DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 3. října 2018

Recenze/review - MASTER - Vindictive Miscreant (2018)


MASTER - Vindictive Miscreant
CD 2018, Transcending Obscurity Records

 for english please scroll down

 Jsem death metalovým archeologem již dlouhá léta. Stále rád objevuji nové smečky, navštěvuji opuštěné katakomby a exhumuji staré hroby. Pokaždé se ale rád vracím do hrobek, které jsou pro mě jistotou a zárukou, že v nich naleznu dobrou muziku. MASTER jsou živoucí legenda, jeden ze symbolů death metalu jako takového. Letos přicházejí s novou deskou "Vindictive Miscreant", u které opět praskají kosti tlakem, silou a energií.

 Novinka se neskutečně povedla. MASTER jsou ve velmi dobré formě. Nové skladby doslova devastují, ničí, připomínají tsunami v opuštěné márnici. Kombinace typických ostrých death thrashových riffů, Paulova vokálu a maniakálních bicích, dělají z alba doslova povinnost pro všechny nadšené archeology smrti. 



 "Vindictive Miscreant" je oproti předchozím albům opět o nějaký řád temnější. Je odpovědí na současný zkažený svět. MASTER nejsou jen ikona, kterou my staří fanoušci uctíváme, ale i kapela, která má co říct i v dnešní době. Připomínají buldozer, perfektně seřízený stroj na zabíjení, který před sebou hrne obrovské hromady kostí. Totální underground, absolutní death metal! Odkrývám další vrstvu prachu a špíny. Šklebí se na mě do tmy zářící lebky. Pouštím si ke své práci "Vindictive Miscreant" a mám pocit, že nemrtví ožívají. Tančíme nekonečný záhrobní tanec, nasáváme zkažený vzduch. Do márnice si vylepíme krásný plakát, s motivem alba (Mark Copper) a budeme spolu s Paulem řvát do tmy texty. Novinka je neskutečně heavy, nepostrádá poctivý rockový feeling. Rozsekala mě na malé kousky, popraskaly mi všechny kosti v těle a hlava pukla tlakem. Budiž to důkazem, že MASTER letos vydali vynikající nahrávku doslova po okraj narvanou smrtí. Dokonalá esence chladu, smrti a temnoty!



Asphyx says:

 I've been a death metal archaeologist for years. I still love to discover new bands, I visit abandoned catacombs, and exhume the old tombs. But I always like to go back to the tombs where I am sure and have a guarantee that I will find good music in them. MASTER are a living legend, one of the symbols of death metal as such. This year they comes with a new album "Vindictive Miscreant", in which the bones are again bursting with pressure, strength and energy.



The novel was incredibly successful. MASTER are in very good form. New songs are literally devastating, destroying, reminiscent of the tsunami in a deserted morgue. The combination of typical sharp death thrash riffs, Paul's vocals and maniacal drums make the album literally a duty for all enthusiastic death archaeologists.

"Vindictive Miscreant" is again darker than previous albums. It is the answer to the current troubled world. MASTER is not just an icon that old fans worship, but also a band that has something to say even today. They remind you a bulldozer, a perfectly tuned killing machine in which pushing front a huge pile of bones. Totally underground, absolute death metal! I'm revealing another layer of dust and dirt. To the dark shinning skulls watching me. I'm listening at my work "Vindictive Miscreant", and I feel that undead come alive. We dance endless dungeon dance, suck up the rotten air. We put a beautiful poster with the motif of the album (Mark Copper) into the mortuary and we will scream lyrics with the Paul in the dark. The new album is incredibly heavy, it does not lack a true rock feeling. I am split into small pieces, all bones in my body are cracked and my head pounded. This is proof that MASTER has released an excellent record this year literally for the edge of death. The perfect essence of cold, death and darkness!


Tracklist:
1. Vindictive Miscreant
2. Actions Speak Louder Than Words
3. Replaced
4. The Inner Strength Of The Demon
5. The Book
6. Engulfed In Paranoia
7. The Impossible Of Dreams
8. Stand Up And Be Counted

Band:
Paul Speckmann – Vocals, Bass
Zdenek Pradlovsky – Drums
Aleš Nejezchleba – Guitars and solos

NECROPHOBIC will perform at Eindhoven Metal Meeting 15.12.2018 and Vienna Metal Meeting 11.05.2019

DEADLY STORM ZINE IS ON TWITTER!


Ahoj,
již nějaký čas je aktivován účet twitter, kde můžete nalézt nejčerstvější aktualizované zprávy z našeho - vašeho blogu. Tak pokud máte chuť, sledujte:

DEADLY STORM ZINE IS ON TWITTER! 

https://twitter.com/jakubasphyx

Přeji krásný den a děkuji všem za přízeň! Jakub zvaný Asphyx

úterý 2. října 2018

Rozhovor - JUNGLE ROT - Žijeme v šialenom svete.


Rozhovor s legendární death metalovou skupinou JUNGLE ROT.

Odpovídal Dave Matrise.

Přeložila a  otázky připravila Petra, děkujeme!

Nazdar JUNGLE ROT! Ako sa máte, chlapci? Práve počúvam Vašu čerstvú dosku stále dookola a totálne mi drví všetky kosti v tele. Splnila Vaše očakávania? Podeľte sa s našimi čitateľmi s pocitmi krátko po vydaní nového albumu. 

Ahoj, darí sa nám celkom dobre. Som rád, že sa ti nový album páči. Veľmi ma teší, ako skvelo to všetko s našou novou nahrávkou dopadlo. Vedel som, že sme do toho dali veľa úsilia, ale nebol som si istý až pokým som nepočul ohlasy fanúšikov, ktorí nám zdelili svoje pocity. Šlo väčšinou o pozitívne spätné väzby a v mnohých názoroch je označovaný ako album roka. Počuť niečo také robí človeku veľkú radosť. 


Prečo je nový album bez názvu, respektíve nesie názor "Jungle Rot"? Myslím, že kapely väčšinou vydávajú rovnomenné albumy ako symbol nejakého nového začiatku, zvyčajne to tak býva po opätovnom návrate na scénu, alebo keď kapela oslavuje nejaké výročie. Avšak, ani jeden z týchto prípadov neodzrkadľuje vašu situáciu, tak prečo? 

Raz sme si tak všetci spolu sadli s cieľom prísť s nejakým originálnym menom pre novú nahrávku. Začali sme len tak chrliť rôzne alternatívy, ale ani jedna nefungovala. Tak som povedal chalanom, prečo nepoužijeme jednoducho JUNGLE ROT. Veď doteraz sme mali všetky tie skvelé názvy, ale nikdy sme doske nedožičili jednoduché meno kapely. Po 25 rokoch, keď máme vonku desať albumov, si to táto kapela zaslúži. Mám pocit, že názov albumu JUNGLE ROT hovorí v tomto bode našej kariéry za všetko. 


Veľmi sa mi páči obal album, je taký povedzme tomu viac moderne poňatý, možno vhodnejší pre technické death metalové spolky ako Faceless alebo Artificial Brain. Všetky vaše obaly doposiaľ majú nejaké spojenie s vojnou. Na prvý pohľad som však na novej doske takéto znaky nenašla, ale po precíznejšom prezretí som si všimla nábojnicový pás, plynovú masku, takže.... stále spolupracujete s umelcom, ktorý vytvoril cover art aj na predchádzajúcich doskách? 

Áno, tuším, že sme vždy mali na obale nejaký motív s vojenskou tematikou. A na našom novom albume je to jeden z najlepších. Zobrazuje hnijúceho vojaka v jazere niekde v džungli. Gyula Havancsák je mužom, ktorý stojí za týmito chorými námetmi. Urobil pre nás obaly k predchádzajúcim piatim albumom a každý jeden bol lepší ako ten predošlý. Neviem ako to robí, my mu vždy pošleme len názov albumu, nad ktorým uvažujeme a on je vždy schopný ho skvelo zachytiť. Je to veľmi talentovaná osobnosť, ktorá miluje svoju prácu a ešte okrem toho je to aj skvelý chlap. 


Zaznamenala som, že vám chýba bubeník. V minulosti sa vám v zostave vystriedalo mnoho bubeníkov. Je situácia stále rovnaká alebo už máte nového bicmama na plný úväzok? 

Momentálne pracujeme so skvelým bubeníkom, ktorý sa volá Spencer. Naozaj sa nám veľmi páči. Posledných osem rokov alebo tak nejako sme si na nahrávanie dosiek alebo aj na väčšie turné bubeníka vždy len najímali. Momentálne naozaj nechceme žiadneho ďalšieho člena kapely, pretože je ľahšie si niekoho najať a zbytočne sa nezaoberať nejakými drámami alebo osobnými problémami, ktoré často zasahujú do chodu kapely, keď v nej máte ďalšieho člena. 

Nechcem veľmi rozpitvávať tému vašich textov, pretože je zjavné, že vaše albumy sú viac-menej venované vojne. Viac by ma zaujímalo, čo si myslíte o problematike držania a používania zbraní civilistami v Amerike. Možno máme tu v Európe trochu mylnú predstavu čo sa tohto týka, ale myslím si, že v Amerike je oveľa bežnejšie vlastniť zbraň na sebaobranu. To však často prináša oveľa viac násilia a nehôd obyčajným ľuďom. Čo si o tom myslíš? Je podľa teba správne, keď hocikto vlastní zbraň? 

To je veľmi chúlostivá téma. Ja osobne pracujem so zbraňami, takže ich používam na dennej báze, je to moje živobytie. Cítim, že je to jedno z našich najväčších práv vlastniť zbraň a obrániť seba samého ak je to potrebné. Vždy tu naokolo budú nejakí zlí ľudia, ktorí sa budú snažiť kradnúť, znásilňovať alebo vraždiť. Za všetkým, čo máme stojí naozaj tvrdá robota, a preto ak to bude potrebné budeme brániť naše životy, ako aj majetok, lebo máme právo to urobiť, takže....Ja osobne verím všetkým vykonaným previerkam nutným pre držanie zbraní, ktorými musí človek prejsť aby si zakúpil zbraň. Žijeme proste v šialenom svete. 


Ste súčasťou metalovej scény už viac ako 20 rokov. Vedeli ste porovnať scénu teraz a v čase, keď ste ešte len začínali? Bola viac súdržnejšia, silnejšia? Niekedy sa mi zdá, že v súčasnosti je metalová scéna viac rozdelená v tom zmysle, že tu máme neuveriteľné množstvo žánrov a fanúšikovia namiesto toho, aby boli "priateľmi v metale", často nevedia nájsť spoločnú reč kvôli rozdielom v ich obľúbenej metalovej muzike (napríklad fanúšik prog metalu a old school death metalu). Aký je Váš názor? 

Pre mňa scéna ako taká bola vždy rovnaká, ale neviem čo myslíš tým, že je dnes viac rozdelená. Samozrejme sú tu nejaké odlišnosti medzi scénou dnes a v predošlých časoch. Vtedy tu nebolo tak veľa kapiel, ktoré hrali to, čo my v našich začiatkoch, takže to bolo oveľa vzácnejšie, bolo jedinečné počuť takú kapelu naživo a tým pádom aj ju patrične oceniť. Dnes je scéna strašne presýtená množstvom rôznych žánrov a nemyslím si, že decká v súčasnosti vôbec vedia, čo majú radi. Pre mňa je to v konečnom dôsledku aj tak vždy len metal. 


Som si istá, že ste taktiež metalovými fanúšikmi. Chodíte ešte stále na koncerty a podporujete kapely? Aký album si si naposledy kúpil? Objavil si v poslednom čase nejakú kapelu, ktorú ťa oslovila? 

Samozrejme, že áno. Snažím sa podporovať ako sa to len v tejto dobe dá. Čím si starší, tým je to ťažšie, ale robím to najlepšie ako viem. V poslednej dobe ma veľmi oslovily kapely Skeletal Remains a Necrot. Obe kapely prinášajú späť starý old-schoolový žáner a držia túto vlajúcu vlajku veľmi vysoko. 

Vo všeobecnosti, keď metalové kapely pochádzajúce z US porovnávajú koncerty doma v Amerike s tými v Európe, európske koncerty väčšinou vedú. Máte s JUNGLEROT podobnú skúsenosť? Prečo je to tak? Ktorý koncert bol pre vás jedným z najlepších a prečo? 

Myslím si, že koncerty, tie sú všade rovnaké. Zvyčajne je to na oboch stranách okolo 250 fanúšikov, ktorí sa ukážu na koncerte či tu alebo v Európe. Čo robí Európu takou špecifickou sú jednoznačne festivaly a ich obrovské množstvo. V Amerike nemáme toľko festivalov, ktoré by zabookovali death metalovú alebo undergroundovú kapelu. Takmer všetko sú to nejaké korporátne udalosti hrajúce debilnú rádiovú muziku, ktoré sa opakujú každý rok. Pre mňa festival znamená vidieť a objavovať nové kapely po prvý raz. Jeden z mojich najlepších koncertov som zažil len nedávno na Heavy MTL festivale v Montreale, v Kanade minulé leto. Hrať na tom mieste bolo pre mňa niečo, na čo som čakal mnoho rokov a nakoniec sa to aj podarilo. 


Zatiaľ som vás videla len jediný krát, a to na Brutal Assaulte v roku 2013 a koncert to bol naozaj skvelý. Avšak odvtedy som vôbec nezaregistrovala nejaké vaše turné niekde nablízku. Plánujete sa v blízkej budúcnosti opäť vrátiť na európske pódiá? 

Úžasné, bolo to pre nás skvelé obdobie a zahrať si tam znamenalo pre kapelu míľový krok vpred. Snažili sme sa vrátiť do Európy už niekoľko rokov, ale nikdy sme nenašli dobrú bookingovú agentúru. Momentálne spolupracujeme s ozajstnou agentúrou Mad Touring, ktorá je jednou z najlepších v Európe. Práve teraz s nimi dohadujeme detaily a naše turné v Európe by malo byť aktuálne v lete budúceho roka súčasne z bežiacou festivalovou sezónou. 

Celkom by ma zaujímalo, či máte nejaké neobvyklé hobby. Som si istá, že nie ste celý čas len zavretý v skúšobni a hráte. Aké sú vlastne Vaše zamestnania v civilnom živote? 

Áno mám. V čase, keď s kapelou nie sme na turné pracujem ako poľovnícky sprievodca. Túto prácu robím už cez 30 rokov a milujem každú strávenú chvíľku vo svojou zamestnaní. Sprevádzanie pri love je veľmi špeciálna aktivita. Pre niektorých klientov je to takmer ako splnený sen. Mnohých mojich poľovačiek sa zúčastňujú lovci, pre ktorých to je vôbec prvá taká skúsenosť v živote a na ten moment čakali a snívali o ňom po celý svoj život. Ja ich vezmem do prírody a plním tak ich sny. Je to niečo, na čo budú spomínať po zvyšok svojho života. 


Skús si predstaviť, že stojíš na pódiu a je to vaše úplne posledné vystúpenie. Kde by sa tento koncert mal uskutočniť, kto by tam určite nemal chýbať a ktorú skladbu by ste zahrali ako poslednú? A aké by boli posledné slová? 

Hmmm, povedal by som, že Wacken Open Air Festival. Mal by som tam celú svoju rodinu a ostatných milovaných spolu s ľuďmi z vydavateľstva, aby sme spolu oslávili našu kariéru. Ako náš posledný song vôbec by som si zahral skladbu Demons Souls. Bola to prvá skladba čo som pre Jungle Rot napísal, keď som začínal hrať, takže sa mi zdá správne ukončiť kariéru práve touto skladbou. A moje posledné slová by boli "dávajte si pozor na to, čo si želáte, pretože sny sa stanú skutočnosťou". 

Cheers! Dave.

Interview - JUNGLE ROT - We live in a mad world.


Interview with legendary death metal band JUNGLE ROT.

Answered by Dave Matrise.

Translated and questions prepared by Petra, thank you!

Hello JUNGLE ROT! How are you guys? I am listening to your fresh record over and over again, and it is crushing my bones. Did it fulfil your expectations? Tell our readers about your feelings shortly after release.

Dave: Hi I’m doing good. I’m glad you like the new release. I’m very happy with the way everything turned out on our latest self-titled release. I knew we had something good this time around, but I wasn't sure until I heard the voice’s of the fans first telling me how they felt as well. It’s been nothing but positive feedback and a lot of talk of album of the year. That makes me happy to hear. 

Why is the album title JUNGLE ROT? I think band used to release such self-titled record as a new beginning usually after the reunion or on the band anniversary. However, not even one case is yours, so why?

Dave: We were all sitting around one day trying to come up with a name for the new release. We all started to throw out names for it but nothing was working. I said to the guys why not just self-titled, JUNGLE ROT. I said to them we did all these great titles in the past but never one just called Jungle Rot. After 25 years now and having ten CDs out we have earned it in a way. I feel the name should be able to say it all from this point in our career. 

I really like the cover art; it is let’s say more “modern” perhaps more suitable for some technical death metal band as Faceless or Artificial Brain. All of your covers have a connection with the war and at the first moment I did not see any war-like picture at the new record, but after better looking I finally saw cartridge belt and gas mask, so... Do you still cooperate with an artist from previous records?

Dave: Yes, we always have some kind of war like theme going on I guess. On the new cover its our best one yet. It’s a soldier rotting away in a water hole in the jungle. Gyula Havancsák is the man behind the sick cover work. We have done the past 5 covers with him and each one is better than the last. I don’t know how he does it we just send him a title we are thinking about going with and he nails it every time. He is a real talented person that loves what he does and an all-around great guy. 

I noticed that you miss a drummer. In the past, a lot of drummers were exchanged in the line-up. Is the situation still same or you already have the full-time drummer?

Dave: We are working with a great drummer now named Spencer. We really like him a lot. For the past 8 years or so we’ve been hiring on drummers for certain things like recording and touring purposes. We really don't want another member currently because it’s easier to just hire someone on and not have to deal with any drama or personal issues from having another member in the band. 

I don’t want to talk about the topic in your lyrics; because it is known that your albums are more or less about war. I am more interested in the problematic of holding and using the guns by civilians in America, in general. Maybe it can be misunderstood image of your country here in Europe, but I think in America is very usual to have a gun for self-defense, but often it can bring more violence and more accidents to regular people. What do you think about it? It is right when whoever owns the gun?

Dave: That’s a very touchy topic. Myself, I am in the gun trade and make a living from guns with my day job. I feel it is one of our biggest rights to own and protect ourselves if needed. There are always going to be bad people out there trying to steal, rape, and murder other people. We all work too hard for what we have, and we will defend ourselves and our properties if needed by using our rights to do so... I do believe in all background checks on all people trying to buy guns. It’s a mad world.

You are part of the metal scene more than 20 years. Could you compare the scene now and in your beginnings? Was it more coherent, stronger? Sometimes I think that now the metal scene is more split, contains a huge amount of styles and fans instead to be the friends in metal, they often can’t find a way to talk to each other due to differences in the favorite metal music (for example prog death metal / old school death metal fans). What is your opinion?

Dave: To me the scene had always been the same, but I do know what you mean by being more split and divided today. It’s a different scene today then back in the day. There wasn't so many bands doing what we have been doing when we started so it made it more special I guess to hear and appreciate it more when you saw it live. Today it is over saturated with so many genres of bands called this and that, I don’t think kids know what to like anymore. In the end its all metal to me.

I am sure that you are the metal fans too. Do you still go to concerts and support bands? What was the last album you have purchased? What have you been listening to recently?

Dave: Yes, I am. I try to make it to a show when every I can these days... The older you get it gets harder to make them all, but I try my best to support what I can. I have really been into the band Skeletal Remains and Necrot as well. They are both bringing back that old-school style and keeping the flag flying high. 

When metal bands generally from the US compare the concerts in America and Europe, usually the European shows win. Do you have a similar opinion? Why is it like that? Which concert was one of the best for you and why?

Dave: I think the concerts, they are the same. It’s usually around 250 kids coming out to the shows on both sides. What makes Europe so special is the festivals and so many of them. In America, we don’t have too many festivals that will book death metal or underground music. It is almost all corporate radio shit music playing all the same festivals year after year. To me a festival is about seeing and discovering a new band for the first time. One of my best concerts was just recently at Heavy MTL festival in Montreal Canada this past summer. It’s something I have been waiting to play for many years and I finally had the chance to so. 

I saw your show at Brutal Assault 2013, and it was amazing. However, from that time I didn’t notice some of your tour somewhere near. Are you planning to visit European stages again? 

Dave: Cool, that was an amazing time as well and a big milestone for the band to play it. We have been trying to get back over to Europe for years, but we never had a good booking agent to do so. Now we our working with a real agency, Mad Touring, one of the best in all of Europe. We are working on stuff now with them and will be touring Europe in the summer of 2019 along with a festival run as well.

I am very curious, whether you have some unusual hobby/work? I am sure that you don’t play the instruments all the time. What are actually your jobs in regular life?

Dave: Yes, I do. On my off time of touring I work as a hunting guide. I’ve been guiding hunts for over 30 years now and love every moment of it. Guiding a hunt is a very special thing. It’s almost like a dream come true for some of my clients. A lot of my hunts are first-time hunters that have been waiting and dreaming of this day their whole life. I take them out and make their dreams come true. It’s something they remember for the rest of their lives.

Try to imagine that you play your very last show on the stage. Where should be this concert, who should attend this show and which song would you like to play like your last one in your life? And your last words?

Dave: Hmmm, I'd say Wacken Open Air fest. I would have all my family and loved ones along with our label being there to help celebrate our career together. I’d play the song Demons Souls for our last song ever. It was the first song I ever wrote for Jungle Rot when I first started to play so it seems right to end with it as well. My last words would be “careful what you wish for because dreams do come true”. 

Cheers,

Dave

about JUNGLE ROT on DEADLY STORM ZINE/ o JUNGLE ROT na DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - DEMENSEED - Blood Stained Lamb (2018)


DEMENSEED - Blood Stained Lamb
EP 2018, vlastní vydání

 Každý v sobě máme své vlastní démony. Záleží jen, jak se s nimi vypořádáme. Bývají chvíle v životě lidském, kdy nás ovládnou, dělají si s námi co chtějí. Tahají bolestivě za nitky, trápí nás. Nepomáhá odpočinek, ani vymýtání. Není třeba se bičovat před oltářem do zemdlení. Občas si stačí pustit nějakou dobrou hudbu. Co třeba takový hodně slušný progresivní technický death metal z Francie? Máte chuť? A vaši démoni?

 Uchopit hudbu těchto šílenců snad ani nejde. Alespoň zpočátku. Když začnete EP poslouchat nepřipraveni, případně unaveni, mnoho vám toho neřekne. Osobně musím být na složitou a komplikovanou muziku odpočinutý a svěží. Teprve až pak ji pochopím. Na "Blood Stained Lamb" naleznete velké množství různých vlivů. Často jsou zdánlivě nesourodé, monotónní. Jejich morbidní krásu člověk objeví až po delší době. Tohle album chce zkrátka čas a vnímavého posluchače.




"Blood Stained Lamb" utíká převážně v rychlém tempu. Přehrány jsou nám opravdu hodně náročné pasáže, různé vsuvky, výjezdy, progresivní nádechy, i kruté úprky. Hudba se zde velmi těžko popisuje. Zpočátku mi připadalo, že si skladby jen tak někde vzadu pobublávají, ale pak jsem pochopil - jedná se o čistou smrt a postupnou degradaci vašich mozkových tkání. Tři ochutnávkové songy, rozprostřené do necelých patnácti minut, představují kapelu ve velmi dobrém světle. Rukopis je inteligentní, zajímavý, chytlavý. Jen to chce čas a náladu. A tak se kývám do rytmu, nasávám černou energii a přemýšlím, co asi dělají mí démoni. Možná už konečně chcípli a dají mi pokoj. Uvidíme, zatím si budu rvát do hlavy "Blood Stained Lamb" a doufat, že DEMENSEED brzy nahrají dlouhé CD. Je na co se těšit. Dobrá práce!


sumarizace:

DEMENSEED nám letos přinášejí ochutnávku toho nejkvalitnějšího progresivního death metalu. Pokud se zaposloucháte pozorněji, najednou zjistíte, že jste spolu s kapelou jedno tělo i mysl. Muzika je sice složitá, náročná a spletitá, ale obsahuje v sobě určitý, velmi přitažlivý neklid. Nálada celého EP je chladná, ale zároveň přitažlivá. Jakoby v sobě hudba obsahovala nějakou magickou formuli. Poslouchat doporučuji s čistou a otevřenou myslí. Pak vynikne tahle ledová technická krása nejlépe. Nezapomíná se ani na melodie. A teď už mě prosím nechte, než abych psal slova, budu raději poslouchat. Inteligentní technický death metal, zahraný s noblesou! 


Asphyx says:

DEMENSEED published a taste test of the progressive highest quality death metal. If you listen to it carefully I will realize that you are the one with this band – one body, one mind. This music is complicated, ambitious and complex, however it has some kind of a restlessness which is very magnetic. The mood of this EP is very cold but very magnetic. It feels like it has some kind of magical formulation inside. I would suggest listening to it with an open and clear mind. Than you can feel the cold technical beauty. They don´t forget melodies. And now, let me go please, more than write a words I would prefer listening to this album. Intelligent technical death metal which is played with a nobleness.

https://demenseed.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/Demenseed/
https://soundcloud.com/demenseed

Recenze/review - ABORTED - TerrorVision (2018)


ABORTED - TerrorVision
CD 2018, Century Media Records

 Každý asi máme nějaké věci, které nám vadí, iritují nás. Třeba škrábání s nehty na polystyrenu nebo silonové punčochy. Někdo nejí houby, jiný rajčata. No a já nemám rád kapelu ABORTED. Je pro mě opravdu těžké cokoliv napsat. I na koncertech odcházím na pivo a vůbec mi nějak tahle parta nepadla do oka. 

 Každopádně, i letos se jedná o moderně znějící death metal s častými prvky deathcore. Ve skladbách se tak hodně zasekává, melodie jsou ostré a prázdné zároveň. Přitom třeba obaly a logo by jim mohli všichni závidět. Já jednoduše sedím, rvu si desku stále dokola do hlavy a mimo toho, že se mé myšlenky toulají úplně někde jinde, tak ve mě nic nezůstává.



"TerrorVision" je opět nahrávkou ve stylu BENIGHTED, CATTLE DECAPITTATION, s občasnými pokusy o CARCASS. Melodické pasáže zase evokují THE BLACK DAHLIA MURDER a pokud mě sluch nešálí, tak jsem zaslechl i něco málo DIMMU BORGIR. O vlivy ale nejde, těch má každá kapela stovky a je těžké vůbec v dnešní době něco nového složit. Mě chybí spíš takový ten tlak (ne uřvaný a plastový, ale opravdový a temný). ABORTED jsou jinak samozřejmě profesionálové se vším, co k tomu patří. Mají dobré klipy, současnou tvrdě metalovou image. Pro mě to je ale tak všechno. Jak říkám, každý máme něco, co nám vadí, irituje nás. Mě se prostě ABORTED nelíbí. Nějak nezapadají do toho, co mám na extrémním metalu rád. Pro mě se jedná o další nezajímavé a poměrně nudné album v řadě a i kdybych chtěl sebevíc, tak s tím nic neudělám. Tak asi tolik z mé strany.




sumarizace:

ABORTED vydali letos přesně ten druh desky, která mi normálně nesmí do přehrávače. Je obyčejná, stereotypní a kombinuje se v ní death metal s death core pasážemi. Tuctový zvuk, nevýrazná produkce. Trošku nechápu, co tím chtěli autoři říct. Vždyť podobných skupin je stovka na každém rohu. Omlouvám se, ale nemám sílu psát cokoliv dalšího. U poslechu se nudím a nenapadají mě žádná slova. Takhle přesně by neměl death metal vypadat. Průměrná nahrávka průměrné kapely. Nic víc, nic méně. Bohužel.


Asphyx says:

The band ABORTED published an album this year which is the exact type of record I would never put into my player. It is ordinary, stereotypical and it combines death metal with deathcore passages. Trivial sound, tame production. I just do not get what those guys are trying to say. There is so many bands with similar sound. I am sorry but I have no strength to write anything else. I am bored and lack of words. This is how death metal should NOT look. An average record of an average band. Nothing more, nothing less. Unfortunately.



Tracklist:
01. Lasciate Ogne Speranza
02. Terrorvision
03. Farewell To The Flesh
04. Vespertine Decay
05. Squalor Opera
06. Visceral Despondency
07. Deep Red
08. Exquisite Covinous Drama
09. Altro Inferno
10. A Whore D'oeuvre Macabre
11. The Final Absolution
12. Bathos
13. Fallacious Crescendo

band:
Sven De Caluwe - Vocals
Mendel Bij De Leij - Guitar
Ian Jekelis - Guitar
Ken Bedene - Drums
Stefano Franceschini - Bass

pondělí 1. října 2018

Recenze/review - OSSUARY ANEX - Holy Blasphemition (2018)


OSSUARY ANEX - Holy Blasphemition 
CD 2018, Xtreem Music

 for english please scroll down

Nevím, koho to už napadlo, ale užili jsme si s tím spoustu srandy. Návod je jednoduchý. Vezmete klasické montážní kleště a odtrháte jimi maso z těla. Ubožák u toho začne krásně křičet a vy, jako opravdový a poctivý kat, odvedete skvělou práci. Sám jsem tento bohulibý nápad vylepšil a zmiňované kleště ještě navíc rozžhavil v ohni. Utrpení se tím zvýší a ještě navíc ucítíte pach spáleného masa. 

Brutální death metal v podání ruských šílenců OSSUARY ANEX je obrazně opravdu takovým hodně ošklivým mučením. Dunivé rytmy, ostré riffování, guturální vokál. Celkový dojem velmi dobrý, i když pánové nepřinášejí nic nového. Důležité je, že si album užívám a cítím se při jeho poslechu jako odsouzenec na smrt. Nápadů je zde spousta, jen bych ocenil průraznější zvuk a produkci.
"Holy Blasphemition" je deskou nahranou ve stylu SUFFOCATION, SKINLESS, DISGORGE, PYREXIA. A je také albem, které opravdu velmi dobře odsýpá. OSSUARY ANEX hrají klasický, tradiční brutální death metal, který vás přikove na zeď. Skladby občas ztrácejí na síle, některé pasáže by možná zasloužily zkrátit, ale jako celek na mě nahrávka funguje. Má v sobě vše potřebné pro poctivou krvavou pitvu. Jedná se o nálož mrtvých těl, právě přivezených na zpracování. Zajisté jste si všimli, že dochází k postupné a plíživé degeneraci lidstva. Novinka "Holy Blasphemition" by mohla být řešením. Davy se očistí od nemocných, smrt sama rozhodne, kdo bude žít a kdo zemře. Pokud tedy máte chuť na klasicky provedený brutální death metal v dobré kvalitě, tak neváhejte. OSSUARY ANEX jsou zde! Velmi dobře!



Asphyx says:

I don’t know, who first came up with this idea, but we had a lot of fun with it. Instructions are easy. Take classical cutting pliers and rip off the pieces of flesh from the body. Player, who is tortured starts lovely scream and you as a real executioner do a good job. I upgraded this game and the mentioned pliers I emblazed in the fire. Suffering was increasing, and moreover, you could smell the scent of the burnt flesh. 

Brutal death metal according to Russian maniacs OSSUARY ANEX is metaphorically really like an awkward torturing. Grumbling rhythms, sharp riffs, guttural vocal. The overall impression is very good even despite the thing that gentlemen are not bringing something new. Important is that I am enjoying this record and I feel like the condemned to death during the listening. You can find here a lot of ideas, but I would appreciate better sound and production.


"Holy Blasphemition" is an album recorded within the style like SUFFOCATION, SKINLESS, DISGORGE, PYREXIA. It is the album, which flows very fast. OSSUARY ANEX play classical, traditional brutal death metal, which lashes you to the wall. Tracks from time to time lose the power, some parts could be shorter, but overall the album is impressive. It contains everything necessary for the honest bloody autopsy. It is like a horde of dead bodies, which were just brought for processing. I am sure; you have noticed the gradual and slow degeneration of the mankind. The new album "Holy Blasphemition" can be the solution of this problem. The crowds of people will be clean up from the sick people, only the Death will decide, who will live and who die. So, if you have a taste for classical brutal death metal in the high quality, don’t hesitate. OSSUARY ANEX are here! Very good!

band:
Aza - Bass,
Kirill - Vocal,
Max - Guitar,
Sergey - Drums

BAND INFO:

LABEL INFO:

neděle 30. září 2018

Recenze/review - BASTARDIZER - Dawn of Domination (2018)


BASTARDIZER - Dawn of Domin
CD 2018, Undercover Records

 Svět se možná dnes točí jinak, ale my jsme nezapomněli. Asi už patříme do starýho železa, naše hlavy pokrývají šediny a těla se postupně rozkládají, ale dokud tady budeme, tak si každý den do uší narveme pořádnou porci pravověrného metalu. Nemáme rádi pózy, ani umělé a přetechnizované produkce dnešních kapel. My zbožňujeme síru, thrash, black, heavy prašivinu ve své opravdové, ryzí podobě.

 BASTARDIZER jdou i na nové desce k pradávným základům extrémního metalu jako takového. Nic pro slečinky, ani mladé rychlokvašky. V jednoduchosti je síla a ten náš kov by měl být taky trošku rebelie. Dejte mi pivo a otevřete další hrob, dnes mám chuť pořádně zapařit!


"Dawn of Domin" je poctou starým VENOM, HELLHAMMER, MIDNIGHT, NUNSLAUGHTER, případně ATOMIZER, NOCTURNAL GRAVES, DESTROYER 666. Peklo jdoucí až ke svým základům, dalo by se také napsat. Já si stejně nemůžu pomoct, na podobné hudbě jsem vyrůstal, cítím z ní sílu, energii, chlad a takový ten heavy efekt, kterou spousta dnešních kapel postrádá, protože se bere příliš vážně. Zkrátka a jednoduše, představte si starou márnici, hektolitry piva a nějaké ty ohně, aby nám bylo na hřbitově dobře a teplo. Za chvíli přijdou holky a konečně si zatančíme. Prašivina, retro jako řemen, kus džínové bundy, zakopané před 30 lety do země. S BASTARDIZER jsme ji exhumovali a řekli fuck off všem bastardům. Svět je možná dávno předurčen ke zničení, ale dokud budou existovat podobné smečky, má pro mě metal smysl. Velmi dobře!



sumarizace:

"Dawn of Domin" je albem, které je inspirováno alby legend VENOM, HELLHAMMER, MIDNIGHT, NUNSLAUGHTER, případně ATOMIZER, NOCTURNAL GRAVES, DESTROYER 666. Jedná se přesně o ten druh hniloby, který vás bude provázet vašimi nočními můrami. Budete se bát kouknout pod postel, jestli tam čistě náhodou není váš vlastní stín. Můžou mě pálit rozžhaveným železem, svěcené vody se budu dál bát. Jsem starý rouhavý padlý mnich, který se podobným nahrávkám bude vždycky klanět. Mají v sobě totiž obrovskou porci síly, hniloby, energie a opravdovosti. Obraťte všechny kříže směrem dolů, zapalte černé ohně a vyžeňte lidem z těl jejich slepou víru. Tohle je black heavy metal, říznutý thrasem, který se bude jednou hrát na konci našeho světa. Inferno! Peklo! Smrt! Skvělá temná nahrávka!


Asphyx says:

"Dawn of Domin" is an album which is inspired by albums by the legends like VENOM, HELLHAMMER, MIDNIGHT, NUNSLAUGHTER, ATOMIZER, NOCTURNAL GRAVES, DESTROYER 666. It is exactly the kind of rot which will go through your nightmares. You will be afraid to look under your bed because there might be your own shadow. They can burn me with a frosted iron, holy water will continue to fear. I am a blaspheming fallen monk who will always worship similar records. They have a great portion of strength in them, rot, energy and realness. Turn all crosses upside down, fire up black fires and burn out the black blind belief from people´s bodies. This is black heavy metal combined with thrash and one day it will sound during the end of the world. Inferno! Hell! Death! Great dark album!

Tracklist:
01. Dawn of Domination
02. A Dose of Vengeance
03. Crimson Trenches
04. Death Cult
05. Demons Unleashed
06. Whiskey 'til Death
07. Up the Ante
08. Hellions of the Oath
09. Midnight in Hell
10. Mongrels' Wrath/The Depraved Nazarene Whore
11. Unholy Allegiance


band:

Chris Beesley - Lead Vocals
Bill Morgan - Guitars
Alex Giorgino - Bass
George Delinicolis - Drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto šedesátý čtvrtý - Šelminec


Příběh sto šedesátý čtvrtý - Šelminec

To, že je Káča těhotná, se samozřejmě rozkřiklo. Nebo spíš, ony jsou holky na podobný věci citlivější. A Mirka za sebou měla potrat, tak věděla svý. Přitom jsme byli tajemní jak hrad v Karpatech. Jenže když na nás uhodil na přímo Prcalík, dohady šly stranou a zůstala jen pravda. Následovalo na panelech dlouhé ticho a pak regulérní aplaus. Jako ve správné smečce, hned si vzaly křepelky Káču stranou a už všechno probíraly. Mě zatáhli kluci na ruma a gratulovali. Hned se vymýšlely jména, samozřejmě podle různých muzikantů. V tomhle byl přeborník Kytka, kterej suploval už dlouhou dobu mýho bráchu (ten opravdový už skoro vůbec nemluvil).

Naši nevěděli nic a paní Kačenková tušila. Máma, no. Jednou si mě vzala stranou a cože si Káča nedá v neděli po obědě pivo, jestli za to čistě náhodou nemůžu. Tak jsem jen kývl a ona, že musím opatrně. Táta je pořád táta, ti tyhle věci prožívají asi nejhůř. Připadalo mi, že buď ví a hraje, že se nic neděje nebo je fakt mimo. Spíš to druhý. Jak to byl chytrej chlap, tak tohle vůbec nepoznal. Chovali se ke mě jako k vlastnímu. Platil jsem něco na nájem, snažil se nepřekážet a trošku se zklidnil. No, to spíš ne, ale snažil jsem se. Fakt.

"Musíme to zapít, Smrťák je vůdce smečky a jeho kluk bude jednou šéfovat našim dětem": mudroval a vtipkoval Prcalík. Rumovalo se u toho a já že ne, že budu mít holku. Cítím to v kostech, vy volové. Bude to hrozná kočka. "No jestli bude po tobě, tak potěš prdel, to si snad ani nepředstavuju": zahlásil Kytka. Jasně, že bude po mámě. Po mě bude mít jen oči. A rovnou si koupím vidle a brokovnici. Aby mi za ní nechodil tvůj synátor. Kecali jsme a rozvíjeli teorie, jak už se to u piva dělá. 

Vyslali Mirku, aby nám řekla, že jdou k Janě domů. Shlukovaly se jak nějaký divoký samice kolem Káči. Kdysi jsem viděl dokument o slonech, ty to taky takhle dělají, volal jsem za nima, ale už mě neslyšely. Prcalík mi narval do chřtánu dalšího ruma a že musíme do Černý vdovy. Když je ta sláva. Zrovna je tam dneska Visací zámek, tak bude prdel. A byla. Jak za "starých časů". Opili mě, zničili mě, roztančili mě. Akorát mi nemuseli říkat fotře. Ještě jsem si nezvykl.

Sedíme u stolu, kapela už dávno dohrála. Zbylo tu jen pár místních děvčat, co se jejich kluci ožrali, že nemůžou chodit. Že já si debil musím pořád něco dokazovat. Doma těhotná křepelka a já stejně tokám jak ze sportu. Za chvíli mi bude osmnáct a testosteron mi leze ušima, no. Tak co mám dělat. Dokonce i Sabath mi nadává, cože si nedám pokoj? To ti to není vůči Káče blbý? Nojo, jenže když ona je tady Lenka taková hezká. Na moji obranu ale musím říct, že jsem vždycky jen objímal, povídal, tokal, předváděl se. Nevěrnej jsem nebyl. Na to jsem moc velkej věrnej srab a hrdina. Tak jen plácnu Lenku po prdelce, pomazlím se a uteču.

Chytne mě totiž rapl z chlastu. Měl bych s tím něco dělat. Takhle se zmatlat. Vždyť budu otec. To nejde, takovejhle šelminec. Nějaká zodpovědnost taky, přátelé. Našetřit na pračku, postýlku, oblečky. Už nebude metal, bude jen malý uřvaný dítě (moje) a pak už nic. Jdou na mě divný stavy. Vrátím se, koupím si lahev rumu a zdrhnu znovu. Prý mě hledají, ale nenajdou. Mířím nad skálu, kde jsem na Radouči líbával holky u stromu. Vždycky jsem jim řekl, aby se koukly do koruny nahoru a bylo to. Teď tu sedím, chlastám jak Dán a nevím, co bude dál. Tady to tenkrát všechno začalo. Já a holky, první pusa, první obejmutí. Je to jak nějaký moje muzeum sexu, ha!

Chci si všechno srovnat v hlavě, v tý rychlosti jsem se nestihl ani nadechnout. Bejt fotr v osmnácti není žádnej med, mámě jsem se narodil v 17, slýchávám to celý život. A tak se Smrťák opil do němoty, běhal lesem, řval a ptal se stromů a lesa, co ho čeká a nemine. Odpovědi nepřicházely, člověk se v mnohém nakonec stejně řídí instinktem a srdcem. Najde mě ráno špinavého a zmuchlaného nějakej zemědělec, co jde brzy do práce. Je na mě rosa a jsem studenej jak mrtvola. Ploužím se z toho šelmince na Staré město. Nejdřív přes šedivý nechutný smutný sídliště. Pak přes koleje. Napadne mě, že to nezvládnu a skočím pod vlak. Ne, nejsem srab, jsem bojovník. Kolik lidí by bylo šťastných, kdyby byly na mým místě.

"Tak mě tady máš, ženo": lezu tentokrát radši oknem. Ticho. Nic. Dlouho se nikdo neozývá. Pak se objeví uplakaná tvář. Sháněla mě, moje milá, po všech čertech. A já se ožralej válel venku. Takhle to nepůjde, budeš táta. Mám opici a je mi blivno. Cítím se jako pes, kterýho znásilnila kočka. Mluví mi do duše. Říká mi, že ví, že je ve mě kus šelmy - rebela, ale že bych měl přestat vlát ve větru a postavil se konečně na nohy. "Chceš básníka připoutat řetězem?": ptám se blbě a necitelně. Rozplakal jsem ji. Zase. 

Stydím se celý den. Je tichá a já nemám co říct. Odsekává. Dochází mi všechno asi pomaleji. Jsem mladej, blbej a nemám nikoho, kdo by mi v podobný situaci poradil. Jdu na všechno po hlavě, srdcem. Jsem jak zvířátko, tlama psovitá. Nasáklá ještě chlastem a metalem. Ale slibuji ti, že už to nebudu přehánět. Snad, doufám, věřím si. Na moje svědomí. Obejme mě, chvíli mi kouká do očí a já v nich vidím veškerý úděl ženy, která je zamilovaná. Stydím se ještě víc. Sám před sebou. Raději se nabídnu, že osmažím vajíčka. Je to totiž jediné jídlo, které umím. Šelmy totiž nevaří, ale loví. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine