DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 25. května 2026

Home » , , , , » Recenze/review - EXORCIZPHOBIA - Neurosis Unbound (2026)

Recenze/review - EXORCIZPHOBIA - Neurosis Unbound (2026)


EXORCIZPHOBIA - Neurosis Unbound
CD 2026, Doomentia Records / DTD Records (Japan)

for english please scroll down

Nové album českých thrasherů mi přišlo na recenzi přesně v den, kdy jsem si zlomil nohu. Než jsem dostal sádru a vyřešil si tuhle záležitost, tak uběhl nějaký čas. Najednou jsem seděl a nevěděl, co dělat. Rval jsem si do hlavy staré nahrávky veteránů a přemýšlel, jak se k novince postavit. Nakonec jsem to nechal být. Vracel jsem se k albu jenom ve chvílích, kdy jsem na něj měl náladu. A nutno rovnou dodat, že nahrávka postupně rostla, dostávala se mi do krve i do morku kostí. Jsem starý thrashový pes, který zažil ty nejlepší roky, kdy světu vládly kapely jako VOIVOD, SACRED REICH, SUICIDAL TENDENCIS.

Těmi se pánové volně inspirovali. V některých momentech je těch styčných bodů spousta, v jiných si jdou EXORCIZPHOBIA vlastní cestou. Výsledkem je album, které je staré i moderní zároveň. Chvilku to trvalo, ale musím říct, že na mě novinka funguje. Má parádní ostrý i dobře čitelný zvuk (Amak Golden - recording, mixing, mastering), stylový obal od bubeníka VOIVOD (Michel „Away“ Langevin), ale hlavně spoustu zajímavých momentů, které vylezly postupně na povrch. 


Mísí se tu klasické thrashové prvky, hardcore, ale třeba i art rock a punk. Co jsem tak zaslechl, tak některým fanouškům to příliš nevoní, ale mě vždycky bavily kapely, které se snaží být jiné, odlišné, které experimentují a zároveň nezapomínají na to, že se skladby musí dát dobře poslouchat. EXORCIZPHOBIA sice kdysi naskočili na novou thrash metalovou vlnu, nepopírají svoje kořeny, ale snaží se hledat i další zákoutí. Mnohá již byla dávno objevena, ale nutno rovnou dodat, že přijít v dnešní době s něčím úplně novým, úplně zase tak nejde. V závěru je to vlastně jednoduché. Vždycky jsem volil spíše fanouškovský přístup k hudbě. Seděl jsem se zlomenou nohou, kýval se spokojeně o berlích do rytmu a představoval si planety, které bych mohl spolu s kapelou navštívit. Novinka má spoustu zajímavých momentů, jedovatý vokál, divoké bicí, ale také hravost a radost z hudby samotné. Album "Neurosis Unbound" vyšlo 13. dubna a dal jsem mu čas na vstřebání. A moc dobře jsem udělal. Sádru ze zlomené nohy mi sundali, berle jsem odhodil, ale tuhle nahrávku poslouchám stále dál. Tak nějak podvědomě, pomalu a postupně došlo mezi mnou a kapelou ke vzájemnému přenosu emocí. Pro mě osobně velmi důležitá věc, stejně jako třeba to, že mě baví novinku poslouchat a rád se k ní vracím. Už teď jsem zvědavý, jak budou znít nové songy naživo, protože si myslím, že řežou přesně do živého, do samé podstaty meziplanetární existence. Jsou propracované, pánové u jejich psaní přemýšleli a já nemohu jinak, než vám je doporučit. Dívám se zrovna na nebe poseté hvězdami. Ukrývá se někde život nebo jsme zbyli sami na bolest? Netuším, jsem si ale jistý s tím, že se k této nahrávce budu rád a často vracet. Propracované, emotivní, thrash metalové album, které se vám dostane do podvědomí! 


Asphyx says:

The new album by these Czech thrashers arrived for review on the very day I broke my leg. It took some time before I got a cast and sorted everything out. Suddenly, I was sitting there, not knowing what to do. I kept cramming old recordings by veteran bands into my head and wondering how to approach this new release. In the end, I just let it go. I only returned to the album when I was in the mood for it. And I have to say right away that the record gradually grew on me, getting under my skin and into my very bones. I’m an old thrash dog who lived through the golden years when bands like VOIVOD, SACRED REICH, and SUICIDAL TENDENCIES ruled the world.

The guys were loosely inspired by them. In some moments, there are plenty of common points; in others, EXORCIZPHOBIA goes their own way. The result is an album that is both old and modern at the same time. It took a while, but I have to say that this new release works for me. It has a fantastic, sharp, and clear sound (Amak Golden – recording, mixing, mastering), stylish artwork by VOIVOD’s drummer (Michel “Away” Langevin), but most importantly, plenty of interesting moments that gradually came to the surface. 


The music blends classic thrash elements with hardcore, as well as art rock and punk. From what I’ve heard, some fans aren’t too keen on it, but I’ve always enjoyed bands that try to be different, that experiment while still keeping in mind that the songs need to be enjoyable to listen to. EXORCIZPHOBIA may have jumped on the new thrash metal wave back in the day, and while they don’t deny their roots, they’re also trying to explore other avenues. Many have already been discovered long ago, but it’s worth noting right away that coming up with something completely new these days isn’t really possible. In the end, it’s actually simple. I’ve always taken a fan’s approach to music. I sat there with a broken leg, swaying contentedly on crutches to the beat and imagining the planets I could visit alongside the band. The new album has plenty of interesting moments biting vocals, wild drums but also a sense of playfulness and joy in the music itself. The album "Neurosis Unbound" was released on April 13, and I gave it time to sink in. And I did the right thing. They took the cast off my broken leg, I tossed aside my crutches, but I keep listening to this album over and over. Somehow, subconsciously, slowly and gradually, a mutual exchange of emotions took place between me and the band. This is something very important to me personally, just as much as the fact that I enjoy listening to the new album and love coming back to it. I’m already curious to hear how the new songs will sound live, because I think they cut right to the heart of the matter, to the very essence of interplanetary existence. They’re well-crafted; the guys really put thought into writing them, and I can’t help but recommend them to you. I’m looking up at a sky studded with stars right now. Is there life hidden somewhere, or are we left alone with our pain? I have no idea, but I’m certain I’ll be happy to return to this album often. A sophisticated, emotional thrash metal album that will seep into your subconscious!


about EXORCIZPHOBIA on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - EXORCIZPHOBIA - Digitotality (2020)

Share this games :

TWITTER