DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 3. dubna 2020

Recenze/review - TULUS - Old Old Death (2020)


TULUS - Old Old Death
CD 2020, Soulseller Records

for english please scroll down

Jsou stále mezi námi, temní a záhadní. Postavy v kápích, ve starých džínových vestách, které se toulají navěky ve tmě. Navštěvují jen koncerty, kde hrají ortodoxní kapely, jsou mlčenliví a vážní. Black metal je zvláštní styl, najdeme v něm skvělé smečky, ale taky spoustu balastu a póz. Mám jej rád hlavně v jeho základní podobě, s chutí si vždy osvěžím staré desky, provětrám kazety v přehrávači. 

Norští TULUS hrají od roku 1991. Jako asi každá kapela si prošla různými obdobími, ale stále zůstala věrná starým pořádkům. Jejich hudba je jednoduchá ve svých základech, má prašivý zvuk a absolutně se nehodí do dnešní uřvané doby. Buďme za to rádi, aspoň je cítit, že Norové hrají od srdce. Jasně, přehledně, stručně. 



Pro pochopení "Old Old Death" je potřeba se vrátit o mnoho let zpět. Do doby, kdy svá nejlepší alba vydávaly smečky jako VENOM, CELTIC FROST, HELLHAMMER, některé momenty zase odkazují na české ROOT a TORR. Vše je jednoduché, možná bych se nebal napsat i primitivní, ale když se zaposloucháte pozorněji, tak zjistíte, že mají songy velkou sílu. Nic pro současného zmlsaného fanouška, který každý den dostává do hlavy "přeprodukové" desky, ale spíše dávná vzpomínka na dobu, kdy byl svět v metalu ještě v pořádku. Některé songy jsou možná až moc dlouhé, určitě by zasloužily zkrátit a získaly by tím na větší údernosti, ale to jsou jen drobnosti. Naopak nejsilnější mi připadají TULUS v momentech, kdy jsou melodičtí. To potom na mě padá melancholie a ano, přiznám se, i pořádný náklad nostalgie. "Old Old Death" určitě není deskou pro každého, ale pokud si rádi zavzpomínáte, tak neváhejte. Takhle se kdysi opravdu hrálo a TULUS to pořád umí na výbornou. A nezapomínejme ještě na jednu věc - v jednoduchosti je síla! Buďte old school!


Asphyx says:



They are still among us, dark and mysterious. Hooded figures, old denim vests that wander forever in the dark. They only attend concerts where orthodox bands play, are silent and serious. Black metal is a strange style, we find great bands, but also lots of ballast and poseurs. I like it mainly in its basic form, I always like to refresh the old albums, the cassettes in the player.

The Norwegian TULUS have been playing since 1991. Like every band, they went through different periods, but still remained loyal to the old order. Their music is simple in its foundations, has a raucous sound, and absolutely does not fit into today's bitter times. Let's be happy for it , at least we can feel the Norwegians play from the heart. Clearly and briefly.

To understand "Old Old Death" you need to go back many years. Until the time when best albums were released by bands like VENOM, CELTIC FROST, HELLHAMMER, some moments refer to the Czech ROOT and TORR. Everything is simple, maybe I wouldn't be scary to write too primitive, but if you listen it more closely, you will find that the songs have great power. Nothing for today's foolish fan who gets a "pre-production" record in his head every day, but rather an ancient memory of a time when the world was still alive in metal. Some of the songs may be too long, they would certainly deserve to be shortened and would gain more strikes, but these are just small things. On the contrary, I find TULUS the strongest when they are melodic. Then melancholy falls on me, and yes, I admit, a good load of nostalgia. "Old Old Death" is certainly not an album for everyone, but if you like to remember, do not hesitate. That's how it was once played and TULUS still knows how to do it. And let us not forget one more thing - there is power in simplicity! Be old school!


TRACKLIST
1. Hel (2:52)
2. Jord (2:31)
3. I havet hos Rån (2:46)
4. Flukt (3:14)
5. Folkefall (3:17)
6. I hinmannens hånd (4:16)
7. Grunn grav (2:46)
8. Ild til mørkning (2:44)
9. Villkjeft (2:05)
10. In memoriam (4:39)

LINE-UP
Blodstrup - Vocals / Guitar
Crowbel - Bass
Sarke - Drums


Recenze/review - CORDYCEPS - Betrayal (2020)


CORDYCEPS - Betrayal
CD 2020, Unique Leader


for english please scroll down


Když jsem do toho starého opuštěného domu vstupoval, nečekal jsem tolik bolesti. Několik schodů nahoru, na zábradlí šmouhy od krve. Měl jsem být připravený. Vždyť tuhle práci dělám již dlouhá léta. Oběšení, utopení, s ustřelenou hlavou, viděl jsem již stovky mrtvých. Jenže tohle bylo něco jiného. Provizorní oltář a nad ním scéna jako z toho nejohavnějšího hororu. Vypíchnuté oči, maso odřezané z různých částí těla a svázaná byla jako nějaká japonská hračka. Musel jsem vyběhnout na vzduch a chvíli jsem přemýšlel, kdo by to mohl udělat. Nakonec to skončilo jako skoro vždycky. Vrah nebyl dopaden, případ uzavřen.

Četl jsem zrovna knihu s podobným příběhem, když jsem poslouchal dlouhohrající prvotinu brutal death metalových maniaků z USA - CORDYCEPS. Ti mají na svém kontě ještě EP "Black Blood Butchery" z roku 2017, které je neméně kruté a krvavé. Poslouchám novinku a po chvilce si připadám jako na místě, kde se stal nějaký zlý násilný čin. 



CORDYCEPS vás vyhladí ve stylu DISGORGE, DEEDS OF FLESH, PYAEMIA, PATHOLOGY, DISENTOMB, BRODEQUIN. Krev stříká všude kolem a skladby jsou hrnuty před sebou jako kosti z hromadného hrobu. Ano, kapela na své novince asi nejvíc připomíná rozjetý buldozer, který je k nezastavení. Hutný, mocný, bolestivý zvuk, skvělá produkce, temný obal a dokonce i promo fotky, všechno je přesně takové, jaké má být - za mě excelentní. Osobně pak nejvíc oceňuji velké množství nápadů, zajímavých momentů, deska se také velmi dobře poslouchá i po delší době. Mám rád, když jsou brutálně death metalové nahrávky načichlé temnotou a zkaženou krví a "Betrayal" splňuje mé požadavky na výbornou. Dalo by se také napsat, že jsem nenašel jediné slabé místo. CORDYCEPS jsou silní, dokáží předat obrovské množství energie. Opravdu mám pocit, že se dívám na zohavené tělo. Také cítíte ten puch? To se rozkládají tkáně. A také kolem hraje nové album těchto šílenců. "Betrayal" je pro mě dokonalou esencí toho, co mám na brutálním death metalu rád! Masakr!


Asphyx says:


When I entered the old abandoned house, I did not expect so much pain. I went several steps up, there were smudges of blood on the handrail. I should have been ready. I have been doing this job for years. Hanging, drowning, gunning down,... I've seen hundreds of dead bodies. But this was something different. A provisional altar and a scene above it, it was like from the most horrible horror movie. Pierced eyes, flesh cut off from different parts of the body and joined again like a Japanese toy. I had to run for fresh air and I’ve been wondering for a while who could do it. In the end, it ended up as usual. The killer was not caught, the case was closed.

I was just reading a book with a similar story while I listened to the full-length debut album of the brutal death metal maniacs from the USA - CORDYCEPS. Besides they released EP "Black Blood Butchery" in 2017, which is not less cruel and bloody than the current album. I am listening to the new record and after a while, I feel like I am in a place where some act of violence has occurred.

CORDYCEPS will exterminate you in the style of DISGORGE, DEEDS OF FLESH, PYAEMIA, PATHOLOGY, DISENTOMB, BRODEQUIN. Blood splatters all around and the tracks are pushing in front of them like bones from a mass grave. Yes, the band probably most reminds the going bulldozer, which is unstoppable. Dense, powerful, painful sound, great production, dark cover and even promo photos, everything is exactly what it should be - excellent for me. Personally, I most appreciate a lot of ideas, interesting moments, the record is also very good listenable even after a long time. I like when brutally death metal records are soaked by darkness and spoiled blood, and "Betrayal" excellently meets my requirements. Let’s say that I did not find a single weak point. CORDYCEPS are strong, they can deliver a huge amount of energy. I really feel like I'm looking at a mutilated body. Do you feel the smell too? The tissues are breaking down. "Betrayal" is the perfect essence of what I love about brutal death metal! Massacre!


tracklist:
1. Cursed are They
2. Parrallel Dissonance
3. The Abyss
4. Comatose Subservient
5. Betrayal
6. Maelstrom of Hypocrisy
7. Cesspool of the Vicious
8. Parasitic degenerate
9. Condemning the path
10. Black Mass

čtvrtek 2. dubna 2020

Recenze/review - PERDITION TEMPLE - Sacraments of Descension (2020)


PERDITION TEMPLE - Sacraments of Descension
CD 2020, Hells Headbangers Records

for english please scroll down


Už zase hoří obrácené kříže. Svatá válka, zástupy zaslepených pochodují na jistou smrt. Ve jménu padlé modly. Plameny se začínají pomalu přibližovat. Děs v očích, ale zároveň osvobození, protože dlouhé mučení se již nedalo vydržet. Postavy v kápích, prý si propadla ďáblu. Inkvizice, nenávist. Všichni odříkávají pokřivenou modlitbu, jenom jeden kněz má úsměv na tváří. Nasává bolest i nenávist, které se kolem vznáší jako hejno krkavců. Poslední výkřik a propadneš navěky peklu. Amen! Svět už dávno shořel na popel.

PERDITION TEMPLE jsou black death metaloví kacíři ze Spojených států, kteří hrají absolutně nihilistickou hudbu. V jejich skladbách se opět potkávají ďábel s démony a i nová deska smrdí sírou. Už při prvním poslechu si připadám jako ve starých katakombách, kde se mučili nevěřící. Peklo opravdu existuje!


 


Kolem oltáře sedí všichni démoni, všichni padlí andělé a poslouchají novou desku "Sacraments of Descension". Kývají uznale hlavami a užívají si hudbu ve stylu KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER ("Cross the Styx"). Floridský death metal je zde kombinován se špinavým black metalem. Mezi stíny vás uvede již monumentální obal od Daniela Corcuera a o skvělém zvuku (Jarrett Pritchard) netřeba diskutovat, je zkažený a chorobný jako rozkládající se mrtvola. Vše sedí perfektně na svých místech. Snad jen občas mi připadá, že se riffy opakují v až příliš rychlém a stále stejném tempu. To je ale jen drobnost, která mi nemůže pokazit celkový dojem. Obraťte všechny kříže směrem dolů, zapalte ohně! Po téhle desce zůstává jen spálená země. Nihilismus, blasfemie, nekompromisní a temné vyhlazení mozku! Mám rád, když cítím z hudby energii a sílu, nenávist a rouhání. U "Sacraments of Descension" se mi všeho dostalo mírou vrchovatou! Lidstvo je dávno tak zkažené, že si zaslouží už jen zatracení. Album muselo být nahráno na odvrácené straně našeho světa. Pekelný black death metal, u kterého shoříte na popel!



Asphyx says:

Reverse crosses are burning again. Holy war, the masses of blinds march to death. In the name of fallen idols. The flames are slowly approaching. Terror in the eyes, but at the same time liberation, because long torture could no longer be sustained. The hooded figures, she said, fell to the devil. Inquisition, hate. They all say a crooked prayer, only one priest has a smile on his face. It sucks in the pain and hatred that floats around like a flock of ravens. One last cry and you will forever hell. Amen! The world has long since burned to the ashes.

PERDITION TEMPLE are black death metal heretics from the United States playing absolutely nihilistic music. In their compositions, the devil meets demons again and even the new album smells of sulfur. Already at the first listening I feel like in old catacombs, where unbelievers were tortured. Hell really exists!



All the demons, all the fallen angels are sitting around the altar listening to the new album "Sacraments of Descension". They nod in acknowledgment and enjoy music in the style of KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER ("Cross the Styx"). Florida's death metal is combined with dirty black metal. Daniel Corcuer's monumental cover will put you in the shadows, and the great sound (Jarrett Pritchard) needn't be discussed; Everything fits perfectly in place. Perhaps only occasionally it seems to me that the riffs repeat at too fast and at the same rate. But this is just a small thing that cannot spoil the overall impression. Turn all the crosses down, light the fire! Only burnt ground remains on this record. Nihilism, blasphemy, uncompromising and dark brain smoothing! I like it when I feel energy and power, hate and blasphemy from music. With "Sacraments of Descension" I got everything up high! Humanity has long been so corrupt that it deserves only damnation. The album had to be recorded on the far side of our world. Hellish black death metal to burn you to the ashes!



Tracklist:
01. Nemesis Obsecration
02. Desolation Usurper
03. Eternal Mountain
04. Devil's Countess
05. Crypts of Massacre
06. Carnal Harvest
07. Red Reaping
08. Antichrist


band:
Gene Palubicki = Guitars/Vocals, Ronnie Parmer = Drums, Alex Blume = Bass/Live Vocals

https://perditiontemple.bandcamp.com/album/sacraments-of-descension
https://www.facebook.com/perditiontemple/

https://shop-hellsheadbangers.com/

Rozhovor - VOORHEES - Žiadne odkazy, žiadna politika, žiadne rady, len death metal a gore.


Rozhovor s death metalovou skupinou z Francie - VOORHEES.

Odpovídali Chris a Fred, děkujeme!

Přeložila Petra, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - VOORHEES - Chapter Two (2020):

Ave VOORHEES! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií VOORHEES. 

Chris: VOORHEES sa zrodili v apríli roku 2017. Tento projekt som nosil v hlave už dlhé roky, moja vízia bola skombinovať death metal a staré hororové filmy, ako niekdajšie death metalové albumy, ktoré spracovali podobnú tematiku po prvý raz - Scream Bloody Gore“ alebo „Slowly We Rot“. Hlavným cieľom bolo ísť priamo ku koreňom tejto staroškolskej muziky. Žiadne odkazy, žiadna politika, žiadne rady, len death metal a gore. 

Dnešné zloženie VOORHEES to je hlavný gitarista Seb, bubeník Will, ktorý robí aj bočné vokály, Fred na base a ja hrám na gitare a spievam. 


Právě poslouchám vaši novinku „Chapter Two“ a připadám si, jako bych byl zavřený v nějaké kobce spolu s JUNGLE ROT, BOLT THROWER, MEMORIAM, BODYFARM, GRAVE, ASPHYX. Deska má skvělý temný sound. Kde jste album nahrávali a jak jste s výsledkem spokojen? Mluvili jste nějak do výsledného zvuku? 

Fred: O nahratie a zmastrovanie našej novej nahrávky sa postaral náš bubeník Will, potom ešte prešla masteringom u Dana Swanöa (Edge of Sanity, Bloodbath,...). Sme absolútne spokojní s ich prácou. Mali sme síce posledné slovo, ale k výsledku nebolo čo dodávať. 

Chris: Áno, náš bubeník Will je nepochybne aj skvelý zvukový inžinier, ktorý má domáce štúdio. Bolo skvelé nahrať si album svojpomocne bez nejakých väčších zdržaní a vonkajšieho tlaku. Venovali sme mu toľko času, koľko bolo potrebné. Will spravil perfektnú robotu, no a Dan Swanö nahrávku dotiahol do konca a dodal jej ten old scholový zvuk aký sme chceli. 


Jakým způsobem vznikal nový materiál pro „Chapter Two“? Jak vlastně tvoří/skládají VOORHEES? 

Chris: Muziku píšeme všetci v kapele. Niekedy kompletný song, niekedy len určité riffy. Okrem Freda, všetci pracujeme s Cubase, je to najjednoduchší spôsob ako si nahrať niektoré riffy a poskytnúť ich ostatným. Fred preferuje prácu s GuitarPro, mám asi tri alebo štyri desiatky jeho súborov na svojom hard disku, haha. Dokáže napísať každý deň novú skladbu. Ale nakoniec pracujeme na skladbách spoločne, hráme ich v skúšobni a až tam im vdýchneme život. 


„Chapter Two“ má temný obal. Kdo je pod ním podepsán? Jeho práce se mi líbí, Jak jste vůbec nápad na obal vybírali a co má znázorňovat? 

Chris: Autorom obalu je Fabrice ROMO (www.fabriceromo.fr). Je to náš veľmi dobrý priateľ. Pracujeme s ním už od začiatku tohto dobrodružstva. Nakreslil taktiež naše logo, obal albumu „Chapter one“, postaral sa o dizajny našich tričiek, v podstate stojí za celkovou VOORHEES vizualizáciou. Je ako náš Ed Repka alebo Dan Seagrave, haha. 

Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci? 

Fred: Všetky texty napísal Chris. Vo všeobecnosti píše o hororových filmoch z rokov osemdesiatych, ale niekedy sa necháva inšpirovať aj príbehmi sériových vrahov. 

Chris: Presne tak, horory vytvorené niekedy medzi sedemdesiatymi a deväťdesiatymi rokmi sú podľa mňa najlepšie. Napríklad taký Hellraiser, Piatok trinásteho, Nočná mora z Elm Streat... VOORHEES nehovoria iba o filme „Piatok trinásteho“. Keď som premýšľal o tomto death metalovom projekte, chcel som preň nejaké meno, ktoré by ľudom pripomínalo práve toto obdobie filmovej kinematografie. Viem, že mnohým ľudom meno VOORHEES nič nenapovie, ale som si istý, že ľudia, ktorí milujú old school death metal poznajú filmovú postavu Jasona Voorheesa. 

Všetky texty som napísal ja, ale prešli ešte korekciou Freda, ktorý je učiteľom angličtiny. Je to veľké plus! 


Hrajete muziku starou jako samotný death metal. Jak vlastně vnímáte nové směry ve smrtícím kovu. Jeho míchání s death core, případně technický death metal? Máš vůbec nějaké oblíbené kapely v „moderním metalu“? 

Fred: „Moderný“ metal nepočúvam vôbec, všetky kapely, ktoré počúvam sú relatívne staré. 

Chris: Ja to mám podobne. Nové kapely, ktoré počúvam v podstate hrajú old school death metal ako napríklad SKELETAL REMAINS alebo SENTIENT HORROR. Tieto bandy naozaj milujem. Od roku 1984 som aj veľkým fanúšikom METALLICA. Nemám príliš v obľube všetky tie súčasné „core“ kapely, samozrejme s výnimkou skutočného starého hardcoru ako AGNOSTIC FRONT, TERROR, VERBAL ABUSE či PRO-PAIN aj keď tieto kapely nepočúvam na dennej báze, ich muzika ma dokáže osloviť. Ale mojimi najobľúbenejšími kapelami stále zostávajú DEATH, DEICIDE, OBUITUARY, ASPHYX, BOLT THROWER a mnoho ďalších. 

Seb má napríklad rád aj kapely ako OBSCURA, BEYOND CREATION a je veľkým fanúšikom CARCASS. Ale takisto je veľkým fanúšikom old school death metalo ako my, konkrétne švédskej školy, ale má takisto rád aj americkú scénu a kapely ako DEATH, DEICIDE a OBITUARY. Ale ako vidíte, všetci muzikanti v kapele majú v sebe hlboko zakorenený old school. 


Jak jsou na tom VOORHEES s koncerty? Hrajte hodně? Jezdíte turné nebo si vybíráte jen větší festivaly? A co turné po Evropě, neláká vás? 

Fred: Keďže máme všetci regulérnu prácu, koncertujeme len počas víkendov. Toto je aj dôvodom, prečo sa nemôžeme vydať na turné. Bolo by príliš komplikované ho zorganizovať. 

Chris: Preferujeme hrať menej, ale zato kvalitne. Nebojíme sa za koncertmi aj vycestovať. Tešíme sa na skvelé kluby či festivaly, je nám jedno, či pôjde o malé alebo veľké akcie. 


Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily? 

Fred: Odporúčam „Ballistic Sadistic“ od Annihilator a „Titans of Creation“ od Testament. Aj napriek tomu, že som ich ešte nemal šancu do detailov napočúvať, som presvedčený, že album so Steve Di'Giorgiom and Geneom Hoglanom nemôže byť zlý, jedine úžasný! 

Chris: SENTIENT HORROR „Morbid Realms“. Old school forever !!! 

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky? 

Fred: Počúval som KRABATHOR, ale neviem, či ešte stále hrajú. Sú u vás nejaké bandy, ktoré by si nám odporučil? 

Chris: Poznám kapelu SURGERY, počúvam ich už mesiace a ich muzika je kurevsky skvelá. 


Blížíme se k závěru a tak bych zkusil jednu více filozofickou otázku. Jak byste definovali styl zvaný death metal? Čím pro vás tato hudba je a proč jste si vybrali právě tento styl? 

Fred: Death metal je šok, ktorý som zažil, keď som bol teenager: Počúval som Iron Maiden, Joe Satriani, Slayer, Kreator, ... a potom som objavil Cannibal Corpse, Death, Asphyx, Obituary, Carcass ... Pozrel som si videá „The End Complete“, „Corporal Jigsore Quandary“ alebo „Lack of Comprehension“, vypočujte si „I Cum Blood “ a určite to pochopíte. V tom čase to bolo také úžasné, každá skupina mala svoju vlastnú osobnosť, boli tu zoskupenia temné, silné, tajomné, trochu desivé, a takmer vždy nebezpečné. Neviem, či JA som si vybral tento žáner alebo si DEATH metal vybral mňa. Spolu s thrash metalom, death metal predstavuje celý môj život. 

Chris: Prvý death metalový album som si kúpil v roku 1987, bol to „Scream Bloody Gore“ ... bol to skurvený a neuveriteľný objav!! Táto hudba kombinuje všetko, čo mám v metale rád. Temný vokál, skvelá hudba, hororové texty. Hard rock som počúval od čias Hell‘s Bells v roku 1980, to je 40 rokov ... A death metal počúvam zhruba 33 rokov, takmer celý život. 


Co chystají VOORHEES v nejbližších měsících? 

Fred: Chystáme skladať materiál pre „Chapter III“ a baviť sa spoločne s kapelou aj naďalej. 

Chris: Zažiť veľa srandy a spoločných chvíľ s VOORHEES priateľmi, ich rodinou, na pódiu aj v živote. A písať materiál pre „Chapter III“. 

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů. 

Veľmi pekne ti ďakujeme za tvoju podporu, Jakub. Bolo pre nás veľkým potešením odpovedať na tvoje otázky pre náš prvý československý rozhovor. Dúfame, že si raz zahráme aj vo vašej krásnej krajine. Zostaňte fuckin’ brutal”. 


Recenze/review - VOORHEES - Chapter Two (2020):


https://www.facebook.com/voorhees.deathmetal/
https://www.greatdanerecs.com/eshop/web/




------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 
https://www.instagram.com/deadlystormzine/

facebook:
https://cs-cz.facebook.com/deadlstormzine
https://cs-cz.facebook.com/JakubAsphyx
https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

twitter:
https://twitter.com/deadlystormzine

Interview - VOORHEES - No messages, no politics, no advice, just death-metal and gore.


Interview with death metal band from France - VOORHEES.

Answered Chris and Fred, thank you!

Translated Petra, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.


Recenze/review - VOORHEES - Chapter Two (2020):
https://deadly-storm.blogspot.com/2020/03/recenzereview-voorhees-chapter-two-2020.html


Ave VOORHEES! I haven’t found any interview in the Czech language with you, yet. So please, first introduce the band to our readers who don’t know you. You could start from the early beginnings and describe the whole VOORHEES history. 

Chris: Voorhees was born in April 2017. I had this project in my mind for many years : combining death-metal and old horror movies, like the first death-metal albums such as „Scream Bloody Gore“ or „Slowly We Rot“. Coming back to the roots of this music was the main goal for me. No messages, no politics, no advice, just death-metal and gore. 

Today, Voorhees is Seb on lead guitars, Will on drums & backing vocals, Fred on bass and me on guitar & vocals.


I’m just listening to your new record „Chapter Two“ and I feel like as if I am closed in some tomb together with JUNGLE ROT, BOLT THROWER, MEMORIAM, BODYFARM, GRAVE, ASPHYX. The record has a great dark sound. Where did you record it and how satisfied you are with it? Did you have the "last word" concerning the resulting sound? 

Fred: Well, the album was recorded and mastered by our drummer Will, then it was mastered by Dan Swanö (Edge of Sanity, Bloodbath...). We are totally satisfied with the job they did. We had the last word, but there was nothing to say. 

Chris: Will, our drummer, is a fucking great sound engineer and has a home studio. It was very nice to record our album ourselves with no delay or pressure. We took the time we needed. Will did a great job, and Dan Swanö finalized this record, giving it the old school sound we wanted.



How was the new material for album „Chapter Two“ created? How exactly VOORHEES writes the music? 

Chris : Each member writes music. Sometimes a complete song, sometimes somes riffs. Except for Fred, we work on „Cubase“, it‘s easier to propose songs to each person. Fred prefers to work on „Guitar Pro“, I have 3 or 4 dozens of his files which are on my hard disk !! lol He can write a song a day !!! But we work together on rehearsal to give life to the songs.


„Chapter Two“ has dark cover art. Who is an author? I really like his work. How did you actually choose the idea of the cover and what exactly illustrates? 

Chris : Fabrice ROMO (www.fabriceromo.fr) is the author. He‘s a very good friend. We work with him since the begining of this adventure. He drew the logo, the „Chapter One“ cover, the T-shirts designs, all about Voorhees visuals. We trust him, he‘s a complete member of the band. He‘s our Ed Repka or Dan Seagrave lol. 

Could you reveal us who is an author of the lyrics and what is their background? Where did you take inspiration for certain topics? 

Fred: Chris writes the lyrics. Generally, he writes about horror films from the 1980s, but he is sometimes inspired by serial killers. 

Chris: Yes, horror movies from the 70‘s to the 90‘s are the best movies in my opinion. Hellraiser, Friday the 13th, Nightmare on Elm Street… VOORHEES does not speak only about „Friday the 13th“ movies. But when I thought about this death-metal project, I wanted a name that could remind people about all this period. I know that this name VOORHEES means nothing to some people but in general people who love old school death-metal know the character of Jason Voorhees. 

I write the lyrics and Fred corrects them. He’s an English teacher, it’s a plus!!!


You play music as old as death metal itself. How do you perceive new directions in the death metal? I mean mixing with death core or technical death metal? Do you have any favourite bands in “modern metal”? 

Fred: I do not listen to „modern“ metal, all the bands I listen to are rather old. 

Chris: Me too. New bands I listen are still bands playing old school death-metal like SKELETAL REMAINS or SENTIENT HORROR, I really love these bands. I am a METALLICA fan since 1984 too. I don‘t like all the „core“ metal excepted the real hardcore such as AGNOSTIC FRONT, TERROR, VERBAL ABUSE or PRO-PAIN even if I don‘t regularly listen to these bands, their music talks to my mind. But my favourite bands remain DEATH, DEICIDE, OBITUARY, ASPHYX or BOLT THROWER (and many many more…) 

Seb also likes bands such as OBSCURA or BEYOND CREATION, and he‘s a great CARCASS fan.

Will likes old school death-metal too and especially Swedish bands but also some american bands like DEATH, DEICIDE & OBITUARY too. As you can see, all musicians are rooted in the old school.



What about VOORHEES and concerts? Do you play a lot? Are you going on tour or you are choosing only bigger festivals? And what about touring over Europe? 

Fred: As we all have a job, we only play at weekends, that's why we can't tour : it would be too complicated to organize. 

Chris: We prefer to play less but better. And we‘re not afraid to travel to play. We‘re looking for nice clubs or festivals (small or big, we don‘t care).


Can you recommend some new albums, which impressed you at the latest time? 

Fred: I recommend „Ballistic Sadistic“ from Annihilator and „Titans of Creation“ from Testament, even if I have not listened to it yet, I'm confident : an album with Steve Di'Giorgio and Gene Hoglan can be nothing but awesome! 

Chris: SENTIENT HORROR „Morbid Realms“. Old school forever !!! 

Do you know and listen to some metal bands from the Czech Republic? 

Fred: I listened to Krabathor, but I don't know if it still exists. Are there any bands you could advise us? 

Chris: I know SURGERY for some months and their music is fucking great !!


We are slowly approaching the end of the interview so I would like to ask one more philosophical question. How would you define the death metal style? What represents this music for you and why did you choose exactly this genre? 

Fred: death metal is a shock I had when I was a teenager : I listened to Iron Maiden, Joe Satriani, Slayer, Kreator, … and then I discovered Cannibal Corpse, Death, Asphyx, Obituary, Carcass … Check the videos of „The End Complete“, „Corporal Jigsore Quandary“ or „Lack of Comprehension“, listen to „I Cum Blood“, you will understand. At the time, it was so huge, each band had its own personality, it was dark, powerful, mysterious, a little frightening, almost dangerous. I don't know if I chose the genre or if the genre chose me. With thrash metal, death metal represents my whole life. 

Chris: I bought my first death-metal album in 1987, it was „Scream Bloody Gore“… it was a fucking revelation !! This music combines all I like in metal. Dark voice, nice music, horror lyrics. I've been listening to hard rock since Hell‘s Bells in 1980, 40 years… And death-metal for 33 years, almost all my life.


What VOORHEES is planning for the next few months? 

Fred: Composing Chapter III and having fun with the band. 

Chris: Having fun with my VOORHEES friends, their families, on stage and in life. Writing Chapter 3. 

Thank you for the interview and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and tons of great ideas. 

Thank you very much Jakub for your support. It was a great pleasure to answer your questions, for our first Slovakian interview. We hope one day we will play in your beautiful country.

Stay fuckin‘ brutal !!

https://voorhees.bandcamp.com/album/chapter-two-out-in-march-2020
https://www.facebook.com/voorhees.deathmetal/
https://www.greatdanerecs.com/eshop/web/



------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:
https://www.instagram.com/deadlystormzine/

facebook:
https://cs-cz.facebook.com/deadlstormzine
https://cs-cz.facebook.com/JakubAsphyx
https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

twitter:
https://twitter.com/deadlystormzine

středa 1. dubna 2020

Recenze/review - TEMPLE OF VOID - The World That Was (2020)


TEMPLE OF VOID - The World That Was
CD 2020, Shadow Kingdom Records

for english please scroll down


Ticho, proč je zde tak tíživé ticho? Může za to otevřená rakev s tvým tělem nebo jsou všichni již tolik unaveni smutkem? Sešli jsme se zde, abychom zavzpomínali. Na prsou nás tíží vzpomínky a obřad proběhne dle všech nepsaných pravidel. Poslední rozloučení, hrst hlíny, hozená na rakev. Sedím již několik dní na lavičce u tvého hrobu a nemůžu se nadechnout. Proč? Ptám se stále dokola a odpovědí je mi jen šelest stromů sklánějících se nad náhrobky. Jen málokdo dokáže hudbou podobnou atmosféru vytvořit. Američtí death doom metalisté TEMPLE OF VOID patří mezi vyvolené.

Kapela patří již několik let mezi smečky, které sleduji s velkým napětím. Každou novinku potom převaluji jako nějaký vzácný artefakt v rukou a těším se na okamžik, až si ji pustím ve svém přehrávači. Panychida v podobě "The World That Was" může začít.




"The World That Was" na mě působí jako ozvěny z onoho světa. Dlouhé, smutné melodie, mráz ve skladbách, Mikův (jinak také ACID WITCH) hluboký a emocemi nabitý vokál, tohle všechno dělá z novinky hodně chutný pokrm. V rychlých pasážích může nechat kapela vzpomenout kupříkladu na takové ASPHYX, BOLT THROWER, v pomalejších (kterých je většina) zase na SHADE OF DISPAIR, MY DYING BRIDE, HOODED MENACE, SOLOTHUS, COFFINS, ANATOMIA, WINTER. U tohoto stylu je velmi důležité a zásadní, jestli umí muzikanti vytvořit potřebnou pochmurnou atmosféru. Dalo by se napsat, že TEMPLE OF VOID jsou mistry ve svém oboru. Je hrozně příjemné a zároveň bolestivé se nechat unášet na krvavě zpěněných vlnách řeky death doom metalu v jejich podání. Hudba jakoby přicházela odněkud z hlubin, z druhé strany, možná z mrazivého vesmíru. Dotek studené ruky mrtvého těla, pohled do očí, ze kterých nedávno vyprchal život. Američané dokáží být ostří jako žiletky, připravené na vaše zápěstí, umí znázornit bolest, smutek, strach. Death doom metalová mantra, u které vás pohřbí zaživa!


Asphyx says:


Silence, why is there such a heavy silence? Is it because of the open coffin with your body inside or are they all so tired of sadness? We met here to remember. We are burdened with memories and the ceremony will follow all unwritten rules. The last farewell, a handful of clay thrown on the coffin. I've been sitting on the bench at your grave for several days and I can't breathe. Why? I ask all the time and the answer is just a rustle of trees bending over the tombstones. Only few bands can create a music-like atmosphere. American death doom metallers TEMPLE OF VOID are one of them.

The band has been among the bands I have been watching with great tension for several years. Then I roll every news like a rare artifact in my hands and look forward to the moment I play it in my player. Opus in the form of "The World That Was" can begin.



"The World That Was" acts like echoes from the other world. Long, sad melodies, frost in songs, Mike's (or ACID WITCH) deep and emotionally charged vocal, all this makes the news a very tasty dish. In fast passages, the band can remember bands such as ASPHYX, BOLT THROWER, in slower (most of them) turn to SHADE OF DISPAIR, MY DYING BRIDE, HOODED MENACE, SOLOTHUS, COFFINS, ANATOMIA, WINTER. In this style, it is very important and crucial whether musicians can create the necessary gloomy atmosphere. You could write that TEMPLE OF VOID are masters of their field. It is very pleasant and at the same time painful to be carried away on the blood-foamed waves of the death doom metal in their performance. The music seemed to come from somewhere in the deep, on the other side, perhaps from the freezing universe. A touch of the cold hand of a dead body, a look into the eyes from which life has recently passed. Americans can be sharp like razor blades, ready for your wrist, they can depict pain, sadness, fear. Death doom metal mantra that will bury you alive!



TRACKLIST
01. A Beast Among Us (6:54)
02. Self-Schism (6:29)
03. A Single Obolus (1:41)
04. Leave the Light Behind (5:20)
05. Casket of Shame (7:40)
06. The World That Was (9:37)

band:
Alex Awn – Guitar,
Don Durr – Guitar,
Mike Erdody – Vocals,
Jason Pearce – Drums,
Brent Satterly – Bass.

https://templeofvoid.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/TempleOfVoid
https://www.youtube.com/user/TempleOfVoid
https://www.shadowkingdomrecords.com/

DEADLY STORM ZINE - právě poslouchám / I´m listening now - INCANTATION!



Jsem stejně jako vy hlavně fanoušek. Každý den s muzikou vstávám, rvu si ji do uší cestou do práce, uchyluji se k hudbě pokaždé, když to jenom jde. Pořád, již přes třicet let, si dělám večery u desek, které mám rád. K některým se vracím opakovaně a často. Třeba mé chutě osloví i vás. Tohle jsou alba, která jsem si opět naladil ve svých přehrávačích. Asphyxův tip pro dnešní den je...nechte si chutnat!

Mainly I'm fan like you. Every day I get up with music, I listen to music on my way to work, I return to music when it is possible. More than 30 years I listen to my records every evening. Some of them again and again. Maybe my choise can addres you too. These are records that I like. Asphyx' hint for today............... Let's enjoy it!




Report, photos, video - INCANTATION, DEFEATED SANITY, SKINNED - club Nová Chmelnice, Prague - 26. 3. 2019

Minirecenze/minireview - INCANTATION – Dirges of Elysium (2014)

















------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 
https://cs-cz.facebook.com/deadlstormzine

twitter:

úterý 31. března 2020

Recenze/review - GRACELESS - Where Vultures Know Your Name (2020)


GRACELESS - Where Vultures Know Your Name
CD 2020, Raw Skull Recordz

for english please scroll down

Toulám se temnými chodbami podsvětí a marně hledám svoji smrt. Nahlížím do tajných katakomb, naslouchám ozvěnám z onoho světa. Jsem tulákem nicoty, posluchačem, který prosévá mezi prsty prach nemrtvých. Žiji ve stínu a uznávám už jen kapely, které mě dokáží přenést na druhou stranu. Mám rád starý, prašivý death metal, stále s nadšením ochutnám i dobrý doom metal. Oceňuji hlavně hudbu, která ve mě zanechá mrazivou stopu. Jedna kobka má na dveřích nápis GRACELESS. Už dnes vím, že jsem zde správně. Našel jsem svoji smrt.


Přiznám se, že předchozí album této smečky z roku 2017 ("Shadowlands") patřilo k mým nejhranějším v uplynulých letech. Rád a často jsem se k němu vracel. Na novinku jsem se tedy nesmírně těšil. Ihned jsem zakoupil CD i triko (motiv od Alexandera Tartsuse je jedním slovem úžasný) a těšil se, až mi vše přijde domů. Již první poslech připomínal starý okultní obřad (hodně k tomu přispěl i masivní, syrový zvuk). Nechal jsem desku uzrát, proniknout jí do krve. Toulal jsem se temnými chodbami podsvětí a hledal jsem svoji smrt.



Mohutné riffy, chladná atmosféra, řeka plná krve. GRACELESS se i na novince pohybují ve stejných oblastech jako kapely BOLT THROWER, TEMPLE OF VOID, ASPHYX, HOODED MENACE, COFFINS, HAIL OF BULLET, THANATOS, BOLT THROWER ale i třeba SINISTER, PESTILENCE. V některých momentech mi kytarový rukopis lehce připomíná i práci Gregora Mackintoshe (PARADISE LOST) a jeho VALLENFYRE, STRIGOI. Skladby v sobě mají drive, jsou neskutečně heavy a zároveň obsahují takovou tu černou vášeň, kterou v sobě mají muzikanti ze staré metalové školy. "Where Vultures Know Your Name" je poctivý, ryzím albem, ze kterého je cítit, že bylo nahráno srdcem. Přeneslo mě do nekonečných močálů, ve kterých má mlha barvu krve. Zmínit musím i vokál, Mr. Remco Kreft zpívá s opravdovou morbidní jiskrou v hlase. Procházím se podzemím a kolem praskají prašivé kosti. Přidávám volume a kolem tančí démoni. Stará kobka s názvem GRACELESS vydala další svědectví. Je mocné, zákeřné, temné i chladné zároveň. Je výpovědí o starém dobrém death doom metalu. Absolutní mrazivá temnota!




Asphyx says:

I wander through the dark corridors of the underworld and vainly seek my death. I look into secret catacombs, listen to echoes from the other world. I am a wanderer of nothingness, a listener who sieves the dust of undead between his fingers. I live in the shade and I only recognize bands that can transfer me to the other side. I like old, rainy death metal, I still like to enjoy good doom metal. I especially appreciate the music that will leave a chilling track in me. One cell has GRACELESS on the door. I already know is good that I am here right now. I found my death.

I admit that the previous album of this band from 2017 ("Shadowlands") was one of my most played in recent years. I liked and often returned to it. So I was looking forward to the news. I immediately bought a CD and a T-shirt (Alexander Tartsus theme is amazing in one word) and looked forward to delivery. Already the first listening resembled an old occult ceremony (a massive, raw sound also contributed a lot). I let the album mature, penetrate into my blood. I wandered through the dark corridors of the underworld, searching for my death.



Great riffs, cool atmosphere, river full of blood. GRACELESS are also in the same areas as BOLT THROWER, TEMPLE OF VOID, ASPHYX, HOODED MENACE, COFFINS, HAIL OF BULLET, THANATOS, BOLT THROWER and also SINISTER, PESTILENCE. In some moments the guitar reminds me of the work of Greg Mackintosh (PARADISE LOST) and his VALLENFYRE, STRIGOI. The songs have a drive, they are incredibly heavy and they contain the black passion that musicians from the old metal school have in them. "Where Vultures Know Your Name" is an honest, genuine album that feels like it was recorded by heart. It brought me to endless marshes in which the fog was blood-colored. I have to mention the vocal, Mr. Remco Kreft sings with a true morbid spark in his voice. I walk through the underground, and bruising bones burst around. I'm adding volume and demons dancing around. The old dungeon called GRACELESS gave another testimony. It is powerful, insidious, dark and cold at the same time. It is a testimony of good old death doom metal. Absolute freezing darkness!


tracklist:
1. Lugdunum Batavorum
2. Retaliation of the Wicked
3. Commander of Christ
4. Nine Days of Mourning
5. Here Be Dragons
6. Where Vultures Know Your Name
7. Warpath
8. Embrace the Rain


band:
Kreft - Vocals / Guitars,
Marc - Drums,
Jasper - Bass,
Bjorn - Guitar

https://rawskullrecordz.bandcamp.com/album/where-vultures-know-your-name
https://www.facebook.com/Graceless.osdm/
https://rawskullrecordz.com/en/

TWITTER