DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 7. března 2024

Recenze/review - REFORE - Illusion of Existence (2024)


REFORE - Illusion of Existence
CD 2024, Smile Music Records

for english please scroll down\

Napil se piva, zamyšleně se podíval skrz sklo půllitru a světácky pronesl větu: "Dneska je všechna muzika retro". Potom pokračoval v dlouhé filozofické úvaze o tom, že už poslouchá jen staré kapely, že ty nové za nic nestojí a že dřív byla tráva zelenější, holky hezčí a pivo chutnější. Asi to bylo věkem, možná náturou, ale moje odpověď byla jednoduchá: "Nemyslím si to, stále je co objevovat". Potom jsem doplnil své kladné názory na parádní poslední desky EXORCIZPHOBIA, LAID TO WASTE a samozřejmě REFORE, kterým bych se chtěl v dnešní recenzi věnovat.

Jasně, že je to retro. Ale jaké! Skvěle zahrané, s přesvědčivým výrazem, s nápady, které sice nejsou zcela nové, ale perfektně odsýpají, mají v sobě drive a sílu. Nemění se tu sice hudební dějiny, ale to ani není účelem. Pokud máte rádi thrash metal, tak je pro vás nové album "Illusion of Existence" doslova povinností. Doporučuji poslouchat pořádně nahlas!


Zatímco je spousta nových desek starých veteránů slabých a bez energie, moravští maniaci jí mají na rozdávání. Osobně se mi asi nejvíc líbí, že se nejedná jenom o bohapustou rubanici, ale pánové se snaží každou skladbu napsat i tak, aby byla příběhem, aby se dobře poslouchala. Promo materiály hovoří o inspiraci kapelami jako SEPULTURA, MEGADETH, DEATH, JUDAS PRIEST, SLAYER, old school 80s thrash. Nelze jinak, než souhlasit. Pánové ale přidávají i něco dalšího, kus sebe samých, takovou tu zdravou naštvanost, kterou všichni potřebujeme, abychom se v současném podivném světě nezbláznili. Jen tak se kývat do rytmu, podupávat si nohou, popíjet pivo a dívat se, jak se před vámi točí circle pit. Pořád to má velkou sílu. Dokud budou hrát kapely jako REFORE, tak ano. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Je sice pravdou, že mám poslední roky raději techničtější provedení tohoto stylu, ale jinak nemám žádných námitek. Zvuk, produkce (Martin Roženek), vše je v pořádku. Parádní je i obal, pod kterým je podepsán jako vždy skvělý Juanjo Castellano. V době, kdy spousta skupin volí raději motivy od umělé inteligence, je na jeho práci radost pohledět. Máte tak, jako ostatně u většiny dnešních kapel, dvě možnosti. Buď budete nadávat, jako můj kolega v úvodu dnešního článku nebo se necháte strnout do víru divokých melodií. Je to samozřejmě jen na vás. Za sebe považuji nové album za velmi dobrý stylový kus hudby, ke které se budu rád a často vracet. Pokaždé, když si budu potřebovat vyčistit hlavu od té spousty zbytečných informací, co na nás každý den útočí. Napil jsem se piva, zamyšleně se podíval skrz sklo půllitru a světácky pronesl větu: "Kurva dobrý!".  Divoká, zničující nahrávka, která se vám dostane pod kůži! Old school thrash metal až za hrob! 

Asphyx says:

He took a sip of beer, looked thoughtfully through the glass of his pint glass and said in a worldly tone, "All music is retro these days." Then he went on to reflect philosophically that he only listens to old bands anymore, that the new ones are worthless and that the grass used to be greener, the girls prettier and the beer tastier. Maybe it was age, maybe it was mood, but my answer was simple: 'I don't think so, there is still something to discover'. Then I added my positive opinions on the awesome last albums EXORCIZPHOBIA, LAID TO WASTE and of course REFORE, which I would like to discuss in today's review.

Sure, it's retro. But what a retro! Well played, with a convincing expression, with ideas that are not entirely new, but they flow perfectly, they have drive and power. It doesn't change musical history, but that's not the point. If you like thrash metal, the new album "Illusion of Existence" is literally a must for you. I recommend to listen really loud!


While a lot of new records by old veterans are weak and without energy, the Moravian maniacs have it to spare. Personally, what I like the most is that it is not just a god-awful rubanica, but the gentlemen try to write each song in such a way that it is a story, so that it is a good listen. The promo materials talk about inspiration from bands like SEPULTURA, MEGADETH, DEATH, JUDAS PRIEST, SLAYER, old school 80s thrash. I can't help but agree. But the gentlemen also add something else, a piece of themselves, the kind of healthy annoyance we all need to keep us from going crazy in the current weird world. Just sway to the beat, stomp your feet, sip your beer and watch the circle pit spin in front of you. It's still very powerful. As long as bands like REFORE keep playing, it will. I'll sign that in my own blood. Admittedly, I've preferred the more technical renditions of this style in recent years, but otherwise I have no objections. Sound, production (Martin Roženek), everything is fine. The cover is also great, underneath which is as always great Juanjo Castellano. At a time when many bands prefer themes from artificial intelligence, his work is a joy to behold. As with most bands today, you have two options. Either you swear, like my colleague in the introduction of today's article, or you let yourself get swept up in the whirlwind of wild melodies. It's up to you, of course. For my part, I find the new album to be a very good piece of music in style, and one that I will be returning to often. Every time I need to clear my head of the mass of useless information that assaults us every day. I took a sip of my beer, looked thoughtfully through the glass of my pint glass and mundanely uttered the phrase, "Fucking good!". A wild, devastating record that gets under your skin! Old school thrash metal to the grave!




about REFORE on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
1. Intro
2. Illusion of Existence
3. Blind World
4. Imprisoned in Thoughts
5. Tormented
6. Confusion
7. Eternal Pain
8. Life Forgotten
9. Vicious Path

Refore is:
Frantisek Tkadlec - Lead Guitar/Lead Vocals
Dominik Suchma - Drums
Matej Fiser - Rhythm Guitars
Karel Chromacek - Bass/Backing Vocals



středa 6. března 2024

Recenze/review - PUTERAEON - Quindecennial Horror (2024)


PUTERAEON - Quindecennial Horror
EP 2024, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Pradávná fascinace smrtí. Hluboko ukrytá temnota, která je v každém z nás. Záleží jen na příležitosti a pudu sebezáchovy. Vozí nám sem každý den několik mrtvých. Každý se tváří úplně jinak. Někdo odešel vyděšený a s neskutečnou bolestí na tváři. Jiný jakoby se usmíval a v klidu usnul. Říká se, že jaký si žil život, tak také zemřeš. Jsou ale výjimky. Zlí a prokletí lidé, monstra, která dokáží škodit i dlouho po smrti. Vracejí se jako nemrtví, jako temné přízraky. I o těch je nové EP PUTERAEON. 

Včera mi zavolali, že našli v lesích opuštěný dům. V něm děsivý sklep, plný mrtvol. Vstoupil jsem dovnitř a ponořil se do tmy, do bolesti. Atmosféra byla velmi podobná,  jako na "Quindecennial Horror". Ještě ho nechytili, prý zmizel ve tmě. Bestie, krvelačná šelma v lidské podobě. Poslouchám dál a stávám se obětí. Tahle nahrávka řeže tou správnou stranou nože. 

Téhle smečce se věnuji od jejich počátků (recenze a rozhovory jsou odkazovány dole pod článkem). Protože je opravdová, true a ortodoxní. Stále nese vlajku starého, prašivého death metalu hrdě vztyčenou. Letos pánové pokračují ve své morbidní práci. Líbí se mi, že se zaobírají typicky stylovými tématy. Zombie, Cthulhu mýty, horory. Vše zamíchané v poctivém a jedovatém koktejlu. Základem je samozřejmě švédská klasika (DISMEMBER, NIHILIST, ENTRAILS, GRAVE, ENTOMBED), přidávány jsou potom zahnívající kusy nahrubo nasekaného masa a tmy. Pánové chřestí pytlem plným kostí a dělají to zkušeně a s nadšením. O zvuk se postaral Dan Swanö, což je jako vždy záruka kvality. Fanoušek pohřbů do země dostane přesně to, co potřebuje. Temnotu, chlad, ozvěny z těch nejhlubších katakomb. Společná setkání s PUTERAEON mi připomínají pradávné rituály smrti, pořádané kdysi v devadesátých letech minulého století na mnohých severských hřbitovech. Bylo mi opět velkou ctí potkat ty nejkrásnější zombie, potřást si rukou s přízraky i s nemrtvými. Démoni moc dobře vědí, o čem píšu. Dejte mi někdo kladivo, dneska bude dlouhá noc. Dům v lesích je plný mrtvol a pochybuji, že tohle způsobil člověk. Stejně jako hudba, má tohle místo neskutečně mrtvolnou atmosféru. Nezbývá mi opět nic jiného, než  označit nové EP vysokou známkou kvality. Pradávná fascinace smrtí. Hluboko ukrytá temnota, která je v každém z nás. Záleží jen na příležitosti a pudu sebezáchovy. Ryzí old school death metal! Vysoce kvalitní, ušlechtilá švédská ocel!



Asphyx says:

An ancient fascination with death. The deep hidden darkness that is in all of us. It's just a matter of opportunity and self-preservation. They bring us a few dead every day. Each with a completely different face. Someone left terrified and with incredible pain on their face. Another seems to smile and sleep peacefully. They say that as you lived your life, so shall you die. But there are exceptions. Evil and cursed people, monsters who can do harm long after death. They come back as the undead, as dark phantoms. The new PUTERAEON EP is about them too. 

Yesterday I got a call that they found an abandoned house in the woods. A creepy basement full of dead bodies. I went inside and plunged into darkness, into pain. The atmosphere was very similar to "Quindecennial Horror". They haven't caught him yet, they say he disappeared in the dark. A beast, a bloodthirsty beast in human form. I keep listening and I become a victim. This record cuts with the right side of the knife.

I've been following this pack since their early days (reviews and interviews are linked below the article). Because it is real, true and orthodox. They still carry the flag of old, grimy death metal proudly flying. This year the gentlemen continue their morbid work. I like the fact that they deal with typical stylistic themes. Zombies, Cthulhu myths, horror. All mixed up in an honest and poisonous cocktail. The base is of course the Swedish classics (DISMEMBER, NIHILIST, ENTRAILS, GRAVE, ENTOMBED), then rotting chunks of roughly chopped meat and darkness are added. The gentlemen rattle a bag full of bones and do it with experience and enthusiasm. Dan Swanö has taken care of the sound, which as always is a guarantee of quality. A fan of in-ground funerals gets exactly what they need. Darkness, cold, echoes from the deepest catacombs. The common encounters with PUTERAEON remind me of the ancient death rituals once held in many Nordic cemeteries in the 1990s. It was again a great honour to meet the most beautiful zombies, to shake hands with the ghosts and the undead. The demons know very well what I write about. Somebody get me a hammer, it's gonna be a long night. The house in the woods is full of corpses, and I doubt this is man-made. Like the music, this place has an incredibly deadpan atmosphere. Again, I have no choice but to give the new EP a high mark for quality. An ancient fascination with death. The deep hidden darkness that is in all of us. It's just a matter of opportunity and the instinct for self-preservation. Pure old school death metal! High-quality, noble Swedish steel!




Tracklist:
The Plague
Whispers of the Dead
Graverobber
Dead Once More
Storms Over Devil’s Reef

Lineup:
Daniel Vandija - bass
Anders Malmström - drums
Jonas Lindblood - vocals, guitars
Rune Foss - guitars


Recenze/review - INNERLOAD - Mater Tenebrarum (2024)


INNERLOAD - Mater Tenebrarum
CD 2024, Great Dane Records

for english please scroll down

Když nemůžeš usnout, tak se díváš do tmy. Nasloucháš zdánlivému tichu a nevíš, jestli je to sen nebo ještě bdíš. Najednou se objeví. Jako přízraky temnoty. Zlé noční můry. Neklidné a krvavé. Budíš se se strachem v očích a pro jistotu se pomodlíš. Je vám doufám jasné, že tentokrát žádné modlitby nepomáhají. Vím to já a vědí to i italští INNERLOAD. Kapela, která letos přichází se svým třetím albem. To vás rozhodně spát nenechá. Pokud máte rádi melodický death metal, thrash a třeba i heavy metal, tak neváhejte ani chvilku. Chybu neuděláte.

Je to asi celková atmosféra a dojem, které mě "donutily" sepsat pár řádek. Album je svým způsobem záhadné, syrové takovým zvláštním způsobem. Jsem starý pes, který poslouchá extrémní hudbu přes třicet let a jako takový si novinku užívám. Odkazuje na staré dobré časy, přesto je svěží a zajímavá. Některé skladby jsou možná příliš dlouhé a tak je nutný pečlivý poslech a pozornost. Jinak ale nemám žádných námitek. Vše sype jak má!


Možná si se neměl dívat na klasické hororové filmy. Moc dobře víš, že se ti potom dostanou do hlavy i do tvých snů. Máš pak pocit, že žiješ dva životy. Jeden krásný, přes den, v práci a rodině. V noci se z tebe stává démon toulající se podsvětím. A to všechno za zvuků desky "Mater Tenebrarum". Zvuk se povedl, je ostrý a čitelný zároveň. Motiv na obalu přesně znázorňuje to, co se na albu odehrává. Doporučuji dát letošní nové nahrávce čas. Chce to několik setkání, nejlépe v noci a tichu, teprve potom vám hudba pronikne do krve. Osobně si potom nejvíc užívám celkovou atmosféru, takový ten těžko definovatelný neklid. Songy v sobě mají sílu, tlak i energii. Myslím si, že každý, kdo má tenhle styl rád, si přijde určitě na své. Budete v sobě hledat poslední zbytky života, když se budete potácet tmou jako nemrtvý. Ano, nová deska ve mě probudila pestrou paletu nálad i emocí. Sedíš uprostřed místnosti, svázaný a bezmocný. Jsi šílený ty a nebo ti venku, za zdí? Otázek je mnoho, ale odpovědi nepřicházejí. Přiznám se, že jsem si INNERLOAD oblíbil a nejvíce se mi osvědčil poslech v autě. Jen jsem musel dávat pozor, abych nepřekračoval rychlost. Hudba je propracovaná, ryzí, věřím kapele každý tón, každou notu. To je pro mě asi nejdůležitější. Je vlastně jedno, jestli budete snít a nebo bdít. Album si můžete dávkovat vždycky, když na něj budete mít náladu. Je ale pravdou, že tichá noc s přízraky kolem k poslechu doslova svádí. Psát o muzice, jako v tomto případě, je opravdu radost. Bylo mi velkou ctí! Album nelze jinak, než doporučit všem, kteří rádi tráví svůj čas ve stínu. Když nemůžu usnout, tak se dívám do tmy. Melodic death metalové přízraky,  které povstaly z těch nejtemnějších zákoutí lidské mysli! Chlad a šílenství nočních můr!


Asphyx says:

When you can't sleep, you stare into the dark. You listen to the apparent silence and you don't know if it's a dream or if you're still awake. Suddenly, he appears. Like ghosts of darkness. Evil nightmares. Restless and bloody. You wake up with fear in your eyes and say a prayer for safety. I hope it's clear to you that no prayers will help this time. I know it, and so do the Italian INNERLOAD. The band that comes out with their third album this year. It will definitely not let you sleep. If you like melodic death metal, thrash and even heavy metal, don't hesitate a moment. You won't make a mistake.

It's probably the overall amtosphere and impression that "forced" me to write a few lines. The album is mysterious in a way, raw in a strange way. I am an old dog who has been listening to extreme music for over thirty years and as such I enjoy the novelty. It harkens back to the good old days, yet is fresh and interesting. Some of the tracks are perhaps too long so careful listening and attention is required. Otherwise, though, I have no complaints. Everything flows as it should!


Maybe you shouldn't have watched classic horror movies. You know they'll get into your head and your dreams. It makes you feel like you're living two lives. One beautiful one, during the day, with work and family. At night, you become a demon roaming the underworld. All to the sound of "Mater Tenebrarum". The sound is good, sharp and clear at the same time. The motif on the cover is an accurate representation of what's happening on the album. I recommend giving this year's new recording time. It takes a few sessions, preferably at night and in silence, only then will the music get into your blood. Personally, I enjoy the overall atmosphere the most then, that hard to define restlessness. The songs have power, pressure and energy in them. I think everyone who likes this style will find it to their liking. You'll find yourself searching for the last remnants of life as you stumble through the darkness like the undead. Yes, the new record has awakened a variety of moods and emotions in me. You're sitting in the middle of the room, bound and helpless. Are you crazy, or are you crazy outside the wall? The questions are many, but the answers don't come. I confess that I have grown to love INNERLOAD, and listening in the car has been the most rewarding. I just had to be careful not to speed. The music is sophisticated, pure, I trust the band with every note, every note. That's probably the most important thing for me. It doesn't really matter if you dream or wake up. You can dose the album whenever you're in the mood for it. But the truth is that a quiet night with ghosts around literally tempts you to listen to it. Writing about music, as in this case, is truly a joy. It was a great honor! The album cannot but be recommended to all those who like to spend their time in the shadows. When I can't fall asleep, I stare into the darkness. Melodic death metal phantoms that have risen from the darkest recesses of the human mind! The cold and madness of nightmares!



tracklist:
01 Tears of Blood
02  Shadow From the Past 
03 Asylum 
04  Gemini 
05 Again 
06  The Unexpected 
07  Down in a Black Hole 
08 Mater Tenebrarum 
09 Aokigahara 
10  Insomnia 



úterý 5. března 2024

Interview - DROWNED - An ancient, dark death metal ritual soaked in pus and rot!

Interview with death metal band from Germany - DROWNED.

Answered Tlmnn (guitars), thank you!

Recenze/review - DROWNED - Procul His (2024):

Ave DROWNED! Greetings to the catacombs of Berlin. It's been nine years since I last saw you live. It was in a small club in Prague. I remember RAVENCULT played with you. I bought your first album there, which came out in 2014. For playing since 1992, you definitely don't suffer from overproduction. The new album "Procul His" is only your second full-length. So the first question is. Why is that?

Aha, nice! Very much appreciated, thanks for coming out! That was one of the not-so-crowded shows on the tour as far as I rememeber ... To answer your question, for about three years following the release of “Idola Specus“ we played lots of shows and rehearsed rarely due to colliding schedules, day jobs etc., and when rehearsing, we basically had to prepare for the next show.

The fact is that the previous album and this one literally blew me away. How did you take a long time to compose the new album "Procul His", how was the material created and where did you want to go after these long ten years?

Thanks! After the first album, and in addition to the fact that we couldn’t rehearse very often for a certain period, I also had a bit of an issue with songwriting; for a while I just wasn’t satisfied with what I was coming up with, so the whole process just dragged out. From the album, “Blue Moth Vault“ and “Man In Devil In Man“ are from 2017/2018, while most of the other tracks were finished between 2020 and early 2023. That being said, many riffs are quite old, but sometimes it took years until they had found their place. As for direction, I basically only wanted the new songs to gain a bit complexity, speed and tempo changes.


Sound is always very important in death metal. You have it massive, dark and cold. Clear and animalistic at the same time, if you know what I mean. Where did you record the album? Who is responsible for the mixing and mastering? How was the recording process?

Just like previous album, it was recorded by our drummer Tobias at our rehearsal place. He is a professional sound engineer, and the place is stuffed with recording equipment. For drums and guitar we got a helping hand from Michael Zech (also an audio engineer and guitar player in Ruins of Beverast, Secrets of the Moon ...). The mixing was done by Tobias, and the mastering by Patrick W. Engel (Temple of Disharmony).

Both albums have such strange covers. On the one hand they are very original, no skulls or graves, but on the other hand, I don't really know what they are supposed to represent? For example, this year I think it's a picture of a rock, but it could easily be falling leaves. Who is the author of the cover and could you please explain a bit how the motif relates to the music?

I created both artworks, and both are photographs. “Idola Specus” is a super-enlarged macro photography, whereas “Procul His” is just a still life. As you can see from the liner notes, the “Procul His” piece is actually the back wall of F. W. Murnau’s sepulchre, covered with ivy. It is a negative with slightly altered colours which makes it a very surreal and strange image.


I don't have the original CD with me yet so I would like to ask what the lyrics are about. Who wrote them and where did they get their inspiration? They sound occult, mysterious, magical.

Greg wrote most of the lyrics this time, except for “Malachite Mirror“ and parts of “Blue Moth Vault“ which were contributed by myself, as well as the title for “Man In Devil In Man“. You could say that our lyrics are rather symbolistic, a collection of atmospheres and impressions, as opposed to storytelling.

Up until 2014, you've only released demos and one EP. You've also had a pretty inconsistent line-up. It's only since 2010 that you seem to have found yourselves. The only original member is the guitarist Tlmnn. Does that mean that he is the main author of the music? Please take us through the history of DROWNED.

True, I write all the music, but of course we make occasional changes to the arrangements when rehearsing, and I don’t pen out the drums. So it’s a group effort nonetheless.

As for the history of the band, from 1992 up until 1998 the core of Drowned was me and then-drummer G. Vermilion with all kinds of other musicians throughout the years. Drowned was then hibernating from 1998 until 2001 when it was resurrected with me and Theby on drums (formerly of Tha-Norr). In 2001 we wrote three of the songs that later appeared on “Viscera Terrae“ (2006). Theby and me relocated to different cities which made rehearsing difficult, and so we called it quits in 2009. In 2010 the constellation with Tobias and Greg materialized, but because everybody was busy with other bands (Essenz, Necros Christos, Android Empire), it wasn’t until 2012 that we started rehearsing on a weekly basis and preparing “Idola Specus“.


You are exactly what I imagine an underground band to be. You play great death metal, but I think only true fans will appreciate it. What are your goals with DROWNED? Would you like to go on a longer tour? Or a big festival? Is there anything else you would like to achieve?

Well, since we aren’t a full-time band, we can only do a certain amount of shows per year. We’ve played a good number of bigger festivals in the past, and are of course looking into playing more now that “Procul His” has been released. We’re currently also planning a small tour for autumn 2024 with our friends in Lucifericon. In addition to that, there might be a couple of shows with Vircolac at some later point.

How did you start with music? Did you go to art school, for example? Or are you self-taught? What were your beginnings? What about your first gig? First performance with a band?

I had about three years of classical guitar lessons as a teenager, so that laid some foundations. The others also had some basic lessons as far as I know, but not much. We are basically dilettantes and proud, haha.


Everybody's influenced by somebody. Who was your role model, your inspiration when you first started and who is today? What kind of music do you enjoy listening to?

Oh well ... Too many to mention! Black Sabbath are an eternal inspiration, Celtic Frost, Voivod ... Also Darkthrone through all their stages; the fact that they still find new approaches to what they do, whilst maintaining a high level of quality.

I have a very wide-ranging and eclectic taste, from electronic music to 70s rock and what not. From Klaus Schulze to Rapoon to Drexciya to Bo Hansson to all forms of Metal ... It’s all possible. Today I listened to “The Courage of Others“ by Midlake and “The Least We Can Do Is Wave to Each Other“ by Van der Graaf Generator.

What are DROWNED's plans for the next few months? What can we fans look forward to?

As mentioned above, some more live activity!

Thank you so much for the interview. I really appreciate it. I'll be looking forward to some DROWNED shows. I just hope it doesn't take another ten years. I wish the new album to sell as well as possible and that you have concerts packed to bursting. May you do well in your private life as well.

Thanks Jakub! All the best to you as well.

Recenze/review - DROWNED - Procul His (2024):

about DROWNED on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - DROWNED – Idola Specus (2014)





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - DROWNED - Starodávný, temný death metalový rituál nasáklý hnisem a hnilobou!

Rozhovor s death metalovou skupinou z Německa - DROWNED.

Odpovídal Tlmnn (kytara), děkujeme!

Recenze/review - DROWNED - Procul His (2024):

Ave DROWNED! Zdravím do berlínských katakomb. Je to už devět let, co jsem vás viděl naposledy naživo. Bylo to v malém klubu v Praze. Pamatuji si, že s vámi hráli RAVENCULT. Koupil jsem si tam vaše první album, které vyšlo v roce 2014. Na to, že hrajete od roku 1992, rozhodně netrpíte nadprodukcí. Novinka „Procul His“ je teprve druhou vaší dlouhohrající deskou. První otázka se tedy nabízí sama. Proč tomu tak je?

Aha, pěkné! Velmi si toho vážíme, díky, že jste přišli! Pokud si vzpomínám, byl to jeden z ne příliš zaplněných koncertů na turné... Abych odpověděl na tvou otázku, asi tři roky po vydání "Idola Specus" jsme hráli hodně koncertů a zkoušeli jen zřídka kvůli kolidujícím programům, denním zaměstnáním atd. a když už jsme zkoušeli, tak jsme se v podstatě museli připravovat na další koncert.

Faktem ale je, že předchozí i letošní album mě doslova rozsekaly. Jak jste novou desku „Procul His“ dlouho skládali, jak materiál vznikal a kam jste se chtěli po těch dlouhých deseti letech posunout?

Díky! Po prvním albu, kromě toho, že jsme po určitou dobu nemohli moc často zkoušet, jsem měl také trochu problém s psaním písní; nějakou dobu jsem prostě nebyl spokojený s tím, co jsem vymýšlel, takže se celý proces prostě protáhl. Z alba pocházejí skladby "Blue Moth Vault" a "Man In Devil In Man" z let 2017/2018, zatímco většina ostatních skladeb byla dokončena mezi rokem 2020 a začátkem roku 2023. Jak už bylo řečeno, mnoho riffů je poměrně starých, ale někdy trvalo roky, než si našly své místo. Co se týče směřování, chtěl jsem v podstatě jen, aby nové skladby získaly trochu na komplexnosti, rychlosti a změnách tempa.


U death metalu je vždy velmi důležitý zvuk. Vy jej máte masivní, temný a chladný. Čitelný a živočišný zároveň, jestli mi rozumíš. Kde jste album nahrávali? Kdo je podepsán pod mixem a masteringem? Jak nahrávání probíhalo?

Stejně jako předchozí album ho nahrál náš bubeník Tobias v naší zkušebně. Je to profesionální zvukař a místo je napěchované nahrávacím zařízením. S bicími a kytarou nám pomohl Michael Zech (také zvukový inženýr a kytarista ve skupinách Ruins of Beverast, Secrets of the Moon ...). O mix se postaral Tobias a mastering Patrick W. Engel (Temple of Disharmony).

Obě alba mají takové zvláštní obaly. Na jednu stranu jsou velmi originální, žádné lebky ani hroby, ale zase na druhou stranu, nevím moc, co mají představovat? Třeba letos si myslím, že je to fotka nějaké skály, ale klidně to může být i tlející listí. Kdo je autorem obalu a mohl bys nám prosím trošku objasnit, jak se vztahuje motiv k hudbě?

Obě díla jsem vytvořil já a obě jsou fotografie. "Idola Specus" je zvětšená makrofotografie, zatímco "Procul His" je jen zátiší. Jak je vidět z průvodních poznámek, dílo "Procul His" je ve skutečnosti zadní stěna hrobky F. W. Murnaua porostlá břečťanem. Jedná se o negativ s mírně pozměněnými barvami, což z něj činí velmi surrealistický a zvláštní obraz.


Nemám u sebe ještě originální CD a tak bych se chtěl zeptat, o čem jsou texty. Kdo je napsal a kde se inspiroval? Zní okultně, záhadně, magicky.

Greg tentokrát napsal většinu textů, kromě "Malachite Mirror" a části "Blue Moth Vault", které jsem napsal já, stejně jako název "Man In Devil In Man". Dalo by se říct, že naše texty jsou spíše symbolistické, jsou souborem atmosfér a dojmů, na rozdíl od vyprávění příběhů.

Až do roku 2014 jste vydávali jen samé demonahrávky a jedno EP. Také jste měli poměrně nestálou sestavu. Teprve až od roku 2010 to vypadá, že jste se našli. Jediným původním členem je kytarista Tlmnn. Znamená to, že on je hlavním autorem hudby? Proveď nás prosím historií DROWNED.

Je pravda, že veškerou hudbu píšu já, ale samozřejmě při zkouškách děláme občasné změny v aranžích a já nepíšu bicí. Takže je to přesto skupinová práce.

Co se týče historie kapely, od roku 1992 až do roku 1998 jsem jádro Drowned tvořil já a tehdejší bubeník G. Vermilion, přičemž v průběhu let se v kapele vystřídali nejrůznější další muzikanti. Od roku 1998 pak Drowned hibernovali až do roku 2001, kdy byli vzkříšeni se mnou a Thebym na bicí (dříve Tha-Norr). V roce 2001 jsme napsali tři skladby, které se později objevily na albu "Viscera Terrae" (2006). S Thebym jsme se přestěhovali do různých měst, což nám ztížilo zkoušení, a tak jsme to v roce 2009 zabalili. V roce 2010 se zhmotnila konstelace s Tobiasem a Gregem, ale protože byli všichni zaneprázdněni jinými kapelami (Essenz, Necros Christos, Android Empire), začali jsme zkoušet na týdenní bázi a připravovat "Idola Specus" až v roce 2012.


Jste přesně tím, co si představuji pod označením undergroundová kapela. Hrajete skvělý death metal, který ale podle mě ocení jen opravdoví fanoušci. Jaké máte vlastně cíle s DROWNED? Chtěli byste třeba na nějaké delší turné? Nebo velký festival? Je něco, čeho byste ještě chtěli dosáhnout?

Jelikož nejsme kapela na plný úvazek, můžeme odehrát jen určitý počet koncertů ročně. V minulosti jsme hráli na spoustě větších festivalů a teď, když vyšel "Procul His", se samozřejmě chystáme hrát víc. V současné době také plánujeme malé turné na podzim 2024 s našimi přáteli z Lucifericonu. Kromě toho se možná někdy později uskuteční i pár koncertů s Vircolac.

Jak si vlastně začínal s muzikou? Chodil si třeba do umělecké školy? Nebo jsi samouk? Jaké byly tvoje začátky? Co první koncert? První vystoupení s kapelou?

V mládí jsem se asi tři roky učil hrát na klasickou kytaru, takže to položilo určité základy. Ostatní měli také nějaké základy, pokud vím, ale ne moc. Jsme v podstatě diletanti a jsme na to hrdí, haha.


Každého někdo ovlivnil. Kdo byl tvým vzorem, inspirací, když si začínal a kdo jím je dnes? Jaká muzika tě baví poslouchat?

No dobře... Je jich příliš mnoho na to, abych je vyjmenoval! Black Sabbath jsou věčnou inspirací, Celtic Frost, Voivod... Také Darkthrone ve všech jejich etapách; fakt, že stále nacházejí nové přístupy k tomu, co dělají, a přitom si udržují vysokou úroveň kvality.

Mám velmi široký a eklektický vkus, od elektronické hudby po rock 70. let a kdovíco ještě. Od Klause Schulzeho přes Rapoon a Drexcii až po Bo Hanssona a všechny formy metalu ... To všechno je možné. Dnes jsem poslouchal "The Courage of Others" od Midlake a "The Least We Can Do Is Wave to Each Other" od Van der Graaf Generator.

Co chystají DROWNED v nejbližších měsících? Na co se můžeme, my fanoušci těšit?

Jak bylo uvedeno výše, další živé aktivity!

Děkuji moc za rozhovor. Opravdu si jej vážím. Budu se těšit na nějaký koncert DROWNED. Jen doufám, že to nebude trvat zase deset let. Přeji vám, aby se nové album co nejlépe prodávalo a abyste měli koncerty narvané k prasknutí. Ať se vám daří i v soukromí.

Díky, Jakube! I tobě přeji vše nejlepší.

Recenze/review - DROWNED - Procul His (2024):

about DROWNED on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - DROWNED – Idola Specus (2014)





---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 4. března 2024

Recenze/review - CERCENATORY - Goresphere (2024)


CERCENATORY - Goresphere
CD 2024, Comatose Music

for english please scroll down

Poslední roky se zvýšil počet mrtvol, které musím během noci spálit. Nevím, co se to děje, ale připadá mi, že se svět změnil. Všichni se dívají jenom do obrazovek, odtrženi od reality. Nakaženi nenávistí pomalu hnijí zaživa. Takové tělo poznáte hned. Je v podivné křeči, s mozkem uvařeným ve vlastní šťávě. Ještě, že existují brutální death metalové kapely, které dokáží zničit vaši mysl. Kolumbijští CERCENATORY patří rozhodně mezi ně. Již to několikrát potvrdili svojí předchozí muzikou.

Je to krutý a syrový masakr. Jejich nové album lze přirovnat snad jen k návštěvě kdysi opuštěných jatek, které již dávno nepopravují zvířata. Stala se místem, kde se scházejí šílené bestie, aby mučily, aby ubližovaly svým bližním. Zlo má mnoho podob a je vždy skvělé, když jej někdo dokáže znázornit a definovat hudbou. Novinka má v sobě obrovský tlak a energii. Vystřelí vám mozek z hlavy. 


"Goresphere" je nahrávkou, která je volně inspirována kapelami typu CANNIBAL CORPSE, SKINLESS, PROSTITUTE DISFIGUREMENT, SUFFOCATION, SKINLESS, DEVOURMENT. Jedná se samozřejmě o velmi agresivní, nekompromisní materiál, který vás ihned přikove na zeď. Budete zavřeni v hnusné a špinavé kobce. Zatímco budou patologové brousit své skalpely, budete přemýšlet nad tím, proč? Jenže zvrácené myšlenky nelze vysvětlit. Pokud vám bude připadat tato hudba nechutná a šílená, tak si pusťte večerní zprávy a uvidíte, že realita bývá ještě drsnější. Jsem rád, když se setkám s kapelami a jejich tvorbou, které umí zhudebnit násilí a smrt. V dnešní době spousty zbytečných informací pro mě bývají podobná setkání zcela očišťující. Dovedu si představit malý klub, narvaný k prasknutí divokými fanoušky. CERCENATORY začnou hrát a zůstane po nich jenom spálená země. Stál bych uprostřed davu a nasával energii. Té totiž tahle smečka předkládá obrovské množství. Ocení ji možná jenom opravdoví příznivci stylu, ale pro ně se zde hraje především. Ostatní možná budou vyděšeni jejich syrovým nátlakem. Myslím si, že je to tak jenom správně. Všichni víme, že svět dokáže být někdy pěkně hnusné místo k životu. Je samozřejmě lepší o tom jenom poslouchat a potom se v klidu domova napít piva. Nicméně, líbí se mi způsob, jakým tahle smečka prašivých psů přistupuje k hudbě. Jsou vždy odhodláni zabíjet svými riffy, údery bicích i guturálním vokálem. Poslední roky se zvýšil počet mrtvol, které musím během noci spálit. Nevím, co se to děje, ale připadá mi, že se svět změnil. Všichni se dívají jenom do obrazovek, odtrženi od reality. Nakaženi nenávistí pomalu hnijí zaživa. Měli by si pustit "Goresphere"! Brutální death metalový masakr, který doporučuje deset z deseti patologů! Mokvající kus shnilého masa!


Asphyx says:

In recent years, the number of corpses I have to burn during the night has increased. I don't know what's going on, but it seems like the world has changed. Everyone's just staring at screens, disconnected from reality. Infected with hate, they're slowly rotting alive. You'll know a body like that right away. It's in a strange spasm, with a brain cooked in its own juices. Good thing there are brutal death metal bands that can destroy your mind. Colombia's CERCENATORY are definitely one of them. They have already confirmed it several times with their previous music.

It's a cruel and raw massacre. Their new album can perhaps only be compared to a visit to a once abandoned slaughterhouse that no longer repairs animals. It has become a place where mad beasts gather to torture, to hurt their fellow man. Evil takes many forms and it's always great when someone can represent and define it through music. The novelty has a tremendous pressure and energy to it. It will blow your brains out.


"Goresphere" is a record that is loosely inspired by bands like CANNIBAL CORPSE, SKINLESS, PROSTITUTE DISFIGUREMENT, SUFFOCATION, SKINLESS, DEVOURMENT. It is of course a very aggressive, uncompromising math that will immediately nail you to the wall. You will be locked in a filthy and dirty dungeon. While the pathologists sharpen their scalpels, you will wonder why? But twisted thoughts cannot be explained. If you find this music disgusting and insane, just watch the evening news and you'll see that reality is even harsher. I'm happy to encounter bands and their work that can set violence and death to music. In this day and age of a lot of useless information, I find such encounters quite cathartic. I can imagine a small club packed to bursting with wild fans. CERCENATORY start playing and all that's left is scorched earth. I would stand in the middle of the crowd and soak up the energy. Because this pack presents a huge amount of it. It may be appreciated only by true fans of the style, but that's who it's primarily played for. Others may be intimidated by their raw pressure. I think that's only right. We all know the world can be a pretty ugly place to live sometimes. Of course, it's better to just hear about it and then have a beer in the comfort of your own home. However, I do like the way this pack of mangy dogs approach music. They are always determined to kill with their riffs, drum beats and guttural vocals. The last few years have seen an increase in the number of corpses I have to burn during the night. I don't know what's going on, but it feels like the world has changed. Everybody's just staring at screens, disconnected from reality. Infected with hate, they're slowly rotting alive. They should put on "Goresphere"! A brutal death metal massacre recommended by ten out of ten pathologists! A soggy piece of rotten flesh!


Tracklist:
01. Devoured By Shadows : Annales Imminentis Exilium (Intro) 
02. Inquisitor Vortex Soul Torturing 
03. Through The Deep Thoughts Of Tartarean Sadistic Cannibalism 
04. He, Who Stands Upon Holy Corpectomies 
05. Into The GoreSphere 
06. Infernal Festival Of Lecherous Dismemberment 
07. Crucified, Gutted, Desecrated 
08. Macabre Trepanation Orgy In Hell's Dungeons 
09. Abyss Of Impaled Religious Incandescent Torches 
10. Phalaris Bull Seraphic Extermination & Infinite Carnage

Recenze/review - NIGHT SLASHER - Night Slasher (2024)


NIGHT SLASHER - Night Slasher
CD 2024, Sliptrick Records

for english please scroll down

Sraz jsme měli už kolem páté hodiny. Vyzvedly mě holky a hned se pochlubily, jaké mají nové nášivky na džínových vestách. Máme pro tebe překvapení, řekly mi a dali jsme si pivo. Na periferii našeho města, na sídlišti, kde je jenom beton, šeď a asfalt. Když dorazíme na místo, jsou tu už všichni. Těšíme se, dnes se nám má představit nová kapela z Litvy. Říkají si NIGHT SLASHER a hrají black speed metal. Vypneme kazeťák, který jsme měli celé odpoledne na ramenou a sejdeme do sklepa. Kapela je už na pódiu. 

Zazní první ostrý riff a mě obejmou jako nějaké prašivé pavučiny staré vzpomínky. Vyrůstal jsem v socialismu a tenkrát byly metalové akce trošku jako spiknutí. Znali jsme se všichni. Psal se konec osmdesátých let a podobné smečky, jako jsou NIGHT SLASHER, jsme tenkrát milovali. 


Dalo by se říci, že novou vlnu thrashe, blacku a speedu chápu. Dovedu si představit, že bych byl zase mladý a podobné skupiny uctíval. Jenže už mladý nejsem a mám za sebou dlouhou historii. Litevci nejsou nijak originální, ani nepřinášejí nic nového. Nicméně, myslím si, že to vůbec nevadí. Dnes už stejně nikdo nic stylotvorného nevymyslí a poslouchat stále dokola mnohdy již unavené legendy mi nedává moc smysl. Jsem vždy moc rád za novou krev. Pánové hrají odhodlaně, ostře, nezapomínají ani na temné melodie. Mají velmi dobrý zvuk, obal, dodržují všechny důležité náležitosti stylu. Není to ale jenom dobré řemeslo. Stejnojmenný debut má v sobě totiž ještě něco navíc, takový ten must have efekt. Já vím, všechno tu už bylo, ale přesto, rád jsem se k desce vracel. Je svým způsobem jedovatá a myslím si, že kdyby hráli u nás ve městě, třeba jako předkapela někoho slavnějšího, rozhodně bych na koncert zašel. Už bych na sobě sice neměl džínovou bundu a šel bych jen s pár dalšími starými psy, jako jsem já, ale myslím si, že bych si jejich vystoupení určitě užil. Je to nářez? Je! Má to ty správný metalový koule? Má! Pokud nepotřebujete řešit nic jiného, přidejte hlasitost, otevřete si pivo a pak uslyšíte sami. Za mě dobrý a jsem rád, že jsem si zase jednou trošku rozšířil obzory. Pokud máte rádi HELLRIPER, MIDNIGHT a podobné tmáře, neváhejte ani chvilku. Zazní první ostrý riff a mě obejmou jako nějaké prašivé pavučiny staré vzpomínky. Plamen byl zapálen! Black thrash speed metalová jízda přímo do pekla!


Asphyx says:

We were supposed to meet around five o'clock. The girls picked me up and immediately showed off the new patches on their denim vests. We have a surprise for you, they told me, and we had a beer. On the outskirts of our town, on a housing estate with nothing but concrete, grey and asphalt. When we get there, they're all here. We're excited, today we're going to see a new band from Lithuania. They call themselves NIGHT SLASHER and they play black speed metal. We turn off the tape recorder we've had on our shoulders all afternoon and go down to the basement. The band is already on stage. 

The first sharp riff is played and I am embraced like some dusty cobwebs of old memories. I grew up in socialism, and back then, metal events were a bit of a conspiracy. We all knew each other. It was the late 80s and we loved bands like NIGHT SLASHER back then.


You could say that I understand the new wave of thrash, black rock and speed. I can imagine being young again and worshipping bands like that. But I'm not young anymore and I have a long history. The Lithuanians are not original, nor do they bring anything new. However, I don't think it matters at all. Nobody can come up with anything stylish nowadays anyway, and listening over and over again to often tired legends doesn't make much sense to me. I am always very happy for new blood. Gentlemen play with determination, sharpness, they don't forget about dark melodies either. They have a very good sound, cover, they follow all the important elements of style. But it's not just good craftsmanship. In fact, the eponymous debut has something extra, a kind of must have effect. I know, it's all been there before, but still, I liked coming back to the record. It's poisonous in a way, and I think if they were playing in my town, maybe as an opening act for someone more famous, I would definitely go to the concert. I mean, I wouldn't be wearing a denim jacket anymore and I'd just go with a few other old dogs like me, but I think I'd definitely enjoy their performance. Is it a blast? It is! Does it have the right metal balls? It does! If you don't need to deal with anything else, turn up the volume, crack open a beer and then hear for yourself. Good for me, and I'm glad to have expanded my horizons a little bit again. If you like HELLRIPER, MIDNIGHT and similar darkies, don't hesitate a moment. The first sharp riff hits and I'm embraced like some dusty cobwebs by old memories. The flame has been lit! Black thrash speed metal ride straight to hell!


Tracklist:
01. Ice | 02. Black Trip | 03. Clyster Lizard | 04. Liver Ripper | 05. Pit Of Hate | 06. Ablaze | 07. Towers | 08. Satan In The Hall

Night Slasher | Released February 6th, 2024 via Sliptrick Records

Night Slasher is:
Laurynas Karka – Vocals | Juozapas Bočkus – Guitar/Backing Vocals | Tomas Ivanovas – Bass/Backing Vocals | Dmitrijus Matvejevas – Drums

neděle 3. března 2024

News! - Mean Messiah vydávají nové album.


Mean Messiah vydávají nové album

29.února vychází u nakladatelství Black Barn Music už třetí deska prog-industrialistů Mean Messiah s názvem IN INFINITE ILLUSION. Album již vzniklo kompletně v novém složení kapely, kde se vedle frontmana Dana Frimla objevil bubeník Miloš Meier (Dymytry, Drumming Syndrome) a baskytaristka Lenka Čechová.

Deska obsahuje 8 skladeb o celkové stopáži 39:23 a všechny byly nahrány na podzim 2023 ve studiu The Barn, kde byly následně mixovány a masterovány pod taktovkou Dana Frimla. Autorem grafiky je také Dan a obal je přesně v duchu názvu alba - In Infinite Illusion! 🤘🔥 CD totiž vychází jako jewel case a přední i zadní artwork jsou vytištěny na průhledném plastu, po složení leporela vytvoří vrstvená grafika nový obrazec. Do leporela je navíc vložen dvanáctistránkový papírový booklet s texty a fotografiemi🤘📸


IN INFINITE ILLUSION tracklist:
1. In Infinite Illusion (5:21)
2. I See Black (4:48)
3. Fire (4:49)
4. Clouds (5:06)
5. Crash Test (4:23)
6. Right Now (4:49)
7. Midnight (4:44)
8. Ashes (5:07)




---------------------------------------------------------------------------------------------------

News! - Očekávaná deska „In The Shadow of the Sun“ kapely INNERSPHERE je na prodejních pultech


Očekávaná deska „In The Shadow of the Sun“ kapely INNERSPHERE je na prodejních pultech

Dnes konečně vychází nové album plzeňských death melodiků INNERSPHERE s názvem „In The Shadow of the Sun“, které je nyní k dostání na CD, LP a také na všech digitálních platformách.

Merch INNERSPHERE můžete objednávat zde (https://www.sparkshop.cz/kapely/0/1/kapela:426)

Deska „In The Shadow of the Sun“ není jednoduchým poslechem. Je to hluboká filozofická sonda do duše každého z nás: „Ústředním motivem a symbolem je slunce, které provází vícero skladeb na naší desce. Slunce symbolizující sílu života i destrukci, světlo i vržený stín, vnitřní žár, sílu, naději, svoji vlastní i naši smrtelnost. Takovými hvězdami je pokrytá celá obloha a jejich záře postupně rozsvěcuje nebe. Jejich světlo cestuje skrze obrovské vzdálenosti a je možné, že některé teprve spatříme. U jiných, v době, kdy je spatříme, tak nemusí ani existovat, a nebo ne v podobě, kterou uvidíme… Slunce a jeho energie jako tvůrce světů, jeho teplo a zář dopadající na světy v kombinaci s jeho silou vše zničit buď žárem nebo vychladnutím. Ničí čas - ani čas obrů/velikánů, o kterých pějeme i v dalších skladbách, není nekonečný. Vše se jednou obrátí vniveč a promění se v něco jiného. Zároveň poukazuje na poznání, ke kterému dochází v průběhu naší životní cesty, věcem prožívaným a lidem, které potkáme,“ přibližuje téma zpěvák Míra.

Ač jsou INNERPHERE v tuzemsku koncertně přemíru aktivní, vydání desky tak úplně neoslaví doma, vyrážejí totiž na turné po Finsku: „V březnu jedeme na tour do Finska, přes Lotyšsko a Estonsko, takže na to se teď soustředíme více; logistika a organizace není otázka jednoho večera. Bylo nám nabídnuto jet do Finska na čtyři koncerty s AS THE SUN FALLS, kteří hrají melodicý death metal. Jsou věci, na které se neříká ne. Neváhali jsme a během pár minut jsme tour potvrzovali. Je to pro nás velká příležitost podívat se dál na sever, do evropské modly metalu a ještě s kapelou, se kterou by to mělo hudebně skvěle pasovat. Moc se na to těšíme, bude to skvělá zkušenost a rádi poznáme a zahrajeme pro místní publikum. Je super, že se nám po cestě povedlo sehnat ještě dva koncerty po vlastní ose v Rize (Lotyšsko) a Tallinnu (Estonsko),“ dodává s nadšením zpěvák Míra.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine