MÄDÄTYS - Kuoleman ulottuvuudet
CD 2026, Caligari Records, Iron Corpse
for english please scroll down
Zůstal jsem ležet uprostřed pustiny a na můj obličej padal zmrzlý sníh. Možná jsem pomalu, dlouze a v nekonečných bolestech umíral. To už teď nevím. Jedinými svědky mi byly stoleté stromy a krkavci, kteří se usadili nedaleko. Nakláněli hlavu a čekali, až naposledy vydechnu. Trvalo mi to tentokrát dlouho, než jsem přešel na druhou stranu, do země šedých krvavých stínů. Objevil jsem nedávno v záhrobí finskou doom death metalovou kapelou MÄDÄTYS, která mi byla velmi zkušeným průvodcem na onom světě.
Jako bych z jejich hudby cítil, jak ke mě přichází dáma s kosou. Usmívá se. Brodí se hlubokým sněhem a tichem zní její děsivý šepot. Už dávno se nemodlím, už dávno nevěřím v žádného z bohů. Tady, uprostřed lesů cítím jen sílu věčnosti a hudby, která má v sobě velkou temnou energii a odhodlání. Uctívají se zde staré ověřené postupy, ale přidává se i velká porce vlastních nápadů a invence. Mám při poslechu nahrubo nasekané kousky ledu v žilách.
Jsem starý metalový pes, který se toulá podsvětím již skoro třicet pět let. Stále dokáží ocenit poctivý prašivý death metal, pořád si neskutečně užívám záhadný, smutný a bolestivý doom metal. Kombinace těchto stylů se mi vždycky líbila. Fascinují mě jednotlivé postupy, užívám si mrtvolný zvuk, připadám si jako bych opravdu ležel někde daleko na severu v lesích a pomalu v mrazu umíral. Pánové hrají od srdce, uvěřitelně, opravdově, s takovou tou ryzí krvavou jiskrou v oku, která vždy oddělovala dobré kapely od těch ostatních. Stylově ve mě evokuje hudba, kterou nám tahle smečka předkládá, staré INCANTATION, SOLOTHUS, HOODED MENACE, DRUID LORD, ATARYXY, KRYPTS, LANTERN, TEMPLE OF VOID. Texty jsou zde ve finštině, nerozumím ani slovu, přesto tak nějak podvědomě vím, o čem jsou. O smrti, o drsné přírodě, o starých pohřebištích, o bolesti. Alespoň tak je vnímám. Pokud bychom měli hovořit o zvuku, tak ten považuji za velmi povedený. Je chladný, syrový, velmi dobře čitelný a má v sobě pověstnou plesnivou jiskru (Antti Karjalainen - mixing, Otto Joki - mastering). MÄDÄTYS si dali záležet i na obalu. Autorem motivu je Pedro Ruotsalainen. Líbí se mi, zaujal mě a dle mého se perfektně hodí k hudbě samotné. "Kuoleman ulottuvuudet" je přesně tím druhem alba, které budete poslouchat za ošklivého, sychravého počasí, ve chvílích, kdy budou mraky nízko a bude z nich padat krvavý sníh. Zůstal jsem ležet uprostřed pustiny a na můj obličej padal zmrzlý sníh. Možná jsem pomalu, dlouze a v nekonečných bolestech umíral. To už teď nevím. Jedinými svědky mi byly stoleté stromy a krkavci, kteří se usadili nedaleko. Nakláněli hlavu a čekali, až naposledy vydechnu. Chladný a syrový doom death metal, u kterého ucítíte fyzickou přítomnost opravdové smrti! Album, které se vám dostane až do morku kostí!
Asphyx says:
I remained lying in the middle of the wilderness, frozen snow falling on my face. Perhaps I was dying slowly, painfully, endlessly. I don't know now. The only witnesses were the hundred-year-old trees and the ravens that had settled nearby. They tilted their heads and waited for me to breathe my last breath. This time, it took me a long time to cross over to the other side, to the land of gray bloody shadows. I recently discovered the Finnish doom death metal band MÄDÄTYS in the afterlife, who were very experienced guides in that world.
It was as if I could feel the lady with the scythe coming towards me through their music. She smiles. She wades through the deep snow and her terrifying whisper echoes in the silence. I stopped praying long ago, I stopped believing in any gods long ago. Here, in the middle of the woods, I feel only the power of eternity and music that has great dark energy and determination. Old proven methods are revered here, but a large dose of original ideas and invention is also added. When I listen to it, I feel roughly chopped pieces of ice in my veins.
I am an old metalhead who has been wandering the underworld for almost thirty-five years. I still appreciate honest, rotten death metal, and I still enjoy mysterious, sad, and painful doom metal immensely. I have always liked the combination of these styles. I am fascinated by the individual techniques, I enjoy the corpse-like sound, I feel like I am really lying somewhere far north in the woods, slowly dying in the cold. These guys play from the heart, believably, genuinely, with that pure bloody spark in their eyes that has always separated good bands from the rest. Stylistically, the music this band presents evokes old INCANTATION, SOLOTHUS, HOODED MENACE, DRUID LORD, ATARYXY, KRYPTS, LANTERN, TEMPLE OF VOID. The lyrics are in Finnish, I don't understand a word, yet somehow I subconsciously know what they are about. About death, harsh nature, old burial grounds, pain. At least that's how I perceive them. If we were to talk about the sound, I consider it very well done. It is cold, raw, very easy to listen to, and has that famous moldy spark (Antti Karjalainen - mixing, Otto Joki - mastering). MÄDÄTYS also put a lot of effort into the cover art. The motif was created by Pedro Ruotsalainen. I like it, it caught my attention, and in my opinion, it fits the music perfectly. "Kuoleman ulottuvuudet" is exactly the kind of album you'll listen to in ugly, dreary weather, when the clouds are low and bloody snow is falling from them. I lay in the middle of the wilderness, frozen snow falling on my face. Perhaps I was dying slowly, painfully, and endlessly. I don't know anymore. The only witnesses were the hundred-year-old trees and the ravens that had settled nearby. They tilted their heads and waited for me to breathe my last breath. Cold and raw doom death metal that makes you feel the physical presence of real death! An album that will get under your skin!
tracklist:
01. Hänen Ikuisen Valonsa Katveessa
02. Sairas Maailma
03. Kuolleiden Koston Yö
04. Kuoleman Ulottuvuudet
05. Unohdetut Rukoukset
06. Kirous
07. Sinä Joudut Helvettiin
08. Liekehtivä Virta
band:
Antti Karjalainen - Bass, Vocals
Jani Pitkänen - Drums
Antti Saarilampi - Guitars
Arttu Pulkkinen - Guitars
