DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 5. března 2023

Recenze/review - MORDUM - In Peccato Mortali (2022)


MORDUM - In Peccato Mortali
CD 2022, vlastní vydání

for english please scroll down

Občas přemýšlím nad tím, proč nás pořád starý death metal tolik baví. Proč se vlastně nevyvíjíme, proč nechceme objevovat nové dimenze. Možná je to proto, protože nám tahle muzika kdysi utvářela náš pohled na hudební svět. Jasně že je v tom obrovský kus nostalgie. Myslím si ale, že i něco trošku jiného. Mám zkrátka rád, když se věci dělají poctivě, když je řemeslo dobře odvedeno a nezapomíná se i na talent.

U nové desky slovenských MORDUM bylo splněno vše nutné a potřebné pro pořádný večírek v márnici. Už jenom zvuk (Ľubo Lokša - mixing, mastering) je náležitě hnilobný, temný a masivní. Mám chuť jít rozdrtit nějaké kosti! Líbí se mi ale i obal od skvělé Janky Vé (JanaVe Art), který přesně vystihuje to, co se na desce odehrává - morbidní smrtící kov, u kterého budete pohřbeni zaživa. 


Staré smečky vždy zvládaly hlavně jednu věc - zakládaly si na dobré struktuře skladeb. MORDUM se volně inspirují na Floridě (MORBID ANGEL, DEICIDE, MONSTROSITY). Ale nedělají to nijak okatě, rozhodně se nejedná jen o dnes tak častou kopii věcí minulých. Základem jsou sice hrubozrnné, surové a temné ozvěny americké školy, ale pánové přidávají i vlastní invenci, nápady, zajímavé momenty. V některých případech se dotýkají atmosférou až black metalu. To vše podáváno na víku od rakve a s velkým feelingem a drivem. Pro mě osobně je asi nejdůležitější to,  že mě baví skladby poslouchat, rád se k nim vracím. Technika se zde potkává s čerstvě exhumovanými hroby a Slováci to dělají s elegancí starých zkušených hrobařů. Je jasné a zcela pochopitelné, že mnohým mladším fanouškům, kteří vyrůstali na novější hudbě a přístupu k ní, budou připadat obyčejní, ale nenechte se mýlit - tohle album chce čas a jak jsem již psal, poctivý přístup. Nenakope vám zadek napoprvé, musíte se k němu vracet a poslouchat jej velmi pečlivě. Teprve až když se setmí, tak vyniknou jednotlivé nuance. Pokud máš tenhle styl rád, neváhej ani chvilku. Poslední roky si hodně vážím kapel, které se snaží táhnout káru s mrtvolami stále dál. A dělají to od srdce. Tím by se vlastně dala i dnešní recenze uzavřít. "In Peccato Mortali" je morbidním, temným rituálem pro všechny fanoušky reálných, opravdových pohřbů do země! Technický death metal s příchutí zkažené krve!

Asphyx says:

Sometimes I wonder why we still like old death metal so much. Why we don't evolve, why we don't want to explore new dimensions. Maybe it's because this music once shaped our view of the musical world. Of course there's a huge amount of nostalgia in it. But I think there's also something a little bit different. I just like when things are done honestly, when the craft is well done and the talent is not forgotten.

With the new album of Slovak MORDUM, everything necessary for a proper party in the morgue was fulfilled. The sound alone (Ľubo Lokša - mixing, mastering) is properly rotten, dark and massive. I want to go crush some bones! But I also like the cover artwork by the great Janka Vé (JanaVe Art), which accurately describes what's happening on the record - morbid death metal that will bury you alive.


The old bands have always been good at one thing in general - they were good at song structure. MORDUM are loosely inspired by Florida (MORBID ANGEL, DEICIDE, MONSTROSITY). But they don't do it in a flashy way, it's definitely not just a copy of things from the past. The basis is the rough, raw and dark echoes of the American school, but the gentlemen also add their own inventiveness, ideas, interesting moments. In some cases they touch on the atmosphere of black metal. All this served on a coffin lid and with great feeling and drive. Probably the most important thing for me personally is that I enjoy listening to the songs, I like to come back to them. Technique meets freshly exhumed graves here, and the Slovaks do it with the elegance of old experienced gravediggers. It's clear and completely understandable that many younger fans who grew up on newer music and approaches to it will find them ordinary, but don't be mistaken - this album takes time and, as I've written before, an honest approach. It won't kick your ass the first time, you have to keep coming back to it and listen to it very carefully. It's only when it gets dark that the individual nuances become clear. If you like this style, don't hesitate a moment. I've come to have a lot of respect for bands in recent years that keep trying to pull the dead carriage further and further. And they do it from the heart. Actually, that could be the conclusion of today's review. "In Peccato Mortali" is a morbid, dark ritual for all the fans of real, genuine burials in the ground! Technical death metal with a taste of bad blood!


about MORDUM on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
Avaritia
Superbia
Luxuria
Souls (instrumental)
Gula
Ira (Hnev)
Acedia
Invidia
Toxic World
Brain Feedback (Xibalba cover)

band:
Ľubo Lokša – spev, gitary
Roman Köröši – gitary
Robo – bicie


Recenze/review - NUCLEAR HOLOCAUST - Sailing The Seas Of Nuclear Waste (2023)


NUCLEAR HOLOCAUST - Sailing The Seas Of Nuclear Waste
CD 2023, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Spálená země, hromady mrtvol. Připadám si jako ve starém, apokalyptickém sci-fi. Svět se dávno řítí do záhuby, to je jasná a prokázaná věc. Už zase pochopuje tupý dav a nenávist se stupňuje. Frustrace, jde už jen o to, kdo zmáčkne první tlačítko. Rakety vyletěly teprve nedávno. Za zvuků nové desky polských death grinderů NUCLEAR HOLOCAUST nastala temnota. 

S touhle smečkou mám jen ty nejlepší zkušenosti. Líbí se mi jejich koncerty i způsob, jakým na mě působí. Novinka je brutální jízdou od začátku do konce. Připomíná tsunami, které vás smete z povrchu zemského. Pokud máte tenhle styl rádi, myslím si, že si nové album "Sailing The Seas Of Nuclear Waste", užijete. 


Kombinace grindcore a death metalu. Smrtící koktejl, který mě opravdu baví poslouchat. Pánové hrají nekompromisně, surově a syrově, ale nezapomínají ani na temnotu a chlad. Takhle nějak si opravdu představuji svět po jaderné katastrofě. "Sailing The Seas Of Nuclear Waste" je zkrátka masakr, který ocení hlavně fanoušci kapel jako EXCRUCIATING TERROR, ROT, PHOBIA, BLOOD DUSTER, P.L.F., CAPTAIN CLEANOFF. Už to nebude dlouho trvat a všem odpadá maso od kostí. Mozek se uvaří ve vlastní šťávě. Jako bych chodil ulicemi a sledoval, kolik je všude násilí. NUCLEAR HOLOCAUST jsou divoká smečka rozzuřených psů, kteří se toulají městem a útočí svojí hudbou na všechno zlo, které se objevuje na každém rohu Nahrávka má dobrý zvuk, zcela devastující a zničující. Obal je také zajímavý, přesně vyjadřuje to, co se na albu odehrává. Nezbývá mi nic jiného, než vám desku doporučit. Pokud máte rádi temnotu, šílenství a popraskané kosti, neváhejte ani chvilku. Spálená země, hromady mrtvol. Připadám si jako ve starém, apokalyptickém sci-fi. Svět se dávno řítí do záhuby, to je jasná a prokázaná věc. Už zase pochopuje tupý dav a nenávist se stupňuje. Frustrace, jde už jen o to, kdo zmáčkne první tlačítko. Pouštím si raději "Sailing The Seas Of Nuclear Waste". Ještě je naděje. Temný, šílený, smrtící grindcore armagedon!


Asphyx says:

Scorched earth, piles of corpses. I feel like I'm in an old apocalyptic science fiction movie. The world has long been on a downward spiral, that much is clear and proven. The dumb crowd understands again, and the hatred escalates. Frustration, it's all about who pushes the first button. The missiles have only recently gone off. To the sounds of the new album by Polish death grinder NUCLEAR HOLOCAUST, darkness has set in.

I have only the best experience with this pack. I like their concerts and the way they affect me. The new album is a brutal ride from start to finish. It's like a tsunami that will wipe you off the face of the earth. If you like this style, I think you will enjoy the new album "Sailing The Seas Of Nuclear Waste".


Combination of grindcore and death metal. A deadly cocktail that I really enjoy listening to. The gentlemen play uncompromising, raw and raw, but they don't forget about darkness and coldness. This is how I really imagine the world after a nuclear disaster. "Sailing The Seas Of Nuclear Waste" is simply a massacre that will be appreciated especially by fans of bands like EXCRUCIATING TERROR, ROT, PHOBIA, BLOOD DUSTER, P.L.F., CAPTAIN CLEANOFF. It won't be long now and everyone's flesh is falling off their bones. The brains will boil in their own juices. It's like walking the streets and seeing how much violence there is everywhere. NUCLEAR HOLOCAUST are a wild pack of rabid dogs that roam the city, attacking with their music all the evil that appears on every corner The record has a good sound, quite devastating and destructive. The cover art is also interesting, it accurately conveys what is happening on the album. I have no choice but to recommend the record to you. If you like darkness, madness and cracked bones, don't hesitate a moment. Scorched earth, piles of corpses. I feel like I'm in an old apocalyptic sci-fi movie. The world has long been on its way down, that much is clear and proven. The dumb crowd understands again, and the hatred escalates. Frustration, it's all about who pushes the first button. I'd rather play "Sailing The Seas Of Nuclear Waste". There's still hope. Dark, mad, deadly grindcore armageddon!


Recenze/review - NUCLEAR HOLOCAUST - Overkill Commando (2016):


--TRACKLISTING--
1. The Last Day of Serenity
2. Mutant Blitzkrieg
3. The Finishing Blow
4. Undead Hordes Special Forces
5. Bloody Kiss
6. The One Above the Mankind
7. Suicidal Paranoia
8. Scorched
9. Prepare for Killing
10. The End is Imminent
11. Like Lambs to the Slaughter
12. Decay Deep Inside
13. Synthetic Sea
14. Scrap Blade of Destiny
15. Feast for Mutated Rats
16. Your Demise = Our Rise

--LINE-UP--
Bloodseeker – voc
XXX-Bomber – guit
Overkiller – drumss
Doomtrigger - bass



--BAND CONTACT--

--LABEL CONTACT--
SELFMADEGOD RECORDS

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý devadesátý čtvrtý - Pajzl U Darebáka


Příběh tří stý devadesátý čtvrtý - Pajzl U Darebáka

Do druhého pololetí jsem sotva prolezl. Matika, fyzika dobrý, ale odborné předměty jako mechanika pro mě byly neskutečně nudný. Takže za tři. Každopádně, nový kreditní systém mi neskutečně pomohl. Oddechl jsem si. Ještě nemusím na vojnu a můžu být se svoji milou. Hodně jsem teď o tom a takových věcech přemýšlel. Co bych dělal, kdyby mě vyhodili? Kde bychom bydleli? Dám si první pivo a i když je na lačno, udělá mi dobře. Na pevnosti a pružnosti byl profesor, kterýmu jsem v září svedl dceru. Hrála tenis a já na ní zíral tak lačně, že mě sama oslovila. Netušil jsem vůbec, o koho šlo. No a tatík mi to dal pěkně sežrat. Uff. Dám si druhej kousek a je mi tak nějak dobře. Prohlížím si index a najednou se nade mnou ozve, hele, mladej, to je moje místo, ale klidně tu seď. Hraješ šachy? Přikývl jsem a byl trošku rozpačitý, protože proti mě usedl učitel matematiky. Takovej tlustej chlápek s culíkem, něco jako já teď. Párkrát jsem ho už potkal na cigáru. Učil dobře. Rozložil figurky a vyklepl mě během několika minut. Pak si zapálil a zeptal se mě, jak mě baví škola.

Nejdřív jsem něco mektal a výčepák Darebák a jeho kámoš, kteří zde vládli železnou rukou, se nás zeptali, jestli nechceme něco k jídlu. Domluvili jsme se na opečené špekáčky na špinavém grilu. Pro jednoho by ani nezapalovali oheň, ale pro dva už jo. Pana učitele jsem vždy považoval za podivína. Takových typů bylo na technických školách spousta. Ale on byl přeci jen jinej. Zaslechl jsem, že mu rodiče utýrali komunisti a holka, se kterou kdysi chodil, mu utekla od oltáře. Byl zatrpklý, občas naštvaný na celý svět, ale nedával to moc najevo. Začali jsme si povídat. Tak nějak automaticky. Oba jsme milovali pivo. A U Darebáka měli skvělej Gambrinus. Tehdy bývalo fakt skvělé. Utře si pěnu z huby a vypráví mi o celém svém životě. Občas se zasní. Mívám to dodneška. Lidé se mi otevírají. A on měl co vyprávět.

Když skončí, tak nejdřív nevím, co říct. Je chvilku ticho, které přehlušíme dalším cinknutím půllitru. Hospoda leží přímo mezi vysokou školou a věznicí. Setkávají se zde chytré mozky i propuštění zloději a vrazi. A všemu vládne Darebák. Pijeme a já se na oplátku také s něčím svěřím. Zeptá se mě, proč vlastně studuju. Řeknu že kvůli vojně a kvůli tomu, že jsem chtěl být co nejdále z domova. Smutně se usměje. Objedná rum. Pak mi řekne, že mám navíc, že to pěkně flákám a že kdybych chtěl, tak bych studoval o hodně lépe. No, to máte pravdu. Ale mě to moc nebaví. Hele, v hospodě mi klidně tykej, ve škole si ale budeme vykat, jo? Pročísne si řídký culík a zamlaská. Dal bych ještě nakládaný hermelín. Dám si taky. Vypadá, že s ním alkohol vůbec nic nedělá. Kde spíš? Na koleji, ale na Borech, jinde než ty. Dobře. Dáme ještě šachy? Rozdám a táhnu jako první. Věřte nebo ne, ale vyhraju. Chvíli na mě kouká a pak mi poděkuje. Za co? No, mě už několik let nikdo neporazil. Zapíše si do notýsku mé tahy a já se omlouvám, že to bylo chlastem.

Přijde Darebák a řekne nám, že buď máme vypadnout a nebo chlastat dál, ale že je tu už jen soukromá společnost a že si nepřejí, aby sem furt někdo lezl. Kývneme na sebe a objednáme další pivo. Úplně zapomenu na blondýnku. Jsem ale naším rozhovorem o životě, o knihách o hudbě tak šokován a nadšený, že musím. Stejně máme sraz až na koleji. Jdu na záchod a když se nakloním nad smradlavým žlábkem, tak se leknu. Vedle mě stojí sice menší, ale neskutečně pokérovaný týpek. Neboj se koloušku, řekne mi a já se stejně bojím. Sednu si zpět ke stolu a řeknu to panu učiteli. Ser na něj, nevíš, za co seděl. Fakt ne, ale bojím se stejně. Necítím se dobře, poprosím Darebáka, aby mě pustil ven, ale pošle mě do prdele a načepuje mi další pivo. Jsem už docela navátej, ale držím se statečně. Prej rum, jde na bar a tam se najednou odehraje scéna, kterou jsem nečekal. Profesor i propuštěný vězeň se začnou objímat a poplácávat se po ramenou. Dostanu taky rum. Setkání po letech. 

A tak tu máme další z příběhů, které lze zaslechnout jen ve vybraných hospodách. Znají se z Klatov, odkud oba pocházejí. Oba chodili nejdřív na průmyslovku, odkud je kvůli původu vyhodili. A zde se jejich cesty rozdělují. Učitel se snažil vždycky studovat, makat na sobě. Pan vězeň se vydal cestou zločinu. Rozkrádačky, loupeže, podvody a nakonec zabití chlapa při hádce. Lezl mu za ženou. Nejlepší je, že jsou oba neskutečně milí, takoví laskaví, jako bývají chlapi, když pijí pivo a mají dobrou náladu. Trošku se děsím, když vypráví o vraždě, o vězení, je to úplně něco jiného, než filmy nebo knihy, realita je o hodně syrovější, surovější a hlavně smutnější. Popisuje, co která kérka znamená. Vězni se podle nich poznávali. Ale to bylo ještě v dobách, kdy neměla kotvu kde jaké pipina. Pijeme dlouho, mám co oslavovat a oni také. Darebák nám otevře až ráno, když už je úplně na plech i on.

Motáme se ulicí, vězeň dýchá studený vzduch a řve, jak je super být na svobodě. Rozloučím se s nimi a jdu na kolej. Mezi dveřmi moje žena, celá vyděšená. Zlobí se a chvílemi je jí do breku. Proč si o sobě nedal vědět? Ale pil jsem s vrahem, Cože? Zalezu si do sprchy a pak do postele. Probudím se, až když přijde s nákupem domů. Tohle už nikdy nedělej, rozumíš, nikdy. Už je klidnější a já střízlivější, tak se omlouvám. Pojď ke mě, prosím. Ne! Až se nebudeš chovat jako fakan. Pak stejně podlehne a v objetí mi říká, jaký o mě měla strach. Vyprávím jí o setkání, o tom, že jsem prolezl s odřenýma ušima do druhého pololetí. Hele, i kdybys propadl, i kdyby tě vyhodili, i kdyby si já nevím co, tak si uvědom, že už nejsi sám. Máš zodpovědnost i za mě. Dostávám ještě chvilku pořádně za uši, ale moje milá se nedokáže zlobit dlouho. Opravdu si to zapíšu hluboko do mozku a už to nikdy neudělám. Koupím si kartu do telefonu a vždy zavolám, počítám s tím dopředu. Odpoledne strávíme poklidně. Kniha a dobré jídlo. Mám tenhle skoro rodinný život opravdu rád.

Před hodinou matematiky se pozdravíme. Formálně a oficiálně. Vykáme si, když mě vyvolá a já nespočítám příklad, tak mi vyčte, že se neučím. Na cigáru se chvilku ocitneme sami a to mi zase tyká, prý jestli přijdu dnes na šachy. Omluvím se, že jsem dostal kapky od své holky a že teď budu chvilku sekat latinu. Dobře, ale musíme to zopakovat. Pak mi zase vyká, když máme přednášku a on mě několikrát zvedne ze židle s dotazy. Nevím nic. Kroutí očima a já se stydím. Ale fakt nebyl čas si něco přečíst, natož se to naučit. Uběhne několik týdnů a moje milá musí na víkend domů. Já zůstávám, brigádu mi zrušili kvůli nějaké kontrole a rekonstrukci. Moc volných víkendů, abych nemusel makat (ať už doma, na chalupě, na baráku nebo na brigádě) jsem neměl. A když už, tak jsme někam jezdívali s blondýnkou. Vůbec jsem nevěděl, co budu dělat. Představa byla taková, že si zajdu do knihovny, do antikvariátu a zavřu se na pokoji s pivkem a muzikou. 

Jenže jdu k Darebákovi na oběd. Živil jsem se převážně po hospodách, protože školní menza byla děsivá. Takže utopenci, párky, prejt, hermelín. To byla moje krmě. Ještě, že už se o mě starala moje holka, protože ta se učila rychle vařit a naše spolubydlící vozily z vesnic dobroty. Jinak bych zemřel na mastnotu a vředy. Dám si pivo, pak druhý a najednou zahlédnu za oknem známou postavu. Slíbil si mi odvetu, hlásí hned mezi dveřmi. Prohraju a to velmi rychle. Omluvím se, že dnes nevydržím dlouho, ale přemluví mě. Prozradí mi, že jeho tetovaný spolužák se s ním rozdělil někde na Borech a zašel do nonstopu. Tam se popral, vymlátil někomu zuby a odvezli ho rovnou zase zpátky do vězení. Tak to jsme měli fakt štěstí, co? Řeknu a on mi na to odpoví až za chvilku. Hele, takhle hodnýho kluka jsem nezažil. Tedy, když byl mladej. Holky o něm říkaly, že je to ňouma, že je až nudnej, jak je hodnej. No nic, dáme pivo? Než Darebák zase zavře? Dáme a nezůstane u jednoho. Pustí nás zase až k ránu a na kolej se skoro doplazím. Chodilo se přes pole a jsem špinavej jak po práci na zahradě. Hodím všechno na hromadu a usnu. 

K Darebákovi jsem chodíval ještě v dobách, kdy už jsem dávno nebyl studentem. Dokonce mě několikrát na civilce výčepák seřval, že už jsem tam dlouho nebyl. Tenhle pajzl měl svoje zvláštní kouzlo. Nikde jinde jste nepotkali tolik zajímavých postaviček. Připomínal mi Dřeváka v Boleslavi. Levné dobré pivo, studená místnost, smrad na záchodech, ale chodívali tam studenti, dělníci i učitelé. K Darebákovi navíc vězni i bachaři. Spousta divných a smutných osudů. Bylo by lehké spadnout dolů, ale to já nikdy nechtěl. Bavilo mě ale sledovat, nasávat atmosféru. Zajímavé bylo, že do některých propuštěných byste to nikdy neřekli. Naopak, kolikrát jsem zažil namyšlené studentíky, jejich fifleny, co se chovali jako hovada. Akorát v mezích zákona. Hospoda dlouhé roky chátrala a vůbec nevím, jestli ještě stojí. O Darebákovi jsem ledacos zaslechl. Vím, že se říkalo, že studoval strojárnu, ale jenom rok, pak ho to přestalo bavit a otevřel si ten svůj pajzl. Ale co já vím, třeba je to jen legenda, kterou vyprávěl studentům, aby je mohl zavřít a dostat z nich víc peněz. Každopádně, já tam chodil vždycky rád. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 4. března 2023

Recenze/review - OVERLORD - Fake Salvation (2023)


OVERLORD - Fake Salvation
CD 2023, Great Dane Records

for english please scroll down

Další hřeb, zatlučený přímo do lebky. Rez nakazí můj mozek a postupně shniju zaživa. V chladné plesnivé kobce, ve tmě a samotě. Umírám pomalu, ve velkých bolestech, s jediným cílem. Poslouchat poctivý a starý death metal. Dávám si stále dokola novou desku "Fake Salvation" od německých tmářů OVERLORD a těším se, až se zase otevře brána do pekla a já budu moc přejít na druhou stranu. 

Svět je zase jednou velmi temný a všude je jenom jed. Na vlnách špinavé řeky se vznáší nafouknutá těla. Jsem zde správně, v podsvětí a přidávám hlasitost. Ostrý riff, další hřeb, hlava mi pukne tlakem. Smrtící kov ze staré školy, zahraný poctivě a s touhou zabíjet hudbou. 


Jedná se o první album kapely, o debut, který se vám zadře ihned pod kůži. Prašivý, shnilý zvuk, spousta morbidních nápadů. Pokud rádi trávíte svůj čas v záhrobí, tak neváhejte ani chvilku. Fanoušci třeba takových CANCER, MASSACRE, DEATH, BOLT THROWER, budou určitě spokojeni. "Fake Salvation" je albem, které odkazuje na devadesátá léta minulého století. Pánové to dělají elegantně. Přidávají spoustu zajímavých nápadů, momentů, který vám vypálí cejch. Budete mít pocit, že se touláte ulicemi bez světla. Za rohem číhá bestie! Hudba je zde napsána poctivě, obsahuje v sobě feelig a drive. Při poslechu existuje už jenom absolutní tma. Pod nohama vám křupají zbytky zetlelých kostí. Démoni tančí v kruhu a vy neustále přidáváte hlasitost. Zvuk, obal, produkce - vše je v nejlepším pořádku. Rád se k nahrávce vracím a velmi si ji užívám. Pokud se jedná o mě, mohu vám desku jenom doporučit. Dostanete poctivě odvedenou hrobnickou práci, za kterou by se nemusely stydět o hodně slavnější skupiny. Svět je zase jednou velmi temný a všude je jenom jed. Na vlnách špinavé řeky se vznáší nafouknutá těla. Jsem zde správně, v podsvětí a přidávám hlasitost. Věrný, prašivý a reálný death metal ze staré školy!


Asphyx says:

Another nail driven right through the skull. The rust infects my brain and I gradually rot alive. In a cold, moldy dungeon, in the dark and alone. I die slowly, in great pain, with only one goal. To listen to honest and old death metal. I put on the new album "Fake Salvation" by German darkies OVERLORD over and over again and look forward to when the gates to hell open again and I have the power to cross over to the other side.

The world is once again very dark and there is only poison everywhere. There are bloated bodies floating on the waves of the dirty river. I'm right here, in the underworld, turning up the volume. A sharp riff, another spike, my head bursts with pressure. Old school death metal, played with honesty and a desire to kill with music.


This is the band's first album, a debut that gets under your skin immediately. Dusty, rotten sound, lots of morbid ideas. If you like to spend your time in the afterlife, don't hesitate a moment. Fans of such bands as CANCER, MASSACRE, DEATH, BOLT THROWER will be satisfied. "Fake Salvation" is an album that refers to the nineties of the last century. The gentlemen do it elegantly. They add a lot of interesting ideas, moments that will burn your stamp. You'll feel like you're wandering the streets without light. There's a beast lurking around the corner! The music here is honestly written, it contains feelig and drive. Listening to it, there is only absolute darkness. The remains of decayed bones crunch under your feet. The demons dance in circles and you keep turning up the volume. The sound, the cover, the production - everything is in top order. I like to come back to the record and enjoy it very much. As far as I'm concerned, I can only recommend the record. You get an honestly done tombstone job that much more famous bands would not be ashamed of. The world is once again very dark and there is only poison everywhere. Bloated bodies floating on the waves of a dirty river. I'm right here, in the underworld, turning up the volume. True, dusty and real old school death metal!


Tracklist:
01. Counterstrike
02. Eradicated
03. Hideous Reprisal
04. Perpetual Torment
05. Fake Salvation
06. Mental Monstrosity
07. Punctured Sanity
08. Raining Lead
09. Shock And Awe
10. Stabbing Frenzy
11. Voracious Butchering

OVERLORD are :
Johan DE JAGER : guitar / bass /drums
Justus MEINEKE : vocals
Featuring : Nikolay ATANASOV - guitar solo (AGENT STEEL , PROPHECY)

Interview - NECROTESQUE - Dark, razor-sharp death metal!


Interview with death metal band from Netherlands - NECROTESQUE.

Answered Dave Blummel (bass), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - NECROTESQUE - The Perpetuated Festering (2023):
https://www.deadlystormzine.com/2023/02/recenzereview-necrotesque-perpetuated.html

Ave NECROTESQUE! Greetings to the underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a first long-play full-length album in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job and you added a big portion of the talent, too. How do you perceive the new album in comparison to the previous work? Where did you want to move and in what are these two records different?

Hi Jacub! First of, thank you for the compliments!

Our first EP we released was a test, to see if people were interested in the music we have in our head. They seem to like it, so we jumped right in after the release of our first EP to start writing new material. We have so many ideas still which we want to make into cool songs, but we also know you shouldn’t overdo it. So we have to pace ourselves.

For this new album we have learned a lot regarding the sound we want to create and we think it is a step up from the EP.

„The Perpetuated Festering“ includes all attributes of good death metal. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of NECROTESQUE?

The first EP was created at home during the Corona/lockdown period. Arjan and I created the guitar parts at home, threw in some guides for drums and send it to the rest of the band to let them do their thing with it. That works for us. So we did it quite similary this time around. Thankfully we did have more time to play the songs together this time so we could also try some things together which i think really reflexts in the energy of this new record.


I have to confirm that I like the production of the album. It still makes me turn up the volume on the hi-fi tower. Who made you a sound that is cruel, raw and dark and animalistic at the same time. How did you find working with him and why him? What studio did you record in and how did it all work?

We (Arjan) did all the pre-production at home. Re-amping the guitars and bass and after that we’ve send it to our Mixer, Rick @ RaRecordings. Who also did our first EP. He also recorded the drums for the first EP and the new album. We are really happy with him because he has the same low bullshit level as we do. Just record the songs and don’t try to add too much bullshit to it. Keep it raw. No time-aligning drums etc. The vocals were recorded partialy at a studio which was just an aweful experience and the rest we did at our drummers at home (who also has a small studio setup at home)

The album has a dead cover. Who is the author? How did you choose the theme and how does it relate to the music on the record?

We contacted an artist through the internet who’s art we really liked. None of us have any drawing talent, so that seems like the best idea. His name on Facebook is Dedy Badic Art. He really captured the exact idea we conveyed to him. The theme is an extension to our first EP with the name „The necrotic grotesque“ where our band name derives from . One of the lines in the lyrics of the Necrotic Grotesque is „A festering blob of flesh without skin“ so it seemed only logical to continue with „The perpetuated festering“ .. just keep on rotting as it were!


I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Holland for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth it. How do you explain that death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

The Netherlands were at the centre of the development of the European Death Metal sound in the late 80's, together with Sweden of course. Gorefest, Pestilence and Asphyx are probably the holy trinity of the Dutch Oldschool. Imagine listening to those bands when you are a teenager or adolescent and experiencing that scene. It is not hard to understand that 30+ years later, when midlife-crisis strikes, people try to replicate that feeling of being part of a musical revolution. Therefore, bands like Necrotesque and Graceless (which is one of the more contemporary bands we look up to), who tap into that original sound and vibe, receive huge support.

You play death metal influenced by, among other things, the old school. Today, the band can't avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start NECROTESQUE was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?

The idea of the band and it’s direction was a joined idea of me and Arjan. We just wanted to make a no-bullshit death metal band. No (or as few as possible) solos and weird cross-over adventures. Just old school death metal. Where we want to go? Everywhere! Large festivals, small venues, we like to play them all. As long as we have an audience, we want to play. We get quite some energy from performing. So yeah, a tour would be nice!


When I started my blog six years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so much popular, or they are lost in underground. To let the world knows about them. I think I'm doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?

Yeah you’re doing quite well. We see quite some of your posts!

Our promotion we mostly do ourselves. We (me and Arjan particullary) are very impatient, so waiting for someone else to promote us is quite difficult, haha. We advertise, contact blogs,mags and vlogs. All kinds of way to make our music known to the world. And we visit other gigs as well. To just enjoy the bands, but also to network with venues and other bands. We have also organised some gigs and invited other bands to play with us.

On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet and instead of to visit the concert they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as NECROTESQUE? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?

We encourage people to share our music. We do not play a genre which will ever make us rich. We play it because we listen to it ourselves and have a lot of ideas for songs. We have merchandise and i hope when people see us play they like us and buy a shirt, cd, cap, patch, etc .. that way we have money for new recordings and new merch. The music people share is a way to the be able to sell this merch.


I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or "just" relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?

For me, it’s just what sounds good to me. It gives me energy and calmes me when i’m busy in the head.

Finally, a classic but important question. What is NECROTESQUE planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage and when will you visit the Czech republic?

We have a couple of nice gigs planned and even a couple in the Czech republic!

Come and see us at „United in Brutality 2023“ in „Kemp U Ferdinanda“ (i hope i’m saying this correctly, haha) on the 8th of September and on the 9th of September in Mlada Boleslav at Club Orthodox

Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I'm going to push „The Perpetuated Festering“ into my head again!

Thank you very much!




------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - NECROTESQUE - Temný death metal ostrý jako břitva!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Holandska - NECROTESQUE.

Odpovídal Dave Blummel (basa), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky přeložil Jakub Asphyx.

Recenze/review - NECROTESQUE - The Perpetuated Festering (2023):

Ave NECROTESQUE! Zdravím do undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší předchozí tvorbou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Ahoj Jakube! Nejprve děkuji za pochvalu! Naše první EP, které jsme vydali, bylo testovací, abychom zjistili, jestli lidi zajímá hudba, kterou máme v hlavě. Zdá se, že se jim líbí, takže jsme se hned po vydání našeho prvního EP vrhli na psaní nového materiálu. Pořád máme spoustu nápadů, které chceme přetavit v super skladby, ale zároveň víme, že by se to nemělo přehánět. Takže musíme držet tempo. U nového alba jsme se hodně naučili, co se týče zvuku, který chceme vytvořit a myslíme si, že je to oproti EP krok vpřed.

„The Perpetuated Festering“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál NECROTESQUE?

První EP vzniklo doma během období corony/lockdownu. S Arjanem jsme doma napsali kytarové party, přihodili pár vodítek pro bicí a poslali to zbytku kapely, ať si s tím poradí. To nám vyhovuje. Takže jsme to tentokrát udělali dost podobně. Naštěstí jsme měli nyní víc času na zkoušení skladeb, takže jsme si také mohli vyzkoušet některé věci společně, což se podle mě opravdu odráží v energii této nové desky.


Musím potvrdit, že se mi líbí produkce alba. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Kdo vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Veškerou předprodukci jsme dělali doma. Re-amping kytary a basy a poté jsme to poslali na mix, Rickovi @RaRecordings, který dělal i naše první EP. Nahrál také bicí pro první EP a nové album. Jsme s ním opravdu spokojení, protože je na stejné vlně jako my. Prostě nahrává skladby a nesnaží se k tomu přidávat moc hovadin. Ať je to syrové. Žádné časování bicích atd. Vokály jsme částečně nahrávali ve studiu, no a zbytek jsme dělali u našich bubeníků doma (mají doma taky malé studio).

Album je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Přes internet jsme kontaktovali umělce, jehož díla se nám velmi líbila. Nikdo z nás nemá talent na kreslení, takže to byl nejlepší nápad. Jeho jméno na Facebooku je Dedy Badic Art. Opravdu přesně vystihl myšlenku, kterou jsme mu sdělili. Téma je rozšířením našeho prvního EP s názvem "The Necrotic Grotesque", odkud pochází název naší kapely. Jeden z veršů v textu Nekrotické Grotesky zní "Hnijící kapka masa bez kůže", takže nám přišlo logické pokračovat v "Neustálém hnití" ... prostě hnít dál, jak se říká!


Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Holandska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Nizozemsko bylo koncem 80. let spolu se Švédskem centrem rozvoje evropského death metalového zvuku. Gorefest, Pestilence a Asphyx jsou pravděpodobně svatou trojicí holandské staré školy. Představte si, že byste tyhle kapely poslouchali jako teenageři nebo dospívající a zažívali tuhle scénu. Není těžké pochopit, že o více než 30 let později, když přijde krize středního věku, se lidé snaží zopakovat ten pocit, že jsou součástí hudební revoluce. Proto se kapelám jako Necrotesque a Graceless (což je jedna z těch současnějších kapel, ke kterým vzhlížíme), které využívají ten původní zvuk a atmosféru, dostává obrovské podpory.

Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit NECROTESQUE, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Myšlenka kapely a jejího směřování byla společným nápadem mým a Arjana. Chtěli jsme prostě udělat death metalovou kapelu, která se nebude zabývat žádnými hovadinami. Žádná (nebo co nejméně) sól a podivná crossoverová dobrodružství. Prostě death metal ze staré školy. Kam jsme se chtěli dostat? Všude! Velké festivaly, malé sály, všude bychom rádi hráli. Dokud máme publikum, chceme hrát. Z vystupování máme docela dost energie. Takže jo, turné by bylo fajn!


Když jsem před šesti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Ano, vedeš si poměrně dobře. Vidíme docela dost tvých příspěvků! Naši propagaci si většinou děláme sami. Jsme (já a Arjan) velmi netrpěliví, takže čekat, až nás bude propagovat někdo jiný, je docela obtížné, haha. Děláme si reklamu, kontaktujeme blogy, časopisy a vlogy. Všemi možnými způsoby se snažíme, aby se o naší hudbě dozvěděl celý svět. A taky navštěvujeme další koncerty. Abychom si je prostě užili, ale taky abychom navázali kontakty s kluby a dalšími kapelami. Také jsme uspořádali několik koncertů a pozvali další kapely, aby si s námi zahrály.

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako NECROTESQUE ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Nabádáme lidi, aby sdíleli naši hudbu. Nehrajeme žánr, na kterém bychom někdy zbohatli. Hrajeme ho proto, že ho sami posloucháme a máme spoustu nápadů na skladby. Máme merch a doufám, že když nás lidi uvidí hrát, zalíbíme se jim a koupí si tričko, cd, čepici, nášivku atd... tak máme peníze na nové nahrávky a nový merch. Hudba, kterou lidé sdílejí, je způsob, jak můžeme tento merch prodávat.


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Pro mě je to prostě to, co mi zní dobře. Dodává mi to energii a uklidňuje mě to, když je hlava zaneprázdněná.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají NECROTESQUE v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte Českou republiku?

Máme naplánováno několik koncertů a dokonce i několik v České republice! Přijďte se na nás podívat 8. září na "United in Brutality 2023" v Kempu U Ferdinanda (doufám, že to říkám správně, haha) a 9. září v Mladé Boleslavi v klubu Orthodox.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „The Perpetuated Festering“ zase narvat do hlavy!

Díky moc!




------------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 3. března 2023

Recenze/review - COFFINBORN - Cadaveric Retribution (2023)


COFFINBORN - Cadaveric Retribution
CD 2023, Xtreem Music

for english please scroll down

Není lehké chodit po světě a mít vypálený cejch. Nechtěl jsem pochodovat v davu, nechtěl jsem věřit slepé víře. Chytili mě, mučili a zavřeli do staré smradlavé kobky. Umíral jsem o hladu a žízni. Několikrát jsem zemřel, abych se vrátil a znovu zvedl hlavu. Odpadává mi dávno maso od kostí, moje tvář je bez očí. Přesto stále poslouchám pravý, reálný death metal a podporuji kapely, o kterých si myslím, že jsou stejně prokleté jako já. Dnes bych vám rád představil maniaky COFFINBORN z Maďarska. 

Kapela je složená ze zkušených členů podsvětí. Pokud vám říkají něco jména jako MÖRBID CARNAGE, GRAVECRUSHER, CRYPTWORM, TYRANT GOATGALDRAKONA, určitě budete vědět, co se na novince odehrává. Ano, je to staroškolský, démonický smrtící kov, zahraný od srdce. COFFINBORN vám opravdu vypálí do kůže cejch. Poklekněte a poslouchejte!


Maďarští tmáři ve své tvorbě odkazují na základy žánru - ASPHYX, MASSACRE, DEATH, BENEDICTION a samozřejmě AUTOPSY. Jedná se o klasický, surový a syrový útok na vaše podvědomí. Stačí se posadit a sledovat, jak vylézají zombie z děr, jak praskají víka od rakví a jak v márnici ožívají další mrtvá těla. Skladby nepostrádají plesnivinu a tolik důležitý feeling, nasbíraný za dlouhé roky strávené v prašivých katakombách. Pro mě, starého psa, který se téhle muzice věnuje přes třicet let, jsou společná setkání velmi příjemná. Ostré riffy, hromady zpuchřelých kostí, touha ničit, tohle všechno zde naleznete. Kombinace chladných, morbidních melodií a skvělého zvuku, mrtvolného obalu a temných sil mi dělá velmi dobře. COFFINBORN sice nijak neposouvají hranice žánru, ale to ani není účelem. Hlavní je touha po dalších exhumacích. Jsem hrdý na to, že mi kapela vypálila cejch, který mi zůstane navěky. Rád a s chutí jsem se k "Cadaveric Retribution" vracel. Odpadává mi dávno maso od kostí, moje tvář je bez očí. Přesto stále poslouchám tuhle nahrávku. Každý den se těším, až přijdu domů a vydám se na nekonečné toulky podsvětím. Novinku téhle smečky vám mohu jenom doporučit. Pokud vyznáváte starou školu, tak neváhejte ani chvilku. Krvavý, temný death metal, ukovaný z kvalitního surového železa!


Asphyx says:

It's not easy to walk around with a burnt mark. I didn't want to march in the crowd, I didn't want to believe in blind faith. They caught me, tortured me, and locked me in a stinking old dungeon. I was dying of hunger and thirst. I died several times, only to return and raise my head again. My flesh has long since fallen from my bones, my face is without eyes. Yet I still listen to real, true death metal and support bands I think are as cursed as I am. Today I would like to introduce you to the maniacs COFFINBORN from Hungary.

The band is composed of experienced members of the underworld. If names like MÖRBID CARNAGE, GRAVECRUSHER, CRYPTWORM, TYRANT GOATGALDRAKONA mean something to you, you'll know what's going on in this new release. Yes, it's old school, demonic death metal played from the heart. COFFINBORN will really burn a mark into your skin. Kneel down and listen!


In their work, Hungarian darkies refer to the foundations of the genre - ASPHYX, MASSACRE, DEATH, BENEDICTION and of course AUTOPSY. This is a classic, raw and brutal attack on your subconscious. Just sit back and watch as zombies crawl out of holes, coffin lids crack and more dead bodies come to life in the morgue. The tracks don't lack the mouldiness and the much needed feeling gathered from years spent in the dank catacombs. For me, an old dog who has been making this music for over thirty years, the reunions are very enjoyable. Sharp riffs, piles of rotten bones, the desire to destroy, you'll find it all here. The combination of cold, morbid melodies and great sound, deadpan cover and dark forces makes me feel very good. COFFINBORN may not push the boundaries of the genre, but that's not the point either. The main thing is the desire for more exhumations. I'm proud of the band for burning a mark that will stay with me forever. I love coming back to "Cadaveric Retribution". The flesh is falling off my bones, my face is eyeless. Yet I still listen to this record. Every day I look forward to coming home and going on an endless journey through the underworld. I can only recommend this band's new release. If you're old school, don't hesitate a moment. Bloody, dark death metal, forged from quality raw iron!


Tracklist:
01. Self-Mutilation Of The Soul
02. Undead Ceremony
03. Flesheater
04. Lycanthropic Devourment
05. Cleansed By Putrefaction
06. Infernal Entombment
07. Gruesome Fate
08. Cadaveric Retribution

KNIŽNÍ TIPY - Vlk - Samuel Bjørk (2022)


Vlk - Samuel Bjørk
2022, Kniha Zlín

Dnes jsem se vrátil domů a už byla tma. Strávil jsem páteční odpoledne v lesích, abych si vyčistil hlavu. Ještě mrzlo a pod nehty se mi dostával chlad. Chtělo by to něco, co by mě zahřálo. Nemám ale čas. V boxu kousek od našeho domu na mě čekala nová kniha od Samuela Bjørka. Koupil jsem ji jen podle jména autora. Měl jsem nějakou slevu a bylo nutné ji využít. Papírová krabice s důrazem na ekologii. Přestřihnu lepenku a vybalím 464 stránek velkou knihu. Pozdravím se s rodinou a zapomenu na večeři. Ty si nejedl? Zeptá se mě manželka a směje se mi. Moc dobře ví, že jsem mimo. Mimo tenhle svět. V zemi stínů na severu, kde Munch a Mia vyšetřují jeden hnusný případ. Dva mrtví kluci. Něco, na co nechcete ani pomyslet. Pokud jste tedy normální. Šustím stránkami a knížku odložím až po sto stránkách. 

Ale stejně mi to nedá. Odmítnu pozvání na promítání filmu a zalezu si do kouta. Vlk je prequelem, zajímavě napsaným příběhem toho, co se stalo kdysi předtím, než začal celou tuhle sérii Samuel Bjork psát. Četl jsem od něj vše, jako první skvělou V lese visí anděl a patří k mým velmi oblíbeným autorům. Tentokrát ve velmi dobré formě. Jen musíte mít klid, není to takový ten dnešní jednoduchý případ, který nějaký super detektiv vyřeší díky své genialitě. Naopak, Vlk více připomíná realitu. Spousta slepých odboček, podivných lidí, kterých žije na severu (a nejen tam) spousta. Postupné rozplétání nitek. Je to jako matematický příklad o několika neznámých, který musíte vyřešit. Ono tedy, nakonec zůstane vše takové otevřené. To je snad jediná moje kritika. Ale možná je to schválně, protože bude pokračování. Necháme se překvapit. 

Psát o knihách a neprozradit vám důležité věci, je poměrně složité. Nesmím ani naznačovat. Lepší bude, když vám popíšu své pocity a emoce, které z knihy mám. Tak zaprvé. Je opravdu napínavá, hned jsem se chytl. Důkazem budiž několik dotazů mé ženy, na které jsem řekl ano a vůbec si je nepamatuju. Když jdete lesem a je tma, zbystří se vám smysly. Alespoň tak to vnímám já. Stane se z vás oběť a nebo šelma. Samozřejmě v přeneseném slova smyslu. Je ale pravdou, že se více lekáte stínů. A s touhle knížkou jsem to měl hodně podobné. Je záhadná, jako stíny stromů. Jako lesní pěšina, která najednou skončí a zůstane jenom pár stop v bahně. Oba hlavní detektivové, ale i všichni jejich kolegové, jsou my sympatičtí. Postavy jsou vykresleny velmi přesně a zajímavě. Pro mě mimochodem velmi důležitá věc. Miu samozřejmě miluju, to asi každý, že? Vyšetřování se několikrát zasekne, což někteří čtenáři pravděpodobně nepochopí a nebude se jim to líbit. Osobně s tím ale nemám vůbec žádný problém. 

Konečně jsem se navečeřel. Ani jsem nepostřehl, že někteří z naší rodiny už šli spát a někteří odešli za kamarády. Pořád si čtu a pak už toho musím nechat, protože je noc. Ještě počkám, jako správný fotřík, až zaklapnou dveře a jsme všichni pohromadě a pak jdu spát. I když jsem unavený po celém týdnu v práci, tak nemůžu spát. Vlk se mi přenesl i do stavu mezi bděním a sněním. Jen nejsme na severu, ale u nás. V sychravém lese na kraji města. Možná bych věděl, kdo to mohl udělat, to je poslední myšlenka, se kterou usnu. Ráno si ihned vypláchnu oči, nasadím brýle a čtu si dál. Venku pěkně fouká a všichni spí. Jsem zase daleko mimo realitu. Mám to takhle pokaždé, když čtu něco, co mě baví. Miluju svět fantazie. Zkoušel jsem sice číst nějaké slavnější současné autory beletrie a většinou jsem knihu vrátil. Nešlo to. Potřebuji napětí, něco neotřelého. Možná si myslíte, že to není normální, ale to byste museli kritizovat i čtenáře Agathy Christie. Ta dovedla být také velmi morbidní. 

Až se mě kolega z práce zeptá, co bych mu doporučil za nějakou dobrotu, Vlka mu s klidem předhodím. Bavil mě. Je trošku jiný, než jsme od autora zvyklí, ale i tak mě opravdu chytil. On je totiž Samuel Bjork velmi chytrý, je znát, že je původním povoláním dramatik a divadelník. Někde jsem četl přirovnání k Jo Nesbovi, ale není to dle mého pravda. Rytmus jeho knih je zcela jiný. Příběhy promyšlenější a složitější. Navíc, od Nesba se mi poslední knížky moc nelíbily. Připadá mi vyčerpaný. Ale to berte jen jako můj názor. Nad Vlkem jsem hodně přemýšlel. Vždycky jsem si říkal, jak je lidská mysl dodnes záhadná. Co někoho vede k tomu, že je zlý? Nakonec zbyde jenom smutek. Odpoledne se chystám zase do lesa. Dnes se můžu toulat o něco déle. Žena půjde se mnou. Jen mě mrzí, že knihu ještě nečetla a nemůžeme spolu všechno probrat. Doufám, že jsem vám svým dnešním tipem udělal radost. Jako vždy musím poděkovat za pozornost. Mějte se co nejlépe a přeji dobré světlo na čtení!

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tady to všechno začalo. Mysteriózní prequel bestsellerové série.

Oblíbený norský autor Samuel Bjork přichází s novými díly z detektivní série s vyšetřovateli Holgerem Munchem a Miou Krügerovou.

Píše se rok 2001. Novopečený šéf zvláštní vyšetřovací jednotky Holger Munch má za úkol vyřešit vraždu dvou jedenáctiletých chlapců. Nedostatek důkazů ho přivede na nápad angažovat talentovanou studentku policejní akademie Miu Krügerovou. Ani s pomocí její intuice se však nevyhnou všem falešným stopám, které jim zanechává pomatený vrah posedlý vizuální dokonalostí. Podaří se nakonec dopadnout muže, jenž má hrůzné činy na svědomí?


------------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine