Recenze/review - EXOCRINE - Maelstrom (2020)

EXOCRINE - Maelstrom
CD 2020, Unique Leader Records 

for english please scroll down

Moje fantazie je občas jako hejno krkavců do kterých někdo střelí. Vyděšená vzlétne k nebi, aby pak po částech padala k zemi. Vydávám se v těchto chvílích s hudbou do oblastí, ve kterých nebývám častým hostem. Progresivní death metal mě většinou příliš nebaví, případně na něj musím mít opravdu náladu. Většinou se mé myšlenky toulají úplně jinde a i když se kapela snaží sebevíc, tak zůstávám netečný.

Jsou ale smečky, které mi mají co říct. S francouzskými progresivci EXOCRINE jsem se poprvé setkal v roce 2017, kdy jsem jim sepisoval recenzi na album "Ascension" (můžete si ji přečíst dole pod článkem). Letos jdou ještě dál, jsou ostřejší, pestřejší, šílenější. 

Opět se jedná o třaskavou směs inspirovanou třeba takovými GORGUTS, ATHEIST, GOROD, CYNIC, OBSCURA, BEYOND CREATION a samozřejmě starými dobrými DEATH, jejichž myšlenky stále spousta kapel neustále rozvíjí. Naleznete zde tedy vcelku jasný základ, který je doplněn o mnoho odboček do progresivních vod, deathcoru a zazní dokonce i trumpeta. Zkrátka a jednoduše se jedná o věci, které mě většinou poměrně iritují, ale EXOCRINE dokázali vše poskládat v zajímavý celek. Netvrdím, že si novinku "Maelstrom" budu pouštět stále dokola a stanu se jejím fanouškem v tom smyslu, že budu hovořit o albu roku, ale musím uznat, že má rozhodně něco do sebe. Pro příznivce old schoolu to asi moc nebude, ale jak píšu výše, fantazie je jenom jedna a já mám rád, když mě dokáže skupina něčím zaujmout. Možná za to může drive, hráčské výkony, celkový dojem, to je asi jedno. Důležité je, že je někdy moje mysl jako hejno krkavců. Doslova. A v takových chvílích má u mě progresivní technický death metal dveře otevřené. Nechte si chutnat!

sumarizace:

"Maelstrom" mi připomíná tlakový hrnec, až po okraj naplněný extrémními nápady. Nechybí ani melodie a odlehčené pasáže. Po nějaké době nádoba praskne a nám bude umožněno se setkat s gejzírem riffů, různých zvuků, valících se pasáží i komplikovaných momentů. Album je tak určeno všem příznivcům progresivity, hudební nekorektnosti a šílenství. EXOCRINE jsou nejvíc extrémní právě v tom, že se vymykají všem obvyklým představám o hudbě. Pánové před námi roztáčí pestrý kolotoč neotřelých, barevných melodií. Nenechte se ale mýlit, nahrávka je zároveň velmi ostrá, kořeněná. Připomíná pozření té nejchladnější chilli papriky. Vítejte v továrně na radost i bolest! Extrémní záležitost pro labužníky! Vřele doporučuji všem, kdo se rádi nechávají unášet na vlnách šílené a kruté progrese!

Asphyx says:

"Maelstrom" reminds me a autoclave full of extreme ideas. It is not lack of melodies and light passages. After some time the autoclave is going to crush and we will be able to see a torrent of sounds, rolling passages and complicated moments. So, this album is for fans of progressivity, incorrect music and madness. EXOCRINE are extreme because they are beside every ordinary ideas of music. These guys are able to roll a colorful whirligig of unordinary, colorful melodies. However, this record is very shape at the same time and spicy. It reminds me eating the hottest chili pepper in the world. Welcome to factory of happiness and hurt! Extreme thing for true fans! I have to recommend it to all of you who like to listen crazy and cruel progress!

about EXOCRINE on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - EXOCRINE - Ascension (2017)

Tracklisting:
1. Maelstrom
2. The Kraken
3. Wall of Water
4. Abyssal Flesh
5. Orbital Station
6. The Wreck
7. Starvation Project
8. The Chosen One
9. Galactic Gods

https://www.facebook.com/Exocrine-1523150104623386/
https://www.instagram.com/exocrine_official/
https://open.spotify.com/artist/0JmFaHWcs3bFMtNzJnDFKw
https://www.indiemerch.com/uniqueleader/
Pre-Order bundles: https://bit.ly/exocrineindiemerch
Bandcamp: https://bit.ly/exocrinebandcamp

Recenze/review - COLOSSO - Apocalypse (2020)

COLOSSO - Apocalypse
CD 2020, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Jaké myšlenky asi létají v hlavě člověku, který je svázaný a pohozený ve studeném sklepě? Děsí jej každá kapka krve, každý šelest, který způsobí krysa. Bez vody dlouho nevydržíme, ale ještě dříve se zblázníme děsem. Podobné pocity mám i z letošního nového EP od portugalských COLOSSO. Jejich hudba dokáže slabším jedincům způsobit klaustrofobické stavy. Je temná, záhadná a nahlodá vás postupně. Stačí se jen soustředit na temnotu. 

Zvíře, když je chycené do pasti, tak je schopné si uhryzat nohu. Jakoby mě někdo polil černou krví a narval mi do pusy roubík. Už jenom ten zvuk je nechutný a špinavý. Právě byl vyhlášen poplach a z nebe padá napalm. COLOSSO hrají nepřístupný, progresivní death metal, který se valí kupředu jako špinavá řeka.  

"Apocalypse" je trošku jiným EP, přeci jen mi připadá v diskografii Portugalců trošku přívětivější. Jednotlivé nápady ale stejně oceníte až po nějaké době. Váš poslech musí být pečlivý, jedině tak vyniknou jednotlivé nuance. Jedná se o kus masa, který kdysi býval živou bytostí. Jakoby jste do obrovského trychtýře nasypali to nejlepší z MORBID ANGEL, NILE, SUFFOCATION, INCANTATION, PESTILENCE, zasypali to vápnem a nechali dlouho hnít. Zajímavé riffy, bicí s drtivým účinkem, chorobný vokál. Navíc je EP velmi dobře napsané. COLOSSO jsou stále mezi ostatními kapelami poměrně originálním tělesem. Opět přišli s kůží na trh a předložili nám morbidní koktejl z progresivních melodií, které vás opravdu přenesou do úplné tmy. Budete se snažit roztrhnout pouta ze syrových motivů, budete se dusit. "Apocalypse" je jako těžká okovaná bota od krve, která vám stojí na prsou. EP asi nebude death metalem pro každého, ale mě každopádně přikovalo ke zdi. Nechutně nihilistický zážitek s podmanivou atmosférou!

Asphyx says:

What thoughts probably are in the head of a man who is tied up and thrown in a cold cellar? Every drop of blood scares him same as every murmur from rats. We can't last long without water, but even earlier we get crazy by terror. I have similar feelings from this year's new EP from the Portuguese COLOSSO. Their music can cause claustrophobic states to weaker individuals. It is dark, mysterious and gnaws you gradually. Just focus on the darkness.

The animal, when trapped, is able to bite its leg. It was as if someone had poured black blood on me and put a gag to my mouth. The sound alone is disgusting and dirty. An alarm has just been sounded and napalm is falling from the sky. COLOSSO play inaccessible, progressive death metal that rolls forward like a dirty river.

"Apocalypse" is a bit different EP, after all it seems a bit friendlier in the discography of the Portuguese. But you will still appreciate the individual ideas after some time. Your listening must be careful, only then will the individual nuances stand out. It is a piece of meat that used to be a living being. It's as if you've poured the best of MORBID ANGEL, NILE, SUFFOCATION, INCANTATION, PESTILENCE into a huge funnel, covered it with sulphur and let it rot for a long time. Interesting riffs, drums with a crushing effect, sick vocals. In addition, the EP is very well written. COLOSSO are still a relatively original ensemble among other bands. They came to the market again with their skin and presented us a morbid cocktail of progressive melodies that will really take you into darkness. You will try to tear the handcuffs from the raw motifs, you will suffocate. "Apocalypse" is like a heavy chained shoe with blood standing on your chest. The EP probably won't be death metal for everyone, but it nailed me to the wall anyway. Disgustingly nihilistic experience with a captivating atmosphere!

Line up -
Max Tomé - Guitars, Keyboards, Lyrics and Vocals on «Death»
Robin Stone (Norse) - Drums
Alexandre Ribeiro (Grog) - Bass

Guilherme Henriques (Oak) - Vocals on «Pestilence»
Sérgio Afonso (Bleeding Display) - Vocals on «War»
Diogo Santana (Analepsy) - Vocals on «Famine»

Design and layout by Phlegeton Art Studio (Lifelost, Wormed).
Mixed and mastered by Max Tomé

Track listing -
1. Pestilence
2. War
3. Death
4. Famine

Official Bandcamp
Transcending Obscurity Site
Transcending Obscurity Facebook
Colosso Facebook
Transcending Obscurity Youtube

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý padesátý druhý - La Krabathor

Příběh dvoustý padesátý druhý - La Krabathor

Byl jsem jedinej, kdo vstával brzy. Cigáro na balkoně, ne nějak nemám v pondělí chuť cokoliv pozřít. Dole voní šeříky a vidím tam jednu krásnou holku. Chce se mi zakřičet, hej děvenko, tobě to sluší, nechceš ke mě na balkon? Jenže nemám čas, za chvilku vyrazí celý dav dělňasů do škodovky. S ešusy a igelitkami. S mrtvými tvářemi. Bude se řešit víkend. Kdo byl na chalupě, kdo zakalil. Žije se jen od pátka odpoledne do neděle večer. Bože krasavice, ty máš nádherný vlasy. Ty vole, je půl šestý ráno, kde si se tady zjevila? Pořád tam stojí, odněkud ji znám. Možná ze snů. Kdo ví? Konečně si nasadím brýle, opláchnutý obličej mě studí. 

Jde ke mě, kristova noho. Řekne ahoj a já si připadám jako debil. Kristýnka pláče a že se jí stýská a proč to takhle dopadlo. Vždyť jsme patřili k sobě. Bolí mě u srdce, stačilo by říct, ano, vysrat se na všechno a jít s ní. Jenže jsem hloupej, podlehl jsem volání jiného klína. Momentálně jsem nechtěl nic řešit, raději jsem myslel - ale vy víte čím. Přinesla jsem ti kazetu, co sis u mě zapomněl. V ruce drží "Cool Mortification" od Krabathor. Na zadní straně napsáno Monitor a její věnování. Minulý podzim pro ni dojela sama s vozíkem za Chorvatem a koupila mi ji k narozeninám nebo možná jen tak, to už si nepamatuju. Obejmeme se, je mi najednou hrozně smutno. Nezaslouží si mě, žmoulám v ruce kazetu a nevím, co říct. Bože můj, já byl stejně takovej blbec. 

Vložím kazetu do přehrávače. Zmáčknu play a najednou je mi v davu o trošku lépe. Muzika vás vždycky podrží, když už nic jiného. Death metal jsem v naší nové partě poslouchal vlastně sám. Občas se přidal Tomáš, sem tam holky, ale jinak jsem byl se svými DEICIDE, OBITUARY, PESTILENCE zcela jediný. Největší srdcovky byly ale dvě. VADER a KRABATHOR. Ty jsem žral neskutečně. Měly obrovskou výhodu. Dalo se od nich všechno sehnat a byly my tak nějak blíž, než ostatní. Dvě smečky z východního bloku, kterým se splnil sen. Plakáty visely na zdi, na mý zdi. Kurva, nojo, vždyť já nemám s Andreou ani žádnou společnou hudbu, jedinej plakát, který bychom věšeli spolu. Divný, to mi připadá fakt divný.

Divný je jako vždy i pondělí, všichni jsou nasraný, ještě v nich doznívá víkend. Továrna. Šedivost. Zase jsem za černou ovci. Sedám si bokem v režimu off. Jsem na koncertě Krabathor, který jsem ještě nikdy neviděl. Představuju si to, starej kulturák, divoký fanoušci. Když jdu na cigáro, tak se občas připojí holky za skladu. Disko děvčata. Řeší věci, kterým vůbec nerozumím. Neznám jména skupin, ani úžasně krásnejch zpěváků. Neviděl jsem klip na MTV, nedal si koktejl s paraplíčkem. Neměl jsem košili, ale triko Vader. Teď mi to došlo, ty kráso, vždyť já nemám vůbec nic na sebe od Krabathor. Stal se z toho vážný problém. Alespoň pro mě. Důvěrně jsme v Boleslavi říkávali Krabathor - La Krabathor, jakože francouzsky, byl to takovej vtípek těch pár lidí, co do death metalu dělali. Hrozně mi najednou chybí Kytka, Prcalík. Potřeboval bych si s někým normálně pokecat.

Mám toho plný kecky. Vzpomínám na Kristýnku a přemýšlím, proč jsem ji vlastně opustil. Mám se vrátit? Dám si radši pivko ve Startu a dělnický Startky. Jedno, druhý, nikam se mi nechce. Sedím v rohu, vyměním si baterie ve walkmanu a najednou je fajn. Cool Mortification. Klášter mě lechtá v břiše. Mám slinu jak blázen. Vedle sice sedí nějaký plešky, ale jsou vyklidněný. Normální odpoledne v sídlištní hospodě. "Tak tady seš...": Andrea věděla, kde mě najít. Sundá mi sluchátka a přivine se ke mě jako had. Spíš hadice. Má na sobě šatičky, tak nějak najednou vím, proč jsem za ní utekl. Hele, udělala bys mi triko Krabathor? Zeptám se, i když vím, že ona na to není. Jak můžu chodit s holkou, která nemá ráda metal tak jako já? Odtáhne mě do postele. Je po všem a koukám do stropu. Proč nemluvíme? Proč už to není taková sranda?

Celý týden více méně přežiju jen díky La Krabathor. Děsí mě představa, že budu jednou jako mí kolegové ve zbrani. Starej morous, co každej den vstává jak automat, ráno se vysere, dá si cigáro a jedinou změnou je, že odpo přijde do hospody někdo novej. Konečně pátek, domů doslova letím. Zrovna vytírá. Splním zezadu svoji povinnost, ty vole, co kdyby ses aspoň zeptala, jak bylo, jak je, co bude? Kouřím na balkoně a jde na mě splín. Netrvá to ale dlouho. Dole už na mě pokřikují Jana a Prcalinka. Konečně někdo, kdo mě chápe. Vidíš Smrťáku, my jsme ti to říkaly. Jdeme radši na Radouč. Moc lidí tam ještě není, ale to vůbec nevadí. Konečně žiju. Cool Mortification na plný koule, lahváč v ruce. Rozpustím vlasy. Všechno zlé je pryč. Točím hlavou. Posranej, posranej svět! Křičím do lesa. Holky se přidají a slíbí mi, že mi triko udělají. Jen někde sehnat šablonu na logo.

Střídám pořád dokola La Krabathor a Vader. Štvu s tím kolegy v práci, mámu, když se stavím doma, Andreu, která by raději nějakej rock. Dokonce i ty dvě milé bukvičky Tomáše a Buddhu, který mi pořád nutí vínko, i když ví, že mě připadá všechno kyselý. Kazety "The Ultimate Incantation" od Poláků a zmiňovanou lahůdku od kluků z Moravy drtím pořád dokola. Dokonce si na TEDÉKÁČKO nahraju obě desky. Každou na jednu stranu. Jen od La Krabáčů mi poslední song chybí. Nevejde se. Chodím ulicemi se sluchátky na uších, uzavřen do své metalové ulity. Holky mi pořád říkaj, že jsem nějakej rezervanej, že nevím, co chci, že mám zkusit jít za Kristýnkou a na Andreu se vybodnout. Mámě se moje nové děvče taky nelíbí, prý je jak nějaká kurva. Každej okolo ví, co bych měl dělat. Jen já ne.

A tak se ožeru jako doga a někdy uprostřed dalšího týdne se vydám pod okna Kristýnky. Asi jsem si myslel, že mě takhle na šrot přijme, zapomene na všechno a budeme zase spolu. Nojo, ale já jsem řval hloupý věty, dělal bordel, ostudu a nakonec mi pohrozili i policií. Kristýnka brečela a její novej chlapec dělal bububu. Cestou domů mi tekly slzy. Opilecký sebelítostný slzy. Koupil jsem si v non-stopu lahev vodky, protože byla levná. Vypil ji uprostřed noci, dozvěděl se od Andrey, že tohle si vyřídíme zítra a ráno se zmuchlaný vydal zase do továrny. Bliju v umývárnách, bliju po svačině, bliju chvilku předtím, než se jde domů. Vůbec si nepamatuji, jak celý den proběhl. Jediný co vím, že cestou zpátky jsem si dal Cool Mortification hodně nahlas a doma na mě čekalo krásný, ručně nažehlený triko s logem Krabathor.

Ihned běžím za Janou, poděkovat jí a ptám se, s kým že to Kristýnka chodí? Dostanu velmi dobře myšlenou přednášku, o které nakonec má kamarádka řekne, že je to házení perel sviním. Kristýnka má normálního hodnýho kluka. Pije jen tak akorát, dělá někde na úřadě a je moc šikovnej. Nejdřív mu chci dát do držky, pak jsem plačtivej a nekonec si pustím Vader. Srát na všechno. A hodně štěstí Kristýnko. Pokazil jsem to, já vím. Sám se sebou bych v té době neměl trpělivost. Sám sebe bych nechtěl. Možná je to nakonec dobře, že sis našla někoho normálního, kdo není pořád uzavřený v ulitě, se sluchátky na uších, kdo pořád jen dokola neřeší muziku. Někoho spolehlivějšího, hodnějšího, lepšího. Zasloužíš si klid a pohodu, už sis vytrpěla dost. Bolí mě to, ale jsem přeci děsná tvrdá metla a tak si dám do piva rum. Čekám na nadrženou Andreu a poslouchám La Krabathor. Amen. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

Recenze/review - KULT MOGIL - Torn Away the Remains of Dasein (2020)

KULT MOGIL - Torn Away the Remains of Dasein
CD 2020, Pagan Records

for english please scroll down

Jsem rád, že už všichni odešli. Potřebuji klid a na death metalovém hřbitově muzika nejlépe vynikne, když padne nad hroby mlha a temnota. Pocházím se pod skloněnými stromy a čtu si nápisy na náhrobcích. Opustím sekci se známými jmény z devadesátých let a vydám mezi čerstvější hroby. Tentokrát se zastavím u polské kobky se jménem KULT MOGIL. Přečtu si tajemnou vstupní formuli a dveře do pekla se samy otevřou. Obřad může začít.

Do očí mě ihned uhodí černo červený obal, který mě nasměřuje rovnou mezi mrtvá těla. Do děje mě uvede mocný, mohutný a plný zvuk. Po chvíli přidávám hlasitost a spokojeně pokyvuji hlavou. Kapela byla založena v roce 2014 a letošní zásek "Torn Away the Remains of Dasein" je jejich druhým dlouhohrajícím počinem. Znovu je cítit sírou, hnilobou a smrtí. 

Polští maniaci se i na novince volně inspirovali deskami MORBID ANGEL, DEICIDE, MONSTROSITY, DIABOLIC a dalších převážně amerických pekelníků. Rozvíjejí jejich myšlenky promyšleně, inteligentně, surově. Mají svůj vlastní ksicht, sekyra s jejich jménem se zasekne do vaší hlavy ihned a bez varování. Slyším zde pravé nefalšované ozvěny ze záhrobí, skladby jsou opravdu velmi dobře napsány, pamatuji si je i po delší době. Jakoby se do mě otiskly, vypálily do mě cejch rozžhaveným železem. Líbí se mi, jaké mají songy atmosféru, jsou až po okraj narvané blasfémií, nihilismem a nahrubo nasekanou tmou. "Torn Away the Remains of Dasein" drží pohromadě jako víra v Satana. Poláci jsou nekompromisní, syroví, ale zároveň nezapomínají na chladné melodie. KULT MOGIL jsou jako vyslanci pekla, démoni, kteří kolem sebe plivou síru. Dnešní noc na hřbitově bude plná utrpení, skvělého death metalu, nicoty a nenávisti. Přesně takhle to mám rád a troufám si tvrdit, že v této hrobce budu ještě dlouhou dobu. Musím rozplést všechny obrácené modlitby, otočit kříže směrem dolů a poslouchat novou desku, která vzešla ze samotného podsvětí. Krvavě temný smrtící kov, u kterého se rozpadnete v prach! Peklo zase hoří!

Asphyx says:

I'm glad they're all gone. I need peace and in a death metal cemetery, the music stands out best when fog and darkness fall over the graves. I am walking under the sloping trees and reading the inscriptions on the tombstones. I leave the section with well-known names from the nineties and head towards the fresher graves. This time I will stop at a Polish dungeon named KULT MOGIL. I read the mysterious entry formula and the door to hell opens in front of me. The ceremony can begin.

A black-red cover art immediately hits me in the eye and it directs me straight between the dead bodies. A powerful, massive and full sound will introduce me to the story. After a while, I turn up the volume and nod with my head happily. The band was founded in 2014 and this year's album "Torn Away the Remains of Dasein" represents their second full-length record. You can smell of sulfur, rot and death again.

The Polish maniacs are again little bit inspired by the records of MORBID ANGEL, DEICIDE, MONSTROSITY, DIABOLIC and other mostly American hellhounds. They develop their thoughts thoughtfully, intelligently, and brutally. They have their own face, an ax with their name will get stuck in your head immediately and without warning. I hear real, unadulterated echoes from the graveyard, the songs are really well written, I remember them even after a long time. I like the atmosphere of the songs, they are full of blasphemy, nihilism and roughly chopped darkness. "Torn Away the Remains of Dasein" holds together like faith in Satan. The polish musicians are uncompromising, raw, but at the same time they do not forget the cold melodies. KULT MOGIL are like ambassadors of hell, demons who are spitting sulfur around them. Tonight in the cemetery will be full of suffering, great death metal, nothingness and hatred. This is exactly how I like it and I dare say that I will stay in this tomb for a long time. I have to unravel all the inverted prayers, turn the crosses down, and listen to the new record that came from the underworld itself. A blood-dark death metal that will tear you to dust! Hell is burning again!

tracklist:
01. Hunger of Pride (05:43)
02. White Death Implosion (04:57)
03. Torment of Dasein (06:33)
04. Idols in Blood (04:38)
05. A Wax Reverie (06:24)
06. Fountain of Affliction (05:37)

https://k-m-b.bandcamp.com/releases
https://www.facebook.com/kultmogil/
https://paganrecords.bandcamp.com/album/torn-away-the-remains-of-dasein
https://pagan-records.com/

Recenze/review - DISGUSTING PERVERSION - Eternity of Death (2020)

DISGUSTING PERVERSION - Eternity of Death
CD 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

V márnici musí být chlad a temnota. Jinak se vám mrtvá těla promění v roztékající se kusy hnisu. Postupně nastanou procesy rozkladu. To je zákon přírody i zákon dobrého death metalu. Jednu takovou smečku, která přesně pochopila, o čem je smrt, bych pro vás měl. Z německého undergroundu se ke mě dostala ošklivá a nechutná deska šílenců DISGUSTING PERVERSION. Již při prvním poslechu jsem věděl, že pánové jsou stejně jako já plně oddáni ryzímu smrtícímu kovu.

Death metal musí bolet, být temný a prašivý. Tohle všechno Němci umí na výbornou. V jejich přítomnosti jsou procesy rozkladu urychleny a vy si tak můžete užít nekonečnou temnotu, plnou zohavených těl, ostrých riffů, plesnivého zvuku, chorobně znějícího vokálu a hlavně atmosféru, kterou naleznete opravdu jen v márnicích a dobrých deskách. Tohle je poctivý masakr, u kterého praskají staré kosti!

U některých riffů si zavzpomínáte na Chucka Schuldinera (DEATH), ale rozhodně se nejedná o kopírování. Spíše o rozvíjení jeho myšlenek. V dnešní době stejně nelze již asi vymyslet něco zcela nového a každá současná deska někoho připomíná. Osobně mi to ale vůbec nevadí, sázím více na celkovou náladu, dojem, na schopnost mě zaujmout. A DISGUSTING PERVERSION vás rozdrtí podobným způsobem jako to umí americké kapely z devadesátých let. Nalezneme zde ale i odkazy na evropské smečky (ASPHYX, GRAVE, PESTILENCE). Němci se tak zařazují po bok skupin SKELETAL REMAINS, COFFIN ROT, WITCH VOMIT, KURNUGIA a dalších, kteří ví jak s prastarým death metalovým odkazem zacházet. Pro mě osobně je důležité, že deska má nejen parádní obal i produkci, ale hlavně mě nenudí. Na  "Eternity of Death" naleznete spoustu zajímavých momentů, songy v sobě mají drive a feeling. Stačí hrobníci mi má slova jistě potvrdí. DISGUSTING PERVERSION nám letos předložili starý prašivý death metal z márnic, katakomb a nekonečných chodeb podzemí. Nechte si chutnat, sejdeme se všichni na hřbitově! 

Asphyx says:

There must be coldness and darkness in the morgue. Otherwise, your dead bodies will turn into scattering pieces of pus. Gradually, decomposition processes occur. This is the law of nature and the law of good death metal. I would have for you one band that understood exactly what death is about. An ugly and disgusting record of madmen DISGUSTING PERVERSION from the German underground. From the first listening, I knew that the gentlemen, are same like me fully committed to pure death metal.

Death metal must hurt, be dark and dusty. The Germans can do all of this very well. In their presence, the processes of decomposition are accelerated and you can enjoy endless darkness, full of mutilated bodies, sharp riffs, mouldy sound, sickly sounding vocals and especially the atmosphere, which you will really find only in morgue and on good records. This is an honest massacre when old bones are cracking.

For some riffs, you remember Chuck Schuldiner (DEATH), but it's definitely not a copy. Rather about developing his ideas. Nowadays, it is probably no longer possible to invent something completely new, and every current record resembles someone. Personally, I don't mind at all, I bet more on the overall mood, the ability to impress me. And DISGUSTING PERVERSION will crush you in a similar way as American bands from the 1990s. But we will also find links to European bands (ASPHYX, GRAVE, PESTILENCE). The Germans thus join to the bands as SKELETAL REMAINS, COFFIN ROT, WITCH VOMIT, KURNUGIA and others who know how to deal with the ancient death metal legacy. For me personally, it is important that the record not only has great cover and production, but most importantly it they does not bore me. On "Eternity of Death" you will find a lot of interesting moments, the songs have a drive and a feeling. Just the gravediggers will surely confirm my words. DISGUSTING PERVERSION presented this year old dusty death metal from mortuaries, catacombs and endless corridors of the underground. Enjoy! See you at the cemetery!

tracklist:
1. Cosmic Circle
2. The Forgotten Grave
3. Eternity of Death
4. Impressions of Life
5. Depression
6. Encrypted Brutality of Life
7. Dead Man's Face
8. Rotting Bride
9. Apud Vultum Tuum

band:
Tobias Ruf(Guitar + Drum MIDIs)
Simon Hörmann(Guitar)
Klaus Bergmann(Bass)
Stefan Bauer(Vocals)
Marcus Nagel (Drums)

https://www.facebook.com/DisgustingPerversion
https://disgustingperversion.de/
https://www.instagram.com/disgustingperversion/
https://soundcloud.com/user-83210640/sets/morbid-obsessions
https://open.spotify.com/artist/3TuoMfC3xtQF6NxVU2DJkp

A few questions - interview with death metal band from Germany - DISGUSTING PERVERSION.

A few questions - interview with death metal band from Germany - DISGUSTING PERVERSION. 

Answered Marcus, thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.? 

Hey Jakub, Marcus here with the guys in the back. Thanks for your interest in our band - it is an honour to give some insights in our activities. Disgusting was found in 2013 by Tobias Ruf to give vision about Death Metal a tangible form. 2016 I jumped in on drums and since then, we work really hard to define and redefine our style of old school death Metal as a band. 

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering? 

We are like most of the underground bands busy with the all-day-life, so the circumstances were not the best, but there is no need to cry. We recorded all the stuff by ourselves in our homestudios. The latest output, Eternity of Death, was done from 2018 till 2019 which is a long period – but we learned a lot in these times. Concerning the sound, I would charge Tobias and Simon here; they were really into forming the bands sound. The pre-production was also done by us, and a huge part of the final work was done by the help of a mysterious person who doesn’t wanted to be mentioned here. 

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)? 

We released just a bunch of physical mediums. At the moment, we discuss the option to release eternity of death on vinyl. 

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

The lyrics are all done by Stefan. And as the lyrics are a big part of our musical vision, we work the main ideas out together. I would say: as attentive and thinking people we try to have a close look in all details of daily life. And one of the best thing as an artist is to process these thoughts in our interpretation of how a great Death Metal song should sound like.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

There is no doubt that the optical aspect is very important. I mean: look at us and our style – I would not say that this is a concept, but it has to fit together like a good outfit. Our band logo was created by Katha von Thymian, a good friend of the band. She did also the photographs of the band. Besides that, she is great in designing cool leather jackets – check out here artworks on facebook.com/KathacombesLeaterPainting/ and instagram.com/kathacombes.leatherpainting?igshid=1cb3xrzyhis2m. 

The bands homepage was done by our guitarist Simon, who did a great job here. The modern media thing is for sure an important one, so check out our channels and give them a try.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you? 

As you can imagine, there can be no fancy answer here. We released all of your own and we like the freedom it gaves to the band. Paying all the things by ourselves means on the other hand that we can decide about all the options and are not forced to do stuff we do not like or not willing to pay.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration? 

Well then, I would not say „idolising“ but there are great bands and musicians out there who set the standard in Death Metal pretty high and are inspirating as well. Mostly these are original and unique bands and persons which are not typical mainstream and, for sure, are not into modern forms of metal. Just to throw in a bunch of names I would mention Revel in Flesh, Incarceration, Goath and Sulphur Aeon. And if you will go for bigger names and influences you will find a lot of Death, Grave, .... in our music. 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response? 

No label work so far, but we are thinking of working together with some distributors the offer our stuff to a wider range of people who are interested in that. So feel free to contact us if you are interested in that.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

That is a good question, because Death Metal works best on stage, right? I would say that DP is not the band who plays on every stage available. We prefer these gigs where you have great bands sharing the billing, bands who fit to our message and our musical context. So there is hardly no chance watching us on the Wacken main stage or on the 70k t of Metal cruise... just a joke... 

We had some really cool club shows located in the south of germany, also some nice slots on smaller festivals which are also fun to play. Hopefully, the best performance lies in the future and is always the next gig to come.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band? 

Nothing special: Just following the path of real old school Death Metal, writing the best music we can do and working on real statements, not hollow phrases. Honestly, in my opinion the most affordable goal for a musician is to create a legacy. Playing on a bigger festival would be a nice add-on.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information? 

Catch us on all available plattforms. We react quickly and every form of support is much appreciated. 

Thanx for the interview. 

We have to thank for that support, hopefully our answers are interersting and you found something new and entertaining in it. Stay underground – stay death metal.

https://www.facebook.com/DisgustingPerversion
https://disgustingperversion.de/
https://www.instagram.com/disgustingperversion/
https://soundcloud.com/user-83210640/sets/morbid-obsessions
https://open.spotify.com/artist/3TuoMfC3xtQF6NxVU2DJkp

Recenze/review - NEKROVAULT - Totenzug: Festering Peregrination (2020)

NEKROVAULT - Totenzug: Festering Peregrination
CD 2020, Ván Records

for english please scroll down

Zpuchřelá těla, která na mě dorážejí z temnoty. Bez očí, bez svědomí, s dlouhými drápy. Sekají, škrábou a ječí jako bájné sirény. Něco málo už za ty roky o podsvětí vím, ale pokaždé jsem překvapen intenzitou. Hudba a (death metal zvlášť) byla vždycky o schopnosti vytvořit temnou a pochmurnou atmosféru. Zaseknout nůž do břicha, exhumovat mrtvoly, zahalit celý svět do krvavé mlhy. Němečtí NEKROVAULT na mě zpočátku působili jako přízraky, které mě pozvaly do nekonečných močálů.

Jsem už starý pes, který poslouchá jenom to, co se mu líbí. Podporuji a poslouchám už jen smečky, které mě dokáží přikovat k reproduktorům. Není čas na to ztrácet vzácné chvíle zbytečnostmi. "Totenzug: Festering Peregrination" je prvním dlouhohrajícím albem kapely. Je zkaženým hnisem, který se mi hned usadil v žilách. Temné katakomby opět vydaly své svědectví o smrti, nenávisti, o šílenství, o nikdy nekončící tmě. 

NEKROVAULT se toulají katakombami již od roku 2017. Za tu dobu načerpali spoustu zkažené energie, aby ji přetavili v letošní album. Novinka asi nejvíce připomíná starý černobílý hororový film, trhavé pohyby duchů, strach. Nalezneme zde několik styčných bodů s kapelami typu INCANTATION, RUNEMAGICK, nověji pak třeba s SULPHUR AEON, CHAPEL OF DISEASE. Nevím, jestli jste měli někdy možnost míchat černou krev, ale "Totenzug: Festering Peregrination" vás prokleje úplně stejným způsobem. Může za to nejen skvělý zastřený zvuk a vynikající ponurá grafika desky, ale hlavně nápady, které si vás ihned podmaní. Spíše než o obyčejný death metal s doomovými a blackovými prvky se jedná o spiritistickou seanci pro vyvolávání temných sil. Venku se setmělo a je čas jít. Na nedaleký hřbitov. Už dávno vím, kde je vchod do podzemí, do samotného pekla. Těším se na zpuchřelé tváře mrtvých, na přízraky a hlavně na vynikající nihilistický rituál smrti, který bude v podání této nahrávky hrát všude kolem. Soundtrack ke zrození démonů, mokvající a rozkládající se tkáně. Osobně považuji tuhle desku za vynikající, magickou, vroucí, žhavou, drtící. Buďte prokletí! Inferno!

Asphyx says:

Puffy bodies coming to me from the darkness. No eyes, no conscience, long claws. They chop, scratch and scream like mythical sirens. I have known a little about the underworld over the years, but I am always surprised by the intensity. Music (death metal in particular) has always been about the ability to create a dark and gloomy atmosphere. Stuck a knife in the stomach, exhume corpses, cover the whole world in a bloody mist. At first, the German NEKROVAULT seemed to me like ghosts that invited me to endless swamps.

I am an old dog who only listens to what he likes. I only support and listen to bands that can nail me to the speakers. There is no time to waste precious moments in vain. "Totenzug: Festering Peregrination" is the band's first full-length album. It's a rotten pus that immediately settled in my veins. The dark catacombs once again provide witness about death, hatred, madness and about never-ending darkness.

NEKROVAULT have been roaming the catacombs since 2017. During that time, they have gained a lot of spoiled energy to transform it into this year's album. The new album is probably most reminiscent of an old black and white horror film, jerky movements of ghosts, fear. There are several points of contact with bands such as INCANTATION, RUNEMAGICK, and more recently with SULPHUR AEON, CHAPEL OF DISEASE. I don't know if you've ever had the opportunity to mix black blood, but "Totenzug: Festering Peregrination" will curse you in exactly the same way. This is not only because of great muffled sound and excellent gloomy graphics of the album, but also because of the ideas that will immediately conquer you. Rather than ordinary death metal with doom and black elements, it is a spiritualistic session for evoking dark forces. It was getting dark outside and it means it is time to go to a nearby cemetery. I have known for a long time where the entrance to the underground is. I'm looking forward to the puffy faces of the dead, the ghosts and especially the excellent nihilistic death ritual, which will be performed all around due to this recording. Soundtrack to the birth of demons, wetting and decaying tissue. Personally, I consider this record to be excellent, magical, hot, crushing. Be cursed! Hell!

TRACKLIST
1. Totenzug - Funereal Hillscapes (6:18)
2. Sepulkrator (8:02)
3. Psychomanteum - Luminous Flames (7:58)
4. Pallid Eyes (5:17)
5. Serpentrance (2:05)
6. Basilisk Fumes (4:39)
7. Eremitorium (9:01)

band:
P. - bass & vox.
S. - guitar
SS. - lead guitar & vox.
V. - drums

https://www.facebook.com/Nekrovault
http://www.van-records.de
https://www.facebook.com/vanrecs
https://nekrovault-vanrecords.bandcamp.com/album/totenzug-festering-peregrination

Recenze/review - SABIENDAS - Repulsive Transgression (2020)

SABIENDAS - Repulsive Transgression
CD 2020, Massacre Records

for english please scroll down

Vždycky, když jsme exhumovali nový hrob, tak jsem se nejvíc těšil na zpuchřelé kosti. Často byly v rakvi uloženy v podivných pozicích. Mohli jste podle nich odhadnout, jaký měl mrtvý asi život, na co zemřel. Jenže tenhle hrob byl jiný. Kousek za hřbitovní zdí, kam se pohřbívali prokletí kněží. Říkalo se o něm, že mrtvý pořádal okultní rituály. Některé legendy dokonce hovoří o tom, že byl účastníkem i kanibalistických hostin. Nevím, co je na tom pravdy, ale zrovna mi do uší burácela nová deska německých SABIENDAS a já najednou před sebou viděl živé obrazy plné utrpení. Uvěřil jsem legendám.

Němci na to jdou hezky postaru, prašivě, nekompromisně, ale nezapomínají ani na mrtvolné melodie. Výsledkem je třetí dlouhohrající album, které vám doslova shnije v rukou. Oceňuji hlavně opravdovost a oddanost starému plesnivému death metalu. Myslím, že fanoušci záhrobí by mohli být spokojeni. 

SABIENDAS jsou staří zkušení sběratelé kostí, kteří se volně inspirovali kapelami typu MASTER, MORGOTH, DEATH, DISMEMBER, GRAVE, MASSACRE, MORBID ANGEL, SINISTER, BOLT THROWER. Otevírají hroby s grácií a jakousi morbidní elegancí, kterou dle mého názoru umí stejně nejlépe smečky, které za svého mládí zažily zlaté časy pravého death metalu. Oceňuji parádní plesnivou produkci, nechutný obal, ale hlavně nápady, které se mi do mozku zaryly opravdu velkou silou. Posluchači, kteří jsou old school death metalem nepoznamenaní, asi desku příliš nepochopí, ale pro ně ani není určena. "Repulsive Transgression" patří do znesvěcených kostelů, mezi čerstvě odkryté hroby, na seance, při kterých se vyvolávají temné síly. Najdeme zde i odkazy na thrash metal, který dodává nahrávce na pestrosti. K tomuhle hrobu se budu vracet vždycky rád. Jsou v něm totiž pohřbeny kosti, které ve mě evokují vzpomínka na devadesátá léta minulého století. Ryzí death metal s otiskem zkažené krve. Kosti s vyrytým nápisem SABIENDAS na boku. Myslím, že jsem tu správně. Masakr v márnici!

Asphyx says:

Every time we exhumed a new grave, I was looking forward to puffy bones. They were often stored in strange positions in the coffin. According to them, you could have guessed the life of the dead he died for. But this grave was different. Not far from the cemetery wall, where the cursed priests were buried. People said he performed occult rituals after dead. Some legends even say that he was a participant in cannibalistic banquets. I don't know what the truth is, but a new record of German SABIENDAS was ringing in my ears and I suddenly saw live images full of suffering in front of me. I believed the legends.

The Germans take care of it nicely, dusty, uncompromisingly, but they don't forget about deadly melodies either. The result is the third full-length album, which literally rots in your hands. I especially appreciate the authenticity and devotion to the old mouldy death metal. I think fans of graveyard might be happy.

SABIENDAS are old experienced bone collectors who were freely inspired by bands such as MASTER, MORGOTH, DEATH, DISMEMBER, GRAVE, MASSACRE, MORBID ANGEL, SINISTER, BOLT THROWER. They open graves with grace and a kind of morbid elegance, which, in my opinion, is best done by bands that experienced the golden times of real death metal in their youth. I appreciate the great moldy production, the disgusting cover, but especially the ideas that dug into my brain with really great force. Listeners who are unknowning of old school death metal will probably not understand the record very well, but it is not intended for them either. "Repulsive Transgression" belongs to the desecrated churches, among the newly discovered graves, for sessions during which dark forces are evoked. There are also links to thrash metal, which adds variety to the recording. I will always be happy to return to this grave. Bones are buried in it, which evoke inside of me the memory of the nineties of the last century. Pure death metal with the imprint of spoiled blood. Bones engraved with the inscription SABIENDAS on the side. I think I'm right here. Morgue massacre!

tracklist:
1. Intro
2. The Human Centipede
3. General Butt Naked
4. Savagery and Bloodthirst
5. Served Cold
6. The Siege
7. The Grey Man
8. Zombified
9. Divine Manhunt
10. Dungeon Keeper

band:
Jan - Vocals
Alexandra Rutkowski- Guitar
Christian - Guitar
F.T. - Bass
Toni Merkel - Drums
Jürgen Vetter " The Reaper" - Coachman/Merch

https://sabiendas.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/Sabiendas
http://www.sabiendas.com/
https://soundcloud.com/sabiendas
https://twitter.com/sabiendas
https://www.youtube.com/user/SabiendasOfficial
https://massacre-records.com/

Recenze/review - DEFEATED SANITY - The Sanguinary Impetus (2020)

DEFEATED SANITY - The Sanguinary Impetus
CD 2020, Willowtip Records

for english please scroll down

Dějiny hudebního násilí jsou sepsány zkaženou krví. Kdysi dávno vzali lidé do rukou nástroje, aby stvořili brutální odnož death metalu. Bylo to jako šok. Nejednou se začalo soutěžit, kdo je rychlejší, nechutnější, šílenější. Říká se, že na počátku bylo slovo. Doplnil bych ještě německou skupinu DEFEATED SANITY. Pokud si chcete hezky počít v historii, stačí si pořídit jejich alba. Němci vždy věděli, jakým způsobem zaujmout. Již od počátku mají jasný a zřetelný rukopis.

Nebojí se lehce experimentovat, jejich brutální death metal není jen obyčejným opakováním dříve slyšeného, ale snaží se svoji hudbu okořenit. O novince "The Sanguinary Impetus" jsem toho slyšel a četl tolik, že jsem se musel o názory jiných přestat zajímat. Album uniklo dlouho před vydáním a každý si již dávno vytvořil svůj názor. Někdo nadává, někdo mluví o desce roku. Mám to nastavené trošku jinak. 

Líbí se mi, že se s tím letos pánové moc nepářou. Posluchač je zasypán lavinou riffů, guturálního vokálu a spletitých rychlých bicích. Tak by asi nové album definoval někdo, kdo jde náhodou kolem. Je to samozřejmě složitější (někdy možná zbytečně moc). DEFEATED SANITY dokáží do svých songů propašovat spoustu zajímavých postupů a pasáží. Jen to chce trpělivost a vnímavost. Chápu, že pro někoho je deska už příliš extrémní, nezáživná a monotónní, ale fanoušci moc dobře vědí, že pod smrští se jako temná řeka ukrývá skvěle odvedená technická práce, progrese. Nejvíc u téhle kapely oceňuji asi tlak, který dokáží vytvořit. Novinka není výjimkou. Po delší době zjišťuji, že se velmi dobře poslouchá a stále objevuji nová zákoutí. Tentokrát se sice asi nahrávka nezapíše do knihy mrtvých (třeba já bych ocenil víc pekla a méně techniky), ale rozhodně stojí za pozornost a pečlivé prozkoumání. O zvuku, obalu a jiných věcech spojených s produkcí, se nemá cenu bavit. Na to jsou DEFEATED SANITY příliš velcí profíci, aby je podcenili. Pro mě je hlavní krvavá a temná atmosféra. A té je dostatek. Absolutní masakr lidské mysli!

Asphyx says:

The history of musical violence is written in rotten blood. Once upon a time, people took tools in their hands to create a brutal offshoot of death metal. It was like a shock. More than once, it started to compete who is faster, disgusting, crazier. It is said that in the beginning there was a word. I would add the German group DEFEATED SANITY. If you want to have a good time in history, just buy their albums. German people always knew how to attract. They have a clear and distinct handwriting from the beginning. 

They are not afraid to experiment, their brutal death metal is not just an ordinary repetition of what has been heard before but they try to spice up their music. I heard and read so much about the new album “The Sanguinary Impetus” that I had to stop caring about the opinions of others. The album escaped long before its release, and everyone has already formed their own opinion. Some swear, some talk about it as the album of the year. I have it set a little differently.

I like that the gentlemen don't get along very well this year. The listener is covered in an avalanche of riffs, guttural vocals and intricate fast drums. So the new album would probably be defined by someone who happens to be passing by. Of course, it's more complicated (sometimes maybe unnecessarily much). DEFEATED SANITY can smuggle a lot of interesting techniques and passages into their songs. It just takes patience and sensitivity. I understand that for some the record is already too extreme, lifeless and monotonous. But the fans know very well that under the storm there is a well-done technical work, progress, hidden like a dark river. What I appreciate most about this band is the pressure they can create. The new album is no exception. After a long time, I find that it listens very well and I always discover new nooks and crannies. This time the record will probably not be written in the book of dead (for example I would appreciate more hell and less technique), but it is definitely worth attention and careful examination. There is no value in talking about sound, packaging and other things related to production. DEFEATED SANITY are too big professionals to underestimate them. For me the main thing is a bloody and dark atmosphere. And that's enough. THe absolute massacre of the human mind! 

PRE-ORDERS:

Willowtip: http://bit.ly/sanguinary-willowtip
Bandcamp: http://bit.ly/sanguinary-bandcamp

Album Credits

Drums and Bass recorded at Heaven and Heller Studios in Los Angeles
Guitar recorded at Daily Hero Studios in Berlin
Vocals recorded at the Thousand Caves in New York
Mixed and Mastered by Colin Marston in New York

Album artwork by Jon Zig
Title Font by Miguel Medina
Layout by Alex Eckman-Lawn

Additional Guitars by Justin Sakogawa, Dan Thornton and Colin Marston

Line-up
Lille Gruber - Drums, Guitar
Jacob Schmidt - Bass
Josh Welshman - Vocals

Track Listing
1. Phytodigestion
2. Imposed Corporeal Inhabitation
3. Conceived Through Savagery
4. Insecta Incendium
5. Entity Dissolving Entity
6. Arboreously Transfixed
7. Propelled into Sacrilege
8. Drivelling Putrefaction
9. Dislimbing the Ostracized

https://www.facebook.com/DefeatedSanity
https://www.instagram.com/defeated_sanity_official/
https://defeatedsanity.bandcamp.com/ 

https://www.willowtip.com/home.aspx
https://www.facebook.com/willowtip
https://willowtip.bandcamp.com/

Recenze/review - PURTENANCE - Buried Incarnation (2020)

PURTENANCE - Buried Incarnation
CD 2020, Xtreem Music

for english please scroll down

Něco ošklivého a zlého se mi zakouslo do vnitřností. Pomalu hniji za živa, rozkládají se mi tkáně. Mozek uvařený ve vlastní šťávě. Utíkám do záhrobí, zchladit svoji mysl, ale už dávno dobře vím, že choroba zvaná death metal je mojí nedílnou součástí. Tento styl vždycky byl a bude skvělým průvodcem v temných zákoutích podsvětí. Na to můžete vzít jed. Stačí jen otevřít tu správnou rakev. Jsou opět jako sněť, jako plazící se jedovatý had, který vás omámí svým jedem. Ano, mluvím o finské legendě PURTENANCE, jejíž historie sahá až do devadesátých let.

Mám rád, když dokáží být kapely zničující, když mi zpřeházejí všechny kosti v těle, ale líbí se mi i pomalejší pasáže, při kterých lépe vyniknou odstíny temnoty. PURTENANCE jsou i letos (s novým vokalistou a basákem Aabegem Gautamem) nasáklí smradlavými močály, starými chorobami, které vás absolutně rozloží. Stačí jenom poslouchat. 

Na "Buried Incarnation" vás opět kapela vykostí hezky postaru, reálně, rezavým nožem. Vaše vnitřnosti se budou válet všude kolem a zbytky nebohého těla budou tančit v podobném rytmu, jako jej umí kapely typu ABHORRENCE, BOLT THROWER, DEMIGOD, DEPRAVITY, KRYPTS, SLUGATHOR, PUTREVORE, CORPSESSED, MORDICUS, BLASHPHERIAN, IMMOLATION, INCANTATION. Ryzí, prašivý death metal je zde doplněn o spoustu mokvajících doomových pasáží. Jako bych se znovu procházel po nekonečných močálech a sledoval, jak se kolem vznášejí utopenci. Vybělené kosti, exhumované hroby, náhrobky nahnuté směrem do pekla. Na PURTENANCE je spolehnutí. Mají skvělý ostrý a chladný zvuk, tradiční démonický obal a produkci, za kterou by se nemusel stydět samotný Satan. Jsou jako smečka starých psů, která už nemusí nikomu nic dokazovat. Píšu to pořád, plesnivý death metalu musíte mít v krvi, musíte věřit tomu, co hrajete. Musíte být prokletí. Finové tohle všechno umí a navíc přidávají temně jedovatou jiskru, pradávný feeling, známý snad jen z márnic. Chorobný death metal, u kterého shnijete zaživa!

Asphyx says:

Something ugly and evil bit into my gut. I slowly rot alive, my tissues decompose. Brain boiled in its own juice. I run to the grave, to cool my mind, but I have known for a long time that a disease called death metal is an integral part of me. This style has always been and will be a great guide in the dark corners of the underworld. You can be sure about this. Just open the right coffin. They are again like a scab, like a crawling venomous snake that will intoxicate you with its poison. Yes, I'm talking about the Finnish legend PURTENANCE, whose history dates back to the 1990s.

I like when bands can be devastating, when they shuffle all the bones in my body, but I also like the slower passages, in which the shades of darkness stand out better. PURTENANCE are still (with new vocalist and bassist Aabeg Gautam) soaked by stinky swamps, old diseases that will absolutely break you down. Just listen.

On "Buried Incarnation", the band will bone you again, nicely, realistically, with a rusty knife. Your entrails will roll all around and the remnants of the poor body will dance in a similar rhythm as bands such as ABHORRENCE, BOLT THROWER, DEMIGOD, DEPRAVITY, KRYPTS, SLUGATHOR, PUTREVORE, CORPSESSED, MORDICUS, BLASHPHERIAN, IMMOLATION, INC. Pure, dusty death metal is complemented by a lot of soaking doom passages. It was as if I was walking through endless swamps again, watching the drowned men float around. Bleached bones, exhumed graves, tombstones bent towards hell. There is reliance on PURTENANCE. They have a great sharp and cool sound, a traditional demonic cover and a production that Satan himself would not be ashamed of. They are like a band of old dogs, which no longer have to prove anything to anyone. I keep writing it, you must to have moldy death metal in your blood, you have to believe what you're playing. You must be cursed. The Finns can do all this and, in addition, they add a darkly poisonous spark, an ancient feeling, known perhaps only from the morgue. Sick death metal, while listening to you will rot alive!

about PURTENANCE on DEADLY STORM ZINE / o PURTENANCE na DEADLY STORM ZINE:

Interview - PURTENANCE - Always stay true, and always stay brutal!

Rozhovor - PURTENANCE - Zůstaňte vždy opravdoví a brutální!

Recenze/review - PURTENANCE - Paradox of Existence (2017)

Recenze/review - PURTENANCE – …to Spread the Flame of Ancients (2015)

Tracklist:
01. Into the Arctic Gloom (2:13)
02. Shrouded Vision of Afterlife (4:26)
03. Under the Pyre of Enlightenment (3:43)
04. The Malicious Moon (5:04)
05. Lifeless Profoundity (3:39)
06. Deathbed Confession (5:52)
07. Wrapped in Lamentation (4:38)
08. Dark Womb of Nothingness (4:49)
09. Burial Secrecy (4:21)

band:
Aabeg Gautam - vocals/bass
Juha Rannikko - Guitars
Tero Aalto - Guitars
Harri Salo - Drums

https://www.facebook.com/Purtenance/
https://xtreemmusic.bandcamp.com/album/buried-incarnation
https://open.spotify.com/artist/6EtqZ5vLDq7B6PoxvR5oMz?si=G3qof6FsSVS4_dCWoYZC7A
http://shop.xtreemmusic.com/english.main.index.php