DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 11. července 2019

Recenze/review - LVCIFYRE - Sacrament (2019)


LVCIFYRE - Sacrament
EP 2019, Dark Descent Records

K uctívání zkažené krve, pochmurných nálad a smrti došlo poprvé již dávno. Alespoň v death metalu to tak platí. Těch kapel, které se snaží navázat na odkaz INCANTATION, AZARATH, ANGELCORPSE a vlastně svým způsobem i BEHEMOTH, je poslední roky velké množství. Každý se snaží hrát nesrozumitelně, vytvářet podivné nálady, škvařit nás v pekle. Nutno rovnou napsat, že britští LVCIFYRE patří v tomto stylu k jedněm z nejlepších. Ono totiž pořád platí, že můžete být sebedokonalejší muzikanti, ale pokud neumíte napsat dobrou a zajímavou skladbu, je vám to více méně na nic.

LVCIFYRE na to jdou po svém. Nebojí se klidných, strašidelných pasáží, milují změny tempa, s klidem si vystřihnout i cover od Kat (Morderca). Nijak nevybočují v tom, co už vytvořili na předešlých albech, možná se lehce posunuli k větší přehlednosti. Každopádně, pořád neskutečně smrdí sírou a pro poslech musím mít klid a náladu. 



LVCIFYRE i na "Sacrament" staví na klasických základech, které kdysi položili MORBID ANGEL, IMMOLATION, INCANTATION. Vše dále rozvíjejí a ocitají se v oblastech, ve kterých se pohybují třeba takoví ENTHRONED, AORATOS, WRATHPRAYER, DIOCLETIAN, ARCHGOAT, IMPETIOUS RITUAL, TEITANBLOOD, GRAVE MIASMA, DEATHSPELL OMEGA. Nicméně musím napsat, že mě novinka neoslovila tolik, jako předešlé dlouhohrající počiny. Občas mi totiž přijdou Britové lehce vyčerpaní, skladby jakoby ztrácely potřebný tlak. Možná je to tím, že mi na recenze poslední roky chodí desítky podobných kapel, nevím, každopádně něco tomu chybí. Pořád se sice jedná o první ligu, jsem rád, že jde jen o čtyři skladby a jeden cover. Je to momentálně tak akorát, co jsem schopen vstřebat. Ale ano, krev je stále zkažená, z katakomb se ozývají podivné skřeky. Smrt tu pořád všude okolo je. Velmi dobře!



sumarizace:

Okultní death metalisté LVCIFYRE na svém EP jasně pochopili základní myšlenku zla. Album je napěchované tmou, špínou, hnisem. Připomíná nekonečnou bažinu, plnou hnijících utopenců. Každým dalším poslechem vás stahuje do svého nitra a vy máte sto chutí podlehnout nihilismu. Líbí se mi smutné vrstvy kytar i syrová nálada celé nahrávky. "Sacrament" je jako četba ze starých spirituálních knih. Plazí se pomalu jako had, čekající na svoji oběť. Během společných setkání jsem jako uhranutý, prokletý, vyhoštěný z tohoto světa. Procházím se záhrobím, nasávám šedivou atmosféru a těším se na každý další song. Death metal v tomto provedení bude dělat dobře všem, kdo mají rádi onen svět. Smrt je opravdu hodně blízko! Podává vám ruku a vy přijímáte. Tahle okultní seance se určitě povedla! Temná, death metalová nahrávka, která vyvolává duše dávno zemřelých. Skvěle!


Asphyx says:

Occult death metallers LVCIFYRE clearly get the basic idea of ​​evil on their EP. The album is full of darkness, dirt and pus. it recalls the endless swamp full of rotting drowned bodies. It pull you down into its mind with each next listening and you want to go down the nihilism. I like sad sounds of guitars and raw mood of the record. "Sacrament" is like reading from the old spiritual books. It is crawling slowly like a snake waiting for its victim. During the common meetings I'm bewitched, cursed, expelled from this world. I'm walking in the beyond, I'm soaking up the grey atmosphere and I'm looking forward to the next song. Death metal in this way will do well to all who loves the other world. Death is really close! It gives you its hand and you take up. This occult seance was succeeded! Dark, death metal record, which invokes souls of long dead. Great!

Rozhovor - VOMITORY - Neplánujeme psát ani nahrávat žádnou novou hudbu.


Rozhovor s legendární death metalovou skupinou VOMITORY ze Švédska.

Odpovídal  bubeník Tobias Gustafsson, děkujeme!

Přeložila a otázky připravila Petra, děkujeme!

Velmi děkujeme Martině Cooper a Lence za realizaci tohoto rozhovoru!

Ahoj Tobias! Takže to vypadá tak, že VOMITORY jsou spět! Proč jste se vlastně rozhodli vrátit na scénu?

O návratu jsme začali mluvit po naší provizorní show v roce 2017. Měli jsme speciální vystoupení na festival Summer Breeze na počest Michaela Trengerta, manažera vydavatelství Metal Blade, který zemřel v roce 2013. Michael byl mimo to zapojen i do organizace festivalu Summer Breeze. Byl to také on, kdo podepsal smlouvu mezi Metal Blade a VOMITORY. Takže v těch letech jsme s ním spolupracovali opravdu úzce. 

Takže v roce 2017, kdy Summer Breeze festival oslavoval své 20. výročí, se rozhodli organizátoři udělat speciální pódium na počest Michaela a oslovili nás, jestli bychom neudělali vystoupení na jeho památku. Samozřejmě jsme souhlasili. Musím říci, že jsme nikdy neplánovali se znovu dát dohromady. Ale pak přišla tahle nabídka a bylo to něco co jsme cítili, že bychom měli udělat, protože Michael pro VOMITORY udělal opravdu mnoho. 

Takže jsme odehráli ten koncert a zjistili jsme, že si to fakt užíváme. A tak jsme se začali bavit o tom, že bychom měli něco naplánovat na rok 2019 k 30. výročí založení kapely. Minulý rok na podzim nebo možná i dříve jsme diskutovali o nějakém dočasném návratu. Nakonec jsme se dohodli, že to uděláme, protože když jsme hráli na Summer Breeze, znělo to velmi dobře, moc nás to bavilo a tak jsme se rozhodli tento “výroční návrat” uskutečnit. Ale neplánujeme psát ani nahrávat žádnou novou hudbu, letos si zahrajeme živá vystoupení, abychom se pobavili.


Po tvých posledních slovech, řekl bys jestli je něco nového u VOMITORY, máš pro nás nějaké novinky? 

No vlastně ano. Novinkou je, že s koncerty budeme pokračovat taky příští rok, haha. Původní rozhodnutí hrát spolu bylo pouze pro tento rok, ale zájem ze strany promotérů o naše vystoupení byl tak veliký, že bychom to kapacitně letos vše nezvládli. Také jsme chtěli hrát i na místech, kde jsme před tím nebyli. Zároveň si naše shledání užíváme více, než jsme čekali, takže nevidíme žádný důvod, proč příští rok nepokračovat. Ale příští rok nebudeme hrát tolik koncertů jako letos. Takže to jsou poslední novinky z VOMITORY tábora. 

Asi jsi už na to odpověděl v první otázce, ale řekni to teda definitivně, neplánuje VOMITORY skládat novou muziku, nový album? 

Ne, nic nového neplánujeme. Žádná nová hudba, či album v plánech není. Jak jsem řekl, dali jsme se dohromady jen dočasně k 30. výročí. Ale nikdy neříkej nikdy. Když jsme se v roce 2013 rozpadli, říkali jsme, že tento rozchod je definitivní, že se nikdy nedáme zpět dohromady. Ale očividně se tak stalo, takže já tedy neříkám nikdy, ale opravdu nemáme žádné plány psát novou hudbu. 

Takže teď jezdíte tour k 30 výročí a v příštím roce teda jde jen o pokračování? 

Ano, protože zájem o VOMITORY je opravdu výrazně větší, než jsme čekali. Od fanoušků, nebo promotérů festivalů a koncertů. Opravdu cítíme obrovskou pokoru. A dostali jsme šanci hrát na místech, kde jsme před tím nikdy nebyli. Například v září jedeme poprvé do Jižní Ameriky, což je prostě skvělé. 

V květnu jsem se účastnila festivalu Netherlands Deathfest, kde jste taky hráli a musím říct, že to bylo vůbec jedno z nejlepších vystoupení! Užili jste si celý festival nebo jste zůstali jenom v den, kdy jste hráli?

Přijeli jsme tam den předem, v sobotu večer. Viděli jsme pár kapel v neděli, potkali mnoho přátel, byla to super party. Je to skutečně skvělý festival a Tilburg je moc pěkné místo:)).

Takže jste viděli několik vystoupení. Které bylo nejlepší?

Mnoho vystoupení jsem neviděl, ale nejvíc se mi líbily PROSTITUTE DISFIGUREMENT a UNLEASHED. 


Když se VOMITORY v roce 2013 rozpadli, založili jste novou kapelu CUT UP. Pokračujete také v těchto dnech s CUT UP nebo je tento rok na prvním místě VOMITORY?

Budeme samozřejmě pokračovat i s CUT UP. Nyní jsme dokonce začali psát hudbu pro naše třetí album. Nevím přesně kdy budeme nahrávat, nebo kdy to budeme vydávat, ale určitě to bude v průběhu příštího roku. 

To je skvělé slyšet, těšíme se!

Jak to vlastně máte, žijete ve Švédsku v jednom městě? Je pro Vás lehké se střetnout, zkoušet, psát novou muziku? Jak vlastně skládáte nový materiál, spolu nebo odděleně? 

Ne, nežijeme v stejném městě, ale tři z nás žijí v té samé oblasti a čtvrtý dojíždí 45 hodin. Teda hodin, minut jsem chtěl říct.:))

No kdyby dojížděl 45 hodin, tak žije někde pod Římem… smích. 

Takže je pro nás docela jednoduché sejít se na zkoušku. Teď tedy nepíšeme nic nového, ale řekl bych, že před tím jsme skládali každý zvlášť. Pak jsme to ve zkušebně přehrávali ostatním. Pokud bylo ještě potřeba něco upravit, pracovali jsme na tom spolu. Pak byly k písním napsány texty, většinou je psal Erik. 


Vím, že to muže být vyčerpávající, ale mohl bys zkusit říct pár slov ke každý desce? Možná nějaký příběh na pozadí. Která z nich byla pro vás nejdůležitější, pokud ovšem je možné vůbec vybrat jednu?

Tohle je nudná otázka:)). 

Naše nejvíc důležité album je nepochybně naše první. Myslím, že první album je asi nejdůležitější pro každou kapelu. Nevím, ale miluji všech 8 VOMITORY alb z různých důvodů. 

Vydání prvního alba, RAPED IN THEIR OWN BLOOD, bylo pro nás velkou úlevou. Nejen proto, že jsme konečně měli venku debutové album, ale polovina materiálu byl starší materiál. Byly to skladby, které jsme před tím měli na demech v nějaké formě. Bylo fajn je konečně nahrát, vydat je a zbavit se jich, haha. Víš, co tím myslím. Prostě mít možnost začít dělat na nových věcech, protože jsme je hráli fakt dlouho. Také si myslím, že je mezi prvním a druhým albem docela slyšet vývoj, co se týče zvuku i stylu. 

Na druhé album, REDEMPTION, jsme neměli dost materiálu, když jsme šli nahrávat do studia. Takže jsme byli pod velkým tlakem. Ještě když jsme byli ve studiu, jsme zvažovali možnost, že vydáme jen mini LP. Ale pak jsme ještě ve studiu složili dalších pár skladeb a zařadili jsme jeden cover od GOD MACABRE, takže s menšími těžkostmi, ale vše jsme dokončili.

Třetí album, REVELATION NAUSEA je velmi důležité album. Je to první album, které jsme vydali pod Metal Blade Records. Právě jsme s nimi podepsali smlouvu v roce 1999. Také je to první album, na kterém hrajeme ve čtyřech. Před tím nás bylo pět. Na tomto albu byl poprvé Erik jako vokalista. Zároveň toto album prezentuje styl VOMITORY, díky kterému jsem se proslavili. Na tomto albu jsme si v podstatě upevnili náš styl. 

BLOOD RAPTURE bylo také velmi úspěšné album. S ním jsme jeli pár tour v roce 2000. Vlastně s tímto albem jsme jeli měsíční evropské turné společně s AMON AMARTH. Vlastně to nebylo úplně úspěšně turné, řešili jsme problémy se špatným prodejem lístků, měli problémy s penězi. Jinak to turné bylo skvělé, fanoušci nás přijímali dobře, také jsme navázali mnoho přátelství. Bylo to poprvé co se VOMITORY potkali s AMON AMARTH. Od té doby jsme pořád přáteli. Byla to skvělá zkušenost. 

Podívejme se na album číslo 5. myslím si, že PRIMAL MASSACRE je malinko přehlížené album. Na Revelation Nausea a Blood Rapture jsme měli skvělou odezvu. Recenze nebyly tak dobré jako u předchozích alb, ale stejně, když to teď poslouchám, tak si myslím, že to album je skvělé. Je na něm mnoho výborných skladeb. Také to bylo poslední, na kterém hrál kytarista Ulf Dalegren, rok po vydání opustil kapelu. 

V roce 2006 ho nahradil na kytaru Peter Östlund a napsali jsme naše šesté album TERORIZE BRUTALIZE SOMODOMIZE, což si myslím, že náš asi nejvíc brutální počin. Nejen co se týče produkce, ale i obal alba je pěkně nechutné. A i proto toto album miluju. Je to Petrovo první album s VOMITORY. 

Naše sedmé album CARNAGE EUPHORIA vydané v roce 2009 značilo 20 výročí kapely. Ten rok jsme jeli evropské turné s MALEVOLENT CREATION, co byla taky skvělá zkušenost. Taky máme díky tomu turné mnoho přátel z kapely. Byli to skvělé časy. Z různých důvodů je toto album asi moje nejoblíbenější. Líbí se mi zvuk, diverzita skladeb… 

Poslední, které jsme nahráli OPUS MORTIS VIII. Co o něm říci? Je to také velmi dobré album, ale nějak nevím, co o něm říci speciálního. Je asi nejvíce “čistě” znějící z naší tvorby. Tehdy se nám to líbilo, ale když to poslouchám teď, myslím si, že možná zní až moc čistě. Mělo být malinko hrubší a brutálnější. Ale stejně je to dobré album. 


Mohl bys popsat váš vztah s bratrem? Jste spolu v kapele víc než 25 let. Jako podobný případ mně napadají už jen bratři Tardyovy z OBITUARY, haha. Je někdy těžké strávit spolu tolik času nebo spolu vycházíte dobře?

S bráchou vycházíme dobře. Nejsme spolu posledních 25 let jen v stejné kapele, ale taky v stejném životě. Což je v mém případě 45 let.:)) Nikdy jme neměli problém. Když jsme vyrůstali, obzvláště v rané pubertě, měl Urban samozřejmě své přátele, já jsem měl své, ale jak jsme stárli a začali hrát spolu, začali jsme mít i stejný okruh přátel. Stejný metalový gang:)). Vždy to pro nás bylo velmi jednoduché spolu vycházet. Samozřejmě, že čas od času jsme se štvali a to je s bráchou snadnější se naštvat než na cizí lidi:)). Ale čím jsme byli starší, tím lépe a snadněji spolu vycházíme. Vlastně jsme velmi dobří kamarádi nejen bráchové. 

Dneska je moc populární návrat staré death metalové školy. Každý rok tu máme na tuny nových kapel hrajících v old shool stylu. Znáš některé takové kapely jako Gravebomb, Gatecreeper, Tomb Mold, Crawl atd.?? Sleduješ tyhle mladé spolky nebo radši posloucháš staré dobré věci? 

Vždy jednou za čas poslouchám nové věci, snažím se udržet krok s děním na scéně. Ale ve finále preferuji poslouchat staré dobré věci:)). Ty kapely, co jsi zmínila samozřejmě znám, CRAWL ze Švédska jsou fakt dobří. Myslím, že je skvělé, že mladé kapely přicházejí na scénu. Nemůžeme tu mít pořád staré bastardy jako VOMITORY:)). Je dobré mít na scéně mladou krev, která jí bude udržovat živou. 

A máš nějaký oblíbence mezi mladýma kapelami? 

Abych byl upřímný, zatím jsem toho nenaposlouchal tolik, abych si něco oblíbil. 

Chodíš pořád na koncerty, podporuješ scénu?

Ano, snažím se chodit tak často jak to jde v místě mého bydliště. Je tu metalový klub, jmenuje se jednoduše Metal Club:)). Funguje již 20 let a pořádá koncerty menších lokálních kapel, ale hostí i velké kapely. Třeba jako Satyricon, také se podíleli na koncertu Motorhead, když tu hráli. Přinášejí mnoho skvělých akcií. A já se snažím to podporovat, jak to jen jde. 


Jaké bylo poslední album, co sis koupil? 

Pravděpodobně to bude poslední deska AT THE GATES „To Drink from the Night Itself”.

A co teď posloucháš, můžeš nám něco doporučit? 

Teď poslouchám nové album MEMORIAM (Requiem for mankind). Myslím si, že udělali obrovský pokrok od jejich prvního alba. To nové je fakt dobré. Taky nové album od FIRESPAWN je skvělé. Také poslouchám poslední desku SOEN, je to švédská kapela, moc o nich nevím, jen že tam hraje bývalý bubeník z Opeth. Myslím, že ten jejich album je opravdu skvělý. Také stále poslouchám IRON MAIDEN a MOTORHEAD.

Máš nějaké přátele z naší metalové scény nebo nějaké oblíbené kapely? 

Ne mnoho, ale znám několik lidí. Již 2 roky hraju taky v kapele NIFELHEIM a teď s námi nově hraje nový kytarista Blackhosh. Takže znám jeho. Jinak znám pár dalších lidí, ale jsou to spíše známí, než kamarádi. Párkrát jsem potkal Dana z Tortharry, to je fajn kluk. Také Radima ze Spasm. Spasm už jsem párkrát viděl, ale na poprvé máš pocit, že je to blázen:)). Ale minulý měsíc jsem ho potkal osobně. Radim se mi představil a je to fakt skvělý kluk. 

A taky vaří skvělé pivo… 

Tuhle fámu už jsem slyšel:)). Těším se až ho potkám na OEF, haha.

Mohl bys nám možná rozpovídat nějakou zábavnou historku z turné, možná z koncertu na Slovensku nebo z Čech?

O této otázce jsem přemýšlel, ale na nic speciálního ze Slovenska nebo z Čech si nevzpomínám. 

A z jiné země? 

Na turné se pořád něco děje. Ty vtipné zážitky už byly mnohokrát vyprávěny. Jako jednou když jsme ztratili na francouzské dálnici kolo od tourbusu v roce 2002, když jsme byli na turné s AMON AMARTH. 

To zní víc nebezpečně, než zábavně… 

:)) O ano to bylo nebezpečné. Seděli jsme vzadu v tour busu, když jeden z kluků začal křičet: „Přicházíme o kolo“. V tu chvíli jsme jeli 90 nebo 100 km/h. Běželi jsme za řidičem, že ztrácíme kolo. On to vůbec necítil. Autobus se začal naklánět na levou stranu. No vlastně jsme ztratili 2 kola. Obě kola odskočila a odkutálela se protisměrem do lesa. Naštěstí tam žádné auto zrovna nejelo. Měli jsme velké štěstí, že se nikdo nezranil, protože by to mohla být opravdu katastrofa, kdyby pneumatika zasáhla další auto. Takže jsme museli zastavit a čekat na náhradní autobus. 


Na závěr rozhovoru mi dovol zeptat se jednu filozofickou otázku. Co pro tebe vlastně death metal znamená? Skus si představit, že by neexistoval. Jaký hudební žánr by si preferoval hrát v takovém případě?

Nevím. Já neposlouchám jen death metal. Mám rád různé druhy metalu, různé druhy hudby. Kdyby death metal neexistoval, tak bych ho asi nepostrádal, kdybych o něm nevěděl, že jo:)). 

Ale očividně pro mě death metal znamená mnoho. Hraju ho už mnoho let a také pro měl byl možností se dostat hrát i do jiných měst a pak i jiných zemí. Kdybychom hráli něco jiného ve Švédsku v té době, patrně bychom neprorazili. Takže death metalu vděčím za mnohé. Stále ho miluji. Miluji ho hrát a taky se i dívat na jiné deathové kapely když vystupují. 

Kdybych nehrál death metal myslím, že bych hrál tradiční heavy metal nebo heavy hard rock. Možná thrash. 

Žádná klasická hudba v orchestru?:))

No to nikdy nevíš… asi by to na chvíli byla sranda, ale pak bych se nudil. Čekání na jeden můj úder ať už bych tam hrál na cokoliv:)). 

No každopádně bych prostě hrál nějaký rock. 

Tobiasi, díky moc za rozhovor. Přeju ti jen to nejlepší. Moc nás těší, že VOMITORY jsou spět, i když jenom dočasně. Doufám, že chytnu vaše vystoupení na Gothoomu. Poslední slova jsou tvoje.

Jak si už řekla, 19. července hrajeme na Gothoomu festivalu a den před tím hraji s GOD MACABRE na Symbolic festě. Což bude první show GOD MACABRE po více jak roce a půl. Takže to bude zajímavé. Už se na to těším!



----------------------------------------------------------- 
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

Instagram: 

facebook: 

twitter: 

Interview - VOMITORY - We don’t plan to write or record any new music.


Interview with legandary death metal band from Sweden - VOMITORY.

Answered drummer Tobias Gustafsson, thank you!

Translated and questions prepared by Petra, thank you!

Many thanks for Martina Cooper and Lenka for realization this interview!

Hi Tobias! Greetings to Sweden! So, it looks like VOMITORY are back! Why did you decide to come back on the scene? 

Well, we started to talk about it after our temporary reunion show in 2017. We were doing the special appearance at Summer Breeze festival in honor of the late Metal Blade label manager in Europe, Michael Trengert. He passed away in 2013, he was the label manager of Metal Blade for many years, and he also worked with the Summer Breeze festival. He was the one who signed VOMITORY back in the days, so we worked closely together during the years when he was with the Metal Blade. So, in 2017, when Summer Breeze was celebrating the 20th anniversary, they decided to do a special tribute stage for Michael in his memory. So they asked us if we could do one of the reunion show to honor of his memory. And of course, we said yes to that. I mean, we have never planned to reunite ever again. But then they proposed us this, to play on such special occasion, it was something that we felt we want to do to Michael honor, since he did so much for us, for the band. We were playing that show, and we enjoyed it a lot, so we started to talk a little bit about maybe doing something in 2019 to highlight the 30th anniversary. So we didn’t decide anything at that time, but last year in August or maybe it was earlier, we talked about doing this thing. It is just temporary thing for this year. So we agreed to do it because, yes, it sounded very good when we played at Summer Breeze, and you know we don’t plan to write or record any new music, just play live shows this year to have fun, you know. 


After your last words, would you say, if is something new in the VOMITORY headquarters? 

Well, not…. but yeah, the new is that we are actually continuing in the next year also, haha. The reunion was planned just for this year only, that was the initial plan. But actually, we got too many offers and too little time this year. We want to play at more places where we have never played before, and we are enjoying this lot more as we expected so we don’t see any reason to not continue for the next year. But we won’t play as many shows as we are doing this year. So that is the latest news in the VOMITORY camp. 

Do you plan some new VOMITORY music as well? Preparing new record perhaps?

No, we are not planning any new music or a new record. As I said, this is a temporary reunion. But you know, you should never say never. Because when we split up in 2013, we officially said that we will never reunite ever again. But apparently, we did it, so I am not saying never, but no, there are no plans to write any new music.

So now you are touring for the 30th anniversary of the band and next year is just continuing of this anniversary tour, am I right?

Yeah, because the interest for VOMITORY is a lot bigger than we expected, from fans, from promoters of festivals, and shows. So we feel, we are very humble for that of course and now we get a chance to play at places we never played before. For example, in September we are going to South America for the first time, which is great. 


This year I visited Netherlands Deathfest, where you performed, and I must say it was one of the best concerts of the festival! Did you enjoy the whole festival or you stayed there only for a day when you performed? 

We went there one day before, so we arrived in the evening on Saturday. We had a very good party. We met a lot of friends, caught a few bands which were playing before us on Sunday. It is a very nice festival and also a very nice venue in Tilburg.

So you visited some shows there. Which one was the best?

I didn’t catch so many bands, but my favorites were PROSTITUTE DISFIGUREMENT and UNLEASHED.

After VOMITORY disbanded back in 2013, you established the new band CUT UP. Are you going to continue also with CUT UP this year?

We continue with CUT UP as well. We have just started writing new music for our third album. I don’t know when it will be recorded or released, but it will definitely happen during the next year. So there is new stuff with CUT UP coming. 

That’s great, we are looking forward.

Do you live in one city in Sweden? Is it easy for you to meet together, rehearse, and write new music? How do you compose new music material, together or separately? 

We don’t live in the same city, but three of us are based pretty close together. The fourth one, Erik the vocalist lives like 45 hours…. Hours? 45 minutes, I mean, haha.

45 hours, it would be like below Rome, haha

45 minutes drive from where we have our rehearsal place, so it’s very easy for us to get together and rehearse and so on. Since we are not writing any new music nowadays, but when we did, we were composing separately, I would say. And then finish complete song/music presented to the other guys in the van, our rehearsal room. And then if there are any finishing touches have to be done, we did that together. And after that, the lyrics were written to the song mostly by Erik.


I know it could be exhausting, but could you try to say a few words about each record you have released until now? Some story behind it? Which one is the most important for you if it is ever possible to choose one?

Oooh, this is a boring question. Well, the most important album is probably the first album. That is probably the most important for every band, I guess. In many ways. I love all eight VOMITORY albums, you know for different reasons. And the all makes sense, I think. 

The first one “Raped in their own Blood” was very relieving feeling to us to record and release that one. Not only just finally to have a debut album out, but also because the half of the material was old material – stuff that we have at our demo tapes previously released in some form. We have been playing those songs for a very long time, so it was good to finally record them and released them. And just get rid of them, haha. You know what I mean. To start over with new stuff after that. It was a very relieving feeling. And I also think that one can hear quite obvious development in our style from first to our second album. 

Concerning the second one “Redemption”, I remember we didn’t have enough material, so everything was very stressful. Even when we were in the studio, we were actually considering making of mini-LP out of it. But then we wrote a couple more songs in the studio, and there was one cover song from GOD MACABRE, so we barely made it.

The third album “Revelation Nausea” is very important in the sense that I think the first of all it is the first one released on Metal Blade Records. We just got signed to them in 1999. It is also the first album as the four-piece band. Previously, we were five members. And the first one with Erik on vocals. It also presented the style that VOMITORY became to get mostly known for. That is where we cemented our style.

Fourth album “Blood Rupture” was very successful also. We did a few tours in early 2000. I remember especially on this album we did European tour for a month together with AMON AMARTH. It was not a very successful tour because we were struggling with ticket sales and money. But it was still a great tour because the audience was amazing and we also got some really good friends on that tour. That was the first time when VOMITORY and AMON AMARTH met and we still friends ever since, so it was a great experience. 

Let’s see album number 5. “Primal Massacre” is a little bit overlooked I would say because we got an extremely great response from both albums, “Revelation Nausea” and “Blood Rupture”. I would say it was difficult to make a follow up, but yes, we received the review that it was good as the previous one, but still, it was… I mean, I listen to it nowadays and I really love that one. I think it is a killer. There is a lot of really nice songs. That was the last one featured with Ulf Dalegren, the guitarist. He left the band shortly after.

In 2006 Peter Östlund joined on guitar as a replacement of Ulf, and we wrote our sixth album “Terrorize Brutalize Sodomize” which I think is probably the most brutal one we ever did. Not only production but also artwork is incredibly nasty, I think. I love it for it. It is Peter’s first album with VOMITORY.

Our seventh album „Carnage Euphoria“ was released in 2009, which was also marked the 20th anniversary of the band. We did one European tour with MALEVOLENT CREATION that year, which was also a really nice experience, because we have some very good friends in that band, too. We had a great time for a month. The personal thing that “Carnage Euphoria” is one of my personal favorites for different reasons. I like the sound; I like the diversity of the songs and so on. It’s a nice one.

And the last one we did “Opus Mortis VIII” is also a really good album. I can’t think of any special about that one. Some funny stories or anything like that. It’s probably our most clean sounding album as for as production goes. At that time we liked it, nowadays when I look back and listen to it, I think it maybe turns around a little bit too clean. It should have been rougher and more brutal, but still, it sounds really good. And performances on that one are really really good, too.



Could you describe your relationship with your brother? You are together in one band for more than 25 years. A similar case is only Tardy's brothers from Obituary, haha. Is it sometimes difficult spent so much time together or you get along well with brother?

We get along really well. I mean, we were not only been in the same band for more than 25 years but in the same life for at least my 45 years, haha. I think it has never been a problem. Of course, in the early teens, he had his friends, and I had my friends. But the older we got then we started to play together, we more less got the same friends and hanged out with the same metal gang, if you want. It’s been very easy. Of course, sometimes you get more annoyed by your brother than by anyone else. Just because of certain things. I think the older we get, the easier it also gets. As I said, it’s never been hard, we are friends, more like good friends.

Nowadays, the return to the old school death metal is very popular. Every year the new bands playing old school are founded. Do you know some of those bands like Gravebomb, Gatecreeper, Tomb Mold, Crawl, etc.?? Do you monitor the new young bands or rather you listen to the great old stuff?

I try to listen to new stuff as everyone in a while. And try to keep up what’s going on in the scene, but at the end of the day, I prefer to listen to the great old stuff. That’s how I do it. I know these bands that you mentioned, Gravebomb and so on, Crawl from Sweden, they are actually pretty good. I think it is great the new bands are coming and relight the scene because you cannot have only these old bastards like VOMITORY and other bands. You have to have new blood as well to keep the scene alive. That’s great!

Do you have some personal favorites from these new bands?

To be honest, I haven’t listened enough to have any favorites, yet.

Do you still go to concerts and support bands? 

Yes, I try to go as much as I can in the area where I live. There is a metal club here calls simply Metal Club. They have been doing this for twenty years, arranging the great concerts, you know, everything from the local metal bands to big bands like SATYRICON, they were also involved when MOTORHEAD was here. They bring a lot of great shows. And I try to support as much as I can.


What was the last album you have purchased? 

That I purchased myself? It is probably the last AT THE GATES album “To Drink from the Night itself”. Yes, I think that’s the one. 

What have you been listening recently? Give us some recommendation.

I’ve been listening to new MEMORIAM. I think it’s a huge step from the first album. I think this new one is really really good. Also, the new FIRESPAWN album is a killer. And I also listen to the last album from the SOEN, Swedish band. I don’t know much about the others, but the drummer is the previous drummer from OPETH. He is there in the band these days. I think that album is really really good. And I listen to IRON MAIDEN and MOTORHEAD, I do that all the time.

I am actually from Slovakia, but we are like brothers and sisters with Czech people. Do you have some friends from our metal scene? Do you have some favorite band from our countries?

Not many, but yes, I know a few people. You know I also play drums in NIFELHEIM since two years ago and nowadays, Blakosh is now the new guitarist of NIFELHEIM. So I know him. There is a couple more, but it is more acquaintances than you know. I met Dan of the TORTHARRY a couple of times. He’s a really nice guy, also Radim of SPASM. He is very nice. I saw the band a couple of times and of course the first you think that he is a lunatic, haha. Then I met him in person last month, and he introduced himself, and he is a super nice guy and….

And he is brewing very nice beer as well…

Yes, I heard the rumors, haha. I am looking forward to meeting him at Obscene Extreme. 

Could you share with us some funny story from the tour, maybe from a concert in Slovakia or the Czech Republic?

I was thinking before the phone call, but I can’t recall anything special from either Slovakia or the Czech Republic.

And from another country?

There are always funny and stupid shits happening on tour, haha wherever you are. Like once, when we lost one of the wheels from our tour bus when we were driving on the French highway. It was in 2002 on tour with AMON AMARTH.

It sounds more dangerous than funny.

Yes, it was very dangerous, we were sitting on the back seats, and then one of the VOMITORY guys was screaming: „We are loosing the wheels“. And we were driving like about 90-100 km/h on the French highway, so we went to the front, to the driver and told him this, because he couldn't feel it. And then we started to break, we could feel that the bus was sagging on the left side because we lost one of the wheels on the left side. It was actually two wheels on the same side. Both wheels bounced on the other side of the road, where we were meeting cars, but luckily no cars were driving at that moment. It bounced over the road into the forest. It was very lucky that nobody got hurt because it could have been really a disaster if the tire had hit another car. We had to stop and got the replacement bus, so the tour continued.


At the end of the interview, let me ask you one philosophical question. What actually death metal means to you? Try to imagine that death metal would not exist. Which musical style would you prefer to play in such a case?

I don’t know, I'm not a solely, I'm not only dedicated to death metal, but I like different styles of metal and different styles of music. But, I think if death metal would not exist, then I would probably not miss it since I wouldn’t know about it, haha. Of course, obviously, it means a lot to me, because we have done death metal for some many years. It also gave me the possibility to get out of our hometown and play in other cities, then we began to play in other countries. If we had played some other genre of metal in Sweden at that time, we would not have gone that for, I think. Since it was underground, DIY kind of tours and shows. I’m very grateful for death metal. Of course, it means a lot to me, and I still love playing it, I still love watching death metal bands on stage. If I wouldn’t play death metal, I know I would play tradition heavy metal or old heavy hard rock, maybe thrash, I don’t know. Something likes that.

No classical music in the orchestra?

You never know. I actually did some other stuff way back. It is fun for a short period. I would get too bored; you know to wait for my single hit when I would suppose to do. I would play rock in some way.

Thank you very much for the interview. I wish you all the best. I am delighted that VOMITORY is back and I’m sure I'll catch your show on Gothoom. The last words are yours.

As you said, we are playing on Gothoom, on 19th July. And the day before at Symbolic I will also play with GOD MACABRE, which will be the first GOD MACABRE show in more than a year and a half. That’s going to be very interesting. I am looking forward to it.




----------------------------------------------------------- 
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

Instagram: 

facebook: 

twitter: 

středa 10. července 2019

Recenze/review - RECKLESS MANSLAUGHTER - Caverns of Perdition (2019)


RECKLESS MANSLAUGHTER - Caverns of Perdition
CD 2019, F.D.A. Records

Prvním pocitem, který jsem zažíval, když jsem vstoupil na onen svět, tak byl údiv. Fascinovala mě temná pestrost, monumentální stavby, zvuky, plné utrpení a bolesti. Pokud byste zde byli se mnou, určitě byste také stáli s otevřenou pusou. U zdí jsou přivázáni ti, kteří hřešili příliš, zrádci, falešní a zlí lidé. Jsou opravdu, jak se traduje, páleni žhavým železem, máčeni v oleji a maso je jim postupně trháno od kostí. Nenajdou nikdy klid, to je ten největší trest. Ale vás by asi zajímala muzika, nemám pravdu? Ano, hraje se zde převážně klasický death metal, co taky jiného.

RECKLESS MANSLAUGHTER vznikli v roce 2008 a letošní album je jejich třetím dlouhohrajícím počinem. Jedná se o tradiční materiál, jak vystřižený z devadesátých let minulého století a záležitost, která ze své podstaty nemohla uniknout mé pozornosti. Stačí se podívat na obal, pustit prvních pár skladeb a vím, že jsem tu správně. Jsem doma v záhrobí.



RECKLESS MANSLAUGHTER na to jdou podobným způsobem jako to dělávali kapely BOLT THROWER, MORBID ANGEL, DISMEMBER, v určitých momentech snad i AUTOPSY. Skladby nejsou zbytečně rychlé, pánové sází spíš na melodie a propracovanou atmosféru i strukturu. Nejedná se o nic nového, ani převratného, ale deska se velmi dobře poslouchá, má potřebný drive a sílu. Občas by sice chtělo trošku víc zatlačit na pilu, v některých momentech jakoby spadl z motorové pily řetěz, ale jako celek nahrávka v klidu obstojí. Nemám žádných námitek ke zvuku, ani k obalu, ani k produkci. Jen si říkám, že podobných desek a smeček je dnes poměrně dost a chtělo by to něco, co by tyhle šílené Němce odlišilo od ostatních. Mám zkrátka pocit, že tu něco chybí, možná moment překvapení, neotřelejší riff, pestrost, nevím. Každopádně, pokud máte jako já rádi tradiční syrový death metal, tak neváhejte, smrt nepočká. Velmi dobře!


sumarizace:


RECKLESS MANSLAUGHTER hrají jadrný, přímočarý smrtící kov staré školy v podobě, v jaké ji hrávali třeba takoví BOLT THROWER, MORBID ANGEL, AUTOPSY, ale i celá švédská škola. Skladby mají švih, jiskřivý náboj a nezapomíná se ani na studenější nápady. Album má velmi dobrý zvuk. Hudba zde není ničím výjimečná, ale RECKLESS MANSLAUGHTER mě zaujali svým přístupem a nadšením, energií, která ze "Caverns of Perdition" stříká na všechny strany. Čerpají z těch nejlepších klasiků žánru a výsledkem je velmi chutný, i když zahnívající pokrm. Přijde mi, že mi Němci naservírovali kousky masa prolezlého červy, hnisem a snětí. Nabírám je na vidličku, jemně je rozmělním na jazyku a polknu. Cítím, jak mě chladí, rozežírají vnitřnosti a výsledkem je (jak jinak) smrt v nekonečných křečích. Death metal někde na pomezí mezi krutostí, temnotou a chladem. Příjemně ošklivá záležitost! Doporučuji.


Asphyx says:

RECKLESS MANSLAUGHTER plays earthy, straight deadly old school metal in the way like BOLT THROWER, MORBID ANGEL, AUTOPSY, but also the whole more Swedish school. The songs have style, drive and they don't forget colder ideas. This album has very good sound. The music isn't extraordinary, but RECKLESS MANSLAUGHTER are for me interesting with their approach and enthusiasm splashing from "Caverns of Perdition" to all sides. They gain from the best of genre and the result is very tasteful even though rotten meal. I think Germans gave me pieces of meat full of worms and pus. I'm taking it with a fork, chewing up on my tongue and swallowing. I feel the cold, they're eating into my entrails and the result is (there is no other way) death in endless cramps. Death metal on the border among cruelty, darkness and cold. Pleasant ugly affair! I recommend.


Tracklist:
01. Blast into Oblivion
02. Unleash the Spirits of the Fallen
03. Operation Chastise
04. Vaporized Crucifix
05. Into Unknown Caverns
06. Catacombs of Perpetual Damnation
07. Stiffshifter
08. Decay in Embryo
09. Funeralmaster


band:
Chris: Bass
Leimy: Vocals
Pneumator: Drums
Sebi: Guitar
Dennis: Guitar


TWITTER