DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 8. června 2017

Recenze/review - SUFFOCATION - ...Of The Dark Light (2017)


SUFFOCATION - ...Of The Dark Light
CD 2017, Nuclear Blast

 for english version scroll down

 Občas si představuji, že stojím před posledním soudem, kaji se ze svých hříchů a můžu mít už jen několik přání, než vydechnu naposledy. Volím samozřejmě poslech death metalu a s jistotou mezi své velké oblíbence řadím i legendární SUFFOCATION. Je mi to umožněno a umírám s velkým úsměvem na tváři.

 Novinka "...Of The Dark Light" je albem, které své věrné fanoušky rozhodně nezklame. Není sice ničím překvapivé, ani převratné, ale je na něm vše, co máme na téhle skupině rádi. Mám ale několik drobných připomínek. Za prvé zvuk (plochý u bicích, kytary moc neřežou), ten bych si dovedl představit průraznější, temnější, zběsilejší. Potom zpěv - Frank Mullen je samozřejmě zvíře, ale trošku té variability by neškodilo. A nakonec obal, který se mi jednoduše nelíbí. Tak a teď to vypadá, že jsem nové SUFFOCATION totálně sundal. Není to pravda, jen píšu pár svých postřehů, vjemů. Všechna má kritika je totiž vyvážena neskutečně inteligentními a perfektně odvedenými nápady ve skladbách. 



"...Of The Dark Light" asi nebude patřit k tomu úplně nejlepšímu, co tihle šílenci nahráli, ale rozhodně se není za co stydět. Pořád tam tu sílu a energii cítím. Album chce čas, poslech na hi-fi věži a takové to správné "ujeté" rozpoložení. Novinka si mě získávala postupně, troufám si říct, že si to u mě vyloženě oddřela. Neřadím ji sice v žebříčku alb SUFFOCATION do nejvyšších pozic oblíbenosti, ale rozhodně se jedná o velmi dobrý materiál. Po dlouhé době, zcela protichůdných stavech a hodnocení, se nakonec moje pocity z tohoto alba ustálily řekněme na sedmdesáti procentech. V rámci stylu se samozřejmě pořád jedná o špičku, ale není to zkrátka album, které by mě ihned rozsekalo. SUFFOCATION jsou zpět! Nechte si chutnat!


Asphyx says:
The new "... Of The Dark Light" is an album that will not disappoint loyal fans at all. This album is not suprising or overwhelming but it contais everything what we love from this band. I just have a few small objections. First – the sound (flat drums and not so slashing guitars) I could imagine it more robust, darker and furious. Then, the singing – Frank Mullen is a beast, of course but a bit variability would not hurt. And finally the cover, I just don‘t like it. Now it looks like I completelly shut down the new album of SUFFOCATION but it is not the case. I just write a few of my observations and perceptions. All my criticism is balanced by the incredibly intelligent and perfectly drafted ideas in the songs.

"... Of The Dark Light" most probably, will not belong to the very best what these madmen have recorded, but certainly they have no reason to be ashamed. I still feel the power and energy there. The album takes time, listening in hi-fi equipment and such right "crazy" state of mind. The novelty won me gradually. I dare to say that album had a such hard job with me. I do not rank this Suffocation album in highest position of popularity, but it is a definitely a very good material. After a long time and totally contradictory states and ratings, my feelings from this album eventually stood at seventy percent. Within their style, they are still at the pinnacle, but it's not an album that would cut me off immediately. SUFFOCATION are back! Bon apetite!


Tracklist:
01. Clarity Through Deprivation
02. The Warmth Within The Dark
03. Your Last Breaths
04. Return To The Abyss
05. The Violation
06. ...Of The Dark Light
07. Some Things Should Be Left Alone
08. Caught Between Two Worlds
09. Epitaph Of The Credulous (Rerecorded)


band:

Frank Mullen - Vocals / 
Terrance Hobbs - Guitars / 
Charles Errigo - Guitars / 
Derek Boyer - Bass / 
Eric Morotti - Drums /

Recenze/review - VENDETTA - The 5th (2017)


VENDETTA - The 5th
CD 2017, Massacre Records

 Je to zvláštní. Člověk má nějakou kapelu v hlavě zapsanou jako tu, která jednoduše umí. Jenže uběhlo dlouhých třicet let od sjíždění kazet "Go and Live ... Stay and Die" (1987) a "Brain Damage" (1988) a německá VENDETTA je úplně někde jinde, než dřív. Není divu, muzikanti zestárli, změnil se zvuk a má očekávání se vůbec nenaplnila. Doufal jsem alespoň v album nahrané se ctí, ne jen v průměrný thrash lokálního výraziva. Zrovna u téhle smečky mě to opravdu mrzí. Mám k nim přeci jen pořád nostalgický vztah.
"The 5th" je přesně tím druhem alba, které jsem prostě nepochopil. Není to ani poctivé retro, ani pokus o něco nového. Chybí nápady, tlak, síla, řezavost - zkrátka vše, co k dobrému thrashi patří. VENDETTA působí jako parta vyšeptalých strejdů, kteří se marně snaží vzpomínat na své začátky. Bohužel, veškeré úsilí vyznívá jen jako marná touha a nenaplněné naděje. Němci zkrátka letos řežou tupou stranou nože a nepomůže tomu ani fakt, že kdysi nahráli dvě poctivá alba. Fanoušci mi prominou, ale já se raději nebudu dál vyjadřovat. Nenašel jsem si zde pro sebe totiž vůbec nic. Jen obyčejný thrash metal na hranici průměru.


sumarizace:

"The 5th" je dalším obyčejným albem v řadě. Chybí mi větší drive, síla, postrádám energii. VENDETTA se nedá upřít snaha, mají divný zvuk, produkci i obal. Jen těch nápadů je příliš málo. Snažil jsem se do nahrávky dostat dlouhou dobu, ale bohužel se mi to nepovedlo. Můj verdikt je tak jasný. Obyčejný průměrný thrash, který vůbec nepálí. Hodnotil bych tak maximálně padesáti procenty.

Asphyx says:

"The 5th" is the next ordinary album in a row. I miss bigger drive, power, energy. I can't deny VENDETTA the effort, they have ordinary sound, production and cover. But there're only a few ideas. I've tried to get to the recording for a long time, but unfortunately It failed. My verdict is clear. Classic average thrash that doesn't burn at all. I would evaluate maximum of fifty percent.

Tracklist:
01. Fragile
02. Let 'er Rip
03. Deadly Sin
04. Agency of Liberty
05. The Search
06. The Prophecy
07. Shame on You
08. Religion Is a Killer
09. Nevermind

středa 7. června 2017

Recenze/review - ROTTEN BREATH - Psalms of Eradication (2017)


ROTTEN BREATH - Psalms of Eradication
CD 2017, vlastní vydání

 Tahle parta nám vtrhla do podzemí neurvale, zběsile. Rozkopala všechny hromady kostí, roztahala lebky po katakombách a ještě se tomu všemu smála. Pomocí svého ultra švédského death metalu nás rozsekala, roztříštila, zničila a nakonec několikrát pohřbila a exhumovala. Dala si jméno ROTTEN DEATH a na několik dní zcela ovládla moji soukromou márnici.

 Na prvotině "Psalms of Eradication" jsou ctěny všechny nepsané zákony stylu. Vše odsýpá pěkně, k tomu pořádná dávka temnoty. Vypadá to, že Švédi mají prostě tyhle věci zakódované v krvi. Chorobný zvuk, studený tlak a zápach rozkládajících se těl! Vítejte na severském obřadu nejvyšší kvality.



ROTTEN DEATH jsou samozřejmě pohrobky takových kapel, jako jsou ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS, DISMEMEBER, NIRVANA 2002. Zombie vylézají děr, jsou krvelačné a vy už zajisté víte, kdo bude první na řadě. Já si podobnou hudbu neskutečně užívám, líbí se mi taková ta prašivá rebelie, oddanost stylu i nadšení. Kapela si na nic nehraje, nepředstírá to, co není a sází do nás riffy jako nějaké ostré hroty hlava nehlava. Zbořeny jsou náhrobky s nápisy vašich předků, vytrhány jsou krvavé kořeny všeho zla. ROTTEN DEATH jsou můj soukromý objev, kterému jsem podlehl a klaním se mu. Otevřu pivo, vyhrabu si vlastní tělo a tančím mezi hřbitovními zdmi zběsile a šíleně. Tohle je old school švédský death metal, který vám utrhne hlavu i s páteří! Peklo, zombie, smrt! Navždy! Morbidně severské album! 


sumarizace:

Poslední album švédských ROTTEN DEATH je totální esencí death metalového podzemí. Ostré, neučesané riffy, drtící baskytara, vokál vytažené odněkud z hrobu. Nahrávka je určena všem maniakům, kteří obdivují starý, plesnivý metal v jeho reálné podobě. Kapela si na nic nehraje a ničí vše živé. Tahle hudba je stvořena ve starých kobkách, v podzemních chodbách, na hromadách prašivých kostí. Inspirace devadesátými lety, krutostí a nekompromisním přístupem se Švédům vyplatila. CD má velký drive, je šílené, plné energie a tlaku. Jedná se samozřejmě o ten nejhlubší underground a ocení jej nejvíc asi staří a poctiví fanoušci. Připravte mi dřevěnou rakev, několik litrů piva a pozvěte na večírek ty nejkrásnější zombie. Obraťte všechny kříže směrem dolů a můžeme spolu tančit na hrobech až do rána. Bude nám k tomu hrát směs deathu, thrashe a smrti! Tohle je hodně prašivá nahrávka! Absolutní death metalový underground, absolutní Švédsko! Zabijácká deska!

Asphyx says:

The first album by Swedish ROTTEN DEATH is a total essence of death metal underground. Sharp messy riffs, crushing bass, vocal which was pulled off from a grave. This album is for maniacs who admire the old mouldy metal in its origin look. The band doesn´t pretend anything and they destroy everything what is alive. This music has been made in old cells, underground halls, on a lumps of ashy bones. The inspiration comes from the 90ths, cruelty and uncompromising attitude – that is everything which worked well for these Swedish guys. The album has a great drive and it is crazy, full of energy and pressure. It is the deepest underground and I think it is especially for the old true fans. Prepare a wooden coffin for me, a few litres of beer and invite the most beautiful zombies on the party. Put all crosses upside down and let’s dance together on graves until morning. There will be a mix of death, thrash and scabies playing! This is a very ashy record! Absolut death metal underground, absolute Swedish! Killer album!

Tracklist:
01. Possessed 04:29
02. Wolves 05:13
03. They 04:35
04. Rotten Breath 04:17
05. Bringer Of Light 03:38
06. Parasite 03:36
07. The Hunt 05:14
08. Wolverine Blues (Entombed cover) 02:35

band:
Rasmus Johansson - Vocals
Simon Gleisner - Guitar
Hampus Kjellman - Guitar...
Jonas Andersson - Bass Guitar
William Wilhelmsson - Drums, vocals
Henrik Falk - Drums

Few questions – interview with death metal band from Sweden - ROTTEN BREATH.


Few questions – interview with death metal band from Sweden - ROTTEN BREATH.

Answered Simon Gleisner.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?

Alright, we are Rotten Breath. A six piece band that started in 2014 by Simon Gleisner on guitar, William Wilhelmsson on drums, Hampus Kjellman on guitar and Jonas Andersson on bass guitar. The band was and is still influenced by the Swedish death metal buzz-saw sound, but to be honest we really couldn't play that fast so we decided to play simpler riffs but with a groove to it haha. So it is up to the listener to decide what kind of genre we play, but we mostly refer to it as Death n' Roll. After we made some demos with a couple of singers we recruited Rasmus Johansson om vocals and Henrik Falk on second drums.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded our album at Open Room studios in our hometown Karlskoga. We produced it ourselves. Michael Nowak did the mix and mastering.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

We have only released the album on bandcamp and we're gonna release it on Spotify also. We haven’t got any fysical albums yet, but we're gonna try to release some and finance it by ourselves.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with ?

Simon is the author of the lyrics. Mostly based on horror movies and satanic themes.



Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

We’ve design the logo ourselves and a local tattoo artist named Daniel designed the albumcover. We handle all of our social networks ourselves and yes we do consider it important.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We aren't signed to any label at the moment.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Mostly Swedish death metal. Entombed, Dismember and Grave to name a few. But we listen to a lot of other musicgenres also. The inspiration we have is to get an sound that is familiar but with an different approach.


Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Yes we have, but it was quite recently so we haven't got any response yet. But the response from fans and friends have been positive.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

I honestly can't remember, it’s been many gigs since we started. We prefer smaller gigs where you get an better connection with the audiens, that is always harder on bigger events. But we'll play everywhere, to perform live is the whole reason I started playing music anyway.



What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

To continue play live and try to record an new album as fast as possible.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

On our facebookpage. That or through our bandcamp. http://rottenbreath.bandcamp.com

Thanx for the interview.

Thank you very much!

/Simon Gleisner

Recenze/review - MASTER - Master (1990/2017)


MASTER - Master 
CD1: Original Un-Triggered Mix / Rehearsal Demo/ CD2: Triggered Mix / Unreleased Album
Vždycky budu patřit mezi ty, kteří se rádi a často přehrabují ve starých deskách. Miluji všechny ty vzpomínky, zaprášené kazety, ohmatané CD. Dělávám to často, když jsem doma sám, je klid a leze na mě nostalgie. Uvolňuje mě to, naplňuje, pomáhá. Člověk nemá zapomínat na svoje kořeny. Má je ctít, být na ně hrdý.


Stejnojmenné album MASTER mě kdysi v devadesátých letech neskutečně rozsekalo. Jsem velký fanoušek kapely a tak jsem si pořídil i novou edici. Usedám tak znovu ke své hi-fi věži, prohlížím booklet a čtu si k tomu další knihu. Počátky smrtící hudby, krvavé základy, neskutečný tlak, síla, energie. Poslouchám dál a vidím před sebou své staré kamarády, jak jsme povídali před reproduktory, pili pivo a často marně pátrali po kdejaké sebemenší informaci o kapelách. Tohle je hudba z dávných časů, která obstála a stále mi dokáže rozproudit krev v žilách. Sběratelský kousek, který stojí rozhodně zato. MASTER forever!


Asphyx says:

I have no words. An excellent album for all loyal fans! The obligation forall the devotees, who likes MASTER! Death metal gods in excellent form! Wow!

Tracklist:

CD1: Original Un-Triggered Mix / Rehearsal Demo

01. Pledge Of Allegiance
02. Unknown Soldier
03. Mangled Dehumanization
04. Pay To Die
05. Funeral Bitch
06. Master
07. Bass Solo
08. Children Of The Grave (Black Sabbath cover)
09. Re-Entry And Destruction
10. Terrorizer
11. The Truth
12. Pay To Die
13. Master
14. Funeral Bitch
15. Mangled Dehumanization
16. Live Ror Free
17. Terrorizer
18. Rabid Anger

CD2: Triggered Mix / Unreleased Album

01. Pledge Of Allegiance
02. Unknown Soldier
03. Mangled Dehumanization
04. Pay To Die
05. Funeral Bitch
06. Master
07. Bass Solo
08. Children Of The Grave (Black Sabbath cover)
09. Re-Entry And Destruction
10. Terrorizer
11. The Truth

Unreleased Album
12. Master
13. Unknown Soldier
14. Mangled Dehumanization
15. Funeral Bitch
16. Terrorizer
17. Pledge Of Allegiance
18. Re-Entry And Destruction

Asphyxovy zápisky - Paštikový týden slaměného vdovce



Úvod:

Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit.
--------------------------------------

Paštikový týden slaměného vdovce

Odjeli jste mi k moři, do dalekých krajů a já tu zůstal sám, jen s chlebem a paštikou. Znáte mě dobře a víte - že zapomínám nakupovat, zapomínám pít, zapomínám spát. Poslouchám tu staré AUTOPSY a VADER, čtu knihy od Kinga a už jsem třikrát viděl film Big Lebowski - jeden z mála filmů, na který můžu koukat znovu a znovu.

 Kluci v práci říkali, že prej mám jít s nima do hospody pivo pít. Jenže já šetřím peníze na páteční koncert a ve strip baru jsou stejně jen hubený holky s obrovskýma umělýma kozama a smutnými pohledy. Prý by mi taky, když jsem tu sám, klidně koupili orál za pár stovek, ale já si nedovedu představit všechnu tu umělou hmotu pode mnou a taky jsem starej věrnej pes.

 Kolegyně v práci vycítila moji samotu a místo toho, aby mi přinesla svačinu, tak mě zve na pláž k vodě, kde bych se musel koukat na ty její obrovský prsa a poslouchat řeči o ničem. Namažu si raději chleba se sádlem a narvu se cibulí, abych pak s pivem v ruce večer četl vlastní vzpomínky, první samizdat, co si mi má ženo, vytiskla k narozeninám. Píšu tam o narození našich dětí, o strastech i radostech mladých rodičů - nás, píšu tam Paměti začínajícího otce. Usmívám se a vzpomínám.

 Třetí den, když už je lednička vypleněna, odhodlám se do supermarketu. Nakoupím třetinu věcí, co potřebuji a osminu, co jsem chtěl. A tak je mou společnicí jen ošklivá paštika Májka, tupý nůž a okoralý chleba. Místo jídla a hospody přidávám volume na přehrávači a tančím na hudbu, co mi přišla na recenze. Přitom umím vcelku vařit a jsem svědomitý, jen má lenost zase zvítězila - pro sebe jídlo připravovat nebudu.

 Pošlete mi fotku na mobilní telefon, tři vysmáté (moje!) bytosti v záplavě slunce. Rozjasní mi to den, ale jsem stará kvočna, která vás chce mít už zase u sebe. Vyperu si zmateně třikrát prádlo po sobě, protože vždy zapomenu, že už jsem ho pral. Upadnu v koupelně a v posteli marně čichám k polštáři. Kde jsi? Ptám se v polospánku a tulím se k nikomu.

 Nejdřív jsem měl radost, že si odpočinu od rodiny, od starostí, od křiku dvojčat, od stereotypu. Jenže teď si pouštím muziku nahlas - jinak je v bytě ticho, chladno a zase ticho. Marně přemýšlím, proč si ten třicetiletý kluk pod námi pořád dokola pouští (japonské?) porno - proč nejde ven, sehnat si reálnou ženu (možná hledá Japonku)? Raději osolím novou desku LAID TO WASTE a přehlušujeme se, kdo koho překřičí. Nutno říci, že jsem dneska znovu vyhrál. Vyplývá z toho, že plzeňský thrash má větší koule, než zástupy umělohmotných hekajících otvorů.

 Deset dní bez rodiny je na mě dost. Neumím být sám, jsem přece vůdce smečky, kterému kroutíš hlavou (jsi mým krkem) a kolem mají běhat vlčata - kousající, smějící se, hádající se. 

 Televizi, tu co nám koupil tvůj táta a má úhlopříčku přes celou zeď, jsem pustil jen jednou. Omylem, když jsem si sedl na ovladač. Četl jsem zrovna po letech povídky od Charlese Bukowského a vnořily se mi takovým způsobem do nálady, že jsem se zase zapomněl najíst.

 Nemám rád paštikové týdny slaměného vdovce, protože se mi stýská, nemám rád dny samoty, protože potřebuji kolem sebe ruch, šum, hukot, jiskření, život. 

 Odpočítávám dny jako malý kluk, o víkendu si konečně vařím, uklidím, co to jde a v lese se pořád otáčím, přestože tam nejste. Vzpomínám na vás a přemýšlím, uvědomuji si, jak jsem vlastně šťastnej chlap.

 V neděli vám pojedu konečně naproti, vy mě zahltíte objetím a já budu dělat, že nejsem dojatý. Prohodím pár tvrďáckých hlášek, ale budu moc rád, že už si nebudu mazat na chleba paštiku.

úterý 6. června 2017

Recenze/review - GURTHANG - Shattered Echoes (2017) 


GURTHANG - Shattered Echoes
CD 2017, Cimmerian Shade Recordings

Šlápl jsem bosou nohou do zetlelých kostí. Mezi prsty se mi začal proplétat lepkavý sliz. Stahovalo mě to pomalu dolů, leptalo mě, nahlodávalo, ničilo, drtilo. Nakonec jsem se rozpadl na tisíc kousků, zohavený vlastním svědomím. 

 Podobné pocity mám i při poslechu black doomových GURTHANG. Kapela pochází z Polska a dráždí svět svými podivnými melodiemi od roku 2010. Přiznám se, že podobné záležitosti příliš nevyhledávám, pokaždé mě totiž napadne, že když je budu poslouchat stále dokola, tak se u mě spustí buď šílenství nebo depresivní stavy. Nutno ale také rovnou říci, že letošní deska "Shattered Echoes" mě svým způsobem oslovila. Ne každý den, ale když už to přišlo, tak jsem se kýval spokojeně do rytmu jako větev nad vaším vlastním hrobem.



GURTHANG vytvářejí svými riffy takové to zvláštní vlnobití, které si vás postupně podmaní. Nejedná se o nic prvoplánového, spíše si připadám jako otrávený nějakým pomaličku působícím jedem. Melodie jsou až nepříjemné, troufám si dokonce říct, že leckterý hudební intelektuál dojde nejednoho orgasmu. Já se občas ztrácím, některé motivy asi nikdy nepochopím a vlastně ani nechci. Nevadí to, v závěru jde u hudby stejně o emoce a nálady a těch je zde nepřeberné množství. Račte si vybrat! Black doomové album, které vám nahlodá mozek.


sumarizace:

"Shattered Echoes" je velmi zvláštním, zajímavým albem. Kombinace black metalu, doomu a smutku dělá z novinky hodně návykovou nahrávku. Připomíná mi setkání se stíny, případně chvilky, které musí zažívat sebevrah před svým činem. Svým způsobem hodně těžká, pomalá, přesto drsná, syrová. Taková je hudba GURTHANG. Varuji všechny, kdo mají labilnější povahu, aby si na tuhle desku dávali velký pozor. Není to nic pro slabé jedince! Na CD by měla být nálepka, že může způsobit deprese. Skladby mají až odlidštěný náboj. Jsou mocné, rozvláčné a obsahují v sobě velké množství hnisu. Poláci jednoduše umí navodit absolutní atmosféru zmaru a beznaděje. Black doom metalová deska, u které si budete muset dávat pozor, abyste si neprořízli tepny na rukou. Dobré album!

Asphyx says:

"Shattered Echoes" is a very interesting and unusual album. The combination of black metal, doom and sadness makes this album a very addicting record. It feels like a meet with shadows or the moments which suicidal person feels right before he do what he wants to do. In some way this is a very heavy, slow and yet cruel and raw – that is the music by GURTHANG. I must warn you – if you have an instable character, be careful with this record. This is not something for the weaks! There should be a sticker on the cover – “This might cause depressions”. The songs are unhuman. They are powerful, expatiative and contain a big amount of putridity. These Polish guys just know how to set the absolute ruin and hopelessness atmosphere. Black doom metal album which might cut your hand veins. Good album!


Line up: 
A.Z.V. - throat, whispers, clean & distorted guitars, all music & lyrics
Stormalv - bass guitars
G.H. - ambience & effects
Vojfrost - keys & effects
Turenn - drums & percussion


Track list: 
1. Closure 05:01
2. Denial 05:12
3. Advance the Disease 04:01
4. Paragon of Virtue 04:53
5. My Salvation 04:33
6. Departed 06:02
7. Inheritance - The Distress 05:45
8. Rebirth 04:54
9. Ignite 08:11
10. Pylon of Blaze 04:13
11. Inheritance II: Red Mourning 05:51

Recenze/review - DEUS OTIOSUS - Opposer (2017)


DEUS OTIOSUS - Opposer
CD 2017, Great Dane Records

 Z nebe zase jednou začala padat špína, hnus a nenávist. Bohové se zlobí a plivají hnis mezi obyčejné lidi. V některých oblastech začalo docházet k nepřístojnostem, odporujícím křesťanskému desateru. Ve zprávách byly čím dál tím častěji k vidění sousedky, hovořící o tom, že to všechno nechápou. Vždyť to býval přece takový slušný chlapec a vždycky zdravil!, říkají s údivem. Tak jak mohl vraždit? Nechápou... Chodil jsem okolo toho všeho chaosu a přemítal o apokalypse.

 Ta naše nepoučitelnost začínala být ve všemocném vesmíru už docela trapná. Přitom na ni upozorňovalo mnoho kapel, spisovatelů, vizionářů i obyčejných proroků. Jedněmi z nich jsou i dánští death metaloví klasici DEUS OTIOSUS. Jejich jméno není v našich krajích zase tolik známé, dovolte mi tedy nejdříve pár představujících slov. Tahle smečka pochází z Kodaně, smrtící kov drtí již od toku 2005 a zaobírá se jeho starším, poctivějším odvětvím. Na scénu zatím přispěla třemi alby (2010 – „Murderer“, 2012 – „Godless“ a "Rise" z roku 2014).



Pokaždé se jednalo o pravý nefalšovaný nářez ve stylu DEICIDE, MALEVOLENT CREATION, OBITUARY, MORBID ANGEL. Všechna alba bez výjimky obsahují i nepřeberné množství thrashových výjezdů, skoro až rockových postupů, ale hlavně obrovský kus energie, která by byla schopná utáhnout i menší jadernou elektrárnu. Paří, skáče, točí se zde velmi jadrně, syrově, nikde není ani památka po nějakých „novátorských podpůrných prostředcích“. Není tedy divu, že jsme se stali death metalovými „přáteli“ ihned po prvním poslechu. Byl jsem chycen, umlácen skoro až k imaginární smrti a pak jsem spolu s kapelou opět povstal z popela jako bájný Fénix. Otřepal jsem se, dal si pár facek, protože jsem o kapele měl jen mlhavé informace. Ihned jsem doobjednal celou diskografii a vyčlenil si jeden víkend na společné old schoolové orgie. 

+
V mých genech je old school death metal zakódován, pěstován, udržován a podporován neutuchajícím nadšením již mnoho let. Jsem vždycky moc rád a mile překvapen, když potkám ve svém „recenzentském životě“ novou kapelu, která to prokletí cítí stejně jako já. Není potřeba mnoho slov, žádných zcela zbytečných čísel dole pod textem, ani zběsilých diskuzí. DEUS OTIOSUS si hrají po svém, nikam se netlačí. Jen předkládají další desku, nevybočující z death metalového „normálu“. Přesto jsem po ní sahal mnohem častěji, než po vehementně propagovaných novinkách mnoha slavnějších současných death metalových štik. Oceňuji nadšení, poctivost, uvěřitelnost, tlak a smrt. Pro někoho možná málo, pro mě desatero vytesané do náhrobku. Album mi otevřelo dveře do onoho světa. Store dødbringende blodbad!


sumarizace:

„Opposer“ je temným poselstvím z onoho světa. Pokud bychom hledali nějaké vyslance záhrobí, museli bychom zákonitě narazit na dánské death metalisty DEUS OTIOSUS. Fascinuje mě přístup, jakých uchopila kapela staré smrtící pořádky, přetransformovala je to dnešní doby a stvořila album, které připomíná rozzuřené monstrum. Peklo opravdu existuje! Novinka těchto maniaků je toho jasným důkazem. Narovnejte prašivé kosti do úhledných hromad, otevřete dveře do záhrobí a povolejte nemrtvé! Dánští uctívači old school death/thrash metalu jsou opět zde! Řvou mocně, hlasitě a jejich hlas je podobný samotné Bestii. Skvělé nápady, temná a zlá atmosféra, naléhavost, dravost. Tohle všechno dělá z posledního CD DEUS OTIOSUS absolutně zahnívající záležitost. Album bylo nahráváno snad někde v podzemí, v opuštěných chodbách vedoucích do obrovské márnice. Old school death/thrash metal, který vás na věky prokleje! Smrt je při poslechu velmi blízko! Zlo přichází. Excelentní nahrávka!

Asphyx says:

„Opposer“ is a dark message from the world beyond. If you were looking for delegate from the world beyond you would have to find these Danish death metal band DEUS OTIOSUS. I am fascinated by their attitude – they hold the old deadly orders transformed them into today´s world and made an album which sounds like an angry monster. The Hell is real! This album proves it. Line up your ashy bones into neat lumps, open the doors into the world beyond and call the undead! These Danish maniacs which worship old school death/thrash metal are back! They are screaming so powerfully and loudly! Their voice is like the Beast itself. Great ideas, dark and cruel atmosphere, immediacy, drive. This is what makes the new album by DEUS OTIOSUS something absolutely mouldy. The album was recorded in the underground in abandoned halls which lead into an enormous dead house. Old school death/thrash metal which will curse you forever! The Death is very close when you listen to this album! The evil is coming. Excellent record!

Tracklist:
1. Kneel
2. Disturbing The Dead
3. Stand Your Ground
4. Haunter
5. Towering Flames
6. The Opposer
7. To The Graves
8. Return To Slavery
9. Greater Horror
10. March Of The Unworthy

band:
Anders Bo Rasmussen - vocals
Henrik Engkjær - guitar
Peter Engkjær - guitar
Jesper Holst - bass
Jesper Olsen - drums

https://www.facebook.com/deusotiosus.dk/
http://www.deus-otiosus.com/
http://www.greatdanerecs.com/contenu2.php?lang=2

pondělí 5. června 2017

Recenze/review - DISSOLUTION - The Opposite Of Progression (2017)


DISSOLUTION - The Opposite Of Progression
CD 2017, Bizarre Leprous Production

 for english version scroll down

 Krevní sraženiny jsou kousky krve, které vznikají tuhnutím tekuté krve do pevné formy.

 Nové album "The Opposite Of Progression" českých death metalistů DISSOLUTION muselo vznikat stejným způsobem. Cítím z něj velkou dávku nadšení, jakousi zvláštní temnotu a hlavně syrovou oddanost brutalitě. Pánové nejen že zvládají velmi dobře své řemeslo, ale ještě navíc přidávají obrovskou porci smrti. Jsou zkrátka kapely, které mají v sobě schopnost složit zajímavé skladby. DISSOLUTION patří mezi ně. Je slyšet, že skupina přemýšlela nad celkovým konceptem, vyzněním, gradací. Zároveň vše působí přirozeně, jako čerstvá vražda.



DISSOLUTION čerpají ze stejně prohnilých zdrojů jako třeba DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, ORIGIN, BEHEADED a spousty dalších kapel, které dokáží propojit brutalitu a techniku s temnotou. Líbí se mi surový zvuk, beznadějná atmosféra i tlak, který je u tohoto stylu tolik důležitý. Album mi připomíná pitvu na živém těle. Podle kapek krve na zdi lze poznat, jaké jste použili nástroje. DISSOLUTION mají svůj vlastní výraz, poznáte je podle pár prvních tónů a to se v dnešní době cení nadevše. Hrozně rád bych na desce našel i něco negativního, to aby recenze nevyzněla jen pochvalně, ale kde nic špatného není, ani smrt nebere. Novinku mě baví poslouchat, doslova ji nasávám, jako hnis z čerstvě prasklého vředu. Inteligentní, temný brutální death metal, který vám vyrve vnitřnosti z těla! Skvěle!


english version:

 Blood clots are a pieces of blood that are formed by solidifying of the liquid blood into a solid form.

New album “The Opposite Of Progression” by Czech death metal band DISSOLUTION had to be made in the same way. I feel a great enthusiasm, some strange darkness and most importantly a raw devotion to brutality. These guys know how to do their job but they also add a big amount of death. There are bands which knows how to compose interesting songs. DISSOLUTION are definitely one of those bands. You can hear that they thought over the whole concept, tone and gradation. At the same time, everything works naturally – like a fresh murder.




DISSOLUTION draw on the same sources like DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, ORIGIN, BEHEADED and other bands who know how to connect brutality and technique with darkness. I like the raw sound, hopeless atmosphere and the pressure which is very important for this music genre. This album feels like an autopsy on a living body. Thanks for the drops of blood on the wall, you can tell what instruments were used. DISSOLUTION have their own expression, you can recognize them from the first few tones and that is highly valued nowadays. I would like to find something negative on this album just to make sure the review does not sound only praiseworthy but there is nothing bad. I enjoy listening to this new album and I literally suck it inside, like a pus from a freshly cracked ulcer. Intelligent, dark, brutal death metal which will blow your bowels from your body! Great!

Tracklist:
01. Destroy Erase Improve
02. Empire of Dormant Eagerness
03. In the Name of Progress
04. The Avarice of Man
05. King of Illusions
06. Cluster of Digits
07. Dying Future
08. Last Kind Words

band:
Drums: Kopec
Guitars: Švany, Ondra
Vocals: Angelo
Bass: Kuba

Recenze/review - TRIUMVIR FOUL - Spiritual Bloodshed (2017)


TRIUMVIR FOUL - Spiritual Bloodshed
CD 2017, Invictus Productions

 Řekl mi můj vlastní stín, abych jej následoval. Vodil mě dlouhé hodiny po nekonečných chodbách podzemí, to prý abych se očistil a předstoupil před poslední soud bez jakéhokoliv náznaku lidství. Poslouchal jsem jako věrný pes. Zavedl mě do staré opuštěné kobky, kde nyní čekám, až se na mě, nehodného, dostane řada. A vůbec mi nepřijde, že umírám v nekonečných křečích.

 TRIUMVIR FOUL jsou opět zde a znovu jsou doslova napěchovaní sírou. Smrt má mnoho podob a v podání těchto black deathových Američanů je ošklivá, mokvající, připomíná chrčení podříznutého hrdla. Vidíte ty rudé bublinky krve a děs v očích? Tak si představte, že mrtvola bude již řádně odložena, začne zavánět a dostávat běloskvoucí barvu. Vidíte to před sebou? Tak potom pochopíte, o čem je tahle deska.

 

"Spiritual Bloodshed" vycházejí ze stejného chaosu, jako třeba TEITANBLOOD, AUTOPSY, NECROVORE, BLASPHEMY, ARCHGOAT, PROCLAMATION, PSEUDOGOD a další kapely, které se zhlédly v šílenství. Pro poslech je nutná velká dávka odvahy, vnímavosti a trpělivosti. Nahrávka totiž dozraje až časem, až po odkrytí těch nejtemnějších vrstev. Člověk si připadá opravdu jako archeolog, který má vyšetřovat dávnou násilnou smrt. Vražda je vždycky hnusná, ale tentokrát za ní stojí mocnosti pekelné. A s těmito silami je ne radno si zahrávat. Schválně, zkuste se zavřít do temné komory, omezte venkovní vlivy a plně se soustřeďte na hudbu. Cítíte ty černé vibrace? Black death metalové album, které je chladné jako ruka utopence. Smrt je tak blízko!


sumarizace:

TRIUMVIR FOUL se povedlo zhudebnit tmu. Jejich novinka je hodně zlým albem. Zákeřným a ošklivým. Připomíná našeptávání od samotného Satana. Americká kapela jasně dokazuje, kdo je pánem temnoty. Kombinace všech špinavých extrémních stylů a jasný cíl dodává CD neskutečnou sílu. Nahrávka je tak spíše okultním obřadem, než jen pouhým zážitkem. Na povrch vylézají všechny zlé lidské vlastnosti. Jakoby se země dotýkaly černé mraky. TRIUMVIR FOUL nám přinášejí hodně zlou modlitbu. Myslím, že tentokrát budou duše zemřelých povolány na tento svět. "Spiritual Bloodshed" je deskou, která smrdí sírou!

Asphyx says:

TRIUMVIR FOUL were able to set to music the darkness. Their new album is very bad. Malicious and ugly. It reminds the whispering of Satan. American band shows clearly who is the lord of darkness. The combination of all dirty and extreme styles and clear goal gives incredible power to the CD. The recording is more occult ritual rather than mere experience. All  bad human characters are coming out from the surface. Like  black clouds touching the ground. TRIUMVIR FOUL bring us very bad prayer. I think this time the souls of the dead will be called  to this world. "Spiritual Bloodshed" is album, that stinks of sulphur!

Tracklist:
01. Asphyxiation
02. Serpentine Seed
03. Entranced by Filth
04. Tyrannical Chains of Flesh
05. Disemboweled Pneuma
06. Vomitous Worship in Rotting Tombs
07. Spiritual Bloodshed
08. Vrasubatlatian Rites

band:
SVN - Guest Noise/Interludes
D.F. - Guest Noise/Interludes
T.T. - Guest Guitar/Vocals 

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine