DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemtrue metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtrue metal. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 20. února 2024

Recenze/review - WARHAWK - Dambuster (2023)


WARHAWK - Dambuster
CD 2023, Cimex Records, Iron Fist Productions

for english please scroll down

Cigáro pomalu dohořívá a sklenice s whiskey je ještě plná. Mám všeho plné zuby, štve mě celý svět, práce, lidi kolem mě. Sedím v zaplivaném baru a s nikým se nebavím. Dávno už vím, že do téhle doby nepatřím. Mám rád jinou muziku, ženský, filmy. Vypiju alkohol na ex a objednám si další. Už nemám moc jasnou hlavu, ale to mi nebrání v tom, dojít ke starému jukeboxu a pustit si něco pro sebe. Po nějak době přemýšlení vybírám novou desku švédských maniaků WARHAWK. Chvíli stojím a dostávám se do stavu, kdy se mi chce tančit.

Netrvá to dlouho a přidají se i ostatní. Krásný holky, co nikdy nebudu mít, všichni si rozpustíme vlasy a řveme texty spolu s kapelou. Už mě nebolí kosti, už mám pocit, že  zase žiju. Hudba se mi dostane ihned do žil. Vyrůstal jsem na ní, na heavy metalu a rock´n´rollu. Pařím až do té doby, než upadnu a usnu na podlaze. 


Jak říká jeden můj stejně prokletý kamarád, tohle je muzika z doby, kdy byl svět ještě v pořádku. Zahraná od srdce. Pokud máte chuť na výlet do zlaté éry, kdy světu vládli slavní a zásadní MOTORHEAD, neváhejte ani chvilku. Patrný je vliv ale nejen party kolem Lemmyho, zazní i odkazy na rock ze sedmdesátých let. Tohle ale není nutné pitvat, to píšu, abyste měli představu. Spíše vám řeknu, kde jsem si album užíval nejvíce. Jednak v práci, kdy jsem se odhlučnil od všech okolo a na má tváři se rozhostil blažený klid a úsměv. Dále v autě, kdy pro mě byla radostí prázdná dálnice přede mnou a hlasitost na plné koule. Líbí se mi, jakým způsobem Švédi k hudbě přistupují. Jsou pro mě uvěřitelnější, věrnější a upřímnější, než kde jaká současná slavnější kapela. Na to vám přísahám a klidně vám to podepíšu vlastní krví. Abych ještě nezapomněl. Od podzimu, kdy mi přišlo CD na recenzi, až do dnes, jsem každý pátek seděl doma a připravoval se, až vyrazím ven. Poslouchal jsem stále dokola "Dambuster". Pokaždé mě hodilo do pohody, uklidnilo moji mysl, nakoplo mě a nabilo energií. To není ani v dnešní době málo, co myslíte? Je to muzika, určená pro starý psy, co jsou na tom jako já. Většinou píšu o extrémnější hudbě, ale WARHAWK mě prostě dostali. Prokleli a vrátili po časové ose zpět do doby, kdy jsem s metalem a rockem začínal. Cigáro pomalu dohořívá a sklenice s whiskey je ještě plná. Mám všeho plné zuby, štve mě celý svět, práce, lidi kolem mě. Sedím v zaplivaném baru a s nikým se nebavím. Dávno už vím, že do téhle doby nepatřím. Mám rád jinou muziku, ženský, filmy. Vypiju alkohol na ex a objednám si další. Heavy metalová jízda přímo do pekla! Rock´n´roll až za hrob!


Asphyx says:

The cigar slowly burns out and the whiskey glass is still full. I'm fed up with the world, my job, the people around me. I'm sitting in a dingy bar and I'm not talking to anybody. I've known for a long time that I don't belong in this era. I like other music, women, movies. I'll drink alcohol on my ex and order another. I'm not very clear headed anymore, but that doesn't stop me from walking over to the old jukebox and playing something for myself. After some time of thinking, I pick up the new album from Swedish maniacs WARHAWK. I stand for a while and get into a state where I want to dance.

It doesn't take long for the others to join in. Beautiful girls I'll never have, we all let our hair down and scream the lyrics along with the band. My bones don't hurt anymore, I feel alive again. The music gets into my veins right away. I grew up on it, heavy metal and rock 'n' roll. I party till I fall down and fall asleep on the floor.


As one of my equally cursed friends says, this is music from a time when the world was still right. Played from the heart. If you fancy a trip back to the golden era when the glorious and essential MOTORHEAD ruled the world, don't hesitate a moment. But it's not just the influence of the Lemmy gang that is evident, there are also references to rock from the seventies. But this is not necessary to dissect, I write this to give you an idea. Rather, I'll tell you where I enjoyed the album the most. Firstly, at work, when I got away from everyone around me and a blissful calm and smile spread across my face. Next, in the car, when the empty highway in front of me and the volume at full blast was a joy. I like the way the Swedes approach music. To me they are more believable, more true and more honest than any contemporary famous band. I swear to you on that, and I'll sign it with my own blood. And lest I forget. From the autumn, when I received the CD for review, until today, I sat at home every Friday and got ready to go out. I listened to "Dambuster" over and over again. Each time it threw me for a loop, calmed my mind, kicked me up a notch and energized me. That's not even enough these days, don't you think? It's music for old dogs who are like me. I usually write about more extreme music, but WARHAWK just got me. They cursed me and took me back in time to when I started with metal and rock. The cigar is slowly burning out and the whiskey glass is still full. I'm fed up with the world, the job, the people around me. I'm sitting in a dingy bar and I'm not talking to anybody. I've known for a long time that I don't belong in this era. I like other music, women, movies. I'll drink alcohol on my ex and order another. Heavy metal ride straight to hell! Rock 'n' roll to the grave!



tracklist:
1. Bomb Raid
2. Cut Me Loose
3. Skullet R 'N' R Machine
4. Please Don't Go
5. Claws Out
6. Dambuster
7. Hounds Of Hell
8. Dance With Death
9. Dags Att Dra
10. Hawks Of War

band:
Rob - Vocals
Erik - Bass
Pär - Guitar
Matte - Drums



čtvrtek 8. února 2024

Recenze/review - FUNERAL WINDS - 333 (2024)


FUNERAL WINDS - 333
CD 2024, Osmose Productions

for english please scroll down

Stoupni si do magického kruhu a čekej. Můžeš šeptat tiché modlitby, můžeš se rouhat, ale on si nakonec stejně vezme všechno. Choronzon je poslední překážkou mezi adeptem a osvícením. Namaluj pentagram a poslouchej novou desku holandských FUNERAL WINDS. Také cítíš tu pradávnou, špinavou a temnou sílu? Tak ta byla načerpána v hlubokém podzemí. Primitivní black metal, zahraný s krvavou jiskrou v oku. Už to nebude trvat dlouho a tvoji duši obestře nekonečný chlad. Najdou tě zmrzlého, uprostřed kruhu a tvoje vnitřnosti budou spálené na popel.

Jiná cesta neexistuje. Jenom tradiční, ortodoxní černý kov. To si myslí a koná tak Hellchrist Xul, který táhne káru špinavých kostí již od roku 1991. Kdysi propadl šílenství a proklet navěky se rozhodl, že bude hrát a skládat tuhle hnusnou a shnilou muziku. Nové album si klidně můžete pustit jako kulisu, až budete popíjet svůj oblíbený jed. Poslouchat novinku je jako se dívat na čerstvě rozříznutou ránu, ze které teče zkažená krev. 


Album muselo vznikat mezi démony, za zřetelné účasti samotného Satana. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Na počátku byl chaos, alespoň to mnozí tvrdí. Potom přišli FUNERAL WINDS a začali hrát black metal. Vše je barbarské, hnilobně emotivní a připomíná mi to první setkání s touto odrůdou hudby. Bylo mi myslím devatenáct let a na kazetách se začaly objevovat obrácené kříže. Tehdy jsem propadl peklu. Novinka je jak vystřižená z té doby. A je to moc dobře. Hellchrist Xul hraje tak jak to má rád, jak je to vlastní jeho naturelu. Žádné předstírání, ani pózy, ale přímý útok na vaše podvědomí. Vše je ohlodáno na kost. Mám pocit, že při každém setkání sestoupím několik pater do podzemí. Je tu zima a po stěnách teče špína smíchaná s krví. Sem, do míst, kde kdysi byly prováděny divoké a šílené rituály, deska "333" patří a zde musela být i stvořena. Mezi starými, plesnivými rakvemi, hned vedle kobek, ve kterých jsou pochováni padlí kněží. Nezbývá nic jiného, než ocenit starodávný zvuk, spoustu morbidních nápadů a hlavně celkovou atmosféru, která si vás ihned získá na svoji stranu. Album je jako obrácená, zvrácená a děsivá modlitba, směřovaná směrem dolů, do pekla. Stoupni si do magického kruhu a čekej. Můžeš šeptat tiché modlitby, můžeš se rouhat, ale on si nakonec stejně vezme všechno. Choronzon je poslední překážkou mezi adeptem a osvícením. Namaluj pentagram a poslouchej novou desku holandských FUNERAL WINDS. Bestiální, smrtící, nenávistný, temný a krutý black metal! Plamen byl zapálen!



Asphyx says:

Stand in the magic circle and wait. You can whisper silent prayers, you can blaspheme, but in the end, he'll still take everything. The Choronzon is the last barrier between the adept and enlightenment. Paint a pentagram and listen to the new album by the Dutch FUNERAL WINDS. Do you also feel that ancient, dirty and dark power? Well, it's been pumped deep underground. Primitive black metal, played with a bloody sparkle in the eye. It won't be long now before your soul is enveloped in an endless chill. They'll find you frozen, in the middle of the circle, your insides burnt to ashes.

There is no other way. Only traditional, orthodox black metal. That's what Hellchrist Xul, who's been pulling the cart of dirty bones since 1991, thinks and does. Once cursed with madness and cursed forever, he decided to play and compose this filthy and rotten music. Feel free to listen to the new album as a backdrop while you sip your favorite poison. Listening to the new stuff is like looking at a freshly slit wound oozing rotten blood.

The album must have been made among demons, with the clear participation of Satan himself. I can't explain it any other way. There was chaos in the beginning, or so many say. Then FUNERAL WINDS came along and started playing black metal. Everything is barbaric, rottenly emotional and reminds me of my first encounter with this variety of music. I was nineteen years old, I think, and inverted crosses started appearing on cassettes. That's when I went to hell. The novelty is like a cut from that time. And it's very good. Hellchrist Xul plays the way he likes it, the way it's inherent in his nature. No pretense, no posturing, but a direct assault on your subconscious. Everything is gnawed to the bone. I feel like I descend several floors underground every time I see him. It's cold and there's dirt mixed with blood running down the walls. This is where "333" belongs, where wild and crazy rituals were once performed, and this is where it must have been created. Among the old, moldy coffins, next to the dungeons where the fallen priests are buried. There's nothing to do but appreciate the ancient sound, the many morbid ideas and, most importantly, the overall atmosphere, which immediately wins you over. The album is like an inverted, twisted and terrifying prayer, directed downwards, to hell. Stand in the magic circle and wait. You can whisper silent prayers, you can blaspheme, but he'll take everything in the end. The Choronzon is the last barrier between the adept and enlightenment. Paint a pentagram and listen to the new album by the Dutch FUNERAL WINDS. Bestial, deadly, hateful, dark and cruel black metal! The flame has been lit!


Tracklisting:
1. Sovereign of Shadows (4:01)
2. Eternal Nightmare (6:02)
3. Cast the Gauntlet of Doom (4:01)
4. Ancient Wrath Unleashed (4:53)
5. The Damned Ones Shall Rise (3:52)
6. Forever Cursed and Bound (4:07)
7. Birthed By Pure Malevolence (4:23)
8. Conjuration of the Blind One (7:11)



pátek 15. prosince 2023

Recenze/review - HINSIDES - Hinsides hörs djävulsklockans urklang (2023)


HINSIDES - Hinsides hörs djävulsklockans urklang
CD 2023, Shadow Records / Regain Records

for english please scroll down

Slyším šepot samotného ďábla. Nechápu to. Během dne je to chlápek ze sousedství, milý a usměvavý. Jenže v noci ukáže i svoji odvrácenou tvář. Toulá se ulicemi, přepadává své oběti. Jeho kroky nakonec vždy směřují do staré kobky s nápisem HINSIDES. Hraje se v ní jenom starý, plesnivý a poctivý black metal. Vždy přijdou úplně všichni. Nemrtví, přízraky, démoni, Smrt i on, ďábel.

Když černý kov, tak prosím pěkně v této podobě. Takto, ve stylu ranných devadesátých let a v severských rytmech, jej mám stejně nejraději. HINSIDES je kapela jednoho člena. Říká si M. A. a je podepsán pod veškerou hudbou i vokály. A hraje také v neméně skvělých ULTRA SILVAM. 


Ze skladeb je cítit takový ten morbidní mrtvolný zápach. Tahle deska musela být opravdu nahrávána několik metrů v podzemí, ve starých prašivých katakombách. Jedná se o velmi ortodoxní, tradiční materiál, který potěší ucho všech pravověrných. Neexistuje nic jiného, než chlad a temnota. Alespoň během poslechu "Hinsides hörs djävulsklockans urklang" to tak je. HINSIDES ve mě probudili spoustu starodávných, děsivých vzpomínek na kultovní smečky, které kdysi v devadesátých letech tento žánr formovaly. Vše je ohlodáno na kost, nikde nic nechybí, ani nepřebývá. Melodie jsou velmi mrazivé, zadřou se vám pod kůži. Vstávám brzy ráno, v ulicích je ještě prázdno. Občas se objeví podivné stíny. Podávají mi ruku a tohle album. Je to hniloba, špína a smrt, hnusná krutá a ošklivá smrt. Totální nihilismus, šedivé mraky, ze kterých prší krev. HINSIDES neobjevují nic nového, drží se svého řemesla a dělají to velmi dobře. Desku si opravdu užívám a rád a často se k ní vracím. Už dávno nepotřebuji světlo, už dávno zvítězila tma. Zvuk, obal, nápady i melodie, vše je podřízeno jedinému. Temnotě. Připadám si, jako při exhumaci starého, dávno opuštěného hrobu, ve kterém byl pochován prokletý mnich. Cítím ze songů takovou tu starodávnou patinu, plíseň. A tak mi nezbývá nic jiného, než hodnotit velmi vysoko a nahrávku vám doporučit. Zhasněte všechna světla a vydejte se na hřbitov za městem. V těchto momentech vynikne síla této desky nejvíce. Nahrubo nasekaná tma a chlad! Pradávná black metalová seance! 



Asphyx says:

I hear the whisper of the devil himself. I don't understand. During the day, it's the neighborhood guy, nice and smiling. But at night, he shows his ugly side. He roams the streets, ambushes his victims. His steps always end up in an old dungeon with a HINSIDES sign on it. It's just old, moldy, honest black metal. Everybody always comes. The undead, ghosts, demons, Death and him, the devil.

If it's black metal, then please, in this form. I like it this way, early 90s style and in Nordic rhytmes anyway. HINSIDES is a one-man band. He calls himself M.A. and is signed to all the music and vocals. And he's also in the equally great ULTRA SILVAM.

The songs have this morbid, dead smell. This record must have been really recorded several meters underground, in old dingy catacombs. This is very orthodox, traditional material that will please the ear of all the true believers. There is nothing but coldness and darkness. At least while listening to "Hinsides hörs djävulsklockans urklang" it is. HINSIDES awakened in me a lot of ancient, eerie memories of the cult packs that once shaped the genre back in the nineties. Everything is gnawed to the bone, nothing is missing or missing anywhere. The melodies are very chilling, they get under your skin. I wake up early in the morning, the streets are still empty. Sometimes strange shadows appear. They give me their hand and this album. It's rot, dirt and death, a nasty, cruel, ugly death. Total nihilism, grey clouds raining blood. HINSIDES don't discover anything new, they stick to their craft and do it very well. I really enjoy the album and I like it and come back to it often. I don't need the light anymore, the darkness won long ago. The sound, the cover, the ideas and the melodies, everything is subordinate to one thing. Darkness. I feel like I'm exhuming an old, long-abandoned grave where a cursed monk was buried. I can smell that ancient patina, the mould. And so I have no choice but to rate it very highly and recommend the record to you. Turn off all the lights and head to the cemetery outside the city. It is in these moments that the power of this record shines through the most. Coarsely chopped darkness and coldness! An ancient black metal séance!


Tracklisting
1. Hinsides hörs djävulsklockans urklang
2. För dödens storhet
3. Djävulshymn
4. I nekromisantropisk harmoni
5. 666 stötar mot himmelens port
6. En stympad människa
7. The Damned (Plasmatics cover) !!ONLY ON PHYSICAL COPIES!!

neděle 10. prosince 2023

Recenze/review - VARATHRON - The Crimson Temple (2023)


VARATHRON - The Crimson Temple
CD 2023, Agonia Records

for english please scroll down

Přinesl jsem další oběť. Musel jsem, před démony není úniku. Stál jsem ve starém opuštěném chrámu a přemýšlel, co se zde odehrávalo. Historie byla otištěna do kamenných zdí. Pustil jsem si nové album legendárních řeckých black metalistů VARATHRON a začaly se přede mnou odehrávat prastaré příběhy plné smrti, násilí, bolesti a strachu. Oběti zavřené v dřevěných klecích, jejich prosebné pohledy, nadšení, když mohly být zabity jako první. Je tu dobrá akustika a tak se zde nové album "The Crimson Temple" vznáší jako křídla padlých andělů. 

Psát o kapelách jako je tato je velmi těžké. Každý známe syrové počátky téhle smečky, sledujeme její vývoj a každý fanoušek má rád jiné období. Minulé album "Patriarchs of Evil" z roku 2018 jsem poslouchal velmi rád a často jsem se k němu vracel. Dodnes jsem fascinován jeho atmosférou (recenze je odkazována dole pod článkem). Letos se pánové vydali dál po své temné cestě a znovu rozvinuli své nápady. Novinka je velmi povedenou záležitostí. 


Nebudu troufale k někomu VARATHRON přirovnávat. Vzhledem ke statusu jejich jména se to nesluší. Líbí se mi, že si kapela stále zachovává i v nových skladbách drive a sílu, takovou tu temnou a vznešenou energii, kterou mám u nich tolik rád. Vše je postaveno na silných, chladných melodiích, mocném vokálu a drtivých bicích. Přidávány jsou potom různé válečné zpěvy, epické sbory, i šílené rytmy. Řekové jsou možná letos více čitelnější a přehlednější, ale to jim na síle rozhodně neubralo. Naopak! Jejich pradávná energie, posbíraná ve starých chrámech i pohřebištích, lépe vynikne. "The Crimson Temple" je dalším velmi povedeným výletem do temné historie. Je opředena pavučinami, mýty a legendami. Skladby jsou velmi dobře napsány, je pro mě vyloženě radost každé společné setkání. Klaníme se s kapelou stejným modlám. I když většinou poslouchám trošku jiný styl, kdysi dávno, v metalovém pravěku jsem si tuhle skupinu velmi oblíbil. Stále jsem věrným fanouškem a nehodlám na tom nic měnit. Ani nemusím, protože pánové i letos odvedli perfektní práci. Teď už jenom zbývá si ověřit, jak fungují nové songy naživo. Nejlépe v nějakém starém chrámu, mezi hrobkami starých válečníků. Přinesl jsem další oběť. Musel jsem, před démony není úniku. Historie je otištěna do kamenných zdí i do téhle nahrávky. Starý, bezbožný, zlověstný melodický black metal! Temné mýty znovu ožívají!


Asphyx says:

I made another sacrifice. I had to. There's no escape from demons. I stood in an old abandoned temple and wondered what had happened here. History was imprinted on the stone walls. I put on the new album by legendary Greek black metallers VARATHRON and ancient stories of death, violence, pain and fear began to unfold before me. The victims locked in wooden cages, their pleading looks, their elation when they could be killed first. The acoustics are good here and so the new album "The Crimson Temple" soars like the wings of fallen angels. 

It's very hard to write about bands like this. We all know the raw beginnings of this pack, we've watched it evolve and every fan likes a different era. I enjoyed listening to the previous album, 2018's "Patriarchs of Evil", and have returned to it often. To this day I am still fascinated by its atmosphere (review linked at the bottom of the article). This year, the gentlemen have gone further down their dark path and developed their ideas once again. The novelty is a very accomplished affair.


I won't be bold to compare VARATHRON to anyone. Given the status of their name, it's unbecoming. I like that the band still retains drive and power in their new songs, that dark and sublime energy that I like so much about them. Everything is built on strong, cool melodies, powerful vocals and crushing drums. Then various war chants, epic choruses, and crazy rhythms are added. The Greeks may be more clear and uncluttered this year, but that certainly hasn't taken away from their power. On the contrary! Their ancient energy, gathered in ancient temples and burial grounds, stands out better. "The Crimson Temple" is another very good excursion into dark history. It is shrouded in cobwebs, myths and legends. The songs are very well written, it's a real pleasure for me every time we meet together. The band and I worship the same idols. Even though I usually listen to a slightly different style, back in the metal prehistory I liked this band a lot. I'm still a loyal fan and I'm not going to change that. Nor do I have to, because the gentlemen did a perfect job this year as well. Now it's just a matter of checking out how the new songs work live. Preferably in an old temple, among the tombs of old warriors. I've made another sacrifice. I had to, there's no escape from demons. History is imprinted on the stone walls and on this recording. Old, unholy, sinister, melodic black metal! Dark myths come alive again!


Recenze/review - VARATHRON - Patriarchs of Evil (2018):

tracklist:
1. Ascension
2. Hegemony of Chaos
3. Crypts in the Mist
4. Cimmerian Priesthood
5. Sinners of the Crimson Temple
6. Immortalis Regnum Diaboli
7. To the Gods of Yore
8. Shrouds of the Miasmic Winds
9. Swamp King
10. Constellation of the Archons

středa 6. prosince 2023

Recenze/review - INCULTER - Morbid Origin (2023)


INCULTER - Morbid Origin
CD 2023, Edged Circle Productions

for english please scroll down

Byla absolutní tma a bloudil jsem nekonečnými chodbami podzemí. Najednou jsem uslyšel děsivou a šílenou ozvěnu. Připomínala mi nářek, který jsem kdysi slýchával v devadesátých letech minulého století. Oheň a mráz, na hrubé kusy nasekané maso, desítky mrtvých těl, uložených v kruhu. Nejdříve je nutné zapálit oheň. Oltář je připraven. Chybí už jenom hudba, která by doplnila morbidně krásnou atmosféru. Opět jsem zvolil novou desku norských maniaků INCULTER. 

Je totiž po okraj narvaná pravým, nefalšovaným thrashem, je ušpiněná black metalovými náladami a svět je při poslechu opět velmi temným místem. Třetí dlouhohrající deska v řadě, třetí zásek přímo do rakve. Takhle se hrálo za dob mého mládí a podobnou muziku mám zakódovanou v genech. Jen musí být opravdová, uvěřitelná, ryzí. A tohle všechno Norové umí na výbornou. 


Podobných smeček je v dnešní době velká spousta a poslední roky je trošku problém se v nich vyznat. Nicméně, INCULTER nejsou jenom kopií věcí minulých. Pánové přinášejí i velké množství svých nápadů. Nepřesahují sice mantinely daného stylu, ale jejich řemeslo je velmi dobré. Pokud máte rádi smečky jako SODOM, AURA NOIR, DESASTER, DEATHHAMMER, CONDOR, ale třeba i starou SEPULTURU a METALLICU ("Ride the Lightning"), budete spokojeni i s novým albem "Morbid Origin". Doba i svět se za poslední roky hodně změnily, ale dobrá hudba zůstává. Jsem rád, že ještě existují skupiny, které drží dál prapor thrashe, blacku i heavy metalu. Je v tom sice asi velký kus nostalgie, ale já stejně poslouchám metal celý život hlavně srdcem a tak mi určitá nepůvodnost těchto norských maniaků nevadí. Ona se totiž novinka velmi dobře poslouchá  a mívám na tváři takový ten spokojený úsměv, který mám vždy, když je mi dobře na mé černé duši. Než odejdu z tohoto světa, tak se budu dál toulat temnotou, navštěvovat staré katakomby, pořádat rituály plné temných myšlenek a uctívat hudbu, jakou hrají INCULTER. Hrají ji totiž dobře, bez příkras a zbytečností. Neznám nic lepšího, než vychlazené pivo, páteční večer a odpočinek v mé oblíbené rakvi. A když mi k tomu hrají desky jako je "Morbid Origin", tak potom už víc nepotřebuji. Pokud jste šediví metalové psi a nebo vyznáváte novou vlnu pradávných riffů a melodií, neváhejte ani chvilku. Black thrash metalové ozvěny ze starých opuštěných kobek! 


Asphyx says:

It was absolutely dark and I wandered through the endless corridors of the underground. Suddenly I heard a terrifying and maddening echo. It reminded me of a wail I once heard in the 1990s. Fire and frost, flesh chopped into coarse pieces, dozens of dead bodies laid in a circle. The first thing to do is light a fire. The altar is ready. All that's missing is the music to complete the morbidly beautiful atmosphere. Once again, I've chosen the new album by Norwegian maniacs INCULTER. 

It is packed to the brim with true, unadulterated thrash, it is soiled with black metal moods and the world is again a very dark place when listening to it. Third long-playing album in a row, third hit right in the coffin. This is how it was played in the days of my youth and similar music is coded in my genes. It just has to be real, believable, pure. And the Norwegians are good at all that.


There are a lot of similar packs nowadays and in the last years it is a bit difficult to find your way around them. However, INCULTER are not just a copy of things past. The gentlemen also bring a lot of their own ideas. They don't go beyond the confines of the style, but their craft is very good. If you like packs like SODOM, AURA NOIR, DESASTER, DEATHHAMMER, CONDOR, but also old SEPULTURA and METALLICA ("Ride the Lightning"), you will be satisfied with the new album "Morbid Origin". The times and the world have changed a lot in the last years, but good music remains. I'm glad that there are still bands out there that still hold the banner of thrash, black metal and heavy metal. There's probably a big piece of nostalgia in it, but I've been listening to metal all my life mostly with my heart, so I don't mind a certain unoriginality of these Norwegian maniacs. The novelty is very easy to listen to and I have that satisfied smile on my face that I always have when I'm feeling good about my black soul. Before I leave this world, I will continue to wander through the darkness, visit old catacombs, hold riuttals full of dark thoughts and worship music like INCULTER play. Because they play it well, without exaggerations and unnecessary things. I don't know anything better than a cold beer, Friday night and resting in my favorite coffin. And when they play records like "Morbid Origin", that's all I need. If you're a grey metal hound, or you're into the new wave of ancient riffs and melodies, don't hesitate a moment. Black thrash metal echoes from old abandoned dungeons!


Recenze/review - INCULTER - Fatal Visions (2019):
https://www.deadlystormzine.com/2019/04/recenzereview-inculter-fatal-visions.html

TRACKLIST
1. Intro
2. Death Reigns
3. Age of Reprisal
4. Chained to the Void
5. Children of Demise
6. Extinction
7. Morbid Origin
8. Perennial Slaves
9. Lethal Salvation

LINE-UP
Remi André Nygård - Guitars / Vocals
Lasse Udjus - Guitar
Daniel Tveit - Drums

Session bass by Bård Inge Nygård and Cato Bakke.

úterý 28. listopadu 2023

Recenze/review - DETHRONED - A Bridge to Eternal Darkness (2023)


DETHRONED - A Bridge to Eternal Darkness
CD 2023, Dominance of Darkness Records

for english please scroll down

My už dávno nemusíme nikomu nic dokazovat. Když jste totiž začínali s hudbou v devadesátých letech minulého století a zůstali jste ji věrni po celou dobu svých obyčejných životů, tak víte své. Vyrůstali jsme mezi starými hroby, spali jsme v márnicích a poslouchali jenom black metal, který je opravdový a uvěřitelný. Našimi nejlepšími přáteli byli vždy nemrtví a démoni, kteří stejně jako německá kapela DETHRONED vždy nejlépe pochopili, o čem je chlad a tma. 

Pokaždé, když píšu o této black metalové legendě, jsem pokorný. Moc dobře si totiž pamatuji jejich kultovní demonahrávky z let 1995 - 1997. Pánové se po dlouhé odmlce mezi lety 1999 a 2007 vrátili a jsou silnější než kdy dřív. Oheň znovu hoří jasným černým plamenem. Nové album "A Bridge to Eternal Darkness" je toho jasným důkazem. 


Pokaždé, když jdu kolem kostela, tak si uvědomím, jak je víra slepá. Raději ráno ulehnu do své rakve a rouhám se spolu s DETHRONED. Jejich kov je špinavý, chladný, syrový, ale nezapomíná se ani na melodie, které v sobě obsahují takové zvláštní, nebál bych se napsat až melancholické nálady. Faktem, který velmi oceňuji je, že má kapela svůj jasný rukopis. Jasně, základem jsou klasické a tradiční postupy z norských a švédských katakomb, ale pánové přidávají i kus sebe samých. Vždy jsem vnímal jejich hudbu spíše jako obřad, jako pochmurné seance, než jenom jako muziku. Je samozřejmé, že si pánové dali pozor na zvuk, na obal, na celkovou produkci a dojem. Vše sedí perfektně na svých místech. Ne, novinka není přelomovým albem metalových dějin, ale to ani není účelem. Hraje se zde od srdce, uvěřitelně, s takovou tou těžko popsatelnou silou a energií, kterou musíte mít v sobě. Němci nadále bojují s nebem a dělají to velmi elegantně, zkušeně a uvěřitelně. Jestli jste, stejně jako já, zhnuseni lidmi, zprávami, celkovou atmosférou současného světa, potom je "A Bridge to Eternal Darkness" určeno i pro vás. Tohle je nahrávka pro fanoušky, kteří žijí dlouhé roky ve stínu a dovedou ocenit poctivost a mrtvolnou atmosféru. V ulicích se zase toulají přízraky. Hledají marně svoji cestu. Teprve, až si poslechnout tuhle desku, najdou svůj cíl. Chladnou, syrovou a krutou smrt. Za mě, starého metalového psa, nelze jinak, než novinku doporučit všem tmářům, zatraceným i démonům. Mystický, mrazivý black metalový obřad pro všechny prokleté!


Asphyx says:

We don't have to prove anything to anyone anymore. After all, if you started with music in the 1990s and have remained faithful to it throughout your ordinary lives, you know your stuff. We grew up among old graves, slept in morgues and listened only to black metal that was real and believable. Our best friends have always been the undead and demons, who, like the German band DETHRONED, have always understood best what coldness and darkness is all about. 

Every time I write about this black metal legend, I am humbled. Because I remember very well their cult demos from 1995 - 1997. After a long hiatus between 1999 and 2007, the gentlemen are back and stronger than ever. The fire is burning bright black again. The new album "A Bridge to Eternal Darkness" is a clear proof of that.


Every time I walk by a church, I realize how blind faith is. I'd rather lie down in my coffin in the morning and blaspheme along with DETHRONED. Their metal is dirty, cold, raw, but they don't forget the melodies, which contain such strange, I wouldn't be afraid to write melancholic moods. The fact that I appreciate very much is that the band has its clear signature. Sure, the basis is classic and traditional methods from Norwegian and Swedish catacombs, but the gentlemen add a piece of themselves as well. I've always seen their music as more of a ceremony, a somber seance, than just music. It goes without saying that the gentlemen have paid attention to the sound, to the packaging, to the overall production and feel. Everything fits perfectly in place. No, the new album is not a breakthrough album in metal history, but that's not the point either. It is played from the heart, believably, with that hard-to-describe power and energy that you have to have inside you. The Germans continue to fight the sky and they do it very elegantly, expertly and believably. If you, like me, are disgusted by the people, the news, the general atmosphere of the world today, then "A Bridge to Eternal Darkness" is for you too. This is a record for fans who have lived in the shadows for years and can appreciate honesty and deadpan atmosphere. There are ghosts roaming the streets again. searching in vain for their way. Only when they listen to this record will they find their destination. Cold, raw and cruel death. On behalf of me, an old metal dog, I can't help but recommend this new release to all darkies, cursed and demons alike. A mystical, freezing black metal ritual for all the damned!


tracklist:
1. Come To Me
2. Vinum Creaturae
3. Disciple Of The Elders
4. Colour Out Of Space
5. Void
6. Ewig Fäulnis
7. Ruf Der Tiefe
8. Descent
9. A Bridge To Eternal Darkness
10. Im Zeichen Des Bösen (Grausamkeit Cover)

pátek 10. listopadu 2023

Recenze/review - KYPCK - Prestupleniya protiv chelovechestva (Crimes Against Humanity) (2023)


KYPCK - Prestupleniya protiv chelovechestva (Crimes Against Humanity)
CD 2023, RANKA KUSTANNUS

for english please scroll down

Narodil jsem se v socialismu. Na velkém sídlišti v průmyslovém městě. Chodili jsme do průvodů a věřili falešným slibům. Přísahali jsme na vlast a potkávali temné vojáky ze Sovětského svazu, kteří měli u nás základnu. Pamatuji si, že se nikdy neusmívali. Všichni nám lhali a dodnes v nás zůstala zvláštní pachuť. Všude kolem byla šeď, beton a dělnická pěst továrny. Asi pochopíte, že nechci, aby se to někdy opakovalo. Poslouchám nové album finských doom metalistů KYPCK a mrazí mě v zádech. Vrací se mi vzpomínky, vidím před sebou pochodovat další dav.

Tahle kapela je natolik svá a originální, že je velmi těžké jejich hudbu jakkoliv popisovat. Bez poslechu jednotlivých těžkých a melancholických melodií, bez skvěle zpracovaných vokálů, jsou jakákoliv slova zbytečná. Lepší je si sednout a nechat na sebe novinku působit. 


Události posledních let nám ukazují, že se toho příliš na Východě nezměnilo. Začala válka na Ukrajině a na mě opět dýchla bolest. Kdysi jsme poslouchali budovatelské písně a smáli se na fotkách v táborech v lesích. Kdo nezažil, nepochopí. Tohle jsou vzpomínky, které nelze nijak přenést. Finové tohle všechno vzali, dali tomu skvělý zvuk a produkci a vypálili to na hudební nosič. Totalita má vždy svoji temnou stránku, svoje krutá vězení, gulagy, politické vězně a jakoukoliv ztrátu svobody slova. Skladby jsou naléhavé, majestátní, vznešené a zároveň těžké a temné. Jako duše vojáka, kterého donutili zabíjet. Už zase znějí sirény, už zase se vyhrožuje jadernými zbraněmi. Jsem opravdu rád, že existuje kapela, která na to upozorňuje. A dělá to velmi elegantním a inteligentním způsobem. Po hudební stránce se potom jedná o klasický, melodický doom metal, se spoustou sugestivním prvků. Uběhlo mnoho let a žijeme ve svobodě. Bohužel mi poslední dobou připadá, že si toho spousta lidí vůbec neváží. Nostalgicky vypráví o starých dobrých časech. Jakoby zapomněli na všechnu tu šeď a tmu, která nás všechny objímala jako slizký had. Jsem opravdu rád, že se mi tohle album dostalo do rukou. Trávil jsem s ním spoustu času a chodil studeným městem. Ještě je kolem mě mnoho budov z dob socialismu, ještě máme hodně pomníků. Dodnes nechápu, jak mohl takhle dopadnout národ, který dal světu Dostojevského („Nejtěžší zločiny jsou ty, které činíme ve skrytu srdce") či Čajkovského. Finští doomaři ve mě rozdrásali staré vzpomínky na dětství. Vzali mě na výlet do doby, kterou jsem prožil a pamatuji si ji. Patří jim za to velký dík. Jejich muzika je velmi syrová a majestátní. Zasáhla mě přímo do srdce, přímo do podvědomí. Poslední album kapely pod jménem KYPCK je doom metalovým výletem plným bolesti, melancholie a strachu z totality! 


Asphyx says:

I was born in socialism. In a big housing estate in an industrial city. We went to parades and believed in false promises. We swore on our country and met dark soldiers from the Soviet Union who were based in our country. I remember they never smiled. They all lied to us, and to this day we still have a strange aftertaste. There was grey, concrete and factory workers all around. You'll probably understand that I don't ever want that to happen again. I'm listening to the new album by Finnish doom metallers KYPCK and I'm getting chills. Memories come flooding back, I see another crowd marching in front of me.

This band is so unique and original that it is very hard to describe their music in any way. Without listening to the individual heavy and melancholic melodies, without the superbly crafted vocals, any words are useless. Better to sit back and let the novelty wear off.


The events of recent years show us that not much has changed in the East. The war in Ukraine has begun and the pain has been breathed on me again. We used to listen to the songs of the builders and laugh at the photos in the camps in the forests. Those who have not experienced it will not understand. These are memories that cannot be transferred in any way. The Finns took all of this, gave it a great sound and production and burned it onto a record. Totalitarianism always has its dark side, its cruel prisons, gulags, political prisoners and any loss of freedom of speech. The songs are urgent, majestic, sublime and at the same time heavy and dark. Like the soul of a soldier who was forced to kill. Sirens are sounding again, nuclear weapons are being threatened again. I'm really glad there's a band that's calling attention to this. And it does it in a very elegant and intelligent way. Musically, then, it's classic, melodic doom metal, with lots of suggestive elements. Many years have passed and we live in freedom. Unfortunately, lately it seems to me that many people do not appreciate it at all. They talk nostalgically about the good old days. It's as if they've forgotten all the grey and darkness that used to envelop us all like a slithering snake. I'm really glad I got my hands on this album. I've spent a lot of time with it, walking through the cold city. There are still a lot of buildings from the socialist era around me, we still have a lot of monuments. I still don't understand how a nation that gave the world Dostoyevsky ("The worst crimes are those we commit in the secret of the heart") or Tchaikovsky could have ended up like this. The Finnish doomsayers tore at me old memories of my childhood. They took me on a trip to a time I lived through and remember. I owe them a big thank you for that. Their music is very raw and majestic. It hit me right in the heart, right in the subconscious. The band's latest album under the name KYPCK is a doom metal trip full of pain, melancholy and fear of totalitarianism!





Tracklist:
Ty isportil vse (You Ruined Everything)
Kreshchenie v Novosibirske (Epiphany in Novosibirsk)
Na poslednem prichale (On The Last Pier)
Krasnye pyatna (Red Stains)
Ya teper nenavizhu svet (Now I Hate The Light)
Chernyi bal (Dark Party)
Prostoi rasskaz - Ya sam soboyu (A Simple Tale / All By Myself)
Zamerlo more mechty (The Sea Of Dreams Has Frozen)
Korablestroitelei (Shipbuilders' Street)
Poet (The Poet)
Zhnets (Reaper)

Line-up:
Erkki Seppänen – vocals
Sami Lopakka – guitars
Sami Kukkohovi – guitars
Jaakko Ylä-Rautio – bass
Antti Karihtala – drums and percussion

čtvrtek 9. listopadu 2023

Recenze/review - ALASTETH - The Nihilism of Alasteth (2023)


ALASTETH - The Nihilism of Alasteth
CD 2023, Schwarzdorn Production

for english please scroll down

Když jsem rozřízl mrtvolu ležící na chladné desce, vylezly z ní tisíce červů. Larvy, kroutící se ve zběsilém rytmu. Pitevní protokol mluvil jasně. Pohlaví - žena. Příčina smrti - děs. Neměla oči, přesto se na mě dívala, měla zašitá ústa, přesto jsem slyšel její hlas. Naposledy se mi to stalo v devadesátých letech minulého století. Když jsem byl na dlouhém výletě na severu Evropy. Ano, tentokrát máme co do činění s black metalem, který je shnilý a prašivý, jako ruka staré mrtvoly. 

Hrát tenhle styl nejde, pokud mu nevěříte na sto procent. Kapel, které umí děsivé pózy a nejde z nich strach, je kolem možná až příliš. Němečtí ALASTETH patří do druhé skupiny. Mezi tmáře, mezi prokleté, kteří umí napsat skladbu, u které uvidíte své noční můry. Historie muzikantů sahá až k počátkům black metalu. Dva poslové apokalypsy - Alastor a Beleth. Vrátili se, aby nám předčítali zvrácené modlitby určené k vyvolání temných sil. Nutno rovnou dodat, že se jim to daří na výbornou. 


Je to chlad a absolutní, neproniknutelné tma, které mě doslova pohltily. Tahle deska hoří ryzím, jasným černým plamenem. Surové, ostré melodie, děsivé vokály. Připadám si, jako bych opravdu navštívil starou kobku, do které byly vždy pohřbívány mrtvoly prokletých. Cítím mráz v kostech, kývám se do rytmu, jako zkušený hrobník. V hudbě si už hodně vybírám a ALASTETH mě dostali. Stačilo několik prvních poslechů a ihned jsem věděl, že plujeme na stejné vlně. Vše je zahalené do tajemné, krvavé mlhy. Pánové jsou opravdoví a uvěřitelní. Hrají si nihilistickými náladami jako šelma se svojí kořistí. Navíc umí napsat skladby, které pálí a žhnou. Určitě to znáte. Ten divný pocit v žaludku, když jdete kolem kostela. Chrám lží a nenávisti. Rozhřešení stejně nikdy nedostanete. Za krásnou tváří a milými řečmi se ukrývá přetvářka a klam. Němci na to jdou přímo, bez kompromisů a dělají to velmi návykově. A kříže u toho hoří jasným plamenem! Pokud máte rádi tvorbu třeba takových TAAKE, DARKTHRONE, SATYRICON, potom je tahle rakev i pro vás. "The Nihilism of Alasteth" je sice debutovým albem, ale jsou pod ním podepsáni zkušení muzikanti. Ti si dali velký pozor, aby měli skvělý zvuk, obal i celkovou produkci. Fanoušek dostane přesně to, co si žádá. Starodávný rituál, u kterého praskají kosti. Když jsem rozřízl mrtvolu ležící na chladné desce, vylezly z ní tisíce červů. Larvy, kroutící se ve zběsilém rytmu. Pitevní protokol mluvil jasně. Pohlaví - žena. Příčina smrti - děs. Ryzí, pravý, starodávný black metal, u kterého potkáte duše prokletých! Mrazivé inferno!


Asphyx says:

When I cut open a corpse lying on a cold slab, thousands of maggots came out. Larvae writhing in a frantic rhythm. The autopsy report was clear. Sex - female. Cause of death - terror. She had no eyes, yet she looked at me, her mouth was sewn shut, yet I heard her voice. The last time that happened to me was in the 1990s. When I was on a long trip to northern Europe. Yes, this time we're dealing with black metal that's rotten and dusty, like the hand of an old corpse. 

You can't play this style unless you believe in it 100%. There are maybe too many bands around that can strike scary poses and not be scared. German ALASTETH belong to the second group. Among the dark ones, among the cursed ones, who can write a song that will make you see your nightmares. The history of the musicians goes back to the beginnings of black metal. Two messengers of the apocalypse - Alastor and Beleth. They've returned to read us twisted prayers designed to summon dark forces. I should add that they're doing a great job.


It is the coldness and absolute, impenetrable darkness that literally engulfed me. This record burns with a pure, bright black flame. Raw, sharp melodies, eerie vocals. I feel like I've really visited an old dungeon where the corpses of the damned have always been buried. I feel the chill in my bones, swaying to the rhythm, like an experienced gravedigger. I've made a lot of choices in music and ALASTETH have got me. The first few listens were enough and I immediately knew we were on the same wavelength. Everything is shrouded in a mysterious, bloody fog. The gentlemen are real and believable. They play with nihilistic moods like a beast with its prey. Plus, they can write songs that burn and glow. I'm sure you know the drill. That weird feeling in your stomach when you walk past a church. A temple of lies and hatred. You'll never get absolution anyway. Behind the pretty face and the nice talk, there is hypocrisy and deception. The Germans go straight for it, without compromise, and do it in a very addictive way. And the crosses burn brightly! If you like the work of the likes of TAAKE, DARKTHRONE, SATYRICON, then this coffin is for you too. "The Nihilism of Alasteth" is a debut album, but it is signed by experienced musicians. They have taken great care to have a great sound, cover and overall production. The fan will get exactly what they ask for. An ancient ritual that cracks your bones. When I cut open a corpse lying on a cold slab, thousands of maggots came out. Maggots writhing in a frenzied rhythm. The autopsy report was clear. Sex - female. Cause of death - terror. Pure, true, ancient black metal, where you meet the souls of the damned! A freezing inferno!


Tracklist:
The Return (Of The Ancient Gods)
The Nihilism of Alasteth
V.O.I.D. (Visions of Impenetrable Darkness)
Forever Forlorn
Henchmen of Perverted Devotion
Faded Glory

Bonus Tracks (CD Version):
Durch den tiefen Wald (Alasteth's Zarathustra Remake)
 …Still Wandering

Line-up:
Alastor - Vocals & Lyrics
Beleth - Instruments

pondělí 30. října 2023

Recenze/review - TEUFELSBERG - Pakt mit dem Teufel (2023)


TEUFELSBERG - Pakt mit dem Teufel
CD 2023, Signal Rex

for english please scroll down

Pokaždé, když exhumuji nějaký starý hrob v téhle oblasti, tak mě mrazí v zádech. Mám neodbytný pocit, že se mnou dávno mrtví rozmlouvají. Křičí na mě a jejich slova jsou plná vzteku a nenávisti. Kdysi prokletí se navěky toulají mezi naším a oním světem. Nepomáhají modlitby, ani zaříkávání, zbyla jen na kost ohlodaná hudba, plná syrového, divokého black metalu. TEUFELSBERG z Polska navazují na to nejlepší, co kdysi scéna přinesla. Jsou true a ortodoxní a věřím jim každý tón, každou notu. Mám to takhle nastavené. Hudba mě musí drásat, musím díky ní mít děsivé noční můry.

Základem je klasický, tradiční černý kov, ukovaný z té nejkvalitnější oceli. Songy mají náležitě pochmurnou a temnou atmosféru. Setkali jsme se dnes na tomto hrobě, abychom vyvolali duše démonů. Sepněte ruce a poklekněte. Oheň hoří jasným plamenem a pentagram září do tmy! 


Album je určeno pro všechny okultisty, nihilisty a tmáře. Abyste "Pakt mit dem Teufel" zcela pochopili, musí být vaše duše černá a musíte trávit celý svůj život ve stínu. Kapela odkazuje na devadesátá léta minulého století a dělá to velmi zkušeně a elegantně. Pánové sice nepřinášejí nic nového, ale to ani nikdo nechce. Děsivá atmosféra je všude přítomná. Chlad, temnota a beznaděj. Nic jiného už neexistuje. Netuším, kdy se to stalo a asi to už nikdy nezjistíme, ale dnes je zcela jasné, že zlo zvítězilo. Ulicemi se toulají lidé bez tváře, bez názoru. Mají mrtvý pohled. Jednou je vykopou z hrobu a budou vypadat úplně stejně, jako prokletí. TEUFELSBERG překládají v rámci žánru spoustu zajímavých momentů a pasáží. Oběť je připravena a krev teče proudem. Následuje tanec na hrobech v rytmu téhle desky. Zvuk, obal, provedení i produkce, vše je v nejlepším pořádku. Můžete si tak užít pradávné rituály pro vyvolání kruté smrti i temných sil. U black metalu vždy nejvíc záleží, jestli lze kapele věřit jejich morbidní práci. Poláci neznají slitování. Jsou maniakální, ďábelští, šílení. A hlavně opravdoví a uvěřitelní. Dovedu si představit starou kobku, hluboko pod zemí. Po zdech stéká hnis a v řetězech se zmítá další oběť. Kapela hraje nahlas a vše postupně graduje. "Pakt mit dem Teufel" je deska, která se povedla po všech stránkách. Odkapává z ní zkažená krev. Pokud máte tenhle styl rádi, je pro vás novinka doslova povinnost. Nepomáhají modlitby, ani zaříkávání, zbyla jen na kost ohlodaná hudba. Syrový, mrazivý, divoký black metal ze starých plesnivých hrobů! Satan, Smrt, Temnota!


Asphyx says:

Every time I exhume an old grave in this area, I get chills. I get the nagging feeling that the long-dead are talking to me. They're shouting at me, and their words are full of anger and hatred. The once cursed wander forever between this world and the next. Prayers and incantations are of no avail, all that's left is the bone gnawing music, full of raw, savage black metal. TEUFELSBERG from Poland continue the best of what the scene once brought. They are true and orthodox and I trust them with every note, every note. I have it set up like that. The music has to make me shiver, it must give me nightmares.

The basis is classic, traditional black metal, forged from the finest steel. The songs have a suitably gloomy and dark atmosphere. We meet today on this grave to summon the souls of demons. Join hands and kneel. The fire burns bright and the pentagram glows into the darkness!


The album is intended for all occultists, nihilists and obscurantists. To fully understand "Pakt mit dem Teufel", your soul must be black and you must spend your whole life in the shadows. The band refers to the 1990s and does it very skilled and elegantly. The gentlemen don't bring anything new, but nobody wants that either. The eerie atmosphere is everywhere present. Cold, dark and hopeless. Nothing else exists. I don't know when it happened and we'll probably never know, but it's very clear today that evil has won. Faceless, voiceless people roam the streets. They have a dead look. One day they'll be dug out of the grave and they'll look just like the damned. TEUFELSBERG translates a lot of interesting moments and passages within the genre. The victim is ready and the blood is flowing. This is followed by dancing on graves to the rhythm of this record. The sound, the cover, the performance and the production, everything is in the best order. You can enjoy the ancient rituals to invoke cruel death and dark forces. With black metal, it always matters most if a band can be trusted with their morbid work. Poles know no mercy. They are maniacal, diabolical, insane. And above all, real and believable. I imagine an old dungeon, deep underground. Pus dripping down the walls, another victim in chains. The band plays loudly, and everything gradually builds up. "Pakt mit dem Teufel" is a record that succeeds on all counts. It's dripping with bad blood. If you like this style, this new release is literally a must for you. Prayers and incantations don't help, all that's left is the music chewed to the bone. Raw, freezing, savage black metal from the old moldy graves! Satan, Death, Darkness!


Tracklisting
1. Hunger etter synd
2. Der ruf des Mephistopheles
3. Gospel of Diabolical Freedom
4. La Beauté du Diable
5. Noc Walpurgii, Lucyfera Dar!
6. Wpiekłowstąpienie (in Herrlichkeit inmitten der Flammen)

úterý 24. října 2023

Recenze/review - MALOKARPATAN - Vertumnus Caesar (2023)


MALOKARPATAN - Vertumnus Caesar
CD 2023, Invictus Productions

for english please scroll down

Moc dobře víš, že když tento lektvar vypiješ, zemřeš. Lidské dějiny jsou plné krve, násilí a boje o moc. MALOKARPATAN se tentokrát vydali na dlouhý výlet do doby císaře Rudolfa II. Opět nám přinášejí zajímavý mix hudebních melodií, které působí velmi svěže, zajímavě. Kapela má již dlouhé roky svůj vlastní rukopis. Stačí mi většinou několik prvních tónů a ihned je poznám. Včera jsem byl v jednom starém chrámu v našem městě. Byla tam výstava morbidních obrazů.

Nějak se mi všechno spojilo v jedno. Poslouchám "Vertumnus Caesar", popíjím prudký jed a doufám, že získám nesmrtelnost. Umírám pomalu, ale hudba nakonec přetrvá věky. Přede mnou se promítá na zeď spousta podivných představ. MALOKARPATAN jsou zpět silnější než kdy dřív.


Zasažen jejich osudem jsem ve starém sklepení. Máme tu laboratoř, jsme kouzelníci, zaříkáváme, objevujeme, proklínáme, mícháme lektvary, které vás uhranou. Stejně jako tahle deska, stejně jako podmanivá a hravá atmosféra celé nahrávky. Zvuk, obal, nápady, vše je podřízeno podmanivým melodiím. Zazní jemné odkazy na MASTER´S HAMMER, ROOT, BATHORY, VENOM, MERCYFUL FATE, NEGURA BUNGET, zemitý black metal, náznaky rockové opery, klasický poctivý heavík i progresivní prvky. Prostudujte si texty, jsou opravdu zajímavé. Připadá mi, že MALOKARPATAN vytáhli z archívů spoustu zajímavých a neotřelých motivů. Často si říkám, že podobná hudba se musí poslouchat srdcem. Musí se nechat plynout, jen tak, jako mrtvá voda ze studně. Kapela se nebojí použít různé lidové i klasické nástroje a dělá to velmi elegantně. Slováci na novince dále zdokonalují svoje nápady. Je pro mě hrozně příjemné je poslouchat. Rád se k nové desce stále vracím, nejlépe v noci, když je všude klid. Zavřu oči a najednou jsem na dvoře Rudolfa II., spolu s hvězdáři, vědci, šarlatány i démony. Připadá mi, že skladby jsou napsány krví. Líbí se mi ostrý zvuk kytar, zpracování vokálů, ale hlavně celkový dojem a nálada celého alba. Pokud máte bohatou fantazii a jste hudebními gurmány, mohu vám novou nahrávku jenom doporučit. Zní jako ozvěny starých časů, jako mrazivá výpověď o naší historii. Poslouchám "Vertumnus Caesar", popíjím prudký jed a doufám, že získám nesmrtelnost. Umírám pomalu, ale hudba nakonec přetrvá věky. Vznešený, majestátní black heavy metalový výlet do tajemných časů alchymie a okultních věd! 


Asphyx says:

You know very well that if you drink this potion, you will die. Human history is full of blood, violence and power struggles. MALOKARPATAN took a long trip to the time of Emperor Rudolph II. Once again, they bring us an interesting mix of tunes that feel very fresh and interesting. The band has had its own signature for many years. I usually just need the first few notes and I recognize them immediately. Yesterday I was in an old church in our town. There was an exhibition of morbid paintings.

Somehow it all came together for me. I'm listening to "Vertumnus Caesar", drinking strong poison and hoping to gain immortality. I'm dying slowly, but the music will last forever. Ahead of me, many strange images are projected on the wall. MALOKARPATAN are back stronger than ever.

Struck by their fate, I'm in an old basement. We have a laboratory, we are magicians, we cast spells, we discover, we curse, we mix potions that will enchant you. Just like this record, just like the captivating and playful atmosphere of the whole record. The sound, the cover, the ideas, everything is subordinated to the captivating melodies. There are subtle references to MASTER'S HAMMER, ROOT, BATHORY, VENOM, MERCYFUL FATE, NEGURA BUNGET, earthy black metal, hints of rock opera, classic honest heavy and progressive elements. Study the lyrics, they are really interesting. It seems to me that MALOKARPATAN have pulled out a lot of interesting and fresh themes from the archives. I often think that music like this must be listened to with the heart. It has to be allowed to flow, just like dead water from a well. The band is not afraid to use various folk and classical instruments and does it very elegantly. The Slovaks continue to refine their ideas on the new album. I find it terribly pleasant to listen to them. I like to keep coming back to the new record, preferably at night when it's quiet everywhere. I close my eyes and suddenly I'm in the court of Rudolph II, along with stargazers, scientists, charlatans and demons. It seems to me that the songs are written in blood. I like the crisp sound of the guitars, the processing of the vocals, but most of all the overall feel and mood of the whole album. If you have a rich imagination and are a musical gourmet, I can only recommend this new recording. It sounds like echoes of old times, like a chilling testimony of our history. I'm listening to "Vertumnus Caesar", drinking violent poison and hoping to gain immortality. I'm dying slowly, but the music will eventually last for ages. A sublime, majestic black heavy metal trip to the mysterious times of alchemy and occult sciences!


about MALOKARPATAN on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - MALOKARPATAN - Krupinské ohne (2020)

Recenze/review - MALOKARPATAN - Nordkarpatenland (2017)


TRACKLIST:
1. Na okraji priepaste otevíra sa hviezdny zámek
(On the Side of the Abyss, the Starry Castle Opens)
2. Kočár postupuje temnomodrými dálavami na juhozápad
(The Carriage Moves Southwest Through the Dark-Blue Distances)
3. Vertumnus Caesar
4. Vovnútri chlácholivého útočišta kunstkamru
(Withinside the Kunstkammer's Soothing Solace)
5. Panstvo salamandrov jest v kavernách zeme
(The Mansion of Dragons Is in Caverns of the Earth)
6. Maharal a Golem
(The Maharal and the Golem)
7. Mnohoraké útrapy milostpána Kelleyho
(The Manifold Sufferances of Sir Kelley)
8. I hle, tak zachádza imperiálna hviezda
(And Lo, Thus the Imperial Star Descends)


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine