DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 12. ledna 2023

Rozhovor - HIBERNUS MORTIS - Morbidní, temný death metal, u kterého shnijete zaživa.


Rozhovor s death metalovou skupinou z Floridy - HIBERNUS MORTIS.

Odpovídal Cesar Placeres (bicí, zpěv), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - HIBERNUS MORTIS - The Monoliths of Cursed Slumber (2022):

Ave HIBERNUS MORTIS! Zdravím na Floridu. Doufám, že je u vás všechno v pořádku. Musím rovnou říct, že na žádné album jsem se netěšil tolik, jako na vaši novinku „The Monoliths of Cursed Slumber“. Měl jsem desku hodně dlouho dopředu na recenzi a hrozně mě štvalo, že se nemůžu s kamarády podělit o radost. Je totiž vynikající. Death metal přesně v podobě v jaké je mám nejraději. Jak album vznikalo a s jakými pocity jste šli do studia?

Především děkuji za rozhovor! Vždycky nás šokuje, když se dozvíme, že naši hudbu slyšeli i lidé mimo Floridu, natož mimo USA, zvlášť když uvážíme, jak limitované množství našich předchozích alb bylo vylisováno. Jsem rád, že se vám nové album líbilo, pracovali jsme na něm opravdu tvrdě a chtěli jsme si být jisti, že jsme s konečným výsledkem po tak dlouhé odmlce stoprocentně spokojeni. Co se týče vzniku alba, je to kombinace nápadů, které jsme měli už před deseti lety, ale i novějších, které vznikly nedávno speciálně pro toto vydání. Návrat do studia nám naprosto vyhovoval, protože tentokrát jsem ho od začátku do konce nahrával já a věděli jsme, že si můžeme dát na čas a nemusíme nic uspěchat. Při předchozích nahrávkách jsme byli ve studiích, kde jsme museli platit od hodiny, takže jsme často museli spěchat. Tentokrát jsme si ale mohli dát na čas a vůbec poprvé jsme mohli říct, že jsme opravdu natočili album, které jsme vždycky chtěli.


Jaké to bylo, začít zase tvořit nový materiál? Dlouhohrající desku jste nevydali 21 let. To je hrozně dlouhá doba. Změnilo se všechno. Technologie, máme internet, všechno je rychlejší, brutálnější. V extrémním metalu obzvlášť. Pak přijdete vy a rozsekáte mě totálním old schoolem! Změnil se nějak přístup, jakým skládáte? Jak tvořili HIBERNUS MORTIS nový materiál?

Ano, za 21 let se určitě změnila spousta věcí nejen v oblasti technologie a nahrávání, ale i v death metalu. U nás je to tak, že zatímco některé kapely se vždy snažily klást důraz na to, aby byly "nejrychlejší", my jsme vždy chtěli být "nejtvrdší'' Chci říct, že občas máme blasty, ale je to proto, abychom hudbě dodali dynamiku nebo "ozvláštnění". Vždycky jsme se soustředili hlavně na tvrdost. Náš přístup je stejný od prvního dne a nikdy se nezmění. Hrajeme temný death metal, někdo tomu možná říká "old school death metal", ale v době, kdy jsme začínali, to byl prostě "death metal". Co se týče skládání novějšího materiálu na toto album, jak jsem již uvedl, měli jsme nějaké riffy/skladby, které jsme během naší pauzy nestihli nahrát a ty mi vždycky ležely v hlavě. Nikdy jsem na ně nezapomněl. Takže když jsme začali znovu skládat hudbu, měli jsme jak tyto nápady, tak i spoustu nových, ale všechny ve stejném duchu klasických Hibernus. Většinu hudby napsal Ralf Varela a já. Naši další dva členové Yasser & Randy se na albu také významně podíleli.

Vždycky jste měli takový ten plesnivý prašivý zvuk, který nenechá nikoho v klidu. Jak a kde jste album nahrávali? Deska působí staře, plesnivě, asi to není analog a nebo ano? Kdo je podepsán pod mixem a masteringem?

Toto téma mě opravdu baví diskutovat. Rád mluvím o nahrávání. Album jsem nahrál, smíchal a zmasteroval kompletně já. Nahrávám už něco přes dvacet let a i když jsem za tu dobu nahrál spoustu kapel, album Hibernus Mortis jsem nahrával vlastně poprvé. Věděli jsme, že musíme najít dokonalou rovnováhu mezi čistou a špinavou produkcí. Je to tenká hranice, nechceš se příliš přiklonit ani na jednu stranu. Snažil jsem se, aby to znělo co nejvíc klasicky. V dokonalém světě bych rád nahrál album stoprocentně analogově, ale některé aspekty digitálu mají své výhody. Abych bojoval proti sterilnímu "digitálnímu" zvuku práce v DAW, použil jsem několik zbraní, jako je použití některých dobových mikrofonů, tracking přes lampové mikrofonní předzesilovače, kdykoli to bylo možné, utopení věcí v reverbu, abych vytvořil prostor, spuštění finálního stereo masteru z Pro-Tools do analogového linkového mixu a ten pak zase do mého 58 let starého 2-Track Reel To Reel. Ve skutečnosti jsem finální masterovaný mix nahrál na 1/4" pásku na tomto prastarém kotoučovém magnetofonu a pak jsem přehrávání spustil zpět do Pro-Tools. Když si poslechnete nové album se sluchátky na uších, můžete slabě slyšet sykot té saturace pásku z cívky na cívku spolu s občasným praskáním a lupáním. Tyto vlastnosti syčení, praskání a lupání pásku používáme téměř jako vlastní nástroj, stejně jako používáme zpětnou vazbu, zpoždění a dozvuk jako vlastní nástroj. Všechno je to součást většího obrazu a součet jejich částí je konečný výsledek. Takže ano, to jsou některé z technik, které jsem použil k dosažení toho "plesnivého/prašivého" zvuku, o kterém mluvíš. Ve studiu si potrpím na experimentování. Jelikož se death metalu věnuji zhruba od roku 1989, byl jsem samozřejmě ovlivněn produkčním stylem týpků jako Scott Burns a Tomas Skogsberg, ale ovlivnili mě i producenti mimo žánr, jako Joe Meek a Phil Spector, kteří měli ten neuvěřitelný produkční styl "Wall Of Sound" se spoustou vrstev a tunami reverbu. To na mě jako na zvukaře mělo velký vliv a na tomto albu můžete trochu toho vlivu slyšet.


Bez obalu by nebyla deska kompletní. Ten k novince „The Monoliths of Cursed Slumber“ je jak vystřižený ze starého hororového filmu. Hrozně se mi líbí. Ihned jsem si objednal tričko. Kdo je jeho autorem a jak jste motiv vybírali?

Obal alba ve skutečnosti vytvořil můj bratr Chris Placeres. Je to velmi talentovaný umělec ve všech formách umění. Fotografie, malba, kresba, digitální média, film atd. Obal alba namaloval akrylovými barvami na plátno o rozměrech 24 x 24 palců. Chtěli jsme, aby obal dokonale vystihoval hudbu. Hrajeme temný jeskynní death metal, takže jsme chtěli, aby obal byl temný a jeskynní zároveň. Co se týče konceptu, dal jsem mu hrubou představu o tom, co chceme. Něco jako zapomenuté mauzoleum nebo kostnice ztracená v čase v nějaké podzemní jeskyni. Význam "The Monoliths Of Cursed Slumber" si musí určit posluchač sám, protože vizuální ztvárnění může mít několik významů.

Nejde se nezeptat. Proč jste vlastně v letech 2001 až 2022 nic nenahrávali? Přijde mi, že o vás ani nikde nebylo slyšet. Jsem takový ten fanoušek, co sleduje kapelu, vyhledává si informace, zajímá se, ale po vás jakoby se slehla zem. Proč vlastně?

Je to trochu nudný příběh, ale v polovině roku 2000 jsme se dostali do bodu, kdy jsme už neskládali novou hudbu, jen jsme pořád hráli na koncertech a to byl jediný čas, kdy jsme se sešli a zkoušeli, jen jsme trénovali na koncerty. Nakonec jsme někdy kolem roku 2006 přestali hrát všichni společně. V roce 2012 jsme se zase dali dohromady, odehráli pár koncertů a pak jsme se všichni shodli, že musíme udělat nové album, takže jsme začali skládat hudbu na nové album a zbytek je historie. Všem nám je kolem čtyřicítky, takže už nemáme tolik času na cvičení, jako když nám bylo dvacet. Všichni máme věci jako kariéru, rodinu atd., které nám zabírají spoustu času, takže věci mají tendenci spatřovat světlo světa za mnohem déle než dřív.


Když jsem zaznamenal smrt Douga Humlacka, myslel jsem si, že už nikdy nebudete pokračovat. Byl to skvělý kytarista i člověk. Jak jste našli náhradu v podobě Randy Piro? Jeho práce v CIGAN, HATE ETERNAL, KULT OV AZAZEL mluví sama za sebe. Znali jste se z dřívější doby? Proč právě on?

Doug opustil kapelu někdy v roce 2004, což byl vlastně jeden z několika důvodů, proč jsme kapelu o rok nebo dva později ukončili, protože byl významnou součástí procesu psaní skladeb pro Hibernus. Přesnými důvody jeho odchodu si stále nejsem stoprocentně jistý a bohužel se to už nikdy přesně nedozvím. Z toho, co jsem pochopil, si myslím, že ho prostě přestalo bavit hrát na koncertech nebo být v kapele obecně. Doug byl takový tajemný vlk samotář. Je to typ člověka, který by byl naprosto spokojený, kdyby si doma hrál na kytaru a třeba si něco nahrával sám. I když z kapely odešel, zůstali jsme přáteli a občas jsme si povídali. Už několik let jsem s ním nemluvil, protože se přestěhoval do jiného státu, a nebyl ani na sociálních sítích. Náhodou jsem s ním jednou mluvil pár měsíců před jeho smrtí. Chybí mi jako blázen. Když se kapela v roce 2012 dala znovu dohromady, věděli jsme, že musíme sehnat druhého kytaristu. S Randym jsme se znali léta, žije tady dole na jihu Floridy. Pracovali jsme kousek od sebe, on byl také dlouhá léta fanouškem Hibernus a já jsem byl fanouškem jeho další kapely Orbweaver. Přišlo nám přirozené oslovit ho, zda by se k nám nepřidal. V kapele je už deset let a je to s ním jenom samá paráda.

Do rukou se mi dostala kdysi kazeta „Into the Thresholds of Dead Winter“. Musím se přiznat, že jsem si vás ihned zařadil mezi kapely jako DEICIDE, MORBID ANGEL, SOLSTICE, zkrátka mezi své oblíbence. Jak na tehdejší dobu vzpomínáš? Je něco, co bys chtěl vrátit, změnit? Jak se dali HIBERNUS MORTIS vlastně dohromady? Zavzpomínej pro nás prosím.

Když jsme se s Ralfem v prosinci 1995 rozhodli založit kapelu, byla metalová scéna, zejména na jižní Floridě, překvapivě dost mrtvá. V té době, v roce 1995, jsem Ralfa znal už několik let a měli jsme velmi podobný vkus na death metal. Nejprve jsme začali psát většinu raného materiálu jen on a já, poté, co jsme měli hotových pár skladeb, jsme je nahráli na kazetu se starým boomboxem a přehráli Dougovi, se kterým jsem nedávno hrál v jiné místní kapele. Dougovi se skladby líbily, takže se přidal, stejně jako Adam, který byl zpěvákem té předchozí kapely, o které jsem se právě zmínil. Posledním členem byl Yasser (baskytara), se kterým Ralf chodil na střední školu. Po pár měsících jsme začali koncertovat. Místní scéna, jak už jsem řekl, byla v té době docela mrtvá. Jediná další místní deathmetalová kapela v okolí (Sickness) se rozpadla nedlouho po našem čtvrtém vystoupení, takže jsme v podstatě zůstali jedinou stále aktivní deathmetalovou kapelou v oblasti jižní Floridy s výjimkou Malevolent Creation. Prvních pár let bylo těžkých, ale kolem roku 1998 se daly dohromady kapely jako Hellwitch a na scéně se začaly objevovat další kapely. Co se týče dema „Into The Thresholds Of Dead Winter“, tak to byla noční můra. Byli jsme mladí a neměli jsme ani ponětí, jaká studia jsou pro tenhle typ hudby na jihu Floridy dobrá. Nakonec jsme šli do jednoho místa v Miami, které se jmenovalo "The Dungeon" a mysleli jsme si, že to zní jako místo, které umí produkovat tvrdou muziku, ale nemohli jsme se mýlit víc. Chlápek, kterému to tam patřilo, hrál v alternativní popové kapele a neměl ponětí, co dělá nebo jak máme znít. Ten chlápek už byl divný, že měl dva samostatné basové bubny. Měli jsme velmi omezený rozpočet. Něco kolem pěti set dolarů. Udělali jsme to asi za dva nebo tři dny. Ve studiu to znělo slušně, protože inženýr měl drahé monitory, ale jakmile jsme si to vzali domů, znělo to hrozně. Nakonec jsme asi o měsíc později vzali pásky ADAT do jiného studia a nechali album zremixovat. Druhý mix byl rozhodně lepší, ale pořád ne tak skvělý, jak jsme chtěli. Takže abych odpověděl na vaši otázku, změnili bychom něco? Ano, nahrávali bychom v jiném studiu. Co se týče toho, že bychom chtěli něco vrátit z těch dob? Určitě spoustu míst/klubů, kde jsme tenkrát hráli. V podstatě všechny už zavřely.


V undergroundu je vaše staré demo doslova kultovní. Nebo já je tak alespoň vnímám. Jak jsem již zmínil, doba se hodně změnila. Máme internet, každý si hudbu stahuje, všechno je jiné. Museli jste nějak jako kapela změnit přístup? Jako muzikanti máte spoustu nových možností.

Moc ti děkuji, neřekl bych, že naše hudba je kultovní nebo že se jí blíží, ale určitě si toho komplimentu vážím, protože o tom rozhoduje posluchač. Jak jsi zmínil, prostředí, co se týče technologií, míst konání a hudby, se od dob, kdy jsme začínali, drasticky změnilo. Všechno je teď jinak. Dobré pro nás je, že naše myšlení se nikdy nezměnilo. Když jsme začínali, chtěli jsme dělat hudbu pro "nás". Chtěli jsme hrát opravdový death metal. Žádné kudrlinky, jen absolutně těžký a drtivý death metal. Vždycky jsme měli na mysli, že chceme dělat hudbu, kterou chceme dělat MY, a pokud se bude líbit i ostatním, bude to jen bonus. Žijeme na jednom předměstí Miami. Byli jsme v šoku, že o nás někdo mimo Miami vůbec slyšel. Pak jsme začali poslouchat věci z jiných států. To už bylo ohromující, když uvážíme, že jsme nikdy nevydali víc než 100 kopií žádného našeho alba. Koncem 90. let, kdy se rozjel internet, se to začalo pořádně rozjíždět. Naše vydání se tehdy sdílela po celé síti na několika starých stránkách pro sdílení souborů. Dostávali jsme e-maily z celého světa s prosbou o koupi merche nebo fyzických kopií. Takže po všech těch letech jsme konečně vydali pořádné album u našeho labelu Blood Harvest. Naše myšlení je stále stejné. Dělat ten nejlepší možný death metal, který umíme, hudbu, která nás baví. Pokud se to lidem nakonec bude líbit, pak je to víc, než jsme si kdy mohli přát.

Pro mě je Florida jako místo jedním z nesplněných snů. Zajímalo by mě, jak u vás funguje death metalová scéna? Pochází od vás spousta skvělých kapel. Když jsem dělal rozhovor s DIABOLIC, tak si Floridu moc pochvalovali. Máte hodně aktivní scénu, kluby, fanoušky? Žije to pořád stejně jako ve vašich začátcích? Změnil se v tomhle třeba přístup fans?

Florida prošla od přelomu 80. a 90. let několika fázemi. Co se týče death metalu a extrémní hudby obecně, Florida měla tři samostatné scény. Nejznámější byla scéna v Tampě, následovala scéna v Orlandu a nakonec scéna na jižní Floridě, která spojuje Miami, Fort Lauderdale a West Palm Beach. Jak všichni vědí, Florida byla ve své době hlavní líhní death metalu. Zejména v Tampě a to nejen kvůli množství kapel z okolí, ale také proto, že tam sídlil Morrisound Studio a doslova každá extrémní kapela na světě se tam snažila nahrávat. Orlandská scéna byla menší, ale v jejím čele samozřejmě stáli Death. Co se týče "mé scény", tedy scény na jižní Floridě, ta byla ve své době skvělá. Byla tam velká jména jako Malevolent Creation, Monstrosity, když ještě sídlili ve Fort Lauderdale, Cynic v Miami, kteří byli na svých demáčích více thrash/death metaloví, než podepsali smlouvu s Roadrunner, Hellwitch a spousta dalších menších místních kapel. V té době existovala spousta klasických míst, kde se dalo hrát, a která vítala deathmetalové koncerty, jako například The Button South, The Plus Five, The Cameo, Summers On The Beach, Washington Square, The Thrash Can atd.... V průběhu let se všechna tato místa zavřela, spousta kapel se buď rozpadla, nebo se přestěhovala. V polovině a na konci 90. let byla zdejší scéna v podstatě mrtvá. Kolem roku 2000 se ale znovu probudila k životu a hodně s tím souviselo otevření The Culture Room. Je to docela pěkný sál, kam se vejde asi 700 lidí. Původně se tam pořádaly jen lokální koncerty, ale pak se tam začali objevovat i tuzemští interpreti. Pak už jste věděli, že tam každý měsíc probíhají doslova tři nebo čtyři metalová turné. Hráli jsme tam víckrát, než dokážu spočítat, třeba jako s Morbid Angel, Dismember, Mayhem, Incantation, Cannibal Corpse, Immolation, Vader, Suffocation, Exhumed, Angelcorpse, Monstrosity, atd.... Scéna v posledních letech znovu ožila v jižní FL s několika kapelami hrajícími death metal, black metal, tradiční metal, grind atd...., ale kluby a místa, kde by se dalo hrát, téměř neexistují. Je sice fajn, že se situace začala znovu zvedat, ale nic se nevyrovná slavným dnům floridské scény z přelomu 80. a 90. let.


Pořád pevně věřím tomu, že vás uvidím naživo. Nechystáte turné k novému albu? Docela bych si dovedl představit vás, spolu s DEICIDE a INCANTATION na šňůře po Evropě. Nezapomeňte prosím na Prahu! Máme tu dobré pivo a hezký holky, určitě přijeďte!

Hrát v Evropě byl vždycky náš sen. Máme spoustu fanoušků, kteří nám píší z několika zemí po celé Evropě. Všichni bychom se chopili příležitosti si tam zahrát, kdyby se nám někdy naskytla. V podstatě se to všechno smrskne na to, že nás tam bude chtít nějaký bookingový agent tak moc, že nás tam na pár týdnů přiveze. Jsem si jistý, že kdybychom tam někdy jeli, bylo by to nejspíš jako support nějaké větší kapely jako Incantation nebo Immolation nebo něčeho podobného. Rád bych si zahrál na místech jako Španělsko, Řecko, Itálie, Švédsko, Norsko, Island, Švýcarsko, Finsko, Německo, Velká Británie a také v Praze, abychom ochutnali nějaké špičkové české pivo. Snad se nám jednou podaří dostat se za Atlantik. Co se týče Států, tak tady si moc turné nepředstavuju. Všichni v kapele pracují v normálním zaměstnání, takže by bylo těžké získat delší volno, abychom byli na turné několik týdnů v kuse. Musela by to být příležitost, která by nás doslova smetla, abychom se odhodlali k turné. Zatím se budeme soustředit jen na koncerty na Floridě, možná tak na třídenní nebo maximálně čtyřdenní šňůry sem a tam. Rozhodně jsme ale otevřeni i hraní na festivalech mimo Floridu.

Co chystají HIBERNUS MORTIS v nejbližší době? Na co se můžeme těšit? Doufám, že další album nebude zase za 21 let!

Teď, když konečně vyšla deska „The Monoliths Of Cursed Slumber“, odehrajeme pár koncertů na její propagaci. Také připravujeme nějaký nový merch (trička, nášivky atd...). Určitě bych také rád natočil videoklip k jedné ze skladeb z nového alba. To ukáže čas. Co se týče dalších věcí v ne tak vzdálené budoucnosti, plánujeme také řádnou reedici alba The Existing Realms Of Perpetual Sorrow, která bude obsahovat i bonusové skladby včetně některých starých nahrávek, které dosud nebyly vydány. Mimo to, kdo ví? Jsem si jistý, že než to zabalíme, možná nás čeká ještě jedno nebo dvě nová alba. Ale garantuji vám, že to další nebude za 21 let.

Děkuji moc za rozhovor. Hodně pro mě znamená. Jsem starý fanoušek kapely a přeji nejen novému albu úspěch, abyste měli vyprodané koncerty a ať se vám daří i v soukromí! HIBERNUS MORTIS rules!

Ne, to já děkuji Jakube za rozhovor! Hodně pro nás znamená, že si nás i po tolika letech lidi pamatují a pořád se jim líbí naše hudba, zvlášť až v Praze! Obecný konsenzus ohledně nového alba je zatím docela skvělý. Velký dík patří Rodrigovi z Blood Harvest za to, že se to podařilo. Díky, Jakube, za přání a doufám, že se všichni vaši čtenáři dostanou k našemu novému albu. Jeho tvorba stála spoustu času a úsilí. Doufám, že si jednou v Praze všichni společně dáme nějaké pivo. "Hail feedback"!

Recenze/review - HIBERNUS MORTIS - The Monoliths of Cursed Slumber (2022):

středa 11. ledna 2023

Recenze/review - DEMORALIZER - This World is Suffering (2022)


DEMORALIZER - This World is Suffering
EP 2022, vlastní vydání

for english please scroll down

Představte si opuštěný dům na konci ulice. Vypráví se o něm děsivé příběhy. Kdysi se tam stala vražda a dodnes je krev nasáklá ve zdech. Pokud vstoupíte dovnitř, budete mít divný pocit. Násilí vstoupí do vašich snů, usadí se vám v hlavě a zadře pod kůži. Někde mezi sněním a šílenou noční můrou musela vznikat i nová deska holandských DEMORALIZER. Na recenzi mi přišla nahrávka, které mě ihned přikovala na zeď.

Základem je ostrý, nekompromisní a surový smrtící kov. Přidávány jsou lehce modernější prvky, démonický vokál a spousta temnoty. Jako bych se díval na ošklivý hororový film, který ale není fikcí. Jedná se o syrovou a hnusnou realitu. Poslouchejte hodně nahlas!


Pokaždé, když navštívím místo, kde se stalo něco ošklivého, mrazí mě v zádech. Podobně se cítím i při poslechu "This World is Suffering". Šest skladeb, které připomínají rezavé hřeby, které mi jednou zatlučou do mé rakve. Skvělé, morbidní a chladné melodie, rytmus, u kterého mám sto chutí mlátit pěstí do stolu. Musím vyrazit ven a zbourat první zeď, kterou potkám. O DEMOLARIZER jsem nikdy předtím neslyšel a jsou pro mě obrovským překvapením. Poslouchám kov smrti přes třicet let a opravdu si hodně vybírám, o čem budu psát. Nizozemci mě ihned zaujali, k nahrávce jsem se rád a často vracel. Má v sobě spoustu vzteku, mrazu, tmy a nakumulované energie. Songy se velmi dobře poslouchají. Kombinace starého i novějšího způsobu zabíjení se myslím vyplatila. Kapela působí jako dokonalý stroj na vraždy. Zůstává po něm jenom spálená země. Do hlavy mi byly vyfrézovány drážky a mé kosti jsou rozdrceny na prach. Masivní, ostrý zvuk, obal, nápady, vše sedí perfektně na svých místech. Navíc, z riffů odkapává čerstvá krev. Jsem moc rád, že jsem měl tu možnost "This World is Suffering" poslouchat. Kapela mě vzala na výlet bez konce, na místa, kde se stalo něco zlého. Kývám spokojeně do rytmu, usmívám se. Tahle hudba vyhřezla na povrch temné myšlenky. Je jako nějaká šílená morbidní galerie. Skvělá hrobnická práce! Zničující death metal, který odtrhává maso od kostí! 

pro fanoušky: CANNIBAL CORPSE, SUFFOCATION, MORBID ANGEL, MONSTROSITY, BRUTALITY


Asphyx says:

Imagine an abandoned house at the end of the street. There are scary stories about it. There was once a murder there, and to this day, blood soaks the walls. If you go inside, you'll get a strange feeling. Violence enters your dreams, settles in your head and burrows under your skin. Somewhere between dreaming and a crazy nightmare, the new album by Dutch DEMORALIZER must have been created. I received a record for review, which immediately pinned me to the wall.

The foundation is sharp, uncompromising and raw death metal. Added are slightly more modern elements, demonic vocals and lots of darkness. It's like watching a nasty horror movie, but it's not fiction. It's a raw and ugly reality. Listen very loud!


Every time I visit a place where something bad has happened, I get chills. I feel the same way when I listen to "This World is Suffering". Six songs that remind me of the rusty nails that will one day be hammered into my coffin. Great, morbid and cold melodies, a rhythm that makes me want to pound my fist on the table. I've got to go out and knock down the first wall I come across. I had never heard of DEMOLARIZER before and they are a huge surprise to me. I've been listening to death metal for over thirty years and I really pick and choose a lot about what I write about. I was immediately intrigued by the Dutch, and I have returned to the record happily and often. It has a lot of anger, chill, darkness and accumulated energy. The songs are very easy to listen to. The combination of old and newer ways of killing it paid off, I think. The band comes across as the perfect murder machine. All that's left is scorched earth. Grooves have been milled into my head and my bones are pulverized. The massive, edgy sound, the cover art, the ideas, everything fits perfectly in place. Plus, the riffs are dripping with fresh blood. I'm so glad I had the opportunity to listen to "This World is Suffering". The band took me on a trip without end, to places where something bad happened. I sway contentedly to the beat, smiling. This music spewed dark thoughts to the surface. It's like some crazy morbid gallery. Great gravedigger work! Devastating death metal that tears flesh from bone!

For fans of CANNIBAL CORPSE, SUFFOCATION, MORBID ANGEL, MONSTROSITY, BRUTALITY

tracklist:
1. Intro: The Stones of my Tomb
2. Unmarked (Intermezzo)
3. Silence
4. Alive to Die (official videoclip on youtube)
5. Home (This World is Suffering)
6. Children of Armageddon

Current band line-up:
Reinder Dorman – Songwriting, vocals
Yuri de Wolf – Songwriting, guitars
Jacco van de Haar – Bass guitar
Pascal Payens – Drums


A few questions - interview with death metal band from the Netherlands - DEMORALIZER.

A few questions - interview with death metal band from the Netherlands - DEMORALIZER.

Date: 28-12-2022

Answered guitarist Yuri, thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hello there, Yuri guitarist from the band Demoralizer over here! To start off with a short introduction:

Demoralizer is a new death metalband from the Netherlands. The band was founded by me and our bassplayer Jacco in 2019 after after our previous technical deathmetal project Shredding the Masses broke apart. It took over a year to find our drummer Pascal and our vocalist Reinder before we could finally start writing some death metal songs together.

Interesting to note that our vocalist Reinder, was execially a death metal drummer in a technical death metal band “El Chupacabre“ after his band felt apart, he wanted to explore his grunting & gutteral metal vocals in another metalband. So we were happy we got in contact with Reinder while we were searching for a vocalist.

Our drummer Pascal is our most experienced bandmember, he played in several death / black metalbands such as: Vermin, Syncardion, Chainsaw Surgery and other studio projects with Dark Attic Records. He was the last bandmember wo joined us, before we could finally start working as a band.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

For me, as the only guitarist and responsible for most of the songwriting, I started recording all the guitar tracks for our EP at the beginning of 2021. Our plan was to record the guitars first, then the bass guitar and finally the drums and vocals in the studio. It’s in a reversed order, but during COVID I could record a lot already from home.

In november that year when I finished like 95% of all my recordings a became very ill and was diagnosed with cancer. In 2022 I had to recover from 2 surgeries and had to undergo radiation- and chemo therapy. In between all that I managed to finished the songwriting and recordings for our EP and in June we recorded our video from our song “Alive to Die“ https://youtu.be/3X-3en1l6XA

In July the vocals and drums where recorded in the studio with our producer Roelof Klop https://www.roelofklopmusic.com/. I know Roelof for many years and he has allready done succesfull productions for many metalbands. He was also reponsible for the mixing proces. The mastering was done by 2 times Grammy Award and 3 times Latin Grammy Award winner Nacho Molino https://nachomolino.com/

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Because of our current situation with me still beeing threated with chemo-therapy and missing a second guitarist. It was not important for us to press cd’s or vinyl as in our situation we can’t do any gigs and we have no label or distribution agency to sell cd’s online. So a digital release is most convenient for us right now. You can buy our music at our Bandcamp page: https://demoralizerdeathmetal.bandcamp.com/track/this-world-is-suffering or stream us on many platforms such as: Spotify, Amazon Music, Youtube Music, Deezer, Soundcloud.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

All lyrics are created by our vocalist Reinder. Also our first intro song:“ The Stones of my Tomb“ the music was mostly written by him. He often mentions that he just likes the angry emotion and attitude that comes with grunting and screaming, so the lyrics kind of reflect that. Most things are about thing you might notice in your life if you are a bit (hehe) demoralized. The state of the world, state of ones own life or psyche. Themes are mostly nihilism, fatalism, or good-old-fashioned just seeing stupid shit in the world and not agreeing with it, and wanting to shout as loud as possible that humans can do some weird dumb stuff. Reinder said he can be a bit introverted and ruminate a bit on people being annoying. Other than that he’s not an angry guy.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The logo is designed by Mike Hrubovcak from https://www.visualdarkness.com/

Interesting fact: Mike was also the vocalist of the band Monstrosity a few years ago.

The art-work of our EP is done by Kiandra-Visual, this guy is an exceptionally skilled drawer and managed to create art-work based our the concept we described. Definitely worth to check out his port-folio.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We do not have or had a label at all, everything is self released by us.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

I cannot speak for every bandmember, but for me personally the bands who inspired me most are e.g. : Necropagist, Cannibal Corpse, Jinjer, Chimaira, The Zenith Passage, The Faceless, Haken and lot’s of other different bands.

You check my Spotify playlist if you are interested to know more:


But what’s most important to mention, is that every bandmember has it’s own inspirations and has it’s own creative space in the band during our songwriting proces to express himself. I only write the guitars for the song structures as a base for every song. Then and every other bandmember adds his own creativity until our songs are complete and meet our requirements.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

No we did not send any promo’s to any label at all. Our focus was to launch a digital release on every major streaming platform. We mainly our digital promo to many E-zines, radio‘s and websites to get reviews, interviews and airplay. So far the reactions our EP release are very positive and more reviews will be published in the near future and we look forward to it.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We have not done any gigs so far. The reason for this is first of all we still miss a second guitarist. And secondly because of my diagnosis I am still under hospital threatments, that‘s why we had no chance to perform any gigs yet. So we can’t really say as band what kind of gigs we prefer most.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

At this moment we are in contact with a second guitarist. We hope he will join us soon permanently and we can present him as a new member of the band. Also my chemo-therapy will finish in january 2022, if my situation remains stable as it is now we can definately think of planning gigs. And if that would happen I would definately want to press pysical copies of our EP. I think most guys in the band really want to get on the stage and blow some people away!

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

The easiest way for fans to get in touch with us is via Facebook, just sent us a message and it will be me answerring your messages 😊 .

Here a link to our Facebook page: https://www.facebook.com/demoralizerdeathmetal

For other inquiries such as interviews, promotions, gigs and labels you can contact us by email: demoralizerdeathmetal[at]gmail.com

Thanx for the interview.

You too Jakub! Hope this was interesting for you as well for the readers of Deadly Storm Zine.

If you or your readers want to know more and stay up to date about Demoralizer make sure you check the links below to our channels:

Spotify:








------------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 10. ledna 2023

Recenze/review - LEPER COLONY - Leper Colony (2023)


LEPER COLONY - Leper Colony
CD 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Pohřbívají mě do studené země a nikdo nepřišel. Samota duše, samota těla. Zemřel jsem násilnou smrtí, po krátkém poctivém životě. Nikdo mi nepomohl. Zastavilo se jenom pár zvědavců, jdoucích ulicí. Překročili mě a pokračovali dál. Bez soucitu, bez lítosti. Těším se na druhou stranu, do země stínů. Dnešní svět už dávno nebyl pro mě. Vzal jsem si s sebou na poslední cestu album od LEPER COLONY. Abych nebyl sám, abych se cítil v hrobě dobře.

Jedná se o smečku, která je složená ze slavných a zkušených death metalových matadorů - Marc Grewe (ex-Morgoth, Insidious Disease) - zpěv, Rogga Johansson (Paganizer) - kytary, basa, Jon Skäre (Consumption) - bicí. Výsledkem jejich setkání je skvěle odvedená morbidní práce. Se starým prašivým feelingem. 


Pánové se zavřeli do dávno opuštěných katakomb, aby tam nahráli hudbu, která je jejich srdcím vlastní. Starý, prašivý, smradlavý death thrash metal ve stylu DEATH, MORGOTH, MASSACRE, MERCYLESS, ASPHYX, PESTILENCE, MASSACRE, CANCER, SLAYER, MASTER. Jejich snaha se trefila přímo i do mého vkusu. Přesně taková odrůda death metalu koluje i v mých žilách a tak je vám doufám jasné, že se mi album líbí. Rád jej již dlouhou dobu poslouchám, vracím se k němu. Opravdu si při společných setkáních připadám, jako bych ležel v dřevěné rakvi a právě mě pohřbívali. Možná ještě trošku žiju, ale to nevadí. My, staří fanoušci dlouhých stínů se rádi a často vydáváme na podobné výlety do záhrobí. Vše sedí na svých místech, Rogga dodal ostré, plesnivé riffy a melodie, Marc Grewe je jako vždy ve skvělé formě (tenhle chlápek musí snad snídat hřebíky) a Jon Skäre za bicími vše pohání kupředu jako ďábelský stroj. Album je určeno pro staré fanoušky smrti, pro lidi, jejichž vkus se utvářel v devadesátých letech minulého století. Žádné pózy, zbytečnosti, ani hra, ale poctivý, reálný a špinavý metal z pohřebišť. Z nahrávky je hodně cítit, že LEPER COLONY hrozně bavilo tvořit. A já jako fanoušek vám mohu jejich desku jenom a jenom doporučit. Těším se na druhou stranu, do země stínů. Dnešní svět už dávno není pro mě. Vzal jsem si s sebou na poslední cestu album od LEPER COLONY. A udělal jsem dobře. Excelentní záležitost! Old school death thrashový masakr, u kterého praskají kosti!


Asphyx says:

They're burying me in the cold ground and nobody came. Loneliness of the soul, loneliness of the body. I died a violent death, after a short honest life. No one helped me. Only a few curious people walking down the street stopped by. They crossed me and continued on. No compassion, no pity. I look forward to the other side, to the land of shadows. Today's world was not for me anymore. I took the LEPER COLONY album with me on my last journey. So I wouldn't be alone, so I'd feel good in my grave.

This is a band that is made up of famous and experienced death metal matadors - Marc Grewe (ex-Morgoth, Insidious Disease) - vocals, Rogga Johansson (Paganizer) - guitars, bass, Jon Skäre (Consumption) - drums. The result of their meeting is a well done morbid work. With the old scabrous feeling.


The gentlemen locked themselves in the long-abandoned catacombs to record music that is their own hearts. Old, dusty, smelly death thrash metal in the style of DEATH, MORGOTH, MASSACRE, MERCYLESS, ASPHYX, PESTILENCE, MASSACRE, CANCER, SLAYER, MASTER. Their efforts hit right to my taste. Exactly the same variety of death metal runs through my veins, so I hope you can see that I like the album. I like listening to it for a long time, I keep coming back to it. I really feel like I'm lying in a wooden coffin and I've just been buried. I may still be alive a little bit, but that's okay. We old fans of long shadows like to take similar trips to the afterlife often. Everything fits into place, Rogga has delivered crisp, moldy riffs and melodies, Marc Grewe is in great form as always (this guy must be eating nails) and Jon Skäre on drums drives everything forward like an evil machine. The album is for old death fans, for people whose tastes were formed in the 1990s. No posturing, no uselessness, no acting, but honest, real and dirty metal from the graveyards. You can very much feel from the record that LEPER COLONY had a lot of fun creating. And as a fan, I can only and only recommend their record to you. I'm looking forward to the other side, to the land of shadows. Today's world is not for me anymore. I took LEPER COLONY's album with me on my last trip. And I did the right thing. Excellent stuff! An old school death thrash massacre that makes your bones crack!




Line up -
Marc Grewe (ex-Morgoth, Insidious Disease) - Vocals
Rogga Johansson (Paganizer) - Guitars, Bass
Jon Skäre (Consumption) - Drums

Artwork by Alex Tartsus (De Profundis, Depravity)

Logo by Dipayan Das

Track listing -
1. The Human Paradox
2. Perdition's End
3. The Surgical Undeadvors
4. Tar and Feathers
5. Rapture Addict
6. Leper Colony
7. A Flow So Greatly Macabre
8. Flesh Crawl Demise
9. Gruesome End

News! - GLOOM hlási návrat!

GLOOM hlási návrat.

Slovenská gothic rock/metalová kapela GLOOM hlási po 5 mesiacoch svoj návrat na koncertné pódia.

Rekonvalescencia basgitaristu Miroslava Maľcovského po minuloročnej hospitalizácii dopadla dobre a tak ostáva neoddeliteľnou súčasťou kapely. Ďalšou zásadnou novinkou je, že na poste gitaristu kapela privítala Tomáša Petríka. Ten tak nahradil gitaristu Igora Tináka, ktorý si dal na istý čas tvorivú prestávku kvôli rodinným povinnostiam.

Kapela tiež započala tvorbu svojho nového materiálu pre štvrtý album s pracovným názvom 4.

Najbližšie sa GLOOM svojim fanúšikom predstaví 4.2. v Prešove (klub Stromoradie), 4.3. Košice(Collosseum) a 25.3. v českom Jaromeři (Nároďák Fest 6). Pracuje sa aj na ďalších koncertoch a letných festivaloch, dátumy ktorých budú pridávané priebežne.

GLOOM 2023:
Martin Pazdera- spev
Tomáš Petrík- gitara
Miroslav Maľcovský- basgitara
Radoslav Priputen- bicie



------------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 9. ledna 2023

Interview - MACERATION - An evil death metal tribute to darkness!


Interview with legendary death metal band from Denmark - MACERATION.

Answered Jakob Schultz (Guitars), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - MACERATION - It Never Ends... (2022):

Ave MACERATION! Hi Jacob, here is Jakub (meaning Jacob in Czech). Hello to the Danish underground and thank you very much for the new album. I've been a big fan of your music since the 90's and I was really looking forward to the new album. I was also a bit worried because you know, some comebacks of old bands don't turn out so well. MACERATION are in great shape though! The new stuff kicks and cuts a lot! How was the new album created?

We started out the re-formation of Maceration just being me and Larsand not any other members just to see what would happen and if we could get any ideas for songs. It was cool to do songs again. Lars and I worked from our home studios. Writing songs, recording demos of each song and when we had the material ready in rough form the drums was recorded to that material in Fastbeat studios in Copenhagen. When drums was recorded we recorded all guitars and bass in our home studios and then everything was send to Dan Swano who would begin the mixing process and arranging the lyrics which he also got from us. He had free hands to decide and choose what lyrics he wanted for each songs. So it was quite exciting to hear in which songs the lyrics ended up. He actually nearly did not change anything in the lyrics and he recorded and arranged it and send one song at a time back to us before everything was done and he did the final mix.


You always had a great sound. Nordic, cold and dark, yet raw. The new one continues the line you set. But time has changed in the meantime. It's been 30 years since "A Serenade of Agony" and not only the recording technology has changed, but also the approach to bands and sound. How did you perceive these changes?

Very happy about the sound and production and it came out as we wanted. Its new and fresh but still very old school and also have a much better overall recording process and better mix and production than the debut – all that which was not possible back in 1991 when we recorded the first album and no one in the studio knew how death metal should sound. And yes – we use the Hm2 chainsaw pedal on the new album and got exactly the sound we wanted– and we actullay also did use that pedal back then 30 years ago, but well that production never became that great. very cool it came out that way. The first album never sounded the way we dreamed about - it was just like this back then where no one in Denmark knew how to priduce metal.

The cover is signed, as always, by the great Ola Larsson. On the cover there is a monster, a terrifying octopus that crawls out of the darkness. How did you and Ola get together and what exactly is the theme supposed to represent?

I wanted him to do the artwork because i love what he does. Got in contact by mail and he put it together. Awesome.


How did you put together the current lineup? You and Lars were probably the obvious choice, but I guess it was hard to convince Dan Swanö? Wasn't it? What about the new members? Did you know each other from the past?

We got in contact with Dan and told him about our plans. First he said no because he had given up singing and also he didn’t actually growl on anything since the Edge of Sanity days, so he said it was impossible, but he would for sure mix and produce the album. We thought about it for a while and worked on the songs and I got in touch with him again, and he said he had been thinking about it and would like to give it a try. And when he began to record the vocals he got very exited about it and loved growling again and had a lot of fun doing it. its incredible when you think about the fact he has not been growling for so many years. He sounds very much like back then – even better maybe, so its just so great to have him doing the vocals as on the debut album because he is just one of the best death metal vocalists out there. We asked Rasmus to do drums because he is a very good Drummer and got hold of Jan to do live vocals and some duets with Dan on the album.

I've always wondered why you guys went on "hiatus" for so long? MACERATION have been on the scene since 1990 and you have only recorded two albums. Why did you quit then?

We just stopped because we had other things to pirate in life. And the Line up back then was unstable. So we broke up.


I noticed, and not only me, that your new video features a new singer, Jan Bergmann Jepsen. Can you please explain what is the situation with Dan Swanö and his position in the band? Do I understand it right that Dan just recorded the album and maybe Jan will perform at the concerts? And could you please introduce the new vocalist?

Dan is only doing session vocals on the album. He doesnt want to be in a band or Play live. Only recordings. So we found Jan who is also from Esbjerg the town where Maceration is originally from.

What about MACERATION and concerts? The new record deserves a tour, don't you think? Are you gonna play live? Can we look forward to the concerts?

We played sone festivals here in Denmark and have some concerts coming up. We will Play Alcatraz in Belgium august 12. And we also have plans for a czech show in september.



If I remember correctly, MACERATION were quite a phenomenon for me in the 90s. I had bands categorized by country back then. Typical Dutch, British, German death metal, but from Denmark I knew mainly ARTILLERY (and of course everything KING DIAMOND touched). And you. But you guys didn't play very typically. You were different, very different. How do you explain that and how did you perceive your first record? Was it an tribute to Swedish bone crunching?

Maceration started as a fun project but developed into something more serious. It was a sideproject, and when I left Invocator I picked up Maceration and re-started that again for a year. The intention was to have a band beside Invocator to Play more brutal stuff in the vein of the bands from Sweden and Florida. We loved death metal do we also wanted to Play the style..

I guess we had some kind of role in Denmark, but we didn’t think about it back then – we just had fun doing Maceration. When we did the album and got Dan Swanö to do vocals and we where two members from Invocator we automatically got attention from the scene, because then people knew the album was serious business. But off course it was Invocator that pawed the way for both Maceration and also for a band like Illdisposed.


Jacob, before MACERATION, you were in the legendary INVOCATOR. You played technical thrash metal. That was an absolute cult for me! Can you please reminisce for us about your beginnings? How did you get into music? Why thrash metal and then MACERATION?

Because we loved death metal! It was what i also wanted to Play. We had some parts in Invocator which was more death thrash but never totally death metal.

Readers would definitely be interested to know what the metal scene and underground was like in the 90s in Denmark? And what is it like today? I have your beautiful country fixed as a place where great bands have always come from. By the way, your current movie scene is also excellent.

Back then i guess it was smaller than today but it was led back then by Invocator, Konkhra, Illdisposed and Artillery. Later bands like Hatesphere and Mercenary took over and today the scene is very Big with many names such as Baest who have brought Danish death metal out to the masses.


You're a great guitarist, I personally like your style a lot. The guitar is a beautiful instrument. I wonder who was your inspiration, who do you admire as a guitarist? Do you practice a lot? And what about MACERATION as a band? Are you professionals who just send each other demos over the internet or are you a bunch that still likes to meet in the rehearsal room and then go for a beer?

Thanks. The guitarists that inspired me most is probably Jeff Hannemann, Kerry King, Trey Azagtoth, Richard Brunelle, Rick Rozz and Chuck Schuldiner. We did all recordings without meeting bit off course we met and rehearsed in connection with the gigs we played. And yes we like beers

What does music mean to you? How do you perceive extreme styles like thrash metal and death? Are they a relaxation, a lifestyle for you? Feel free to look at this question from a philosophical point of view.

Music means everything to me. It’s a part of my life every day and it means a relief, entertainment, emotions, joy. It is very important and it kids shaped who I am also today Back from when I started listening to metal

I admit without torture, "It Never Ends..." is a great album for me, which has everything mixed in a literally killer ratio. The sound, the cover, but most importantly the ideas. MACERATION are back in full force. I wrote in my review that this is a diabolical death metal tribute to darkness. Thank you so much for the interview, but especially for your music! I wish you to have as many ideas as possible, that all the shows are sold out and that you are doing well in your personal life! MACERATION forever!

Thanks so much!!

Recenze/review - MACERATION - It Never Ends... (2022):


Webshop:

Web:


------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - MACERATION - Ďábelská death metalová pocta temnotě!


Rozhovor s legendární dánskou death metalovou kapelou - MACERATION.

Odpovídal Jakob Schultz (kytara), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - MACERATION - It Never Ends... (2022):

Ave MACERATION! Ahoj Jacobe, tady Jakub (což je česky Jacob). Zdravím do dánského podzemí a moc vám děkuji za novou desku. Jsem váš velký fanoušek od devadesátých let a na novinku jsem se hrozně těšil. Také jsem měl trošku obavy, protože znáš to, některé návraty starých kapel nedopadly úplně nejlépe. MACERATION jsou ale ve skvělé formě! Novinka hodně kope a řeže! Jak nové album vznikalo?

MACERATION jsme začali znovu skládat jen já a Larsand bez dalších členů, abychom zjistili, co se stane a jestli dostaneme nějaké nápady na skladby. Bylo fajn zase psát skladby. Lars a já jsme pracovali v našich domácích studiích. Psali jsme skladby, nahrávali dema jednotlivých skladeb, a když jsme měli materiál hotový v hrubé podobě, nahráli jsme k němu bicí ve studiu Fastbeat v Kodani. Když byly bicí nahrané, nahráli jsme všechny kytary a basu v našich domácích studiích a pak jsme vše poslali Danu Swanovi, který začínal s mixováním a aranžováním textů, které od nás také dostal. Měl volné ruce, aby se rozhodl a vybral si, jaké texty pro jednotlivé skladby chce. Takže bylo docela vzrušující slyšet, v jakých skladbách se texty nakonec objeví. On vlastně na textech skoro nic neměnil, nahrával a aranžoval je a posílal nám jednu skladbu po druhé, než bylo všechno hotové a on udělal finální mix.


Vždycky jste mívali skvělý zvuk. Severský, chladný a temný, přesto syrový. Novinka pokračuje v nastavené linii. Doba se ale mezitím změnila. Od uplynutí „A Serenade of Agony“ uplynulo 30 let a změnily se nejen technologie nahrávání, ale i přístup ke kapelám i ke zvuku. Jak si vnímal tyhle změny ty?

Se zvukem a produkcí jsme byli velmi spokojeni a dopadlo to podle našich představ. Je to nové a svěží, ale stále velmi oldschoolové, a také to mělo mnohem lepší celkový proces nahrávání a lepší mix a produkci než debut - to vše nebylo možné v roce 1991, kdy jsme nahrávali první album a nikdo ve studiu nevěděl, jak by měl death metal znít. A ano - na novém albu jsme použili pedál HM2 Chainsaw a dostali jsme přesně ten zvuk, který jsme chtěli - a ten pedál jsme tehdy před 30 lety také používali, ale ta produkce nikdy nebyla tak skvělá. Je moc fajn, že to takhle vyšlo. První album nikdy neznělo tak, jak jsme si vysnili - bylo to prostě tak, jak to tenkrát bylo, když nikdo v Dánsku nevěděl, jak se dělá metalová produkce.

Pod obalem je podepsán, jako vždy skvělý, Ola Larsson. Na coveru je příšera, děsivá chobotnice, která vylézá z temnoty. Jak jste se dali s Olou dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat?

Chtěl jsem, aby se podílel na výtvarném zpracování, protože se mi líbí, co dělá. Kontaktovali jsme se mailem a on to dal dohromady. Úžasné.


Jak jste dali dohromady současnou sestavu? Ty a Lars jste asi byli jasnou volbou, ale přemluvit Dana Swanö bylo asi těžké? Nebo ne? A co noví členové? Znali jste se z minulosti?

Spojili jsme se s Danem a řekli mu o našich plánech. Nejdřív řekl, že ne, protože přestal zpívat a navíc od dob EDGE OF SANITY vlastně na ničem negrowloval, takže řekl, že to není možné, ale určitě by album smíchal a produkoval. Chvíli jsme o tom přemýšleli a pracovali na skladbách, pak jsem se mu znovu ozval a on řekl, že o tom přemýšlel a že by to rád zkusil. A když začal nahrávat vokály, strašně ho to nadchlo a znovu si zamiloval growling a strašně ho to bavilo. Je to neuvěřitelné, když se zamyslíte nad tím, že už tolik let growling nedělal. Zní velmi podobně jako tenkrát - možná ještě lépe, takže je prostě skvělé, že zpívá stejně jako na debutovém albu, protože je to prostě jeden z nejlepších deathmetalových zpěváků. O bicí jsme požádali Rasmuse, protože je to velmi dobrý bubeník a sehnali jsme Jana, aby na albu nazpíval živé vokály a několik dvojhlasů s Danem.

Vždycky jsem přemýšlel, proč jste vlastně „přerušili činnost“ na tak dlouhou dobu? MACERATION jsou na scéně od roku 1990 a máte na kontě pouze dvě alba. Proč jste vlastně tehdy skončili?

Prostě jsme přestali, protože jsme měli v životě jiné věci na práci. A tehdejší line up byl nestabilní. Tak jsme se rozešli.


Všiml jsem si, a nejen já, že ve vašem novém klipu zpívá nový zpěvák Jan Bergmann Jepsen. Můžeš nám prosím vysvětlit, jaká je tedy situace s Danem Swanö a jeho fungováním v kapele? Chápu to dobře, že Dan jenom nazpíval desku a třeba na koncertech už bude vystupovat Jan? A mohl bys nám prosím nového vokalistu představit?

Dan se na albu podílí pouze na vokálech. Nechce být v kapele ani hrát živě. Pouze na nahrávkách. Tak jsme našli Jana, který je také z Esbjergu, města, odkud MACERATION pochází.

Když už jsme u těch koncertů. Jak jsou na tom současní MACERATION? Nová deska si zaslouží turné, nemyslíš? Budete hrát naživo? Můžeme se těšit na koncerty?

Hráli jsme na několika festivalech tady v Dánsku a čeká nás několik koncertů. 12. srpna budeme hrát na Alcatrazu v Belgii. A také máme v plánu koncert v Čechách v září.


Jestli si dobře vzpomínám, tak v devadesátých letech byli pro mě MACERATION poměrně úkaz. Měl jsem tehdy kapely zaškatulkované podle zemí. Typický holandský, britský, německý death metal, z Dánska jsem ale znal především ARTILLERY (a samozřejmě vše, čeho se dotkl KING DIAMOND). A vás. Ale vy jste nehráli zrovna typicky. Byli jste jiní, odlišní. Čím si to vysvětluješ a jak si vaší první desku vnímal ty? Byla to pocta švédskému chřestění kostí?

MACERATION byl nejprve projektem pro zábavu, ale nakonec se vyvinul v něco vážnějšího. Byl to vedlejší projekt, a když jsem odešel z INVOCATOR, vzal jsem MACERATION a znovu ho na rok rozjel. Záměrem bylo mít vedle INVOCATOR kapelu, která by hrála brutálnější věci v duchu kapel ze Švédska a Floridy. Milovali jsme death metal, ale chtěli jsme hrát i tenhle styl.

Myslím, že jsme měli nějakou roli v Dánsku, ale tehdy jsme o tom nepřemýšleli - prostě nás bavilo dělat MACERATION. Když jsme udělali desku a sehnali Dana Swanö, aby nám nazpíval vokály a byli jsme tam dva členové INVOCATOR, automaticky jsme si získali pozornost scény, protože pak lidé věděli, že to album je vážná věc. Ale samozřejmě to byli Invocator, kdo připravil půdu jak pro MACERATION, tak pro kapelu jako ILLDISPOSED.


Jacobe, před MACERATION si hrál v legendárních INVOCATOR. Hráli jste technický thrash metal. To byl pro mě absolutní kult! Můžeš pro nás prosím zavzpomínat na své začátky? Jak si se dostal vlastně k muzice? Proč thrash metal a pak MACERATION?

Protože jsme milovali death metal! To bylo to, co jsem chtěl hrát. V INVOCATOR jsme měli několik pasáží, které byly více death thrashové, ale nikdy ne úplně death metalové.

Čtenáře by určitě zajímalo, jaká byla metalová scéna a underground v devadesátých letech v Dánsku? A jaká je dneska? Mám vaši krásnou zemi zafixovanou jako místo, odkud byly vždy skvělé kapely. Mimochodem, vaše současná filmová scéna je také vynikající.

Tehdy byla asi menší než dnes, ale tehdy ji vedli Invocator, Konkhra, Illdisposed a Artillery. Později to převzaly kapely jako Hatesphere a Mercenary a dnes je scéna velmi rozsáhlá s mnoha jmény jako Baest, kteří přinesli dánský death metal masám.


Jsi skvělým kytaristou, osobně se mi hrozně líbí tvůj rukopis. Kytara je krásný nástroj. Zajímalo by mě, kdo byl tvým vzorem, koho jako kytaristu obdivuješ? Cvičíš hodně? A co MACERATION jako kapela? Jste profesionálové, co si už jen posílají ukázky přes internet nebo jste partou, která se stále ráda schází ve zkušebně a pak jde třeba na pivo?

Díky. Z kytaristů mě asi nejvíc inspirovali Jeff Hannemann, Kerry King, Trey Azagtoth, Richard Brunelle, Rick Rozz a Chuck Schuldiner. Všechny nahrávky jsme pořídili, aniž bychom se potkali, samozřejmě jsme se pak sešli a zkoušeli v souvislosti s koncerty, které jsme odehráli. A ano, máme rádi pivo.

Co pro tebe znamená hudba? Jak vnímáš extrémní styly jako thrash metal a death? Jsou pro tebe relaxem, životním stylem? Klidně se můžeš na tuto otázku podívat i z filozofického hlediska.

Hudba pro mě znamená všechno. Je součástí mého života každý den a znamená pro mě úlevu, zábavu, emoce, radost. Je velmi důležitá a tvoří to, kým jsem i dnes od doby, kdy jsem začal poslouchat metal.

Přiznám se bez mučení, „It Never Ends...“ je pro mě skvělým albem, které má v sobě vše namíchané v doslova zabijáckém poměru. Zvuk, obal, ale hlavně nápady. MACERATION jsou zpět v plné síle. V recenzi jsem napsal, že se jedná o ďábelskou death metalovou poctu temnotě. Moc ti děkuji za rozhovor, ale hlavně za vaši hudbu! Přeji vám, abyste měli co nejvíce nápadů, aby byly všechny koncerty vyprodané a aby se vám dařilo i v osobním životě! MACERATION navždy!

Díky moc!

Recenze/review - MACERATION - It Never Ends... (2022):


Webshop:

Web:


------------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER