Recenze/review - CENTENARY - Death…The Final Frontier (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 15. srpna 2021

Home » , , , , , , , , , , , , , , , , » Recenze/review - INFERNO - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) (2021)

Recenze/review - INFERNO - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) (2021)


INFERNO - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity)
CD 2021, Debemur Morti Productions

for english please scroll down

Tušil jsem to celý život. Mimo náš svět existuje ještě jiný rozměr, jiná dimenze. Píše se o ní ve starých okultních knihách. Temnota. Už jen to slovo. Každý si představí hluboké podzemí, ale je to hlavně stav duše, rozpoložení. Najdete ji ve vesmíru, vysoko v horách, ve starých kobkách, ale hlavně uvnitř sebe. Pro mě osobně je i hlavním tématem hudby INFERNA. Kapela s nepopiratelným talentem, která je natolik osobitá, že ne každý ji dokáže pochopit. Možná právě proto jejich tvorba dávno přesáhla hranice České republiky i podzemí. 

Není divu. INFERNO chápou hudbu po svém, jsou originální, nebojí se experimentovat, být jiní a odlišní. I letos se jim vše povedlo na výbornou. Novinka není albem, o kterém můžete něco říci po několika dnech poslechu. Naopak. Musíte s ním nějakou dobu žít, vracet se k němu, rozplétat jednotlivé motivy, přemýšlet nad nimi. Můžou být kulisou pro černou modlitbu, noční můrou i snovou krvavou meditací. 


Líbí se mi, že každá deska je trošku jiná, cesty Satanovy se zdají být opravdu nevyzpytatelné, ale zároveň si INFERNO zachovávají vlastní tvář a výraz. Letos mi album nejvíc připomíná plavbu přes rozbouřenou řeku Styx. Houpám se v rytmu divokých bicích, do těla se mi zařezávají ostré riffy. V dálce, na druhém břehu, slyším mokvající a surové vokály. Vše je zabalené v černé mlze a vynikajícím syrovém zvuku (Stephen Lockhart). Hej démoni, máme tu co do činění s excelentní, osobitou, zajímavou, neotřelou hudbou, která přesahuje hranice obyčejných lidí. Satan dnes sedí o hodně pevněji na svém trůnu, není žádným tajemstvím, že vzduch je čím dál tím víc zkažený. Troufám si tvrdit, že "Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity)" si poslechne vždy rád i  on, pán pekla. Stejně jako já. Nahrávka má v sobě totiž takové to dravé vnitřní pnutí, chvění, neklid. Je éterická a zemitá zároveň. Svým způsobem vznešená, záhadná. Jako bych sestoupil do starého sklepení a procházel se nekonečnými chodbami Hádovy říše. Nakonec nikdy nenaleznu spočinutí, ale jen svoje tělo, ukřižované hlavou dolů. Tušil jsem to celý život. Mimo náš svět existuje ještě jiný rozměr, jiná dimenze. Píše se o ní ve starých okultních knihách. Temnota. INFERNU se ji podařilo zhmotnit. Magická esence black metalové tmy! 


Asphyx says:

I've suspected it all my life. There's another dimension outside our world, another dimension. It's written about in the old occult books. The darkness. Just the word. Everyone imagines a deep underground, but it's mostly a state of mind, a state of mindset. You can find it in space, high in the mountains, in old dungeons, but mostly inside yourself.  For me personally, the main theme of the music is also INFERNO. A band with undeniable talent, which is so distinctive that not everyone can understand it. Maybe that's why their work has long exceeded the borders of the Czech Republic and the underground. 

No wonder. INFERNO understand music in their own way, they are original, they are not afraid to experiment, to be different and different. This year they have managed to do everything perfectly. The new album is not an album you can say something about after a few days of listening. On the contrary. You have to live with it for a while, come back to it, untangle individual motifs, think about them. They can be the backdrop for a black prayer, a nightmare and a dreamlike bloody meditation.


I like that each album is a little different, Satan's ways seem to be really devious, but at the same time INFERNO keep their own face and expression. This year, the album reminds me most of sailing across the turbulent river Styx. I'm swaying to the rhythm of the ferocious drums, sharp riffs cutting into my body. In the distance, on the other bank, I hear wet and raw vocals. It's all wrapped in black fog and superb raw sound (Stephen Lockhart). Hey demons, we're dealing with excellent, distinctive, interesting, novel music that transcends the boundaries of ordinary people. Satan sits a lot more firmly on his throne these days, it's no secret that the air is getting more and more corrupt. I dare say that "Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity)" will always be a pleasure to listen to even for him, the lord of hell. So do I. The record has that predatory inner tension, trembling, restlessness. It's ethereal and earthy at the same time. In a way, sublime, mysterious. It's like descending into an old dungeon and walking the endless corridors of Hades. In the end, I will never find rest, but only my body, crucified upside down. I've suspected it all my life. There is another dimension beyond our world, another dimension. It's written about in the old occult books. The darkness. INFERNO has succeeded in manifesting it. The magical essence of black metal darkness!

Recenze/review - INFERNO - Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution) (2017):


Tracklist:
01. Decaying Virtualities Yearn For Asymptopia
02. The Wailing Horizon
03. Descent Into Hell Of The Future
04. Phosphenes
05. Ekstasis Of The Continuum
06. Stars Within And Stars Without Projected Into The Matrix Of Time


Follow INFERNO:
Debemur Morti Productions
EU webshop​​ : http://www.debemur-morti.com

Album link
Share this games :

TWITTER