914, DeadHead, etc.)), as Darren is such an experienced musician that he paid attention to everything, and the result is a technically more or less perfect recording. A psychotic, uncompromising, raw, bloody, brutal death metal autopsy! The purulent process of raw, freshly cut meat has begun!



tracklist:
01. Your Slow Demise 
02. Devout Sacrifice 
03. Surge of Cruelty 
04. Consenting Brood 
05. A Blood-Soaked Offering 
06. Ritual Carnage (Instrumental) 
07. Tribal Savagery 
08. Tortured Flesh 
09. Mark of the Demons 
10. Innocence is Raped 
11. Hung from the Rafters

Line-up:
Darren Cesca – all music and vocals

guest vocals on:-
Devout Sacrifice by Mac Smith
A Blood-Soaked Offering by Brian Forgue
Tortured Flesh by Adam Mason
Mark of the Demons by Flo Butcher




TWITTER