SYMBOLIC FEST OPEN AIR 2022

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#NERVOCHAOS. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#NERVOCHAOS. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 10. května 2022

Report, photos, video - DEMONICAL, NERVOCHAOS, REPUKED, SUFFERING HOUR, HAUNTER - club Modrá Vopice, Prague - 10. 5. 2022


Author of photos and videos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


Pierot a nebo klaun? Kdo se ptá? Zajímalo by mě, jestli i v dnešní povrchní době cítíte ten rozdíl. Ihned vysvětlím. Pierot je původní postava francouzského divadla, se smutným obličejem, s poselstvím. Zhrzený milovník, chytrý a vnímavý. Krásně ho ztvárnil pan Javorský v Nejlepším z Pierotů, jestli mě chápete. Klaun je původně z Ameriky. Pořád někde padá, řehtá se blbostem. Kope druhého zezadu do ledvin. V hororech pak chytá malé děti. 

Celé úterý jsem potkával jak Pieroty, tak klauny. Hned ráno u zoo v Plzni nastoupil do tramvaje totálně opilej chlápek v německé uniformě (měli jsme tu oslavy osvobození). Měl na rameni leguána a mluvil s ním jako se svým miláčkem. Byl pro mě Pietorem, na rozdíl od deseti chlápků v teplákách, co smrděli pivem a potem. Řehtali se tlusté dívce v elasťákách. Protože ji byla vidět zařízlá pipinka - klauni. Navíc s bonusem, protože dva měli triko Ortel.


V práci to bylo hodně podobné, byl jsem rád, když jsem ve dvě hodiny nasadil tempo a letěl od píchaček směrem na vlakové nádraží. Tam vám bylo klaunů. To se nedalo ani spočítat. V kupé si ke mě jeden dokonce sedl. Pojídal bagetu a mezi zuby mu visely kusy zelí. Pro mě to byla novinka, protože jsem si vždycky myslel, že se do tohohle jídla dávají úplně jiné věci. Člověk se pořád učí. Pán nadával (klasika - na politiku, na starou, na šéfa). Byl plnej žluče. U Rokycan jsem si nasadil sluchátka. Trošku mi připomínal Pennywise. Měl bledou pleť a rudé rty. Ale mě ani nekousl. 

Vystoupím na Smíchově a v trafice mi dvě krásná usměvavá ukrajinská děvčata prodají lístky na metro. Konečně Pierotky a pak hned další. Brýlaté děvče sedící proti mě. Ukončete nástup a výstup, dveře se zavírají a ona si čte Dostojevského. Hej, svět ještě není ztracený. No ale ti dva klučinové, s mocnými bíbry na tvářích, řešící, jaký kondicionér je lepší na jejich vous, musel jsem se smát. Vypadali fakt klaunsky. Jdu do hospody, aspoň na chvilku. 



A mám se dobře, pozoruji ulici, i lidi v restauračním zařízení. A tipuji si. Kam asi jdeš, přemýšlím, vzpomínám a říkám si, jestli fakt nejsem starý blázen. Koncerty a věci s tím spojené, dnes stojí spoustu peněz, času i odříkání. Kecáme s Mírou i Kafem a je to jedním slovem skvělé, hrozně rád jsem vás zase viděl, kluci.Tentokrát jdeme znovu zase do mé oblíbené Modré Vopice. Mám už nějaké pivko, to já se vždycky tak nějak rozněžním. Chtěl bych být moudrý a ještě víc pokorný. Čeká mě turné Demonical s Repuked a Nervochaos spojené s Suffering Hour a Haunter. Nějak nevím, jestli je to uprostřed pracovního týdne dobrý nápad. Demonical možná ani nestihnu. Přitom jejich novou desku jsem poslouchal cestou sem a hodně se mi líbí. Recenze brzy na vašich přijímačích.

Otevřu dveře do klubu a jsem na setkání Pierotů. Možná tu sem tam nějaký klaun také je, ale já je nevnímám. Je to vlastně paradox. Bude se hrát surový a drsný death metal a black a na tvářích příchozích jsou úsměvy. Možná vše vnímají jako já. Nedivím se, je hrozně příjemné uniknout z normálního světa. Zase nám po mnoha letech vyhrožují jadernými raketami. A já říkám, jděte s tím už do prdele. Raději se milujte a množte, narvěte vojákům kytky do hlavní. Ale to ne, pořád si nedají pokoj, pořád se mučí, znásilňuje a zabíjí. Všude samej klaun a možná ještě něco horšího. Tyhle všechny myšlenky nechávám venku a soustředím se jen na muziku. Potřebuji do žil další dávku "negativního pozitivismu". Abych v dnešní době vůbec přežil. Nutně toužím po tom, nakumulovat si dobrou náladu na horší časy. Pojďme na kapely a jejich vystoupení, tam bylo energie nejvíce. Otevřel jsem náruč i svoji mysl a zaujal pozici u pódia.


REPUKED - jízda od začátku až do konce. Na první kapelu tedy rozhodně. Měl jsem pocit, že jsem ve starý márnici a na víku od rakve s klukama chlastáme hektolitry vodky. Litoval jsem, že je úterý, protože být pátek, tak bych si pamatoval jen tuhle švédskou smečku. Naposledy jsem je viděl v Německu před lety, když jsem pak cestou do Čech zkolaboval na dálnici. Byl jsem sice střízlivý, ale totálně zničený a srdce nechtělo poslouchat, znáte to. Od té doby neřídím a tak mám k téhle kapele takový osobnější vztah. Byl to masakr, rozkopané kosti se válely po podlaze a zombie zase jednou tančily s námi v klubu. Divoké, šílené, zábavné a přesně podle mého gusta. Demons and I can confirm. This was a real genuine Swedish death metal classic concert, where you meet your own nightmares! Excellent for all undead and the most beautiful zombies!








HAUNTER - nové album "Discarnate Ails" mi leží už nějaký čas doma na hromadě a čeká, až sepíšu recenzi. Inu, tak se aspoň připravím dopředu. Chaotický masakrující black death metal ke mě stékal z pódia, někteří fanoušci se tvářili zpočátku vyděšeně. Ano, bylo to komplikované a divotvorné. Já moc podobné smečky naživo neoceňuji, přeci jen, tohle je hudba do zatemněného pokoje, ale tentokrát jsem byl spokojen. Ono totiž pánové byli skvělí muzikanti. Bylo mi velkou ctí a už teď tak nějak podvědomě cítím, že se mi jejich nová deska bude hodně líbit. Nevím, jestli z ní hráli, natolik nejsem ještě obeznámen, ale za mě to byla velmi dobrá seance.  I look into the face of Death itself. She smiles. This performance is really succeeded! A black death metal from an old metal school that drowned our in a river of spoiled blood!






SUFFERING HOUR - zatímco se v českém rybníčku poslouchají znovu módní heavy thrash retro smečky, ve světě letí právě kapely jako SUFFERING HOUR. Alespoň, co se týká mojí sociální death metalové bubliny. Těšil jsem se moc a byl jsem za svoji trpělivost náležitě odměněn. Představte si starý kostel, ve který se Vopice proměnila. Obřad začal ihned první skladbou. Cítil jsem chlad v zádech, krev mi houstla a pak už to nebylo o kritickém pokyvování hlavou, ale o shnilém velkém srdci. Kluci mají dar se rouhat a předvedli nám to i naživo. Jakoby ke mě promlouvali našeptávači. Jdi a vezmi si s sebou nůž. Stál jsem v mlze a čekal jak jinak na Smrt. Byla tam s námi. Kývala se také do rytmu a užila si všechny skladby jako já. Moc se mi vystoupení líbilo.  I think it's done well again. When band turned  face to me, she didn't have eyes. Yet I could feel her gaze, and I only felt fear, dirt and despair. A bent riffs and motifs turning in a dirty gutter. The pain was unreal, and so was the sweet smell of death. Black death metal that stinked of corrupted blood!






NERVOCHAOS - jedna z legend, ke kterým jsem si dlouhou dobu hledal cestu. Oblíbil jsem si je vlastně až v posledních letech. Pro jejich divokost, odhodlání. Začal jsem mít pro tuhle smečku rozzuřených vzteklých psů velkou slabost. Thrash metalové pasáže dodaly na drivu a síle a death metalová energie doslova prýštila na všechny strany. Připadalo mi, že kapela každou chvíli vypustí duši. Dala do vystoupení úplně všechno. Mimo pódium neskutečně pohodoví lidé (ano Pieroti), na pódiu bestie, které řvou do světa o špatnostech, bolesti a strachu. Navíc mě dovedli naklonit na svoji stranu, věřil jsem jim každý tón, každou notu, každý úder bicích. Pánové si mě ocejchovali a já odcházel totálně vyšťavený. Absolutní masakr! Cold, dirt, darkness of underground tunnels. All of this can you find on the concert Nervochaos. Sharp riffs, vocals and morbid urgency. Do you feel musty here? Welcome to the old school death metal and occult session. Gateway to hell is opened! This performace was probably recorded in an lonely ossuary. Light the candles, open your black souls and let burn the old ritual books. So sound chorales from beyond! Occult, nihilistic death metal, that killed us with darkness!








DEMONICAL - jedna z mých nejoblíbenějších švédských kapel je každým svým novým albem více melodická. Těšil jsem se na ně moc, ale nebylo mi přáno. Viděl jsem jen pár skladeb a ty byly zahrané jako z partesu. Do téhle hrobky se budu vždy rád vracet. Bohužel, čas mě tlačil a byl neúprosný. Stejně jako hudba těchto šílenců. Co jsem ale viděl, bylo skvělé. This year, the coffin was full of frosty melodies and it was pulled to the light of God, crushed by sticks and drums. The body was cut into small pieces, cut by the pressure of the music and then grounded to dust. DEMONICAL did a great craft, again. Swedish death metal which was an essence of cold, smell of death and frantic energy!














Návštěvnost byla velmi dobrá, spojily se dva death metalové směry fanoušků. Vždycky stálo několik lidí venku a čekalo na své kapely. Co se týká zvuku, tak bych měl tentokrát připomínku. Občas to bylo hodně přeřvané. Vypadá to, že zlaté časy ve Vopici asi skončily. Škoda, minule na TEMPLE OF VOID bylo vše v pořádku. Asi jiný zvukař.

K organizaci jsem se již vyjádřil. V týdnu bylo těch kapel až moc. Pro Pražáky možná na pohodu, ale jakmile jste odjinud, tak to znamená druhý den volno. Fanoušci stárnou, uvědomte si to, už chtějí své pohodlí. Tak asi tak. Jinak ale vše v nejlepším pořádku, Obscure jsou profíci a je na ně spolehnutí. 

Pokaždé, když musím běhat nočními pražskými ulicemi, tak si vzpomenu na akční filmy. Trošku se bojím, některé stíny jsou divné a já už nejsem takový nadsamec jako ve dvaceti. Tramvaj, v ní ožralí Francouzi versus nadraní Češi. Jo, za dob mého mládí by se šlo chlastat někam společně a třeba i nějaké to miliskování by bylo, ale to ne, oni se hádají, nadávají si v různých řečech. Babylon a chaos. Agresivita a já si říkám proč? Vždyť jste mladí a měli byste objevovat a hledat, čerpat, užívat si., smát se. Ale to vy ne, raději se chováte jak primitivní fotbaloví hooligans nebo tupé pizdy z facebooku. Typičtí klauni! Nakonec jsem rád, že jsem v parku u nádraží, tady je mezi bezďáky a feťáky aspoň klid. 

Noční jízdy do Plzně mívám tak trošku v mlze. Protože jsem vstával ráno ve čtyři a už polosním. Jel jsem s leguánem do práce, makal a odpoledne překonal půl republiky. Přemýšlím nad tím, jak dlouho to ještě půjde. V Berouně přistoupí chlápek, co má bílý obličej. Opravdu vypadá jako Pierot. Usmívá se smutně a mě připadá, že ho chápu, že mu rozumím. Je jako přízrak, ale pozitivní, jako svědomí, možná posel odkudsi. Je s ním éterická mladá dívka, očividně dcerka a on s ní laskavě a chytře rozmlouvá. Vlastně to byl podobně skvělý zážitek je poslouchat, jako dnešní koncert. Koneckonců, vždycky je lepší potkat pár moudrých Pierotů, než partu klaunů. Bylo to hezké. Plný večer dobré muziky, ale i myšlenek a zážitků. Díky za každý takový den. Mějte se hezky a až někde potkáte muže se smutně krásnou černobílou tváří, tak jej ode mě pozdravujte. Pierot a nebo klaun? Čím se rozhodneš být? 

epilog:

„Jednoho listopadového večera roku 1840 zaklepal u doktora Ricorda hubený, černě oděný muž. Lékař si pátravě prohlížel zajímavého návštěvníka, jeho vysoké čelo, bledou tvář a úzké skeptické rty. „Jste nemocen, pane?“ „Ano, pane doktore. Myslím, že smrtelně.“ „Co je vám?“ „Jsem smutný, jsem zoufalý. Mám spleen, nudím se, mám hrůzu ze sebe i z lidí, z celého světa.“ „To není smrtelné. Vím o léku pro vás.“ „Jaký je to lék?“ „Lék, který vás z toho ze všeho uzdraví. Běžte se podívat do divadla na Deburaua!“ Bledý muž se uklonil a řekl smutně: „Já jsem Deburau, doktore.“

Author of photos and videos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


-----------------------------------------------------------------------------------------

about bands on DEADLY STORM ZINE:

DEMONICAL:

NERVOCHAOS:
Recenze/review - NERVOCHAOS - All Colors Of Darkness (2022)

REPUKED:


SUFFERING HOUR:

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 18. února 2022

Interview - NERVOCHAOS - We freely navigate between the extreme music strands.

Interview with death metal band from Brazil - NERVOCHAOS.

Answered Eduardo Lane (drums), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - NERVOCHAOS - All Colors Of Darkness (2022):

Ave NERVOCHAOS! Greetings to the Brazilian underground. I hope everything is fine with you. The television shoots from your country were very scary during the COVID pandemic. Did the current situation influence you in composing, recording, creating new material for the album "All Colors of Darkness"?

(Edu) Hail! Everything under control here. Certainly all that is happening here in Brazil, and in the world as well, had a huge impact on us while we were writing the new songs, and also, it influenced us a lot during the recording sessions. So we were able to vent all our hatred and frustrations, and so our tenth studio album "All Colors Of Darkness" was born.


I have to say I listen to the new album over and over again. In the car, at home, at work, there is something very attractive to me in it. It contains a huge amount of energy! Do you think it's because „new blood" in line-up? You have a new bass player (Pedro Lemes), guitarist (Woesley Johann) and singer (Brian Stone). How did the new members used to NERVOCHAOS, why did you choose them and how did they participate in composing?

(Edu) Great to hear that you like the new material! In January 2020 we started working on this material and almost all of it was composed by me and Diego (who left the band in March 2020), except for the guitar solos (which were written by each of the current guitarists) and the vocal patterns. Of course each member puts his touch, interpretation, and performance on the songs during the recordings. We rehearsed a lot, did some pre-productions, and there were also some ideas given to us by Adassi Addasi (the producer of the album), so we could give the final adjustments to all the songs and be prepared to record the album. We wanted to do a very strong, energetic and in your face album. As for the line-up, Pedro (b) joined the band in May 2019 and Luis "Quinho" Parisi (g) re-joined the band in November 2019. So when Diego (v/g) left the band in March 2020, I started searching for new members. I already knew Woesley (g) from other bands that he used to play, so we've talked and he joined us in April 2020. As for the vocal, some people contacted us when they found out we needed a vocalist. We sent a new song, instrumental only, the lyrics and asked them to record a demo. We got the demos back and ended up choosing Brian Stone to take over the vocal duties.


If I'm not mistaken, the only original member of NERVOCHAOS is drummer Edu Lane. He has been sitting behind the drums since 1996. A number of musicians have actually passed through the band. Why such frequent line-up changes? Is the reason traveling, concerts and long tours ? It is probably not for everyone?!

(Edu) I am the only remaining original member in the band. Unfortunately we have had many lineup changes over these 25 years, but these changes were necessary to keep the band active, healthy, and evolving. We are a touring band and we believe that a band is made live, so we are always playing shows and touring. We have to tour constantly to be able to live exclusively from music. It is not an easy task, especially living in a third world country, and to follow that path was a choice I made many years ago. I love what I do and I do what I love! I believe that this lifestyle is definitively not for everyone, but all the former members have played a very important role in shaping our sound, and making what we are today.


Let's get to the new record. The sound is signed by Brendan Duffey. How did you get together, why did you choose him? By the way, the sound on the album really killing. It is dirty, dark, legible, I can feel the aggressivity!

(Edu) I have admired and followed his work for some time now and in early 2020 the opportunity arose for us to work together. We recorded here in Sao Paulo (Brazil) together with Adriano Daga and producer Adassi Addasi, and Brendan Duffey did all the mix and master in his studio in Los Angeles (USA). Brendan did an amazing job, we are very happy with the final result of this album and it's great to hear that you liked it too! Our goal is always to be able to surpass our last release and I believe we have achieved that once again with the new album.

The cover was painted by Néstor Ávalos. I have to praise again. The motif has a magical appeal for me. Are they demons looking to hell? Or what exactly does the cover art represent? What does it say about music? And how did you get together with Néstor?

(Edu) The front cover features Hecate, a goddess in ancient Greek religion and mythology, most often shown holding a pair of torches, a key, snakes or accompanied by dogs and in later periods depicted in triple form. She is variously associated with crossroads, entrance-ways, night, light, magic, witchcraft, knowledge of herbs and poisonous plants, ghosts, necromancy, and sorcery. I've been following Nestor's work for quite some time now and he is an exceptional artist. I love his dark visions and black arts and his artwork helped to reinforce even more the concept that we develop in our music, our lyrics, and also our personal believes, and even our spiritual ones too.


The new album is an incredible ride from start to finish. I'm sitting at the speakers and I really enjoy it. Please tell us what the lyrics are about?

(Edu) On this album we approached several themes, so we have lyrics against organized religions, about Babalon, about Succubus, about the manifestation or incarnation of Satan, about anti-Christianism, about the Kabbalah, about astral journeys or out-of-body experiences, about indigenous legends and also about the harsh reality of everyday life.

There are also two covers on the album: 'Demonomania' (The Misfits cover) and 'Three Shades of Black' (Hank 3 cover). Do you know what is best? Especially the country by Hank Williams III was incredibly successful! I can't get this out of my head! Why these songs? Do you have a deeper relationship with them?

(Edu) Very nice to know that you liked the covers we did too. Both were very special for us, because in addition to liking both bands a lot, we had very special guests performances by João Gordo (from Ratos de Porão) on 'Demonomania' (The Misfits cover) and Wayne Hancock, William Santos & Ricardo Vignini on 'Three Shades of Black' (Hank III cover).


I've seen you live several times. It was always a maniac death, a tsunami of energy and honest metal in Prague. It seemed to me that you would leave your soul on stage. What do live performances mean to you? Do you like touring? And what about Prague, do you remember our fans?

(Edu) We're a touring band, that's the path we choose, so being on stage and being on tour is everything to us. As I said earlier, we love what we do and we do what we love! So all shows are very special and unique in their own way for us, and we always give 120% of ourselves on stage, as if it were the last show of our lives. Czech Republic in general and specially Prague have always been amazing to us. Every time we play over there the fans are crazy, very energetic, dedicated and have that old-school spirit/vibe to it. We love it and we're so looking forward to return.

I watch nature documentaries on TV every Sunday, and Brazil was there recently. You really come from a beautiful country. I was just a little taken aback by the difference between beautiful nature, cities and strange politics. I don't like to talk about such things, but tell us, what is the status of metal bands in Brazil? Do you have a very active scene in Sao Paulo? What about clubs, tours, festivals? And tell us something about Brazilian fans.

(Edu) Brazil is a huge country and every region has its own particularities, costumes, landscapes, accents, and so on. Like anywhere else in the world, I believe that a headbanger is always a headbanger, so it doesn't matter from where you come from and/or all that, in the end of the day, we're all united by METAL. The METAL scene is very strong in Brazil and all regions have amazing bands, distros, labels, clubs and dedicated, loyal, die hard fans. The way I see, the Brazilian scene evolved and developed a lot in the last decades, of course there's still a lot to be done, but if we compare it to how it was in the early 90s, it is much better now in so many ways. For example, nowadays bands can tour around the country, there are amazing festivals happening all year long, metal promoters/clubs in all regions and most of all loyal, dedicated, die hard fans.


What does music mean to you? How did you even get into playing death metal, why this style? Please remember for us the beginnings of NERVOCHAOS. Who were your idols when you started playing?

(Edu) Music is everything to me and since I was little I always wanted to do what I do. I believe I'm very lucky to be able to make a living from it. I have always bounded with the heaviest, most extreme music style so it was a natural path to follow. In my opinion, we make extreme music, because we are not limited to a pre-stipulated music labels or a certain musical style. We freely navigate between the extreme music strands. It's easy to identify different aspects of extreme music in our songs and perceive different influences as well, but we are always looking for our own sound, to evolve as a band and as musicians, and always remaining faithful to our initial proposal. Success for us is being active, releasing albums and touring. Last year we completed 25 years of uninterrupted career, so I think we are on the right track. In 1986, after going to a show (Venom/Exciter/Vulcano), I decided to become a drummer and form a band. My family didn't support my idea of being a musician, so I could only start dedicating myself to music from 1990 on. I'm self-taught, I played in a couple of bands and in September 1996 NervoChaos was formed. I admire many musicians and many bands too, but I think the main ones, who really inspired me to start playing drums, were Phil "Animal" Taylor (Motorhead), Abaddon (Venom), Dave Lombardo (Slayer) and Iggor Cavalera (Sepultura).


I really hope to see you at the concert soon! Are you planning some tour? And are you coming to Europe? (Don't skip Prague, please!)?

(Edu) We do have some touring plans for 2022 and we're hoping everything goes as planned so we can go back on the road. We are schedule to tour in Europe during April/May and Oct/Nov too and for sure will play Prague again! Let's hope COVID doesn't fucks it all up once again.

Thank you very much for the interview. I really appreciate it! I wish you great CD sales, full concerts, crazy fans and good luck in your private lives. If you want to say something to the fans you have last words... Thank you for your music! NERVOCHAOS RULES!

(Edu) First of all, thank you very much for the opportunity, for the support and for this interview. Thanks to all our fans for their amazing support! We hope all goes well and we can see you all again soon. If you want to know more about the band visit us at www.nervochaos.net. For passion not fashion!

Recenze/review - NERVOCHAOS - All Colors Of Darkness (2022):


Webshop:

Web:




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - NERVOCHAOS - Volně se pohybujeme mezi extrémními hudebními proudy.

 

Rozhovor s death metalovou skupinou z Brazílie - NERVOCHAOS.

Odpovídal Eduardo Lane (bicí), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - NERVOCHAOS - All Colors Of Darkness (2022):

Ave NERVOCHAOS! Zdravím do brazilského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Záběry v televizi z vaší země byly totiž během pandemie covid velmi děsivé. Ovlivnila vás nějak současná situace při skládání, nahrávání, tvorby nového materiálu pro desku „All Colors of Darkness“?

(Edu) Nazdar! Vše je pod kontrolou. Určitě všechno, co se děje tady v Brazílii, ale i ve světě, na nás mělo velký vliv, když jsme psali nové skladby, a také nás to hodně ovlivnilo během nahrávání. Mohli jsme tak ventilovat všechnu naši nenávist a frustraci, a tak se zrodilo naše desáté studiové album "All Colors Of Darkness".


Přiznám se, že nové album poslouchám stále dokola. V autě, doma, v práci, je pro mě něčím hrozně přitažlivé. Obsahuje v sobě totiž obrovské množství energie! Myslíš, že je to novou krví ve vašich řadách? Máte nového basáka (Pedro Lemes), kytaristu (Woesley Johann) i zpěváka (Brian Stone)? Jak se noví členové aklimatizovali v NERVOCHAOS, proč právě oni a jak se účastnili skládání?

(Edu) Je skvělé slyšet, že se ti nový materiál líbí! V lednu 2020 jsme začali pracovat na tomto materiálu a téměř celý jsme ho složili já a Diego (který kapelu opustil v březnu 2020), s výjimkou kytarových sól (která napsal každý ze současných kytaristů) a vokálů. Samozřejmě každý člen do skladeb během nahrávání vložil svůj podíl, interpretaci a provedení. Hodně jsme zkoušeli, dělali jsme předprodukci a také nám Adassi Addasi (producent alba) předal několik nápadů, abychom mohli dát všem skladbám finální podobu a byli připraveni album nahrát. Chtěli jsme udělat velmi silné, energické album. Co se týče sestavy, Pedro (b) se ke kapele připojil v květnu 2019 a Luis "Quinho" Parisi (g) se ke kapele znovu připojil v listopadu 2019. Když tedy Diego (v/g) v březnu 2020 kapelu opustil, začal jsem hledat nové členy. Woesleyho (g) jsem už znal z jiných kapel, ve kterých hrával, takže jsme se domluvili a v dubnu 2020 se k nám přidal. Co se týče zpěvu, ozvalo se nám několik lidí, když zjistili, že potřebujeme zpěváka. Poslali jsme jim novou skladbu, pouze instrumentální, text a požádali je, aby nahráli demo. Dema se nám vrátila a nakonec jsme vybrali Briana Stonea, který se ujal zpěvu.


Jestli se nepletu, tak vlastně jediným původním členem NERVOCHAOS je bubeník Edu Lane. Ten sedí za bicími už od roku 1996. Kapelou prošla opravdu celá řada muzikantů. Proč vlastně tak časté změny sestavy? Je důvodem že cestování, koncerty a dlouhá tour, které jezdíte, nejsou pro každého?

(Edu) Jsem jediný původní člen kapely. Bohužel jsme za těch 25 let prošli mnoha změnami v sestavě, ale tyto změny byly nutné, aby kapela zůstala aktivní, zdravá a vyvíjela se. Jsme koncertní kapela a věříme, že kapela vzniká naživo, takže neustále koncertujeme a jezdíme na turné. Musíme neustále koncertovat, abychom mohli žít výhradně z hudby. Není to snadný úkol, zvlášť když žijeme v zemi třetího světa, ale jít touto cestou bylo rozhodnutí, které jsem učinil před mnoha lety. Miluji to, co dělám, a dělám to, co mě baví! Věřím, že tento životní styl rozhodně není pro každého, ale všichni bývalí členové sehráli velmi důležitou roli při formování našeho zvuku a při vytváření toho, čím jsme dnes.


Pojďme k nové desce. Pod zvukem je podepsán Brendan Duffey. Jak jste se dali dohromady, proč právě on? Mimochodem, sound na albu doslova zabíjí. Je špinavý, temný, čitelný, je z něj cítit vztek!

(Edu) Již nějakou dobu obdivuji a sleduji jeho práci a na začátku roku 2020 se nám naskytla příležitost ke spolupráci. Nahrávali jsme zde v Sao Paulu (Brazílie) společně s Adrianem Dagou a producentem Adassim Addasim a Brendan Duffey provedl veškerý mix a mastering ve svém studiu v Los Angeles (USA). Brendan odvedl úžasnou práci, s konečným výsledkem alba jsme velmi spokojeni a je skvělé slyšet, že se líbilo i tobě! Naším cílem je vždy překonat naši poslední nahrávku a věřím, že se nám to s novým albem opět podařilo.

Obal vám namaloval Néstor Ávalos. Opět musím chválit. Motiv má pro mě až magickou přitažlivost. Jsou to démoni, kteří se dívají do pekla? Nebo co má přesně obraz znázorňovat? Co vyjadřuje v souvislosti s hudbou? A jak jste se dali s Néstorem dohromady?

(Edu) Na obalu je Hekaté, bohyně starořeckého náboženství a mytologie, nejčastěji zobrazovaná s dvojicí pochodní, klíčem, hady nebo v doprovodu psů, v pozdějších obdobích zobrazovaná v trojité podobě. Je různě spojována s křižovatkami, vchody, nocí, světlem, magií, čarodějnictvím, znalostí bylin a jedovatých rostlin, duchy, nekromancií a čarodějnictvím. Nestorovu tvorbu sleduji již delší dobu a je to výjimečný umělec. Miluji jeho temné vize a černé umění a jeho dílo mi pomohlo ještě více posílit koncept, který rozvíjíme v naší hudbě, textech a také v našich osobních přesvědčeních, a dokonce i v těch duchovních.


Novinka je neskutečná jízda od začátku do konce. Sedím u reproduktorů a fakt si ji užívám. Prozraď nám prosím, o čem jsou texty?

(Edu) Na tomto albu jsme se zabývali několika tématy, takže máme texty proti organizovaným náboženstvím, o Babylonu, o sukubě, o zjevení nebo vtělení Satana, o antikřesťanství, o kabale, o astrálních cestách nebo mimotělních zážitcích, o domorodých legendách a také o drsné realitě každodenního života.

Na albu jsou i dva covery ( Demonomania (The Misfits cover), Three Shades of Black (Hank 3 cover)). Víš co je nejlepší? Obzvláště country od Hanka Williamse III se neskutečně povedlo! Nemůžu jej vyhnat z hlavy! Proč právě tyhle písně? Máte k nim nějaký hlubší vztah?

(Edu) Velmi mě těší, že se ti líbily i naše covery. Oba pro nás byly velmi výjimečné, protože kromě toho, že se nám obě kapely velmi líbily, jsme měli i velmi speciální hosty, kterými byli João Gordo (z Ratos de Porão) na "Demonomanii" (cover The Misfits) a Wayne Hancock, William Santos a Ricardo Vignini na "Three Shades of Black" (cover Hanka III).


Viděl jsem vás několikrát naživo. Pokaždé to byla v Praze maniakání smrť, tsunami energie a poctivého metalu. Připadalo mi, že necháte na pódiu duši. Co pro vás znamenají živá vystoupení? Jezdíte rádi na turné? A co Praha, pamatuješ si naše fanoušky?

(Edu) Jsme koncertní kapela, to je cesta, kterou jsme si vybrali, takže být na pódiu a na turné je pro nás vším. Jak už jsem řekl, milujeme to, co děláme, a děláme to, co nás baví! Takže všechny koncerty jsou pro nás svým způsobem výjimečné a jedinečné a vždycky ze sebe na pódiu vydáme 120 %, jako by to byl náš poslední koncert v životě. Česká republika obecně a speciálně Praha pro nás byly vždy úžasné. Pokaždé, když tam hrajeme, jsou fanoušci šílení, velmi energičtí, oddaní a mají takového toho old-schoolového ducha/vibrace. Milujeme to a moc se těšíme, až se tam vrátíme.

Každou neděli se dívám na přírodopisné dokumenty v televizi a nedávno tam byla Brazílie. Pocházíte opravdu z nádherné země. Jen mě trošku zarážel rozdíl mezi krásnou přírodou, městy a divnou politikou. Nerad se o podobných věcech bavím, ale prozraď nám, jaký status mají metalové kapely v Brazílii? Máte v Sao Paulu hodně aktivní scénu? Co kluby, turné, festivaly? A jací jsou brazilští fanoušci?

(Edu) Brazílie je obrovská země a každý region má svá specifika, kroje, krajinu, přízvuky atd. Stejně jako kdekoli jinde na světě věřím, že metalista je vždycky metalista, takže nezáleží na tom, odkud pocházíte a/nebo co všechno, nakonec nás všechny spojuje METAL. Metalová scéna je v Brazílii velmi silná a všechny regiony mají úžasné kapely, distra, labely, kluby a oddané, věrné, zaryté fanoušky. Jak to vidím já, brazilská scéna se v posledních desetiletích hodně vyvinula a rozvinula, samozřejmě je toho ještě hodně před námi, ale když to srovnáme s tím, jak to bylo na začátku 90. let, je to teď v mnoha ohledech mnohem lepší. Například dnes mohou kapely koncertovat po celé zemi, po celý rok se konají úžasné festivaly, metaloví promotéři/kluby ve všech regionech a hlavně věrní, oddaní a zarytí fanoušci.


Co pro tebe znamená muzika? Jak ses vůbec dostal k hraní death metalu, proč právě tento styl? Zavzpomínej pro nás prosím i na začátky NERVOCHAOS. Kdo byl tvým vzorem, když si začínal hrát?

(Edu) Hudba je pro mě vším a odmalička jsem vždycky chtěl dělat to, co dělám. Myslím, že mám velké štěstí, že se tím mohu živit. Vždycky jsem byl spjatý s tím nejtěžším, nejextrémnějším hudebním stylem, takže to byla přirozená cesta. Podle mého názoru děláme extrémní hudbu, protože nejsme omezeni předem danou hudební škatulkou nebo určitým hudebním stylem. Volně se pohybujeme mezi extrémními hudebními proudy. V našich skladbách je snadné identifikovat různé aspekty extrémní hudby a vnímat i různé vlivy, ale vždy hledáme svůj vlastní zvuk, vyvíjíme se jako kapela i jako hudebníci a vždy zůstáváme věrní našemu původnímu návrhu. Úspěch pro nás znamená být aktivní, vydávat alba a koncertovat. Loni jsme završili 25 let nepřerušené kariéry, takže si myslím, že jsme na dobré cestě. V roce 1986 jsem se po návštěvě koncertu (Venom/Exciter/Vulcano) rozhodl stát se bubeníkem a založit kapelu. Rodina mou myšlenku stát se muzikantem nepodporovala, takže jsem se hudbě mohl začít věnovat až od roku 1990. Jsem samouk, hrál jsem v několika kapelách a v září 1996 vznikl NervoChaos. Obdivuji mnoho muzikantů a také mnoho kapel, ale myslím, že ti hlavní, kteří mě opravdu inspirovali k tomu, abych začal hrát na bicí, byli Phil "Animal" Taylor (Motorhead), Abaddon (Venom), Dave Lombardo (Slayer) a Iggor Cavalera (Sepultura).


Pevně doufám, že se brzy uvidíme na koncertě? Nechystají NERVOCHAOS turné? A zavítáte i k nám do Evropy (nevynechejte Prahu, prosím!)?

(Edu) Na rok 2022 máme nějaké plány na turné a doufáme, že vše půjde podle plánu, abychom se mohli vrátit na cesty. V dubnu/květnu a říjnu/listopadu máme naplánované turné i po Evropě a určitě si zase zahrajeme v Praze! Doufejme, že to COVID zase všechno neposere.

Děkuji moc za rozhovor. Moc si jej vážím. Přeji nejen nové desce co nejlepší prodeje, narvané koncerty, šílené fanoušky a ať se vám daří i v soukromí. Jestli chceš na závěr něco vzkázat fanouškům, zde je prostor. Děkuji za vaši muziku! NERVOCHAOS RULES!

(Edu) Především děkuji za tuto příležitost, za podporu a za tento rozhovor. Děkuji všem našim fanouškům za úžasnou podporu! Doufáme, že vše půjde dobře a že se s vámi všemi brzy opět uvidíme. Pokud se chcete o kapele dozvědět více, navštivte nás na www.nervochaos.net. „For passion not fashion!“

Recenze/review - NERVOCHAOS - All Colors Of Darkness (2022):

středa 9. února 2022

Recenze/review - NERVOCHAOS - All Colors Of Darkness (2022)


NERVOCHAOS - All Colors Of Darkness
CD 2022, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Poslední dobou až příliš často odvracíme hlavu stranou a díváme se jinam, když vidíme něco ošklivého. Raději sledujeme falešný svět ve virtuální realitě a na zem se vracíme jen v okamžicích, kdy před sebou sledujeme smečku zuřivých psů, kteří před námi trhají nějakého nebožáka na kusy. Někde uvnitř máme ukryté pradávné pudy, které mě osobně trošku děsí. Máme skvělé technologie, ale jinak jsme se příliš neposunuli.

Bývá pro mě potom skvělé a osvěžující, když se mi dostanou do rukou podobné desky, jako ta od NERVOCHAOS. Brazilská legenda, která ve své tvorbě míchá ty nejohavnější death, black a thrash metalové ingredience. Poctivá, činorodá kapela ze starých dobrých časů, která i letos působí jako smečka rozzuřených pitbulů.


"All Colors Of Darkness" je neskutečná jízda v rezavém vlaku, který nelze zastavit. Od začátku, až do konce. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti. Vše je ohlodané až na kost, neskutečně návykové a energické, stejně jako koncerty, které jsem měl čest navštívit. Nevím, jestli se u podobných skupin může mluvit o vlivech, ale zde slyším odkazy třeba takových VADER, KRISIUN, SINISTER, MORBID ANGEL, MALEVOLENT CREATION. Deska je samozřejmě zabalena ve vlastních nápadech a NERVOCHAOS poznáte vždy ihned po několika tónech. Riffy jsou nabroušené jako skalpely zvrhlých patologů, zvuk pálí a žhne (Brendan Duffey), vokalista má hlas démona a motiv z obalu chci mít na tričku (Néstor Ávalos). Viděli jste někdy šelmu, která byla několik let přivázaná řetězem ke zdi? Když poslouchám letošní desku, tak doslova cítím, že řetěz byl přetrhnut a touha po krvi se nedá ovládnout. Líbí se mi přístup, jakým kapela ke své morbidní práci přistupuje, oceňuji nadšení a samozřejmě naprostou oddanost metalu. Navíc cítím, slyším, že Brazilce neskutečně baví hrát. Agresivita, nakumulovaný vztek. Tohle vše se na mě při poslechu přeneslo a "All Colors Of Darkness" jsem si dával do hlavy vždy s nadšením a velkou chutí. Poslední dobou až příliš často odvracíme hlavu stranou a díváme se jinam, když vidíme něco ošklivého. NERVOCHAOS nám říkají pravdu. Vymáchají vám obličej ve špinavé kaluži z krve, tmy a utrpení. Maniakální death metalové album, které vás provede peklem! Skvěle!


Asphyx says:

Too often lately we turn our heads away and look away when we see something ugly. We prefer to watch a fake world in virtual reality and only come back down to earth when we see a pack of ferocious dogs tearing some poor guy apart in front of us. Somewhere inside us, we have ancient instincts that personally scare me a little. We've got great technology, but we haven't made much progress otherwise.

It is then great and refreshing for me when I get my hands on similar records like the one from NERVOCHAOS. A Brazilian legend that mixes the most hideous death, black and thrash metal ingredients in their work. An honest, energetic band from the good old days, which even this year seems like a pack of angry pit bulls.


"All Colors Of Darkness" is a surreal ride on a rusty train that can't be stopped. From the beginning to the end. No compromises, no uselessness. Everything is gnawed to the bone, incredibly addictive and energetic, just like the shows I've had the pleasure of attending. I don't know if you can talk about influences in similar bands, but here I hear references to such bands as VADER, KRISIUN, SINISTER, MORBID ANGEL, MALEVOLENT CREATION. The album is of course wrapped in its own ideas and you will always recognize NERVOCHAOS after a few notes. The riffs are sharpened like the scalpels of perverted pathologists, the sound burns and glows (Brendan Duffey), the vocalist has the voice of a demon and the motif from the cover I want on my t-shirt (Néstor Ávalos). Have you ever seen a beast that's been chained to a wall for years? Listening to this year's record, I literally feel that the chain has been broken and the bloodlust is uncontrollable. I like the way the band approaches their morbid work, I appreciate the enthusiasm and of course the total dedication to metal. Moreover, I feel, I hear that the Brazilians are incredibly fun to play. Aggression, accumulated rage. All this was transferred to me while listening and I always put "All Colors Of Darkness" in my head with great enthusiasm and great taste. Too often these days we turn our heads away and look away when we see something ugly. NERVOCHAOS are telling us the truth. They wash your face in a filthy pool of blood, darkness and suffering. A maniacal death metal album that will take you through hell! Great!



tracklist:
1. Wage War On The Gods
2. Golden Goblet Of Fornication
3. Dragged To Hell
4. Beyond The Astral
5. All Colors Of Darkness
6. Gate Of Zax
7. Umbrae Mortis
8. Suffer In Seclusion
9. Camazotz
10. Demonomania
11. Three Shades Of Black

Line-up:
Edu Lane: Drums
Luiz 'Quinho' Parisi: Guitar
Woesley Johann: Guitar
Brian Stone: Vocals
Pedro Lemes: Bass

Webshop:

Web:


TWITTER