Hra - Bernard Minier
2026, XYZ (CZ)
Moje anabáze se zlomenou nohou pokračuje. Stále belhám o berlích a mám velmi ztížený pohyb. Pro člověka, který je zvyklý se neustále hýbat a sportovat, je to už dlouhé. Chce to trpělivost, to vám řekne každý. A tak každý den surfuji po knižních novinkách a hledám něco, co mě zaujme. Moje slabost pro dílo mistra Miniera je všeobecně známá. Vždycky se mi líbilo, jakým způsobem autor píše, jak dokáže pokaždé navodit temnou a chladnou atmosféru. Jeho psychologie některých postav je vždy až děsivá. Novinka s příhodným názvem Hra, je volným pokračováním s oblíbeným vyšetřovatelem Martinem Servazem. Tentokrát opět ve velkém stylu a velmi naléhavě a autenticky. Když jsem začal knížku číst, ihned jsem si vzpomněl na spoustu věcí i ze svého okolí.
Já to vlastně svých způsobem chápu. I když... Také rád čtu o temných a hnusných věcech, o tom, čeho je člověk jako druh schopen. Mnohdy jsou příběhy inspirovány skutečnými příběhy, ale většinou se jedná o fikci. A v tom je velký rozdíl. S různými podcasty, rozhovory a pitváním různých vražd, činů sériových vrahů se roztrhl pytel. Natáčí se seriály a abych pravdu řekl, tak mě tohle spíš vadí, než se by mě to bavilo. Je totiž rozdíl, pokud se volně inspirujete a nebo se vezete na bolesti pozůstalých. Jak by vám bylo, když by nějaký holobrádek zasvěceně hovořil o tom, jak někdo brutálně znásilnil a rozsekal vaši matku, přítelkyni, sestru? Asi by se vám to moc nelíbilo, co? Lidé hltají krvavé detaily a snaží se ulovit rozhovory s hnusnými vrahy. Z těch se stávají celebrity, některým dokonce píší ženy zamilované dopisy. Přiznám se, že někdy se mi chce zvracet.
Absolutní ztráta empatie u některých jedinců. O tom je i tahle kniha. Pokud jste četli předešlé díly, tak určitě znáte postavu hnusného a chladného vraha Juliana Hartmanna. True crimi je žánr, který mnohé fascinuje. V některých případech se z toho stane až posedlost, závislost na bolesti jiných. Všechno to vypadá jen jako neškodný horor, u kterého se sice bojíte, ale víte, že jednou skončí, vy půjdete domů a možná se vám dostane do některých snů. Jenže někdy se změní v realitu. V děsivou a krutou realitu. Začnou se totiž doopravdy ztrácet mladé ženy a stopy vedou do minulosti. Začíná velmi napínavý příběh plný bolesti a naprosté tmy. Zvrácená lidská mysl je opět rozpitvána na malé části. Přemýšlím spolu s Martinem, který je stále svérázný a mnohdy mi doslova mluví z duše. Máme s autorem opravdu velmi podobný pohled na svět. Ale o tom jsem již mnohokrát psal.
Kniha mi přišla do Zásilkovny někdy ve středu. Pokaždé, když jsem zaklapl ve dvě hodiny odpoledne počítač a těšil se, až si natáhnu nohu nahoru a trošku ji odkrvím, tak jsem otevíral další kapitolu Hry a nemohl se dočkat. Minier psal, píše a snad bude vždycky psát velmi poutavě a uvěřitelně. V jeho knihách je vždycky neklid, děj je napnutý jako struna a pokud autor zabrousí i do současné světové situace, tak pokaždé jen souhlasně pokývám hlavou. Ano, opět je řezáno do živého. Víte, když někdy slyším mladé kluky s gustem pronášet hnusné detaily o obětech v různých rozhovorech se starými kriminalisty, tak je mi opravdu úzko. Jakoby vrahy obdivovali. Jsou necitliví a vůbec se mi nelíbí, jak jsou pachatelé mnohdy adorováni. Někteří jsou dávno na svobodě a můžou si s klidem pustit seriál o sobě samých. Otevřít si pivo, dát si popcorn a kochat se tím, jaké jsou z nich celebrity. Za mě hnus přátelé.
Když se potom někdo inspiruje, když potom někomu přeskočí v hlavě, tak se vyrojí desítky vážných psychiatrů (kteří nechali pachatele po pár letech s klidem chodit mezi lidmi) a zasvěceně vypráví o tom, jaký je to výjimečný jev. Oběti jsou všem tak nějak jedno. Osobně mi to vadí a vidím v tom i určité skryté poselství téhle čtivé knihy. Zkrátka a dobře, mistr Minier mě opět nezklamal, donutil k zamyšlení a také jsem byl od začátku do konce napnutý, jak všechno dopadne. A kdo je samozřejmě vrah. Beru si do rukou berle, hledám ve své knihovničce další výtisk. Co já bych si mohl přečíst, přemýšlím nahlas. Potom padne můj zrak na jednu knížku, které se chci věnovat již dlouho. Nechte se překvapit. Zatím si podložím nohu, aby z ní trošku odtekla krev. Je to fakt běh na dlouhou trať. Ještě, že mám knihy. Mějte se krásně a děkuji vám za pozornost. Ať se vám daří!
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Temnota má nové jméno – a Martin Servaz ho dobře zná. Devátý případ z bestsellerové série." Když se na internetu začne šířit true crime podcast o nepolapitelném sériovém vrahovi Julianu Hirtmannovi, brzy se kolem jeho příběhu vytvoří mrazivý kult. Miliony posluchačů, blogerů a amatérských vyšetřovatelů pátrají po detailech jeho zločinů – a jejich posedlost živí novou vlnu strachu. V okamžiku, kdy začnou mizet mladé ženy, vrací se komisař Martin Servaz do akce. Stopy vedou do minulosti... a zároveň do světa, kde se realita ztrácí v mediálním šumu. Je Hirtmann zpět? Nebo je pravda ještě děsivější?
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
