DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemheavy metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemheavy metal. Zobrazit všechny příspěvky

středa 24. července 2024

Recenze/review - BLASFEME - Black Legion (2024)


BLASFEME - Black Legion
CD 2024, Wulfhere Productions

for english please scroll down

Už zase hoří hranice. Prokletý naříká a dav se dostává do krvelačného stavu. Na povrch vylézají ty nejtemnější lidské pudy. Sedím ve starém archívu a čtu si o příbězích plných nenávisti. Poslouchám u toho nové album britských tmářů BLASFEME a jsem mimo svoji mysl. Jakoby se mi hudba dostala do podvědomí. Stala se mojí součástí, mým vlastním svědomím. Bál jsem se pochodujícího davu, děsivých zpráv v televizi, lekal jsem se stínů. Byl jsem prokletým, na kterého čekala hranice. Stačí ji jenom zapálit.

Black metal je náročný styl v tom, že musí být uvěřitelný, zahraný s nadšením a syrovostí. Tohle se podle mě nedá naučit, to musíte mít v sobě, musíte hrát srdcem. A to Britové umí na výbornou. Novinka je hodně neklidnou, naléhavou deskou. Potkáte na ní klasický, černou krví nasáklý metal, i tradiční heavy metalové prvky. Ohně znovu hoří!


Jedná se o hodně syrové, chladné a divoké album. Pánové na novince odkazují na kapely jako GORGOROTH, SATYRICON, NEGATIVE PLANE, CELTIC FROST. Jsem při poslechu opravdu v hlubokém podzemí, zavřený v temné kobce. Čekám na smrt, mučený a ponížený. Přesto jsem neodvolal. Boha jsem nikdy neviděl, ale Satan číhá za každým rohem. Zvuk, obal, celkovou produkci, vše považuji za povedené. Mohu se tak naplno soustředit na atmosféru, která je pro mě asi největší devízou téhle desky. A potom také to, že je nahrávka, i když svým způsobem neklidná, je také velmi návyková, ďábelská. Je ukována z té nejkvalitnější železné rudy. Jsem už starý pes (a píšu to v recenzích poměrně často, abyste věděli, že jsem na podobné muzice vyrůstal, že je mojí součástí) a stále se rád nechávám unášet na krvavých vlnách řeky smrti. Mám rád muziku, která ve mě dokáže probudit nějaké emoce, která rozjitří mojí fantazii. A tohle všechno umí BLASFEME na výbornou. Jsme jedné krve, já i kapela. Jasně, že pánové neobjevují nic nového, ani převratného, ale nové album "Black Legion" není jenom obyčejným řemeslem. Naopak, ve skladbách naleznete velké množství zajímavých a neotřelých momentů. Pro mě je potom asi nejdůležitější, že mě baví desku poslouchat a rád se k ní vracím. Pokaždé, když sedím ve starém archívu a čtu si o příbězích plných nenávisti, o Elizabeth Báthory, o jejím manželovi, o mučení a strachu. Už zase hoří hranice. Prokletý naříká a dav se dostává do krvelačného stavu. Na povrch vylézají ty nejtemnější lidské pudy. Chladný black metal, plný temných syrových myšlenek! Mučení nevinných duší!


Asphyx says:

The border's on fire again. The damned are wailing and the crowd is getting bloody. The darkest human instincts are coming to the surface. I'm sitting in an old archive reading about stories of hate. I'm listening to the new album by British darkies BLASFEME and I'm out of my mind. It's as if the music has entered my subconscious. It's become part of me, my own conscience. I was scared of the marching crowd, the scary news on TV, I was scared of the shadows. I was the cursed one, the one with a limit waiting for me. All I had to do was light it.

Black metal is a challenging style in that it has to be believable, played with passion and rawness. I don't think you can teach that, you have to have that in you, you have to play with your heart. And that's what the Brits are good at. The new album is a very restless, urgent record. You can find classic, black blood soaked metal and traditional heavy metal elements. The fires are burning again!


This is a very raw, cold and wild album. The gentlemen on the new album refer to bands like GORGOROTH, SATYRICON, NEGATIVE PLANE, CELTIC FROST. I'm really in a deep underground, locked in a dark dungeon while listening to it. I'm waiting to die, tortured and humiliated. Yet I have not recanted. I've never seen God, but Satan lurks around every corner. The sound, the cover, the overall production, I think it's all good. I can concentrate on the atmosphere, which for me is probably the greatest asset of this record. And then also the fact that the record, while restless in its own way, is also very addictive, diabolical. It's forged from the finest iron ore. I'm an old dog now (and I write this quite often in reviews, so you know that I grew up on music like this, that it's a part of me) and I still like to let myself drift on the bloody waves of the river of death. I like music that can awaken some emotion in me, that can stir my imagination. And BLASFEME can do all this perfectly. We are of one blood, me and the band. Of course, the gentlemen are not discovering anything new or revolutionary, but the new album "Black Legion" is not just an ordinary craft. On the contrary, in the songs you will find a lot of interesting and novel moments. For me, then, probably the most important thing is that I enjoy listening to the album and I like coming back to it. Every time I sit in an old archive and read about stories full of hate, about Elizabeth Bathory, about her husband, about torture and fear. The border is burning again. The damned are wailing, and the crowd is getting bloody. The darkest human instincts are coming to the surface. Cold black metal, full of dark, raw thoughts! The torture of innocent souls!


tracklist:
01. Purified by the High Flames of Hell
02. Wolves of Karpathia
03. Čachtice 1611
04. Ritualistic Exsanguination
05. Czernobog
06. Black Legion
07. Bound by the Blood Upon Our Swords

Line-up:
Dialgar - Bass
Moord - Guitar/Vocals
Striga Hell – Drums
Parusight – Guitar/Vocals

sobota 6. července 2024

Recenze/review - FLAMEKEEPER - Flamekeeper (2024)


FLAMEKEEPER - Flamekeeper
CD 2024, Invictus Productions

for english please scroll down

Nemůžeš se nadechnout, padáš po zádech do hlubiny. Tak takové to je, říkáš si, taková je smrt. Žádný poslední soud, ani divocí démoni. Jenom temnota a chlad. Díváš se do tmy a najednou prořízne těžký vzduch první riff. Objeví se oheň, který postupně roste, živí se bolestí a utrpením. Najednou stojíš očištěn a znovuzrozený. Ano, hudba švédských FLAMENKEEPER na mě má velmi zajímavý účinek. Jako bych ji měl zakódovanou hluboko v genech. 

Není divu, s heavy metalem a jeho odrůdami jsem kdysi v mládí začínal. Možná právě proto přistupuji ke každé nové nahrávce opatrně. Tentokrát jsem si otevřel pivo, zhasl všechna světla a postupně přidával hlasitost. Po několika skladbách jsem se začal usmívat. To je ono! Přesně takové album jsem potřeboval. Je majestátní, velmi dobře složené a obsahuje v sobě takovou tu těžko vysvětlitelnou příměs, která se nedá naučit. Metal je zde ukován z té nejlepší oceli. Berte a nebo nechte být. 


Hlavním a jediným členem kapely je Marco Salluzzo, všem dobře známý muzikant z italských black death metalových DEMONANCY. Je podepsán pod veškerou hudbou. Přiznám se vám rovnou, podle mě se jedná o stylově vybroušený drahokam. Zvuk, obal, ale hlavně samotné skladby jsou doslova návykové. Jen si tak jezdit autem, nejlépe při západu slunce. Postupně přidávat hlasitost i rychlost. Nic neřešit, užívat si hudbu samotnou. Kolik takových chvil jste poslední dobou zažili? Jsem už starý pes, který zvedne hlavu pouze v případě, když ho nějaké album doopravdy baví. Na nové desce "Flamekeeper" naleznete potřebný patos, vznešenost, heavy metalový postoj bojovníků. Osobně se mi hrozně líbí, že skladby působí velmi uvěřitelně, opravdově. Žádné zbytečnosti, ale na kost ohlodané melodie, které se vám postupně usadí až v morku kostí. V některých momentech si zavzpomínáme na to nejlepší, co kdysi nahráli třeba takoví MANOWAR, DIO. Marco na tyhle legendy odkazuje, ale dělá to po svém. Celým albem se tak vznáší nejen melancholický náboj, ale samozřejmě i nostalgie. Tady se skládá pocta hudbě jako takové. Marco má velký dar a talent na to, složit chytlavé motivy. A tak mi zase sedmnáct a znovu křičím do tmy. Všechen ten vztek, frustrace, ale i láska k metalu jako takovému, musí ven. Jsem překvapený, nadšený a novou desku doporučuji všem na potkání. Hele, kámo, tak se mi ti dostala do rukou kapela, ze které se zblázníš. Pamatuješ, jak jsme jako mladí sedávali dlouhé hodiny před reproduktory a diskutovali o metalu? Tak přesně do téhle doby FLAMENKEEPER patří. Kurva brácho, tohle je taková krása! Nemůžu se nadechnout, padám po zádech do hlubiny. Tak takové to je, říkám si, taková je smrt. Žádný poslední soud, ani divocí démoni. Jenom temnota a chlad. A tohle album! Heavy metal, ukovaný z té nejkvalitnější oceli! Cesta je cílem!


Asphyx says:

You can't breathe, you fall on your back into the depths. That's what it's like, you tell yourself, that's what death is like. No last judgment, no wild demons. Just darkness and cold. You stare into the darkness and suddenly the first riff cuts through the heavy air. A fire appears, growing gradually, feeding on pain and suffering. Suddenly you stand purified and reborn. Yes, the music of Swedish FLAMENKEEPER has a very interesting effect on me. It's like it's encoded deep in my genes. 

No wonder, I started with heavy metal and its varieties when I was young. Maybe that's why I approach every new record with caution. This time I opened my beer, turned off all the lights and gradually turned up the volume. After a few songs, I started to smile. This is it! Just the album I needed. It's majestic, very well composed, and has that hard to explain admixture that can't be taught. The metal here is forged from the finest steel. Take it or leave it. 


The main and only member of the band is Marco Salluzzo, well known musician from Italian black death metal DEMONANCY. He is signed to all the music. I'll admit it straight up, in my opinion this is a stylistically polished gem. The sound, the cover art, but most importantly the songs themselves are literally addictive. Just take a car ride, preferably at sunset. Gradually increase the volume and speed. Don't worry about anything, just enjoy the music itself. How many of those moments have you had lately? I'm an old dog who only lifts his head when he really enjoys an album. On the new album "Flamekeeper" you will find the necessary pathos, nobility, heavy metal warrior attitude. Personally, I really like the fact that the songs feel very believable, real. No uselessness, but bone-biting melodies that gradually settle in your bones. In some moments we remember the best of what MANOWAR, DIO, for example, used to record. Marco refers to these legends, but he does it in his own way. Thus, not only a melancholic charge floats through the whole album, but of course also nostalgia. Here is a tribute to music itself. Marco has a great gift and talent for composing catchy themes. And so I'm seventeen again and I'm screaming into the darkness. All the anger, frustration, but also the love of metal itself, has to come out. I'm surprised, thrilled and I recommend the new album to everyone I meet. Hey, dude, I got my hands on a band that's gonna drive you crazy. Remember when we were young and we used to sit in front of the speakers for hours and discuss metal? That's exactly when FLAMENKEEPER belongs. Fuck, bro, this is so beautiful! I can't breathe, I'm falling on my back into the deep. That's what it's like, I think, that's what death is like. No last judgement, no wild demons. Just darkness and cold. And this album! Heavy metal, forged from the finest steel! The journey is the destination!


tracklist:
1. New Wild World 03:59
2. Flamekeeper 03:11
3. The Golden Spark 02:57
4. Raise the Banner 03:10
5. Stray Yet Still Free 03:38
6. Us and Them (The Song of the Voiceless) 03:26
7. Death, You'll Tremble to Take Me 03:22
8. As One with Light 03:16
9. The Roads of Rome

úterý 2. července 2024

Recenze/review - THE LURKING CORPSES - Lurking After Midnight (2024)


THE LURKING CORPSES - Lurking After Midnight
CD, LP 2024, Hells Headbangers

for english please scroll down

Nikdy mi to nepřišlo divné. Bral jsem to jako samozřejmost. Chodím kolem hřbitova každý den ráno. Je příliš brzy na to, aby již mrtví spali a tak občas zažívám věci, které běžným smrtelníkům nevysvětlíte. Když mám trošku času, zajdu do márnice a nechám si doporučit nějakou dobrou muziku. Co jste poslouchali dnes v noci, ptám se krásné zombie s nožem zabodnutým v hlavě. Odpoví bez přemýšlení a z jejich kdysi tak plných rtů vylezou červi. THE LURKING CORPSES a jejich letošní nové album je zde.

Dojdu do práce a v továrně potkám duše zemřelých. Pustím play a najednou jsem ve starém letním kině, ve kterém se poslední roky ztrácely mladé dívky. Přidávám hlasitost a užívám si hororovou atmosféru. O tom, že existuje ještě jeden zrcadlový svět, ví každý posluchač heavy metalu, rocku, punku, thrashe i gotiky. Američané tohle všechno vzali, smíchali s čerstvou krví a podávají na dřevěném víku od rakve. Od začátku mohu říct jen jediné. Neskutečně se bavím, tančím mezi hroby a užívám si prach předků, který mi létá do tváře. 

 

Čtu zrovna další knížku od Stephena Kinga a tak mi nějak všechno sedlo krásně dohromady. Příběh i hudba, která je volně inspirovaná kapelami jako MISFITS, SAMHAIN, DANZING i RAMONES. Jakoby mě kapela přenesla po časové ose zpět na konec osmdesátých let minulého století. Tuny popcornu a filmy, které děsily moji tehdejší dívku natolik, že na mě byla hodnější. Byly to krásné časy mládí a melodií, které si pamatuji dodnes. Jasně, ty vole, je v tom obrovský kus nostalgie, ale komu to vadí? Mě rozhodně ne. Mám rock v téhle podobě rád celý svůj život. Baví mě jednotlivé motivy, vokál, zvuk, s chutí se znovu a znovu dívám na obal. Je sice fakt, že v devadesáti procentech svého času poslouchám zcela něco jiného, ostřejšího, ale když je pátek a v továrně dokončíme svoji práci, tak potřebuji vypnout svůj mozek. Lidé dávno poslouchají umělou muziku u tik toku, ale to já nedokážu. "Lurking After Midnight" poslouchám předtím, než zajdu večer do hospody (ano, jsem starý a ještě pořád piju pivo) i když se potom vrátím domů. Usínám při tomto albu a zdají se mi potom děsivé krásné sny. Procházím se v nich v katakombách, potkávám všechny zrůdy, které jsem měl ve filmech tolik rád. Pokecáme, dáme další pivo a já se zase jednou usmívám. Skladby v sobě mají drive, rock´n´rollové koule, punkovou neurvalost i majestátnost metalu. Vždycky jsme měl rád holky, co v sobě měly temnotu. Co byly zajímavé a byla s nimi legrace. S hudbou to mám nastavené úplně stejně. Občas mě štve, jak je dnešní svět povrchní. A tak jsou pro mě podobné nahrávky ujištěním, že někde je ještě všechno v pořádku. Heavy metal punk, u kterého budete tančit mezi hroby! Děsivé ozvěny z onoho světa! 


Asphyx says:

I never found it strange. I took it for granted. I walk by the cemetery every morning. It's too early for the dead to be asleep, so sometimes I experience things you can't explain to mere mortals. When I have a little time, I go to the morgue and get some good music recommended. What were you listening to tonight, I ask the beautiful zombie with the knife stuck in her head. They answer without thinking and worms come out of their once so full lips. THE LURKING CORPSES and their new album this year is here.

I get to work and meet the souls of the dead in the factory. I put on the play and suddenly I'm in an old summer cinema where young girls have been disappearing for the last few years. I turn up the volume and enjoy the horror atmosphere. Every listener of heavy metal, rock, punk, thrash and gothic knows that there is another mirror world. The Americans have taken all that, mixed it with fresh blood and served it up on a wooden coffin lid. From the beginning, I can only say one thing. I'm having an incredible time, dancing among the graves and enjoying the ancestral dust flying in my face.


I'm reading another Stephen King book at the moment and somehow it all came together beautifully. The story and the music, which is loosely inspired by bands like MISFITS, SAMHAIN, DANZING and RAMONES. It's like the band transported me along a timeline back to the late 80s. Tons of popcorn and movies that scared my girlfriend at the time enough to be nicer to me. It was a beautiful time of youth and tunes that I still remember to this day. Sure, dude, there's a huge chunk of nostalgia in there, but who cares? I certainly don't. I've loved rock in this form my whole life. I enjoy the individual themes, the vocals, the sound, and I look at the cover art with relish time and time again. It's a fact that ninety percent of the time I listen to something completely different, edgier, but when it's Friday and we finish our work in the factory, I need to turn my brain off. People have been listening to artificial music at tic flow for a long time, but I can't do that. I listen to "Lurking After Midnight" before I go to the pub at night (yes, I'm old and still drink beer) and when I get home afterwards. I fall asleep to this album and have terrifying beautiful dreams afterwards. In them I walk in the catacombs, meeting all the monsters I loved so much in the movies. We chat, have another beer, and I smile once more. The songs have drive, rock 'n' roll balls, punk rawness and the majesty of metal. I've always liked girls with darkness in them. That were interesting and fun to be with. I feel the same way about music. Sometimes it annoys me how superficial the world is today. And so records like this are a reassurance to me that somewhere everything is still okay. Heavy metal punk that will make you dance among the graves! Eerie echoes from the other world!


tracklist:
1. Lurking After Midnight
2. Boglin Lips
3. Burned Alive
4. When You're Dead
5. Funeral Home
6. Black Dahlia
7. A Gruesome Find
8. Lost In Shadows
9. Murder Sweet Murder
10. Baby Hold On
11. Satan Is Real
12. This Night With You
13. The Begotten
14. Heartbreak
15. My Sweet Lenore


LINEUP
LORD VLADIMIR VON GHOUL - Keeper of the Seven Boglins
THE NAMELESS HORROR - Cellar Dwelling, Haunter of Bass(ments)
PHARAOH FORMALDEHYDE - Ravenous Riffing, Sickening Scales
RICHIE RETCH - Six-String Garotte, Lacerating Licks
UNCLE KREEPY - Dead Skin Bashing, Skullboogie Beats



středa 1. května 2024

Recenze/review - DARKTHRONE - It Beckons Us All....... (2024)


DARKTHRONE - It Beckons Us All.......
CD 2024, Peaceville Records

for english please scroll down

Těším se celý týden, až bude pátek. Až naruším stereotyp všedních dní. Obléknu se do džínové bundy a dám sbohem civilizaci. Lidé se na mě budou divně koukat, protože moje šedivé vlasy budou vlát do větru. Na zádech budu mít spoustu starých nášivek a ponesu v rukou kazeťák. Pokaždé dojdu až na hřbitov a otevřu si ve stínu stromů pivo. Leží tu mí kamarádi, se kterými jsme se kdysi toulali městem a poslouchali metal. Pokaždé jim řeknu, co je nového, pustím jim alba, jako je novinka od DARKTHRONE. Zavzpomínáme na staré dobré časy a domů odejdu dlouho po půlnoci. 

Zbigniew Bielak namaloval parádní stylový obal, Jack Control opatřil desku dobrým masteringem. Co se týká hudby samotné, tak ta je určena hlavně pro staré psy, jako jsem já a mě podobní. Dostanete jedovatý koktejl starodávného blacku, thrashe i heavy metalu. Zkrátka a dobře, přesně tohle jsem od kapely chtěl. Moje přání bylo opět vyslyšeno. 


Občas vedeme s nemrtvými o nových nahrávkách spory. V dnešní době se dostal metal už úplně někam jinam, než bylo původně zamýšleno. Muzikanti umí perfektně technicky hrát, produkce bývá umělá a fotky v lesklých časopisech hodnotí módní policie. Už dávno tomu nerozumím a ani nechci. Raději budu připadat ostatním starý a ošklivý. Hudba u mě vždycky bývala o srdci a DARKTRHONE to moc dobře vědí. Jejich nová deska je opět upřímná, zahraná s nadšením a pradávnou touhou ničit. Cítím z ní stále takový ten severský chlad, smrad z dlouho nevětraných katakomb. Mám to takhle rád, i když je dávno jasné, že pánové už nikdy nepřijdou s ničím novým. Komu to vadí? Naopak, buďme rádi, že ještě existují jistoty v dnešním podivném světě. Nové album se dá sundat (stejně jako cokoliv, co dnes vychází) několika ostrými slovy. Jenže mě novinka baví a rád se k ní vracím. Možná v tom je obrovský kus nostalgie a společný čas strávený u kazeťáku, ale to není zase tolik důležité. Už jsem dost starý na to, abych poslouchal jenom to, co se mi líbí. Když se tak stane, napíšu vždycky pár nesmělých slov. Hlavní je ale hudba, která se na "It Beckons Us All......." dle mého opět povedla. Představte si starou kobku a její chlad. Také cítíte mráz, co vám pomalu proniká do mozku? Pokud ano, tak se vám tahle deska bude také líbit. A teď už mi prosím dejte pokoj, ještě není pátek. Abych mohl narušit stereotyp všedních dní. Obléknout se do džínové bundy a dát sbohem civilizaci. Lidé na mě budou divně koukat, protože moje šedivé vlasy budou vlát do větru. Na zádech budu mít spoustu starých nášivek a ponesu v rukou kazeťák. Hádejte, co v něm bude hrát. Black heavy doom metalový obřad, u kterého budete mít v žilách kousky ledu! Metal ohlodaný až na kost!


Asphyx says:

I'm looking forward to Friday all week. To break the stereotype of everyday life. I'm gonna put on my denim jacket and say goodbye to civilization. People will look at me strangely as my grey hair blows in the wind. I'll wear a bunch of old patches on my back and carry a tape recorder in my hands. I'll walk to the cemetery every time and open a beer in the shade of the trees. There are friends of mine lying there, with whom we used to wander the city and listen to metal. Every time I tell them what's new, I play them albums like the new DARKTHRONE album. We reminisce about the good old days and I go home long after midnight. 

Zbigniew Bielak painted a great stylish cover, Jack Control provided the album with a good mastering. As for the music itself, it is mainly for old dogs like me and my kind. You get a toxic cocktail of old-timey black rock, thrash and heavy metal. In short, this is exactly what I wanted from the band. My wish has been granted once again. 


Sometimes we argue with the undead about new recordings. Nowadays, metal has gone far beyond what was originally intended. The musicians can play technically perfect, the production is often artificial and the photos in glossy magazines are judged by the fashion police. I don't understand it anymore and I don't want to. I'd rather appear old and ugly to others. Music for me has always been about heart and DARKTRHONE know that very well. Their new record is once again honest, played with passion and an ancient desire to destroy. I can still smell the Nordic chill, the stench of long unventilated catacombs. I like it that way, even though it's long been clear that the gentlemen will never come up with anything new again. Who cares? On the contrary, let's be glad there are still certainties in today's strange world. The new album can be pulled off (like anything coming out today) with a few sharp words. But I enjoy the new stuff and I like coming back to it. Maybe there's a huge piece of nostalgia and time spent with the tape recorder, but that's not so important. I'm old enough to only listen to what I like. When that happens, I always write a few coy words. But the main thing is the music, which, in my opinion, has done well again on "It Beckons Us All.......". Imagine an old dungeon and its coldness. Do you also feel the chill slowly penetrating your brain? If so, you'll like this record too. And now please leave me alone, it's not Friday yet. So I can break the stereotype of everyday life. Put on a denim jacket and say goodbye to civilization. People will look at me strangely because my grey hair will be blowing in the wind. I'll have a bunch of old patches on my back and I'll be carrying a tape recorder. Guess what's gonna be playing on it. A black heavy doom metal ceremony that'll put ice in your veins! Metal gnawed to the bone!


about DARKTHRONE on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - DARKTHRONE - Eternal Hails...... (2021)

Tracklist:
1. Howling Primitive Colonies
2. Eon 3
3. Black Dawn Affiliation
4. And In That Moment I Knew The Answer
5. The Bird People Of Nordland
6. The Heavy Hand
7. The Lone Pines Of The Lost Planet

band:
Fenriz - Drums, Vocals, Bass, Guitars (additional), Songwriting (tracks 5-7), Lyrics
Nocturno Culto - Vocals, Guitars, Bass, Songwriting (tracks 1-4)

úterý 9. dubna 2024

Recenze/review - COFFIN STORM - Arcana Rising (2024)


COFFIN STORM - Arcana Rising
CD 2024, Peaceville Records

for english please scroll down

Byl jsem celý den v lese. Potkal jsem jenom pár lidí. Vzduch byl studený a cesty ještě zmrzlé. Potřeboval jsem něco dobrého k pití, teplý oheň a nějakou hudbu, kterou bych mohl poslouchat, až si budu číst staré spisy. Otevírám lahev hořkého piva, dívám se na plameny a zapínám play. Chtělo by to kazetu, říkám si jako první, protože na tenhle nosič nové album norských COFFIN STORM patří. Najednou není rok 2024, ale přesunuli jsme se spolu s kapelou někam na konec osmdesátých let minulého století. 

To jsem byl mladý chlapec, který se s muzikou teprve seznamoval. Nebyl dnes všemocný internet a světu vládly skupiny jako CANDLEMASS, MERCYFUL FATE, CATHEDRAL, TROUBLE. A rohy samozřejmě začaly vystrkovat i extrémnější styly jako black a thrash metal. Nezbývá mi nic jiného, než vám ihned na začátku nové album "Arcana Rising" doporučit. Pokud jste staří, tradiční a klasičtí metalisté, budete určitě spokojeni jako já. 


Na rovinu vám říkám, že to nejsou jenom známá jména v bookletu (Apollyon (Aura Noir), Bestial Tormentor (Infernö), Fenriz (Darkthrone)), která pro mě udělala tuhle desku doslova návykovou. Nebo možná ano, protože se zde sešli muzikanti, kteří přesně vědí, co a jak chtějí hrát. Představuji si hospodu někde v Norsku, kde si pánové sedli u stolu a najednou jeden z nich říká, co kdybychom napsali hudbu, která nám koluje v žilách. Slovo dalo slovo a vy si můžete vychutnat velmi tradiční, skvěle zahranou muziku. Navíc, nelze jinak, než přirovnat k archivnímu vínu. Vše je ohlodané až na kost, kapela jde k samotným počátkům, krvavým kořenům metalu. A tihle gentlemani to dělají velmi dobře. Staroškolskému pocitu je podřízeno vše. Zvuk, obal, provedení. Bez toho by to ale nešlo. Navíc je přidána víra a srdce, věci, které nejde ničím jiným nahradit. Vždycky jsem na muzice nejvíc oceňoval uvěřitelnost, opravdovost, před dokonalostí. Jasně, že mi Fenrizův vokál v některých momentech trošku vadí, jenže to je právě ono, to je ta patina, ten přírodní úkaz. Hudba pro mě byla vždy o emocích, o tom, že s kapelou rozmlouvám. A nejen dnes, když jsem se vrátil z lesa, jsem si nové album opravdu vychutnal. Fanoušci sami poznají, pro koho je určeno. Pro staré psy, kteří už dávno nerozumí dnešnímu pokřivenému světu. Pro lidi, co sbírali svoje hudební zkušenosti v osmdesátých a devadesátých letech. Žádné pózy, žádné zbytečnosti, jenom metal, ukovaný z té nejkvalitnější oceli. Ano, přátelé, je v tom i obrovský kus nostalgie. Koneckonců, proč ne, máme na ní nárok. Když si to vezmu kolem a kolem, tak jsem od téhle desky příliš nečekal a nakonec se stala jednou z mých nejposlouchanějších za poslední dobu. Je totiž opravdová, reálná. Heavy doom metalové ozvěny ze starých časů! Muzika, ohlodaná až na kost!


Asphyx says:

I've been in the woods all day. I only met a few people. The air was cold and the roads were still frozen. I needed something good to drink, a warm fire and some music to listen to while I read old writings. I opened a bottle of bitter beer, looked at the flames and put it on play. I wish it was a cassette, I think to myself first, because the new album by Norway's COFFIN STORM belongs on this carrier. Suddenly it's not 2024, but we've moved with the band to somewhere in the late 1980s. 

I was a young boy then, just getting to grips with music. The internet wasn't omnipotent and bands like CANDLEMASS, MERCYFUL FATE, CATHEDRAL, TROUBLE ruled the world. And of course, more extreme styles like black and thrash metal started to make their mark. I have no other choice but to recommend the new album "Arcana Rising" right from the start. If you are old, traditional and classic metalheads, you will be satisfied like me. 


To tell you the truth, it's not just the familiar names in the booklet (Apollyon (Aura Noir), Bestial Tormentor (Infernö), Fenriz (Darkthrone)) that made this album literally addictive for me. Or maybe it is, because here are musicians who know exactly what and how they want to play. I imagine a pub somewhere in Norway, where the gentlemen sit down at a table and suddenly one of them says, what if we wrote music that runs through our veins. The word was given and you can enjoy very traditional, well played music. Plus, you can't help but compare it to vintage wine. Everything is gnawed to the bone, the band goes back to the very beginnings, the bloody roots of metal. And these gentlemen do it very well. The old-school feel is subordinate to everything. The sound, the cover, the execution. But it couldn't have been done without it. Plus there's faith and heart, things that can't be replaced by anything else. What I've always appreciated most about music is believability, realness, over perfection. Sure, Fenriz's vocals bother me a bit in some moments, but that's just it, that's the patina, the natural phenomenon. Music for me has always been about emotions, about talking to the band. And not only today, when I came back from the woods, I really enjoyed the new album. Fans will know for themselves who it's for. For the old dogs who don't understand today's warped world anymore. For people who gathered their musical experience in the eighties and nineties. No posing, no uselessness, just metal, forged from the finest steel. Yes, my friends, there's a great deal of nostalgia in there too. After all, why not, we're entitled to it. All things considered, I wasn't expecting much from this record and it ended up being one of my most listened to albums in a while. Because it's real, it's real. Heavy doom metal echoes from the old days! Music that's gnawed to the bone!


Tracklist:
01. Over Frozen Moors (06:08)
02. Arcana Rising (06:47)
03. Open the Gallows (10:25)
04. Eighty-Five And Seven Miles (07:17)
05. Ceaseless Abandon (06:57)
06. Clockwork Cult (07:20)

band:
FEATURING APOLLYON (AURA NOIR), BESTIAL TORMENTOR (INFERNÖ), & DARKTHRONE’S FENRIZ ON VOCALS

čtvrtek 7. března 2024

Info - Album MENTAL DECAY z roku 2017 od thrashových LAID TO WASTE vychází na vinylu!


for english please scroll down

Už dlouhých sedm let fanoušci netrpělivě čekají na nové album českých speed-thrasherů Laid To Waste. Na zpříjemnění té doby vydává Coffeegrinder vinylou edici alba Mental Decay z roku 2017. Ta je tak po CD (Support Underground) a kazetové (Tapes Of Terror Records) verzi kompletní. LP je ručně číslované a limitované počtem 150 kusů. Objednávejte na facebooku www.facebook.com/coffeegrinder.cz nebo na e-mailové adrese coffeegrinder.cz@gmail.com!


For seven long years now, fans have been waiting impatiently for a new album from Czech speed-thrashers Laid To Waste. To make that time more enjoyable, Coffeegrinder is releasing a vinyl edition of 2017's Mental Decay. It is now complete after the CD (Support Underground) and cassette (Tapes Of Terror Records) versions. The LP is hand-numbered and limited to 150 copies. Order on Facebook at www.facebook.com/coffeegrinder.cz or email coffeegrinder.cz@gmail.com!




about LAID TO WASTE on DEADLY STORM ZINE:





---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 20. února 2024

Recenze/review - WARHAWK - Dambuster (2023)


WARHAWK - Dambuster
CD 2023, Cimex Records, Iron Fist Productions

for english please scroll down

Cigáro pomalu dohořívá a sklenice s whiskey je ještě plná. Mám všeho plné zuby, štve mě celý svět, práce, lidi kolem mě. Sedím v zaplivaném baru a s nikým se nebavím. Dávno už vím, že do téhle doby nepatřím. Mám rád jinou muziku, ženský, filmy. Vypiju alkohol na ex a objednám si další. Už nemám moc jasnou hlavu, ale to mi nebrání v tom, dojít ke starému jukeboxu a pustit si něco pro sebe. Po nějak době přemýšlení vybírám novou desku švédských maniaků WARHAWK. Chvíli stojím a dostávám se do stavu, kdy se mi chce tančit.

Netrvá to dlouho a přidají se i ostatní. Krásný holky, co nikdy nebudu mít, všichni si rozpustíme vlasy a řveme texty spolu s kapelou. Už mě nebolí kosti, už mám pocit, že  zase žiju. Hudba se mi dostane ihned do žil. Vyrůstal jsem na ní, na heavy metalu a rock´n´rollu. Pařím až do té doby, než upadnu a usnu na podlaze. 


Jak říká jeden můj stejně prokletý kamarád, tohle je muzika z doby, kdy byl svět ještě v pořádku. Zahraná od srdce. Pokud máte chuť na výlet do zlaté éry, kdy světu vládli slavní a zásadní MOTORHEAD, neváhejte ani chvilku. Patrný je vliv ale nejen party kolem Lemmyho, zazní i odkazy na rock ze sedmdesátých let. Tohle ale není nutné pitvat, to píšu, abyste měli představu. Spíše vám řeknu, kde jsem si album užíval nejvíce. Jednak v práci, kdy jsem se odhlučnil od všech okolo a na má tváři se rozhostil blažený klid a úsměv. Dále v autě, kdy pro mě byla radostí prázdná dálnice přede mnou a hlasitost na plné koule. Líbí se mi, jakým způsobem Švédi k hudbě přistupují. Jsou pro mě uvěřitelnější, věrnější a upřímnější, než kde jaká současná slavnější kapela. Na to vám přísahám a klidně vám to podepíšu vlastní krví. Abych ještě nezapomněl. Od podzimu, kdy mi přišlo CD na recenzi, až do dnes, jsem každý pátek seděl doma a připravoval se, až vyrazím ven. Poslouchal jsem stále dokola "Dambuster". Pokaždé mě hodilo do pohody, uklidnilo moji mysl, nakoplo mě a nabilo energií. To není ani v dnešní době málo, co myslíte? Je to muzika, určená pro starý psy, co jsou na tom jako já. Většinou píšu o extrémnější hudbě, ale WARHAWK mě prostě dostali. Prokleli a vrátili po časové ose zpět do doby, kdy jsem s metalem a rockem začínal. Cigáro pomalu dohořívá a sklenice s whiskey je ještě plná. Mám všeho plné zuby, štve mě celý svět, práce, lidi kolem mě. Sedím v zaplivaném baru a s nikým se nebavím. Dávno už vím, že do téhle doby nepatřím. Mám rád jinou muziku, ženský, filmy. Vypiju alkohol na ex a objednám si další. Heavy metalová jízda přímo do pekla! Rock´n´roll až za hrob!


Asphyx says:

The cigar slowly burns out and the whiskey glass is still full. I'm fed up with the world, my job, the people around me. I'm sitting in a dingy bar and I'm not talking to anybody. I've known for a long time that I don't belong in this era. I like other music, women, movies. I'll drink alcohol on my ex and order another. I'm not very clear headed anymore, but that doesn't stop me from walking over to the old jukebox and playing something for myself. After some time of thinking, I pick up the new album from Swedish maniacs WARHAWK. I stand for a while and get into a state where I want to dance.

It doesn't take long for the others to join in. Beautiful girls I'll never have, we all let our hair down and scream the lyrics along with the band. My bones don't hurt anymore, I feel alive again. The music gets into my veins right away. I grew up on it, heavy metal and rock 'n' roll. I party till I fall down and fall asleep on the floor.


As one of my equally cursed friends says, this is music from a time when the world was still right. Played from the heart. If you fancy a trip back to the golden era when the glorious and essential MOTORHEAD ruled the world, don't hesitate a moment. But it's not just the influence of the Lemmy gang that is evident, there are also references to rock from the seventies. But this is not necessary to dissect, I write this to give you an idea. Rather, I'll tell you where I enjoyed the album the most. Firstly, at work, when I got away from everyone around me and a blissful calm and smile spread across my face. Next, in the car, when the empty highway in front of me and the volume at full blast was a joy. I like the way the Swedes approach music. To me they are more believable, more true and more honest than any contemporary famous band. I swear to you on that, and I'll sign it with my own blood. And lest I forget. From the autumn, when I received the CD for review, until today, I sat at home every Friday and got ready to go out. I listened to "Dambuster" over and over again. Each time it threw me for a loop, calmed my mind, kicked me up a notch and energized me. That's not even enough these days, don't you think? It's music for old dogs who are like me. I usually write about more extreme music, but WARHAWK just got me. They cursed me and took me back in time to when I started with metal and rock. The cigar is slowly burning out and the whiskey glass is still full. I'm fed up with the world, the job, the people around me. I'm sitting in a dingy bar and I'm not talking to anybody. I've known for a long time that I don't belong in this era. I like other music, women, movies. I'll drink alcohol on my ex and order another. Heavy metal ride straight to hell! Rock 'n' roll to the grave!



tracklist:
1. Bomb Raid
2. Cut Me Loose
3. Skullet R 'N' R Machine
4. Please Don't Go
5. Claws Out
6. Dambuster
7. Hounds Of Hell
8. Dance With Death
9. Dags Att Dra
10. Hawks Of War

band:
Rob - Vocals
Erik - Bass
Pär - Guitar
Matte - Drums



úterý 23. ledna 2024

Recenze/review - BAFOMET - Baptized in Goat Blood (2023)


BAFOMET - Baptized in Goat Blood
CD 2023, Iron Fist Productions, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Probudím se a všechno kolem je úplně jinak. Ještě včera jsme trávili svůj čas na sociálních sítích a všichni byli online, jenže teď mám na sobě džínovou vestu a vedle postele stojí kazeťák. Trošku se leknu, protože dostanu pusu od mladé krásné dívky. Má pevné tělo a na zadku vytetované logo kapely BAFOMET. Usměje se na mě a zmáčkne play. Celý pokoj se zaplní metalem, který  jsem poslouchal v dobách, když jsem s muzikou začínal. Vítejte zpátky v osmdesátých letech minulého století! Dáme si pivo a cigáro a vyrazíme do ulic.

Na periférii se sejdeme s ostatními. Metal zrovna vládne světu a nová deska "Baptized in Goat Blood" ihned všechny zaujme. Sedneme si na betonovou zeď a popíjíme. Pak začne někdo mávat  hlavou. Nakonec se přidáme všichni. Schválně si pusťte ukázky a posuďte sami. 


BAFOMET pocházejí z Japonska a ďábla uctívají od roku 2015. Jedná se o hudbu, která je ohlodaná na kost. Základem jsou odkazy na BATHORY, VENOM, ABIGAIL, SABBAT, přístup mi potom připomíná to, co dělá Fenriz z DARKTHRONE. Zkrátka a dobře, Satan číhá za každým rohem a usmívá se. Hraje se zde hlavně pro něj i pro všechny démony. Jasně, že už tu všechno bylo a Japonci jenom exhumují staré, notoricky známé postupy. Je nutné ale také rovnou dodat, že to dělají velmi zkušeně a elegantně. Mám to ve své hlavě a uších nastavené tak, že mě musí songy rozsekat, musím mít chuť na mosh-pit. Pořádně zahrozit nebi, odplivnout si před kostelem. Tohle jsou všechno věci, které z hudby těchto maniaků slyším. Líbí se mi zastaralý, pradávný zvuk, ten je opravdu jak vystřižený z dávné doby. Parádní je i obal, který vše krásně doplňuje. Je pro mě velmi příjemné poslouchat novou desku  "Baptized in Goat Blood" stále dokola. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Jedná se o divokou jízdu přímo do pekla. Doporučuji vám si  pustit album, až budete řídit auto. Jen si potom dejte pozor, abyste nepřekročili rychlost. Protáčím CD stále ve svém přehrávači a je mi zase sedmnáct. Nikde žádný internet, ani divný svět, řítící se do záhuby. Jsem jenom já, pivo, holky a metal, který mi právě začíná kolovat v žilách. Mrazí mě v kostech a těším se na večer, až se zavřu před vším okolo a budu si tuhle desku rvát pod tlakem do hlavy. Je totiž skvělá, baví mě a má v sobě potřebnou dávku energie, kterou potřebuji, abych přežil. Zapalte znovu ohně! BAFOMET jsou zde! Heavy black speed metal zahraný s ďáblem s těle! 

Asphyx says:

I wake up and everything around me is completely different. Just yesterday we were spending our time on social media and everyone was online, but now I'm wearing a denim vest and there's a tape recorder next to the bed. I'm a little scared because I get a kiss from a beautiful young girl. She has a firm body and the BAFOMET logo tattooed on her ass. She smiles at me and presses play. The whole room fills up with the metal I used to listen to back when I first started with music. Welcome back to the 1980s! We'll have a beer and a cigarette and hit the streets.

We'll meet up with the others on the outskirts. Metal's ruling the world right now, and the new album, "Baptized in Goat Blood", is catching everyone's attention. We sit down on a concrete wall and drink. Then someone starts waving their head. Eventually, we all join in. You can listen to the previews and judge for yourself.


BAFOMET are from Japan and have been worshipping the devil since 2015. This is music that is gnawed to the bone. The base is references to BATHORY, VENOM, ABIGAIL, SABBAT, then the approach reminds me of what Fenriz from DARKTHRONE does. In short, Satan is lurking around every corner and smiling. It's mostly played for him and all the demons. Of course, it's all been done before and the Japanese are just exhuming old, notorious practices. But it must also be said that they do it with great skill and elegance. I have it set in my head and ears that the songs must chop me up, I must be in the mood for mosh-pit. Threaten the heavens, spit in front of the church. These are all things I hear in the music of these maniacs. I like the antiquated, ancient sound, it's really like something cut from a bygone era. The cover art is awesome too, it complements everything beautifully. I find it very enjoyable to listen to the new album "Baptized in Goat Blood" over and over again. Nothing is missing or missing anywhere. It's a wild ride straight to hell. I recommend you listen to the album when you drive your car. Just be careful not to speed afterwards. I'm still spinning the CD in my player and I'm seventeen again. No internet anywhere, no strange world hurtling towards destruction. It's just me, beer, girls and metal, which is just starting to flow through my veins. I'm chilling in my bones and looking forward to tonight, when I close myself off from everything around me and rip this record into my head under pressure. Because it's great, it's fun, and it has the necessary amount of energy I need to survive. Light the fires again! BAFOMET are here! Heavy black speed metal played with the devil with a body!



tracklist:
1. Baptism
2. Goat Blood
3. Lucifer
4. Beast Of Chaos
5. Scythe Of The Reaper
6. Resurrection
7. Leviathan's Priest
8. Evil Force
9. Witch's Curse
10. Take The Knife
11. Heavy Metal Avenger



středa 22. listopadu 2023

Recenze/review - DESTRUCTOR - Blood, Bone, and Fire (2023)


DESTRUCTOR - Blood, Bone, and Fire
CD 2023, Shadow Kingdom

for english please scroll down

Píše se rok 1984 a v ocelářském městě Cleveland v Ohiu vznikla kapela DESTRUCTOR. Mě je teprve deset let a musím ještě tři roky vydržet, abych slyšel svoji první metalovou desku. Jsou jimi slavní JUDAS PRIEST, na staré ohrané kazetě. Mezitím se v Americe odvíjí historie kapely, která se navěky zapíše do myslí všech poctivých fanoušků. Když se podíváte, co všechno tuhle smečku potkalo, je obdivuhodné, že stále hraje. U nás, v socialistickém bloku, ve kterém jsme se k hudbě dostávali velmi těžko, jsme se třeba o násilné smrti Daveho Holocausta, dozvěděli až po několika letech. 

Moje první setkání s hudbou těchto thrash heavy metalových maniaků proběhlo opravdu až po mnoha letech, kdy se mi dostala do rukou deska "Maximum Destruction". Hltali jsme tenkrát každý tón, každou notu. Přiznám se bez mučení. Zůstal jsem stále fanoušek. Pokaždé, když kapela vydá něco nového, jsem u toho. Stále tančím v jejich rytmu. To se mi potom nemůžete divit, že když se mi dostala do rukou jejich letošní novinka "Blood, Bone, and Fire", nemůžu jinak, než sepsat těchto pár pokorných řádků. 


Možná už mám šedivé vlasy, cholesterol v krvi, možná už netančím tak divoce, jako když jsem byl mladý, ale to přeci vůbec nevadí. Stále dokážu roztočit u reproduktorů headbanging, pořád poslouchám hudbu srdcem. Pro mě a všechny ostatní, kteří jsou na tom, jako já, je určena tahle deska. Pánové samozřejmě nepodcenili řezající zvuk, ani parádní obal. Po fromální stránce je vše v nejlepším pořádku. Jsem už dávno posluchač zcela jiné muziky, ale když jsem slyšel poprvé "Blood, Bone, and Fire", zase mě začalo mrazit v zádech a vše ostatní šlo stranou. Nevnímal jsem divný svět okolo, který směřuje úplně jinam, než jsem si kdysi představoval. Nesleduji zprávy, nečtu sociální sítě. Jsem jenom já a muzika. Prokletý, říkají o mě a já s nimi souhlasím. Novinka totiž řeže tou správnou stranou nože. Ne, já nikdy nebudu kritik, který hledá nějaké drobné chyby. Ony zde ani žádné nejsou. DESTUCTOR v sobě mají pořád velkou sílu a energii, která vás doslova převálcuje. Možná už dávno neobléknu svoji starou džínovou vestu, možná už tolik nevidím, ale dobrou muziku budu stále podporovat. Na to jsem přísahal, když mi bylo třináct let a držím se toho dodnes. Američané přežili věci, které by jiné skupiny zničily. Oni zůstali silní. Ale nejen to, oni ještě navíc umí nahrávat desky, které hoří jasným plemenem! Pro někoho možná bude nové album jen pouhým výletem do historie, ale pro mě se jedná o velkou událost. DESTRUCTOR mají co říci i dnes, když se hudba poslouchá povrchně a počet sdílení je víc, než poctivé kovové řemeslo. Thrash heavy metalový výlet do starých, poctivých železáren! Album, ukované z té nejkvalitnější oceli!


Asphyx says:

The year is 1984 and the band DESTRUCTOR was formed in the steel town of Cleveland, Ohio. I'm only ten years old and have to wait three more years to hear my first metal record. It's the famous JUDAS PRIEST, on an old outdated cassette. Meanwhile, in America, the history of a band that will forever be etched in the minds of all honest fans is unfolding. When you look at all that's happened to this pack, it's amazing that they're still going strong. For example, in our socialist block, where it was very difficult to get access to music, we only found out about the violent death of Dave Holocaust a few years later. 

My first encounter with the music of these thrash heavy metal maniacs was really after many years, when I got my hands on the album "Maximum Destruction". We devoured every note, every note. I admit without torture. I'm still a fan. Every time a band releases something new, I'm there. I still dance to their beat. It's no wonder then that when I got my hands on their new release this year, "Blood, Bone, and Fire", I couldn't help but write these few humble lines.



I may have grey hair, cholesterol in my blood, I may not dance as wildly as I did when I was young, but that doesn't matter. I can still headbang to the speakers, still listen to music with my heart. This record is for me and everyone else who is like me. Of course the gentlemen didn't underestimate the cutting sound, or the awesome cover art. From an fromal standpoint, everything is in top form. I've been a listener of completely different music for a long time, but when I first heard "Blood, Bone, and Fire" I got chills again and everything else went by the wayside. I was oblivious to the strange world around me that was going in a completely different direction than I had once imagined. I don't watch the news, I don't read social media. It's just me and music. Damn, they say about me and I agree with them. The novelty cuts with the right side of the knife. No, I'm never going to be a critic who looks for little mistakes. There aren't any. DESTUCTOR still has a great power and energy that will literally knock you over. I may not wear my old denim vest anymore, I may not see as much anymore, but I will still support good music. That's what I swore to when I was thirteen years old, and I've stuck to it ever since. Americans have survived things that would have destroyed other bands. They stayed strong. But not only that, but they can make records that burn bright! For some, the new album may be a mere trip into history, but for me it is a major event. DESTRUCTOR have something to say even today, when music is listened to superficially and the number of shares is more than honest metal craft. A thrash heavy metal trip to the old, honest ironworks! An album forged from the finest steel!


tracklist:
1. Blood, Bone, And Fire
2. Iron Clad
3. Storm Upon The World
4. Never Surrender
5. Depths Of Insanity
6. The Calling
7. Heroic Age
8. Hammering The Steel
9. Dominate

DESTRUCTOR lineup 2023
Tim Hammer - bass
Mark Hellhound - guitar
Matt Flammable - drums
Dave Overkill - vocals and guitar

pondělí 20. března 2023

Recenze/review - PHANTOM FIRE - Eminente Lucifer Libertad (2023)


PHANTOM FIRE - Eminente Lucifer Libertad
CD 2023, Edged Circle

for english please scroll down

Některá místa v sobě mají krvavý otisk. Zrovna zde, daleko na severu, cítím bolest a slyším nářek obětí. Kolem jsou hluboké temné lesy a moje duše se ztrácí ve vzpomínkách. Na starý metal, který byl hrán od srdce. Zrovna poslouchám norské speed black metalisty PHANTOM FIRE a nasávám pach krve. Vracím se po časové ose zpět, někam na přelom osmdesátých a devadesátých let minulého století. Oheň zase hoří jasným plamenem a Smrt tančí se Satanem. 

Já vím, v dnešní době je kolem spousta různých retro kapel, které neumějí moc hrát. Jejich muzika je plná póz a hudbu jim vůbec nevěřím. PHANTOM FIRE jsou ale jiní, odlišní. Svoje skladby sice stavějí na známých pevných black speed metalových základech, ale často jdou ještě dále do historie. Ano, heavy metal, počátek všeho. Riffy ohlodané na kost, surový, "nepříjemný" vokál. Zbývá už jenom vykopat další hrob a exhumovat mrtvolu. 


Dejte mi někdo pivo a přidejte hlasitost. Jsem starej pes, co poslouchá metal přes třicet let. Hlavu už zvedám jen v případě, když mě muzika opravdu zaujme. Líbí se mi, že jsou skladby ohlodány na kost. Mají zajímavé motivy, spoustu momentů, u kterých si podupávám nohou a s chutí tančím na vlastním hrobě. Máte rádi smečky jako CONDOR, TOXIC DEATH, DEATHHAMMER, EVOKE? Případně pradávné black metalové skupiny a samozřejmě MOTOROHEAD a VENOM, kteří jsou do tvorby těchto maniaků také otištěni? Jděte do toho! Nakonec je vlastně úplně jedno, z jakých kapel PHANTOM FIRE čerpají. Pro mě je stejně nejdůležitější, že v sobě mají songy drive a sílu. Prastarou temnou energii. Potkávám stíny nemrtvých, toulám se podsvětím a poslouchám už jenom hudbu, co mám rád. K albu "Eminente Lucifer Libertad" jsem se rád a často vracel. Přikovalo mě na zeď. Stejně jednou nakonec všichni skončíme v pekle. Abych pravdu řekl, tak už se těším. Pokud tam totiž budou hrát skupiny, jako jsou PHANTOM FIRE, bude to pořádný masakr a oslava. Tahle nahrávka je určena pro všechny maniaky, kteří pamatují nebo uctívají zlatou éru metalu, kdy se na nějakou tu špínu nekoukalo. Žádné pózy, žádné zbytečnosti. Jenom poctivá zabijácká práce, která smrdí sírou. Už jsem vám jednou říkal, dejte mi další pivo. Musím se napít a zavřít za sebou víko od rakve. Satan se usmívá! Black speed heavy metalová jízda přímo do pekla!


Asphyx says:

Some places have a bloody imprint in them. Right here, far to the north, I feel the pain and hear the cries of the victims. There are deep dark forests all around and my soul is lost in memories. Of old metal that was played from the heart. I'm listening to Norwegian speed black metallers PHANTOM FIRE and I'm breathing in the smell of blood. I'm going back along the timeline, somewhere to the turn of the eighties and nineties of the last century. The fire burns bright again and Death dances with Satan.

I know, there are a lot of different retro bands around these days that don't know how to play much. Their music is full of posturing and I don't trust their music at all. But PHANTOM FIRE are different, distinct. Although they build their songs on the known solid black speed metal foundations, they often go even further back in history. Yes, heavy metal, the beginning of everything. Riffs gnawed to the bone, raw, "unpleasant" vocals. All that's left is to dig another grave and exhume the corpse.


Somebody get me a beer and turn up the volume. I'm an old dog who's been listening to metal for over 30 years. I only raise my head anymore if I'm really into the music. I like the fact that the songs are chewed to the bone. They have interesting themes, lots of moments that make me tap my foot and dance on my own grave with gusto. Do you like bands like CONDOR, TOXIC DEATH, DEATHHAMMER, EVOKE? Possibly ancient black metal bands and of course MOTOROHEAD and VENOM, who are also imprinted in the work of these maniacs? Go for it! In the end, it doesn't really matter what bands PHANTOM FIRE draws from. For me, the most important thing anyway is that the songs have drive and power in them. Ancient dark energy. I meet the shadows of the undead, I wander the underworld and I only listen to music I like anymore. I've come back to the album "Eminente Lucifer Libertad" a lot. It's been my wall. We're all gonna end up in hell one day anyway. To be honest, I'm looking forward to it. Because if bands like PHANTOM FIRE are playing there, it's going to be one hell of a massacre and celebration. This record is for all the maniacs who remember or worship the golden era of metal, when some of that filth wasn't looked down upon. No posing, no uselessness. Just honest killer work that reeks of brimstone. I told you once before, give me another beer. I need to drink and close the lid of the coffin behind me. Satan is smiling! Black speed heavy metal ride straight to hell!



tracklist:
1. Bloodshed
2. Eminente
3. Derive From Ash
4. Ritual
5. Satanic Messenger
6. Lucifer
7. De Taptes Dans
8. Black Night
9. Mara
10. Libertad
11. Pentagram

band: 
Kjartan - Guitars
Eld - Vocals, Bass

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine