DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 20. ledna 2021

Rozhovor - DEEDS OF FLESH - Jsem rozhodně otevřený možnosti, že existuje život na jiných planetách.


Rozhovor s legendární brutal death metalovou kapelou DEEDS OF FLESH.

Odpovídal Mike Hamilton, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Recenze/review - DEEDS OF FLESH - Nucleus (2020):

Ave DEEDS OF FLESH! Zdravím a přeji hezký den. Doufám, že se máte dobře. U nás v Čechách je díky pandemii pořád všechno zavřené. Zrovna včera v noci jsem jel z práce a celé město vypadalo jako po apokalypse. Na uších jsem měl sluchátka s vaší novou deskou „Nucleus“ a celý zážitek dostal úplně jiný rozměr. Vím, že nahrávka nevznikala vůbec lehce, je za ní spousta práce. Jak ji s odstupem vnímáš ty? 

MIKE: Zdravím a děkuji za rozhovor. Nucleus by určitě mohl být soundtrackem k postapokalyptickému světu! Ve skutečnosti to bylo od začátku záměrem, aby to tak bylo vnímáno. S vytvořením tohoto alba bylo spojeno obrovské množství práce. Album napsali a nahráli Erik, Craig, Ivan a Darren dva roky před vydáním v roce 2020. Práce na tomto albu jako textaře a vokálního aranžéra byla pro mě známým územím. Erik, Jacoby a já jsme vždy spolupracovali na aranžmá - hudebně, hlasově i textově na albech DOF, která jsme společně nahráli. 


Když jsem začal připravovat otázky pro rozhovor, tak jsem pořád nevěděl, jak se citlivě zeptat na Erika Lindmarka. Myslím ale, že je tohle téma pořád hodně otevřené a bolestivé, tak bych jen vyjádřil upřímnou soustrast a věnoval se hudbě. Erik pro novinku hudbu napsal, je jeho odkazem, vy jste jej vzali, dodali aranže, texty a začali nahrávat. Jak vůbec „Nucleus“ vznikal? Kdo byl hlavním iniciátorem a chápu jej dobře jako takový odkaz, poctu Erikovi? 

MIKE: Děkuji za laskavá slova. Erik, Jacoby a já jsme se stali bratry. Náš společně strávený čas přinesl neuvěřitelné diskuse, nekonečné jamování a finální hudbu, která je dodnes považována za špičku. Byla to zničující ztráta našeho přítele a části naší rodiny. Když jsme s Jacobym šli k jeho památníku, síla okamžiku a sdílení vzpomínek nám opravdu říkali, že musíme dokončit Nucleus, že musíme pomoci Deeds of Flesh pokračovat tam, kde Erik skončil. Nutný návrat do reality. Byl to očistec a spojovalo nás to s Erikem. I když se Nucleus může někomu zdát jako konec, stal se poctou Erikovi a novou kapitolou pro Jacobyho a mě. Deeds of Flesh se bude v následujících letech vyvíjet, ale začalo to u nás tří. V malém kalifornském studiu, kde jsme zkoušeli a tvořili hudbu bez limitů. 


Covery svých alb svěřujete již od roku 2005 Raymondu Swanlandovi. Letos je obal laděný do modré. Trošku ve mně evokuje grafiku z posledního Vetřelce Covenant z roku 2017. Démonická vlna, bojovníci, přilétající na zem. Představuji si spoustu věcí, ale co vlastně přesně motiv zobrazuje a jak se vztahuje k muzice? Raymond odvedl skvělou práci, pořád musím nad obalem přemýšlet. 

MIKE: S Raymondem spolupracujeme od doby Crown of Souls a máme k němu a jeho talentu velkou úctu. Raymond nám perfektně pomohl zachytit naši vizi alb - Crown of Souls, Of What's to Come, Portals to Cannan a nyní toto mistrovské dílo „NUCLEUS“. Chtěli jsme, aby barva a koncept alba obsahovaly zlověstný pocit uvnitř zachycený ve studené krajině. Stávající obal je tím, co Raymond vytvořil z našeho popisu níže, což vypovídá o tom, proč s ním už roky spolupracujeme. On je ten pravý! Obal je vyobrazením pokročilé rasy válečníků, kteří povstávají a shromažďují se po kognitivním vylepšení zemským dozorcem. Koncept na Nucleus je příběh, který představuje dozorce a starce zasahující a pomáhající poslednímu lidstvu v konečné bitvě mezi člověkem a mimozemskou invazí. „Nucleus“ je organické vylepšení člověka implantované dozorci (kteří jsou starodávnými bytostmi, které zde byly dopraveny před miliony lety). Z Dozorců se uvolní malý parazit, který napájí mozek zvláštním jedem, který člověku pomáhá stát se všemocnou bytostí. Šelma, která dodává parazity, je H.P. Lovecraftova postava Cthulhu, částečně inspirovaná starými severskými mýty mořských tvorů. Starší rasa je původcem lidstva ve vesmíru a nyní, když přišla poslední válka, se dozorci vydali na povrch, aby parazity rozmnožili na nejcennější muže. Poslední z lidské rasy je vylepšen a vybaven mocnými silami bojovat v závěrečné bitvě v naději, že znovu získá zemi. 


Mix a mastering měl na starosti opět Zack Ohren. Novinka mi přijde chladnější, syrovější, temnější, než předchozí album. Byl to záměr? Se Zackem také spolupracujete dlouhé roky. Znamená to, že on jediný rozumí tomu, jak chcete znít? U technického death metalu je zvuk hrozně důležitý, nástroje musí být čitelné, ale deska nesmí postrádat živočišnost. Vám se to na novince opět povedlo. Mluvili jste Zackovi do zvuku, měli připomínky nebo jste vše nechali jen na něm? 

MIKE: Co se týče produkce, Zack úzce spolupracoval s Erikem, Craigem a Ivanem. Darren nahrál své bicí stopy a poslal je Zackovi na finální mix a mastering. Spolupracujeme se Zackem, protože je velmi talentovaný a má skvělé ucho na metal. Velmi si vážím jeho práce na našich albech a dalších death metalových albech, která produkoval a zmasteroval. 

„Nucleus“ je zakončením příběhu, který jako kapela vyprávíte od roku 2008. O texty se postaral váš bývalý bubeník Mike Hamilton. Jak pro něj bylo těžké navázat na předchozí desky? A kam chtěl příběh zavést, směřovat? 

MIKE: Spolupracovali jsme s Jacobym na textech pro Nucleus. Napsal jsem asi 75% textů a asi 50% vokálních aranžmá a Jacoby se postaral o zbytek. Erik měl nějaké názvy skladeb a my jsme přišli se zbytkem. Mám dlouholeté zkušenosti s psaním textů. Erik, Jacoby a já jsme spolupracovali na - Mark of the Legion, Reduced to Ashes, Crown of Souls, Of What’s To Come a Portals to Canaan. Líbí se mi ten proces a zjišťuji, že mi to přijde přirozené. Řekl bych, že nejnáročnější částí bylo vytvořit zajímavý a zcela nový příběhový oblouk, který navazuje tam, kde Portals skončil. Mám pocit, že jsme toho dosáhli. 


Na nové desce je velké množství hostů. Když jsem tuhle informaci četl poprvé, říkal jsem si, jestli nebude album roztříštěné, zda bude držet pohromadě. Kdo měl vlastně hlavní slovo, kdo byl hlavním organizátorem a dozorem? Ono je hrozně hezké mít na albu tolik slavných jmen, ale aby všichni odvedli perfektní výkony a ještě vše sedělo perfektně jako celek, to už je skoro zázrak! Jak jste se vlastně dali všichni dohromady? 

MIKE: Jacoby a já jsme toho byli organizátoři a vedli jsme docela dlouhé diskuze o hostech, které jsme chtěli na Nucleus mít. Chtěli jsme pozvat umělce, kteří byli blízkými osobními přáteli a byli důležití pro historii a úspěch Deeds of Flesh. Většina zpěváků je nebo byla v kapelách, které byly na soupisce „Unique Leader“. Připisuji veškerou zásluhu Jacobymu za organizaci nahrávek vokálů. Díky tvrdé práci všech jsme stihli termín včas - vydání v roce 2020. 

Nová deska se vlastně povedla po všech stránkách. Navíc má v sobě takovou tu starodávnou metalovou jiskru, kterou mám u hudby tolik rád. Zachovali jste si živočišnost, pořád cítím, že hudbu hrají „lidé a ne stroje“, jak tomu často bývá. Pro mě je ale také hrozně důležité, abych viděl kapelu naživo. Budou DEEDS OF FLESH vystupovat i s novou deskou? Kdo převezme ale všechny vokální party? Jacoby? Chystáte k novince turné a uvidíme vás i v Evropě? 

MIKE: Prozatím je hlavním cílem zajistit, aby bylo toto album vydáno na Erikovu počest. Všichni jsme pracovali opravdu tvrdě, abychom zajistili integritu zvuku Deeds of Flesh na Nucleus. Ano, Jacoby bude zpěvákem, pokud DOF vystoupí živě. S Covid 19 je budoucnost koncertů nejistá a pouze čas ukáže, jestli Deeds zahrají znovu naživo. Existuje mnoho faktorů, které je třeba vzít v úvahu, ale vždy jsem optimistický! 


V jaké formě budou DEEDS OF FLESH pokračovat v budoucnu? Je v plánu nová muzika? A pokud ano, tak už máte připravené nějaké nápady? 

MIKE: Mluvili jsme o budoucnosti Deeds of Flesh. Pohráváme si s myšlenkou tvorby nového materiálu, stejně tak jako nějakého menšího turné a festivalů. Mohu vám říci, že jsme velmi optimističtí ohledně všech možností. 

Jako nějaká nit se tématy DEEDS OF FLESH prolínají sci-fi témata. Které spisovatele máš nejraději a kteří tě nejvíc ovlivnili vzhledem ke kapele? A co filmy? Like a thread, DEEDS OF FLESH themes intertwine sci-fi themes. Which writers do you like best and who influenced you the most about the band? What about movies? 

MIKE: Já osobně jsem vždy byl fanouškem filmů a knih s tématikou sci-fi. Mám rád autory Franka Herberta, Raya Bradburyho a Zecharia Sitchina. Alien, Aliens, Prometheus, Alien Covenant, Dune, The Thing, Blade Runner, Transcendence a Westworld - to vše jsou filmy, které mě inspirovaly. Sledoval jsem je roky a všechny mě ovlivnily. 


Věříte na mimozemské civilizace? Mě občas napadá, že jsme jako lidstvo měli obrovské štěstí, že jsme přežili tak dlouho. Když se rozhlédnu kolem sebe, tak mám divný pocit, že se něco děje, mění. Máme internet, který byl zpočátku úžasný a najednou zjišťujeme, že může být i dost účinnou zlou zbraní. Co si myslíš o současné společnosti a jejím směřování? Někdy mi připadá, že jsme jen kolonií ovládanou z vesmíru. Tolik nelogických kroků, chudoby, válek, ničení planety přeci nemůže být pravda. Ale nechci házet vinu na nikoho jiného…jsme nepoučitelní. 

MIKE: Jsem rozhodně otevřený možnosti, že existuje život na jiných planetách. Byli bychom laxní a arogantní, kdybychom si mysleli, že Země je jedinou planetou, kterou obývá život ve vesmíru. Nejde mi tolik o to, aby mimozemšťané navštívili nebo převzali Zemi. Musíme jen předložit jakýkoli důkaz o existenci mimozemšťanů. Více mě zajímá rostoucí síla a vliv technologie. Technologie postupuje alarmujícím tempem. Je to vzrušující, zajímavé, děsivé a znepokojující zároveň. Cítím, že před dlouhou dobou byl a možná i v našem životě bude problém s tím, že umělá inteligence převezme moc a nabere na síle v určitých aspektech života. Už se to teď děje. Jak dlouho potrvá, než se člověk stane obsoletním? 

 

Děkuji moc za rozhovor, vážím si tvého času. Přeji novince „Nucleus“ i celé kapele, aby se vám dařilo po všech stránkách. Těším se na další muziku od vás a jdu pořádně přidat hlasitost na přehrávači. Nové album se opravdu povedlo! Ať se vám daří i v soukromých životech. 

MIKE: Mockrát díky za rozhovor. Chci osobně poděkovat mnoha fanouškům a přátelům Deeds Of Flesh z celého světa, kteří cestují časoprostorem za jejich mnohaletou podporu! 

Na počest Erika Lindmarka…. "KUPŘEDU"!

Recenze/review - DEEDS OF FLESH - Nucleus (2020):




------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 


twitter:

Recenze/review - ELBE - Eschatology (2020)


ELBE - Eschatology
CD 2020, Epidemie Records

for english please scroll down

Kousek od našeho domu, v malém jezírku uprostřed lesů, se nedávno utopil mladý kluk. Vzala si jej jezerní víla, říkali někteří. Propadl se pod křehký led. Voda si ho odnesla, stáhla do hlubin. Šel jsem nedávno okolo a poslouchal novou desku ELBE. O kapele jsem toho příliš nevěděl, přeci jen se pohybuji v trošku jiné hudební oblasti, ale najednou jsem měl pocit, že zažívám to samé jako on. Utopený, podchlazený, jsem se vznášel na vlnách.

Popisovat podobné nahrávky je pro mě těžké. Jak chcete uchopit pavučiny ve větru? Jak tklivé emoce? Novinka "Eschatology" je smutným, přemýšlivým albem. Zachmuřeným jako mlha nad jezerem. Nepomůže ani rezavá cedule s nápisem Zákaz vstupu.


Starý doom metal, post rock, ale hlavně šedivá paleta nálad. Chvění, ano, o to jde především. Hudba je zde určena pro prchavé okamžiky, kdy se zastavíte a rovnáte si myšlenky v hlavě. Když navštívíte místa, o kterých s jistotu víte, že jste na nich nikdy nebyli a přesto pro vás budou tak povědomá. Oproti předchozím "Sudetům" je dle mého novinka propracovanější, ucelenější, chytlavější. Navíc ten magický zpěv. ELBE si vás podmaní. Jsou určeni pro zvláštní příležitosti, pro chvíle, kdy se svět zastaví, přestane otáčet a naplno konečně vynikne jeho krása, čistota, melancholie, ryzost. "Eschatology" je jako skok do ledové vody, pomalu ztrácíte dech. Mrtvolné tváře vašich utopených předchůdců by mohly vyprávět. Napíšu to naplno, při poslechu se stává člověk básníkem opuštěných lesních cest. Tichým pozorovatelem. Energie, jemná, ale pevná, působí odněkud z vesmíru. Se skvělým zvukem (kytary tak krásně křišťálově zvoní), pevným a jasným hlasem, se spoustou éterických ploch. Najednou věřím na vílu z hlubin i já, materialista a ateista. Pod nohama křupe led. Mráz ale není jen kolem, je i někde uvnitř. Spálí vás. Stejně jako "Eschatology". Zimní oheň!


Asphyx says:

Not far from our house, in a small lake in the middle of the woods, a young boy recently drowned. The lake fairy married him, some said. He sand under the brittle ice. The water carried him aways, drawing him into the depths. I walked around recently, listening to a new ELBE record. I didn't know much about the band. I still move in a slightly different area of music. But suddenly, I felt like I was experiencing the same thing as him.Drowned, hypothermic, I floated on the waves. 

It is difficult for me to describe similar records. How do you want to catch spider webs in the wind? How bitter emotions? The new album “Eschatology” is a sad, thoughtful album. Gloomy like fog over the lake. A rusty sign with the words No Entry will not help either.



 

Old doom metal, post rock, but mainly a gray palette of moods. Shake, yes, that's what it's all about. The music is intended for fleeting moments when you stop and straighten thoughts in your head. When you visit places you know for sure you have never been to and yet will be so familiar to you. Compared to the previous “Sudeten”, in my opinion, the new album is more elaborate, more complete and more catchy. Plus, the magic voice. ELBE will conquer you. They are designed for special occasions, for moments when the world stops, stops rotating and finally its beauty, purity, melancholy, and rawness will finally stand out. “Eschatology” is like jumping into ice water, you are slowly losing your breath. The corpse faces of your drowned predecessors could tell. I will write it in full, when listening one becomes a poet of abandoned forest paths. A silent observer. Energy, subtle but firm, acts from somewhere in space. With a great sound (guitars ring so beautifully like crystals), a firm and clear voice, with lots of ethereal surfaces. Suddenly, I - a materialist and an atheist, also believe in a fairy from the depths. Ice crunches under my feet. But the frost is not just around, it is also somewhere inside. It will burn you. Like “Eschatology”. Winter fire!


tracklist:
1. The Terminal Summit
2. Looking Back
3. Follow the North Star
4. To the Mountains
5. Valleys Full of Milk
6. The Emperor of Storms
7. Jizvy
8. The After
9. Slumber

band:
Standa Jelínek – kytary, samply
Martin „Spacosh“ Peřina – kytary, baskytara, samply
Jan Insomnic – zpěv
Jan Stinka – baskytara
Jan Kylar – bicí


úterý 19. ledna 2021

Recenze/review - INTOLERANT - Primal Future (2020)


INTOLERANT - Primal Future 
CD 2020, Time To Kill Records

for english please scroll down

V záhrobí začíná čím dál tím víc převládat názor, že lidé jsou jen obyčejné zlé tělesné schránky ovládané základními pudy. Nic víc, nic méně. Po mnohých zbyde jen hromádka zcela zbytečného popela. Možná také pár ošklivých vzpomínek. Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale schválně, rozhlédněte se kolem sebe. Kolik jedinců kolem vás není zamotáno jen v osidlech svých vlastních myšlenek? Satan má možná nakonec pravdu. 

INTOLERANT z Itálie jsou absolutně antihumánním tělesem. Bez slitování do nás naperou black metal, death, prvky noise. Už  první pocity se rovnají polykání vlastního masa. Hnus, špína, beznaděj. Smrt je vždycky špatná, ale v tomhle provedení z ní jde opravdu strach. Nic pro slabé povahy, ani hudební intelektuály. Jenom smrad síry a beznaděj nad lidskými ostatky.

 

Dva maniaci - Soul Devourer a Antihuman War Machine jsou něco jako hudební teroristé. Umí navrstvit různé hlukové stěny. Již po několika skladbách budete mít pocit, že na vás všechno padá, někteří se chytnou za srdce v předtuše brzkého infarktu. Inferno ve stylu BLASPHEMY, CONQUEROR, REVENGE, ARCHGOAT, BLACK WITCHERY, BESTIAL WARLUST a dalších rouhačů vás vyděsí k smrti. INTOLERANT dokáží vytvořit totálně hnusnou a mokvající atmosféru. Je to jako kdybyste nalezli kousek od cesty mrtvolu doslova vsáklou do země. Chodíte kolem každý den a jednou vás nalákal nasládlý pach. Červi žalují, bez očí, bez soucitu. Nějaká šelma? Snažíte se omluvit svůj vlastní druh, jako byste nevěděli, čeho jsou někteří schopni. Zvuk je monstrózní, bolestivý, riffy zničující, drtivé, vokál zastřený. Jedná se o ryzí nekompromisní masakr, který mají už dávno hrozně rádi v pekle. A teď tím nemyslím přívětivé peklíčko pro děti, ale pravé, nefalšované zlo zakopané hluboko pod zemí. Letos vylezlo ven. V podobě nové desky (prvotiny) "Primal Future". U tohoto alba se budete zmítat v křečích! Antihumánní vyhlazení lidské mysli!


Asphyx says:

It is not advisable to play with the dark forces, evoke the devil, or resist God. It is said, faith is blind and so boring. Sometimes just look at the evening news and you will know. Fallen priests speak poisonously to the masses, and death does not choose. I choose music and this time more than interesting. Absolutely bestial war black death metal performed by Italian INTOLERANT is total extermination. Fire, after which only the curse will survive. Inferno!

INTOLERANT are uncompromising, inhumane, mad and furious at this year's album "Primal Future". From their raw music really smells hell of fire. These are whirlwinds, tsunami riffs, blasphemy, spitting sulphur on all sides. The sound is raw and reminds me some huge rusty killing machine. Death, hell, war! There is nothing else. I suddenly realize that I am the one who did not burn in the morgue, I am the cursed body, staggering somewhere between our world and the other. In style, the band's creation can be compared to the best works of bands such as BLASPHEMY, CONQUEROR, REVENGE, ARCHGOAT, BLACK WITCHERY, BESTIAL WARLUST. In short, it is a true, genuine and orthodox black death metal, after which there is nothing left alive within a few kilometres. Do you like the music of sulphur and the crosses down when you listen to it? Do you like the hand of death itself? Then do not hesitate, your perverted appetites will be satisfied. War with Heaven! Black death metal with self-ignition! Very good!



"Primal Future" tracklist:
01. Bastard Humans
02. Ode To Virus
03. Post-atomic Satanic Whores
04. Demonic Battle Beasts Of Victory
05. Primal Future
06. Eternal Radioactive Darkness
07. Attack!
08. Dishonor Blood With Blood
09. From Nuclear Power To Spiked Bats
10. Intolerance

Credits:
Soul Devourer - Screams, guitars
Antihuman War Machine - Drums, mix, mastering

Artwork by Warhead Art
Logo by BLSSND

INTOLERANT
https://www.facebook.com/intolerantband/
https://intolerant.bandcamp.com/releases

Time To Kill Records
https://www.facebook.com/timetokillrecords/

https://www.timetokill-records.com/

Recenze/review - ARAWN - Odkazy doby (2020)


ARAWN - Odkazy doby
CD 2020, Slovak Metal Army

for english please scroll down

Okolo téhle kovárny jsem chodil poměrně dlouho. Na periferii, na konci špinavé ulice. Někde na severu České republiky. Nakonec jsem se odvážil a vstoupil dovnitř. A byl jsem velmi mile překvapen, jaká kvalitní ocel je zde kalena. ARAWN přicházejí letos se svým druhým albem. A jsou pořádně naštvaní. Kladiva musí bít! 

Pánové svůj styl, melodický death metal, okořeněný notnou dávkou thrashe, postupně pilují, brousí, snaží se o dokonalost. Na kapele je opravdu vidět, že se snaží, má tah na branku. Velmi dobrý zvuk, zajímavý obal, tohle všechno by mělo být samozřejmostí. U ARAWN je. A vy si tak můžete vychutnat další žíravinu ze severu.

 

S "Odkazy doby" nemám sebemenší problém. Rozhodně patří k tomu lepšímu, co jsem v tomto stylu loni slyšel. Občas mě sice trošku ruší české texty, ale to je k diskuzi. Mnohým budou naopak vyhovovat. Ne že by nebyly dobré, ale někdy se soustředím víc na ně, než na hudbu. Možná je to ale účelem, mě přesto více sedí angličtina. Jinak je vše v absolutním pořádku. Fanoušci evropské melodické death metalové školy budou určitě spokojeni. Nejsilnější stránkou kapely jsou právě chladné a ostré melodie. Struktura songů je v mnoha momentech podmanivá, posluchač dostane přesně to, co očekává. Nakumulovanou agresi, mráz, touhu ničit. ARAWN sice nenahráli nejlepší album dekády, ani neotočí dějinami hudby, ale deska není jen obyčejným řemeslem. Má v sobě něco navíc, co odlišuje dobré skupiny od špatných. Je nahraná od srdce, s nadšením a to mnohdy znamená o hodně víc než Satan ví jaké komplikované kompozice. Rány kladivem, co drtí kosti. Vztek nad současným světem, jehož jsme nedílnou součástí. Já myslím, že vše je v pořádku. Melodický death metal ukovaný z kvalitního surového železa! Velmi dobře!


Asphyx says:

I have been walking around this forge for quite a long time. On the outskirts, at the end of a dirty street. Somewhere in the north of the Czech Republic. Eventually, I ventured and stepped inside. And I was very pleasantly surprised by what quality steel is hardened here. ARAWN are coming out with their second album this year. And they´re really upset. Hammers must hit! 

These gentlemen gradually saw and grind their style - the melodic death metal spiced with a good dose of thrash. You can clearly hear that the band really tries and they have got some goals. Very good sound, interesting cover. All of this should not be surprising any more. It´s ARAWN. And you can enjoy another caustic from the north.


I don't have any slightest problems with “Odkazy doby”. It is definitely one of the best things I heard this year, in case of this style. Sometimes I am quite disturbed by the Czech lyrics but that is the matter for discussion. On the contrary, they will suit many of you. Not that they aren't good but sometimes I focus more on them than on the music. Maybe that´s the purpose, but I still enjoy English lyrics more. Otherwise, everything is in absolute order. Fans of the European melodic death metal school will definitely be satisfied. The strongest side of the bad are the cool and sharp melodies. The structure of the songs is captivating in many moments, the listerent gets exactly what he expects. Accumulated aggression, frost, desire to destroy. ARAWN may not have recorded the best album of the decade, nor will it turn the history of music. However, the record is not just an ordinary craft. It has something extra special in it that distinguishes good groups from bad ones. It is recorded from the heart, with enthusiasm, and if often means much more than, Satan knows, some complicated compositions. Hammer blows that crush bones. Anger over today's world, of which we are an integral part. I think everything is fine. Melodic death metal forged from quality pig iron! Very good!


tracklist:
01. Z/N/P
02. Mozkomor
03. Jáchymov
04. Nemyslí, zaplatí
05. Pohan
06. Hlasy z Tartaru
07. Ragnarok
08. Dívej, venku už svítá
09. Devět křížů

band:
Milan „Zakk“ Brna – Guitar , Scream
Jirka „Suky“ Suk – Growl
Tomáš „Hrošík“ Vančura – Bass
Petr „Viking“ Jebavý – Drums

pondělí 18. ledna 2021

Recenze/review - EXORCIZPHOBIA - Digitotality (2020)


EXORCIZPHOBIA - Digitotality
CD 2020, Support Underground

for english please scroll down

Pamatuji ještě doby, kdy byl internet krásným místem setkávání a mohli jste na něm získat zaručeně pravé informace. Všechno to vypadalo úžasně a zítřky se zdály být zalité sluncem. Jenže pak se staly dvě věci. Na internet se dostala lůza a všechno nakonec zkurvily sociální sítě. Jedeš tramvají do práce a jediný nesleduješ sebevraždu v přímém přenosu, která zrovna hýbe světem. Mladá dívka ve vaně, žiletky, reklama na šampon. Nějak jsme otupěli, nemyslíte?

Co je lež a co je pravda? To už dnes asi nikdo nezjistí. Jedno ale vím na sto procent. Nová deska českých thrash metalistů EXORCIZPHOBIA se povedla. Je jedno, jestli si mladý hipster s kazeťákem a koloběžkou, je jedno, jestli si starý plesnivý metalista, je jedno, jestli máš patku a dřevorubecký vous. Nakonec se všichni sejdeme v mosh - pitu. Bez obrazovek, bez jedu, který na nás každý den ze všech stran cáká. 

 

Z tvorby EXORCIZPHOBIA je dlouhodobě cítit, že mají rádi kapely jako VOIVOD, PANTERU, SACRECH REICH, ANTHRAX, DARK ANGEL a spoustu dalších, kteří kdysi formovali i můj hudební vkus. Je to vlastně jedno, dnes je každý někomu podobný. O to v závěru totiž vůbec nejde. Hlavní je energie, temná a špinavá, nadšení, dobrý zvuk, obal. Tohle všechno pánové umí a ještě přidávají něco navíc (kupříkladu schopnost vystavět parádní strukturu skladeb, která postupně graduje a songy tak mají surově podmanivou atmosféru). "Digitotality" je krásný název, který vystihuje spoustu věcí a které se právě teď dějí kolem nás. Levice a pravice, mezi to nějaký nahý zadky a koťátka, bez těch by to rozhodně nešlo. Některé země jsou na pokraji občanské války, tak dej like, možná zachráníš svět. Válka totiž dobře prodává. Líbí se mi směr, jakým se EXORCIZPHOBIA vydali. Nová deska má drive, mluví jasnou a zřetelnou řečí. Dost bylo keců, je čas na thrash metal a samozřejmě i crossover, bez kterého by to nešlo. "Digitotality" je albem pro všechny, kteří ještě alespoň trošku nezapomněli, co je to realita, opravdová radost. Téhle smečce to stejně nejvíc sedne v malém klubu, kde lidé létají vzduchem. Jestli máš někdy chuť zařvat z plných plic na celý svět -  jděte s tím už do prdele!, pak je nahrávka určená i pro tebe. Vypni internet a zapni přehrávač, uvidíš, že bude zase jednou fajn. Dejte mi někdo pivo, mám chuť pařit. Kolem je možná stovka kapel, které hrají stejně, ale EXORCIZPHOBIA jsou jenom jedni. Thrash metal s jasným poselstvím - všechno zničit!


Asphyx says:

I still remember the times when the internet was a beautiful meeting place and you were guaranteed to get the right information. It all looked amazing, and tomorrow seemed to be full of sunshine. But then two things happened. The mob got into the network and in the end everything was fucked up by social networks. You take the tram to work and you are not the only one watching a live suicide that is moving the world. A young girl in the bath, razor blades, advertising for a shampoo. We kind of got numb, don´t you think? 

What is a lie and what is the truth? Probably no one will find out today. But I know one hundred percent. The new record of Czech thrash metalists EXORCIZPHOBIA is a great success. It doesn't matter if you are a young hipster with a cassette player and a scooter. It doesn't matter if you are an old moldy metalhead. It doesn't matter if you have weird hair and a lumberjack beard. In the end we will all meet in a mosh-pit. No screens, no poison that splashes on us from all sides every day.


Front the work of EXORCIZPHOBIA it has long been felt that they like bands such as VOIVOD, PANTERU, SACRECH REICH, ANTHRAX, DARK ANGEL and many others who once shaped my musical taste. It really doesn't matter any more, today everyone sounds like someone. In the end, that is not the point. The main thing is the dark and dirty energy, the good sound and the cover. The gentlemen can do all this and add something extra (for example: the ability to build a great structure of songs, which gradually goes up and the songs have a raw and captivating atmosphere). “Digitotality” is a beautiful name that captures a lot of things that are happening around us right now. Left and right, some naked butts and kittens, without them it would definitely not work. Some countries are on the brink of a civil war, so give it a like and maybe you´ll save the world. The war is selling well. I like the direction that EXORCIZPHOBIA has set out. The new album has a drive, speaks clear and distinct language. There was a lot of bullshit, it's time for thrash metal and of course crossover, without which it wouldn't be possible. “Digitotality” is an album for everyone who has not forgotten at least a little bit what the reality is, the real joy. This band fits the most in a small club where people fly through the air. If you ever feel like shouting from the bottom of your lungs of the whole world - fuc off with it! - then the album is for you too. Turn off the internet and turn on the music player, you will see that it will be fine again. Give me a ber, I feel like I need to party. There may be a hundred bands around. They play the same but EXORCIZPHOBIA are just one. Thrash metal with a clear message - destroy everything! 



Tracklist:
1. Desires of the Flesh 05:23
2. Corporate Dance 03:34
3. Digitotality 04:15
4. Profit at All Cost 04:40
5. Correct Opinions 04:55
6. Ancient Deception 06:08
7. Oumuamua 09:21 instrumental
8. Perception Is the Key 08:02


Recenze/review - POSTMORTEM INC - The Conqueror Worm (2020)


POSTMORTEM INC - The Conqueror Worm
CS 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

Je to pravda nebo sen? Kdo ví? Pořád se to opakuje. Pravidelně a stále častěji. Budím se uprostřed noci. S děsem v očích a zpocený. Noční můry se vrátily a jdou mi přímo po krku. Zástupy umrlců, kteří chřestí kostmi. Tváře bez masa, protáhlé postavy duchů. Smrt a temnota, podle toho lze poznat i dobrý death metal. Musí žhnout, pálit a bolet. Musí vás zasáhnout jako ostrý nůž. Přímo do srdce. Jinak to nemá cenu. Nové POSTMORTEM INC si užívám hodně podobně.

Brazilci totiž umí do své hudby propašovat všechno, co v ní očekávám a potřebuji. Jsou zručnými, zkušenými muzikanty s dlouholetou zkušeností v záhrobí. Přesto přicházejí s prvním dlouhohrajícím albem až letos, po šestnácti letech existence. Jedná se o surový smrtící kov s jihoamerickými přísadami a feelingem. Nic pro slabé povahy, ale také metal, u kterého nezůstanete ani na chvilku v klidu. 


Pokud máte rádi kapely jako KRISIUN, OBITUARY, POSSESSED, DEICIDE, MORBID ANGEL, tak byste mohli být spokojeni i s "The Conqueror Worm". Je to pořádně nabroušený death metal s dobrým zvukem, parádním obalem a spoustou zajímavých nápadů. Sice neobrátí hudebními dějinami, ale rozhodně se jedná o více než jen dobré řemeslo. Z POSTMORTEM INC je na sto honů cítit a slyšet, jak věří tomu, co dělají, jsou upřímní a opravdoví. A to je pro mě často příjemnější, než satan jaké ekvilibristiky. Album je spíše syrovým kusem masa, pohozeným u cesty. O jeho původu raději nebudeme přemýšlet, ale je vám všem doufám jasné, že Brazilci jsou suroví, krvelační, temní a nekompromisní? Mám rád způsob, jakým kapela přistupuje k death metalu, líbí se mi energie a tlak, které z desky doslova cákají na všechny strany. Démoni z mých snů znovu ožívají a souhlasně pokyvují hlavou. Moc dobře vědí, že podobná hudba se hraje u nich, přímo v pekle. POSTMORTEM INC jasně a zřetelně dokazují, že jsou mistry ve svém oboru. Nepřinášejí sice nic nového, ale garantuji, že vám nahrávka urve hlavu i s páteří. Klasický, tradiční masakr. Sekyra, zaseknutá přímo do hlavy. Velmi dobře!


sumarizace:

POSTMORTEM INC mě již prvním poslechem doslova smetli z povrchu zemského. Jejich death metal je sice klasický a tradiční, ale má v sobě doslova devastující účinek. Morbidní, chorobami nasáklý vokál, riffy, řezající do těch nejcitlivějších míst a všeobjímající pochmurná nálada. Brazilci stvořili hodně prašivé dílo.

"The Conqueror Worm" lze vystopovat vlivy KRISIUN, OBITUARY, POSSESSED, DEICIDE, MORBID ANGEL. Všechny skladby řežou tou správnou stranou nože, jsou temné, zákeřné a opravu připomínají čerstvé exhumování rakví. POSTMORTEM INC jsou nejen velmi zručnými řemeslníky, ale (a to je velmi důležité) hlavně dokáží songy doslova vymáchat ve zkažené krvi. Všude kolem se vznáší mrtvolný puch, smíchaný se sírou. Tahle parta ví moc dobře, o čem je peklo. Má rakev znovu hoří a já už se těším, až se stanu prokletým popelem. Kolem duní novinka brazilských maniaků a celková atmosféra je podtržena setkáním se samotnou smrtí. Starý, prašivý smrtící kov, zdá se, neřekl ještě poslední slovo. Z katakomb se ozývá neurvalý řev. To se hlásí o slovo POSTMORTEM INC. Death metalová kapela, která jako bájní jezdci apokalypsy, přišla svojí hudbou spálit na popel i vás. Absolutní smrt! 


Asphyx says:

POSTMORTEM INC smashed me from the world within the first listening. Their death metal is classical and traditional however, it has devastating effect. Morbid, vocals filled with diseases, riffs cutting right into the most venerable places and the omnipresent gloomy mood. Those Brazil made a really dusty work.

In "The Conqueror Worm" you can hear the influence by KRISIUN, OBITUARY, POSSESSED, DEICIDE, MORBID ANGEL. All those songs cut with the right side of a knife, they are dark, insidious and they really remind me fresh exhumations of coffins. POSTMORTEM INC are not only very skilled craftsmen, but (and this is very important) they also know how to rinse their songs in spoiled blood. All around us is a dead-body smell mixed with sulphur. This band know very well what the hell is about. My coffin is burning again and I am looking forward to be cursed with ash. Around sounds the new album by those Brasilian maniacs and the overall atmosphere is underlined by the encounter with the death itself. Old, ashy death metal, as it seems, has not yet said its last word. There is the savage scream coming from the catacombs. That is POSTMORTEM INC. Death metal band which came with its music to burn you to ash just like the riders of apocalypse. Absolute death!


Tracklist:
01. Of Mars and Wars (03:09)
02. Breed of the Insane (03:43)
03. State of Conspiracy (03:03)
04. Escape Through the Maze (03:34)
05. Forgotten Decay (04:33)
06. Warfield Earth (02:21)
07. Forever, on Demise (04:20)
08. Disfigured in Solitude (04:20)
09. Bloodthirsty Routine (01:03)
10. Confront Your Fears (03:04)

band:
Bruno Añaña - Guitar/Vocals
Douglas Veiga - Drums
Mou Machado - Guitar
Juliano Pacheco - Bass


neděle 17. ledna 2021

Recenze/review - EMPTY CHALICE - Spiritual Abuse (2020)


EMPTY CHALICE - Spiritual Abuse
CD 2020, Witchhand Productions

for english please scroll down

Varovali mě, ale stejně jsem vstoupil dovnitř. Za starými rezavými dveřmi se ukrývalo pravé peklo. Na stěnách visela zubožená těla hříšníků, nihilismus se vznášel všude kolem a dusný vzduch se nedal dýchat. Přesto mi byla zima a měl jsem strach. Přistupuji pomalu k trůnu a kolem nohou se mi plazí jedovatí hadi. Stačí první tón, první riff a jsem prokletý. Ano, mluvím o prvotině kanadských black death metalistů EMPTY CHALICE.

Ti mě pozvali do podzemí a já s chutí přijal. Jejich hudba je totiž zákeřná, zlá, ošklivá, smradlavá. Jako kanál pod vašim městem, ve kterém se ukrývá pravé nefalšované zlo. Ozvěny ze záhrobí, skřehot samotné smrti. Myslím, že tenhle rituál si opravdu užiju! 

 

Představte si obrovský mlýn, ve kterém je právě míchána zkažená krev, tma, špína, zbytky kostí a kůže, kterou už nikdo nepotřebuje. Po téhle hudbě zůstává jen spálená země. Smrdí sírou a když do toho mlýnu spadnete, tak nikdy neodejdete živí. Blasfemie lidské mysli. Démoni se zase zlobí. Hudebně se Kanaďané pohybují někde mezi undergroundovým death metalem a ryzí černou smrtí. Vzorem jim byly kapely jako MORBID ANGEL, INCANTATION, BLASPHEMY, SARCÓFAGO, PROFANATICA, REPULSION, BESTIAL WARLUST a další prokletí. EMPTY CHALICE útočí přímo, bez vytáček a zbytečností. Prokousnou vám tepnu a vaše tělo pohodí do stoky. Zvukově je album "Spiritual Abuse" ošetřeno jako spálenina třetího stupně a nad obalem by se rozplýval kdejaký padlý kněz. Smrt má, jak známo, mnoho podob a tentokrát je krutá a nekompromisní. Jako hudba na nové desce těchto šílenců. Nic pro slabé povahy, ale spíš pokrm pro samotnou bestii. Nastavte uši, právě hovoří samotný rohatý. Ne, tohle není žádná hra na peklo, jak to často slyším, ale hluboký underground, death black metal, u kterého shoříte jako kus papíru. Váš popel bude rozházet v řece Styx. Skvělá záležitost pro všechny prokleté duše! Totální inferno!


Asphyx says:

They warned me, but I stepped inside anyway. Behind the old rusty door was a real hell. The impoverished bodies of sinners hung on the walls, nihilism hovered all around, and the stifling air could not be breathed. Still, I was cold and scared. I approach the throne slowly and poisonous snakes crawl around my feet. Just the first tone, the first riff and I'm cursed. Yes, I'm talking about the first Canadian black death metalists EMPTY CHALICE

They invited me underground and I gladly accepted. Their music is insidious, evil, ugly, smelly. Like a canal under your city, where the real genuine evil hides. Echoes from the grave, the creak of death itself. I think I will really enjoy this ritual!


Imagine a huge mill that mixes rotten blood, darkness, dirt, bone and skin remnants that no one needs anymore. After this music, only the scorched earth remains. It stinks of sulfur, and if you fall into that mill, you'll never leave alive. Blasphemy of the human mind. The demons are angry again. Musically, Canadians move somewhere between underground death metal and pure black death. Bands such as MORBID ANGEL, INCANTATION, BLASPHEMY, SARCÓFAGO, PROFANATICA, REPULSION, BESTIAL WARLUST and other curses were their example. EMPTY CHALICE attacks directly, without twists and turns. They bite your artery and throw your body down the drain. Sound-wise, the album "Spiritual Abuse" is treated as a third-degree burn, and any fallen priest would melt over the cover. Death is known to take many forms, and this time it is cruel and uncompromising. Like music on the new album of these lunatics. Nothing for the faint of heart, but rather a food for the beast itself. Adjust your ears, just speak horned yourself. No, this is not a game of hell, as I often hear, but deep underground, death black metal, where you burn like a piece of paper. Your ashes will be scattered in the Styx River. The great affair for all the cursed souls! Total inferno!


Tracklist:
1.Spiritual Abuse 03:10
2.Cursed 01:31
3.13 Bells 02:27
4.Foul 01:26
5.Perverse Offerings 00:52
6.Coup De Grace 02:19
7.Blood and Power 02:53
8.Divus De Mortuus (Necrovore Cover) 03:06

band:
MENACE- VOCALS
GRAVES- GUITARS
BLACKSMITH AND EXECUTIONER OF PERVERSE RITUALS -GUITARS VOCALS,EFFECTS
WRETCH-BASS
OLDWOOD- DRUMS, EFFECTS


https://witchhandproductions.bandcamp.com/album/spiritual-abuse

https://www.facebook.com/Empty-Chalice-Black-metal-100983178395331
https://emptychalicebm.bandcamp.com/releases

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý osmdesátý první - Morbidní nálada se vznáší všude kolem.


Příběh dvoustý osmdesátý první - Morbidní nálada se vznáší všude kolem.

Často jsem přemýšlel, jak se vlastně nějaká kapela stane srdcovou? Podle mého musí mít člověk spojený poslech muziky s nějakým osobním zážitkem. Na obalu "Been Caught Buttering" od PUNGENT STENCH se líbali ty dvě příšery již čtvrtým rokem a já tuhle smečku miloval. Patřila k mým hodně oblíbeným. Většinou jsme si s Markétou sehnali na videokazetě nějaký dobrý horor a ten nás navnadil na všechno "nechutné". V noci se potom album ozývalo celým Starým městem. Sousedi z nás zase nemohli a pořád si na nás někdo stěžoval. Jenže přátelé, podobná hudba se musí poslouchat pořádně nahlas.

Uzrál v nás takový šílený nápad. Vyrazit na koncert do Vídně. Sabath tam měl nějakýho kamaráda z dětství, taky máničku, která za komoušů zdrhla za kopečky. Napsali si pár dopisů a byli jsme pozváni. Měl jsem cestovní horečku a aby se mi netřásla kolena, tak jsem popíjel. Markéta balila věci, každému jen malý batoh, ale pořád ve mě byly zážitky z cest do zahraničí s rodičema. Ty blázne, teď už se bát nemusíš, máme přece svobodu. Měl jsem to ale pořád v sobě. Pamatuju si, jak nás cestou do Německa někde u Drážďan zastavila policie a museli jsme se svléknout do trenek. Ponižující, asi nás někdo prásknul. Ale to teď prý už nehrozí.

Jel jsem jenom já, Markétka a Sabath. Původně jsme chtěli autem, ale nakonec zvítězil zdravý rozum. Než se trápit s řízením, tak si dáme raději cestou do zobáčku. Měli jsme celou jednu velkou tašku lahváčů, která byla dopita už někde u Tábora. V Budějicích se přestupovalo a byl čas nakoupit zásoby. Těšili jsme se tak moc, že jsme měli naučený texty PUNGENT STENCH úplně nazpaměť. Můj discman byl v permanenci. Docela obdivuju svoji milou, protože ten bordel, který jsme dělali, se jen tak nevidí. Na hranicích ale pohoda, usměvavý celník nás přivítal v zemi a my se ocitli v Rakousku než bys řekl švec. Teprve teď, v podobných okamžicích, člověk cítil opravdovou svobodu.

Na nádraží ve Vídni zavládl chaos, kamarád nepatřil k nejspolehlivějším a tak vytáhl Sabath papírek s adresou a pokoušel se domluvit s místními, jak se k němu dostaneme. Neměli jsme na taxíky, respektive měli, ale bylo nám líto dávat peníze na dopravu, když nás čekal ještě koncert. Moje představa byla taková, že si pořídím triko. Šli jsme pěšky, nekonečně dlouho, ale aspoň jsme vystřízlivěli. Krásné staré budovy, opravené, udržované a všude čisto, na to si vzpomínám nejvíce. Střed města a stará zástavba byly nádherné, místní vstřícní, i když lehce odtažití. Dlouhovlasé metalové bestie to nemají nikde lehké, lidé mají spoustu předsudků, taky jsme pro ně byli ti z Východu (i když jsme od Rakouska na sever). 

Krásné domy pomalu mizely a my se ocitli na periferii města. Hergot, vždyť mi ten maník říkal, že se má dobře. Chudá čtvrť, byl jsem překvapený, že tu mají taky něco jako paneláky. Názvy ulic si fakt nepamatuju, ale byli jsme trošku v šoku. Západ jsme si vždycky malovali jen jako krásný obraz, znali jsme všechno jen z fotek. A po revoluci turisté rozhodně nejezdili do podobných míst. Ale co, čeká nás koncert a to je hlavní. Kamarád bydlel v obrovském činžáku. V hnusným baráku a já si vzpomněl na cikánský domy u nás v Boleslavi. Ale usmíval se a ihned nám nabídl pivko. Kluci se zabrali do vzpomínek a my šli s Markétkou na cigáro. Koukáme ze střechy na Vídeň a představujeme si, jaký bude vystoupení. Možná jsme působili trošku jako balíci, ale aspoň jsme si na nic nehráli.

Do malého klubu jsme jeli tramvají. Ze zastávky to bylo kousek a tak jsme byli pozváni do hospody. Rakušáci tam čepovali nějaký německý pivo. Bylo dobrý, ale všechno se nám zdálo hrozně drahý. Cucali jsme pomalu a pořád všechno přepočítávali na koruny. Ale sranda byla. Kámoš Míra se ukázal být velmi dobrý společník. Stará škola, kluk, kterej si prožil svý. Já k podobným týpkům vždycky vzhlížel s velkým respektem. Oni si ještě museli všechno vybojovat. On vyměnil poměrně slibnou kariéru konstruktéra v Čechách za doplňování baget do jídelních vozů na nádraží v Rakousku, ale nestěžoval si. Možná, kdyby měl rodinu, tak by si nemohl dovolit žít podobným stylem, ale byl sám a zdál se spokojený. 

Čas se pomalu chýlil ke konci a najednou se rozrazí dveře do hospody a vchází Don Cochino. Jsme jak na trní, PUNGENT STENCH pro nás byli fakt tenkrát velký hvězdy. Podíval se na nás a pozdravil. Normálně nám podal ruku. Choval se jako obyčejnej kluk, co si přijel koncert taky užít. Pro mě, pro nás to byl velkej zážitek. Byli jsme fakt vydření. Navíc si kapela sedla vedle ke stolu. Za chvíli se od nich ozýval smích. Těšili jsme se na vystoupení o to víc. Zklamáni jsme rozhodně nebyli. I když je fakt, že čeští fanoušci mi přišli divočejší. Fascinoval mě absolutně profesionální zvuk a potom věšáky. Normálně jste přišli, pověsili si křiváka kousek od dveří a vůbec neměli strach, že vám ho někdo ukradne. Všichni byli takoví slušnější a taky vážnější. 

To ale neplatilo o kapelách. To byl neskutečnej nářez. Naplno se ukázala síla klubových koncertů. Ďábelská hudba, vskutku podmanivá. Stáli jsme kousek bokem, vlasy rozpuštěný a pařili jako o závod. Nějaký rakouský holky se s náma daly ihned do řeči. Hlavně tedy se mnou. Moc jsem jim nerozuměl a těch pár frází mi moc dlouho nevystačilo, ale bylo to parádní. Pár posledních skladeb jsem byl já, Markéta a naše nové známé dole pod pódiem. Několikrát se přidávalo a pokud jste byli někdy v pekle, tak asi víte, o čem píšu. Vystoupení mělo neskutečný grády, byl jsme zpocenej a i Sabath s kámošem byli rozjaření. Parádní večer, který ale ještě zdaleka neskončil.

Nevím, jestli to bývalo dobrým zvykem, ale když Rakušanky zjistily, že jsme z Čech, tak se o nás postaraly. Protáhly nás noční Vídní a dodnes na tu jízdu vzpomínám. Šňaps, vodka, tenkrát u nich fakt letěla vodka. Já moc tenhle tvrdej pít neumím, jsem spíš rumovej a tak mi bylo neskutečně blbě. Ihned jsem ale mluvil plynně anglicky a dokonce jsem oprášil i němčinu, kterou jsem měl ze základky zasunutou někde vzadu v hlavě. Zajímavý je, že jsem kdysi patřil ke zdatným němčinářům a dnes si nepamatuji skoro nic. Byli jsme dokonce na striptýzu, což byla prdel, protože tam každá druhá striptérka uměla česky. Byla to sranda, ale pak jsem měl zase okno.

Nechme tedy vyprávět Markétu: "Jako Smrťáku, vyndal ses zase jak carskej důstojník, to se nemůžeš trošku ovládat? Hele, chvílema jsem nevěděla, která bije. Stojíš tam s rakouskejma holkama, mě si nevšímáš, naparuješ se, tokáš jak mladej tetřev. Nebejt tu Sabath a jeho kamarád, tak tady stojím jako solnej sloup. Taky si blil na ulici a na sídlišti provolával ty svoje hesla. Pořád každýho objímáš, usmíváš se jak měsíček a miluješ celej svět. Ono to vypadá roztomile, ale tak hodinu, pak je to fakt otravný. Nablil si i do vany a pak se ke mě chtěl tulit. Osprchovala jsme tě studenou vodou a vůbec to nepomáhalo."   Z toho je doufám vidět, že jsem se fakt dobře bavil. Ráno se mé opici, bolehlavu a křečím kluci smáli. Markétka už méně. 

Ale nějak jsem se srovnal a přežil i prohlídku města. Vídeň je nádherná, různá zákoutí, historie na člověka dýchá z každého domu, náměstí. Loučení bylo dlouhé a smutné. Nějak jsme si padli všichni do oka. Kamaráda Míru jsem pak viděl až na Sabathově pohřbu. Ale musím říct, že se jednalo o maníka stejné krevní skupiny. Myslím, že svět podobné rebely potřebuje, jinak by všichni jen seděli v bačkorách u televize. Hypotéky a nasraný manželky. Z toho jsme měli hroznou srandu a bylo to to nejhorší, co se vám mohlo přihodit. Všichni ve vlaku usnou a já jsem jediný, koho na hranicích kontrolují. Nechají je normálně spát, chápete to? Svoboda byla najednou tak šíleně sladká. Usmívám se až do Prahy, kde přestupujeme. Koupím ve stánku párky v rohlíku a celou cestu do Boleslavi pořád dokola děkuju Sabathovi za skvělej zážitek.

Tak o tomhle jsou u mě srdcové kapely. Musím je mít spojené s nějakým osobním zážitkem. Třeba CD, který si hýčkáte jako malý mimino. Pořád jej protáčíte v přehrávači a nemůžete se jej zbavit. Pak vyrazíte jako my na koncert a kapelník vám podá ruku. Stačí milé slovo, kotel dole pod pódiem a jste ztraceni. Já vlastně ani nevím, proč zrovna PUNGENT STENCH. Možná proto, že se musí poslouchat pořádně nahlas, možná proto, že hráli přesně podle mého gusta, nevím, ale na výlet do Vídně vzpomínám hrozně rád. V hospodě U Hymrů jsme byli potom několik týdnů za hrozný hrdiny a ty, kteří se nebáli a vyrazili tak daleko na koncert. Spali jsme snad jen hodinu. Skočím do krámu pro čerstvé rohlíky. Markétko? Ano? Co mám pustit ke snídani? Myslím, že je to úplně jasné. Morbidní nálada se najednou zase vznášela všude kolem nás.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 16. ledna 2021

News! - INCARCERATION: Brazilian/German death metallers to release new EP Empiricism


Today, Brazilian/German Death Metal quartet INCARCERATION premieres the new video "Psychic Totality" at Cvlt Nation. Get obliterated HERE!

The band will soon be releasing their much anticipated new EP, "Empiricism" worldwide on April 16th, 2021 on vinyl, CD, and cassette.

With 21 minutes, the record presents four brand new tracks and officially introduces the two new guitarists Pedro Capaça (Violator) and Alex Obscured (Speedwhore, Obscured by Evil).

The cover illustration was signed by Rodrigo Salvatierra, and each song has its own illustration by Jenglot Hitam. It is the band's most creative and audacious - yet raw - production to date. The rawness achieved breaks with modern standards, so the material is recommended especially to underground extreme '80's demo-tape' worshippers.

Daniel da Silva (vocals/bass) paints the context: “CATHARSIS (2016) aimed to clean our 'Selves' through transmutation in the form of extreme art. It worked beyond expectations, and the harvest was generous. Micha and I transformed the reality around ourselves through our music and wild artistic and personal ambitions were achieved. EMPIRICISM (2021) is about the wisdom acquired through this journey. The experience was now embraced as a hermetic yet boundless artistic challenge, and from a solid duo line-up, we turned INCARCERATION into a quartet, focused on delivering together our most audacious sonic visions and concepts to date. Thanks to the honorable addition of our new guitarists Pedro Capaça (Violator) and Alex Obscured (Obscured by Evil, Speedwhore), we recorded/mixed everything by ourselves, alone, in isolation during the COVID-19 pandemic. Alex mixed and analog mastered our efforts, resulting in our most natural and raw production to date. Our crude and most aggressive emanations purposely reflecting the rawness of existence, and quoting Kundera, reflecting ‘the sketch that is our life’".

Michael Koch (drums) synthesizes: “The concept of Empiricism deals with our personal journey towards the inevitable and all therein that may be explored. A catalyst from the depths of the subconsciousness. Through conquest and manifestation of the mind inside a dying vessel, we want to strengthen the passion and willpower in the here and now. It is a monumental Fragment that reflects our pilgrimage into the nucleus of our individual existence. Liberate / Transmutate / Remanifest”.


Tracklist:

1. Chthonic Pulse
2. Psychic Totality
3. Beneath the Chains of Existence
4. Chasms of Metaflesh

EMPIRICISM (Pre-order Vinyl/CD/Tape + Teaser Video):

Vinyl (Worldwide / Dawnbreed Records): 

Only 500 copies: (200 black/red vinyl & 300 black)
12", 12 page booklet, 405gr jacket

The 200 copies on red/black will be hand-numbered

Includes free bandcamp download-code

CD (Worldwide except Brazil / Dawnbreed Records):
Jewelcase, 12 page booklet

CD (South America / Misanthropic Records): 

Tape (Worldwide except Asia / Lycanthropic Chants):
33x in papyrus/bone color + slipcase (SOLD OUT)
66x in red + slipcase
100x in red without slipcase
All copies hand-numbered
Includes free download-code

Tape (Asia / Deadly Throat Productions):
100 hand-numbered tapes

INCARCERATION

Dawnbreed Records

Recenze/review - DORMANTH - Complete Downfall (2020)


DORMANTH - Complete Downfall
CD 2020, Xtreem Music

for english please scroll down

Asi jako na každého na mě občas lezou chmury. Uzavřu se do sebe a nechce se mi s nikým mluvit. Štvou mě rozesmáté tváře, dav který v pravidelných intervalech vesele pulsuje ulicí jako živý organismus. Copak nikdo nechápe, že zrovna nemám náladu? Většinou potom volím úplně jinou muziku, než obvykle. Nasávám raději atmosféru lesních pěšin, vyhledávám skrytá místa, kam nikdo nechodí. 

Dnes mi nebylo nejlépe, připadal jsem si, že na mě všechno padá. Ale, je zde pověstné ale. Španělští DORMANTH hrají melodický death metal, který poslední roky příliš nemusím. Tentokrát mi ale sedli do nálady. Venku počasí předstírá šedivou zimu a je na čase se vydat do deště a sychravé mlhy. 


Moc dobře vím a slyším, že tohle tady bylo snad milionkrát. Ne že by tomu tedy bylo v jiných stylech jinak, ale musím uznat, že DORMANTH mě umí přikovat k přehrávači. Jejich skladby, ve stylu třeba takových PARADISE LOST, AMORPHIS, AMON AMARTH, IN FLAMES a INSOMNIUM, jsou pro mě takovým chladivým osvěžením. Nějak podvědomě cítím, že už jsem dobrý melodický death metal po dlouhé době potřeboval. Je to jako vzpomínky na sever, na pravou zimu se sněhem a ledem. Na staré švédské kapely, které dobývaly svět. Někoho album bude možná nudit, ale znáte to pořekadlo o sto chutích? Nemůžu popřít, že pánové rozumí svému řemeslu, songy odsýpají a mají potřebný drive. Navíc je mi sympatická barva zpěvákova hlasu. Nečekejte zázraky, on melodický death metal není dávno v kurzu, ale mě se líbí, jak se kapela ke své práci staví. Cítím zde odhodlání, kompas také ukazuje vždy na sever. Abych to nějak shrnul, tak nemám s nahrávkou sebemenší problém. Asi nebude v mých top tohoto roku, ale když bude chuť a půjdou na mě chmury, tak myslím, že po ní sáhnu pokaždé rád. Hudba je koneckonců hlavně o náladách, emocích, chuti a chvění. A to na "Complete Downfall" dle mého naleznete. Velmi dobře!


sumarizace:

Oceňuji, jak si kapela hraje s melodiemi, že skladby mají jasný smysl a cíl. Pamatuji si je, cítím a prožívám spolu s kapelou jednotlivé nápady, motivy, melodie. Občas se DORMANTH možná až moc zamyslí, jsou příliš rozvláční (a i zaměnitelní s jinými - kdo ale není?), ale podobná hudba se také musí poslouchat v klidu a pohodě. Texty plné bolesti jen dodávají desce další rozměr. "Complete Downfall" mě opravdu velmi mile překvapila. Je zajímavá, neotřelá, jiná. Není dokonalá, ale možná proto ji oceňuji ještě víc. Je totiž jako samotný život. Smutná, hravá, temná, zlostná. Je i dobrým řemeslem, hudbou, která mě nenechává v klidu. Předané emoce létají mezi mnou a přehrávačem jako noční můry kolem lamp. DORMANTH vykročili správným směrem a nahrávku lze porovnávat minimálně s evropskými skupinami. V obrovské metalové řece mě španělští maniaci svojí deskou zaujali. Nasměřujte i vy svoji tvář na sever, uvidíte, že se vám bude ve vichřici jménem "Complete Downfall" líbit! Velmi dobrý melodický death metal s mrazivou přidanou hodnotou navíc!


Asphyx says:

I appreciate how the band is playing with the melodies and that the songs have a clear sense and purpose. I remember them, I am able to feel and live together with the band their individual ideas, motifs, melodies. Sometimes DORMANTH may think too much, they are too ragged (and interchangeable with others – but who is not?), but such music also must be listened to in peace and quiet. Painful lyrics just give to the record another dimension. "Complete Downfall" really surprised me very much. It's interesting, fresh, and different. It's not perfect, but maybe that's the reason why I appreciate it even more. It is like life itself. Sad, playful, dark, and angry. It's also a good craft, a music that does not leave me calm. Emotions are flying between me and the player as nightmares around the lamps. DORMANTH has stepped forward in the right direction and album can be compared at least with European groups. In the massive river of Metal the Spannish maniacs caught me with this record. Also you direct your faces on the north and you will see that you will like the storm called "Complete Downfall"! Very good melodic death metal with extra freezing added value!


tracklist:
"Dreamcatcher"
"Fire"
"Tragicomic Day"
"Beyond The Gates"
"Odyssey In Time"
"The Origin"
"Dark Times For The God's Creation"
"-273º K"
"Brainstorm"
"Crystal Bone"
"Bloody Scars"

band:
Oscar del Val (Guitar & Vocals)
Jokin Andres (Guitar)
Isma Fernandez (Bass)
Javi Martinez (Drums)


pátek 15. ledna 2021

Recenze/review - MORDHAU - Immaculate Massacre (2020)


MORDHAU - Immaculate Massacre
CD 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

Přemýšleli jste někdy o tom, co se dělá s těly, které nemají žádné pozůstalé? U nás na hřbitově to chodí tak, že se chvíli skladují v márnici a když se jich nashromáždí víc, tak vezmu motorovou pilu a zbytek vám je asi jasný. Mrtvých je moc a místa málo, to je pravidlo každého starého hrobníka. Kosti praskají, lebky pukají a já poslouchám novou desku britských MORDHAU. Přemýšlím, co měli mrtví za život a postupně přidávám hlasitost. Riffy řežou stejně jako motorová pila, atmosféra je hodně podobná.

Mám rád death metalové podsvětí, protože v něm mohu stále, i po více než třiceti letech, objevovat nové kapely. MORDHAU patří k vyvoleným. Líbí se mi zvuk nahrávky, vnitřní pnutí, které ze skladeb cítím i odhodlání, které je slyšet z každého tónu. Navíc je album poctivě chladné, stejně jako mlhavá rána na hřbitově. 

 

Britové hrají podobným způsobem, jako to dělávaly a dělají kapely typu DISMEMBER, ENTRAILS, GRAVE, ENTOMBED, NIHILIST, CARNAGE. Povedlo se jim hudbou znázornit pravou, ryzí smrt ze Švédska. Chřestí se pytlem plným kostí, vokál se občas blíží až black metalu. Budete strženi do víru studených melodií. MORDHAU sice čerpají je starých osvědčených zdrojů a nepřinášejí do katakomb nic nového, ale nahrávka se velmi dobře poslouchá, rád a s chutí se k ní vracím a užívám si ji. Obzvláště ve chvílích, kdy jsem donucen porcovat opuštěná těla. "Immaculate Massacre" je mým průvodcem záhrobím. Potkáváme spolu duše zemřelých, jsme navěky prokleti a uvrženi do nekonečné tmy. Mám v oblibě desky, ze kterých cítím emoce, odhodlání, touhu ničit. Toulám se starými katakombami, rád a často exhumuji opuštěné hroby a přemýšlím, kdy nastane i můj čas. Ještě je brzy, ale zatím se mohu připravit. Z desky žhnou starodávné vibrace z devadesátých let. Je pro mě kusem zkaženého masa, podávaném na víku od rakve. Masakr v márnici. MORDHAU se mohou s klidem pyšnit ochrannou známkou kvality - old school swedish death metal! Zabijácké album!


Asphyx says:

Have you ever wondered what is done with bodies that have no survivors? In our cemetery, it's like they are stored in the morgue for a while, and when more of them accumulate, I take a chainsaw and the rest is probably clear to you. There are too many dead and few places, that is the rule of every old gravedigger. The bones crack, the skulls pop and I listen to a new record of British MORDHAU. I wonder what the dead had for their lives and gradually add volume. Riffs are cut just like a chainsaw, the atmosphere is very similar. 

I like the death metal underworld because I can still discover new bands in it, even after more than thirty years. MORDHAU belongs to the chosen ones. I like the sound of the recording, the inner tension that I feel from the songs and the determination that can be heard from every tone. In addition, the album is honestly cold, as is a foggy blow in the cemetery.


The British play in a similar way as bands like DISMEMBER, ENTRAILS, GRAVE, ENTOMBED, NIHILIST, CARNAGE do. They managed to depict the music, the real, pure death from Sweden. Asparagus with a sack full of bones, vocals sometimes approaching black metal. You will be drawn into a whirlwind of cold melodies. Although MORDHAU draws on them from old proven sources and does not bring anything new to the catacombs, the recording very well listens, I like to return to it with pleasure and enjoy it. Especially when I'm forced to slice abandoned bodies. "Immaculate Massacre" is my guide to the grave. We meet the souls of the dead together, we are cursed forever and cast into endless darkness. I like records from which I feel emotions, determination, the desire to destroy. I roam the old catacombs, gladly and often exhume abandoned graves and wonder when my time will come. It's still early, but I can get ready for now. Ancient vibrations from the 1990s glow from the record. It's a piece of rotten meat for me, served on the coffin lid. Morgue massacre. MORDHAU can easily boast a trademark of quality - old school Swedish death metal! Killer album!



Tracklist:
01. Temporal Insanity (04:18)
02. Bereft of Rotting Flesh (05:10)
03. Pig Society (06:53)
04. Born of Celestial Blood (07:03)
05. Where Sunlight Goes To Die (03:52)
06. Cascade of Flames (05:23)
07. Immaculate Massacre (05:24)


TWITTER