DEADLY STORM zine

pondělí 8. června 2020

Rozhovor - DIABOLIC - Líbí se mi měnit strukturu, ale udržuji démonické vzorce v riffech.

Rozhovor s legendární death metalovou skupinou z USA - DIABOLIC.

Odpovídal Aantar, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - DIABOLIC - Mausoleum of the Unholy Ghost (2020):

https://deadly-storm.blogspot.com/2020/05/recenzereview-diabolic-mausoleum-of.html

Ave DIABOLIC!

Zdravím na Floridu. Doufám, že se máte dobře. Na úvod se nabízí otázka, která bude zajímat asi každého. Poslední album „Excisions of Exorcisms“ jste vydali v roce 2010. Splitko s COMATOSE je sice super, ale k dlouhohrající desce jste se dostali až letos. Proč vlastně? Přiznám se, že pro nás fanoušky bylo čekání nekonečné a už jsem moc nevěřil, že ještě něco vydáte.

Aantar - Děkuji Jakubovi a Deadly Storm Zinu za dlouholetou podporu DIABOLIC. Demo a splitko s COMATOSE je pro undergroundové fanoušky DIABOLIC. Je to špinavý surový brutální předprodukční zvuk. Nahráli jsme stejné skladby s novou svěží produkcí. S novou produkcí jsem velmi spokojený. Během posledních 10 let jsme byli zaneprázdněni hraním živě.

Mám asi trošku zmatek v tom, kdo hraje v současných DIABOLIC. Aaantar a Paul jsou starým základem kapely, ale jestli se nemýlím, tak skupina byla doplněna o Matta Barnese z MONSTROSITY a CHAOS INCEPTION a Matta Robertse. Jsou nováčci řádnými členy kapely a podíleli se na nahrávání novinky „Mausoleum of the Unholy Ghost“?

Aantar - Spojili jsme se s Mattem Barnesem a Mattem Robretsem, abychom dokončili album „Mausoleum of the Unholy Ghost“. Velký respekt k nim, neb předčili naše očekávání. Matt Barnes je vítanou posilou k hraní živě, je členem kapely MONSTROSITY na plný úvazek. Matt Robert's je našim novým kytaristou na plný úvazek, který do DIABOLIC přináší novou energii

Pojďme k novému albu „Mausoleum of the Unholy Ghost“… Jak deska vznikala? Některé skladby už byly i na splitku s COMATOSE. Byly songy znovu nahrány?

Aantar – V červenci 2019 jsme s Juanem Punchym Gonzalezem (DOW Studio) nahráli bicí a kytary v jeho legendárním DOW studiu tady v Tampě na Floridě. Paul nahrál vokály a potřebovali jsme sehnat ty správné lidi, abychom album dokončili. Zavolal jsem Lee Harrisovi (MONSTROSITY) a zeptal se ho, jestli by nevěděl o kytaristovi, který by to zahrál. Lee nám doporučil svého kytaristu Matta Barnese. Matt a já jsme přepsali všechny skladby! Je neskutečně motivovaný a profesionální, však si poslechněte to album. Poslal jsem mu skladby a dal mu velmi krátký termín – jen 1 týden. Poslal všechny skladby o jeden den dříve, než byl konečný termín.

Rozhodl jsem se založit label, protože jsme po demu nedostali žádné nabídky. Založil jsem tedy Witchhunter Records, abych mohl monitorovat naši digitální prodejní aktivitu. Poté, co bylo “Mausoleum of Unholy Ghost " vydáno na všech digitálních platformách mě kontaktoval Virgil Palazzolo z Tentacles Industries a byl stoprocentně odhodlán vydat "Mausoleum of Unholy Ghost" 6.6.2020.

Určitě znáš ten pocit, když slyšíš nějakou novou hudbu a říkáš si, hergot, to je přesně ono! První, co mě napadlo při poslechu „Mausoleum of the Unholy Ghost“ bylo slovo PEKLO. Pravé temné, šílené floridské peklo. Máte svůj divoký rukopis a mě by zajímalo, kde a kde jste nahrávali? Kdo je podepsán pod zvukem?

Aantar - Na tomto albu jsme se trefili do černého jiným způsobem. Nahrávali jsme v DOW Studiu s Juanem Punchym Gonzalezem tady v Tampě (světové hlavní město death metalu). Snažili jsme se nahrávat album sami a v jiných studiích, ale prostě to nefungovalo. Potkal jsem Punchyho na koncertu MORBID ANGEL v centru tady v Tampě a požádal jsem ho, aby nám nové album nahrál.

Ještě mi domů nepřišlo originální CD a tričko, ale metalová encyklopedie uvádí, že obal vám na novinku dělal Zbigniew Bielak, mám práci tohoto polského umělce moc rád. Třeba jeho obal k poslednímu albu DEICIDE je vynikající. Jak jste vlastně motiv vybírali a jak jste se dali se Zbigniewem dohromady?

Aantar – DIABOLIC jsou se Zbigniewem přátelé od nepaměti. Zbigniew poslal v roce 2014 náčrt. Jakmile bylo nové album nahráno, dokončil toto neuvěřitelné dílo „Mausoleum of the Unholy Ghost“. Nové CD a nový merch bude k dispozici 6.června 2020 a 7.července bude také vinyl. Vše naleznete zde: https://tentaclesindustries.bigcartel.com/

Přehrál jsem si před rozhovorem všechny vaše alba z let 1998 – 2003 a říkám si, že se mi na vás vždycky hrozně líbila určitá temnota. Spousta kapel je rychlých, šílených, často hodně technických, ale chybí jim ve skladbách atmosféra. DIABOLIC jsou pro mě synonymem tmy. Kde pro skladby čerpáte inspiraci a jak probíhá samotný proces skládání?

Aantar - Díky moc. Hrajeme, co cítíme. Co se týče procesu skládání... spolupracujeme, abychom vše dokončili. Pekelné vokály smíchané s démonickým dvojkopákem a žhnoucími kytarovými riffy a je z toho… „Mauzoleum Unholy Ghost“

Texty na „Mausoleum of the Unholy Ghost“ nevybočují nijak zvlášť z vaší tradice. Peklo a smrt, to jsou hlavní témata nové desky. Kdo a jak vlastně píše texty? Je to Paul jako zpěvák? A jak vznikaly na nové album? Četl jsi třeba nějako knihy, sledoval filmy? Prozraď nám prosím jaké.

Aantar - Paul píše naše texty od roku 1996. Je inspirován jeho prostředím. Byl bezdomovec a viděl svět velmi temně. Už v roce 1996 psal šílené démonické texty. Paul sleduje filmy, čte noviny, chodí po ulici. Práce na tomto albu s Paulem byla zábavná a cílevědomá.

DIABOLIC byli vždy ortodoxní death metalovou kapelou, na novince vlastně pokračujete tam, kde jste minule přestali. Dělá to tak spousta skupin, ale většinou se pak ocitnou v určitém kruhu, kdy už neumí přinést do své hudby něco nového. Je pro vás hodně těžké se neopakovat? Napsat v dnešní době, kdy už bylo vlastně všechno zahráno, dobrý riff musí být hodně náročné. Myslíte na to při skládání? A neláká vás třeba v budoucnu hudbu nějak obohatit o nové prvky?

Aantar - Pokud jde o psaní skladeb, používáme několik různých vzorců a struktur. Líbí se mi měnit strukturu, ale udržuji démonické vzorce v riffech…. Pro psaní pekelně znějících riffů se dostávám do jistého nastavení mysli. Když vymýšlím pekelné riffy, “The Exorcist” od POSSESSED jsou vždy skladbou, která mě inspiruje. Obvykle začnu hrát rychle a začnu vnímat noty a dělám si poznámky. A ano, máme pro vás překvapení, brzy přidáme další efekty do tohoto oldschoolového stylu.

Jak vlastně vzpomínáš na staré časy? Myslím, že jste měli kapelu pěkně rozjetou. Někdy v roce 2000 o vás věděl každý, kdo se o death metal zajímal trošku podrobněji. Já si třeba z té doby pamatuji, že jsem vás chtěl hodně vidět naživo. Nikdy se mi to nesplnilo. Pak přišla rodina, děti, práce a měl jsem úplně jiné starosti. Ale pořád jsem čekal, že přijedete na turné do Evropy třeba s DEICIDE a PERDITION TEMPLE (které jsem také ještě naživo neviděl). A ono nic. Jak to mají DIABOLIC s koncerty a nechystáte turné na podporu nové desky?

Aantar - První show DIABOLIC byla v Tampě FL, otevírali jsme koncert VADER a MONSTROSITY, pak jsme předskalovali EXODUS po reunionu Bonded By Blood s Paulem Baloffem v Saint Pete Theatre FL. V letech 1996 - 2003 jsme byli na tour s Cannibal Corpse / Morbid Angel / Behemoth / Deicide (v Evropě) Amon Amarth / Dimmu Borgir / Krisiun. Se všemi to v prvních 6ti letech byl opravdu neuvěřitelný úspěch. Každých 6 až 9 měsíců jsme chtěli turné. Nikdy to nebylo konzistentní. Překvapuje mě, že jsi nás v roce 2002 na turné s Behemoth a Deicide neviděl.

Underground (a u death metalového to platí zvlášť) byl vždycky o podpoře, o fanoušcích. Jak vnímáš současnou situaci? Jaké je to u vás na Floridě? A ovlivnily fungování DIABOLIC věci jako sociální sítě, stahování hudby, internet? U nás třeba existuje poměrně velká skupina lidí, co neustále něco komentují, sdílejí, kritizují, ale na koncertě je nevidíš, CD si nekoupí. Znáš to, plná huba keců a skutek utek. Jak to funguje u vás?

Aantar - Jsem si jistý, že stahování hudby a uzavření prodejen s nahrávkami po celém světě nepomohlo našim prodejům. A ano, jak vidíte kritici/hejtři zveřejňují názory, píší sračky. Je tak snadné napsat a zveřejnit špatnou recenzi. Přitom je to jednoduché... pokud se vám album nelíbí, nerecenzujte ho. My jsme ten, kdo musí tyto skladby hrát živě a to je to, co je skutečné ... hraní živě. Kdokoli může napsat negativní recenzi... to je SNADNÉ!!!! Ale hrát a jezdit turné, strávit život na cestách, potýkat se s přívalovými dešti, sněhovými bouřemi, tornády, abychom si zahráli další show, to je realita.

Někdy nepřemýšlím o death metalu jako o hudbě, ale jako o životním směru, možná filozofii. Jak smrtící kov vnímáš ty? Co pro tebe znamená a jak bys jej měl definovat třeba člověku, který je mimo scénu?

Aantar - Jak jsem již řekl ... je to jízda skrze přívalové deště, ledové bouře a jízda na černé kře, abychom hráli další show, tohle je náš death metalový způsob života. Samozřejmě jsme teď starší a máme rodiny a děti. S jejich podporou se posouváme vpřed.

Co chystají DIABOLIC v nejbližších měsících? Bude turné k novému albu? Je něco, co bys chtěl vzkázat fanouškům?

Aantar: Díky za rozhovor a podporu DIABOLIC!!! Nemůžeme se dočkat, až zase budeme hrát živě a potkávat se s fanoušky. V současné době děláme spoustu rozhovorů. Brzy uděláme i video. Sledujte aktuální dění okolo DIABOLIC na https://www.facebook.com/diabolic.deathmetal/. Nové CD a merch je možné koupit na https://tentaclesindustries.bigcartel.com/

“Keep Headbanging at Blasphemous Speeds forever!!!”

Děkuji moc za rozhovor. Jdu si „Mausoleum of the Unholy Ghost“ znovu narvat do hlavy. Je to skvělá pekelná deska! Přeji vám, aby se co nejlépe prodávala a ať jsou vaše koncerty vyprodané. Ať se vám daří i v soukromých životech. DIABOLIC FOREVER!

Recenze/review - DIABOLIC - Mausoleum of the Unholy Ghost (2020):

https://deadly-storm.blogspot.com/2020/05/recenzereview-diabolic-mausoleum-of.html

https://www.facebook.com/diabolic.deathmetal/

order here:
https://tentaclesindustries.bigcartel.com/

https://myspace.com/diabolic666
http://www.purevolume.com/diabolic
https://www.reverbnation.com/diabolic
https://www.soundclick.com/diabolicusa
https://www.youtube.com/aantar1
https://www.facebook.com/witchhunterthailand/
https://tentaclesindustries.bigcartel.com/

------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:
https://www.instagram.com/deadlystormzine/

facebook:
https://cs-cz.facebook.com/deadlstormzine
https://cs-cz.facebook.com/JakubAsphyx
https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

twitter:
https://twitter.com/deadlystormzine
https://twitter.com/jakubasphyx

Interview - DIABOLIC - I like to change up the structure but keep the demonic evil formula in the riffnotes.

Interview with legendary death metal band from USA - DIABOLIC.

Answered Aantar, thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - DIABOLIC - Mausoleum of the Unholy Ghost (2020):

https://deadly-storm.blogspot.com/2020/05/recenzereview-diabolic-mausoleum-of.html

Ave DIABOLIC!

Greetings to Florida. I hope you're well. At the beginning let‘s start with a question that everyone is interesting about. You released your last album "Excisions of Exorcisms" in 2010. The split with COMATOSE was also great, but you recorded the full-length album again finally this year. Why? I have to say that the waiting was endless for us - fans and I didn't really believe that you would release anything else.

Aantar - Thank you Jakub and Deadly Storm Zine for supporting Diabolic thru the years. The Diabolic demo CD split with Comatose is a demo for the under ground Diabolic Deathbanger fans. It’s a dirty raw brutal pre production sound. We re recorded the same tracks with a fresh new production. Im very happy with the new production. Over the past 10 years we have kept busy playing live.

I'm probably a little confused about who plays in the current DIABOLIC. Aantar and Paul are the old foundation of the band, but if I'm not mistaken, Matt Barnes from MONSTROSITY and CHAOS INCEPTION and Matt Roberts joined to the band. Are the newcomers full members of the band and participated in the recording of the new "Mausoleum of the Unholy Ghost"?

Aantar - We teamed up with Matt Barnes with Matt Robrets to complete "Mausoleum of the Unholy Ghost"Album much respect to them exceeding our expectations. Matt Barnes is welcome to play live with us. He is a full time Monstrosity band member. Matt Robert’s is the new full time guitarist bringing fresh new energy to Diabolic

Let’s go to the new Diabolic album "Mausoleum of the Unholy Ghost"… How did the album come about? Some songs were already on the split with COMATOSE. Were the songs re-recorded?

Aantar - July 2019 . With Juan Punchy Gonzalez DOW Studios we recorded the drums and scratch guitars at his legendary DOWstudio here in Tampa Florida. Paul recorded the vocals and we needed the right people to complete the album. I called Lee Harrison (Monstrosity) asked him if he knew a guitarist to play the tracks. Lee recommended his guitarist Matt Barnes Monstrosity) Matt and I rewrote the all the songs off the rails!!! He is Super motivated and professional. Just listen to album. Matt Roberts plays lead guitars. I sent him the tracks and gave him a very short 1 week notice deadline . He sent over lead tracks 1 day early beating the deadline.

I decided to start a Record Label because we didn’t get any offers from the demo. So I started Witchhunter Records to monitor Diabolic digital sales activity. After Mausoleum of the Unholy Ghost" was released on all Digital platforms Virgil Palazzolo from Tentacles Industries contacted me. He was 100% dedicated to releasing "Mausoleum of the Unholy Ghost" by 6/6/20.

Surely you know the feeling when you hear some new music and you say to yourself, damn, that's exactly it! The first thing that came to my mind while listening to "Mausoleum of the Unholy Ghost" was the word HELL. Real dark, crazy Florida hell. You have your wild signature and I wonder where you recorded? Who is signed under the sound?

Aantar - We differently hit the bullseye on this album. We re recorded the songs at DOW Studios Juan Punchy Gonzalez here in Tampa (The Death Metal Capital of the World) with Juan Punchy Gonzales. We where trying to record the album ourselves and with other studio’s but it just didn’t work. I saw Punchy at the Morbid Angel show downtown here in Tampa and asked him to record the new album.

I haven't received the original CD and T-shirt yet, but the metal encyclopedia states that the cover was made for you by Zbigniew Bielak, I really like the work of this Polish artist. For example, his cover for the latest DEICIDE album is excellent. How did you actually choose the motif and how did you get together with Zbigniew?

Aantar - Diabolic has been friends with Zbigniew as long as I can remember. Zbigniew sent the sketch for "Mausoleum of the Unholy Ghost" back in 2014. Once the new album was recorded he finished his incredible work to complete "Mausoleum of the Unholy Ghost”. ….”Mausoleum of the Unholy Ghost" cd’s and merchandise will be available 6/6/20 cd’s and merchandise will be available 7/7/20 Vinyl will be available https://tentaclesindustries.bigcartel.com/

Before the interview, I played all your albums from 1998 - 2003 and I say to myself that I've always really liked a certain darkness of you. A lot of bands are fast, crazy, often very technical, but they miss atmosphere in their songs. DIABOLIC is synonymous of darkness for me. Where do you draw inspiration for the songs and tell us something about composition process?

Aantar - Thanks a lot. We play what we feel. As for the process …we work together to get the job done. Hellish Vocals mixed with demonic double kicks/ blazing off the rails guitars and you get…"Mausoleum of the Unholy Ghost"

The lyrics to "Mausoleum of the Unholy Ghost" do not deviate particularly from your tradition. Hell and death are the main themes of the new album. Who actually writes the lyrics and how? Is it Paul like a singer? And how lyrics come up for the new album? Did you read books or watch movies? Please tell us which ones...

Aantar - Paul’s been writing our lyrics since 1996. He’s inspired by his environment. He’s been homeless before and seen the world in a very dark way. Even back in 1996 he’s alway wrote the crazy demonic lyrics Paul can watch a movie,read a newspaper, walk down the street. It was fun working on this album with Paul because was really focused.

DIABOLIC have always been an orthodox death metal band, you actually continue on the new album where you left last time. A lot of bands do that, but most of the time they find themselves in a certain circle, when they can no longer bring something new to their music. Is it difficult for you to not repeat yourself? Today, when everything has actually been played, to write a good riff must be very challenging. Do you think about it when you are composing? And aren't you tempted to enrich the music with new elements in the future?

Aantar - When it comes to writing songs we use a few different formulas and structure’s. I like to change up the structure but keep the demonic evil formula in the riffnotes….To write evil sounding riffs I get into a mind set. When I think of evil riffs I think of Possessed The Exorcist will always be a track to inspire me. I usual start picking fast and I just feel the notes. And yea we have a surprise for you guys coming soon. will be adding more effects to this old-school style.

How do you actually remember the old days? I think you had a nice start of your band back then. Sometime in the year 2000, everyone who was interested in death metal knew about you. For example, I remember from that time that I really wanted to see you live. It never came true for me. Then came family, children, work, and I had completely different worries. But I was still waiting for you to come on Europe tour for example with DEICIDE and PERDITION TEMPLE (which I also haven't seen live). And nothing. What about DIABOLIC and concerts and are you planning some tour to support your new record?

Aantar - Diabolic first show in Tampa FL opening for Vader/Monstrosity then we opened for Exodus on the Binded By Blood reunion with Paul Baloff Saint Pete Theater FL. Form 1996-2003 Touring with Cannabal Corpse / Morbid Angel/Behemoth/Deicide(in -europe) Amon amarth /Dimmu Borgir/ Krisiun all with in the first 6 years together was a truly incredible accomplishment.The Diabolic band house was perfect for writing Death Metal. We would get a tour every 6 to 9 months. It was never consistent. Im surprised you didn’t see us on tour with Behemoth / Deicide back in 2002.

Underground (and especially death metal) has always been about support, about fans. How do you perceive the current situation? How it is going at Florida? And did things like social networks, music downloads, the internet affect the functioning of DIABOLIC? For example, there is a relatively large group of people who constantly comment on, share, criticize, but you don't see them at the concert, they don't buy CDs. You know, a mouth full of bullshit and no acts. How does it work there?

Aantar - Im sure the downloads and closing of record stores around the world didn’t help our record sales. And yes as you see the criticizers /haters post there opinions. write shit .It’s way too easy to write a bad review and post. Its simple …if you don’t like a cd don’t review it We are the one’s that have to really play these song live. and thats whats real…playing live . Anybody can type a negative review …thats EASY!!!! But playing and touring a sacrificing your life to traveling driving thu Blackice /Snow Blizzards,Tornado RainStorms to play your next show is real.

Sometimes I don't think about death metal like about music, but like about lifestyle, maybe a philosophy. How do you perceive death metal? What does it mean for you and how should you define it, for example, to a person who is out of the scene?

Aantar - Like I said..Driving thru torrential rain storms and Ice storms and driving on black ice to play the next show is how we lives our Death Metal way of life. Of corse we are older now and have our family’s and kids. With there support we move forward.

What are the upcoming plans for DIABOLIC? Will there be a tour for a new album? Is there anything you would like to say to the fans?

Aantar - Thanks for this interview and you supporting Diabolic!!! We can’t wait to play live and see Deathbangers together again. Right now we are doing a lot of interviews. We will make a video soon. Keep in contact with what Diabolic is doing at https://www.facebook.com/diabolic.deathmetal/ now The world can buy our new CD and Diabolic merchandise at https://tentaclesindustries.bigcartel.com/

Keep Headbanging at Blasphemous Speeds forever!!!

Thank you so mucch for the interview. I'm going to get the "Mausoleum of the Unholy Ghost" in my head again. It's a great hellish record! I wish you the best possible sales and sold out gigs. Also all the best in your private lives. DIABOLIC FOREVER!

Recenze/review - DIABOLIC - Mausoleum of the Unholy Ghost (2020):

https://deadly-storm.blogspot.com/2020/05/recenzereview-diabolic-mausoleum-of.html

https://www.facebook.com/diabolic.deathmetal/

order here:
https://tentaclesindustries.bigcartel.com/

neděle 7. června 2020

Recenze/review - VERTHEBRAL - Abysmal Decay (2020)

VERTHEBRAL - Abysmal Decay
CD 2020, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Zlo nejde jen tak zničit. Má příliš hluboké kořeny. Krvavé kořeny. Uvědomuji si to často na místech, kde se stal nějaký zlý čin. Na popravištích, na starých pohřebištích, kde jsou pochovány ostatky obětí. Jakoby na mě dýchla temnota, zamlžila můj obličej do nepropustné tmy. Vše umocňuje pokaždé dobrý death metal. Tentokrát vás zvu na daleký výlet do Paraguaye, kde se znovu probudila bestie se jménem VERTHEBRAL.

Cesty, jakými se ke mě death metal dostává, jsou mnohdy složité a zajímavé. Kupříkladu téhle smečky jsem si všiml poprvé, když moje kolegyně Duzl dělala rozhovor s kytaristou Danielem. Jejich tehdejší album "Regeneration" (2017) mě zaujalo natolik, že jsem jej dlouhý čas protáčel ve svém přehrávači. Smrdělo totiž sírou a smrtí. Novinka "Abysmal Decay" plynule navazuje na předchozí desku a je neméně shnilá. Posuďte sami.

"Abysmal Decay" je zákeřným útokem ve stylu MORBID ANGEL, DEATH, OBITUARY, MALEVOLENT CREATION, KRISIUN, DEICIDE. Je také krvavým svědectvím o hlubokých kořenech. Tahle smečka má death metal v krvi, je hodně znát, že je baví hrát, toulat se po stejných místech jako já. Máme co do činění s ryzím, starodávným death metalem, který opravdu nejlépe vynikne na starých pohřebištích, ve smradlavých celách smrti. Plesnivé riffy, sóla, která se vám zadřou přímo pod kůži. Je sice jasné, že musíte mít pro poslech ty správné vlohy, ale to nic nemění na tom, že VERTHEBRAL nahráli skvělé stylové album. Pro mě je to také určité potvrzení, že já i kapela (a samozřejmě skvělý label Transcending Obscurity Records) máme stejný morbidní vkus pro muziku. Dočetl jsem se, že v Paraguayi se často zvedá silný vítr zvaný Scirocco. Kapela na mě působí stejným dojmem. Představte si staré katakomby s oltářem od krve. Najednou se rozrazí dveře a vítr zpřehází všechny kosti, které zde ležely od devadesátých let minulého století. Od doby, kdy se hrál podobný skvělý death metal, jako jej přinášejí VERTHEBRAL. Hroby byly otevřeny a krvavé kořeny vytrhnuté!

Asphyx says:

Evil cannot be destroyed. It has too deep roots. Bloody roots. I often realize this in places where something bad has happened. At execution sites, in old cemeteries where the remains of victims are buried. It was as if darkness was breathing on me, fogging my face in impenetrable darkness. Everything is always enhanced by good death metal. This time I invite you on a long trip to Paraguay, where a beast named VERTHEBRAL has woken up again.

The ways in which death metal reaches me are often complicated and interesting. For example, I noticed this band for the first time when my colleague Duzl was doing an interview with guitarist Daniel. Their then album "Regeneration" (2017) fascinated me so much that I spin it in my player for a long time. It smelled of sulphur and death. The new "Abysmal Decay" is a smooth continuation of the previous record and is no less rotten. Judge for yourself.

"Abysmal Decay" is an insidious attack in the style of MORBID ANGEL, DEATH, OBITUARY, MALEVOLENT CREATION, KRISIUN, DEICIDE. It is also a bloody testimony of deep roots. This band has death metal in their blood, they are enjoy playing, wandering around the same places as me. We are dealing with pure, ancient death metal, which really stands out best in old burial grounds, in stinky cells of death. Moldy riffs, solos that get stuck right under your skin. It's clear that you have to have the predispositions to listen in, but that doesn't change the fact that VERTHEBRAL recorded a great stylish album. For me, it's also a confirmation that me and the band (and of course the great label Transcending Obscurity Records) have the same morbid taste for music. I read that a strong wind called Scirocco often rises in Paraguay. The band makes the same impression on me. Imagine old catacombs with a blood altar. Suddenly the door slams open and the wind blows over all the bones that have been lying here since the 1990s. Ever since great death metal similar to VERTHEBRAL has been played. The graves were opened and the bloody roots were uprooted!

ABOUT VERTHEBRAL ON DEADLY STORM ZINE / O VERTHEBRAL NA DEADLY STORM ZINE:

Rozhovor - VERTHEBRAL - Život je příliš krátký na to, abyste ztráceli čas snahou změnit svět.

Interview - VERTHEBRAL - Life‘s too short to waste your time trying to change the world.

Line up -
Christian Rojas - Vocals/Bass
Daniel Larroza - Guitars
Alberto Flores - Guitars
Denis Viveros - Drums

Artwork by Marcos Miller (Mental Horror)
Layout by Turkka Rantanen (Paganizer, Demilich)

1. Ancient Legion
2. The Art of Perversion
3. Abysmal Decay
4. Isolation Room
5. Coronation of Envy
6. Absence of a God
7. Sweet Home Illusion
8. Obsidian Tears
9. My Dark Existence
10. Testimony of Hate

Verthebral Bandcamp
Verthebral Facebook
Transcending Obscurity Site
Transcending Obscurity Facebook

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý čtyřicátý devátý - Andrea

Příběh dvoustý čtyřicátý devátý - Andrea

Hádali jsme se čím dál tím víc. Kvůli hloupostem a drobnostem. Jak už tomu tak bývá. Byl to vlastně paradox. Přežili jsme s Kristýnkou spoustu operací, nekonečný noci plné bolesti, rehabilitace, čekání u doktorů, kdy jsme se báli dalšího verdiktu. Omýval jsem ji, nosil, pečoval o ni jako nějaká ošklivá zdravotní sestřička. Pak začala chodit a poznala svého otce. A od té doby to šlo od desíti k pěti. Jasně že jsem na tom měl velký podíl viny. Byl jsem nervní, žárlil jsem a taky jsem potkal v parku Andreu. Měla na sobě modré šaty a venčila psa. Kolem hlavy jí poletovaly zrzavé kudrny a když se přede mnou předklonila, tak jsem vyjekl nahlas.

Jako každej chlap jsem občas nepřemýšlel hlavou. Já, který zažil nevěru Moniky, jsem do toho vlítnul po hlavě. Řekl jsem jen: "Máte hezkýho psa" a ona mi odpověděla, že jestli mám čas, tak za hodinku se sejdeme na stejném místě bez psů. Odevzdal jsem Arlieho mámě a nazpátek skoro běžel. Vůbec nevím, co to do mě vjelo. Už dávno jsem si přece řekl, že nevěrný nikdy nebudu, že nechci nikomu ubližovat, že se musím chovat jako dospělý. Jenže jsem byl slabej, mladej a hloupej. Taky měla úžasnej zadek, menší prsa a zelený oči. Chodila jako šelma a já vůbec netušil, co mám od našeho setkání čekat. Bylo brzy odpoledne a zatáhla mě do nejbližšího sklepa. Měl jsem co dělat, abych se jí neudělal do pusy a pak už jen kňourala mezi kolárnou a kočárkárnou. "Jak se jmenuješ": zeptala se mě potom a tak jsme se konečně představili.

Domů za Kristýnkou jsem šel a cítil jsem se špinavej a použitej. Myslel jsem si, že na mě ihned všechno pozná, já se neumím přetvařovat, ani lhát, v tomhle jsem jak malý dítě. Měla zrovna dobrou usmiřovací náladu. Otevřela víno, pustila mi pořádnej thrash metal a kroutila se přede mnou jak samice. Pili jsme stylem Rusů, já hlavně abych zapomněl na to, co jsem provedl. Měla tulivou a zase plánovala celej náš život. Připadal jsem si jak v blbým romantickým filmu, který se během několika okamžiků změnil v porno. Myslel jsem na ty odpolední rudý vlasy, na kousání, na její pusu i zadek. Bože můj, co já jsem to za debila. Ale bylo to přitažlivý, byl jsem poprvý v životě nevěrnej v přímým přenosu. Bylo to špinavý, lákavý, divoký, neskutečně rajcovní.

Boží mlejny jsou ale Boží mlejny. My jsme si nikdy s Andreou schůzky nedomlouvali. Pokaždé to probíhalo stejně. Moc jsme nemluvili. Jen jsem venčil psa čím dál tím častěji. Máma byla ráda, že mě taky vidí a sídliště má velkou výhodu v anonymitě. Chtěl jsem je obě. Jednu pro život a druhou na šukání. Nedělá to dobře, to vám povím. Nejsem na tohle období moc hrdej. Zmítal jsem se zcela zbytečně mezi dvěma holkama a nůž na krk mi položila až Jana, která všechno ihned pochopila. Buď všechno ukončíš nebo Kristýnku opustíš. Smrťáku, ty si fakt dokážeš posrat život. To se jen tak nevidí. Zažil jsem slzavé údolí, kdy se mě pořád dokola ptala proč. Nevěděl jsem, asi jsem se ještě nechtěl uvázat do chomoutu, zařadit. Taky jsem byl slabej a hloupej.

Po dvou a půl roce jsem vlastní blbostí ukončil vztah, který mi dal šíleně moc. Pokud byla Kristýnka na vozíku, tak jsem se o ní staral, pečoval, byl jí k ruce. Jakmile začala chodit, tak jsem to nerozdýchal. Byla najednou moc samostatná, nezávislá a navíc jsem moc nevoněl jejímu tátovi. Asi si představoval, že jeho dcera bude chodit s někým jiným, než s umaštěnou metlou ze sídliště. Náš rozchod bolel oba dva spíš uvnitř. Nedělali jsme scény ani se nehádali. Vlastně se máme rádi dodnes. Kdysi nás spojila bolest a Kristýnka mě naučila obrovské pokoře. Před životem, před nemocnými, před mnou samým. Nechtěl jsem za to metál ani svatořečení, vlastně ani nevím, co jsem tenkrát chtěl. Asi poslouchat muziku, chodit do hospody. Nevázat se, děsilo mě manželství, rodinnej život.

Zažil jsem nedávno 14 dní na horách, o samotě, kde jsem si ujasnil, co chci od života. Moje mysl byla čistá, nekonečné noční můry na chvilku zahnány a pak se přede mnou ohne jedna holka ze sídliště a přehodí můj směr úplně někam jinam. Dal jsem výpověď v práci, znovu se vrátil do Škodovky. Na stejný místo jako kdysi s Kytkou. Byt i vše ostatní jsem nechal Kristýnce. Sbalil jsem si jen CD, pár plakátů a na rozloučenou zažil jeden uplakanej sex. Má milá Kristýnko, byla si jednou z nejúžasnějších bytostí, kterou jsem tenkrát v devadesátkách potkal. Čistá a krásná. Chytrá a neskutečně sexy. Zažili jsme spolu věci, které papír nesnese a jsem ti vděčný za hrozně moc. Možná jsme mohli/měli být spolu, založit rodinu, vychovávat děti, ale já zase jednou myslel něčím jiným než hlavou. Promiň. Dodnes mě některý věci, co jsem řekl a udělal mrzí.

Zahodil a spálil jsem všechno, co jsem s Kristýnkou vybudoval během několika málo dní. Nastěhoval se k Andree. A to jsme si ještě spolu ani jednou nevyprávěli. Bylo to hlavně o sexu. Nebyl čas mluvit. Měl jsem plnou hlavu jejího zadku, prsou, hedvábný kůže, nervózního úsměvu, jak se chtěla rychle udělat. Kousala mě, drápala po zádech a stále hledala místa, kde bychom se mohli muchlovat. Byla samice, která mě jako kudlanka nábožná vysávala. Divoká a nádherná. Všichni kolem na mě byli naštvaní, celá parta mi nadávala, když jsem ji přivedl do hospody, tak si odsedli. Na prvním koncertě, kam jsem s Andreou šel, jsem dokonce dostal do držky. Ale o tom zase někdy jindy.

Včera mě představila svojí mámě. Dobrý den, já jsem Jakub. Usmála se na mě panímáma a já ihned věděl, po kom je Andrea tolik náruživá. Zatáhla mě do svého dívčího pokoje, na poličkách byli vyrovnáni mončičáci. Její máma na nás volá, jestli si dáme kafe a já se přitom udělám do její pusy. A když jsme potom srkali všichni ze šálků a vedli všeobecný řeči, tak mi pod ubrusem zase sahala mezi nohy. Utáhla mě holka, na svoji vášeň. Nechal jsem se odloudit od vážného vztahu. Chodil jsem jak v mrákotách a pořád myslel na sex. Přišel jsem domů z práce a ona už ležela v posteli. Divoká, říkali o ní, že je divoká. A byla. Úplně jsem zapomněl, že jsem poslal s Kristýnkou několik přihlášek na vysoké školy. Jednu do Plzně, na filozofii do Prahy a do Liberce na strojárnu. Vůbec jsem neřešil, že sice mám dvě maturity, ale čeká mě vojna. Ztratil jsem se v Andree, v jejím klíně, v jejích zelených očích. Tak si ji pamatuji nejvíc.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

sobota 6. června 2020

Recenze/review - NECROMORBID - Sathanarchrist Assaulter (2020)

NECROMORBID - Sathanarchrist Assaulter
CD 2020, Caligari Records

for english please scroll down

Každý máme o pekle jiné představy. Pro někoho je jen imaginární protiváhou nebe, jiný před sebou vidí přesné a ostré obrazy. Kupříkladu já si jej nejčastěji představuji jako podzemní chrám, ve kterém sedí na trůně samotný Satan a kolem jeho věrní. Negace dobra, utrpení, lidská špína a odpad. Občas mám pocit, že náš svět je pohlcen temnotou, hloupostí a nízkými pudy. Na stěnách visí hříšníci a jsou bičováni vlastními zlými skutky. A aby toho nebylo málo, tak je jim pouštěn ortodoxní black death metal. Z obrovských reproduktorů, které obsluhuje vždy jeden z démonů, řve nahlas nová deska italských NECROMORBID.

Absolutní devastace, šílenství, maniakální riffy, rychlost, zběsilost. "Sathanarchrist Assaulter" je pravověrnou, nekompromisní a absolutně nihilistickou nahrávkou. Je z ní cítit opravdové peklo na několik kilometrů daleko. Inferno!

NECROMORBID vám propláchnou mozek kyselinou ve stylu DEOCLETIAN, DIABOLIC, MORBOSIDAD, DIOCLETIAN, BLASPHEMY, BLACK WITCHERY, REVENGE. Italové neznají žádné slitování. Deska je postavena na pevných základech, má jasný a jednoznačný cíl - převrátit všechny kříže směrem dolů, exhumovat veškeré dostupné zlo a nakumulovat jej do hudby. Zpočátku se bude mnohým zdát album nepřehledné, jednotvárné a monotónní, ale doporučuji pečlivý poslech, tmu, chlad a uvidíte, že nakonec to přijde. Také, jako já, budete díky "Sathanarchrist Assaulter" prokleti a dáte se na obrácenou víru. Letošní novinka, a také druhý dlouhohrající počin kapely, se tak stává spíše okultním obřadem, než jen obyčejnou hudbou. Brána do pekla byla otevřena, jezdci apokalypsy jsou připraveni. Říkají si NECROMORBID a zůstává po nich jen spálená země. Absolutní, totální, black death metalové vyhlazení! Překapaný nihilismus! Ryzí, pravé, prašivé peklo! Slyšte nářek všech prokletých!

Asphyx says:

We each have different imagines about hell. For some it is just an imaginary counterweight to the heaven, others see accurate and sharp images. For example, I most often imagine it as an underground temple in which Satan himself sits on a throne and his faithful around him. Negation of good, suffering, human dirt and waste. Sometimes I feel that our world is engulfed in darkness, stupidity and low instincts. Sinners hang on the walls and are whipped by their own evil deeds. And to make matters worse, they are playing orthodox black death metal. A new album of Italian NECROMORBID record roars loudly from the huge speakers, which are always operated by one of the demons.

Absolute devastation, madness, manic riffs, speed, fury. "Sathanarchrist Assaulter" is an orthodox, uncompromising and absolutely nihilistic recording. You can feel real hell a few kilometers away. Hell!

NECROMORBID will flush your brain with acid in the style of DIABOLIC, MORBOSIDAD, DIOCLETIAN, BLASPHEMY, BLACK WITCHERY, REVENGE. The Italians have no mercy. The record is built on solid foundations, has a clear and unambiguous goal - to turn all the crosses down, exhume all available evil and accumulate it in music. At first, the album will seem confusing, monotonous, but I recommend careful listening, darkness, coldness and you will see that it will come eventually. Also, like it happened to me, you will be cursed by the "Sathanarchrist Assaulter" and you will be converted to reverse faith. This year's album, as well as the band's second full-length act, thus becomes an occult ceremony rather than just ordinary music. The gate to hell has been opened, the riders of the apocalypse are ready. They call themselves NECROMORBID, and only scorched earth remains behind them. Absolute, total, black death metal extermination! Dripping nihilism! Pure, real, dusty hell! Hear the cries of all the damned!

Tracklist:
01. Intro
02. Victorious Reign of the Chaoshammer
03. Horned Omnipotence Imposition
04. Baphometic Terrorstorm
05. Triumphant Luciferian Splendour
06. Immortal Rites of Satanic Devotion
07. Ascension of Qliphotic Sorcery
08. The Profane Majesty of Barbaric Onslaught
09. Outro

band:
Dysangelium - Blasphemous Hymns And Axe Devastating Terror
Bestial Desecrator - Unearthly Beats Of Infernal Frequencies
Arch Commander Equinox - IV Strings Of Chainsaw Annihilation

https://caligarirecords.bandcamp.com/album/sathanarchrist-assaulter
https://www.facebook.com/Necromorbid/
http://www.caligarirecords.com/

pátek 5. června 2020

Recenze/review - ABRAMELIN - Never Enough Snuff (2020)

ABRAMELIN - Never Enough Snuff
CD 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

Nejhorší, co se vám může stát je, že se ocitnete na seznamu sériového vraha. Bývají totiž jako šelmy, které se vydaly na lov. Neznají slitování a nedají vám pokoj, dokud se před nimi nebudete zmítat s proříznutým hrdlem v křečích. Vaše tělo najdou až po několika letech a budou mít velký problém dát všechno do souvislostí. Jsou mezi námi lidské bestie, před kterými je dobré se mít na pozoru. Dějiny death metalu jsou v mnohém podobné pátrání po násilných činech, jen s tím rozdílem, že v tomto stylu se popisuje a znázorňuje, ale neubližuje.

Australští ABRAMELIN se na seznam death metalových kapel poprvé dostali již v roce 1994 jako pohrobci ACHERON (1988 - 1994). Jedná se o staré zkušené bardy, kteří se letos po dlouhých 20 letech vrátili s dalším krvavým materiálem. Jejich nápady neztratily na síle a my si tak můžeme zase jednou do hlavy narvat poctivý nářez od maniaků, kteří moc dobře ví, o čem je krutá smrt. Připište si je i na svůj seznam!

Deska "Never Enough Snuff" mi připomíná nález shnilé mrtvoly. Je ohlodána zubem času, zohavena a zanechá ve vás ošklivý mokvající otisk. Je jako dlouho hledaná oběť, kterou identifikujete až čase. Opatřena prašivým zvukem, s postupy vycházejících ze stejné líhně jako CANNIBAL CORPSE, SINISTER, DEICIDE, MALEVOLENT CREATION (v některých momentech mi připomínají nápady i české FLESHLESS) vás novinka smete z povrchu zemského. Jedná se o poctivý materiál, který sice nepřináší nic nového, ale zato je velmi příjemné trávit čas v jeho přítomnosti. ABRAMELIN jsou staří psi, které novým kouskům nenaučíte. Je to tak správně. Tratoliště krve, střeva vytahaná ven, mozek na zdi a sekera ležící poblíž. Cítíte také pach smrti? Tak podobně smrdí i nové album "Never Enough Snuff". Australané jsou jako znovu probuzená bestie, která nedá pokoj, dokud vám neprokousne hrdlo. Skladby mají drive a sílu, jsou temné, s chladným otiskem. Myslím, že fanoušci starého morbidního death metalu budou spokojeni a pro ostatní se zde stejně nehraje. Zahlédnu záblesk nože ve tmě a znovu nahrávce podléhám. Co na tom, že mi z tepny stříká krev na všechny strany, jsem spokojený. Masakr!

Asphyx says:

The worst thing that can happen to you is that you find yourself on the serial killer list. They are like beasts that go hunting. They don’t know mercy and won’t give you peace until you will writhe in front of them with an undercut throat. Your body will be found only after a few years and they will have a big problem putting everything into context. There are human beasts among us and it is good to be careful against them. The history of death metal is in many ways similar to the search for violent acts, with the only difference - in this style, the lyrics describe and depict, but don't harm.

Australian ABRAMELIN first appeared on the list of death metal bands in 1994 as the posthumous children of ACHERON (1988 - 1994). They are old experienced bards who returned this year after 20 years with more bloody material. Their ideas have not lost their power, so we can once again get an honest cut from these maniacs into our heads. Because they know very well what a cruel death is all about.

The album "Never Enough Snuff" reminds me of discovery of the rotten corpse. It is gnawed by the ravages of time, mutilated, and leaves an ugly moist imprint in you. It's like a long-sought victim that you identify after some time. Equipped with a scabby sound, with procedures based on the same basics as CANNIBAL CORPSE, SINISTER, DEICIDE, MALEVOLENT CREATION (in some moments, their ideas remind me of the Czech band FLESHLESS), the new record will sweep you from the earth’s surface. It is an honest material, which does not bring anything new, but it is very pleasant to spend time in its presence. ABRAMELIN are old dogs that you can't teach new arts. But that is right. Do you also smell death? The new album "Never Enough Snuff" stinks similarly. Australians are like a re-awakened beast that will not rest until it bites your throat. The songs have drive and strength, they are dark and possess a cool imprint. I think that fans of old morbid death metal will be satisfied and for others, it is not played here anyway. I see a flash of a knife in the dark and I am charmed by this record again. What about the fact that blood is spraying in all directions from my artery, I'm satisfied. Massacre!

Tracklist:
01. Never Enough Snuff
02. Knife-Play
03. Full Gore Whore
04. Moon Dogs
05. The Peeler
06. Horror-zontal
07. Play With Your Prey
08. Sparagmos
09. A Head Fuck
10. Pleasures (2019)

band:
Tim Aldridge - Guitar;
Matt Wilcock - Guitar;
Rob "Wog" Mollica - Bass;
Dave Hayley - Drums;
Simon Dower - Vocals.

https://www.facebook.com/Abramelin-550713968275457/
https://abramelin1.bandcamp.com/album/never-enough-snuff
https://open.spotify.com/artist/11jBgobTY3pl3A2KiNpL7G
https://www.youtube.com/channel/UC3T-fTCpRarsIzvNy-mE93A

čtvrtek 4. června 2020

Rozhovor - DAVE INGRAM - Death metal je můj životní styl.

Rozhovor s legendárním death metalovým zpěvákem DAVEM INGRAMEM, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Ahoj Dave,

zdravím do Dánska a moc děkuji, že sis na nás našel čas. Zrovna nedávno jsme se s kamarády v hospodě bavili o nejlepších death metalových zpěvácích a tvoje jméno jsme skloňovali velmi často. Co pro tebe vlastně znamená death metal? Je to životní styl, náročný koníček, odpočinek? Nebo nutnost, radost ze samotné hudby jako takové?

Děkuji za rozhovor a zdravím z Dánska. Death metal je součástí mého života už tak dlouho, že je skutečně obtížné ho nějakým způsobem kategorizovat. Když už bych to měl udělat, myslím, že by se dalo říct, že je to spíše životní styl než jen koníček. Pro mě je to určitě nutnost. Nechci ani pomyslet na to, že nebudu produkovat nějakou formu hudby nebo něco jiného. Vím, že ten den přijde, ale ten den tady zatím rozhodně ještě není.

Jsi již ve věku, kdy bys mohl žít už jen z toho, co jsi za svůj život vytvořil. Ale ty pořád pracuješ, stále se objevuješ na nových deskách. Spoustě zpěváků za ty roky „křičení“ odejdou hlasivky nebo se stanou hořkou karikaturou, ale z tebe mám pocit, že máš pořád „tah na branku“ a navíc dobrou náladu? Fotky, na kterých se usmíváš, na festivalech chodíš mezi fanoušky, jsi pohodář. Kde prosím tě bereš tolik pozitivní energie? Neměl bys pro mě nějaký recept? Jsem o pár let mladší a někdy chodím v pátek domů utahaný a nevrlý jako starý pes.

Kdybych teď měl přestat, byl bych spokojený s tím, co všechno jsem udělal. Ale přestat tvořit hudbu je pro mě nemožné. Budu se snažit pokračovat tak dlouho, jak jen budu moct. Je pravdou, že mnoho zpěváků si odrovnalo hlasivky a je rozdíl je slyšet v jejich individuálních stylech od minulosti do současnosti. Proč to moje neudělaly? No, musíte si uvědomit, že jsem se distancoval nějaký čas od hraní živě ...a to přesně na 10 let. Nahrával jsem alba a dělal další projekty - stejně jako moji on-line show pro Metal Breakfast Radio - ale nebyl jsem neustále na turné. Také jsem přestal kouřit, což mým hlasivkám a celkovému zdraví hodně prospělo. Občas jsem také nevrlý pes, ale snažím se nebýt. Hlavně s fanoušky, protože je radost se s nimi potkávat na koncertech, vypít si s nimi pivo a zjistit, jak je to se scénami v jejich zemích. Na fotografiích se usmívám, protože se prostě dobře bavím.

Kolem zrovna probíhá karanténa, u nás v Čechách se nepořádají žádné koncerty, spousta lidí je zavřených doma. Je to jak nějaká apokalypsa z hororových filmů. Ty pracuješ v Dánském institutu pro výzkum rakoviny, jak koronavirus vstoupil do tvého života? Pro nás fanoušky je to hrozně těžké, živá vystoupení jsou pro nás kořením života a dělají podle mého metal metalem. Protože naživo se odděluje zrno od plev, poznají se jak opravdoví fanoušci, tak i kapely, které to myslí vážně a srdcem. Jak současnou situaci zvládáš?

Doposud virus nevstoupil do mého života, kromě karantény, kterou jsme tu v Dánsku měli. Právě teď se věci rozvolňují a pomalu se vracíme k normálu. Stále existují pravidla, která je třeba dodržovat a ty tu budou ještě dlouhou dobu, dokud nebude vytvořena vakcína, ale je to nutné zlo. Bohužel koncerty byly přesunuty až na příští rok a my musíme počkat. Uvidíme, jestli ke konci tohoto roku něco bude - ale já o tom velmi pochybuji. Obávám se, že nás zasáhne druhá vlna infekce a smete další koncerty ... a bohužel také mnohem více lidí.

Když jsem viděl na festivalu Symbolic Open Air poslední vystoupení BENEDICTION s Davem Huntem, bylo mi líto, že v kapele končí. Kamarádka dělala hrozné tajnosti s tím, kdo bude nástupce. Tvůj návrat myslím spousty lidí překvapil, i když, vlastně moc ne. Víš, co se říká? Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Každopádně moc gratuluji a těšíme se na novou hudbu od BENEDICTION. Už máte něco připraveno? Můžeš nám prozradit nějaké novinky? Jak vlastně tvůj návrat probíhal?

Ano, byl jsem to já, kdo hlásal zvěst „nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“, když jsem zveřejnil, že to nebudu já na svém facebookovém profilu i stránkách. Ale to už jsem pár měsíců naznačoval. Bylo to vzrušující, když mi volali, když mi Dan (Bate, basák) poslal zprávu a zeptal se, jestli bych se mohl spojit s Darrenem (Brookes, kytara) ohledně spolupráce. Původně to mělo být dočasné, protože v té době zpěvák Dave Hunt měl být mimo a věnovat se jeho studiím, ale brzy bylo jasné, že tomu chce věnovat více času než kapele, takže jsem byl požádán, abych se připojil trvale. Než jsem mluvil s Darrenem, moje žena a syn mi řekli, že kdyby mě požádali, abych se znovu připojil, měl bych určitě říct ano. Takže jsem to udělal. Bylo to dlouhou dobu přísně střežené tajemství, dokonce i když jsem jel do Birminghamu, abych s nimi zkoušel.

Poslední roky se mi dostaly do rukou vynikající desky od kapel jako ECHELON, DOWN AMONG THE DEAD MEN, URSINNE, JUST BEFORE DAWN. Chodily mi na recenze promo nahrávky od indických Transcending Obscurity Records a jejich šéfa Kunala Choksiho a já si rovnou objednával i originální CD. Tohle je přesně death metal v podobě, v jaké jej mám rád. Jak vlastně k tvojí spolupráci s Roggou Johanssonem, Jonny Peterssonem a dalšími došlo? Nechystáte něco nového? Co a jak vás spojilo dohromady?

Určitě jsou tady plány na nová alba a nové projekty. Právě teď to zřejmě vypadá na nové album BENEDICTION a další budou následovat: Hellfrost And Fire - “Fire, Frost And Hell” (debutové album), Troikadon - “Triumvirate Of Death”, Down Among The Dead Men – zatím bez názvu (čtvrté album) Echelon – zatím bez názvu (třetí album), Ursinne - “Rise With The Behemoth” (druhé album). Tyto projekty vznikly díky tomu, že jsme se všichni navzájem kontaktovali kvůli své lásce k hudbě tohoto žánru. Chtěli jsme experimentovat s tím, co jsme znali a vyjádřit své umění různými způsoby.

Současná doba je skvělá v tom, že si poslechneš novou hudbu dopředu, v dobré kvalitě a pak až se rozhodneš, co si koupíš, koho podpoříš. Jenže to má i druhou stránku, kapel je šíleně moc a je těžké si udělat filtr. Slavná jména samozřejmě táhnou, ale pro mladé je to myslím pořád těžké. Podle jakého klíče si vybíráš kapely ty? A teď nemyslím jenom třeba pro tvé hostování, ale třeba i pro poslech. Máš ve své sbírce nějaký současný objev, nějakou novou smečku, u které sis řekl – super, tohle je přesně hudba, kterou mám rád?

Vždycky mě zajímal a mám rád švédský D-beat styl, takže každá kapela, která takto zní, ode mě dostane palec nahoru, bez ohledu na to, odkud jsou. Ale po pravdě, pokud je metal napsán od srdce, a ne z nějaké pompézní arogance, pak jsem to určitě slyšel a neuniklo to mé sbírce. Také představuji novou hudbou v mé show na Metal Breakfast Radiu ... ale více o tom v další otázce, že?

Máš rozhlasovou show v Metal Breakfast Radio. Jak se cítíš jako moderátor? Je jasné, že si zvyklý vystupovat před publikem, ale tohle je něco jiného. Musí to být zajímavá práce, ale jako každá má svá úskalí. Co pro tebe bylo v rádiu nejtěžší?

Opravdu to nebylo těžké. Pouze první dny, když jsme začínali (před 12ti lety!), když jsme neměli vůbec žádné posluchače. Byl to začátek první vlny podcastů, to byla cesta, kterou jsme původně šli - a stále je jako takové vydáváme i v dnešní době. Show publikovalo několik on-line rozhlasových stanic, kterým se líbila naše originalita a humor, takže jsme se velmi rychle stali populárními. V současné době jsem velmi zaneprázdněn a už nemůžeme produkovat tolik show, kolik bychom chtěli ... plus navíc teď máme karanténu, takže nemáme šanci se potkat a show nahrát. Mám ale několik epizod připravených, takže tento víkend odvysíláme jednu, protože už je to nějaká doba, co byl vysílán nějaký nový obsah. Je to zábava a já se k tomu můžu vrátit na plný úvazek, jakmile skončí všechny kapely. Je to perfektní plán na důchod!

Musíš být hodně zaměstnaný muž. Práce v institutu, rádio, BENEDICTION a spousta dalších aktivit. Jak vlastně odpočívá Dave Ingram? Zbývá ti čas třeba na filmy, seriály? Někde jsem četl, že máš jako já rád Douglase Adamse, Arthura C. Clarka a samozřejmě Dr. Who!

Moje práce je taková, že sedím 3 hodiny denně v kanceláři s notebookem. V současné době doháním práci pro kapelu (jako je tento rozhovor!), když bylo třeba, psal jsem texty a hudbu. Čas také využívám k editaci své rozhlasové show a také ke sledování některých televizních pořadů. O víkendech ponocuji, abych se mohl podívat na filmy, takže jsem ve svém volném čase vytížen. Přál bych si, abych měl více času na dokončení svých vlastních úkolů. Den na to všechno nemá dost hodin! Ačkoli musím říct, že mě brzy čeká další operace na mé druhé kyčli. Také je potřeba ji vyměnit, takže nebudu moct chvíli chodit a tak budu mít více času na své projekty.

Po tvém příchodu do Dánska si působil v kapele DOWNLORD. Vydali jste ale jen jedno album? Na Metal Archives je u statusu napsáno split-up. Jak si to mám vysvětlit? Bude ještě někdy nějaká nová hudba, nové CD? Mě váš death metal opravdu moc bavil.

Momentálně není v plánu žádný nový DOWNLORD. Do budoucna možná uvažujeme o opětovném přehrání alba - nebo určitých skladeb z něj, protože současná technologie nám umožňuje pokročilejší zvuk. Vydali jsme naše dvě dema na EP „Grind Trials“ a krátce poté album „Random Dictionary of the Damned“. Je to zvláštní, procházel jsem některými starými CD a našel jsem naše dema na CD. Stále jich mám spoustu, obyčejný bílý obal s potiskem na CD. Ani nevím, jestli po té době ještě hrají. Myslím, že bych to měl zkontrolovat a pak zjistit, jestli by je někdo chtěl.

Když jsem dělal rozhovor s Karlem Willettsem z vynikajících MEMORIAM, tak řekl: „Viděl jsem v průběhu let spoustu kapel experimentovat s novým zvukem a nakonec to má spíš tendenci odradit fanoušky. Memoriam bude mít vždy na sto procent kořeny v oldschool death metalu“. Tahle věta se mi zaryla hluboko do paměti. Uvědomil jsem si, že na starém death metalu ten prašivý, shnilý a chladný zvuk miluju. Každá stará kapela lze poznat během několika prvních tónů. Když slyším některé současné moderní brutal technické progresivní death metalové smečky, tak už tomu nějak nerozumím. Naživo vydržím vždycky jen pár skladeb a pak se nudím. Působí na mě často jen jako partička jazzmanů, která se přijela předvést, jak umí skvěle komplikovaně hrát…ale abych se dostal k otázce – jak vnímáš moderní trendy v death metalu? Líbí se ti nějaké kapely?

Tohle bude krátká odpověď. Neposlouchám moc moderní death metal, pokud nemá OSDM zvuk. Kapely, které se snaží experimentovat, mě vůbec nezajímají. Dejte mi OSDM nebo vypadněte!

Asi si už někde vysvětloval, proč si opustil Velkou Británii a odstěhoval se do Dánska. Mě by ale spíš zajímalo, co říkáš na tamní death metalovou scénu. Já znám z novější doby kapely jako PHRENELITH, SULPHUROUS, UNDERGANG, BAEST, DEIQUISITOR. No a pak mám hrozně moc rád thrashové ARTILLERY a HATESPHERE. S posledně jmenovanými jsem dělal i rozhovory a kapely se shodly v tom, že Dánsko nemá příliš míst, kde by se dal hrát underground, případně death metal. V tomhle má podle mě Británie výhodu, je tam spousty klubů, festivalů, hospod. Jak vnímáš dánskou scénu?

V Dánsku je spousta vynikajících undergroundových death metalových kapel. Rozhodně bych dal UNDERGANG na jejich vrchol. Spousty kapel byly bohužel mnohými přehlíženy. Chtěl bych říct, že by lidé měli podporovat podceňovanou dánskou scénu. Kapely z minulosti, například DETEST, také makají na novém albu. (Něco jsem slyšel a můžu vám říci, že to bude vražedné!) Kdo ví ... možná, že nějaká kapela s názvem DOWNLORD do toho zase taky praští. V současné době existuje vice míst, kde je možné hrát dánský underground živě. Scéna zde opět nabývá na síle.

Jsi v death metalu legenda, máš za sebou spoustu skvěle odvedené práce. Máš ale ještě nějaký sen? Třeba turné s oblíbenou kapelou nebo sdílet se svým vzorem pódium? Zazpívat si třeba já nevím s AUTOPSY? Má David Ingram nějaké nesplněné sny?

Plním si spoustu svých snů tak, jak jsem to činil i dříve. Jeden z mých snů? Vyskytnout se v epizodě Dr. Who. Téměř jsem tam byl v roce 2015…tehdy jsem se kamarádil s hudebním skladatelem show (Murray Gold). Řekl jsem mu, že jestli někdy bude potřebovat nějaký growl, tak se mi stačí ozvat. Řekl mi, že to bude potřebovat velmi brzy, ale nakonec to udělal Corey Taylor ze SLIPKNOT. Chápu proč, protože je známější než já, ale bylo to velké zklamání.

Jako zpěvák zpíváš texty, se kterými se musíš ztotožnit. Nebo alespoň tak já slyším tvůj hlas. Že věříš tomu, co zpíváš. Jsou pro tebe texty hodně důležité? Odmítl jsi třeba nějaký? A píšeš i svoje? Co já jsem dohledal, tak myslím, že jsi napsal něco jen k albu od URSINNE, nebo se pletu?

Texty jsou pro mě velmi důležité a musím věřit tomu, co zpívám. Obvykle je to v pohodě, protože si je sám píšu. Ale byly chvíle, kdy jsem zpíval texty někoho jiného a nemohl jsem do nich vložit svůj hlas. Byly to obvykle kapely, které mě požádaly, abych nahrál hostující vokály, nikoli kapely, ke kterým jsem se v minulosti připojil. (Jsem stále k dispozici pro hostující vokály, ale budete teď muset nejprve mluvit s mým agentem.)

Děkuji moc za rozhovor. Budu se těšit na další nové nahrávky s tvým hlasem. Na nové BENEDICTION i na to, co upečeš s dalšími muzikanty. Moc si vážím tvých odpovědí a přeji ti vše dobré i v osobním životě. A bych nezapomněl, děkuji moc za všechny skvělé desky, na kterých ses kdy podílel. Ať tvé kroky provází síla!

Děkuji! Chci, aby všichni, kteří si tohle čtou byli silní, byli v bezpečí, a aby podporovali vaši scénu a umělce, kteří se na ní podílejí. I kdyby jen tím, že navštíví jejich stránky a olajkují je. Každá maličkost pomáhá.

Ještě jednou děkuji... „ Keep it metal“!

Odkazy:

www.facebook.com/MetalBreakfastIngram – (Osobní profil)

www.facebook.com/DownAmongTheDeadMen

www.facebook.com/MetalBreakfastRadio

www.facebook.com/DaveIngramOfficial

www.facebook.com/LambertsBasement

www.facebook.com/HellfrostAndFire

www.facebook.com/EchelonOfficial

www.facebook.com/UrsinneBand

www.facebook.com/Troikadon

www.metalbreakfastradio.com