Recenze/review - DRAWN AND QUARTERED - Congregation Pestilence (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 23. července 2021

Home » , , , , » KNIŽNÍ TIPY - Všechny řitě světa i ta má - Charles Bukowski (1973)

KNIŽNÍ TIPY - Všechny řitě světa i ta má - Charles Bukowski (1973)


Všechny řitě světa i ta má - Charles Bukowski
1973, Argo

S Bukowskim jsem se setkal poprvé na střední škole. Musím říct, že v době, kdy se kolem zrovna probouzela demokracie (se vším dobrým i špatným, co k ní patří), pro mě byl něco jako zjevením. Sprosté povídky, básně, všechno ohlodané na kost, syrové jako ulice na sídlišti, kde jsem vyrůstal. Pro mě je hrozně důležité, abych si s autorem "vybudoval vztah". Pravidelní čtenáři mi určitě rozumí. Když potom v roce 1994 po dlouhé nemoci Charles zemřel, vrátil jsem se k němu. Už jsem nebyl jenom puberťák, kterého vzrušovaly sprostá slova. Tehdy, někdy kolem svého dvacátého roku, jsem konečně Hanka pochopil.

Neznám autora, se kterým bych se tak často ztotožnil. Na první přečtení dokáže být nechutný, hnusný, ošklivý. Taky se často opakuje. Jenže on pro spoustu lidí takový život prostě je. Navíc, kolem zrovna navenek zuřila naivní válka pravdy a lásky. Já zažíval něco jiného. Brigády, kde jsem se cítil jako Hank na poště. Hospody, bary, nikdo tenkrát u nás nechápal, že svoboda není jen dělat si co chci, ale taky hrozně velká zodpovědnost. Ono totiž, když jdete do hloubky, tak pod povrchem je ukryta v jeho povídkách moudrost. Jen je někdy říkána tak, jakoby se Bukowski trošku styděl a  zastíral to kundami a čuráky. To ale lidé, kteří zažili to co on, zkrátka dělají. Hank měl navíc obrovský literární talent a psal zkrátka jinak než ostatní.

Na jednoho svýho kamaráda jsem kdysi křičel: "Nikdo, vole, nikdo neumí v jednoduchých větách vyjádřit tolik emocí, rozumíš?! Jen Bukowski!" Stojím si za tím dodnes.

Viděl jsem nedávno skvělý životopisný dokument (Bukowski: Born into This (2003)) a všechno se mi zase vrátilo zpátky. Moje divoké, ale krásné mládí. Všechny řitě světa i ta má byla tenkrát moje první kniha od Bukowského. Je to přitom s podivem, protože já povídky moc nemusím. Jenže tady jsem si tenkrát i dnes (dnes možná ještě víc) častokrát řekl "jo, to je přesně ono". Bukowski na lidi sice možná nahlížel z té horší stránky, ale znal je moc dobře. Možná lépe, než oni sebe samé.

Vždycky jsem neměl rád nažehlený panáky, přetvářku, falešný úsměvy i kozy, dokonalou prázdnotu, modelky, co mají nasráno v hlavě. Proto taky poslouchám extrémní metal, podporuji jej a čtu podobné knihy. Bukowski je neskutečnej kult. Pro mě a mý kamarády určitě. Často mi mluvil a dodnes vlastně mluví z duše. 

Hele, třeba věta:

„Problém s tímto světem je ten, že inteligentní lidé jsou plni pochybností, zatímco ti hloupí jsou plní sebejistoty.“

by se měla znovu více než kdy jindy tesat do kamene a častěji všem připomínat. Kurva Hanku, k tobě se budu vždycky rád vracet. Tak na zdraví všem lidem, co ještě přemýšlejí a jsou opravdoví! Chce to odvahu, poslat zmrdy do prdele, nemám pravdu? Koneckonců Hank to taky tvrdí: „Svět patří těm, co se neposerou."

----------------------------------------------------------------------------------------------

Nové vydání zřejmě nejúspěšnější knihy Bukowského znalému čtenáři připomene autorův styl; čtenář, který se setkává s dílem Bukowského poprvé, pohlédne prostřednictvím sedmadvaceti povídek na Spojené státy americké jiným pohledem, než jaký nabízí líbivé hollywoodské filmy, a ve vyprávění plném sexu, alkoholu a vulgarismů objeví citlivého a přemýšlivého autora.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Share this games :

TWITTER