FUNELORE - The Dissolution of Consciousness
EP 2026, Me Saco un Ojo Records
for english please scroll down
Tady, v podzemí, v chladu a neprosté tmě, přežijí jen ti nejsilnější. Musíte sestoupit několik pater směrem dolů, po plesnivých schodech. Překročíte zahnívající mrtvoly vašich předchůdců. Když vydržíte útoky vzteklých krys, i bytostí, které nejsou z našeho světa, tak se dostanete do obrovského chrámu. V něm stojí oltář, na kterém budete jednou obětováni. Je dokázáno, že poslech nahrávek, jako je ta od kanadských doom death metalistů FUNELORE, způsobuje děsivé představy, velmi podobné tajemným hororovým filmům. Našlapuji tiše, abych neprobudil démony.
Kombinaci syrového, surového death metalu a funerálního doom metalu, jsem měl vždycky rád. Užívám si pochmurnou, smutnou a magickou atmosféru dvou dlouhých skladeb, které přede mnou nejdřív plynuly jen tak, jako špinavá voda ve stoce pod naším městem, aby se mi nakonec dostaly do žil i do podvědomí. Společná setkání jsou velmi bolestivá, to je vám asi naprosto jasné. Koneckonců, ověřte si to sami poslechem ukázek.
Tohle je hudba pro všechny tmáře, prokleté, pro všechny, kteří v sobě mají nekonečný smutek. Musím mít na podobné nahrávky náladu. Nejlépe takhle k večeru, když se stmívá a venku prší. Najednou, z mě neznámého důvodu, se musím vydat ven. Nejdříve chodím jen tak ulicemi, ztrácím se ve stínech, abych nakonec vždycky skončil mezi starými pískovcovými náhrobky. V rohu hřbitova stojí jedna hrobka, o které se říká, že je v ní vchod do podzemí. Když poslouchám "The Dissolution of Consciousness", tak je moje mysl rozdrásána do krve, mrazí mě v zádech a představuji si, jak odtahuji těžkou kamennou desku, odsouvám stranou plesnivou rakev a vstupuji dolů, do nekonečné hlubiny a naprosté tmy. Skladby gradují, mě se zastavuje srdce a užívám si prašivý, chladný a velmi dobře čitelný zvuk. Přemýšlím nad motivem na obalu, kráčím temnotou a kolem mě tančí krysy na ostrých střepech. Nasávám pach hniloby i vzpomínek, rozmlouvám s nemrtvými. Pod kůži se mi zadírají těžké, masivní riffy, řežou mě, lámou mi kosti v těle. Umírám a znovu se rodím, pokaždé silnější. Rozmlouvám s nemrtvými a užívám si mráz a chlad, které mě obepínají při poslechu jako pevné pavučiny smrti. FUNELORE se stali mým průvodcem na onom světě na dlouhý čas a už teď vím, že se k jejich tvorbě budu rád a často vracet. Novinka mě přesvědčila natolik, že jsem se ji rozhodl zařadit do své soukromé diskografie. Mohu vám ji rozhodně doporučit. Má v sobě totiž vše potřebné pro záhrobní rituály. Tady, v podzemí, v chladu a neprosté tmě, přežijí jen ti nejsilnější. Musíte sestoupit několik pater směrem dolů, po plesnivých schodech. Překročíte zahnívající mrtvoly vašich předchůdců. Funeral doom death metal, u kterého se rozplynete v naprosté tmě, chladu a beznaději! Rozpadnete se v prach!
Asphyx says:
Here, in underground, in the cold and impenetrable darkness, only the strongest survive. You must descend several floors down, down moldy stairs. You will step over the rotting corpses of your predecessors. If you can withstand the attacks of rabid rats and creatures not of this world, you will reach a massive temple. Within it stands an altar upon which you will one day be sacrificed. It has been proven that listening to recordings like this one by the Canadian doom death metal band FUNELORE causes terrifying visions, very similar to those in mysterious horror films. I tread quietly so as not to awaken the demons.
I’ve always loved the combination of raw, brutal death metal and funeral doom metal. I’m enjoying the gloomy, sad, and magical atmosphere of these two long tracks, which at first just flowed past me like dirty water in the sewer beneath our city, only to eventually seep into my veins and my subconscious. These encounters are very painful that’s probably crystal clear to you. After all, see for yourself by listening to the samples.
This is music for all the outcasts, the damned, for everyone who carries endless sorrow within them. I have to be in the right mood for recordings like this. Preferably in the evening, when it’s getting dark and it’s raining outside. Suddenly, for some reason unknown to me, I have to go outside. At first, I just wander the streets, losing myself in the shadows, only to always end up among the old sandstone tombstones. In the corner of the cemetery stands a mausoleum said to contain an entrance to the underworld. When I listen to "The Dissolution of Consciousness", my mind is torn to shreds, a chill runs down my spine, and I imagine myself pulling back a heavy stone slab, pushing aside a moldy coffin, and stepping down into an endless abyss of utter darkness. The songs build to a crescendo, my heart stops, and I revel in the raw, cold, and crystal-clear sound. I ponder the cover art, walking through the darkness as rats dance around me on sharp shards of glass. I inhale the stench of decay and memories, conversing with the undead. Heavy, massive riffs dig into my skin, cutting me, breaking the bones in my body. I die and am reborn, growing stronger each time. I converse with the undead and revel in the frost and chill that envelop me as I listen, like the sturdy webs of death. FUNELORE have become my guide to the afterlife for a long time to come, and I already know that I will gladly and often return to their work. This new release convinced me so much that I decided to add it to my personal collection. I can definitely recommend it to you. It has everything necessary for rituals of the afterlife. Here, underground, in the cold and impenetrable darkness, only the strongest survive. You must descend several floors down, down moldy stairs. You will step over the rotting corpses of your predecessors. Funeral doom death metal that will make you dissolve into utter darkness, cold, and despair! You will crumble to dust!
tracklist:
1. Tides in Agony
2. The Dissolution of Consciousness
band:
A.E. - Bass, Vocals
M.B. - Guitars, Synthesizers, Drum programming
