DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 23. září 2020

Home » , , , , , , , , , , , , , , , , » Rozhovor - ULTHAR - Štítky pro nás rozhodně nejsou důležité.

Rozhovor - ULTHAR - Štítky pro nás rozhodně nejsou důležité.


Rozhovor s death/black metalovou skupinou z USA - ULTHAR.

Odpovídal Shelby Lermo, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - ULTHAR - Providence (2020):
https://www.deadlystormzine.com/2020/06/recenzereview-ulthar-providence-2020.html

Ave ULTHAR! Mám tu před sebou obě vaše alba a pořád se mi do hlavy vkrádá myšlenka, že už jsem dlouho neslyšel tak záhadnou muziku. Hrajete death metal, black metal, ale máte v sobě i něco zvláštního, zajímavého, neotřelého. Těžko se to popisuje, ale myslím si, že to je díky vzájemné chemii mezi muzikanty. Jak se vůbec dali ULTHAR dohromady a jak vznikl nápad hrát tak zajímavou muziku? 

Děkuji mnohokrát. Náš příběh bohužel není nijak zvlášť zajímavý. Justin (Enis - náš bubeník) se v roce 2014 přistěhoval z Brooklynu do Bay Area, kde jsem ho znal z koncertů. Začali jsme spolu hrát a rozhodli jsme se, že chceme, aby byl součástí i Steve (Peacock, basa a zpěv). Neexistoval žádný počáteční „nápad“ o žánru, který by jsme chtěli hrát, teda nemyslím si - a pokud byl, tak jsme ho rychle zavrhli, když jsme si uvědomili, že bychom mohli udělat něco mnohem originálnějšího a zajímavějšího ignorováním žánrových konvencí a pouhým následováním našich vlastních podivných nápadů. 


Možná to bude znít divně, ale když poslouchám vaše desky, tak si připadám jako bych byl v galerii abstraktního umění. Vždy máte takový zvláštní zvuk. Na jednu stranu je starý a temný, ale zároveň svým způsobem i moderní. Povedlo se vám nalézt svůj sound. Jste rozpoznatelní. Nahráváte u Grega Wilkinsona. Znamená to, že vám nejvíc rozumí? Jak jste se dali dohromady a proč právě on? 

Všichni tři jsme s Gregem spolupracovali na několika albech s našimi samostatnými projekty. Zvuk jsme si našli během nahrávání “Providence”, myslím, že to bylo někdy před patnácti dalšími alby. Greg je chlápek, ke kterému půjdeš nahrávat metal tady v Oaklandu a také někdo, koho znám a kterému věřím už téměř 20 let. Můžu říct, že Greg je ten, kdo to tam prostě dostane. Můžeme mu říci, jaký zvuk chceme a on to vždy dokáže uskutečnit. Má skvělé nápady, ale respektuje také nápady muzikantů, se kterými spolupracuje. Je prostě skvělý.

 

Správný extrémní metal v sobě musí mít chvění. Posluchač nesmí zůstat ani chvilku v klidu. Přiznám se, že na obaly od Iana Millera se vždycky dívám a u toho mi hraje vaše hudba. Já malbě vůbec nerozumím, nevyznám se v ní, ale jeho práce mě doslova přitahuje. Jakoby byla z jiné dimenze, je v nich vášeň. Jak jste se s Ianem dali dohromady a proč právě on? Slyšel třeba vaši hudbu pro inspiraci? Nebo jste vybírali již z hotových děl? 

S Ianem je také skvělá spolupráce. Na úplném začátku jsem ho kontaktoval prostřednictvím jeho webových stránek poté, co jsem viděl jeho práci na obalech Lovecrafta ze 70. let. Věděl jsem, že občas spolupracuje s metalovými kapelami (viděl jsem jeho díla spojené s Bolt Thrower i s Bay Area kapelou Scolex), a tak jsem se rozhodl jej oslovit. Byl jsem příjemně překvapen, jak snadno je možné s ním spolupracovat a od té doby jsme zůstali v kontaktu, i pokud jde o jiné věci než obal alba. Obaly z obou alb jsou již existující díla, na která jsme od něj získali licenci. Takže ne, obal nebyl ovlivněn hudbou, ale nedokážu si představit dílo, které by pasovalo tak jako tohle. 


Jste inspirováni Howardem Phillipsemem Lovecraftem. Jeho podivným a temným světem. Jaké jeho dílo máš nejraději? Ptám se, protože dnes je spousta kapel, která se tímto autorem zaštiťuje, ale nemá jej moc nastudováno. Proč vlastně mistr Lovercraft? 

Jsem fanouškem Lovecrafta od mých raných dvaceti let, takže pravděpodobně už dvacet let čtu jeho příběhy. Je to hluboká studna, ze které se můžete inspirovat, ale musím přiznat, že jsem spíše fanouškem jeho podivných fantazií než jeho hororových příběhů. “Dream-Quest of Unknown Kadath” je pravděpodobně můj osobní favorit, i když se zdá, že jsem ztratil brožovanou kopii. Během svého krátkého působení zde v naší dimenzi vybudoval celý mimozemský vesmír a mytologii, ale rád bych jeho práci považoval spíše jako “odrazový můstek” pro ULTHAR - baví nás estetika a jazyk, ale je to pouze vnější vrstva pro, co vlastně říkáme jako muzikanti. 


Popsat vaší hudbu slovy není příliš jednoduché. Hrajete death metal, ale i black, thrash, někdo by řekl i progresi. Štítky asi nejsou důležité, ale mě by spíš zajímalo, kde pro skládání berete inspiraci? A jakým způsobem vlastně tvoříte? 

Štítky pro nás rozhodně nejsou důležité. Samozřejmě jsme si vědomi death a black metalových prvků v naší hudbě, ale neexistuje žádný „vzorec“, který bychom používali při komponování - ve skutečnosti se od toho snažíme držet co nejdál a být při skládání a psaní divní a nevyvážení. Naše postupy se v průběhu let změnily. Kdysi jsme skládali společně více ve zkušebně, ale Steve a já jsme psali stále více a více samostatně, doma. „Providence" byla složena tímto způsobem a Steve nyní většinu času žije v jiném státě, takže tomu tak bude pravděpodobně i v budoucnu. 

Hrajete ve třech. Nepřemýšleli jste někdy i o druhé kytaře? Ne že by vám chyběla, ale byl by to další nástroj do kapely a další možnost, kam vaši hudbu posunout. 

Přemýšleli jsme o tom krátce, na začátku kapely, ale rychle jsme si uvědomili, že to není nutné. Náš zvuk to nepotřebuje. Na našich albech je sem tam několik jemných harmonií, ale ty nemusí být hrány i naživo. Necítíme žádnou potřebu kytarových sól a Steve na basu hraje skoro stejně jako druhá kytara. Jsem si docela jist, že po dobu našeho fungování zůstanou ULTHAR tříčlenní. 


Vaše muzika je svým způsobem komplikovaná. Musíte ji hodně „upravovat“ pro živé hraní? Jak to vlastně máte s koncerty? Vystupujete hodně? Jezdíte třeba i turné? Asi víš, kam mířím. Byli byste ochotní zahrát i v Evropě? A jak vnímají vaši hudbu posluchači pod pódiem? Užíváš si živé hraní? 

Rádi hrajeme živě. Bohužel, kvůli pandemii (zejména ve Spojených státech) není aktuálně turné možné. V roce 2020 jsme zrušili 2 turné po USA, ale měli jsme to štěstí, že jsme po vydání „Cosmovore“ mohli trochu cestovat (jak celé turné po USA, tak kratší s NAILS, MISERY INDEX a OUTER HEAVEN, stejně jako několik kratších výletů nahoru a dolů podél západního pobřeží). Naše koncerty jsou na živo velmi přímočaré - to, co slyšíte na albu, je to, co slyšíte živě. Myslím, že jedinou malou „úpravou“, kterou jsme udělali, bylo vystřižení asi 2–3 minut ze skladby „Dunwich Whore“, když ji hrajeme živě. Na albu trvá 13 a půl minuty, a tak jsme se rozhodli, že když ji budeme hrát naživo, zredukujeme několik nadbytečných částí, abychom zachovali dynamiku setu. Doufejme, že brzy budeme mít o Evropě dobré zprávy. 

Jaké je to vlastně být undergroundovým muzikantem v Kalifornii? Dokážete se hudbou uživit? Nerad se bavím o politice, protože to je svinstvo, ale když občas kouknu na zprávy, tak to u vás v USA vypadá, jakoby měla začít apokalypsa. Ovlivňují tě tyhle věci nějak jako hudebníka? Já si třeba občas připadám jako v nějakém utopistickém románu. 

Ano, je to rozhodně v prdeli. Nezdá se, že by to byl zrovna dobrý způsob, živit se hudbu, alespoň v současné době ne. Hrát živé koncerty teď není možné, takže druhou možností je nahrávat a produkovat hudbu, ale tím se moc peněz nevydělá. Určitě to teď působí jako apokalyptický čas, zvláště tento týden s mohutnými požáry v naší oblasti a temnou oblohou během dne. Tvořil jsem doma nějakou hudbu a umění, jen abych se zabavil, než to přejde. 

Shelby Lermo, dělali jsme spolu rozhovor i pro EXTREMITY. Na Metal Archives je status split-up. Ale znáš to, na internetu často kecají. Jak to vlastně s kapelou vypadá? Napíšu to na rovinu, přál bych si novou desku. Bude? 

Vzpomínám si na ten rozhovor! Vážím si tvých vřelých slov, ale EXTREMITY definitivně skončili. Díky za optání. 

Děkuji moc za rozhovor. Víš, co teď udělám? Sednu si, vezmu si nějakou dobrou knížku a pustím si vaše desky. Už se moc těším. Přeji vám, aby se vaše hudba dostala k co nejvíce lidem. Ať se vám daří i v osobním životě! 

Děkuji moc za promyšlený rozhovor, Jakube

Share this games :

TWITTER