------------------------------------------------------------------------------------------ sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
ABORTED FETUS - Pyramids Of Damnation CD 2020, Comatose Music for english please scroll down
Všiml jsem si té postavy vlastně náhodou. Byla u každého požáru, u každé vraždy, u každého neštěstí. Zahalena v kápi s obličejem bez tváře. Jako nějaké temné svědomí. Vypadalo to, že se doslova krmí bolestí a utrpením. Dělal ji dobře nářek pozůstalých, pokaždé se zjevila na místech, kde se stalo něco hrozného. Měl jsem pocit, že přišla z jiného světa, z odvrácené strany. Vždy, když jsem ji uviděl, tak mě přeběhl mráz po zádech.
Velmi podobné pocity mám i z nové desky ruských death metalistů ABORTED FETUS. Letos přišli s dílem, které je v rámci stylu až nebývale pestré. Je také plné bolesti a utrpeních, chladu a tmy. Smrti a beznaděje. Brutality a perverze.
Když poslouchám "Pyramids Of Damnation", tak si přijdu také jako muž bez tváře, kterého vždy povolají do služby, když se stane něco hrozného. ABORTED FETUS patří ke kapelám, které se každým dalším albem vyvíjejí. Letos jsou zase o nějaký ten stupeň temnější a mrazivější. Jedná se o opus smrti v rytmu BOLT THROWER, DEICIDE, OBITUARY, NILE, ale i třeba takových ORIGIN. Skladby jsou perfektně propracované, pánové zbytečně netlačí na pilu, když je potřeba, tak zvolní a nechají vyniknout absolutní tmu. Během celé desky se kolem vznáší takový ten těžko definovatelný odér smíchaný ze špíny, krve a nahrubo nasekaného masa. Nahrávka se velmi dobře poslouchá, produkce je sice klasická, ale k songům sedne, jako dobře vyrobená rakev. Rusové se vydali přesně tím směrem, ve kterém se ukáže, jako kdo umí skládat. Povedlo se na výbornou. Cítím v kostech, že nedaleko někdo zemřel. Beru si na hlavu kápi a vyrážím. Do sluchátek mi zní "Pyramids Of Damnation" a připadám si, jako postava z prastaré egyptské Knihy mrtvých. ABORTED FETUS z ní citují jasně, zřetelně a uvěřitelně! Absolutní masakr lidské mysli!
Asphyx says:
I actually noticed the character by accident. She was with every fire, every murder, every misfortune. Covered in a hood with a face without a face. Like a dark conscience. She seemed to be literally fed up with pain and suffering. The lamentation of the bereaved made her well, she always appeared in places where something terrible had happened. I felt like she came from another world, from the other side. Every time I saw her, I goosebumps.
I have very similar feelings from the new album of Russian death metallers ABORTED FETUS. This year they came up with a work that is unusually varied in style. It is also full of pain and suffering, cold and darkness. Death and hopelessness. Brutality and perversion.
When I listen to "Pyramids Of Damnation", I also feel as a faceless man who is always called to the service when something terrible happens. ABORTED FETUS belongs to the bands that are evolving with each new album. This year they are a bit darker and colder again. It is an opus of death in the rhythm of BOLT THROWER, DEICIDE, OBITUARY, NILE, but also such ORIGIN. The songs are perfectly sophisticated, the gentlemen do not push when it is unnecessarily. When needed, so they slow down and let the absolute darkness stand out. Throughout the album, such a hard-to-define abrasion mixed with dirt, blood and roughly chopped meat floats around. The recording is very well listenable, the production is classic, but it fits to the songs really well. They did it very well. I feel in my bones that someone died nearby. I take the hood on my head and going. "Pyramids Of Damnation" sounds in my headphones and I feel like a character from the ancient Egyptian Book of the Dead. ABORTED FETUS quote from it clearly, distinctly and believably! The absolute massacre of the human mind!
BURIAL REMAINS - Spawn of Chaos CD 2020, Raw Skull Recordz for english please scroll down
Dělám nočního hlídače v kostnici již dlouhá léta a jsem zvyklý na ledacos. Občas slyším divné zvuky, někdy mě zachvátí neskutečná tíseň a smutek, ale pokaždé si rád poslechnu pravý ryzí death metal. Dnes bude dlouhá noc, mám totiž v přehrávači novou desku holandských maniaků BURIAL REMAINS. Vedle v místnosti někdo přerovnává staré kosti. Ve vzduchu je cítit pravá smrt a zombie se znovu probudily.
Není divu, druhé album "Spawn of Chaos" je opět jasnou a zřetelnou odpovědí na poslední věci člověka. Holanďané na to jdou klasicky, přesně způsobem, jakým to mám nejraději. Temnota, chlad, lebky pukající pod tlakem. Jakoby někdo odjistil granát a hodil jej do podzemí.
S novým vokalistou Wimem de Vriesem, který nahradil vynikajícího Svena, působí kapela jako rozjetý vlak. Inspirováni v katakombách kapelami typu GRAVE, DISMEMBER, BOLT THROWER, BENEDICTION, GOD MACABRE, ENTOMBED, AUTOPSY, nám znovu přinášej mrazivé melodie, surový drsný sound (Jonny Pettersson) a spoustu zkažené krve. Do hry vás uvede mocný obal (John Quevedo Janssen) a vy si tak můžete užít po všech stránkách perfektně odvedené dílo. Po mě je ale nejdůležitější celkový dojem, spousta zajímavých momentů. U nás v kostnici funguje všechno trošku jinak a sem přesně patří i BURIAL REMAINS. Hrají se zkušenostmi starých hrobníků a navíc přidávají tolik potřebné ingredience - drive, sílu a energii. Vedle v místnosti někdo přerovnává shnilé kosti a já už teď vím, na jakou hudbu budeme dnes tančit na čerstvých hrobech. Zahalte tváře do kápí, přidejte volume a připravte se. Zombie by mohly vyprávět, je jen tak nějaký obyčejný death metal neošálí, líbí se jim, stejně jako mě, smrt ohlodaná až na dřeň. Klasický, chladný a temný smrtící kov, u kterého vám ztuhne krev v žilách! Výborně!
Asphyx says:
I've been working as a night security in the ossuary for many years and I'm used to a lot of things. Sometimes I hear strange sounds, sometimes I am overwhelmed by unreal distress and sadness, but I always like to listen to real pure death metal. Tonight will be a long night, because I have a new record of Dutch maniacs BURIAL REMAINS in the player. Next to the room, someone is rearranging old bones. There is a real death in the air and the zombies have woken up again.
No wonder, the second album "Spawn of Chaos" is again a clear and distinct answer to man's last things. The Dutch go for it classically, exactly the way I like it the most. Darkness, cold, skulls bursting under the pressure. It was as if someone had fired a grenade and threw it to underground.
With the new vocalist Wim de Vries, who replaced the excellent Sven, the band looks like a runaway train. Inspired in the catacombs by bands like GRAVE, DISMEMBER, BOLT THROWER, BENEDICTION, GOD MACABRE, ENTOMBED, AUTOPSY, bring us again freezing melodies, raw rough sound (Jonny Pettersson) and lots of spoiled blood. A powerful cover (John Quevedo Janssen) will bring you into the game and you can enjoy a perfectly executed work in all aspects. But the most important thing for me is the overall impression, a lot of interesting moments. In our ossuary, everything works a little differently and this is exactly where BURIAL REMAINS belongs. They play with the experience of old gravediggers and, in addition, add much-needed ingredients - drive, strength and energy. Next to the room, someone is rearranging rotten bones, and I already know what music we're going to dance to on fresh graves today. Wrap your faces in hoods, add volume and get ready. Zombies could tell, some ordinary death metal doesn't fool them, they like them, just like me, death gnawed to the marrow. Classic, cold and dark death metal that makes your blood clot! Great!
Rozhovor - BURIAL REMAINS - Nebereme energii od našich fanoušků, potřebují svou vlastní na headbanging! Tracklist: 01. As Darkness Shall Reign (03:20) 02. Where Death Begins (04:54) 03. At Dawn Came the shadows (03:17) 04. Slaves to the Cult (05:24) 05. Spear of Destiny (04:43) 06. Spawn of Chaos (03:39) 07. Swallowed by Sulphur (04:50) 08. Legions of Death (05:51) 09. Tortured Souls (Slaughter cover) (02:57)
band: Wim de Vries - Guitars & Vocals Philippus Yntema - Guitars Danny Boonstra - Drums Henk Zinger - Bass Pieter Oevering - Live Guitars
1. září 1939 bylo napadeno Polsko německými vojsky. Ve stejné datum, po 81 letech, na které dnes nikdo již příliš nevzpomíná, vyšlo i nové album moravských maniaků GÖTTERRDÄMMERUNG. Na textech o Druhé světové válce je založena i novinka "Neuschwabenland", která mi už od prvního tónu připomíná thrashovou bleskovou válku. Jsem smeten nekompromisním materiálem, za který by se nemusely stydět ani klasické kapely, které s tímto stylem začínaly. Deska působí jako černobílý dokument. Vidím před sebou přesně do rytmu pochodující dav. Jdou přímo na smrt.
Oproti prvotině "Projekt Riese" z roku 2017 mi připadá novinka údernější, ostřejší i techničtější. Skladby jsou opravdu doslova nasáklé atmosférou války. Uvěřitelné, zběsilé, nabroušené jako bodák, který ti rozpáře břicho.
Kapela prošla personálními změnami a nejvíc znatelná je ta na postu zpěváka. Grinsen má přesně takový ten jedovatý ječák, který je "nepříjemný" a zároveň do songů přesně sedne. Celé album potom působí jako pochod smrti v rytmu SODOM, KREATOR, PROTECTOR, SLAYER. Zkrátka a dobře, stará naštvaná thrash metalová škola se spoustou zajímavých momentů. GÖTTERRDÄMMERUNG si na nic nehrají, útočí přímo, rovnou na komoru. Pro mě osobně je vždy nejvíc důležité, abych z předkládané hudby cítil emoce a při "Neuschwabenland" jsem opravdu přímo uprostřed válečné vřavy. Je znát, že pánové věří tomu co hrají a není to jen skvělé řemeslo, ale i obrovský kus srdce. Navíc se celou nahrávkou vznáší těžko popsatelný chlad a temnota. Takový ten drive, který se podle mého nelze naučit. Muzikanti jej musí mít v sobě. Kolem cesty leží zmrzlé mrtvoly. Domy hoří a nářek raněných je bolestivou kulisou. Městem projela thrash metalová divize GÖTTERRDÄMMERUNG a zanechala po sobě jenom spálenou zemi.Ležím v zákopech a poslouchám "Neuschwabenland". Smrt je tak blízko! Válka! Vynikající deska, která vás přenese na bojiště!
Asphyx says:
On September 1, 1939, Poland was invaded by German troops. On the same date, after 81 years, which no one remembers much today, a new album of Moravian maniacs GÖTTERRDÄMMERUNG was released. The new album "Neuschwabenland" is also based on texts about the Second World War, which reminds me of the thrash band Blitzkrieg from the first tone. I'm swept away by uncompromising material, which even the classic bands that started with this style would not be ashamed of. The album acts as a black and white document. I see a crowd marching to the exact rhythm of tones. They go straight to death.
Compared to the first "Project Riese" from 2017, the novelty seems more striking, sharper and more technical. The songs are really literally soaked in the atmosphere of war. Believable, furious, sharpened like a bayonet that rips open your stomach.
The band has undergone personnel changes and the most noticeable is the one as a singer. Grinsen has exactly the poisonous scream that is "unpleasant" and at the same time fits exactly into the songs. The whole album then acts as a death march in the rhythm of SODOM, KREATOR, PROTECTOR, SLAYER. In short and well, the old angry thrash metal school with a lot of interesting moments. GÖTTERRDÄMMERUNG attack directly into the chamber. For me personally, is always most important to feel emotions from the presented music, and at "Neuschwabenland" I am really right in the middle of the turmoil of war. It's clear that the gentlemen believe what they play and it's not just a great craft, but also a huge piece of heart. On top, the whole recording is full of hard-to-describe coldness and darkness. The kind of drive that I don't think can be learned. Musicians must have it in them. There are frozen corpses around the road. Houses are on fire and the wailing of the wounded is a painful backdrop. The thrash metal division GÖTTERRDÄMMERUNG drove through the city, leaving only scorched earth. I lie in the trenches and listen to "Neuschwabenland". Death is so close! War! An excellent album that will take you to the battlefield!
Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?
Satoshi: thanks for the interview and greetings from Japan! we are Frostvore that founded in 2012. in the past we called Frostbite, but we decided to change our band name before releasing 1st album because Testimony advised us to be more unique name.
Frostvore consists of 4 members (20 - 29 years old) and plays buzzsaw oldschool death metal.
Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?
Satoshi: we consider to make albums since we released Scavenger of Human Dignity (2013). but every member start to working and it was hard to secure time to making music. Finally it takes over 5 years to make album.
I produced almost songs (some songs were created by Shigenori (Drums)) and I arranged recording/mastering.
How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?
Satoshi: CD copy is 400, LP is 300(Black 150/splatteded Red 150). you can get from Testimony’s bandcamp or Base (Japanese online shop platform).
Also you can listen by Spotify and Amazon music.
Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?
Satoshi: Shigenori created almost lyric (I only make 1 song). After finished making songs, we decided album concept as below.
„A man who possessed by evil spirits slaighter all while losing his ego, and builds a pile of corpses.“
This concept was inspired from Gogiga Gagagigo of Yu Gi Oh!. Description of Gogiga Gagagigo is below fyr.
„His Soul long-silence collapsed, his body recklessly continues omward. Driven by a lust for more power. He no longer remembles his former self...“
Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?
Satoshi: Taro(Guitar) created our logo and we ordered Kentaro Imamura to make artwork.
I got to know Kentaro’s another artwork through twitter and it was impressed very much then I send message to him. Anyway i think SNS is important to spread/collect information in this digital age. We uses Facebook/Instagram/Twitter to promote our music.
Also I consider artwork is very very important! Amazing artwork promises great musics and vice versa. (every Dan Seagrave’s artwork albums are awesome, right?!)
Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?
Satoshi: I already like Testimony Records’s bands (The Dead Goats, Horrified, Carnal Tomb) and i think our album is suitable for Testimony, then i sent mail them.
We’re very surprised that many webzine and blog make an articles of our album reveiw! And album is releaed without fails, we‘re grateful for Mr.Dennis of Testimony very much!!
Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?
Satoshi: of course we love swedish death metal, but each member have diffelent taste.
Some member likes melodical death metal (Dissection, late Dismember) and some likes hardcore style death metal (Autopsy, Bolt Thrower). So I tried to combine 2 element (melodic/hardcore) into songs.
You can check our playlist on Spotify what we inspired.
Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?
Satoshi: yes many... but no one replied except Testimony,
How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?
Satoshi: we only played 1 shows several years ago. I have experience to play shows many times as another band or tribute band. Unfortunatelly i have never played at festival that I desired. Maybe as many people know, many Japanese shows have silence (I remember that Meshuggah said to audience during interval that people are quiet like church)
I think Japanese audience is shy or watch shows seriously so i would be anxious during playing because there is no reaction and jeeing from the audience. So i would like to play at festival since we must get many reaction during playing.
What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?
Satoshi: under the COVID situation we can’t play cocnert in Japan, and currently I’m in Vietnam for a while because of my business.
So i consider to make next album or EP. That is the our next target.
How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?
Satoshi: feel free to send us message by Facebook/Twitter/Instagram
Nové album Towards the Great White Nothing od pražských blackmetalistů VOLUPTAS vyšlo u MetalGate Records. Celou nahrávku lze poslechnout například na BandCampu kapely, Spotify, YouTube atd., CD je možné koupit přímo od kapely nebo z eshopu labelu.
Jejich hudba vychází z klasického severského black metalu, zároveň si však libují v neotřelých postupech, nebojí se zvolnit, zahrát na psychedeličtější strunu, nahlížet do experimentálnějších teritorií. Pražští Voluptas jsou na scéně již delší dobu, postupně sbírali zkušenosti, hledali vlastní výraz, aby v roce 2020 mohli zaútočit suverénním albem, které by nemělo zůstat bez pozornosti. Towards the Great White Nothing vychází v těchto dnech u labelu MetalGate!
Zbystřit by měli především fanoušci kapel jako Ved Buens Ende, Dodheimsgard, Virus či raných Ulver. Zmíněné soubory jsou však pouze vodítkem, Voluptas se snaží kráčet vlastní cestou. „Jde nám spíše o atmosféru a organičnost,“ říkají o sobě. Tato slova Towards the Great White Nothing naprosto vystihují. V blackmetalové bouři se občas ozývají náznaky doom metalu, noisu, dokonce svůj prostor dostává i saxofon… Výsledný koktejl je osobitý a z Voluptas dělá jednu z nejzajímavějších kapel mladé tuzemské blackmetalové scény.
Nahrávka vznikla v Dödsmord Studiu Anderse Axelssona ve smíchovské Eternii. Nahrávalo se na začátku roku 2019 a Anders Axelsson se následně postaral i o mix a mastering.
Zatímco debut Ved Rums Ende se koncepčně točil kolem podzimu, na novince se Voluptas posunuli k zimnímu období. „Nahrávalo se v zimě, fotky se dělaly v zimě, i některé skladby jsou poněkud chladnější,“ uvádí kapela. „Towards the Great White Nothing je část textu ze skladby Between Terror and Erebus, která je inspirována Franklinovou arktickou expedicí. Název lze ale interpretovat více způsoby – například jako smrt, prázdnotu, absurditu a podobně. Použít tuto frázi pro titul alba nám tedy přišlo vhodné z vícero důvodů.“
O artwork alba se postarala Kristýna Vašíčková, která kromě ústředního motivu vytvořila i kresby zajímavě interpretující motivy jednotlivých skladeb. Grafickou přípravu a finalizaci obalu měl následně na starost Vašek Kokeš, který s kapelou spolupracoval už na debutu Ved Rums Ende.
CD digipack Towards the Great White Nothing můžete objednávat na stránkách www.metalgate-eshop.cz. Album je k dispozici taktéž digitálně na všech hlavních platformách. Stream alba naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=0-w3XZtKb9g
Rozhovor s finskou death metalovou skupinou - SHRAPNEL STORM.
Odpovídal zpěvák Yka a bubeník Mikko, děkujeme!
Přeložila Petra, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Ave SHRAPNEL STORM! Zdravím do Finska. Letos jste vytáhli znovu do bitvy s novým stejnojmenným albem, které mě přeneslo rovnou na bojiště. Před pěti lety se mi dostala do ruky i vaše předchozí deska „Mother War“ a abych pravdu řekl, tak ta se mi moc nelíbila. Novinka je ale skvělá. Úplně cítím, že jsem přímo ve válce. Co se u vás za těch pět let změnilo a jak nové album vznikalo?
Ahoj Jakube! Pravdupovediac, je ťažké aby muzikant sám počul zmenu, ktorá sa udiala medzi dvoma doskami, až kým sa nevráti k vypočutiu starších nahrávok. Ja verím, že „duša“ konkrétnej muziky sa mení hlavne s vekom muzikantov. Rôzne zážitky a situácie, s ktorými sa stretávame, rôzna muzika, ktorú počúvame ovplyvňuje a formuje to, čo skladáme. Nikdy u nás nepadlo rozhodnutie, že ďalšia doska, demo by malo znieť ako niečo vopred dané. To je aj dôvodom, prečo si myslím, že naša muzika obsahuje aj prvky „požičané“ od iných/externých death matalových spolkov. My len tvoríme to, čo sa nám páči.
Ještě, než se dostaneme k vaší nové desce, mohl bys nám prosím prozradit, jak se zrodil nápad založit kapelu, kdo stál u jejího zrodu? Proveď nás prosím historií SHRAPNEL STORM.
Ja nie som v kapele tam dlho aby som schopný odpovedať na túto otázku, pridal som sa len v roku 2012, takže prenechám odpoveď Mikkovi:
„Áno, všetko sa začalo dávno niekedy na začiatku nového tisícročia. Študoval som a aktívne hľadal muzikantov, s ktorými by som si mohol zajamovať. Univerzita, ktorú som navštevoval, mala spoločnú skúšobňu kapiel v protileteckom kryte s kompletným (a úplne zadarmo!!) nástrojovým vybavením, takže bez veľkej námahy sme si mohli ísť zahrať s partiou neznámych ľudí. Našiel som pár super chalanov, ale nevydržalo to príliš dlho. Matti, náš bývalý gitarista (a pekelne sólo chlapík!) bol jedným z tých super chlapov a pár rokov sme spolu skúšali iba dvaja. V tom čase sme hrali nejaké thrashovejšie veci a nemali sme jasnú predstavu o smerovaní.
V určitom okamihu sme už s Mattim boli presýtení, a preto sme začali hľadať ďalších muzikantov, aby sme založili serióznu kapelu, a chytili sme Akiho. Pripojil sa k skupine ako hlavný vokalista a dokonca priniesol aj nejaké zabijácke deathmetalové riffy, tak prečo nie? Myslím, že bol rok 2006 alebo niečo také, neviem si na to jasne spomenúť, ale povedal by som, že to bol východiskový bod pre vznik SHRAPNEL STORM. Potom sa krátko na to pripojili Pete (basa) a Tohtori (gitara). S chalanmi sme mali priateľské vzťahy, takže bolo celkom ľahké spojiť jednotlivé kúsky do skladačky a odštartovať peklo!
Okamžite sme si vyhrnuli rukávy a nahrali naše prvé demo (Battlefield) koncom roku 2007. To bola doba s množstvom alkoholu a nie tak dobre pripravenými skladbami, ale určite stojí za to. Prinajmenšom nás to veľa naučilo o štúdiovej technike a nahrávaní. Avšak stále mi krvácajú uši, keď to počúvam, haha!
V priebehu rokov sme mali iba dve zásadné zmeny v zostave. Prvou z nich bolo, keď nás opustil v roku 2012 Matti z dôvodu presídlenia a celkovo kvôli rodine. Nahradili sme ho majstrom vokálu - Ykä. Zároveň Aki skočil z miesta hlavného vokalistu a začal obsluhovať gitaru. Napokon to bola veľmi dobrá zmena, pretože Aki píše 99% hudby a dokáže ju podporiť aj growlom. Druhá zmena pochádza z nedávnej histórie; po nahratí posledného albumu skončil basák Petri. Prišlo to trochu nečakane, jazvy sú stále viditeľné a pred týmto rozhovorom sme o tom ešte v podstate nehovorili. Našli sme náhradu z radov našich starých kamarátov, chlapíka menom Henkka Leppänen. Henkka je skúsený hudobník, skutočne sympatický a lojálny človek, takže dúfam, že s touto zostavou ešte vytvoríme ďalšie extrémne a nesmrteľné veci!“
Když jsem slyšel letošní album „Shrapnel Storm“ poprvé, sledoval jsem předtím jeden starý dokument o první světové válce. Můžu ti říct, že jsem pak udělal jednu věc. Dokument jsem si pustil znovu a k němu jako kulisu vaši novinku. Všechno sedlo perfektně dohromady! Jakoby byl zvuk dělaný přímo na míru. Kde a jak jste nahrávali, kdo je podepsán pod mixem? Mě produkce připomíná hrozně staré dobré BOLT THROWER. Bylo to účelem?
O mix a mastering oboch našich posledných dosiek, aktuálnej aj predošlej, sa postaral Daniel ‘Danko‘ Rantanen, ktorý vlastní Danko Tones Studio a všetko týkajúce sa novej dosky bolo nahraté práve v tomto štúdiu. Mali sme pocit, že presne rozumie našej predstave o zvuku albumu a podarilo sa mu našu predstavu skvelo zhmotniť. Istou mierou sa na produkcii podieľali aj Aadolf Virtanen (z významnej fínskej metalovej kapely DIABLO) a Tom Gardiner (veľmi známy metalový muzikant), ktorí poskytli vlastný pohľad na nahratú muziku. BOLT THROWER je jeden z našich najväčších vzorov, preto sa nečudujem, že v našej muzike a zvuku sa dajú nájsť nejaké podobnosti.
Mám právě v ruce originální CD a přemýšlím, co má znázorňovat obal desky. Motivem je nějaký výbuch. Podvědomě se mi cover líbí, jen bych potřeboval pomoc. Prozraď nám, kdo je autorem a jak je motiv provázaný s vaší hudbou?
Obal dosky nakreslil náš bývalý basák Petri Saarenmaa a ja som pridal farby. Nie som si istý, či dokážem priamo povedať, že „to je víchrica šrapnelov“, ale taktiež by mal obal reflektovať extrémne podmienky, ktoré sú súčasťou vojny, presne ako aj názov našej kapely SHRAPNEL STORM. Je to o deštrukcii, zúfalstve, zničení.
Války jsou svinstvo, ale je také pravda, že z historického hlediska jsou samozřejmě hodně zajímavé. Jak vznikaly texty k novému albu? Pátráte třeba v archívech, sledujete filmy s válečnou tématikou? A jsou texty historicky přesné? Pamatuji si, jak mi kdysi HAIL OF BULLETS říkali, že za nimi přišel po koncertě profesor dějepisu a vytkl jim, že mají v jedné pasáži nepřesnost. Kdo a jak tvoří texty pro SHRAPNEL STORM?
Keď začíname tvoriť nejakú skladbu, téma je istým spôsobom nastolená na základe rifov, melódií, rytmov. Ja sa len snažím previesť náladu celej skladby do vhodného textu. To je spôsob, akým naše skladby ožívajú. Čo sa týka histórie, máme taký všeobecný záujem o históriu. Čo predstavuje najbežnejšie a najpodrobnejšie zaznamenané udalosti v ľudskej histórií? Nanešťastie, odpoveďou sú vojny. Sledujem veľa dokumentov a filmov o vojnách, ale nesnažím sa písať historicky presné texty. Príbeh či udalosť v skladbách väčšinou nemá konkrétne miesto a čas, v podstate by sa mohli stať kedykoľvek a kdekoľvek v nedávnej minulosti.
Okrem zjavných vojnových tém sa občas pristihnem, že píšem o osobných konfliktoch, ktoré sa v priebehu písania nejako spoja. Nebýva to často mojim zámerom, ale myslím, že podobné texty sú skvelým doplnkom skladieb, pretože v ich pozadí figurujú skutočné pocity.
Co vy a koncerty? Vystupujete hodně a rádi? A jsou vám milejší větší festivaly nebo malé kluby? Jaká je vůbec scéna ve Finsku? Nedávno jsem zase zhlédl film Heavy Trip a opravdu to tak u vás chodí?:)). Ne vážně, zajímalo by mě, jaký je death metalový underground ve Finsku. Mám moc rád PURTENANCE, NECROPSY, SOLOTHUS, DECYING s některými jsem dělal rozhovor a každý vaši scénu viděl trošku jinak. Jak ji vnímáte vy?
Jednoznačne by sme radi hrali viac koncertov ako momentálne hrávame. Nanešťastie, situácia s covidom je vo Fínsku, povedal by som stredne dobrá, takže živé vystúpenia sa pomaly vracajú na scénu. Dúfajme, že druhá vlna pandémie, ktorá je tak často skloňovaná to znova všetko neposerie. Nemôžem povedať, že by sme mali veľa skúseností z festivalov, kdeže death metal je skôr klubovou záležitosťou, dokonca aj vo Fínsku, pokiaľ teda nepatríte k nejakej death metalovej špičke. A aby som odpovedal na tvoju otázku, či si užívame koncerty? Sakra, že áno!
Z môjho pohľadu sa death metalovej scéne vo Fínsku darí tak dobre sa aj vždy darilo. Takže celkom dobre. Nie ohromne, ale ani zle. Ľudia stále prichádzajú, aby videli death metalové kapely hrať naživo, ale určite by sa vám nepodarilo vypredať nejaký veľký štadión. Niektoré klubové festivaly ako Helsinki Death Fest predávajú lístky celkom dobre, takže v tomto zmysle sa tu každoročne konajú väčšie akcie, keď samozrejme v okolí nevyčíňa žiadna pandémia.
Heavy Trip som ešte nevidel, ale nepochybujem, že odráža veľa pravdy.
A pozdravujeme našich kamošov PURTENANCE!
Finsko je pro mě země metalu zaslíbená. Myslím tím teď death metal, který většina vašich kapel kombinuje s doom metalem. Mám rád vaše doomové smečky. V obou stylech dokážete do hudby vložit jakýsi smutek, takové zvláštní chvění. Nejste jen brutální, suroví a drsní, ale skladby mívají i melodie a zvláštní náladu. Myslíš, že je to tím, kde žijete? Prostředím, historií? Třeba nás je v Čechách jednou tolik obyvatel a moc death metalových kapel tu nemáme.
Okolité prostredie a história majú určite v tomto smere nejaký vplyv. Nemyslím si, že je to náhoda, veď aj naši susedia, Nórsko a Švédsko, majú veľa skvelých death a black metalových kapiel. Možno je za tým severská atmosféra a polárne noci? Možno je to v našich génoch? Vo Fínsku má podobnú výraznú melodramatickú atmosféru aj veľa iných hudobných kapiel, nielen tie metalové.
Vo Fínsku je tiež spoločensky veľmi akceptované počúvanie alebo hranie metalovej hudby. Nevidíte veľa ľudí s tričkami s pentagramom, ale keď na niekoho takého narazíte, je to v poriadku.
„Shrapnel Storm“ je o válce. Finsko si v novodobé historii prošlo tzv. Zimní válkou (myslím, že finsky je to talvisota). Ta probíhala v 30. 11. 1939 - 13. 3. 1940 s Ruskem. Pak následovala Druhá světová válka. Války musely vaši zemi hrozně vyčerpat. Cítíte stále odkazy z historie ve společnosti i nyní? U nás byl zase mnoho let socialismus a v některých momentech se nám zažité stále v různých podobách vrací. Byla a nebo je Zimní válka i vaším tématem, co se týká hudby?
V našej hudbe sú nepochybne nejaké vplyvy z histórie tejto vojny, vezmime si napríklad skladbu (tušíte správne) „Heart of Winter“. Vojny mali určite dopad na Fínsko. Tie zážitky, ktoré prežili naši starí a prastarí rodičia, sú viditeľné až dodnes. Na našich veteránoch to zanechalo mentálne zjazvenie a to spolu s krutými časmi v ekonomike a našou náročnou mentalitou spôsobili, že mnohí si po vojne vzali životy.
Fínsko je často označované za najšťastnejšiu krajinu na svete, máme mierne vysokú mieru samovrážd a veľa duševných chorôb. Možno sa tie mentálne jazvy prenášali z generácie na generáciu. Možno sme taká „šťastná krajina“, pretože smutní ľudia radšej ukončili svoje dni. Alebo začali hrať v metalovej kapele, haha!
Hrajete válečný death metal, pro mě osobně je to jeden z nejoblíbenějších druhů tohoto stylu. Asi se mnou budeš souhlasit, že otci zakladateli byli kdysi BOLT THROWER. Následovali HAIL OF BULLETS, nověji pak DECYING, MEMORIAM, DEATH KOMMANDER, JUST BEFORE DAWN, SCALPTURE. Válečnou tématikou se často zaobírají i VADER. Proč si myslíš, že je válka pro death metalisty tolik zajímavá? Jak bys vůbec definoval, co má mít poctivý válečný smrtící kov v sobě?
Súhlasím, že tieto kapely sú medzi prvými, ktoré majú vojnu ako často sa objavujúcu tému. Black Sabbath má tiež veľa skladieb s tematikou vojny, možno práve tam bolo zasadené toto semeno. Vojna obsahuje také depresívne a desivé veci, že sa niet čo čudovať, že je zaujímavým námetom pre ľudí, ktorí píšu/skladajú death metal. Vojna je miestom, kde ľudia trpia a zomierajú.
Nemyslím si, že existujú pravidlá, ktoré definujú vojnový death metal, vôbec nie som puristickej povahy.
SHRAPNEL STORM určitě chystají nějaké koncerty, akce pro fanoušky. Co turné k nové desce? Prozraď nám prosím, co nového je ve vašem táboře a co bude následovat v nejbližší době?
Oveľa viac koncertov, niektoré vo Fínsku, iné dúfajme v zahraničí. Čoskoro dorazí nový merch, možno niekedy aj nové hudobné video. Budúcnosť tejto pandémie covid-19, ktorá sa tu preháňa, je veľmi neistá. Ale nová doska? Kto vie. Môže to byť o 2 alebo 6 rokov, uvidíme. Teraz si chceme len užiť nový album a zdieľať našu radosť s ostatnými!
Myslím, že letos jste válku se svým novým albem rozhodně vyhráli. Poslouchám jej opravdu velmi často. Vyloženě si vaši hudbu užívám. Děkuji moc za to! A děkuji i za rozhovor. Budu se těšit na dalším bojišti a přeji vám, ať se vám daří i v soukromí!
Ok, je pekné počuť, čo naše súčasné veci prinášajú! Náš boj ešte definitívne neskončil a aktívne hľadáme koncerty aj v zahraničí. Možno sa niekedy dočkáme koncertu aj v Českej republike! Majte sa!
.JPG)