DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 13. dubna 2022

Recenze/review - INFESTED ANGEL - Submit to Death (2022)


INFESTED ANGEL - Submit to Death
EP 2022, vlastní vydání

for english please scroll down

Absolutní, nepropustná tma. Smrdí sírou a zkaženou krví. Krájím jí ostrým nožem. Na malé kousky a polykám ji, zalykám se jí. Topím se. Opuštěný, zničený a zavržený. Ve starém sklepě. Klaustrofobie, kterou jsem nikdy neměl, se ke mě pomalu plíží. Mám na prsou divný tlak. Tak takhle vypadá konec. Zbyde opravdu jen tma. Nebo ne? Přeci jen, něco slyším. Plamen byl znovu zažehnut. První nabroušený riff rozřízne nicotu. Poslouchám nové EP britských INFESTED ANGEL.

Kapela se shlédla v morbidním, šíleném a mokvajícím death metalu s příměsí blackových nálad. Smrt má zase jednou nové jméno. Do nečisté hry vás uvede už obal. Díval jsem se na něj dlouho a cítil se jako znázorněná postava. Uši zase byly spokojené ze zvuku, který se také povedl. Chladný, mrazivý, surový, přesně tak to mám rád. 


Britové přistupují k hudbě podobným způsobem jako kapely typu GRAVE MIASMA, AETERNUS, MOLESTED, CRUCIAMENTUM, DISMA, DEAD CONGREGATION, SONNE ADAM. Samozřejmě, přidána je vlastní invence a nápady. Vše je opravdu zahalené do pláště utkaného z krvavých pavučin. Jestli vám říkají něco mlhavá rána nad hřbitovem, smradlavé močály, případně stoka pod vaším městem, asi pochopíte a porozumíte i "Submit to Death". V některých pasážích jsou INFESTED ANGEL trošku nepřehlední a komplikovaní. Poslech jejich desky by tak neměl být jen jeden, ale mělo by se jednak o opakované seance. Musíte jim dát čas, pak budete po zásluze odměněni vskutku skvělým morbidním zážitkem. Spálíte se a budete označeny cejchem všech prokletých. Všude kolem je zase tma. Jen malý záblesk. Nůž letící vzduchem. Prořízlé hrdlo. Sešli jsme se zde, abychom obětovali démonům. Hledám u muziky hlavně emoce, sílu a energii. A tohle album mě neskutečně baví. Rád a často se vracím do kobky, kde je na náhrobku vytesán nápis INFESTED ANGEL. Někdo nakreslil na zeď pentagram. Slyším šepot nemrtvých. Pro mě jsou tohle všechno důkazy, že se jedná o dobrou desku. Nahrubo nasekaná black death metalová tma!


Asphyx says:

Absolute, impenetrable darkness. It reeks of brimstone and corrupted blood. I cut it with a sharp knife. Into small pieces and I swallow it, gulp it down. I'm drowning. Abandoned, destroyed and rejected. In an old cellar. The claustrophobia I never had is slowly creeping up on me. There's a strange pressure on my chest. This is what the end looks like. All that's really left is darkness. Or is it? After all, I hear something. The flame has been rekindled. The first sharpened riff cuts through the nothingness. I'm listening to the new EP from Britain's INFESTED ANGEL.

The band have found themselves in morbid, insane and swamping death metal with a touch of black moods. Death once again has a new name. The cover will introduce you to the dirty game. I looked at it for a long time and felt like the character depicted. My ears were again satisfied by the sound, which was also good. Cold, chilling, raw, that's how I like it.


The Brits approach music in a similar way to bands like GRAVE MIASMA, AETERNUS, MOLESTED, CRUCIAMENTUM, DISMA, DEAD CONGREGATION, SONNE ADAM. Of course, their own inventiveness and ideas are added. Everything is really wrapped in a cloak woven of bloody cobwebs. If the foggy wounds above the cemetery, the stinking swamps, or the sewer under your town mean anything to you, you will probably understand and appreciate "Submit to Death". In some passages INFESTED ANGEL are a bit confusing and complicated. Thus, listening to their album should not be just one, but should be repeated sessions. You have to give them time, then you will be deservedly rewarded with a truly great morbid experience. You will burn and be branded with the mark of all the damned. It's dark all around again. Just a little glimpse. A knife flying through the air. Throat cut. We are gathered here to sacrifice to the demons. I look for emotion, power and energy in music. And I'm enjoying this album immensely. I like to go back often to the dungeon where the tombstone says INFESTED ANGEL. Someone drew a pentagram on the wall. I hear the whispers of the undead. To me, these are all proofs that this is a good record. Coarsely chopped black death metal darkness!


Tracklist:
01. Intro
02. Harmony Of Drought
03. Tempt The Unlife
04. Denaturate
05. Eden
06. Torture Condemation
07. A Portent Toward The Swallowing

band:
Pat - drums
Tom - bass
Andrew - guitar/vocals

A few questions - interview with death metal band from United Kingdom - INFESTED ANGEL.


A few questions - interview with death metal band from United Kingdom - INFESTED ANGEL.

Answered Pat (drums), thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Pat: We’re Infested Angel, a blackened death band from Birmingham, UK. Me and Andy started the band around new years eve time in 2019 with Tom joining us about a year later to complete our trio of death. We’ve released our first EP, ‚Nourish Me, Satan‘, shortly after that followed by ‚Submit to Death‘ in March 2022.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Pat: We were quite happy with the production of NMS but nonetheless wanted to change things up a little for the new release. We did some searching to find a recording studio that was most suited to our needs (and our budget!), after long deliberations we decided to use the services of Priory Recording Studios in Sutton Coldfield. There we worked with a well-established musician and producer Greg Chandler, probably known most famously as the founder of Esoteric. For mastering we decided to add an extra pair of ears into the process and so we worked with Dan Lowndes of Resonance Sound Studio. We couldn’t be happier with the process or the result, the guys did a marvellous job capturing our sound.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Pat: For now, we’ve released 20 cassettes and 50 CDs, we’ll see if we’ll be getting more copies after they’re gone. The album is also available as digital download for free, or as Bandcamp calls it, ‘name your price’.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

Pat: Personally, I wrote the lyrics to one of the tracks, Eden. It is about radical ideologies and how they promise heaven on earth while leading only to millions dead and even more suffering. It uses quotes from both Himmler and Stalin to show that both those ideologies are equally shit. Lyrics to other tracks were written by Andy, they deal with topics such as loss and suicide, generally meant to be a form of catharsis for some of the worst moments in our lives.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Pat: To create our logo we asked Steve Crow from Malevolent Icons, combination of his vision and our direction resulted in a really great logo that we couldn’t be happier with! In terms of graphics and the website (well, more like a webpage for now, we’re planning to make it into a full website at some point though!) I’m the one responsible for all of these types of things in our band. We would like them to not be but unfortunately it is the only way to make your music heard these days which could open us doors to playing bigger venues, recording stuff without huge budget constraints etc. It does make it sound a bit like a chore but before musicians we’re also just fans and know how great it is to follow a greatly led fan page so we also try to do our best to give that to our fans.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Pat: We haven’t worked with any labels yet, decided self-release is the best route for us for now but we’re not discarding the possibility to work with a label in the future!

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Pat: Personally, the band that inspires me the most is Vader, my all-time favourite band, but also bands such as 1914, Anaal Nathrakh and Impaled Nazarene. All of us bring a bit different inspirations to the table though, the mix of them all is what ends up being ‘Infested Angel’.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Pat: We haven’t sent the record to any labels.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Pat: We’ve played only about 10 gigs so far but have plenty more planned, including an England tour with Embolectomy and Chaplain in July. I think I prefer normal gigs rather than festivals; it might be just because we always get the prime time of 1pm on Sunday though! I was really happy with my performance in Leeds where I got to play a gig on my own kit for the first time but as a band, I think that one of our better performances was when we got to play at the Eradication Festival 2021 in Cardiff. The best is yet to come though!

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Pat: Take over the world! But seriously our plan for now is to gig as much as we can to promote our latest release, probably release a full-blown LP at some unspecified point in the future. For me the measure of being successful will be to become professionals, if one day I get to quit my job and just be a musician full time, I’ll be content with my career!

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Pat: We’re practically anywhere a band could be, Facebook, Bandcamp, Twitter, Spotify, you name it! Here are some of the most popular links:









Thanx for the interview.

Pat: Thank you!


------------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 12. dubna 2022

Recenze/review - AZAAB - Summoning the Cataclysm (2022)


AZAAB - Summoning the Cataclysm
CD 2022, Maxima Music Pro, Satanath Records

for english please scroll down

Geneticky upravená zvířata jsou známá už hodně dlouho. Jen se vše urychlilo. Navenek sice vypadá vše skvěle a dokonale, ale pod povrchem se ukrývají bestie vyšlechtěné k zabíjení. Lovit vyděšené nebožáky je přece tak zábavné. A všem je to úplně jedno. Občas se sice někdo ozve, ale jak známo, peníze nesmrdí. Pršelo a byla zima. Plot s ostnatým drátem mě sice rozdrásal do krve, ale zvládl jsem to. Už mi jdou ale stejně po stopě, cítím jejich smradlavý dech. Pach smrti. Je konec. Jsem další v řadě.

Pákistánští maniaci AZAAB působí také jako smečka rozzuřených psů. Za svůj styl si zvolili starý death metal, ale nebojí se ani lehké moderny. Výsledkem jejich snažení je první dlouhohrající album "Summoning the Cataclysm", které se dle mého opravdu povedlo. Je majestátní, zajímavé a dobře se poslouchá.


AZAAB se pohybují někde na území, jehož hranice kdysi vymezily kapely typu MORBID ANGEL, IMMOLATION, VADER, DECAPITATED, NILE, ABYSMAL DAWN, SUFFOCATION, DEEDS OF FLESH, CANNIBAL CORPSE. Technické kousky jsou vkládány v dobrém poměru, skladby jsou neotřelé, ale zároveň nenudí. Songy mají v sobě takový ten poctivý, drásavý účinek, jsou plné energie, pradávné síly, která by měla být vlastní každé dobré desce. Pákistánci hrají s lehkostí, samozřejmostí. Tohle umí jen dobří muzikanti, kteří dokáží zároveň i psát muziku. Přiznám se, že o kapele jsem vůbec nikdy předtím neslyšel, ale už z promo materiálů je cítit, že to se zabijáckými riffy, chorobným vokálem, masivním zvukem a spoustou dalších (ne)chutných ingrediencí, myslí kapela smrtelně vážně. U "Summoning the Cataclysm" je sice nutné trošku přemýšlet, dát nahrávce čas, ale rozhodně se vyplatí vydržet. Přiznám se, že jsem si desku brával dost často na dlouhé cesty a bylo hrozně příjemné sledovat naštvané obličeje lidí na ulici. Tohle je peklo jak má být! Mocné, zákeřné, které vám nedá nic zadarmo. Pokud máte tenhle styl rádi, dejte AZAAB určitě šanci. Možná se sice budete cítit jako lovená zvěř, ale to k tomu patří, jako pověstný zimník k mrtvému. Také slyšíte chvění, také se ohlížíte neustále za sebe? Masivní death metalové tsunami!


sumarizace:

"Summoning the Cataclysm" je velmi propracovaným albem, čerpajícím ze základů death metalu v podobě v jaké ho kdysi hrávali třeba takoví MORBID ANGEL, IMMOLATION, VADER, DECAPITATED, NILE, ABYSMAL DAWN, SUFFOCATION, DEEDS OF FLESH, CANNIBAL CORPSE. Pánové se nebojí ani ledových melodií a jako celek mi album opravdu připomíná nějakou hodně zákeřnou a zlou nemoc. Hudba mi kroutí vnitřnostmi, tlačí mi na mozek, dělá se mnou věci, které jste možná zažili jen v těch nejděsivějších snech. Připadám si, jakoby mi kapela vymáchala obličej ve sražené krvi. Z desky je cítit pravá, ryzí oddanost death metalu. Potkává se zde realita s krutostí. Vše je zahrané s inteligencí, syrovostí a špínou ve skladbách. Tohle je obřad, k vyvolání samotné Smrti. AZAAB jsou metalový buldozer, který vám rozdrtí lebky! Velmi dobrá záležitost pro všechny fanoušky morbidní temnoty! Tohle je peklo jak má být! Mocné, zákeřné, které vám nedá nic zadarmo. Pokud máte tenhle styl rádi, dejte AZAAB určitě šanci. Možná se sice budete cítit jako lovená zvěř, ale to k tomu patří, jako pověstný zimník k mrtvému. Také slyšíte chvění, také se ohlížíte neustále za sebe? Masivní death metalové tsunami!


Asphyx says:

"Summoning the Cataclysm" is very worked on album. It is based on the death metal foundations – just like it was played by MORBID ANGEL, IMMOLATION, VADER, DECAPITATED, NILE, ABYSMAL DAWN, SUFFOCATION, DEEDS OF FLESH, CANNIBAL CORPSE. These gentlemen are not afraid to play cold melodies and as a whole the album reminds me very bad and evil disease. This music twists my bowels, pushes my brain and makes my body do thing you can only imagine in your worst nightmares. I feel like the band blew my face in blood. From this album you can feel a real, true devotion to death metal. Reality meets cruelty here. Everything is played with intelligence, rawness and dirtiness in those songs. This is a ceremony to invoke death itself. AZAAB are metal bulldozer that will crush your skull! Very good thing for all fans of morbid darkness! This is hell as it should be! Powerful, insidious that won't give you anything for free. If you like this style, be sure to give AZAAB a chance. You may feel like a hunted game, but that's part of it, like the famous winter to the dead. Do you also hear tremors, do you constantly look back? Massive death metal tsunami!

Track Listing:
1. Pandemonium Twilight
2. Carbon Plague
3. A Hollow Pact
4. Preachers of Hate
5. When Worlds Collide
6. The Infernal Citadel
7. Trophies of Flesh
8. The Empty Throne (Decapitated cover)
9. B.L.O.O.D.B.O.R.N

band:
Shahab Khan – guitars
Afraz Mamoon – guitars
Saad Latif – vocals
Waqar Ghayas – bass
Adhytia Perkasa – drums

A few questions - interview with death metal band from Pakistan - AZAAB.


A few questions - interview with death metal band from Pakistan - AZAAB.

Questions were answered by Shahab Khan and Afraz Mamoon, thank you!

1. Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hey Jakub, thanks for having us on your Zine.

3 of the 5 members of Azaab (Waqar, Shahab and Afraz) were previously in a band together called Depletion which ended sometime in 2010-2011 due to some of the members moving abroad for higher education.

Azaab was formed sometime in 2016 when Saad(vocals) and Shahab(guitar) discussed the possibility of starting a Death Metal project. Having played with Waqar in numerous metal projects, Shahab asked him to join the band on bass guitar. The trio aimlessly worked on some original music for a while with no goals or ambition as the local metal scene in Pakistan was mostly dead.

It wasn't till Covid-19 hit Pakistan in early 2020 that Shahab finally found ample time to sit and finally focus on music, giving it the effort and attention it needed. After having written most of the album during the early Covid lockdowns Shahab and Waqar decided to invite old friend and bandmate Afraz (guitar) to join the band to which he agreed and brought with him many riffs and solos.

I guess we were and still are very unsure of what style we play exactly. All we know is that we play Death Metal with an old school attitude and modern sensibility. To us each song has its own identity and could fit into the many subgenres of Death Metal for example one track might be more melodic while another might have more technical elements.


2. Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Recording the album wasn't easy as it was mostly done during the height of the pandemic. We recall recording our parts with masks on and trying to maintain a safe distance which in hindsight wasnt safe at all.

The album was recorded across three locations (excluding guest appearances). Shahab, Waqar and Saad recorded their parts at Shahab’s studio in Islamabad, Pakistan. Afraz did his parts at his home studio in Bristol, UK. Adhitiya recorded his drums at Blackandje Records in Jakarta, Indonesia.

As far as production and mastering goes, all of that was handled by Shahab.

3. How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

We decided with the labels to produce 1000 copies of the album on CD and see how that goes. There is always the option to have additional pressings if need be. The album will also be available digitally via our bandcamp. There will be a very limited number of cassettes being made too.


4. Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

All of the lyrics on the record were written by Shahab besides “The Infernal Citadel” and “B.L.O.O.D.B.O.R.N” which were written by Afraz and “A Hollow Pact” which was written by Faisal Panazi who is a friend of the band.

Most of what we write about is based on reality. You will find songs with themes around cataclysmic events, misanthropy, politics, serial killers and sci-fi but even those are sometimes used metaphorically and a song with seemingly sci-fi lyrics might actually have been inspired by real world events.

Basically everyday stuff we live through in a developing country is reflected in our lyrics but we try to tastefully disguise it under the various genres of horror, sci fi and fantasy.

5. Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The band logo was done by Rabia.B who is a local artist from our home town Islamabad. We believe this is her first and only band logo to date. She also did the artwork for the 8 page CD booklet which comes with the physical CD and anyone buying digital copies will receive a PDF version of the booklet too. Shahab did all of the graphics for the Instagram and Facebook posts and other social media stuff.

So this has been a real learning experience for us and one of the things we learnt was that it really helps to have a decent presentation for your music and this is where graphics and social media come in because most of the people are consuming or learning about new music online. So to put it another way, we probably wouldn't have spent any money on graphics if one of us didn't know how to do it.


6. Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Our album is a Co-release between Satanath Records from Georgia and Maxima Music Pro from Indonesia. Satanath were amongst the first labels to show interest in our music and really wanted to release Azaab exclusively. They didn't want us to go anywhere else and make a lot of versions of the CD. Satanath were also amongst the labels offering us the best deal and they frequently release great music. Maxima also showed great interest and agreed to do a split release with Satanath which is great for us as our music will be distributed in different parts of the world. Both labels are doing a great job and we have good communication with them.

7. Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

In terms of bands, it's a long list but it would definitely include the likes of Death, Decapitated, Nile, Morbid Angel, Vader, Abysmal Dawn, Cannibal Corpse, Necrophagist.

As far as inspiration goes, it could be anything from something happening in the real world, to an interesting musical idea, or even coming across a topic in our daily lives that we’d like to explore lyrically but a lot of the songs have spawned from just riffing around on the guitar.


8. Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

When we first started sending out our demo we had no idea what to expect as none of us had any experience in doing this but to our surprise we got a lot of interest from labels all over the world. There was more than one person sending out the demo but We’ll say that we got a lot of interest from Indonesian labels such as Dark Path, Dismembered Recs and HPGD from the U.S, Awakening Records from China and My Dark Desires from Brazil to name a few.

9. How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Due to a severe lack of metal fans and bands in Pakistan we unfortunately have not played many shows especially with the current lineup. We plan on playing a few shows here right after the album release.

Having members living abroad really makes it hard for us to get together and play live but we will put in the effort to make it happen as often as we can and tour some countries other than Pakistan.


10. What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We would like to continue releasing music as long as people would like to listen to it. We would also like to play our music live in countries outside our own. It would be awesome if our music inspired people in our country to start making extreme music and start bands so that we can have a local metal scene of our own.

11. How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

There are several ways to contact us. The best way would be via our Instagram page www.instagram.com/azaab_deathmetal or via our Facebook page www.facebook.com/azaabmetal. You can also get in touch via email at azaabpk@gmail.com

Thanx for the interview.

Thanks again for having us. It was nice to read your questions and think back on the whole process of making this record.

pondělí 11. dubna 2022

Info - Můra, Speedeater a Zmyrna (23. dubna 2022 @Farářova Sluj, Mladá Boleslav)


Info - Můra, Speedeater a Zmyrna (23. dubna 2022 @ Farářova Sluj, Mladá Boleslav)

info:

sobota 23. 4. 2022
Farářova Sluj (Ptácká 231/137, 29301, Mladá Boleslav)

MŮRA - death doom

SPEEDEATER - speed thrash

ZMYRNA - medieval black

Můra se představila loni se svým dvacetiminutovým EP Doom Invocations and Narcotic Rituals, o jehož vydání se postaral americký label Caligari Records. Temný death doom metal této pražské bandy mezi další kapely tohoto UG vydavatele skvěle zapadl, nahrávka začala okamžitě sbírat nadšené ohlasy a rychle se vyprodala. Dokonce i známý webzine CVLT Nation označil Doom Invocations and Narcotic Rituals jako pátou nejlepší death doom nahrávku loňského roku. Ani jinde ale chválou a přirovnáním ke kapelám jako Encoffination, Grave Upheaval nebo Temple Nightside nešetří. Můra zatím hrála naživo jen jednou a tento koncert bude její jedinou zastávkou v ČR během dubnového turné.

Speedeater tvoří čtveřice individuí známých z lipské scény, ať už ze stále aktivních kapel nebo už dávno mrtvých (např. Tension, Down on Knees I'm Weak, Victims of Classwar a Moon Shepherd). Jak název napovídá, od Speedeater nelze čekat nic jiného než špinavý thrashing speed metal s jedovatě-zlým vokálem, který vás sežere zaživa. A i když, stejně jako v případě dalších kapel, je jejich debutové album teprve v přípravě, svými divokými koncerty již mnohokrát předvedli, že se do živáku dovedou opřít, jako by se neměli dožít zítřka.

Zmyrna je pražské trio hrající black metal se silnou středověkou atmosférou i estetikou. Jejich chladné riffy doplňuje úderná rytmika, uhrančivý řev i čisté zpěvy. A i když mají vydané zatím pouze dvě skladby, o Zmyrnu se už perou různé zahraniční labely. Jejich eponymní EP, které vyšlo na kazetách u Urtod Records a Obscurant Visions, je už dávno vyprodané. To samé platí i pro vinyly, o které se postaraly labely Hexencave a Sky Burial. Dostupné je už pouze CD od Those Opposed Records a chystá se další kazeta, tentokrát u amerických Forbidden Sonority. Zatím nebylo moc možností vidět tuto kapelu naživo. Hrála pouze na pár utajených venkovních koncertech v rámci turné Triumph des Willens. Bude se tedy jednat o první příležitost setkat se s ní v klubu.

Recenze/review - MŮRA - Doom Invocations and Narcotic Rituals (2021):

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - MORGUE SUPPLIER - Inevitability (2022)

 

MORGUE SUPPLIER - Inevitability
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Když jsem otevřel jeho hlavu, musel jsem odvrátit svůj zrak. Klubko červů, které bylo uvnitř, se nenechalo vůbec rušit. Měl bych zjistit, co se tomuhle nebožákovi stalo. Nemůžu na to přijít. Jeho mozek je doslova uškvařený, shnilý, absolutně zničený. Prošel šíleným, bolestivým peklem. Poslední dobou bývá podobných jedinců čím dál tím více. Dezinformační exploze. Další v dlouhé řadě, který uvěřil lžím. Nakonec se z toho šílenství rozeběhl proti zdi a roztřískal si hlavu.

Přitom by stačilo, aby odvrátil svůj zrak od těkající obrazovky a poslouchal raději novou desku amerických démonů MORGUE SUPPLIER. Hrubozrnný, divoký, zběsilý a morbidní death metal smíchaný se špinavým grindem (ale i prvky doomu, industrialu, sludge). Svět by potřeboval pořádný restart. 


Stejně si myslím, že pokud nezačneme konečně používat zdravý rozum, zůstane po nás jenom spálená země. Čas se krátí a imaginární virtuální prostor nás nezachrání. Ještě, že jsou zde smečky jako MORGUE SUPPLIER, které lze použít jako lék. Vyčistí vám mozek agresivní kyselinou. Pryč budou zbytečnosti, zůstanete jen vy a na kost ohlodaná hudba. Ostré riffy, hutný a masivní zvuk. Vše objímající tma a chlad. Možná nakonec jednou zlo zvítězí, ale pořád se vyplatí bojovat. Jestli se vám líbí smečky jako NAPALM DEATH, NASUM, CEPHALIC CARGAGE, BRUTAL TRUTH, LOGISTIC SLAUGHTER, CONVERGE, CRIMINAL ELEMENT, mohli byste ocenit i album "Inevitability". Je totiž špinavé jako stoka pod vaším městem, kam proudí veškerý hnis, halucinace a nechutnosti, kterých je schopen jenom člověk. Pánové vás doslova přikovají na zeď, vyvrhnou zaživa. Oddělí tlakem maso od kostí. Nezůstane nic zbytečného. Novinka připomíná zuřivé tsunami, zničující vichřici, ve které potkáte ty nejděsivější noční můry. MORGUE SUPPLIER jsou brutální, nekompromisní, svým způsobem i progresivní. Pohybují se ve tmě jako šelmy, připravené na lov. Stačí jeden neopatrný pohyb a stanete se obětí. A budete za to rádi, protože tady se hraje poctivě, uvěřitelně, od srdce. Death grind metal, který vám upeče mozek zaživa! 


Asphyx says:

When I opened his head, I had to look away. The ball of worms that was inside wouldn't be disturbed at all. I should find out what happened to this poor fellow. I can't figure it out. His brain is literally fried, rotten, absolutely destroyed. He's been through a mad, painful hell. There are more and more individuals like this lately. Disinformation explosion. Another in a long line who believed the lies. Finally, out of his madness, he ran into a wall and smashed his head.

All he had to do was look away from the flickering screen and listen to the new album by American demons MORGUE SUPPLIER. Coarse-grained, wild, furious and morbid death metal mixed with dirty grind (but also elements of doom, industrial, sludge). The world needs a proper restart.


I still think that if we don't finally start using common sense, we will be left with nothing but scorched earth. Time is running out and imaginary virtual space won't save us. Good thing there are bands like MORGUE SUPPLIER to use as medicine. They'll cleanse your brain with aggressive acid. Gone will be the uselessness, leaving only you and the music, nibbled to the bone. Sharp riffs, thick and massive sound. All embracing darkness and cold. Maybe evil will win in the end, but it's still worth fighting for. If you like bands like NAPALM DEATH, NASUM, CEPHALIC CARGAGE, BRUTAL TRUTH, LOGISTIC SLAUGHTER, CONVERGE, CRIMINAL ELEMENT, you might appreciate the album "Inevitability". It's as dirty as a sewer under your city, where all the pus, hallucinations and disgusting things that only humans are capable of flow. The gentlemen will literally pin you to the wall, throw you out alive. Separate the flesh from the bones by pressure. Nothing remind. The novelty is like a furious tsunami, a devastating storm in which you will encounter the most terrifying nightmares. MORGUE SUPPLIER are brutal, uncompromising, and in their own way, progressive. They move in the darkness like beasts ready to hunt. One careless move and you're a victim. And you'll be glad of it, because here it's played honestly, believably, from the heart. Death grind metal that will fuck your brain alive!

Recenze/review - MORGUE SUPPLIER – Morgue Supplier (2016):



Track Listing -
1. Absurd Identity
2. Closing In
3. Empty Vacant Shell
4. Departure (Interlude)
5. My Path to Hell
6. Existence Collapsed
7. Thoughts of Only Darkness
8. Inevitability (Outro)

Line up -
Paul Gillis (Drug Honkey) - Guitar/Vocals/Programming
Stephen Reichelt (Drug Honkey) - Bass (Electric/Picolo/Double)

Artwork by Mariusz Lewandowski

neděle 10. dubna 2022

Recenze/review - HUMAN HARVEST - Flesh Sermons (2022)


HUMAN HARVEST - Flesh Sermons
CD 2022, Iron, Blood and Death Corporation

for english please scroll down

Jako každý den jsem obcházel celý hřbitov. Užíval si klid a ticho. Jedovatý šepot nemrtvých. Vítr v korunách stromů, na kterých seděli krkavci. Někdo nebo něco mě chytlo za nohu. Z jednoho starého, dávno opuštěného hrobu, vylezlo další monstrum. Již to začalo, svět bude už navždy naruby. Dobro neexistuje, jenom černé, prokleté duše. Zlo a špína. Mokvající tváře, lačnící po krvi. Každý si představujeme peklo a apokalypsu jinak. Všichni se ale shodneme, že nám do uší bude hrát nová deska od HUMAN HARVEST.

Dvojice death metalových veteránů Jonny Pettersson (Wombbath, Heads for the Dead) - basa, zpěv, kytara a Jon Rudin (Wombbath, Just Before Dawn) - bicí, se vydala na onen svět, aby našla svědectví o zlu, temnotě a šílenství. Slyším děsivé ozvěny ze záhrobí!


"Flesh Sermons" by si mohli oblíbit všichni fanoušci dlouhých stínů, pohřbů do země i mrazivých nocí na hřbitově. Základem je starý death metal (s prvky grindu i blacku), ale rozhodně se nejedná jen o vzpomínkové album na "staré dobré časy". Naopak, deska je nebývale svěží, krvácející, hnilobná a studená zároveň. Objevil jsem si pro sebe spoustu zajímavých momentů. Hlavní je pro mě pak vše objímající démonická atmosféra. Prosévám mezi prsty prach předků, přemýšlím o tom, co bude, až nastane konec. Temnota? Stanu se také prokletou zombie? Nemrtvým, navěky uvězněným v meziprostoru? Nevím, jistý jsem si akorát s tím, že ať se stane cokoliv, budu u toho poslouchat první dlouhohrající nahrávku HUMAN HARVEST. Obsahuje v sobě totiž vše, co mám na tomto stylu tolik rád. Ostré riffy, devastující bicí, mocný vokál. Vše je pak zabaleno v pevných pavučinách. Skladby se pro mě staly pravidelnou denní dávkou černých a nihilistických emocí. Nahrubo nakrájená tma. Nedávno otevřená rakev, ze které uteklo tělo. Hromadný hrob hrdinů i vrahů. Válka s peklem. Hádejte, kdo vyhraje? Surovost, masakr v márnici. Polámané kosti, vyhřezlá střeva. Způsob smrti si můžete vybrat sami. Jen nezapomeňte přidat volume. Death metalová morová rána!


Asphyx says:

Like every day, I walked all around the cemetery. Enjoying the peace and quiet. The poisonous whispers of the undead. The wind in the treetops where the ravens sat. Someone or something grabbed my leg. Another monster crawled out of an old, long-abandoned grave. It's already begun, the world will be turned upside down forever. There is no good, only black, cursed souls. Evil and filth. Wet faces, hungry for blood. We all imagine hell and the apocalypse differently. But we can all agree that the new album from HUMAN HARVEST will play in our ears.

The pair of death metal veterans Jonny Pettersson (Wombbath, Heads for the Dead) - bass, vocals, guitar and Jon Rudin (Wombbath, Just Before Dawn) - drums, traveled to the otherworld to find testimony of evil, darkness and madness. I hear eerie echoes from beyond the grave!


"Flesh Sermons" could be a favourite for all fans of long shadows, burials in the ground and frosty nights in the cemetery. The basis is old death metal (with elements of grind and black metal), but it is definitely not just a reminiscence album of the "good old days". On the contrary, the record is unprecedentedly fresh, bleeding, rotten and cold at the same time. I discovered a lot of interesting moments for myself. The main one for me is the all embracing demonic atmosphere. I sift through the dust of ancestors between my fingers, wondering what will happen when the end comes. The darkness? Will I become a cursed zombie too? Undead, trapped forever in the space between? I don't know, all I'm sure of is that whatever happens, I'll be there listening to the first long-playing HUMAN HARVEST record. It contains everything I like so much about this style. Sharp riffs, devastating drums, powerful vocals. All wrapped up in a tight web. The tracks have become a regular daily dose of black and nihilistic emotions for me. Coarsely chopped darkness. A recently opened coffin from which a body has escaped. A mass grave of heroes and murderers. A war with hell. Guess who wins? The brutality, the massacre in the morgue. Broken bones, dislocated intestines. You can choose your own method of death. Just don't forget to turn up the volume. Death metal plague!


Tracklist:
01. Blasphemy
02. Hate
03. Burn
04. Darkness
05. Harvest
06. Forever
07. Death
08. Plague
09. Born
10. End

band:
Jonny Pettersson – Guitar, bass, vocals
Jon Rudin – Drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý čtyřicátý šestý - Vážnosti a prostopášnosti na kolejích v Plzni


Příběh tří stý čtyřicátý šestý - Vážnosti a prostopášnosti na kolejích v Plzni

Vždycky se mi líbilo, když se protáhla jako kočka. Přejel jsem ji naschvál prstem po páteři. Usmála se na mě. Eliška, dívka, která mě měla ráda a poměrně často za mnou docházela. Bylo to neoficiální, na tajňačku. Jsem duší gentleman a moc dobře vím, že náš podivný vztah založený na pradávném rituálu muže a ženy brzy skončí. Až jeden z nás potká někoho jiného. Občas o tom přemýšlím, ale nesmím moc dlouho, protože pak začnu rudnout a usmívat se. Ztrácím tím image děsnýho tvrďáka. Chodím kouřit na konec chodby a dívám se na Plzeň. Nadávají mi, protože sem chodí do kuchyňky vařit. Studenti a studentky. Ta slušná část, která se dlouho do nocí učí a potřebuje klid. Patřil jsem mezi ty, kteří byli častěji v hospodě, než na přednáškách. Zjistil jsem totiž postupně, že stejně nevydržím tak dlouho někoho poslouchat. Snil jsem, toulal se zase po hvězdách.

Včera jsem byl dvě hodiny ve frontě před Music Records. Už si přesně nepamatuji, co to bylo za desku, ale byla mi hrozná zima. Křivák se totiž nesmí zapínat a můj černý svetr od babičky už byl hodně řídký. Byl jsem krásným prototypem váguse, který už se do dnešní doby nehodil. Nikdy jsem nesledoval módní trendy, připadalo mi to děsně nechlapský. Byla to pro mě zbytečnost, pomíjivost, nuda. Pořád jsem byl metalista tělem i duší, ale v mém přehrávači byla spousta punku a rocku ze starých časů. Sousedi mě neměli rádi, protože přátelé, asi moc dobře víte, že naše muzika se musí poslouchat nahlas. Ťukali na mě, chodili mi nadávat, ale vydržel jsem. Asi jsem musel zase spoustu lidí štvát, ten můj drzej výraz na tváři. Líbil jsem se určitému typu dívek, asi jako každý a velmi rád jsem toho využíval.

Po večerech jsem chodíval s kamarády do hospody, ale někdy, když bylo méně peněz, tak jsem se vydával po pokojích. Tu jsem někomu vyjedl ledničku, tu dostal rum. Měl jsem rád slušné dívky, které jsem obluzoval pro kus žvance a sliboval jim modré z nebe. Asi mi žádná nevěřila, ale prý se to krásně poslouchá. Nebál jsem se odmítnutí, jako tomu dnes tak často bývá, ale zkoušel jsem to zas a znovu a sem tam nějakou ukecal k větší akci. Problém byl trošku v tom, že to bylo pořád stejné. Holky z malých měst a slušných rodin. Někdy jsem si připadal jako hroznej zloun. Sedla mi na lep, nechala se obloudit a já pak ráno zpytoval svědomí. Nechtěl jsem nikomu ubližovat, ale zhoubný démon - ale vždyť to znáte. Někdo se mi smál, takové ty slečny z bohatých rodin, to nebylo nikdy nic pro mě. I když, nikdy neříkej nikdy. 

Studoval jsem spíš život, ať to může být jakkoliv dnes zprofanované. Toulal jsem se ulicemi, chodíval běhat kolem škodovácké zdi, díval se do tmy, na komíny, na dělníky, s unavenými tvářemi. Pořád jsem přemýšlel, samozřejmě s dobrým metalem na uších, co bych vlastně chtěl v životě dělat? Opravdu ze mě bude strojař? Ne, vždyť přeci, vždycky jsem chtěl psát, udivovat čtenáře básněmi, krásnými příběhy z jiných světů. Moje fantazie se zdála v prostředí matematiky, fyziky a mechaniky hodně nevyužitá. Unavený z brigády jsem raději zorganizoval sud na chodbě v kuchyňce, než abych si zalezl do pokoje k nekonečným výpočtům. Někdy mi bylo smutno, protože víte co, volával jsem do Boleslavi, sledoval svoji rodinu, měl výčitky, že jsou na všechno sami. V rohu v koutě, s knihou nejlépe sci.-fi, kde mě nikdo neznal, jsem popíjel levné pivo. Studenti chodívali tenkrát pít k Salzmannům, Na Parkány. Měli tam dobré pivko, nebylo zase tak drahé a připadal jsem si pak jako pan Hrabal, v duši měl klid a blaženost.

Občas mě nějaký kolega ze školy pozval přes půl Plzně na koleje na Lochotín. Prý je tam holka, co leží celej den v posteli nahá a dá každýmu. Byl jsem opilý a dokonce seděl vedle v kuchyňce a čekal jsem, až si spolužák udělá dobře. Prý mám jít na řadu. Začal jsem se děsně smát. Nejsem zoufalec kámo, já musím dívku dobývat, bojovat o ni, tahle ti dá zadarmo. Nedala mi zadarmo, platil jsem, odpověděl. Ve slušný společnosti se tomu ale říká kurva, namítnu dole v baru na pivu, když se můj spolubojovník pořád drbe v rozkroku. Asi máš filcky, směju se mu, ale on je spokojenej. Někdo to tak má nastavený. Nažrat, zapíchat si a jít od toho. Chtěl jsem od života něco úplně jinýho. Chtěl jsem chytrou holku s hodnou povahou. To není zase tak moc, ne? A jestli bude tenká, tlustá, prdelatá a nebo kozatá, mi bylo úplně jedno. Tedy, abych zase nemachroval, jiskra musí přeskočit. Možná právě proto jsem pořád myslel na blondýnku v brýlích.

Pokaždé, když jsem ji potkal, tak jsem divně mluvil, říkal děsný kraviny. Pak se za to styděl. Někdo mi dokonce říkal, že má přítele, což mě rozhodilo na několik dní. Uklidnil jsem se až u Malého prince a piva. Já ale budu bojovat. Musím, chci, měl bych. Zatím jsem ale hladil Elišku na zádech, pak na zadku a ona se usmívala. Na co myslíš? Na tebe, zalhal jsem. Ještě jednou? Uff, ale ano. Zapínám si kalhoty, loučím se polibkem a se žebradlem, se kterým vypadám jak z jiných časů, utíkám do hospody Na Kurtech. Tady už sedí kluci. Tak jak, ptají se a já se musím smát. Jak asi, normálně. Chci hodnou ženu, dobrou práci a klid. Kolem se míhají sem tam zprávy o nově se rodící mafii, o politice, ale to nám je tak nějak jedno. Řešíme důležitější věci. Svoji existenci jako takovou. Večer obcházím na baru na kolejích slečny a vykládám jim, že by neměly propást šanci chodit s hloubavými chlapci. Smějou se mi. Měl bych pomoc svým svobodným nezadaným kamarádům. Pan dohazovač, to by mi šlo. Problém je, že některé, když už lapené, skončí u mě. Nechci je. Čekám na tu jedinou pravou, ty vole už taky!

Smažím topinky na sádle, lunch meat. Moje životospráva je děsná, šílená. Vůbec nechápu, jak jsem mohl přežít. Neumím vařit, ale nemám po letech nikoho, kdo by mi udělal jídlo. Elišku mám na úplně jiný věci. Tak musím sám a připadám si u toho vždycky děsně smutnej. To je ono, nejhorší je jíst sám. Žvejkám tři dny starej chleba, s cibulí a sádlem. Přepočítávám peníze z brigády a nemůžu se dopočítat. Inu co, pojedu zase na chalupu stopem. Na pivo ještě mám. Vypiju lák z okurek, otřepu se a přemýšlím, co budu dnes v noci dělat. Hele, prý je na třetím patře nějaká párty. Jdu v bačkorách. Jak starej fotr. Všichni už paří jak o život. Smějí se, natřásají, předvádějí. Nejhorší, co může být je, když přijdete střízlivý a pozdě. Musím si dát rum, abych vás dohnal. Nějaká holka z Ostravy si ke mě sedne. Zajímavé, povídej. Moc ji neposlouchám. Mluví totiž jako všechny ostatní. Ale je moc hezká a tak se dívám, usmívám, flirtuju, protože v tomhle věku je to jako sport, nutkání. A nepůsobí to ještě trapně. Máš něco na puse, zkouší to na mě. Líbáme se v kuchyňce o dvě patra výše. Půjdeme k tobě nebo ke mě. Nevím, asi spíš k tobě, u mě je smutno a chladno. Přijde ze sprchy a voní, bože ta tak krásně voní.

Normálně uteču, jako nějakej debil, jako panic, kterýmu dojde, že ještě nenastal čas. Volá na mě na chodbě, běží, klepe na dveře. Jsem jak malej. Omlouvám se a je mi děsně. Neměl jsem tolik pít, promiň. Pošle mě do prdele a řekne spoustu ošklivých věcí. Má pravdu, tohle se nedělá. Ráno se staví Eliška, prý pokecat. I stane se a já vítám další den, další týden, další ráno. Když se potichu krade z pokoje, tak se potká s Ostravandou. Podívají se na sebe jako saně. Obě pochopí, i když se nikdy předtím v životě nepotkaly. Cítím se hrozně, přitom bych asi neměl. Moc dobře vím, že mi někteří závidějí, pomlouvají mě. Jsem zvyklej. Když máte dlouhý vlasy, lebky na triku a jste drzej jak vopice, tak u lidí příliš důvěry nevytvoříte. Jíme taky děti, paní Vomáčková, toho času správcová na kolejích. Zase na vás přišla stížnost. Dámské návštěvy a hlučná muzika. Omluvím se, jak nejlépe umím a vydám se přes pole do školy. V bufetu si koupím 20 deka bramborovýho salátu a děsně se po něm poseru. A přemýšlím u toho, co bych měl ještě za vážnosti a prostopášnosti na kolejích v Plzni provést.


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 9. dubna 2022

Recenze/review - ET MORIEMUR - Tamashii No Yama (2022)


ET MORIEMUR - Tamashii No Yama
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Seděla naproti v domě a usmívala se. Neměnila už dlouho polohu a její oči se zvláštně leskly. Pořád na ní musím myslet. Byla měsíc mrtvá a nikdo si toho nevšiml. Ani já. Občas se mi vkrádá do snů. Jako temná víla, jako moje svědomí. Svlékne se u mé postele a pustí mi novou desku českých doom metalistů ET MORIEMUR. Usměje se stejným způsobem, jako když sedávala mrtvá v okně. Pak mi prokousne hrdlo.

Zvláštní je, že než jsme se stali s albem jedním tělem i duší, trvalo to dlouhé dva měsíce. Někdy jsem desku odkládal a zařekl se, že už se k ní nevrátím. Jenže v mém nitru hlodal stín pochybnosti. Přitažlivost, magie, tichý šerosvit? Nevím, ale dnes jsem hudbou z "Tamashii No Yama" doslova prokletý. Držím se ve stínu, jako nějaký upír ze starých časů a bedlivě poslouchám každý tón. Někdy mě bolí, jak se k sobě lidé chovají, někdy mě trápí utrpení druhých. A právě v takových momentech, když se potřebuji zastavit, na mě deska působí nejvíce.


"Tamashii No Yama" je neskutečně propracovaným albem po všech stránkách. Zvukově, textově (nápad s japonským tématem je jedním slovem dokonalý!), produkčně i jako celek. Jedná se v podstatě o světovou třídu. To hlavní se ale ukrývá v jednotlivých motivech skladeb. Nápady a talent, předané emoce. Tohle jsou všechno věci, které se asi nedají naučit. Musíte je mít v sobě, musí být vaší součástí. Přirovnání třeba k takovým EVOKEN, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, SEPTIC FLESH, jak uvádí promo materiály, je dle mého nedostačující. Možná jsou zmiňované kapely inspirací, ale ET MORIEMUR se vydali svým vlastním originálním směrem. Chvílemi se dotýkají atmosférického black/death metalu, nebojí se vložit pasáže zahrané na piano, violu i violoncello, harfu i exotické nástroje. Zároveň lehce experimentují a všechno dělají se samozřejmostí a elegancí. Skvělé je, že album působí neskutečně kompaktně, ani chvilku se nenudím. Nahrávka je vzdušná, pestrá a zároveň si zachovává základní doom metalový smutek. Podobným způsobem skládali mistři klasické hudby. "Tamashii No Yama" je pro mě jako sen, jako mrazivá představa, která je krásná a temná zároveň. Osobně mám navíc rád japonskou kulturu a zde si připadám jako bych se vznášel v tiché noci na malé loďce někde uprostřed Tokia. Dívka v okně vypadá úplně jinak, než ta z mých snů a představ, ale pohled má úplně stejný. Až mi bude zase jednou těžko z všedních dní, vím, kde budu trávit svůj čas. Jako raněné zvíře si zalezu s knihou do rohu pokoje. Volba hudby je jasná! Krásná, smutná, tajemná, magická a temná doom metalová noční můra!


Asphyx says:

She sat across the house and smiled. She hadn't changed her position for a long time, and her eyes were strangely bright. I have to think of her all the time. She'd been dead for a month and no one had noticed. Not even me. Sometimes she creeps into my dreams. Like a dark fairy, like my conscience. She'll undress next to my bed and play me the new album by Czech doom metallers ET MORIEMUR. She'll smile the same way she did when she sat dead at the window. Then she bites my throat.

The strange thing is that it took two long months before we became one body and soul with the album. Sometimes I'd put the record down and swear I'd never go back to it. But there was a shadow of doubt in my heart. The attraction, the magic, the quiet twilight? I don't know, but today I'm literally cursed by the music of "Tamashii No Yama". I remain in the shadows, like a vampire, listening intently to every note. Sometimes I'm hurt by the way people treat each other, sometimes I'm hurt by the suffering of others. And it's in those moments, when I need to stop, that the record affects me the most.


"Tamashii No Yama" is an incredibly sophisticated album in every aspect. Sound-wise, lyrically (the idea with the Japanese theme is in one word - perfect!), production-wise and as a whole. It is basically world class. But the main thing lies in the individual motifs of the songs. The ideas and talent, the emotions conveyed. These are all things that probably can't be taught. You have to have them in you, they have to be part of you. Comparisons to such as EVOKEN, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, SEPTIC FLESH, as stated in the promo materials, are insufficient in my opinion. Maybe the mentioned bands are an inspiration, but ET MORIEMUR went in their own original way. At times touching on atmospheric black/death metal, they are not afraid to insert passages played on piano, viola and cello, harp and exotic instruments. At the same time, they experiment slightly and do everything with simplicity and elegance. What's great is that the album feels incredibly compact, I'm not bored for a moment. The record is airy, colorful and at the same time retains the essential doom metal sadness. The masters of classical music composed in a similar way. "Tamashii No Yama" is like a dream for me, a chilling vision that is beautiful and dark at the same time. Moreover, I personally love Japanese culture, and here I feel like I'm floating in the silent night on a small boat somewhere in the middle of Tokyo. The girl in the window looks completely different from the one in my dreams and fantasies, but her look is exactly the same. I know where I'll be spending my time when I'm sick of everyday life again. Like a wounded animal, I crawl into a corner of the room with a book. The choice of music is clear! Beautiful, sad, mysterious, magical and dark doom metal nightmare!


about ET MORIEMUR on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - ET MORIEMUR - Epigrammata (2018)







Track Listing -
1.Haneda
2.Sagami
3.Oshima
4.Izu
5.Nagoya
6.Otsuki
7.Takamagahara

Et Moriemur line up:
Zdeněk Nevělík - Vocals, piano
Aleš Vilingr - Guitars
Honza Tlačil - Guitars
Karel “Kabrio” Kovářík - Bass
Michal “Datel” Rak - Drums

Guest musicians:
Tomáš Mařík - Drums on Otsuki
Honza Kapák - Acoustic guitar
Zuzana Králová - Violin and choirs
Andrea Michálková - Cello
Marek Matvija - Shakuhachi
Zdeněk Janeček - Viola
Markéta Budková - Harp

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine