DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemexperimental. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemexperimental. Zobrazit všechny příspěvky

středa 25. června 2025

Recenze/review - MELANCHOLY PESSIMISM - Butchery Is Our Strategy (2025)


MELANCHOLY PESSIMISM - Butchery Is Our Strategy
CD 2025, Bizarre Leprous Production

for english please scroll down

Nad zemí visí černý mrak. Je plný jedu, lidské hlouposti, vzteku, šílených nesmyslných válek, frustrace, smogu. Pomalu padá dolů, pohlcuje nás, dostává se nám do podvědomí. Člověk se stává člověku vlkem. A děláme to s úsměvem na tváři a s reklamními slogany na rtech. Kam se ztratil zdravý rozum? Zemřel jako kus nepotřebného masa. Potrhaný u cesty. Pravda už dávno neexistuje. Na jakou stranu se přidáš? Koho volíš? Co si kupuješ, co nosíš? Ne, už dost, já nechci, utíkám jako vždy pryč. Daleko, na samotu. A pouštím si k tomu nové album moravských matadorů MELANCHOLY PESSIMISM

Jak asi víte, jsem fanoušek kapely a jako takový opět kývám spokojeně hlavou. To, co kdysi tuhle smečku formovalo, její originální směs brutálního death metalu, grindu a lehké progrese v mezích krutého zákona smrti, jsou zde stále. Vybroušené k technické dokonalosti, stále se živočišnou surovostí, tak jak to u nich máme rádi. Pánové opět řežou do živého, v jejich textech se odráží celý současný podivný svět. Jeho (naše) války, politika, mocenské hry, lidská hloupost. S některými názory souzním, s některými méně. A přesně takhle to má být, tak je to správně. Navíc, novinka se opět velmi dobře poslouchá.


Hodně k tomu přispívá jak parádní syrový a dobře čitelný zvuk (nahráno ve studiu SHAARK (Pavel Hlavica & Petr Nejezchleba), masteringu se ujal Pavel Hlavica). Osobně se mi velmi líbí i motiv na obalu (Radim Bendík), který nutí k zamyšlení a zároveň perfektně sedne k hudbě samotné. Pokud bychom měli hodnotit řemeslo celkově, tak bychom musel dát nejvyšší počet bodů. Není to ale jenom muzikantská zručnost, ale taky i takový ten drive a síla, které se podle mě nedají naučit. Musíte je mít v sobě, ve svém srdci. Tihle veteráni se s tím nepářou, ale zároveň nezapomínají na to, že skladby by měly být také dobře složeny, že by měly mít jasné a zřetelné motivy, že se vám musí dostat do krve i do podvědomí. Pokaždé, když jsem si zhnuseně pustil večerní zprávy nebo nedej bože chvilku sledoval sociální sítě, dostával jsem strach. Vypadá to totiž, že apokalypsa dávno začala. Všechen ten hnus, násilí, adorace zla, mi zkrátka vadí. "Butchery Is Our Strategy" je přesně tím druhem alba, které vám pomůže přežít. Pouštěl bych jej přímo do obličeje všem hajzlům, všem co se přetvařují. Aby jim slezla kůže z ksichtu a ukázali nám svoji pravou tvář. Zkrátka a dobře, MELANCHOLY PESSIMISM jsou stále ve skvělé formě a novinkou to opět potvrzují. A dělají to hlasitě, mocně, majestátně. Nové album je dle mého skromného úsudku velmi temné, chladné, až nelidské. Přesně takhle lze opravdu v určitém pohledu vnímat i současné dění a v nahrávce se všechno tohle odráží. A prováděno to je s elegancí starých mistrů, se zkušenostmi i velkým nadšením. Jedná se opravdu o velmi uvěřitelné, reálné, syrové, opravdové a autentické dílo. Tak nějak povědomě vím, slyším, co nám chtěli pánové předat. Nad zemí visí černý mrak. Je plný jedu, lidské hlouposti, vzteku, šílených nesmyslných válek, frustrace, smogu. Pomalu padá dolů, pohlcuje nás, dostává se nám do hlavy. Temný, surový brutální death grind metal zahraný s krutou noblesou! Krvavý otisk našich zvrácených myšlenek i současného podivného světa!


Asphyx says:

A black cloud hangs over the earth. It is full of poison, human stupidity, anger, insane senseless wars, frustration, smog. It slowly falls down, engulfing us, entering our subconscious. Man becomes a wolf to man. And we do it with a smile on our faces and advertising slogans on our lips. Where has common sense gone? It died like a piece of useless meat. Torn apart by the wayside. Truth no longer exists. Which side will you join? Who will you vote for? What do you buy, what do you wear? No, enough, I don't want this, I'm running away as always. Far away, into solitude. And I'm listening to the new album by Moravian matadors MELANCHOLY PESSIMISM

As you probably know, I'm a fan of the band, and as such, I'm nodding my head in satisfaction once again. What once shaped this pack, its original mix of brutal death metal, grind, and light progression within the cruel law of death, is still here. Polished to technical perfection, still with animalistic rawness, just the way we like it. The gentlemen are once again cutting to the quick, their lyrics reflecting the whole strange world we live in today. Its (our) wars, politics, power games, human stupidity. I agree with some of their views, others less so. And that's exactly how it should be, that's how it's right. What's more, the new album is once again very easy to listen to.


The superb raw and clear sound (recorded at SHAARK studio (Pavel Hlavica & Petr Nejezchleba), mastered by Pavel Hlavica) contributes greatly to this. Personally, I also really like the cover art (Radim Bendík), which makes you think and at the same time fits the music perfectly. If we were to evaluate the craftsmanship as a whole, we would have to give it the highest score. However, it is not just musical skill, but also a kind of drive and power that, in my opinion, cannot be learned. You have to have it inside you, in your heart. These veterans don't mess around, but at the same time they don't forget that songs should also be well composed, that they should have clear and distinct motifs, that they have to get into your blood and your subconscious. Every time I turned on the evening news in disgust or, God forbid, watched social media for a moment, I got scared. It seems that the apocalypse began long ago. All the filth, violence, and adoration of evil simply bother me. "Butchery Is Our Strategy" is exactly the kind of album that will help you survive. I would play it right in the face of all the bastards, all the hypocrites. So that the skin would peel off their faces and they would show us their true colors. In short, MELANCHOLY PESSIMISM are still in great shape, and they confirm this once again with their new album. And they do it loudly, powerfully, majestically. In my humble opinion, the new album is very dark, cold, even inhuman. This is exactly how current events can be perceived from a certain perspective, and all of this is reflected in the recording. And it is done with the elegance of the old masters, with experience and great enthusiasm. It is a very credible, realistic, raw, genuine, and authentic work. Somehow, I know, I hear what these gentlemen wanted to convey to us. A black cloud hangs over the earth. It is full of poison, human stupidity, anger, insane senseless wars, frustration, smog. It slowly falls down, engulfing us, getting into our heads. Dark, raw, brutal death grind metal played with cruel nobility! A bloody imprint of our twisted thoughts and the strange world we live in today!




tracklist:
1. Prelude to Butchery
2. Butchery Is Our Strategy
3. The Devourer We Are
4. Taught to Hate
5. Algorithmic Extinction
6. Godless Leaders, Soulless Lies
7. The Crescent in the Ashes
8. Nails of Time
9. Fear Cultivation
10. Famine Feast
11. Born to Burn Beautiful

band:
Vlasta „Killy“ Mahdal – vokál (1992–současnost)
Richard „Rich“ Kocourek – kytara (1992–1996, 2008–současnost)
Jakub „Zub“ Zoubek – kytara (od 2025)
Dušan „Saki“ Sakrajda – basová kytara (od 2022)
Mára Sýkora – bicí (od 2018)



úterý 19. listopadu 2024

Recenze/review - DEAMONOLITH - The Monolithic Cult of Death (2024)


DEAMONOLITH - The Monolithic Cult of Death
CD 2024, Godz ov War Productions, Ancient Dead Productions

for english please scroll down

Během života se chytáme naděje na posmrtný život, na rozhřešení, na nekonečný klid. Jenže, co když je to úplně jinak? Co když se dostaneme jenom do jiné dimenze a budeme v ní navěky trpět. Všechna bolest bude násobena tím, jak jsme ubližovali jiným, jak jsme se nechali pohltit temnotou. Jsou nahrávky, které mě dokáží donutit k podobným úvahám. Když jsem zjistil, že na debutové nahrávce polských death metalistů DEAMONOLITH je pouze jedna, přes 35 minut dlouhá skladba, byl jsem trošku skeptický.

Je velkou pravdou, že tohle album chce klid a zhasnutá světla. Také určitou porci fantazie a vstřícnost pro nové, neotřelé věci. Základem je zde surový death metal, přidávány jsou potom progresivní prvky, thrash metal, ale třeba i saxofon, piano nebo ženský zpěv. Už při prvním poslechu jsem věděl, že s touhle hudbou chci trávit dlouhý čas. Od začátku do konce se v ní totiž neustále něco děje a vzduchem se vznáší takový ten zvláštní neklid, který mám u muziky tolik rád. 


Kapela je složena ze samých zkušených muzikantů, kteří za sebou mají spoustu zajímavých počinů. Líbí se mi, že je v hudbě narvaná velká spousta emocí. DEAMONOLITH dokáží být suroví a nekompromisní, potom náhle změní směr a zažijete atmosférické plochy, lehké chvění, neklid. Skladba je rozdělena do šesti segmentů, které ale drží kompaktně pohromadě. Co se týká texů, tak ty pojednávají o kolapsu a konci lidské rasy, o nicotě, o prázdnotě, o spáse. Rozhodně stojí za prostudování. Nejdříve jsem si myslel, že si kapela vzala příliš velké sousto, ale opak je pravdou. Neustále se něco děje, byl jsem doslova přikovaný k reproduktoru. Zajímavé je, že se i po delší době k "The Monolithic Cult of Death" rád a často vracím. Jenom musím být odpočinutý. Poslech je pro mě náročný, protože se musím pečlivě soustředit a rád objevuji spolu s kapelou další a další nová temná zákoutí. Nejlépe bych asi novinku přirovnal k vichřici, která se probudila někde hluboko v podzemí. Smršť riffů útočí s velkým tlakem, melodie se mi dostávají až do morku kostí, jsem trhán na kusy. Nadechnu se jen občas, když je před další bouří. Jako bych doopravdy zemřel a procházel se ve světě za oponou. Zapomenout nesmím ani na masivní a dobře čitelný zvuk i zajímavý obal, který mi připomíná symboly, vytesané nad vchodem starých chrámů. Během života se chytáme naděje na posmrtný život, na rozhřešení, na nekonečný klid. Jenže, co když je to úplně jinak? Co když se dostaneme jenom do jiné dimenze a budeme v ní navěky trpět. Možná ale jenom shnijeme v chladné zemi. Netuším. Co ale moc dobře vím je, že nové album se povedlo po všech stránkách. Doporučuji všem, kteří mají otevřenou mysl. Experimentální, progresivní death metal, temné příběhy z onoho světa! Neklidná definice zla!


Asphyx says:

Throughout life we grasp at the hope of an afterlife, of absolution, of infinite peace. But what if it's completely different? What if we just get to another dimension and suffer in it forever. All the pain will be multiplied by how we hurt others, how we let the darkness consume us. There are recordings that can make me think like that. When I found out that the debut record of Polish death metallers DEAMONOLITH has only one song, over 35 minutes long, I was a bit skeptical.

It's very true that this album wants peace and lights out. Also, a certain amount of imagination and openness for new, novel things. The basis here is raw death metal, then progressive elements are added, thrash metal, but also saxophone, piano or female vocals. I knew from the first listen that I wanted to spend a long time with this music. From the beginning to the end, something is always happening and there is that special restlessness in the air that I like so much in music.


The band is composed of experienced musicians who have done many interesting things. I like that there is a lot of emotion packed into the music. DEAMONOLITH can be raw and uncompromising, then suddenly change direction and you experience atmospheric surfaces, slight tremors, restlessness. The track is divided into six segments, but they stick together compactly. As for the lyrics, they deal with the collapse and end of the human race, with nothingness, with emptiness, with salvation. Definitely worth studying. At first I thought the band took too big a bite, but the opposite is true. Something was constantly happening, I was literally riveted to the speaker. Interestingly, even after a long time, I still like to come back to "The Monolithic Cult of Death" often. I just need to be relaxed. Listening is challenging for me, because I have to concentrate carefully and I like to discover more and more new dark corners together with the band. I guess the best way to compare the novelty is to a storm that has awakened somewhere deep underground. The whirlwind of riffs attacks with great pressure, the melodies get to my bones, I am torn to pieces. I only catch my breath occasionally when it's before the next storm. It's like I've really died and I'm walking in the world behind the curtain. I mustn't forget the massive and easy-to-read sound and the interesting cover art, which reminds me of the symbols carved above the entrance of ancient temples. Throughout life we grasp at the hope of an afterlife, of absolution, of infinite peace. But what if it's completely different? What if we just get to another dimension and suffer in it forever. But maybe we'll just rot in the cold earth. I don't know. What I do know is that the new album is a success in every way. I recommend it to anyone with an open mind. Experimental, progressive death metal, dark stories from the other world! A restless definition of evil!


tracklist:
01. The Monolithic Cult of Death

DEAMONOLITH Line-up:
Major • Guitars
Desecrate • Drums & Dark Ambients
Sunrise • Guitars & Classical Guitar
Lukas • Bass
Kobuch • Vocals

• Guest musicians:
- saxophone by Łukasz Wypych
- piano appearance in the opening intro by Magdalena Sienkiel
- piano appearance in the interlude by Sebastian Świciak
- male clean vocals and choirs by Michał "Xaay" Loranc
- female vocals by Anna Malarz



čtvrtek 30. listopadu 2023

Recenze/review - ALTARAGE - Worst Case Scenario (2023)


ALTARAGE - Worst Case Scenario
CD 2023, Doomentia Records

for english please scroll down

Krev, pomalu vytékající ven. Má temně rudou barvu a něco je jinak, špatně. Vyhasínající pohled, nepříjemný, zlostný a bolestivý. Jak vlastně umírají bestie? Uvědomí si své hříchy a chtějí, aby jim bylo odpuštěno? Nebo se usmívají a jejich duše shoří v pekle? Na tyhle otázky hledám odpověď celý svůj život. Poslouchám u toho extrémní muziku, čtu knihy a stále nejsem u cíle. Co bude, až všichni zemřeme? Kdy nastane apokalypsa? 

Tolik otázek, tolik touhy a vášně. Jsou tu noví ALTARAGE ze Španělska, aby nám podobné myšlenky rozdrásali v hlavě. A opět to dělají pomocí smradlavého, neuchopitelného death metalu, který je plný zla, špíny a zvrácených myšlenek. Pro někoho chaos a zmar, pro jiného hudba, bez které nemůže existovat. 


Sleduji vývoj téhle smečky od jejich počátků a cesta, na kterou se vydali, je opravdu fascinující. Každé nové album je trošku jiné, odlišné. Rychlost, zběsilost, vášeň, touhu ničit, tohle všechno zde najdete v míře vrchovaté. Avantgarda, disonantní prvky, pasáže, u kterých vám vypadne mozek z hlavy. Je to muzika z jiné dimenze, z děsivých nočních můr. Mnohdy náročná a neustále dopředu tlačící. Není lehké ji přijmout, není vůbec lehké ji vstřebat a pochopit. I nové album tak nejvíce ocení ti, kteří rádi u novinek přemýšlí, mají různé představy a nechávají je na sebe působit jako hororové filmy. Fanoušci třeba takových PORTAL, ULCERATE, DEATHSPELL OMEGA, určitě ví, o čem píšu. Ti budou nadšeni a budou nové album "Worst Case Scenario" uctívat a modlit se k němu. Ostatní utečou pryč, protože pro ně bude nová deska až příliš násilná. Chce to čas a trpělivost, i když je jasné, že každý jsme jiný a spoustu si k tomuhle šílenství cestu nenajde. Osobně musím mít na rouhaní ve stylu současných ALTARAGE náladu. Nejlépe po nějakém expresivním zážitku. Třeba jako sledování proříznuté tepny u prokletého, stejně jako jsem popisoval v úvodu dnešní recenze. Chce to klid, temnou a chladnou místnost a teprve po dlouhé době dojde ke vzájemnému přenosu. Alespoň tak jsem to měl nastavené já. Koneckonců, každý pohled na hudbu je subjektivní. Ten můj je opředen nepropustnou mlhou, děsivými představami, ale hlavně nekonečně pochmurnou a neklidnou atmosférou. Démoni vylézají z hrobů! Disonantní black death metalový opus, soundtrack k apokalypse!


Asphyx says:

Blood, slowly oozing out. It's a dark red color, and something is different, wrong. A fading sight, unpleasant, angry and painful. How do beasts actually die? Do they realize their sins and want to be forgiven? Or do they smile and their souls burn in hell? I've been looking for answers to these questions all my life. I've been listening to extreme music, reading books, and I'm still not at the finish line. What happens when we all die? When will the apocalypse happen? 

So many questions, so much longing and passion. The new ALTARAGE from Spain are here to crush such thoughts in our heads. And once again they do it with stinking, elusive death metal that is full of evil, filth and twisted thoughts. For some, chaos and death, for others, music that they can't exist without.


I've been following the evolution of this pack since their early days and the journey they've taken is truly fascinating. Every new album is a little bit different, different. The speed, the frenzy, the passion, the desire to destroy, you'll find it all here in spades. Avant-garde, dissonant elements, passages that will make your brain fall out of your head. It's music from another dimension, from terrifying nightmares. Often challenging and constantly pushing forward. It's not easy to accept, it's not at all easy to absorb and understand. So even the new album will be most appreciated by those who like to think, have different ideas and let it affect them like horror movies. Fans of PORTAL, ULCERATE, DEATHSPELL OMEGA, for example, know what I'm writing about. They will be excited and will worship and pray to the new album "Worst Case Scenario". Others will run away because the new album will be too violent for them. It takes time and patience, although it's clear that we're all different and a lot of us won't find our way to this madness. Personally, I have to be in the mood for blasphemy in the style of the current ALTARAGE. Preferably after an expressive experience. Like watching an artery being slashed by a damned man, like I described in the opening of today's review. It takes a quiet, dark and cold room and only after a long time will the mutual transmission occur. At least that's how I had it set up. After all, everyone's view of music is subjective. Mine is shrouded in an impenetrable fog, terrifying imagery, but most of all an endlessly gloomy and restless atmosphere. Demons are coming out of their graves! A dissonant black death metal opus, the soundtrack to the apocalypse!


about ALTARAGE on DEADLY STORM ZINE:



Tracklist:
01. Enigma Signals 
02. Case Full Of Putrid Stars 
03. Cataract 
04. ØWork 
05. Gift Of Awakening 
06. Verdict 
07. The Rigid Subject 
08. Exhaust



TWITTER