Rozhovor s black death metalovou skupinou z Milwaukee - RELIC.
Odpovídal Kevin Forsythe, děkujeme!
Recenze/review - RELIC - Crown of Flies (2026):
Ave RELIC! Zdravím do podzemí, do Milwaukee. Jak se u vás máte? Musím ti dopředu říct jednu věc. Když mi přišel od tebe email s tím, že zakládáte novou kapelu, měl jsem zrovna asi dva týdny zlomenou nohu. Bolelo to jako čert, pálila mě kost a byl jsem pěkně naštvaný. Potřeboval jsem nějak dostat vztek ze své hlavy. Pustil jsem si vaši novinku „Crown of Flies“ do sluchátek, díval se do stropu a za chvilku jsem měl co dělat, abych nemlátil pěstí do stěny! To je skvělá nahrávka, ďábelská, divoká, jedná se přesně o druh death metalu, který koluje i v mých žilách. Jak jste se dali dohromady? Proveď nás prosím historií RELIC.
Kevin Forsythe: V Milwaukee se nám daří dobře! Je mi líto, že máš zlomenou nohu, zní to hrozně. Doufám, že se brzy uzdravíš a nebudeš mít žádné komplikace. Alex, Jeff a já spolu hrajeme v kapelách už skoro 15 let, takže jsme dlouholetí přátelé. Asi před rokem jsme chtěli udělat kapelu zaměřenou spíše na death metal. Něco spíše inspirovaného death metalem ze Středozápadu v polovině 90. let. Chtěl jsem se vrátit ke kořenům. Nahráli jsme pár nápadů a za krátkou dobu jsme vymysleli pár písní. Líbil se nám směr, takže jsme na něm dále stavěli.
„Crown of Flies“ je opravdu dílo ze samotného pekla. Vy máte každý, jako muzikant, za sebou spoustu skvělých alb, jste veteráni scény. Každý jste ale také osobnost. Jak novinka vznikala? Kdo měl poslední slovo? Nehádali jste se třeba? Zajímá mě samotný proces vzniku nových skladeb…
KF: My vlastně píšeme jako kapela. Když vymýšlíme nápady na riffy nebo aranžmá, může to být kdokoli. Máme dva různé způsoby, jak písně dávat dohromady. Vinny nebo já vymyslíme jeden nebo dva riffy mimo zkoušku a přineseme je kapele, abychom zjistili, jestli se někomu líbí. Pokud ano, tak píseň dokončíme jako kapela, každý bude mít nápady a podněty. Druhý způsob je improvizace během rozcvičky. Já vymýšlím své nejlepší věci z hlavy, jen tak mimochodem. Alex bude hrát na bicí a bude hrát, cokoli vás napadne, a nějak se do toho pustíme. Pokud se to bude zdát jako solidní základ, píseň dokončíme znovu jako kapela s podněty od všech.
O zvuku to bylo vždycky a vy jste přišli s death metalem, který má takovou tu starou, surovou energii. Ze skladeb je cítit velký tlak, ale také vše působí živočišně, zvířecky. Připomíná mi to spoustu nahrávek z devadesátých let (jasně, DEICIDE, ANGELCORPSE). Bylo to účelem? Jak a kde jste nahrávali, jak jste chtěli znít a kdo je podepsán pod masteringem a mixem?
KF: Ano, přesně to byl náš cíl. Začal jsem hrát v kapelách na začátku 90. let a chtěl jsem do hudby vrátit zvuk death metalu z 90. let na Středozápadě. Bicí nahráváme naživo jako kapela, ale ostatní nástroje jsou izolované, aby nepronikaly do bicích stop. Jakmile máme bicí hotové, jdu do toho a nahraju kytary. Pak Jeff přidá vokály přes hudbu, která je z 90 % hotová. Někdy máme nápad přidat part do písně nebo part vyjmout až po dokončení vokálů, takže je to skupinová práce. Co se týče mixu, tentokrát jsme chtěli být hlasití a posluchače trochu umlčet. Nešlo mi tolik o to, aby bylo všechno dokonale vyvážené nebo aby bylo perfektně slyšet každou notu. Chtěli jsme, aby se posluchač cítil, jako by ho právě někdo umlčel, haha.
Říká se, že obal prodává. Na „Crown of Flies“ je motiv, který mě opravdu zaujal. Je na něm postava s roztříštěnou hlavou, s krvavými cáry místo obličeje. Je to hodně zajímavá práce a myslím si, že se perfektně hodí k vaší hudbě. Kdo je autorem? Jak přesně souvisí s vaší hudbou?
KF: Jeff měl nápad s korunou nasáklou krví, která by byla držena jako obětina. Autorem je umělec Sant V. Schreiber (Instagram: sannosferatu), se kterým jsme v minulosti spolupracovali. Dali jsme mu obecný nápad a on s ním pracoval. Jeho detaily a barevné koncepty jsou to, co mě zaujalo. S výsledky jsme byli velmi spokojeni. Co se týče toho, jak to souvisí s hudbou, myslím, že jeho styl se s naším zvukem velmi dobře mísí. Je špinavý a ponurý, ale zároveň detailní a bohatý na atmosféru.
Vždycky, když slyším nějakou novou nahrávku, tak se snažím soustředit i na texty. O čem jsou ty na „„Crown of Flies“? Kdo je jejich autorem, kde pro ně bral inspiraci? Byly to knihy, život? Nebo filmy?
KF: Jeff píše téměř všechny texty a vymýšlí textové koncepty. Někteří z nás přijdou s nápady na texty a pošlou mu je, ale nakonec má Jeff konečné slovo o tom, co vytvoří. Budeme jako kapela čas od času pracovat na tom, abychom texty spojili s hudbou. Inspirací může být cokoli z filmů nebo obecně ze skutečného života.
Mě se na vaší hudbě hrozně líbí taková ta pradávná surovost, tlak. Pokaždé, když zapnu play, tak mám pocit, že mě album smete z povrchu zemského. Každý ale nějak začínal, ta cesta byla určitě složitá a náročná. Kdo byl kdysi dávno tvým vzorem? Jak si s hudbou vůbec začínal ty? Jakou kapelu si viděl jako první naživo? A kdy jsi stál poprvé na pódiu?
KF: Jsem o něco starší než ostatní kluci (jeden z důvodů, proč se k nám jméno Relic tak dobře hodí haha) a miluji rock/metal 80. let. Na tom jsem vyrůstal a pořád jsem ho sledoval na MTV. To mě vedlo k objevení kapel jako Metallica. To mi otevřelo dveře k thrash scéně v oblasti Sanfranciského zálivu. Byl jsem touto scénou stoprocentně uchvácen a miloval jsem všechno, co z ní vzešlo. Krátce poté, co se rozběhla raná death metalová scéna a všechny thrash kapely přešly z ladění z Eb nebo D, kolem roku 1990 všichni klesli na C nebo B. Byla to skvělá doba být uprostřed dění a být svědkem proměny death metalu. První metalová kapela, kterou jsem viděl naživo, byla Metallica. Ohromilo mě, kolik dalších fanoušků death metalu bylo v publiku. Opravdu jsem neznal nikoho jiného, komu by se to líbilo, a myslel jsem si, že jsem na to sám. Když jsem všude viděl trička Obituary, Grave a Morbid Angel, byl jsem si jistý, že je tu spousta lidí, se kterými si můžu popovídat a zjistit, jaké kapely existují. Chtěl jsem být součástí death metalové scény, pro mě to bylo něco nového a vzrušujícího. První oficiální koncert jsem měl na střední škole. Založil jsem kapelu s pár kamarády ze školy a většinou jsme hráli pro kamarády v naší zkušebně. Znali jsme i další kapely z okolí a všichni jsme dali hlavy dohromady, abychom udělali show. Byla to velmi vzrušující doba, některé kapely měly členy, kteří později dokázali skvělé věci. Byla to skvělá doba!
Před lety jsem psal recenzi i na vaši smečku EMBLAZONED. Není to ale jediná kapela, o které je z Milwaukee a Wisconsinu poslední roky slyšet. Nevím, jak to vnímáš ty, ale mě poslední dobou přijde, že to u vás, co se týká extrémního metalu, opravdu žije. Jak vnímáš vaši scénu, kapely, promotéry, labely? Kam bys mě pozval na koncert? Mám rád menší kluby s dobrým pivem, zvukem a hezkými holkami😊)…
KF: Metalová scéna v oblasti Milwaukee zažila v průběhu let své vzestupy i pády. Momentálně tu máme spoustu skvělých kapel. Pořádáme spoustu skvělých undergroundových nebo DIY koncertů. Ve městě teď máme pár klubů, které tohle podporují, takže máme velké štěstí, že nám to tak funguje. Rád hraji v menších barech a klubech, protože energie v menším prostoru je podmanivější. Velké koncerty s velkým množstvím lidí jsou taky skvělé, ale v menším publiku se s nimi spřátelíte. To je to, co mě na živém hraní baví nejvíc, je setkávání s ostatními a navazování přátelství. Můžete mít úplně jinou výchovu, práci/profese, ekonomické nebo politické přesvědčení nebo cokoli jiného, co lidi rozděluje. Ale když přijdete na koncert, máme všichni jednu věc společnou, která nás spojuje. Hudbu a to je to, co mě drží nad vodou.
Kapely, které stojí za to si poslechnout:
Decrescent - decrescent.bandcamp.com
Pigs Blood - pigsblood.bandcamp.com
Cryptual - cryptualdeath.bandcamp.com
Force - forcemilwaukee.bandcamp.com
Yotuma - yotuma.bandcamp.com
To The Dogs - tothedogs.bandcamp.com
Micawber - micawberofficial.bandcamp.com
Morta Skuld - facebook.com/MortaSkuld
Když jsem před deseti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?
KF: Rozhodně nejsem žádný pařmen! Ty časy jsou dávno pryč haha. Pořád rád vyrazím ven, létam po městě a chodím na koncerty, abych si povídal s lidmi. Většina propagačních akcí kapel teď probíhá přes internet a já se s tím taky snažím dělat, co můžu, ale rád si s lidmi povídám. Pokud s námi spolupracuje nějaký label nebo PR technik, je to skvělé, ale stejně se tam budu chtít promovat osobně. Pokud někdo hraje poblíž a já se můžu na koncert dostat, půjdu ho podpořit. Je důležité podpořit nejen kapelu, ale i promotéra, který koncert zajistil, a místo konání.
Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako RELIC ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?
KF: Máte pravdu, je toho tolik a tolik možností, že je těžké se odlišit. Streamovací platformy dostávají denně tisíce písní k hostování, takže pro kapelu je velmi těžké se odlišit. Myslím, že proto se tolik kapel nyní zaměřuje na vizuální živá vystoupení, podobně jako to dělali KISS v 70. letech. Nejlepší způsob (podle mého názoru), jak se prosadit, je odehrát co nejvíce koncertů. Pokud nemůžete hrát koncerty, musíte za nimi jít, promluvit si s lidmi a dát jim vědět, že vaše kapela existuje a stojí za to si ji poslechnout. Dnes už nemůžete být v kapele a nemít k dispozici streamování, ale já pořád nahrávám CD a beru je na koncerty, abych je propagoval a mluvil s ostatními.
S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?
KF: Death metal je pro mě únikem ze světa a každodenního života. Jsou to dobří přátelé a lidé, které znám roky, kteří se spolu baví. Je to můj cíl, když chci napsat nějaké riffy nebo si poslechnout něco, co má trochu říz. Mám velké štěstí, že jsem mohl vidět scénu od počátků až po to, jaká je dnes. Můj přínos k ní může být malý nebo ne takový jako u ostatních kolem mě, ale mohl jsem být její součástí. Jsem za to vděčný a za to, že to po všech těch letech stále můžu dělat! Nejsem nejlepší hudebník ve městě, ale o to nejde. Jde o to, abyste něco opravdu měli rádi a chtěli být toho součástí, a pokud najdete pár lidí, kteří cítí totéž, je to úžasné! O to jde.
Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají RELIC v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě? Pokud máš nějaký vzkaz pro fanoušky, labely, promotéry, tak zde je prostor…
KF: Dáváme dohromady další písničky. Některé jsme ještě nenahráli a daří se nám velmi dobře. Na toto léto máme domluvené živé koncerty a po zbytek roku plánujeme hrát co nejčastěji. Pokud by se ozval někdo další, kdo by s námi chtěl spolupracovat, bylo by to skvělé, ale mně nevadí dělat tohle ve vlastním stylu! Doufáme, že v roce 2027 vyjde celé album, takže se na to těšte!
Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Crown of Flies“ zase narvat do hlavy!
KF: Úžasný chlape! Děkujeme za rozhovor a tvoje pokračující podpora pro nás hodně znamená. Hodně štěstí!
Recenze/review - RELIC - Crown of Flies (2026):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
