DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 22. ledna 2021

Rozhovor - TRIBE OF PAZUZU - Představivost je ideální pro death metal.


Rozhovor s black death metalovou skupinou TRIBE OF PAZUZU.

Odpovídal basák a zpěvák Nick Sagias, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Recenze/review - TRIBE OF PAZUZU - King of All Demons (2020):

Ave TRIBE OF PAZUZU! Zdravím do Kanady. Doufám, že se ti v těchto těžkých časech daří dobře. Zrovna poslouchám vaše nové letošní EP „King of All Demons“ a jsem doslova nadšený. Připadám si, jako by mě někdo zavřel do staré kobky. Jak novinka vznikala? Mám od vás doma ještě předchozí „Heretical Uprising“ a letošní počin mi přijde krutější, surovější. 

Díky! Rozhodně jsem do nového materiálu nasměroval spoustu nenávisti se snahou udržet ho neúprosný a chytlavý zároveň. Píseň jako „Retaliation & Wrath“ je od začátku do konce naprosto nekompromisní, ale přesto opravdu chytlavá a zapamatovatelná. Myslím, že jsem se cítil víc v pohodě, když jsem na druhém EP posunul hranice rychlosti a agresivity. Možná to někteří pochopí špatně, ale pro tento styl hudby je nezbytná „nenávist“ jako energie. Napomáhá intenzitě, zjistil jsem, že ta dnes chybí mnoha kapelám. 


TRIBE OF PAZUZU je kapela, složená ze samých slavných jmen.- John McEntee, Flo Mounier, Randy Harris a Nick Sagias. Stačí vás napsat vedle sebe a už samo o sobě to zní parádně. Jak ale kapela vůbec začala? Jak jste se dali dohromady? Musí být hodně těžké se vůbec sejít, ne? Každý má své kapely, turné, povinnosti.

Kapela vznikla jednoduše proto, že jsem měl už po krk hraní s muzikanty, kteří omezovali způsob, jakým skládám. Lidé, kteří to nebrali dost vážně na to, aby něco dokázali. Takže v roce 2017 jsem už psal tímto stylem. Na konci toho roku jsem zmínil příteli, který má vazby v oboru, že mám několik skladeb. Hned nabídl Flo a Johna, pak jsme oslovili Randyho. Slyšel jsem, jak Randy hraje, a hned jsem věděl, že bude schopen povýšit rytmické kytary. Samozřejmě, Flo i John mají plné ruce práce s vlastními kapelami a Randy je zaneprázdněn prací a rodinným životem. Jako tak se nikdy nesejdeme. Pokusím se jednou nebo dvakrát setkat s Randym, než se vydáme do studia, abychom si prošli několik bodů. Všichni ostatní poslouchají demo a vychází z toho. 


Vím, že dnes se může nahrávat, i když je každý muzikant na jiném konci světa. Internet a technologie nám to umožňují. Jak ale nahráváte vy? Sešli jste se vůbec někdy? Zvuk vašich EP je hutný, masivní, chladný. Připomíná mi trošku produkci zásadních desek MORBID ANGEL. Jak a kde jste nahrávali? A kdo je podepsán pod výsledným mixem?

V případě obou EP jsme jeli nahrávat do Montrealu do studia Cryptopsy - The Grid, s Christianem Donaldsonem (kytarista Cryptopsy) u pultu (mix a mastering). Ve skutečnosti jsme nebyli všichni ve studiu najednou. Floovy části jsou obvykle nahrávány den předtím, než se s Randym dostaneme do studia. John je docela zaneprázdněný, takže dělá své party ze svého studia nebo z Kyleova (Severn – bubeník Incantation). To je stejné studio, kde Incantation nahrávají všechny své nahrávky. Veškeré nahrávání basy a kytar provádí Marco Freche, inženýr z The Grid v Montrealu. Spolupráce s Marcem je skvělá. Právě jsme s ním procházeli skladbami. Pak přijde Christian a já nahraju vokály, které jdou hladce a rychle. V tomto bodě přichází Christian a postará se o mix a mastering.


Bicí jsou mi jasné, vokál taky, ale kdo se postaral vlastně o hlavní motivy, riffy? Byl to John nebo ty Nicku? Ptám se, protože John má tak typický a nezaměnitelný rukopis, že jsem trošku zmatený, zde jej totiž neslyším. 

Ano, máš dobré ucho. Johnovo psaní se hodně liší od mého. Je mi ctí, že má čas s námi spolupracovat. Je velkou poctou, že se rozhodl být součástí TRIBE. Od začátku jsem psal veškerou hudbu a texty pro TRIBE OF PAZUZU. Na začátku se mluvilo o Johnovi, který by pomáhal se skládáním, ale INCANTATION ho plně zaneprázdnili. Na první EP přidal pár riffů. Navíc Randy se postaral o sóla, která Flo doplnil. Ve skutečnosti je neustále vylepšuje. Když prezentuji skladby, je obvykle nahrávka o 10bpm pomalejší, než když se dostaneme do studia. Je úžasné slyšet, jak tento tým skvělých hudebníků a profesionálů ve studiu přivádí tyto skladby k životu. 

Ve svých textech kritizujete církev, jsou ale i o kultismu, válce a dalších temných tématech. Kdo je jejich autorem a jak vznikaly? Zajímalo by mě, kde pro ně berete inspiraci? Pazuzu byl myslím král démonů v Mezopotámii, jestli se nepletu? 

Existuje spousta oblastí, z nichž čerpám inspiraci. To zahrnuje knihy, filmy, dokumenty. Ve skutečnosti, když vám nějaké slovo nebo fráze padne do ucha, někdy v těchto frázích uslyšíte rytmy. Všechny své nápady dám dohromady obvykle brzy. Když se blíží nahrávání, dokončím je. Obvykle vím, jak budou znít. Můžu říct, že nejsou dokončeny dřív, než dva až tři týdny předtím, než jdeme do studia. Pokud jde o název kapely, Pazuzu je démon ze starého sumerského náboženství. Zdá se, že má několik titulů, například „King Of The Demons“ nebo „The Bringer Of Plagues“. Představivost je ideální pro death metal. Byl jsem od malička posedlý sledováním filmů „Exorcist“ a obzvláště „Heretic“. „Exorcist 2“ zasahuje hlouběji do příběhu Pazuzu. Takže když nastal čas vymyslet název této kapely, okamžitě jsem věděl, že to musí mít něco společného s věcmi, které mě nejvíce zajímají. Pazuzu svým způsobem určil zaměření této kapely.


Mám rád kanadskou metalovou scénu. Vaše kapely mi připadají jiné, odlišné od ostatních. Miluju VOIVOD. Takhle od nás z Evropy to vypadá, že to u vás vře, ale jak je tomu doopravdy? Je přístup muzikantů třeba jiný, než v USA? A co scéna celkově, jak funguje?

Mnoho lidí možná neví, že kanadská hudební scéna nikdy opravdu nepodporovala death metal. Abych to objasnil, nemluvím o fanoušcích. Tady v Torontu a po celé Kanadě máme skvělé fanoušky. Chci říct, že obecně atmosféra nepodporuje upřímný, opravdový death metal. V této zemi to tak nikdy nebylo, rozhodně z pohledu „průmyslu“. Ovce se samozřejmě hrnou na melodické nebo symfonické věci, které jsou bezpečné a šíře dostupné. To uspokojuje jejich zjevnou potřebu být jedinečný. Ale nenechte se mýlit, nejde o death metal, i když to má v sobě všechny fragmenty death metalových prvků pohřbených někde hluboko v melodiích. Ti, kteří nerozumí, stejně tak jako ti, kteří se posmívají skutečnému death metalu, pak mohou tvrdit, že je to na hraně. To se zrcadlí v tom, jaký styl si kapela vybírá, aby hráli tady v Kanadě. Pokud chtějí, aby o nich psali kanadští novináři, pak se hnací sílou stane to, kde kapela hraje bezpečně a pohodlně. Tribe of Pazuzu plivá do tváře této mentalitě. Nikdy nebudeme dělat kompromisy. Pokud se vám líbíme, tak se vám líbíme. Pokud ne, tak si naserte. Ať žije poctivý death metal!

Proč jste vůbec zvolili formát EP? Je to kvůli tomu, že jste neměli dostatek materiálu na dlouhohrající album? Nebo jak tvrdí třeba black metaloví SCOUR, že desky se dnes neprodávají, tak dáme fanouškům možnost koupit si vinyl a zbytek ať si jej stáhne? Stejně se to děje, to je prostě fakt. Jak se vlastně stavíš ke stahování? 

Formát EP jsme zvolili jednoduše proto, že jsme nová kapela. Nemělo smysl strávit pár let prací na plnohodnotném albu, ale spíše mít více nahrávek během této počáteční fáze. Už v roce 2017 jsem měl asi patnáct skladeb, takže to nebyl problém. Myšlenkou vydání EP bylo jen udělat to tvrdě a rychle a následně v pravý čas pokračovat. Můj poslech se změnil. Konečně jsem si všiml, jak lidé dnes konzumují hudbu. Ve skutečnosti, stejně jako u všeho ostatního, se zdá, že se rozpětí pozornosti zmenšilo. Takže mělo smysl jít cestou EP. Motivujícím faktorem byl také způsob, jakým lidé v dnešní době přistupují k hudbě, pokud jde o platformy jako Bandcamp, Spotify, iTunes. Vždy jsem byl velkým fanouškem hudby a médií, na kterých je hudba dostupná. Miloval jsem vinyl a měl jsem velkou sbírku. Když vyšly CD, okamžitě jsem na ně přešel. Výhody - čistota, snadné použití, úspora místa - byly prostě příliš skvělé na to, abychom je ignorovali. Později, když se věci přesunuly z disku do digitální podoby - jistě, chvíli jsem váhal vzhledem k tomu, že jste již nedrželi fyzický produkt v ruce. Trvalo to nějaký čas, ale milovníci hudby mají tendenci se přizpůsobovat. Výhody digitálu jsou neuvěřitelně přitažlivé, okamžitý přístup je ta největší výhoda. Nejsem tak nostalgický, že se posmívám digitálu. Samozřejmě chápu, že tu jsou fanoušci, kteří milují držení fyzického produktu v ruce. Proto nebudeme tyto fanoušky ignorovat. Pokud podporujete TRIBE, uděláme vše pro to, abychom podpořili vaše médium, které si vyberete. S ohledem na to máme v plánu vydat vinyl pro všechny vinylové závisláky ... dokonce i kazety, pokud dostaneme nabídku. Je potřeba, abychom byli dostatečně otevření na to, abychom přijali všechny technologie, protože každá má pro tvůrce své vlastní výhody. Nakonec to všechno jen usnadňují. Samozřejmě předpokládám, že musíte znát svůj konečný cíl a proč používáte tyto technologie a to co vám dává největší smysl ve způsobu, jakým hudbu konzumujete. 


Co ty a nové technologie? Sleduješ je, využíváš? Užíváš si možnost, že je celý svět propojený nebo tě to jako mě občas trošku děsí? A jak se tě nové technologie dotkly jako muzikanta? 

Co se týče věcí jako sociální média, moc nepoužívám osobní účty, kromě propagace své hudby. Snažím se spojit pouze s těmi, které obdivuji a respektuji ... podobně smýšlející lidi. Kdyby nebylo sociálních médií, nemyslím si, že by se mohlo udát mnohé z toho, čeho jsme dosáhli. Celá kapela se spojila prostřednictvím sociálních médií. Studio a producent se spojili prostřednictvím sociálních médií. S umělcem, který vytváří naše neuvěřitelné obaly, jsme se spojili prostřednictvím sociálních médií. Všechen náš merch ... sociální média. Všechno. Všechny ty úžasné kapely, které jsem za poslední roky objevil, lze připsat sociálním médiím. Každý den objevuji a sdílím kapely prostřednictvím sociálních médií. Je to podobné jako v době obchodování s kazetami, nyní v nekonečném měřítku. Když uveřejním hudbu, mám na Facebooku 5 000 přátel, kteří k tomu mají okamžitý přístup. Šíření informací je mnohem rychlejší. Umožňuje vám cílit na své publikum. Téměř veškerá hudba, kterou zveřejňuji, je death metal nebo black metal.

Pro každou kapelu je nejlepší zpětnou vazbou reakce fanoušků na živém koncertě. Budou někdy TRIBE OF PAZUZU hrát naživo? Neláká vás to? Třeba jen párkrát, pro radost? Já vím, bylo by hrozně těžké dát všechny dohromady, ale za ten zážitek by to stálo, nemyslíš?

Ano, samozřejmě bychom rádi hráli. Každý z nás vyjádřil zájem o to, že bychom TRIBE oživili. Bylo by nejúžasnější slyšet, jak tato bestie ožívá. S ohledem na projekty různých členů kapely na plný úvazek to není snadný úkol. Navíc tento „virus“ skutečně zabrzdil celý zábavní průmysl a nejvíce zasáhl hudební průmysl. Vydat se na cestu bylo obrovským odbytištěm pro kapely i fanoušky. Je velmi smutné sledovat, co se teď děje. 


Nicku, ty jsi hrával v SOULSTORM, OVERTHROW, dokonce i v PESTILENCE. Jestli se ale nepletu, tak všechny kapely už skončily? Pokud ano, tak proč vlastně? Vím, že třeba SOULSTORM měli velmi dobře nakročeno do budoucnosti? TRIBE OF PAZUZU je tvojí současnou jedinou kapelou? 

No, v OVERTHROW jsem začal v mládí ... před třiceti lety. SOULSTORM byl experiment s abrazivní tíhou. Záměrem bylo smíchat agresivitu death metalu s dalšími prvky. Základní předlohou bylo kombinovat prvky Obituary a Celtic Frost, pokud jde o riffy / vokály, s elektronickými prvky od kapel jako Ministry. Poté jsme tyto prvky smíchali s opakujícími se bicími ve stylu SWANS. Soulstorm byl tak dlouho v kurzu a naopak, že jsem se nakonec chtěl od toho zvuku dostat pryč a vrátit se k organičtější atmosféře death metalu ze staré školy. Opravdu jsem chtěl, aby se důraz více soustředil pouze na jeden styl, místo toho, abych se snažil začlenit tolik různých stylů. V Soulstorm vždy byl doomový prvek a já jsem měl už dost skládání tímto doomovějším pomalejším stylem. Když jsem se pustil do psaní pro TRIBE, byl jsem si dobře vědom, že nebudu zabředávat do pomalých pasáží, které by se mohly táhnout příliš dlouho. TRIBE ti má utrhnout ksicht ... rychle ...je to mé vnímání death metalu smíchané s prvky blacku.


Jsi i fanoušek? Myslím tím teď nejen death metal. A sbíráš, vyhledáváš nové desky? Kupuješ, podporuješ kapely? Co nového si poslední dobou objevil? 

Ano, samozřejmě. Jsem velký hudební fanoušek. V mládí jsem měl asi šest přepravek plných vinylu. Pak přišla CD, bylo to kolem 89/90, právě v době, kdy se death metal skutečně stal novou vzrušující silou. Výsledkem bylo, že moje sbírka byla obrovská. Asi před deseti lety jsem měl asi osmnáct přepravek plných CD. Prodal jsem téměř vše, kromě čtyř beden. Nyní ani nemám, na čem bych je přehrál. V dnešní době toho opravdu nesbírám moc ve formě CD nebo vinylu. Pravidelně nakupuji merch od kapel, které miluji. Postuji nové kapely denně. Nacházím je všude. Je to pro mě docela vzrušující a rád sdílím tyto kapely, abych jimi zamořil svět a podporoval underground. 

Co chystají TRIBE OF PAZUZU do budoucna? Už máte připravený nový materiál? Skládáte? 

Budoucnost Tribe of Pazuzu je ta, která nás vidí přinášet neúnavný death metal ... bez výjimek. Brazilský Eat My Records vydá obě naše první dvě EP na jednom 12” vinylu. Všichni se na to těšíme. Pokud vše půjde dobře, mělo by to být za pár měsíců. Všechno šlo lépe, než se čekalo. Vyprodali jsme obě CD a také jsme vyprodali naše první dva motivy triček. Nyní jsme doplnili náš obchod s těmi prvními dvěma motivy, spolu s čepicemi, vlajkami a nášivkami. Navíc jsem byl zaneprázdněn psaním prvního plnohodnotného alba TRIBE. Začal jsem úplně od nuly. Máme asi deset nebo jedenáct nápadů na skladby. Je to perfektní počet, protože jsme plánovali asi osm skladeb pro celou nahrávku, což nám ponechává pár skladeb na splitko, které do budoucna plánujeme. Budou to exkluzivní skladby, což je pro fanoušky příjemný bonus. Pokud vše půjde podle plánu, budeme mít split 7 "se Zealot Cult a další split 7" s Abyss Of Perdition. 

Děkuji moc za rozhovor, opravdu si jej vážím. A jsem moc rád, že pořád ještě existují kapely jako ta vaše. Přeji co nejlepší prodeje, spoustu nadšených fanoušků a ať se vám daří i v soukromí. Jdu si znovu pustit TRIBE OF PAZUZU a ztratit se mezi démony.

Recenze/review - TRIBE OF PAZUZU - King of All Demons (2020):



------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 

twitter:

Recenze/review - TOTALITARIAN - Kulturkampf / Los Von Rom (2020)


TOTALITARIAN - Kulturkampf / Los Von Rom
EP 2020, Lavadome productions/Barren Void Records

for english please scroll down

Musí být hrozně těžké se zmítat mezi vírou a vlastním svědomím. Každé tvé rozhodnutí bude špatné. Jsi jako krysa, zahnaná do rohu. Nenávidíš vlastní stín, zvuk svých kroků. Modlíš se, odůvodňuješ si své činy, ale rozhřešení nikdy nepřijde. Protivil ses lidskosti a historie ti nikdy neodpustí. Nakonec budeš jen černou skvrnou, která nelze vyčistit. Těsně před smrtí uvidíš žalující obličeje svých obětí. Budou mlčet, ale ty uslyšíš jejich nářek.

Nihilisté TOTALITARIAN jsou zpět  s novým EP a vezmou vás na dlouhý výlet do zdánlivě opuštěných katakomb dole pod Vatikánem. Ano, přímo pod jednou z nejmocnějších církví světa. Která nám dala spoustu dobrého, ale často se zapomíná i na její zlé činy. Pánové se na spolupráci mezi pohlaváry křesťanů a jejich kolaboraci s nacisty dívají kritickou optikou. Ze skladeb je cítit nenávist ke všem nespravedlivostem, které byly napáchány. Některé zlo nelze odčinit, je příliš čitelné a bolestivé. Stejně jako hudba TOTALITARIAN. 


"Kulturkampf / Los Von Rom" volně navazuje na předchozí EP "Bloodlands", hudebně mi ale přijde pestřejší, chladnější a temnější. Dvě skladby musíte poslouchat v klidu, nejlépe poučeni o našich vlastních dějinách. V temnotě a chladu. Potom nahrávka vynikne nejlépe. Atmosféra, která je jedním slovem podmanivá, vás zavede do starých katakomb. Na každé zdi je jméno někoho prokletého. Proč se díváš jinam, když vidíš zlo? Black death metal, odbočky až někam k noise, tajemno. Poslech se rovná sledování špinavé stoky pod vaším městem. Řeka zkažené krve a neodpustitelných hříchů. Ne, nebudu vám TOTALITARIAN k nikomu přirovnávat, raději přidám hlasitost a nechám se strhnout proudem. Italům se povedlo nahrát desku, která je skvělá ve všech směrech, hudba je doslova magická, obraz na obalu přesně vystihuje to, co se na ní odehrává - smrt. Témata textů sice mohou někoho šokovat, ale jak známo, pravda je nakonec jenom jedna. Surové zlo, překapaná a extrahovaná tma, vše smíchané se špínou, riffy jak vystřiženými z knihy mrtvých s vokálem bestie. Nakonec nás vždycky dostihne vlastní svědomí. A je jedno, jakým modlám se zrovna klaníme. "Kulturkampf / Los Von Rom" vám vypálí do kůže cejch. Líbí se mi kompozice skladeb, jejich gradace, směr i vášeň, které jsou v nich obsaženy mírou vrchovatou. Black death metal, u kterého ztratíte víru v lidskost! 


Asphyx says:

It must be very difficult to toss between faith and one's own conscience. Your every decision will be wrong. You´re like a rat, driven into a corner. You hate your own shadow, the sound of your steps. You pray, you justify your actions, but absolution never comes. You have opposed humanity and history will never forgive you. In the end, you will only be a black spot that cannot be cleaned. Just before death, you will see the complaining faces of your victims. They will be silent but you will hear their cries. 

The nihilists of TOTALITARIAN are back with a new EP and will take you on a long trip to the seemingly abandoned catacombs below the Vatican. Yes, right under one of the most powerful churches in the world. Which gave us a lot of good, but often forgets her bad deeds. The gentlemen look at the cooperation between the chiefs of Christians and their collaboration with the Nazi from a critical perspective. There is a sense of hatred for all the injustices that have been done. Some evil cannot be undone, it is too legible and painful. Just like the music by TOTALITARIAN

“Kulturkampf / Los Von Rom” is a loose continuation of the previous EP “Bloodlands”, but musically I find it more colorful, cooler and darker. You have to listen to two songs in peace, best informed about our own history. In the dark and cold. Then the recording will stand out best. An atmosphere that is captivating in a word will take you to the old catacombs. On each wall is the name of someone cursed. Why do you look away when you see evil? BLack death metal, turns to somewhere to noise, mystery. Listening is tantamount to watching the dirty sewers under your city. A river of corrupt blood and unforgivable sins. No, I won't compare TOTALITARIAN to anyone, I´d rather turn up the volume and be swept aways by the current. The Italians managed to record an album that is great in every way, the music is literally magical, the picture on the cover captures exactly what is happening on it - death. The themes of the texts may shock someone, but as is well known, there is only one truth in the end. Raw evil, dripping and extracted darkness, all mixed with dirt, riffs as if cut from a book of the dead with the beast´s vocals. In the end, our own conscience always catches up with us. And it doesn't matter what idols we worship. “Kulturkapf / Los Von Rom” will burn a mark on your skin. I like the composition of the songs, their gradation, direction and passion which are contained in them to a great extent. Black death metal where you lose faith in humanity!


ORDER HERE:

https://www.facebook.com/totalitarian.aeon
https://lavadome.org/
http://www.barrenvoid.org/

KNIŽNÍ TIPY - Na okraji propasti - Bernard Minier (2020)


Na okraji propasti - Bernard Minier
2020, XYZ (ČR)

Občas člověka trošku mrazí. Co všechno o nás ví? A kdo nás sleduje? Viděli jste film Sociální dilema? Tak z Na okraji propasti od francouzského autora detektivek Bernarda Miniera vás bude mrazit úplně stejně. Nejhorší na tom je, že všechno zažíváme právě teď a tady. Témata sociálních sítí, internetu, úniku dat, jsou stále aktuální. V téhle knize je Minier hodně jiný, než v ostatních. Nejedná se o klasickou detektivku, ale spíše o krutou realitu dneška. To, co dříve bývalo jen představou sci-fi spisovatelů, můžeme zažívat právě teď a tady. Je jen na vás, jak se svými daty naložíte. Já vím jediné. Často jsem po přečtení kapitoly zavřel oči a přemýšlel. Miniera mám moc rád, líbí se mi jeho styl vyprávění, způsob, jakým vyjadřuje své myšlenky. Troufám si tvrdit, že spoustě lidem se tahle kniha nebude vůbec líbit. Bude jim připadat překombinovaná, složitá, ale přátelé, takový dnešní svět je. Alespoň dle mého, bez základních technických znalostí nepřežijete. 

Schválně, rozhlédněte se kolem sebe. Právě teď. Kolik lidí kolem vás právě zrovna do mobilu? Sdílí svoji polohu, lajkuje koťátka či zadky, šmíruje sousedku, hltá reklamu, aniž by o tom věděl? A co vy? Jak jste na tom? Mě se Na okraji propasti líbilo hodně moc. Možná proto, že jsem ještě zažil dobu, kdy jste si mohli dojít na záchod, aniž by o tom někdo věděl. Pokud jste na tom podobně, tak přeji příjemnou četbu! Svět se zbláznil a ne že ne.

Lidé čtěte!

------------------------------------------------------------------

Mladá Francouzka Moira pracuje v oblasti nových technologií. Když se kvůli vývoji nového softwaru ocitne v hongkongském digitálním gigantu Ming, má pocit, že ji někdo stále sleduje. Mezi zaměstnanci firmy rychle narůstá počet násilných úmrtí a Moira zjišťuje, že svoboda pod taktovkou algoritmů je pouze krutá iluze. Znepokojující thriller o zneužívání moderních technologií ukazuje nejtemnější stránky digitálního světa. Není to dystopie – už se to děje.


-----------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 

twitter:

čtvrtek 21. ledna 2021

Recenze/review - INFECTED HUMANS - Unexpected Traumatic Experiences (2021)


INFECTED HUMANS - Unexpected Traumatic Experiences
CD 2021, GORE HOUSE PRODUCTIONS

for english please scroll down

Šel jsem proti proudu řeky a každou chvíli jsem se musel zastavit. Chtělo se mi zvracet. Na vlnách se vznášely usekané kusy těl, hlavy oddělené od trupu, střeva i spálené kusy čehosi, co kdysi bývalo lidskými bytostmi. Přemýšlel jsem o peklu a odpuštění. Vesnice vysoko v horách, kdesi ve válečné zóně. Smrt je někdy hnusná, ošklivá a nechutná. Své o tom ví i brutální death metalisté INFECTED HUMANS z Ekvádoru, kteří letos přicházejí se svoji prvotinou. 

Jedná se o špinavost, která sice není dokonalá, ani nepřináší do tohoto stylu cokoliv nového, ale jak už tomu bývá, vše je vyváženo nadšením a odhodláním, se kterými kapela svoji práci odvádí. Album mě tak baví víc, než tolik častá vyumělkovaná současná produkce, u které nevíte, jestli hudbu hrají ještě lidé. Deska má totiž uvěřitelnou špinavou atmosféru. 


Uklízím mrtvá těla v podobných rytmech jako to umějí DISAVOWED, DEEDS OF FLESH, INVERACITY, ARSEBREED - těmi jsou INFECTED HUMANS inspirováni. Surový zvuk s bicími jako mlácení do plechových sudů, morbidní obal, myslím, že splněno bylo vše pro duši brutálních death metalistů. "Unexpected Traumatic Experiences" vás zavede do zdánlivě opuštěných márnic, do vesnic, které byly vypáleny lidskou zlobou, do starých sklepů, kde spřádají své plány úchylové. Skladby opravdu plynou jako řeka plná zkažené krve. Dobře se poslouchají, je slyšet, že pánové si dali se vším hodně práce. Zároveň jim nechybí nadšení, odhodlání zabíjet hudbou. Vlastně by se dalo také napsat, že jsem velmi rád, že jsem je mohl potkat, poslechnout si jejich prvotinu a zařadit si je na svůj playlist. Falešná humanita stranou, koneckonců spousta z nás je jen zcela zbytečnými prázdnými schránkami. Tohle album doporučuji všem šílencům, kteří se rádi rochní po lokty v krvi a milují k smrti brutální death metal. Budiž krví zapsáno, že v Ekvádoru je kapela INFECTED HUMANS, která se toho rozhodně nebojí. Masakr!


sumarizace:

"Unexpected Traumatic Experiences" je pořádně syrovým kouskem hudby. Během poslechu se ocitneme spolu s INFECTED HUMANS na hodně morbidních místech. Hnus, špína, litry krve a neskutečný tlak. Tak by se dala nová desky těchto Ekvádorců charakterizovat asi nejlépe. Po hudební stránce se jedná o klasický brutální death metal, který vás doslova ukřižuje. Syrové, mocné, zákeřné a ostré jako břitva. Takové jsou songy z nového alba. Pokud si vedle sebe vyskládám deset posledních alb z tohoto stylu, sahám po INFECTED HUMANS nejčastěji. Muzika zde totiž obsahuje jakousi nechutnou přitažlivost a já si musím dávat tyhle ostré skladby do hlavy čím dál tím častěji. Po poslechu jsem očištěn jako věřící po zpovědi. Exhumujte všechno mrtvé a slyšte slova mocné hydry! Brutal death metalové album, které vás rozdrtí obrovskou silou!

PRO FANOUŠKY: DISAVOWED, DEEDS OF FLESH, INVERACITY, ARSEBREED


Asphyx says:

"Unexpected Traumatic Experiences" is a raw piece of music. When you listen to this album you feel that you are with INFECTED HUMANS on really morbid places. Dirt, filth, gallons of blood and unbelievable pressure. That´s the best way how to describe this album by Ecuadorians. Musically speaking this is a classic brutal death metal which would crucify you immediately. Raw, powerful, felonious and sharp as a blade. This is how new songs feel like. When I think about their last ten album I would say that INFECTED HUMANS is my favorite one and I listen to it the most. This music just has something disgustingly attractive and it makes me listen to it over and over again. After this I´m purged like a faithful after a confession. Exhume everything which is death and hear the words of the powerful hydra. This is a brutal death metal album which would kill you with its amazing strength! Well done!

FOR FANSDISAVOWED, DEEDS OF FLESH, INVERACITY, ARSEBREED

Line-up:
Claudio C - Guitar/Vocals
Israel - Bass/Vocals
M. Togra - Drums


Recenze/review - DARK ZODIAK - Ophiuchus (2021)


DARK ZODIAK - Ophiuchus
CD 2021, vlastní vydání

for english please scroll down

Krátký záblesk ve tmě. Ulice na periferii vašeho města. Ani nevím, proč jsem sem šel. Možná jsem nemohl spát. Z postele mě vytáhly zlé sny. Ošklivá předtucha. Ode zdi se odlepila postava. Věděl jsem, že teď se bude rozhodovat o tom, jestli budu dál žít. Byl moc rychlý a surový, neměl v sobě žádné slitování, jenom vztek. Mé tělo leží na chladné zemi a sleduje lampu nad sebou. Třepotají se kolem ní můry a smrtihlav. Znamení? Kdo ví? Nejdříve mě zahalí mlha a zůstane po mě jen rudá kaluž krve.

Nové album německých thrash death metalistů DARK ZODIAK je jako rezavý nůž, který vám někdo zapíchne rovnou do břicha. Pálivá bolest se násobí každým dalším tónem, další skladbou, dalším otočením čepele ve vnitřnostech. Němci datují svůj vznik do roku 2011. Přesně ví, co a jak chtějí hrát. Zabijácký metal, který nepostrádá melodie a chladnou atmosféru.


Nová deska "Ophiuchus" je pro mě velmi milým překvapením. Přiznám se, že jsem nečekal, že mě až tolik rozseká. Ale stalo se. Může za to hlavně energie a nadšení, které z každé skladby doslova cákají na všechny strany. Jako proříznutá tepna. Je to podobné, jako když čtete napínavý krvavý román, od kterého se nedokážete odtrhnout. Zvuk zabíjí a o hadu na obalu se vám bude zdát. Uštkne vás, stejně jako každý song na desce. Jedovaté riffy, ostrý vokál Simone (která se občas pouští i do grindu), i totálně zničující bicí, mi dávají za pravdu. Poslech "Ophiuchus" mi nejvíce připomíná setkání se smečkou rozzuřených zdivočelých pitbulů. Nikdo nikde, jen vy a vyceněné zuby naproti vám. Pokud máte rádi umně namíchaný koktejl thrashe a deathu ze staré školy, tak neváhejte ani chvilku. Tahle deska má v sobě totiž něco navíc. Možná to jsou zkušenosti, nadšení, vzájemná chemie mezi muzikanty, cit pro rituály smrti, nevím. Co ale vím jistě je, že se k nahrávce budu rád a často vracet. Mám rád, když jsou v hudbě různé nálady, když je pestrá a není to záležitost jen na první setkání. DARK ZODIAK musíte poslouchat hodně nahlas. Teprve až potom vynikne naplno jejich síla. Thrash death metal, který vás vykostí zaživa! Velmi dobře!


Asphyx says:

A short flash in the dark. Streets on the outskirts of your city. I don't even know why I came here. Maybe I couldn't sleep. I had bad dreams out of bed. Ugly premonition. A figure detached from the wall. I knew that now he would decide whether to continue living. He was too fast and cruel, he had no mercy in him, just anger. My body lies on the cold ground, watching the lamp above me. Moths and deaths flutter around her. Sign? Who knows? At first I am enveloped in fog and only a red pool of blood remains. 

The new album of German thrash death metalists DARK ZODIAK is like a rusty knife that someone stabs right in your stomach. The burning pain is multiplied by each additional tone, another composition, another rotation of the blade in the entrails. The Germans date their origins to 2011. They know exactly what and how they want to play. Killer metal that does not lack melodies and a cool atmosphere.


The new album “Ophiuchus” is a very nice surprise for me. I admit that I didn't expect him to hack me so much. But it happened. This is mainly due to the energy and enthusiasm, which literally splashes in all directions from each song. Like a severed artery. It's like reading a thrilling bloody novel you can't tear yourself aways from. The sound kills and you will dream of a snake on the cover. It bites you, just like every song on the record. Poisonous riffs, sharp vocals by Simone (who sometimes even goes into the grind), and totally devastating drums, prove me right. Listening to “Ophiuchus” most reminds me of meeting a pack of angry wild pitbulls. No one anywhere, just you and bared teeth across from you. If you like an artfully mixed cocktail of thrash and death from the old school, don´t hesitate for a moment. This record has something extra in it. Maybe it is the experience, enthusiasm, mutual chemistry between musicians, feeling for death rituals, I don´t know. But what I do for sure is that I will be happy to return to the recording often. I like when there are different moods in the music, when it is varied and it is not just a matter of the first meeting. DARK ZODIAK you have to listen very loud. Only then the strength of the band stands out fully. Thrash death metal that will make your bones leave your body! Very good!


tracklist:
1. Do More Say Less (05:49)
2. Heaven, Earth And Beneath (04:04)
3. Invisible Apocalypse (3:45)
4. Ophiuchus (07:18)
5. Destroy Destruction (04:40)
6. Humor (05:16)
7. From Thrash Till Death (03:03)
8. 2020 A.D. (04:52)
9. Total Freedom (05:27)
10. Ignorance (03:57)

band:
Gesang: Simone Schwarz
Schlagzeug: Dieter Schwarz
Gitarre: Charly Gak
Gitarre: Benni Poeck
Bass: Steffi Bergmann

středa 20. ledna 2021

Interview - DEEDS OF FLESH - I'm definitely open to the possibility that there is life on other planets.


Interview with legendary brutal death metal band DEEDS OF FLESH.

Answered Mike Hamilton, thank you!

Translated Duzl, thank you!

Recenze/review - DEEDS OF FLESH - Nucleus (2020):
https://www.deadlystormzine.com/2020/12/recenzereview-deeds-of-flesh-nucleus.html

Ave DEEDS OF FLESH! Greetings and have a nice day. I hope you're well. Thanks to the pandemic, everything in the Czech Republic is still closed. I left work just last night and the whole city looked like it was after the apocalypse. I wore headphones with your new "Nucleus" record and the whole experience took on a completely different dimension. I know that the recording was not easy at all, there is a lot of work behind it. How do you perceive it from a distance? 

MIKE: Greetings and thank you for the interview. Nucleus could very well be the soundtrack to a post-apocalyptic world for sure! It was actually intended to be perceived that way from the beginning. There was a tremendous amount of work involved to make this album . Musically it had been written and recorded by Erik, Craig, Ivan and Darren 2 years before the release in 2020. Working on this album as a lyricist and vocal arranger was familiar territory for me. Erik, Jacoby and I always collaborated on the arrangements- musically, vocally and lyrically on the DOF albums we recorded together. 


When I started preparing the questions for the interview, I still didn't know how to ask about Erik Lindmark sensitively. But I think this topic is still very open and painful, so I would just like to express my sincere condolences and focus on music. Erik wrote the music for the novelty, it is his legacy, you took it, added arrangements, lyrics and started recording. How did "Nucleus" come about? Who was the main initiator and I understand him well as such a legacy, a tribute to Erik? 

MIKE: Thank you for the kind words. Erik, Jacoby & I became a brotherhood. Our time together brought about incredible discussions, timeless jam sessions and finished music that is still considered cutting edge today. It was devastating losing our friend and a part of our family. When Jacoby and I went to his memorial, the power of the moment and the sharing of memories really told us that we had to finish Nucleus, that we had to help Deeds of Flesh pick up where Erik left off. A necessary coming back into the fold. The work was cathartic and connected us to Erik. While Nucleus may feel like an ending to some, it really has become a tribute to Erik and the newest chapter for Jacoby and I. Deeds of Flesh will evolve in the years to come but it started with the three of us. In a small California studio where we rehearsed and created music without limits. 


You have been entrusting the covers of your albums to Raymond Swanland since 2005. This year, the cover is toned in blue. It evokes a bit of a graphic from the last Covenant Alien from 2017. A demonic wave, warriors flying to the ground. I imagine a lot of things, but what exactly does the motif show and how does it relate to music? Raymond did a great job, I still have to think about the packaging. 

MIKE :We have been working with Raymond since Crown of Souls and have a great deal of respect for him and his talents. Raymond has been perfect in helping us capture our vision for the albums - Crown of Souls, Of What's to Come, Portals to Cannan and now this masterpiece” NUCLEUS” We wanted the color and concept of the album to have an ominous feeling placed within a cold landscape. The existing cover is what Raymond created from our description below, which is a testament to why we have been working with him for years. He's the Man! 

The Cover is a depiction of the advanced race of warriors rising and assembling after cognitive enhancement by the Earth's Overseer. The concept behind Nucleus is a storyline that introduces the Overseers and the Elders intervening and aiding the last of humanity in the final battle between man and an invading alien horde. 


Backstory: The Nucleus is an organic enhancement to man implanted by the Overseers (who are enormous ancient beings that were delivered here millions of years ago). A small parasite is released from the Overseers that feeds a special venom to the brain, which aids man in becoming an all powerful being. The beast that delivers the parasites is sort of a twist on H.P. Lovecraft's character Cthulhu and partly inspired by old Norse myths of sea creatures. 

The Elder Race is the origin of humanity in the Universe and carried the Overseers and the Nucleus along with the DNA spores to earth. Now that the final war has come, the Overseers make their way to the surface to spawn the parasites on the worthiest of men. The last of the human race is enhanced and equipped with the mighty powers to fight the final battle in hopes to regain the Earth. 

Zack Ohren was in charge of mixing and mastering again. The novelty comes to me cooler, rawer, darker than the previous album. Was it an intention? You've also been working with Zack for many years. Does that mean he alone understands how you want to sound? For technical death metal, sound is very important, the instruments must be legible, but the plate must not lack animality. You did it again in the news. Did you speak to Zack, did you have any comments, or did you leave everything to him? 

MIKE: Zack worked closely with Erik, Craig and Ivan on the production for Nucleus. Darren recorded his drum tracks and sent them to Zack for final mix and mastering. We work with Zack because he is very talented and has a great ear for metal. I have a great amount of respect for his work on our albums and the other death metal albums he has engineered and mastered. 


"Nucleus" is the end of a story that you have been telling as a band since 2008. Your former drummer Mike Hamilton took care of the lyrics. How hard was it for him to build on previous records? And where did he want to lead the story, to go? 

MIKE: Jacoby & I collaborated on the lyrics for Nucleus. I wrote about 75% of the lyrics and about 50% of the vocal arrangements and Jacoby handled the rest. Erik had some song titles in place and we came up with the rest. I have years of experience writing lyrics. Erik, Jacoby & I collaborated on - Mark of the Legion, Reduced to Ashes, Crown of Souls, Of What’s To Come & Portals to Canaan. I love the process and find that it comes naturally to me. I would say the most challenging part was creating an interesting and entirely new story arc picking up where Portals left off. I feel we accomplished that. 

There are a large number of guests on the new board. When I first read this information, I wondered if the album would be fragmented, if it would stick together. Who actually had the main say, who was the main organizer and supervisor? It's very nice to have so many famous names on the album, but for everyone to do perfect performances and everything fits perfectly as a whole, it's almost a miracle! How did you all get together? 

MIKE: Jacoby and I were the organizers and had a pretty in depth conversation about the guests we wanted on Nucleus. We wanted to invite artists that were close personal friends and important to the history and success of Deeds of Flesh. Most of the vocalists are or were in bands that were on the Unique Leader roster. I give all credit to Jacoby for managing the vocal recording sessions. Thanks to a lot of hard work on everyone's part we were able to make our deadline in time for the 2020 release. 


The new record actually worked in all respects. In addition, it has the ancient metal spark that I love music so much. You have kept the animal, I still feel that music is played by "people and not machines", as is often the case. But it's also very important for me to see the band live. Will DEEDS OF FLESH also perform with the new record? But who will take over all the vocal parts? Jacoby? Are you planning a new tour and will we see you in Europe? 

MIKE: For now, the main focus is to make sure this album is properly released in Erik’s honor. We all worked really hard to make sure the integrity of the Deeds of Flesh sound was kept on Nucleus. Yes, Jacoby will be the vocalist if DOF performs live. With Covid 19 the future of concerts is bleak and only time will tell if Deeds will play live again. There are a lot of factors to consider but I'm always optimistic! 

In what form will DEEDS OF FLESH continue in the future? Is there any new music planned? And if so, do you already have any ideas ready? 

MIKE: We have had discussions regarding the future of Deeds of Flesh. We are entertaining the idea of writing new material as well as small tours and festivals. I can tell you that we are highly optimistic about all the possibilities. 


Like a thread, DEEDS OF FLESH themes intertwine sci-fi themes. Which writers do you like best and who influenced you the most about the band? What about movies? 

MIKE: For me personally, I've always been a fan of Sci-Fi themed movies and books. I like authors Frank Herbert, Ray Bradbury and Zecharia Sitchin. Alien, Aliens, Prometheus, Alien Covenant, Dune, The Thing, Blade Runner, Transcendence and Westworld are all movies that inspired me. I've watched them for years and they are all influential. 

Do you believe in extraterrestrial civilizations? It sometimes occurs to me that as a human being we have been very lucky to have survived so long. When I look around, I have a weird feeling that something is happening, it is changing. We have an internet that was amazing at first, and we suddenly find that it can be a pretty effective bad weapon. What do you think about contemporary society and its direction? Sometimes it seems to me that we are just a colony controlled from space. So many illogical steps, poverty, wars, the destruction of the planet cannot be true. But I don't want to blame anyone else - we are unteachable. 

MIKE: I'm definitely open to the possibility that there is life on other planets. We would be remiss and arrogant to think that Earth is the only planet to inhabit life in the universe. I'm not so much concerned with Aliens visiting or taking over Earth. We have yet to produce any proof of aliens existing. I'm more concerned with the increasing power and influence of technology. Technology is advancing at such an alarming rate. It's exciting, interesting, scary and worrisome all at the same time. I feel before long and possibly in our lifetime there will be an issue with artificial intelligence taking over and gaining momentum in certain aspects of life. It's already happening now. How long before man becomes obsolete?

 

Thank you so much for the interview, I appreciate your time. I wish the new "Nucleus" and the whole band to be successful in all aspects. I'm looking forward to more music from you and I'm going to really add volume to the player. The new album really worked! May you prosper in your private lives. 

MIKE: Thank you so much for the interview. I want to personally thank the many Deeds Of Flesh fans and friends around the world, travelling through space and time for their decades of support! In honor of Erik Lindmark ….”ONWARD”!

Recenze/review - DEEDS OF FLESH - Nucleus (2020):




------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 


twitter:

Rozhovor - DEEDS OF FLESH - Jsem rozhodně otevřený možnosti, že existuje život na jiných planetách.


Rozhovor s legendární brutal death metalovou kapelou DEEDS OF FLESH.

Odpovídal Mike Hamilton, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Recenze/review - DEEDS OF FLESH - Nucleus (2020):

Ave DEEDS OF FLESH! Zdravím a přeji hezký den. Doufám, že se máte dobře. U nás v Čechách je díky pandemii pořád všechno zavřené. Zrovna včera v noci jsem jel z práce a celé město vypadalo jako po apokalypse. Na uších jsem měl sluchátka s vaší novou deskou „Nucleus“ a celý zážitek dostal úplně jiný rozměr. Vím, že nahrávka nevznikala vůbec lehce, je za ní spousta práce. Jak ji s odstupem vnímáš ty? 

MIKE: Zdravím a děkuji za rozhovor. Nucleus by určitě mohl být soundtrackem k postapokalyptickému světu! Ve skutečnosti to bylo od začátku záměrem, aby to tak bylo vnímáno. S vytvořením tohoto alba bylo spojeno obrovské množství práce. Album napsali a nahráli Erik, Craig, Ivan a Darren dva roky před vydáním v roce 2020. Práce na tomto albu jako textaře a vokálního aranžéra byla pro mě známým územím. Erik, Jacoby a já jsme vždy spolupracovali na aranžmá - hudebně, hlasově i textově na albech DOF, která jsme společně nahráli. 


Když jsem začal připravovat otázky pro rozhovor, tak jsem pořád nevěděl, jak se citlivě zeptat na Erika Lindmarka. Myslím ale, že je tohle téma pořád hodně otevřené a bolestivé, tak bych jen vyjádřil upřímnou soustrast a věnoval se hudbě. Erik pro novinku hudbu napsal, je jeho odkazem, vy jste jej vzali, dodali aranže, texty a začali nahrávat. Jak vůbec „Nucleus“ vznikal? Kdo byl hlavním iniciátorem a chápu jej dobře jako takový odkaz, poctu Erikovi? 

MIKE: Děkuji za laskavá slova. Erik, Jacoby a já jsme se stali bratry. Náš společně strávený čas přinesl neuvěřitelné diskuse, nekonečné jamování a finální hudbu, která je dodnes považována za špičku. Byla to zničující ztráta našeho přítele a části naší rodiny. Když jsme s Jacobym šli k jeho památníku, síla okamžiku a sdílení vzpomínek nám opravdu říkali, že musíme dokončit Nucleus, že musíme pomoci Deeds of Flesh pokračovat tam, kde Erik skončil. Nutný návrat do reality. Byl to očistec a spojovalo nás to s Erikem. I když se Nucleus může někomu zdát jako konec, stal se poctou Erikovi a novou kapitolou pro Jacobyho a mě. Deeds of Flesh se bude v následujících letech vyvíjet, ale začalo to u nás tří. V malém kalifornském studiu, kde jsme zkoušeli a tvořili hudbu bez limitů. 


Covery svých alb svěřujete již od roku 2005 Raymondu Swanlandovi. Letos je obal laděný do modré. Trošku ve mně evokuje grafiku z posledního Vetřelce Covenant z roku 2017. Démonická vlna, bojovníci, přilétající na zem. Představuji si spoustu věcí, ale co vlastně přesně motiv zobrazuje a jak se vztahuje k muzice? Raymond odvedl skvělou práci, pořád musím nad obalem přemýšlet. 

MIKE: S Raymondem spolupracujeme od doby Crown of Souls a máme k němu a jeho talentu velkou úctu. Raymond nám perfektně pomohl zachytit naši vizi alb - Crown of Souls, Of What's to Come, Portals to Cannan a nyní toto mistrovské dílo „NUCLEUS“. Chtěli jsme, aby barva a koncept alba obsahovaly zlověstný pocit uvnitř zachycený ve studené krajině. Stávající obal je tím, co Raymond vytvořil z našeho popisu níže, což vypovídá o tom, proč s ním už roky spolupracujeme. On je ten pravý! Obal je vyobrazením pokročilé rasy válečníků, kteří povstávají a shromažďují se po kognitivním vylepšení zemským dozorcem. Koncept na Nucleus je příběh, který představuje dozorce a starce zasahující a pomáhající poslednímu lidstvu v konečné bitvě mezi člověkem a mimozemskou invazí. „Nucleus“ je organické vylepšení člověka implantované dozorci (kteří jsou starodávnými bytostmi, které zde byly dopraveny před miliony lety). Z Dozorců se uvolní malý parazit, který napájí mozek zvláštním jedem, který člověku pomáhá stát se všemocnou bytostí. Šelma, která dodává parazity, je H.P. Lovecraftova postava Cthulhu, částečně inspirovaná starými severskými mýty mořských tvorů. Starší rasa je původcem lidstva ve vesmíru a nyní, když přišla poslední válka, se dozorci vydali na povrch, aby parazity rozmnožili na nejcennější muže. Poslední z lidské rasy je vylepšen a vybaven mocnými silami bojovat v závěrečné bitvě v naději, že znovu získá zemi. 


Mix a mastering měl na starosti opět Zack Ohren. Novinka mi přijde chladnější, syrovější, temnější, než předchozí album. Byl to záměr? Se Zackem také spolupracujete dlouhé roky. Znamená to, že on jediný rozumí tomu, jak chcete znít? U technického death metalu je zvuk hrozně důležitý, nástroje musí být čitelné, ale deska nesmí postrádat živočišnost. Vám se to na novince opět povedlo. Mluvili jste Zackovi do zvuku, měli připomínky nebo jste vše nechali jen na něm? 

MIKE: Co se týče produkce, Zack úzce spolupracoval s Erikem, Craigem a Ivanem. Darren nahrál své bicí stopy a poslal je Zackovi na finální mix a mastering. Spolupracujeme se Zackem, protože je velmi talentovaný a má skvělé ucho na metal. Velmi si vážím jeho práce na našich albech a dalších death metalových albech, která produkoval a zmasteroval. 

„Nucleus“ je zakončením příběhu, který jako kapela vyprávíte od roku 2008. O texty se postaral váš bývalý bubeník Mike Hamilton. Jak pro něj bylo těžké navázat na předchozí desky? A kam chtěl příběh zavést, směřovat? 

MIKE: Spolupracovali jsme s Jacobym na textech pro Nucleus. Napsal jsem asi 75% textů a asi 50% vokálních aranžmá a Jacoby se postaral o zbytek. Erik měl nějaké názvy skladeb a my jsme přišli se zbytkem. Mám dlouholeté zkušenosti s psaním textů. Erik, Jacoby a já jsme spolupracovali na - Mark of the Legion, Reduced to Ashes, Crown of Souls, Of What’s To Come a Portals to Canaan. Líbí se mi ten proces a zjišťuji, že mi to přijde přirozené. Řekl bych, že nejnáročnější částí bylo vytvořit zajímavý a zcela nový příběhový oblouk, který navazuje tam, kde Portals skončil. Mám pocit, že jsme toho dosáhli. 


Na nové desce je velké množství hostů. Když jsem tuhle informaci četl poprvé, říkal jsem si, jestli nebude album roztříštěné, zda bude držet pohromadě. Kdo měl vlastně hlavní slovo, kdo byl hlavním organizátorem a dozorem? Ono je hrozně hezké mít na albu tolik slavných jmen, ale aby všichni odvedli perfektní výkony a ještě vše sedělo perfektně jako celek, to už je skoro zázrak! Jak jste se vlastně dali všichni dohromady? 

MIKE: Jacoby a já jsme toho byli organizátoři a vedli jsme docela dlouhé diskuze o hostech, které jsme chtěli na Nucleus mít. Chtěli jsme pozvat umělce, kteří byli blízkými osobními přáteli a byli důležití pro historii a úspěch Deeds of Flesh. Většina zpěváků je nebo byla v kapelách, které byly na soupisce „Unique Leader“. Připisuji veškerou zásluhu Jacobymu za organizaci nahrávek vokálů. Díky tvrdé práci všech jsme stihli termín včas - vydání v roce 2020. 

Nová deska se vlastně povedla po všech stránkách. Navíc má v sobě takovou tu starodávnou metalovou jiskru, kterou mám u hudby tolik rád. Zachovali jste si živočišnost, pořád cítím, že hudbu hrají „lidé a ne stroje“, jak tomu často bývá. Pro mě je ale také hrozně důležité, abych viděl kapelu naživo. Budou DEEDS OF FLESH vystupovat i s novou deskou? Kdo převezme ale všechny vokální party? Jacoby? Chystáte k novince turné a uvidíme vás i v Evropě? 

MIKE: Prozatím je hlavním cílem zajistit, aby bylo toto album vydáno na Erikovu počest. Všichni jsme pracovali opravdu tvrdě, abychom zajistili integritu zvuku Deeds of Flesh na Nucleus. Ano, Jacoby bude zpěvákem, pokud DOF vystoupí živě. S Covid 19 je budoucnost koncertů nejistá a pouze čas ukáže, jestli Deeds zahrají znovu naživo. Existuje mnoho faktorů, které je třeba vzít v úvahu, ale vždy jsem optimistický! 


V jaké formě budou DEEDS OF FLESH pokračovat v budoucnu? Je v plánu nová muzika? A pokud ano, tak už máte připravené nějaké nápady? 

MIKE: Mluvili jsme o budoucnosti Deeds of Flesh. Pohráváme si s myšlenkou tvorby nového materiálu, stejně tak jako nějakého menšího turné a festivalů. Mohu vám říci, že jsme velmi optimističtí ohledně všech možností. 

Jako nějaká nit se tématy DEEDS OF FLESH prolínají sci-fi témata. Které spisovatele máš nejraději a kteří tě nejvíc ovlivnili vzhledem ke kapele? A co filmy? Like a thread, DEEDS OF FLESH themes intertwine sci-fi themes. Which writers do you like best and who influenced you the most about the band? What about movies? 

MIKE: Já osobně jsem vždy byl fanouškem filmů a knih s tématikou sci-fi. Mám rád autory Franka Herberta, Raya Bradburyho a Zecharia Sitchina. Alien, Aliens, Prometheus, Alien Covenant, Dune, The Thing, Blade Runner, Transcendence a Westworld - to vše jsou filmy, které mě inspirovaly. Sledoval jsem je roky a všechny mě ovlivnily. 


Věříte na mimozemské civilizace? Mě občas napadá, že jsme jako lidstvo měli obrovské štěstí, že jsme přežili tak dlouho. Když se rozhlédnu kolem sebe, tak mám divný pocit, že se něco děje, mění. Máme internet, který byl zpočátku úžasný a najednou zjišťujeme, že může být i dost účinnou zlou zbraní. Co si myslíš o současné společnosti a jejím směřování? Někdy mi připadá, že jsme jen kolonií ovládanou z vesmíru. Tolik nelogických kroků, chudoby, válek, ničení planety přeci nemůže být pravda. Ale nechci házet vinu na nikoho jiného…jsme nepoučitelní. 

MIKE: Jsem rozhodně otevřený možnosti, že existuje život na jiných planetách. Byli bychom laxní a arogantní, kdybychom si mysleli, že Země je jedinou planetou, kterou obývá život ve vesmíru. Nejde mi tolik o to, aby mimozemšťané navštívili nebo převzali Zemi. Musíme jen předložit jakýkoli důkaz o existenci mimozemšťanů. Více mě zajímá rostoucí síla a vliv technologie. Technologie postupuje alarmujícím tempem. Je to vzrušující, zajímavé, děsivé a znepokojující zároveň. Cítím, že před dlouhou dobou byl a možná i v našem životě bude problém s tím, že umělá inteligence převezme moc a nabere na síle v určitých aspektech života. Už se to teď děje. Jak dlouho potrvá, než se člověk stane obsoletním? 

 

Děkuji moc za rozhovor, vážím si tvého času. Přeji novince „Nucleus“ i celé kapele, aby se vám dařilo po všech stránkách. Těším se na další muziku od vás a jdu pořádně přidat hlasitost na přehrávači. Nové album se opravdu povedlo! Ať se vám daří i v soukromých životech. 

MIKE: Mockrát díky za rozhovor. Chci osobně poděkovat mnoha fanouškům a přátelům Deeds Of Flesh z celého světa, kteří cestují časoprostorem za jejich mnohaletou podporu! 

Na počest Erika Lindmarka…. "KUPŘEDU"!

Recenze/review - DEEDS OF FLESH - Nucleus (2020):




------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 


twitter:

Recenze/review - ELBE - Eschatology (2020)


ELBE - Eschatology
CD 2020, Epidemie Records

for english please scroll down

Kousek od našeho domu, v malém jezírku uprostřed lesů, se nedávno utopil mladý kluk. Vzala si jej jezerní víla, říkali někteří. Propadl se pod křehký led. Voda si ho odnesla, stáhla do hlubin. Šel jsem nedávno okolo a poslouchal novou desku ELBE. O kapele jsem toho příliš nevěděl, přeci jen se pohybuji v trošku jiné hudební oblasti, ale najednou jsem měl pocit, že zažívám to samé jako on. Utopený, podchlazený, jsem se vznášel na vlnách.

Popisovat podobné nahrávky je pro mě těžké. Jak chcete uchopit pavučiny ve větru? Jak tklivé emoce? Novinka "Eschatology" je smutným, přemýšlivým albem. Zachmuřeným jako mlha nad jezerem. Nepomůže ani rezavá cedule s nápisem Zákaz vstupu.


Starý doom metal, post rock, ale hlavně šedivá paleta nálad. Chvění, ano, o to jde především. Hudba je zde určena pro prchavé okamžiky, kdy se zastavíte a rovnáte si myšlenky v hlavě. Když navštívíte místa, o kterých s jistotu víte, že jste na nich nikdy nebyli a přesto pro vás budou tak povědomá. Oproti předchozím "Sudetům" je dle mého novinka propracovanější, ucelenější, chytlavější. Navíc ten magický zpěv. ELBE si vás podmaní. Jsou určeni pro zvláštní příležitosti, pro chvíle, kdy se svět zastaví, přestane otáčet a naplno konečně vynikne jeho krása, čistota, melancholie, ryzost. "Eschatology" je jako skok do ledové vody, pomalu ztrácíte dech. Mrtvolné tváře vašich utopených předchůdců by mohly vyprávět. Napíšu to naplno, při poslechu se stává člověk básníkem opuštěných lesních cest. Tichým pozorovatelem. Energie, jemná, ale pevná, působí odněkud z vesmíru. Se skvělým zvukem (kytary tak krásně křišťálově zvoní), pevným a jasným hlasem, se spoustou éterických ploch. Najednou věřím na vílu z hlubin i já, materialista a ateista. Pod nohama křupe led. Mráz ale není jen kolem, je i někde uvnitř. Spálí vás. Stejně jako "Eschatology". Zimní oheň!


Asphyx says:

Not far from our house, in a small lake in the middle of the woods, a young boy recently drowned. The lake fairy married him, some said. He sand under the brittle ice. The water carried him aways, drawing him into the depths. I walked around recently, listening to a new ELBE record. I didn't know much about the band. I still move in a slightly different area of music. But suddenly, I felt like I was experiencing the same thing as him.Drowned, hypothermic, I floated on the waves. 

It is difficult for me to describe similar records. How do you want to catch spider webs in the wind? How bitter emotions? The new album “Eschatology” is a sad, thoughtful album. Gloomy like fog over the lake. A rusty sign with the words No Entry will not help either.



 

Old doom metal, post rock, but mainly a gray palette of moods. Shake, yes, that's what it's all about. The music is intended for fleeting moments when you stop and straighten thoughts in your head. When you visit places you know for sure you have never been to and yet will be so familiar to you. Compared to the previous “Sudeten”, in my opinion, the new album is more elaborate, more complete and more catchy. Plus, the magic voice. ELBE will conquer you. They are designed for special occasions, for moments when the world stops, stops rotating and finally its beauty, purity, melancholy, and rawness will finally stand out. “Eschatology” is like jumping into ice water, you are slowly losing your breath. The corpse faces of your drowned predecessors could tell. I will write it in full, when listening one becomes a poet of abandoned forest paths. A silent observer. Energy, subtle but firm, acts from somewhere in space. With a great sound (guitars ring so beautifully like crystals), a firm and clear voice, with lots of ethereal surfaces. Suddenly, I - a materialist and an atheist, also believe in a fairy from the depths. Ice crunches under my feet. But the frost is not just around, it is also somewhere inside. It will burn you. Like “Eschatology”. Winter fire!


tracklist:
1. The Terminal Summit
2. Looking Back
3. Follow the North Star
4. To the Mountains
5. Valleys Full of Milk
6. The Emperor of Storms
7. Jizvy
8. The After
9. Slumber

band:
Standa Jelínek – kytary, samply
Martin „Spacosh“ Peřina – kytary, baskytara, samply
Jan Insomnic – zpěv
Jan Stinka – baskytara
Jan Kylar – bicí


TWITTER