Zavřený v temné kobce mlátíš hlavou do zdi. Po tvářích ti teče krev. Přesto tě už nikdy nepustí. Shniješ tu zaživa. Když si byl totiž venku, roztrhal si na kusy několik nebohých lidí. O tvých hnusných činech jsem četl právě ve chvíli, když jsem poslouchal novou desku italských maniaků HOUR OF PENANCE. Na nové album jsem se velmi těšil, protože cestu téhle smečky sleduji od jejich počátků. Vždycky se mi líbila nejvíc živá vystoupení, na kterých jsem si několikrát potvrdil, že jejich hudba je opravdu zničující.
Občas mě popadne vztek, mám v sobě i temné stránky. Asi jako každý. Kapela vzala torturu bolestivých myšlenek, napěchovala je pod tlakem do svých skladeb a opatřila ponurou a děsivou atmosférou. Základem je stále brutální, technický death metal, přidávána je potom krvavá aura, která je pro tuhle kapelu tolik typická.
Na "Devotion" pánové pokračují ve své kruté cestě. Bývají přirovnáváni k NILE, HIDEOUS DIVINITY, ORIGIN, HATE ETERNAL, v klidnějších pasážích potom k BEHEMOTH. To platí i letos. Ale samozřejmě s tím, že kapela má už dlouho svůj vlastní, dnes již k dokonalosti vybroušený styl, rukopis. Skladby v sobě mají potřebnou sílu, tlak, jsou napsány velmi zajímavě a nenudím se ani chvilku. Je to smršť, tsunami, je to souboj se smečkou rozzuřených psů. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti, vše je ohlodáno na kost, přesto zajímavé a pestré. HOUR OF PENANCE jsou na scéně od roku 1999 a dávno už nemusí nikomu nic dokazovat. Přesto se postupně vyvíjejí, zlepšují svoji hudbu k ještě větší dokonalosti. Pokud máte podobné stylové drahokamy rádi, neváhejte ani chvilku. Dostanete pořádně syrovou porci syrového masa, které vám hodí pánové přímo do ksichtu. Marně jsem hledal nějaká slabá místa. Opravdu, vše je v podstatě perfektní. Zvuk, obal, celkové provedení. Zároveň, a to je pro mě velmi důležité, v sobě songy obsahují živočišnost, opravdovost. Stále slyším, že hudbu zde hrají lidé a ne stroje. Italové jsou jako buldozer, který hrne vše před sebou. Zůstává po něm jenom spálená a zničená země. Je to jako apokalypsa, která právě propukla. Nezachrání tě víra, ani vlastní svědomí. Zavřený v temné kobce mlátíš hlavou do zdi. Po tvářích ti teče krev. Přesto tě už nikdy nepustí. Shniješ tu zaživa. Když si byl totiž venku, roztrhal si na kusy několik nebohých lidí. Stejně jako Italští tmáři svojí hudbou. Technický, brutální death metal, dokonalý masakr, který vás smete z povrchu zemského!
Asphyx says:
Locked in a dark dungeon, you bang your head against the wall. Blood streaming down your cheeks. Yet they'll never let you go. You'll rot here alive. For when you were outside, you tore some poor people to pieces. I read about your ugly deeds while I was listening to the new album by Italian maniacs HOUR OF PENANCE. I was really looking forward to the new album because I've been following the journey of this pack since their early days. I've always liked their live shows the best, where I've confirmed several times that their music is really devastating.
I get angry sometimes, I have a dark side to me. I guess everyone does. The band took the torture of painful thoughts, crammed them under pressure into their songs and provided a gloomy and eerie atmosphere. The base is still brutal, technical death metal, then the bloody aura that is so typical of this band is added.
On "Devotion" the gentlemen continue their cruel way. They have been compared to NILE, HIDEOUS DIVINITY, ORIGIN, HATE ETERNAL, and in quieter passages to BEHEMOTH. This is also true this year. But, of course, the band has long had its own style, now polished to perfection. The songs have the necessary strength, pressure, they are written very interestingly and I'm not bored even for a moment. It's a whirlwind, a tsunami, it's a fight with a pack of angry dogs. No compromises, no redundancy, everything is gnawed to the bone, yet interesting and colorful. HOUR OF PENANCE have been on the scene since 1999 and have long since had nothing to prove to anyone. Yet they have been evolving, improving their music to even greater perfection. If you like such stylish gems, don't hesitate a moment. You'll get a good portion of raw meat thrown right in your face by the gentlemen. I looked in vain for any weak spots. Really, everything is basically perfect. The sound, the packaging, the overall performance. At the same time, and this is very important for me, the songs have an animalistic, real quality. I can still hear that the music here is played by humans and not machines. The Italians are like a bulldozer that is pushing everything in front of it. All that's left is a scorched and ruined earth. It's like an apocalypse that has just broken out. You can't be saved by faith or your own conscience. Locked in a dark dungeon, you bang your head against the wall. Blood streaming down your cheeks. Yet they'll never let you go. You'll rot here alive. For when you were outside, you tore some poor people to pieces. Just like the Italian darkies with their music. Technical, brutal death metal, the perfect carnage to wipe you off the face of the earth!
Někteří z nás se narodí a mají mrtvý pohled. Jakoby život utíkal kolem nich. Bez emocí, bez naděje. Jedinou jistotou je smrt a cesta k ní je náročná a bolestivá. Těšíme se, až za sebou zavřeme bránu do záhrobí a budeme pokračovat na druhé straně. S novým albem "Lifeless Birth" ve sluchátkách, postupujeme pomalu kupředu. Podél cesty leží vybělené kosti hříšníků. Tohle je death metal, který vás přenese na onen svět, do země nekonečných stínů. Starý, poctivý, skvěle složený i zahraný.
Tahle smečka byla vždy odlišná od ostatních. Hrají sice tradičně, postaru, ale zároveň do svých skladeb vkládají zajímavé a neotřelé motivy. Stačí mi tedy pokaždé několik prvních poslechů a i kdybych nevěděl, že se jedná o NECROT, poznal bych je. Mají svůj jasný a nezaměnitelný rukopis. Ten mi samozřejmě dělá velmi dobře na mé zkažené duši. Koneckonců, jinak bych ani to téhle kapele nepsal.
Jsou kapely, které mají smrtící kov v genech. Pozná se to podle mrtvolného puchu, který se začne rozlézat kolem reproduktorů pokaždé, když zapnu play. Zvuk je náležitě prašivý a masivní. Je ozvěnou z těch nejtemnějších katakomb (Greg Wilkinson - recording, Brad Boatright - mastering). Fanoušky určitě potěší i démon na obalu, kterého při poslechu určitě také potkáte (autorem je Marald van Haasteren). Líbí se mi i určitý neklid, taková ta těžko definovatelná patina, které ze songů doslova odkapávají. Jako zkažená krev z čerstvě proříznutého vředu. NECROT se stále pohybují ve stejných oblastech jako jejich kolegové DEATH, PESTILENCE, BOLT THROWER, OBITUARY, MERCYLESS, IMMOLATION, INCANTATION, EXHUMED, MORGOTH, UNLEASHED, ATHEIST. A dělají to velmi zkušeně a elegantně. Opět se potvrzuje, že i cesta může být cílem. Sleduji kalifornské maniaky od jejich počátků a jejich vývoj je strhující. Každé album je po okraj narvané skvělými nápady, které vás doslova zmasakrují. Novinka není výjimkou. Jen potvrdila velmi dobrou formu těchto hrobníků. Narodíme se v bolestech a někteří z nás se toulají světem bez cíle. Stávají se postupně nemrtvými, démony. Jsem moc rád, že ještě existují smečky, které se snaží starý prašivý death metal posouvat, přidávat do něj své vlastní ingredience. Letos je na nahrávce opět velká porce pochmurných, divokých emocí. "Lifeless Birth" je albem, které se vám doslova zadře do podvědomí. Alespoň mě se to tak stalo. Nelze jinak než doporučit všem, kteří tento styl uctívají. A nejen jim. Někteří z nás se narodí a mají mrtvý pohled. Jakoby život utíkal kolem nich. Bez emocí, bez naděje. Jedinou jistotou je smrt a cesta k ní je náročná a bolestivá. Smrtící ozvěny z těch nejtemnějších chodeb podzemí! Hnilobné melodie potřísněné zkaženou krví!
Asphyx says:
Some of us are born with a dead look. It's like life is running past them. No emotion, no hope. The only certainty is death, and the road to it is difficult and painful. We look forward to closing the gate to the beyond behind us and continuing on the other side. With the new album "Lifeless Birth" in our headphones, we're moving forward slowly. The bleached bones of sinners lie along the road. This is death metal that will transport you to the other world, to the land of endless shadows. Old, honest, well composed and played.
This pack has always been different from the rest. They play traditional, old-fashioned, but at the same time they put interesting and new themes into their songs. So it only takes me the first few listens each time and even if I didn't know it was NECROT, I would recognize them. They have their clear and unmistakable signature. This, of course, does a lot of good to my wicked soul. After all, otherwise I wouldn't even be writing this to this band.
There are bands that have the deadly metal in their genes. You can tell by the dead smell that starts wafting around the speakers every time I turn on the play. The sound is appropriately dusty and massive. It echoes from the darkest of catacombs (Greg Wilkinson - recording, Brad Boatright - mastering). Fans will also be pleased by the demon on the cover, which you will also definitely meet while listening (by Marald van Haasteren). I also like a certain restlessness, a kind of hard-to-define patina that literally drips from the songs. Like rotten blood from a freshly cut ulcer. NECROT are still in the same realms as their peers DEATH, PESTILENCE, BOLT THROWER, OBITUARY, MERCYLESS, IMMOLATION, INCANTATION, EXHUMED, MORGOTH, UNLEASHED, ATHEIST. And they do it very skilfully and elegantly. Once again it is confirmed that the journey can be the destination. I've been following the Californian maniacs since their early days and their evolution is captivating. Each album is packed to the brim with great ideas that will literally slaughter you. The new album is no exception. It just confirmed the very good form of these gravediggers. We are born in pain and some of us wander the world without a destination. They gradually become undead, demons. I'm so glad there are still packs out there trying to push the old dusty death metal, adding their own ingredients to it. This year's record again has a big portion of gloomy, wild emotions. "Lifeless Birth" is an album that literally burrows into your subconscious. At least it did for me. I can't help but recommend it to anyone who worships this style. And not only to them. Some of us are born and have a dead stare. It's as if life is passing them by. No emotion, no hope. The only certainty is death, and the road to it is difficult and painful. Deadly echoes from the darkest corridors of the underworld! Rotten melodies stained with corrupted blood!
Hned u vchodu se povalují ohlodané kosti. Z hlubin se ozývá děsivý řev. Legendy mluví o starodávné bestii, která se opět po letech probudila. Touží po čerstvém mase. Když se setmí, tak není v ulicích bezpečno. Těla, roztrhaná na kusy. Pach rozkládajících se mršin. Lidé se bojí vylézt ven. Smrt číhá za každým rohem. ENGULFED jsou zpět, aby nám přinesli další album, které je po okraj narvané nenávistí, špínou a prvotřídním death metalem. Opět bude obětováno temným kultům.
Tureckou kapelu považuji za jednu z těch, které umí svojí hudbou znázornit opravdové peklo. Ostré riffy, melodie plné nenávisti, zloby a šílených představ. Ze skladeb odkapává zkažená krev a vy si tak můžete vychutnat pravou, nefalšovanou a reálnou smrt. Nová deska vás rozdrtí na prach a smete vás z povrchu zemského.
Poslouchat novinku "Unearthly Litanies of Despair" je jako padat po zádech do temné hlubiny. Zvuk, obal, produkce, celkové provedení, vše je podřízeno jedinému. Absolutní tmě a peklu! Děsivá atmosféra, technická zdatnost, morbidní ozvěny, blasfemie. Dívám se do tmy a naslouchám maniakálnímu řevu. Líbí se mi síla, kterou z nahrávky cítím, obdivuji příval energie. Turci působí jako přírodní živel, jako tsunami, které se dostane do záhrobí. Vzduchem létají prašivé kosti a Satan se zase jednou usmívá. Nedivím se, hraje se tu hlavně pro něj, i pro všechny démony. Pokud jste fanoušky takových kapel jako jsou třeba DEAD CONGREGATION, IMPRECATION, DISMA, INCANTATION, CRUCIAMENTUM, GRAVE MIASMA, MORBID ANGEL, a dalších tmářů, mohla by se vám líbit i tahle deska. Nenechá vás ani na chvilku v klidu. V jednotlivých nápadech je těžko definovatelný neklid. Připadal jsem si jako zavřený ve staré kobce, přikovaný ke zdi. Dnes jsem obětí já. Čekám na bestii ze starých časů, aby mě rozsápala na kusy. Předhozeno je jí ale jenom mé nebohé a bezvládné tělo. Nečistou práci už odvedli ENGULFED a jejich nové album. Jsou jako zuřiví psi, kteří hlídají vstup do podzemí. Tohle je pradávný, archaický rituál, nic pro slabé povahy. Tenhle smrtící kov vám vyseká do hlavy pěkně dlouhou krvavou stopu. Mocné nástupy, drtivé bicí, vokál nasáklý chorobami, tohle všechno dělá z novinky doslova povinnost pro všechny, kteří se kdysi zhlédli v temnotě. Poslouchat "Unearthly Litanies of Despair" je jako se procházet nekonečnými chodbami podsvětí. Jsou tu pochováni padlí kněží, lidé s pokřivenou myslí. Hned u vchodu se povalují ohlodané kosti. Z hlubin se ozývá děsivý řev. Legendy mluví o starodávné bestii, která se opět po letech probudila. Touží po čerstvém mase. Divoký, bestiální, morbidní death metal, který ve vás probudí ty nejděsivější myšlenky! Okultní masakr!
Asphyx says:
There are gnawed bones just outside the entrance. There's a terrible roar from the depths. Legends speak of an ancient beast that has reawakened after years. It craves fresh meat. When night falls, the streets are not safe. Bodies torn to pieces. The smell of decomposing carcasses. People are afraid to come out. Death lurks around every corner. ENGULFED are back to bring us another album packed to the brim with hate, filth and first class death metal. Once again it will be sacrificed to the dark cults.
I consider the Turkish band to be one of those bands that can portray true hell with their music. Sharp riffs, melodies full of hate, anger and crazy ideas. The songs drip with bad blood and you can enjoy true, unadulterated and real death. The new album will crush you to dust and wipe you off the face of the earth.
Listening to the new album "Unearthly Litanies of Despair" is like falling on your back into the dark depths. The sound, the cover, the production, the overall execution, everything is subordinated to one thing. Absolute darkness and hell! Eerie atmosphere, technical prowess, morbid echoes, blasphemy. I look into the darkness and listen to the maniacal screaming. I like the power I feel from the recording, I admire the rush of energy. The Turks act like a natural element, like a tsunami that reaches the beyond. Dusty bones fly through the air and Satan smiles once more. I'm not surprised, it's mostly for him, and all the demons. If you're a fan of bands like DEAD CONGREGATION, IMPRECATION, DISMA, INCANTATION, CRUCIAMENTUM, GRAVE MIASMA, MORBID ANGEL, and other obscurantists, you might like this record. It won't leave you in peace for a moment. There is a hard-to-define restlessness in the individual ideas. I felt like I was locked in an old dungeon, chained to the wall. Today I'm the victim. I'm waiting for the beast of old to tear me apart. But only my poor, lifeless body is thrown to it. The dirty work has already been done by ENGULFED and their new album. They're like ferocious dogs guarding the entrance to the underground. This is an ancient, archaic ritual, not for the faint of heart. This lethal metal will carve a long bloody trail into your head. Powerful build-ups, crushing drums, disease-soaked vocals, all of this makes this new release a literal must for anyone who has ever looked into the darkness. Listening to "Unearthly Litanies of Despair" is like walking the endless corridors of the underworld. There are fallen priests buried here, people with twisted minds. Right at the entrance, there are gnawed bones lying around. From the depths, a terrible roar echoes. Legends speak of an ancient beast that has reawakened after years. It craves fresh meat. Wild, bestial, morbid death metal that will awaken the most terrifying thoughts! An occult massacre!
Recenze/review - ENGULFED - Engulfed In Obscurity (2017):
