CD 2018, Art Gates Records U nás v podzemí se většinou umírá dle dopředu jasných pravidel. Kapely zabíjejí s přesností strojů, mají skvělé hráčské schopnosti a vytrácí se u nich neurvalost, surovost a špína. Proto se rád vydávám na výlety bez konce, u kterých si pro sebe objevuji různá zákoutí temných katakomb. A když pak death metalová smečka přidá do své hudby také můj oblíbený thrash metal, bývám spokojený jako kněz u posledního pomazání. Představte si sklep, kde se po zemi potulují krysy, po zdech teče hnis a výčepák se potácí na dřevěných protézách. Není zde nikdo, kdo by snad jen trošku obdivoval světlo. Vše je zahaleno nenávistí. V rohu je malé pódium a na něm stojí švýcarští NIHILO. Hrábnou do strun a i ta nejzkaženější duše začne pařit. Absolutní underground, prašivina a sněť.
Album "Doom" jakoby bylo nahráno v dobách, kdy metalové styly nikdo neřešil, sázelo se spíš na energii a tlak, než na snahu zahrát co nejrychleji a nejkomplikovaněji. Stará, po letech otevřená rakev se vzpomínkami, tisíckrát ohmatané a ohrané kazety. Nic nebývalo umělé a neřešili se zbytečnosti. NIHILO nepřinášejí do podzemí vůbec nic nového, jejich postupy jsou v podstatě jen ozvěnou věcí minulých, ale řeknu vám jednu věc, já se u poslechu bavím, nasávám s chutí veškerou plesnivinu, která je cítit ve vzduchu. A vůbec mi nevadí, že jsem tohle všechno slyšel snad tisíckrát. Švýcaři totiž, na rozdíl od mnohých jiných, pochopili, o co kdysi v death metalu šlo. O temnotu, špínu, polámané kosti, o nikdy nekončící pařbu pod pódiem. Mívám období, kdy se rád zavírám do své kobky, odstřihnutý od celého světa a NIHILO budou u mě vždy vítáni. Prašivina, špína a smrt! Death thrashový výmaz, zkažené maso, nakrájené na krvavé kousky! Velmi dobře!
sumarizace:
NIHILO a jejich novinka útočí na ty nejskrytější noční můry všech fanoušků old school death metalu. Album je odpovědí na všechny ozvěny ze záhrobí, které je možno vůbec slyšet. Klasický, plesnivý death metal se zde potkává s thrashem z osmdesátých let a na své si přijdou snad všichni milovníci hřbitovů. Obraťte všechny kříže, zapalte svíce, dnes se bude konat jedna velmi okultní seance. Vystupovat na ní budou death/thrash metalisté NIHILO. Ve Švýcarsku moc dobře vědí, jak se dělá pravé a nefalšované smrtící řemeslo! "Doom" je plné špíny, pavučin i ozvěn ze starých rakví. Death metal je zde exhumovaný odněkud z devadesátých let a je krásnou vzpomínkou na časy, kde se ještě zabíjelo poctivě, rezavým nožem. Death metalová deska, která vás pokryje plesnivinou!
Asphyx says:
The new album by the NIHILO attacks the deepest nightmare of every single old school death metal fan. This album is the answer for all of the calls from the beyond you can hear. The classic, moldy death metal meets thrash of the 80s. And I think that every lover of graveyards is going to be satisfied. Turn down all the crosses, light up the candles because today the big occult séance is happening. There are going to be death/thrash metal guys NIHILO. They really know how to do the right deathful job in Switzerland. The album "Doom" is full of dirt, spider webs and echo from old coffins. The death metal is exhumed from the 90s and it is a beautiful flashback from the times when the killing was dinkum and was done by a carroty knife. This is the death metal album which covers you with a fungus.
EP 2018, Steamhammer for english please scroll down Od mládí mám SODOM usazené v paměti a spojené s několika věcmi. Tak za prvé, vždycky hráli ve třech, za druhé válečnou tématiku v textech i na obalech. Pak také syrovost a nekompromisní nářezy. Přiznám se, že na posledních albech se tohle všechno z hudby Němců vytrácelo, přísun k větší melodičnosti mě nechával docela chladným. Občerstvení sestavy mi tak přišlo logické a těšil jsem se, co nám pánové předvedou. Velkou radost mi udělal navrátivší se Frank Blackfire, který sice v SODOM kdysi působil jen v letech 1987 - 1989, ale zato si prošel smečky jako KREATOR, ASSASSIN, MYSTIC. O surovém a silovém bubenikovi Huskym netřeba mluvit, jeho práce v DESASTER, ASPHYX s spoustě dalších kapel mluví sama za sebe. A jaký že je vlastně výsledek? Za sebe mohu napsat, že velmi dobrý. I když vynášet soudy nad dvěma novými ochutnávkami je předčasné, připadá mi, že je znovu určen správný směr. Do zákopů, na zteč! Thrash metal!
"Partisan" je skladbou jak vystřiženou ze starých časů. Thrash, narvaný tlakem a špínou. Poměrně jednoduchý, ale účelný text funguje a konečně lze zaslechnout v tvorbě SODOM opět temnotu. "Conflagration" je rychlou vypalovačkou, určenou pro pořádný mosh-pit. Návrat ke kořenům pak potvrzuje i parádní černobílý obal od Roberto Toderica. Celé EP doplňují dvě skladby z vystoupení SODOM na letošním Rock Hard festivalu. Jedná se o ověřenou klasiku. Album na mě působí dojmem, že se jedná o takovou zkoušku, jak bude fungovat nová sestava a staronový směr na fanoušky. Za sebe musím říct, že je pro mě velmi dobrým příslibem do budoucna a konečně se také na novou desku od SODOM začínám těšit. Někdy mi připadá, že partizánskou válku vede v současném světě v přeneseném slova smyslu většina normálních lidí. Thrashová válka znovu propukla! Velmi dobře!
Asphyx says:
Since my youth, SODOM has been stuck in my head and connected to several things. First of all, they have always played in three, and secondly, they were still using a war theme in lyrics and album covers, too. Then also I remember them due to the rawness and uncompromising concerts. I admit that at the last albums, all of this started to disappear from the music of these Germans. The addition of the more melodic parts left me quite cold. Consequently, the refreshment of the line-up was logical according to me and I was looking forward to what these gentlemen would bring to us.
I was delighted due to returning of Frank Blackfire, who did not play in SODOM from the years 1987-1989, but he went through bands like KREATOR, ASSASSIN, MYSTIC. We don't need to talk about raw and powerful drummer Husky, his work in DESASTER, ASPHYX, and many other bands speaks for himself. And what is the result? I must say I am satisfied. Although it is premature to make some judgments from two new songs, it seems that established direction is right. Into the trenches! Run! Thrash metal!
"Partisan" is a track as cut out from the old times. Thrash metal, overfilled by pressure and dirt. Quite simple but effective lyric works very well and finally we can hear the darkness in the SODOM’s music again. "Conflagration" is a fast track intended for a good mosh-pit. The return to the roots is also confirmed by Roberto Toderico's beautiful black and white album cover. The whole EP is complemented by two songs from SODOM's performance at this year's Rock Hard Festival. This is a verified classic. The album seems to be such a test of how the new line-up and the old-fashioned direction will work on the fans. For me, I have to say that this is a very good promise to the future and finally I am starting to look forward to the new SODOM album. Sometimes it seems that the guerrilla war is nowadays leaded mostly by the “normal people” , of course, it could be said in the transferred meaning of the word. The Thrash war is back! Very good!
tracklist:
1. Partisan
2. Conflagration
3. Tired & Red (Live at the Rock Hard Festival 2018) 4. One Step Over the Line
Ave CRAWL, Zdravím do Švédska. Jak se daří? Co vás sleduju na sociálních sítích, tak mi připadá, že zažíváte skvělé období. Zakotvili jste u Transcending Obscurity Records a všude čtu na vaši novinku jen samé superlativy. Máte skvělé nové album. Vaše práce a odhodlanost nese své ovoce. Jak se jako kapela právě cítíte?
Nazdar chlape! Máme sa celkom fajn, aj keď sme trochu vyšťavení po víkendovom headbangingu v Štokholme. Vďaka všetkým tým pozitívnym ohlasom na album "Rituals" pociťujeme naozaj obrovské zadosťučinenie . Od vydania dosky až doposiaľ to bola naozaj úžasná jazda a nevieme sa dočkať, čo všetko nám ešte prinesie toto skvelé obdobie.
Pojďme na novou desku „Rituals“, ta asi zajímá naše čtenáře nejvíce. Jak vznikala? Jak dlouho jste ji nahrávali? A jak vlastně CRAWL tvoří nový materiál?
Doska bola nahratá, zmixovaná aj zmastrovaná v štúdiu Hobo Records v Husqvarne. Mali sme obrovské šťastie, že sme mohli spolupracovať s Ulfom Blombergom. Proces nahrávania bol veľmi rýchly a produktívny, myslím, že sme bicie, basu a gitary nahrali v priebehu len 4 dní. Kvôli neočakávaným okolnostiam sa basák a spevák nezúčastnili nahrávania, takže sme boli v štúdiu len traja.
Ja a Ämir vždy spoločne „jammujeme“, keď tvoríme nový materiál. Sústredíme sa hlavne na riffy a beaty. Kladieme si otázky ako: "Mohli by sme túto časť hrať ešte rýchlejšie, alebo naopak, mali by sme radšej spomaliť? Je to príliš jednoduché alebo naopak príliš technické?" Väčšinou sa nám vynárajú podobné otázky, ale vieš, vo finále to všetko vypáli v tej najjednoduchšej, najagresívnejšej a najviac primitívnej podobe.
Novou desku zdobí parádní obal. Kdo je jeho autorem a jak jste motiv vybírali?
Motív na obal albumu pripravil Jonas Holmberg z kapely THIS GIFT IS A CURSE. Voľba z našej strany bola viac než jasná, Jonasa dobre poznáme a vytvoril aj obaly našich predošlých EP-čiek ( I: Serpents & Worship Death). A ako som povedal už aj v rozhovoroch predtým, vždy sme s Jonasom boli na jednej vlne, on najlepšie chápal koncept v pozadí CRAWL. Je to veľmi talentový a skvelý chlapík. Len som mu naznačil a veľmi zbežne vysvetlil koncept a on ho uchopil podľa seba a vytvoril „Rituals“ podľa svojej vlastnej interpretácie.
Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?
Díky chlape, album sme nahrávali v Hobo Records a za jeho zvukom stojí Ulf Blomberg. Prišli sme do štúdia a Ulfovi sme jednoducho povedali: “Hej Ulf, dáváme ti absolútnu slobodu, aby si mohol vyskúšať niečo nové čo sa týka zvuku, len prosím ťa zachovaj ho old school a špinavý ako sa len dá.“ Takže by si sa mal skôr asi spýtať jeho, ale pamätám si, že Ulf bol v tomto veľmi úprimný, povedal nám čo si myslí o našich víziách a myšlienkach, vypočul si nás, ale takisto nám vysvetlil a navrhlo, akoby sa veci dali spraviť inak, lepšie.
Nedílnou součástí vaší novinky jsou i texty. O čem pojednávají ty vaše? Kdo je jejich autorem a jak vznikaly? Přikládáte textům velkou váhu?
Väčšinu textov som v podstate napísal ja (Martin) a posunul som ich Joachimovi, ktorý ich upravil a prerobil na svoj obraz (výnimkou je skladba „Suffer“, ktorú Joachim napísal celú sám). Texty boli napísané v čase, keď ma štvalo naozaj veľa vecí. Napríklad náročná výmena členov v kapele, pracovná situácia a podobné veci. Takmer výhradne negatívne vzorce, ktoré sa začali hromadiť až postupne krok za krokom všetko došlo do bodu totálnej frustrácie. No a vypustiť ventil prostredníctvom textov bolo pre mňa skvelou možnosťou, ako ten hnev zo seba dostať. Na debutovom albume sú texty skladieb dôležité, väčšinou sú sústredené na smrť a všetkých jej priateľov. Vždy to pre mňa bola a aj stále je dôležitá téma. Môžete tomu hovoriť, že ide o osobný pohľad zlepený dokopy s témami klasického old school death metalu. Smrť ma bude vždy fascinovať!
Novinka vyšla na CD u Transcending Obscurity Records. Label má v undergroundu velmi dobré jméno a odvádí skvělou práci, o kapelách z jejich je opravdu hodně slyšet. Jak jste s nimi spokojeni vy, jako kapela? Jak jste se vůbec dali s Kunalem Choksi dohromady?
Práca s Kunalom bola už od začiatku skvelá. Ten chlap rozumie konceptu mnohých kapiel a vie, ako ich odprezentovať a spropagovať. Za všetku pozornosť, ktorej sa nám dostáva vďačíme práve jemu a práci s ním. Myslím, že Kunal nás kontaktoval ako prvý s ponúkol nám spoluprácu. Úprimne, kvalita nahrávok, ktoré vydáva je podľa mňa jedna z najlepších na akú som narazil. Je to skvelý človek, s ktorým sa celkovo veľmi dobre spolupracuje. O ňom a jeho vydavateľstve nemôžem povedať krivého slova. Sme veľmi spokojní a šťastní, že môžeme byť súčasťou rodiny Transcending Obscurity!
Určitě se mnou budeš souhlasit, že je vaše hudba hodně ovlivněna kapelami z osmdesátých a devadesátých let. Vypadá to, že jsme vyrůstali na těch samých skupinách. Určitě ale byla nějaká první, která tě inspirovala začít dělat muziku i aktivně. Máš nějakou takovou? A jaké to vůbec bylo, vyrůstat v metalovém Švédsku?
V tomto názore ti samozrejme nebudem oponovať. Niet pochýb, že sme inšpirovaní kapelami ako napríklad Dismember, Entombed, Vomitory, Morbid Angel, Autopsy, atď. Ale veľkou inšpiráciou sú pre nás aj kapely ako Totalt Jävla Mörker, Skitsystem, Nails a bandy im podobné. Podľa môjho názoru, všetky tieto formácie obrovsky ovplyvnila jedna z mojich obľúbených kapiel, ktorou je SLAYER. Vždy to budú pre mňa SLAYER. Ale jednou z tých úplne prvých kapiel boli BLACK SABBATH. Pamätám si, keď som mal 8 rokov a môj otec začal točiť vinyl “Master Of Reality”. To bolo moje prvé stretnutie s „heavy“ muzikou. Ja a Ämir sme vyrástli na juhu Švédska, takže sme nemali veľmi na výber, ako počúvať muziku a baviť sa. A som si celkom istý, že aj ostatní chalani majú podobné skúsenosti s tvrdou muzikou.
V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta.
Úprimne, nikdy som sa veľmi nezaujímal o Spotify a aplikácie jemu podobné. Sám ho síce občas používam, ale preferujem fyzické nosiče ako napríklad vinyl. S tým súvisiac aj chápem, že ľudia tieto služby používajú na propagáciu svojej hudby. Čo ma ale najviac štve je ako Spotify profituje na cudzej muzike a pritom muzikanti zarábajú svojou hudbou tak žalostne málo. Ale keď sa na to pozrieme z iného uhla pohľadu, niektorí hudobníci môžu práve takto získať nejakú formu uznania. Takže moje posledné slová venované mladým ľuďom – fanúšikom by boli takéto: „Áno, počúvajte Spotify, ale nezabúdajte aj podporovať tie kapely, ktoré vás oslovia a kúpte si ich muziku na fyzickom formáte v hociktorej jeho podobe. Podporujte vašu lokálnu scénu!
V poslední době začíná spousta mladých kapel znovu hrát „old school death metal“. Většině to moc nejde, ale pár nových, slušných kapel, které pochopily, o čem to je, se najde. Máš nějakou oblíbenou, u které si myslíš, že má na to, „oživit staré časy“?
Za celú našu kapelu CRAWL môžem s kľudným svedomím povedať, že všetci počúvame najradšej old schoolové kapely, ale samozrejme aj niektoré tie novšie. Nedávno som začal počúvať veci jako Taphos, Bastard Grave, Obliteration, Inculter, či napríklad Feral. Myslím, že vlastne všetky tieto kapely sú zo Škandinávie, haha. Ale je toho ešte oveľa viac, čo práve teraz u mňa frčí. Najviac asi milujem DEATH BREATH. Počul si ich už? Myslím, že nie sú na scéne príliš dlho, ale album “Stinking Up The Night” patrí k mojim najobľúbenejším doskám.
Jak to mají CRAWL s koncertováním? Jak je vůbec náročné uspořádat pro vás šňůru? Držíte se jen Švédska nebo chcete vyrazit i do zahraničí? Vím, je to o penězích, ale pořád si myslím, že koncertování přivede k hudbě nejvíc opravdových fanoušků.
Môžem to povedať takto; nejaké veci sú v štádiu riešenia a dúfame, že už čoskoro budeme hrať mimo Švédska. Musíte len zostať naladení a sledovať naše stránky. Ale ak by sme dostali ponuku hrať mimo Švédska, tak by sme ju jednoznačne zvážili. A áno, samozrejme, je to aj otázka peňazí, ale my v kapele sme dá sa povedať DIY - chalani, takže na tomto fronte by nemali byť žiadne problémy.
Co chystají CRAWL v nejbližších měsících? Uvidíme vás někdy i v Čechách? Pevně v to věřím!
V nasledujúcich mesiacoch plánujeme trochu spomaliť, máme za sebou niekoľko úspešných vystúpení vo Švédsku v rámci nášho „mini-release turné“. Takže áno, nasledujúci rok bude dúfam pre nás znamenať oveľa viac koncertov, aby sme vám predstavili náš špinou nasiaknutý death metal! Možno budú aj nejaké nové skladby, uvidíme...
Diky chlape, strašne radi by sme si zahrali u vás v Českej republike!
Děkuji moc za rozhovor, přeji vám co nejvíce prodaných nosičů, spoustu oddaných fanoušků a ať se vám daří i v osobním životě.
Ďakujeme za tvoj čas obetovaný tomuto rozhovoru! Skål!
Ave CRAWL! Greetings to Sweden. How are you? Ever since I'm following your social networks, I think now you are experiencing great times. You've joined Transcending Obscurity Records, and everywhere I have read about your new album just the superlatives. Your new record is great. Your work and determination bear its fruit. How do you feel right now?
Hey man! Im fine, little bit tired after this weekends headbanging in Stockholm! I‘m feeling pretty satisfied over all the positive response from “Rituals“! It’s been a great ride after our release so far and can’t wait to see what more it will hold for us.
Let’s go to talk about the new record „Rituals“, our readers must be very curious. How the record was created? How long did you record it? How exactly CRAWL writes the new material?
Well, the record was recorded, mixed, mastered in Husqvarna at Hobo Records, we had the great opportunity to work with Ulf Blomberg. The process in the studio was really fast and productive, I think we recorded drums, bass and guitars in just 4 days. Due to the circumstances by the absence of both bass player and singer it was just us 3 people in the studio.
Me and Ämir is always jamming when we creating new material. The riffs and beats are always pretty much in focus. Is the d-beat serving the riff? Could we play it faster or should we slow it down? Too simple? To technical? Questions like that always pops up. But you know, in the end, we always land in the most simple, aggressive and primitive riffs.
The new record is decorated with nice cover art. Who is an author and how have you been choosing this motive?
The artwork is created by Jonas Holmberg from This Gift Is A Curse. Well, we know Jonas, he had done our artwork before on our two EP’s (I: Serpents & Worship Death) so the choice from our side was pretty obvious. And like I said to others before, it always seems that Jonas understand the concept behind Crawl. Really talented and nice guy. I just talked to Jonas and quickly explained the concept behind Crawl and he kind of took it from there and created “Rituals” in his own interpretation.
The sound is also really great. It is dark, cold and sharp at the same time. In which studio did you record the music? Did you have the "last word" concerning the resulting sound, mastering and so on?
Yeah thanks man, we recorded the album in Hobo Records and Ulf Blomberg was the man behind the sound. We came into the studio and like: “Hey Ulf, feel free to try new things and stuff audio-wise, but just keep the sound old school and filthy as fuck”. You have to ask Ulf about that but I remembered it as Ulf as honest and said what he thought about our vision and idea but also listened to us.
The lyrics are also an integral part of your record. Where did you take inspiration for specific topics? Could you reveal us who is an author of the lyrics and how they were created? Do the lyrics have big value in your music?
Actually it was I (Martin) who wrote mostly of the lyrics and I gave them to Joachim who corrected them and made them his own (Exeption is “Suffer” who Joachim wrote all by himself). The lyrics were created at a time when so many things pissed me off. It was a difficult change of members, job situations and stuff like that. Just negative patterns who build up for me, brick by brick, to the point that things felt so fucking frustrating. For me it was pretty nice to have the opportunity to open that ventile through the lyrics. In “Rituals” the lyrics is important because it’s mostly focused on death and all his friends. That’s kind of the theme here and has always been for me. You can say it’s personal issues blend with some more classical old school lyrics! Death do always fascinates me.
The new album was released by Transcending Obscurity Records. This label has a very good name in the underground scene and does a very good job. How you are actually satisfied with Transcending Obscurity Records as a band? How exactly did you bind together with Kunal Choksi?
Well, the work with Kunal has been great from the start. This man understand the concept of many bands and just how to promote them. Much of the attention we got is thanks to Kunal and his work with us. I think it was Kunal who contacted us and offered some collaboration. The quality of the stuff he releases is honestly one of the best quality I have ever come across. He is a great man and easy to work with from our point of view. I have nothing but good things to say about him and his label. We are very satisfied and glad to be a part of the Transcending Obscurity family!
I’m sure you will agree with me, that your music is very influenced by the bands from the eighties and nineties. It seems like we were growing up with the same metal bands. But I’m sure there is one first band, which inspired you to start play and write music actively. Which one was it? How was it, to grow up in the metal Sweden?
I’m not going to argue on that point. There’s no doubt that we are influenced by bands like Dismember, Entombed, Vomitory, Morbid Angel, Autopsy etc. But we also take big inspiration of bands like Totalt Jävla Mörker, Skitsystem, Nails and stuff like that. For me all these bands have taken great influence from one of my favorite band who is Slayer, It’s always been Slayer for me. But one of the absolute first band was Black Sabbath. Remember when I was like 8 years and my dad started to spin “Master Of Reality” on vinyl. That’s my first encounter with “heavy” music. Me and Ämir grew up in the south of Sweden so it was not so much to do other than listen to music and hang out. Pretty sure the other guys in the band have similar experiences with “heavy” music.
Nowadays, most of the music fans download new albums from the internet and use only their digital form. What do you think about this problem? I’m interested in your view, from the sight of the musician?
Honestly I’d never cared so much about Spotify and stuff liked that. I use it myself but do always prefer physical formats as vinyl. With that said I understand that people use these services to promote their music. What pisses me off is the profit Spotify makes on others music and how low earning the artists get. But from another point of view maybe some artists get some form of recognition due to the services of the internet. So my last words to the youngsters out there would be: Yeah, listen to Spotify, but don’t forget to support those bands you really dig and buy their music in physical format in every way you can. Support your local scene!
Lately, a lot of young bands start to play “old school death metal” again. Most of them are not very good, but there are some, who really understand the message of this old genre. Do you have such favorite band, about which you think it has a potential “to resurrect the old times”?
In Crawl I can pretty much say that we all listens to old school bands but even newer bands. Lately I have really started to dig bands like Taphos, Bastard Grave, Obliteration, Inculter and also Feral. I think they are pretty much all from Scandinavia, haha. But there so much more, but that’s the bands I listen to right now. I do fucking love DEATH BREATH. Have you heard them? I think they are no longer active but the “Stinking Up The Night” album is one of my favorites all time.
What about the CRAWL and concerts? How demanding is to organize a tour for you? Do you preferentially “hold” to Sweden or would you like to go also abroad? I know, behind everything are the money, but still, I think, the concerts can bring more true fans to your music.
I can put it like this; Things are brewing and we are hopefully going to play outside Sweden. You have to stay put and look out for us. But yeah, if we got an offer to play outside Sweden we would absolutely consider it. Yeah, it’s a question about money but we are pretty much DIY-guys in the band so shouldn’t be any problems on that front.
What CRAWL is planning for the next few months? Will we have the possibility to see you in the Czech Republic? I strongly believe!
Well, we are going to take it pretty slow these coming months, we just have some successful gigs in Sweden from our “mini-release tour”. So yeah, next year hopefully means more gigs and more searmon of our filth infused death metal! Maybe some new songs too, maybe..
Thanks dude, we would absolutely want to play in Czech Republic!
Thank you for the interview, and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and a lot of happiness also in personal life.
Thank you for taking your time to interview us! Skål!
CD 2018, Deformeathing Production for english please scroll down Polámané kosti, prašivý odér shnilých ostatků. Rakve, poházené kolem. Neznalému člověku by se ihned zvedl žaludek a zalkl by se hnisem. My, kdo věříme ve starý plesnivý death metal, pookřejeme. Tahle kobka by mohla vyprávět dlouhé příběhy plné utrpení, strachu, chladných těl i smrti. Každý návštěvník projde postupně několika fázemi rozkladu. Umírání, přechod na druhou stranu do země stínů, pomalé odpadávání masa od kostí, přeměna v prach a nakonec následuje hudba ETERITUS. Polské ozvěny ze záhrobí. V pořadí druhé dlouhohrající album s názvem "Order of Death" je dokonalou esencí procesů, které následují po vaší smrti. Hnilobou zavánějící zvuk, vokál nasáklý chorobami a riffy, které opravdu lámou kosti. Už jste někdy drtili palicí staré lebky? Pokud ne, tak máte možnost.
"Order of Death" je albem, které čerpá z toho nejlepšího death metalu z devadesátých let. Skandinávská škola se zde potkává s holandskou i britskou. Není to ale tolik důležité, hlavní je způsob, jakým ETERITUS tyto smrtící vlivy uchopili. Nahrávka je neskutečně uvěřitelná, opravdová, rezavá jako surové železo, tlející ve starých hrobech. Pokud jste někdy měli sněť, případně se vám zanítil dlouho neléčený vřed, tak asi víte, o čem mluvím. Dáma s kosou stojí na každém rohu a čeká na jakékoliv vaše pochybení. Stačí chvilka nepozornosti a přijde si pro vás. Pokud se chcete připravit na to, co bude následovat po životě, tak poslouchejte desku "Order of Death". Vezměte kladivo a vydejte se se sluchátky na uších do nejbližší kostnice. Poctivá smrtící práce, kterou předvádějí s elegancí starých hrobníků ETERITUS, musí být náležitě oceněna. Důkazem, že se jedná o skvělý smrtící kov, je pro mě mrazení v zádech, chlad pronikající do morku kostí a mozek, vařící se ve vlastní šťávě. Old school death metal, u kterého shnijete zaživa!
Asphyx says:
Broken bones, scorching odors of rotten remains. Coffins around. To someone would immediately turn his stomach and bite with pus. We who believe in an old moldy death metal will be slaughtered. This cell could tell long stories full of suffering, fear, cold bodies, and death. Each visitor will go through several phases of decay. Dying, track to the other side to the empire of shadows, slow dropping of flesh, turning into dust and eventually following ETERITUS music. Polish echoes from the tombs.
The second long-running album called "Order of Death" is the perfect essence of the process that follows after your death. A rotten sound, a vocal squeezed with diseases and riffs that really break the bones. Have you ever crushed old skulls? If not, you can.
"Order of Death" is an album that draws from the best death metal of the 1990s. Scandinavian school meets Dutch and British school. But this is not so important, the main thing is how ETERITUS grasped these deadly influences. The recording is incredibly believable, real, rusty as the raw iron melting in the old tombs. If you ever had a sneezing or if you have a long-lasting ulcer, then you probably know what I'm talking about. A lady with a scythe stands on every corner and waits for any of your mistakes. Just a moment of inattention and she will come for you. If you want to get ready for what's after life, so listen "Order of Death". Take the hammer and head to the nearest ossuary. The honest deadly work performed by the Eteritus must be appropriately valued. Evidence that this is a great lethal metal is for me cold in my back, the cold penetrating through the bon es and the brain boiling in its own juice. Old school death metal, which let you rotten while you live!
o ETERITUS na DEADLY STORM ZINE/ about ETERITUS on DEADLY STORM ZINE:
ENTER THE ETERNAL FIRE FEST 2019 – první kapely
/ start předprodeje (1)
19.-20. 7. 2019, Volyně – areál koupaliště
Zdravíme všechny fanoušky UG metalu!
Je nám ctí vám představit první várku kapel,
které se v červenci 2019 objeví na 5. ročníku Enter The Eternal Fire Festu, pro
který už se vžila zkratka ETEF. Stejně jako letos, i příští léto dáme prostor celkem
18 kapelám, z nichž první polovinu odtajníme právě dnes!
Filozofie festivalu je od počátku pevně
zakotvena – jedná se o UG akci s příjemnou návštěvností (letos okolo 700 lidí v
areálu kam se dá na krev namačkat cca 1500), kde vystupujíkapely všech extrémních metalových žánrů, s
mírným akcentem na black a death metal. Rozhodně od nás nečekejte žádné „core“,
„post“, „nu-metal“ záležitosti, taktéž politika (čti pravo-levá debilita) a
podobné nesmysly zůstávají stranou... ETEF je metal prověřený časem, ve své
původní ryzí kráse! Ostatně posuďte sami:
Koho lze označit jako zakladatele dark metalu?
Samozřejmě AETERNUS, norskou skupinu, která sousloví dark metal začala
používat jako první a má na něj v uvozovkách patent. Roky se pohybuje na
rozhraní death a black metalu, v životopise má i českou stopu u první oficiální
nahrávky, kterou jim v roce 1995 vydalo tuzemské vydavatelství View Beyond. Odté doby ušla kapela dlouhou cestu, která ji v
červenci 2019 zavede i do Volyně. Máme z této akvizice velkou radost a věříme,
že na stejně vlně s námi budou i fanoušci temného kovu.
Podobně letitou kapelou jsou i ENTHRONED,
kteří vznikli ve stejném roce jako AETERNUS, tedy v roce 1993. I tihle raraši
už za sebou mají čtvrtstoletí existence, úctyhodných deset alb na kontě a nikdy
nesešli z cesty lemované obrácenými kříži, lebkami a plameny. Černý kov v
jejich provedení čpí peklem a věříme, že jejich spektakulární vystoupení plné
mrazivých riffů a šíleně rychlých bicích uhrane všechny příznivce zlého black
metalu. Těšíme se a těšte se i vy!
Naše náklonnost ke kapelám z Balkánu je
všeobecně dobře známa, letos se nám opět podařilo přivábit do Volyně
nejvýraznější srbskou blackovou skvadru THE STONE! Zase více než dvacet
let na scéně, pořád ve formě, kterou pravidelně prokazují na koncertech napříč
Evropou. Těšte se na parádní srbský nálet, a dokonce zdvojený. Ze stejné země
přijedou i MURDER, kteří fičí v thrash/blackovém tempu a pohání je
mlátička Honza Kapák (MASTER´S HAMMER, BOHEMYST, ex-AVENGER).
Ještě jižněji než Srbsko leží Malta. A z tohoto
malého ostrova nám přijedou svou horkou krev ukázat taky dvě kapely. Dáváte-li
přednost melodickému black metalu a ženským démonickým vokálům, jsou MARTYRIUM
ideální volba. Bezesporu největší kapela maltské historie rozehraje působivé
divadlo, to smrtonoši BOUND TO PREVAIL přivezou zběsilý death metal s
načernalým odérem.
A jsme u tria domácích kapel…
DEBUSTROL aneb synonymum pro český thrash metal.
Třicet let a ještě nějaký ten pátek k tomu už to drtí v rychlém tempu a neberou
si servítky. My jsme na DEBUSTROL a podobných kapelách vyrostli a doufáme, že
jejich set si užijí nejen „senioři“, ale i mladší ročníky. Totální thrashmetalový
masakr!
YTIVARG je oživlá kapela kytaristy F.C. Ten po rozpadu
ISACAARUM vykopal z hrobu někdejšího frontamana Miculu Parvu, doplnil sestavu
mladší krví a opět se vrhl na „elektrický“ grind/black, ze kterého by měl
radost i Nikola Tesla.
BOHEMYST… Snad už jste si zvykli. (úsměv) Je to prostě
fakt, oheň AVENGER uhasl, aby z jeho popela vstali BOHEMYST. Bohemian
darkmetalový ansámbl tvoří členové pořadatelského týmu, tudíž je na místě
skromnost… (úsměv) Ale vězte, že do toho jako vždy dáme všechno, co umíme. Jako
reference snad můžeme uvést kapely, ve kterých členové BOHEMYST fungují či
fungovali: MASTER´S HAMMER, DARK ANGELS, DESIRE FOR SORROW, POTHEAD, BLACK
RAIN...
AETERNUS (norwegian dark metal, Norsko)
ENTHRONED (black metal, Belgie)
THE STONE (black metal, Srbsko)
MURDER (black/thrash metal, Srbsko)
MARTYRIUM (melodic black metal, Malta)
BOUND TO PREVAIL (death metal, Malta)
DEBUSTROL (thrash metal, Česko)
YTIVARG (grind/black, Česko)
BOHEMYST (bohemian dark metal, Česko)
+ dalších devět kapel rozličných metalových
žánrů
Souběžně s první várkou kapel také spouštíme
předprodej vstupenek. Stejně jako minule, i tentokrát postupně uvolníme 4
limitované, cenově odstupňované edice. Lístky v rámci první várky lze pořídit
za krásných 499 Kč – objednávky přijímáme na emailu info@etef.cz .
ETEF dramaturgicky navazuje na legendární Open
Hell Festy (8 ročníků v letech 1998-2005) i Metalfesty Volyně (2 ročníky,
2010-2011), na předchozích čtyřech ročnících (2015-2018) se představila řada
renomovaných formací nejen z České republiky, např. MASTER´S HAMMER, ROOT,
HYPNOS, INFERNO, KRYPTOR, BRUTALLY DECEASED, LAHAR, AVENGER, TORTHARRY a další,
ale i ze zahraničí, mj. IMPALED NAZARENE, ASSASSIN, DEMONICAL, FLESHCRAWL, LOUDBLAST,
DER WEG EINER FREIHEIT, THE STONE...
Nespornou devizou festivalu je místo konání –
překrásný areál prvorepublikové městské plovárny ve Volyni je natolik unikátní,
že Ministerstvo kultury jej nedávno vyhlásilo kulturní památkou, jakožtojedinou svého druhu v republice.
Jelikož se jedná o hudební akci, zcela zásadní
důraz klademe i na bezkonkurenční ozvučení akce – pro příští rok opět využijeme
služeb osvědčené firmy Drábsound (masakr zaručen!!).
Na místě bude tradičně několik dister s
metalovými nosiči, oblečením a dalšími artefakty. Chybět nebude pestrý výběr
jídla i piva za bezkonkurenční ceny, bez front, bez žetonů, bez zbytečných
omezení.
To je z našeho tábora prozatím vše, zachovejte
nám přízeň a sledujte naše informační kanály pro aktuální informace.
ETEF = (old school metal +
přívětivé prostředí prvorepublikového koupaliště + rodinná přátelská atmosféra
+ levné občerstvení /pivo 25 Kč/ + stanování zdarma přímo v areálu + parkování
zdarma max. pět minut pěšky) = zábava pro metalové tradicionalisty!
Islandští náladotvůrci SÓLSTAFIR jsou prakticky jméno samo o sobě. Těžko hledat více rezonující kapelu na tak úzké a komorní scéně. Nicméně s přibývajícími záseky do jejich diskografie, si budují stále pevnější jméno napříč širokým žánrovým spektrem. O jejich ojedinělosti a dokonalém muzikantském umu se budeme moci přesvědčit příští rok hned dvakrát, a to jak v Čechách, tak na Slovensku. Předešlé turné SÓLSTAFIR se zaměřovalo především na nejnovější počin s názvem Berdreyminn, nyní se však dočkáme i dalších skvostů, jako například Fjara, Draumfari, Silfur-Refur, nebo Miðaftann. Nenechte si ujít nádherné hudební, ale i vizuální zážitky v podání islandského melancholického kolosu SÓLSTAFIR!
CD 2018, Ván Records for english please scroll down Lidská fantazie nezná hranic. Dokážeme se dlouhé hodiny toulat v myšlenkách. Mozek je jako vesmír, který nemá konec. Občas nás pohltí tíseň, často bez zdánlivého důvodu. Nejednou je vše kolem černé a bojíme se zavřít oči, protože v našich snech a představách ožívají noční můry, zlé přízraky i smutek. Podobné stavy lze těžko popsat slovy, co ale vím je, že hudba je dovede vyjádřit o hodně lépe. Kupříkladu takoví němečtí SULPHUR AEON, kteří se zaobírají temným světem H.P. Lovercrafta, dokáží podobné pocity vyjádřit velmi dobře. Snem asi každé kapely je vytvořit si svůj nezaměnitelný rukopis, vlastní výraz, který odliší jejich tvorbu od jiných. SULPHUR AEON jsou jasně rozpoznatelní a to hlavně díky originálně vystavěným skladbám a podmanivé atmosféře. Nálada novinky je i letos velmi pochmurná a ze stínu nevyjdete ani u jedné skladby.
"The Scythe of Cosmic Chaos" je deskou, která opravdu vychází ze samé podstaty neuchopitelnosti vesmíru. Je svým způsobem vznešená, lehká a těžká zároveň. Pokud jste se někdy dívali na špinavou řeku, na jejichž vlnách se vznáší nafouklé tělo mrtvoly, tak asi víte, o čem píšu. Do novinky je třeba se dostávat postupně, pomalu, nechat ji na sebe působit jako zákeřný jed. Pokud máte rádi mix deathu a black metalu zabalených v temných náladách, tak neváhejte. Album asi nebude pro každého, rozhodně se nejedná o lehký poslech, ale garantuji vám, že pokud vydržíte a otevřete svoji mysl, budete nakaženi a prokleti jako já. Představte si šedivé ráno, déšť a smutnou ulici. Za každým rohem čeká přízrak, hororová scenérie rozbřesku. Smrt toulající se městem, smrt utíkající lesem, smrt toulající se vesmírem. Dopřejte si i vy svoji pravidelnou dávku jedu! Vynikající nahrávka!
Asphyx says:
Human imagination don't knows boundaries. We can long hours to roam in thoughts. The brain is like a universe that does not end. Occasionally, we are depressed, often without an apparent reason. Everything around is black and we're afraid to close eyes, because in our dreams and visions, nightmares, evil moods and sadness come to life. Such moods can hardly be described in words, but what I know is that music is able to express them much better. For example SULPHUR AEON from Germany, who are looking into the dark world of H.P. Lovecraft, they can express such feelings very well.
The dream of every band is to create an unmistakeable handwriting, a self-expression that distinguishes their work from others. SULPHUR AEON are clearly recognizable, especially thanks to the original compositions and captivating atmosphere. The mood of novelty is also very gloomy and you will not go out of the shadows even with one song.
"The Scythe of Cosmic Chaos" is a record that really comes out of the very essence of the universe's impenetrability. Record is in some noble way light and heavy at the same time. If you've ever been looking at a dirty river where the bloated bloody corpses float, you probably know what I'm writing about. The news needs to be taking gradually, slowly, letting it act like a malicious poison. If you like the mix of death and black metal packed in dark moods, do not hesitate. The album probably will not be for everyone, certainly not a light listening, but I guarantee that if you hold out and open your mind you will be infected and cursed like me. Imagine a gray morning, a rain and a sad street. Behind every corner is a spectre, a horror scenery of dawn. Death flowing through the city, death running through the forest, death roaming the universe. Treat yo urself to your regular dose of poison! Outstanding record!
TRACKLIST
1. Cult of Starry Wisdom (6:02)
2. Yuggothian Spell (5:11)
3. The Summoning of Nyarlathotep (6:14)
4. Veneration of the Lunar Orb (5:13)
5. Sinister Sea Sabbath (9:25)
6. The Oneironaut - Haunting Visions within the starlit Chambers of Seven Gates (6:34)
7. Lungs into Gills (5:54)
8. Thou shalt not speak his Name (The Scythe of Cosmic Chaos) (6:53)
