SYMBOLIC FEST OPEN AIR 2022

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemheavy metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemheavy metal. Zobrazit všechny příspěvky

středa 23. února 2022

Recenze/review - SAXON - Carpe Diem (2022)


SAXON - Carpe Diem
CD 2022, Silver Lining Music

for english please scroll down

Možná v tom je kousek nostalgie, ale přesto si poslední dobou často říkám, kam se vytratilo dobré řemeslo? Nemyslím tím jen muziku, ale všeobecně. Spousta kapel, které jsem míval hrozně rád, zestárla a jejich nové desky mě už moc nezajímají. A pak tu máme SAXON. Ryzí heavy metal. Opravdovost, velké srdce. Na novou desku "Carpe Diem" jsem se opravdu těšil. A opět a znovu sedím, přidávám neustále hlasitost a užívám si hudbu po okraj narvanou skvělými skladbami.

Přemýšlím o tom, kde se v kapele pořád bere takové množství energie, nadšení, schopnosti zalézt do studia, nahrát neskutečně kompaktní a soudržné album, nakopat nám zadky a odejít středem? Vzájemná chemie mezi mnou a SAXON stále funguje a bylo tomu tak odnepaměti. 


Napsat dobrou skladbu je umění a dost často se na to zapomíná. Novinka se ale nejen velmi příjemně poslouchá, ale má v sobě i přesně namíchaný koktejl z patosu (se kterým Britové umí nakládat jako nikdo jiný), spoustu ostrých riffů, motivů, které si po několika posleších pamatuji a nemůžu je vyhnat z hlavy. Vše pak korunuje dle mého jeden z nejlepších hlasů v metalu vůbec - Biff Byford osobně. Nevím, jak to mistr dělá, ale zraje jako nejkvalitnější víno. Já už vlastně tenhle styl skoro vůbec neposlouchám, většina novinek mi přijde nudná, ale tady musím udělat velkou výjimku. Podle mého se zde hraje přesně heavy metal v jeho základní podobě. Tak to má vypadat, přátelé! SAXON se vrací do dob "Crusader" a vůbec mi novinka svoji atmosférou připomíná spíše starší desky. Je to vlastně takový průřez tím, co umí kapela nejlépe - ano, opět heavy metal, jakkoliv to může znít pateticky. Zase si po dlouhé době s nějakou kapelou povídám, podupávám si nohou, vnímám každý tón. Zvuk od Andyho Sneapa bych si dovedl představit syrovější, živočišnější a obal je takový nijaký, ale to jsou jen drobnosti, které kapela s klidem a nadhledem vyváží svojí elegancí. Na "Carpe Diem" je vlastně nejlepší to, že je to obyčejná deska. Cítím z ní jakousi samozřejmost, přirozenost, skvělé řemeslo, zkrátka věci, na které se dnes skoro zapomíná. A teď už prosím ticho, dost bylo slov, nechme mluvit hudbu. Kovové srdce bije stále velkou heavy metalovou silou! Vynikající album!


Asphyx says:

Maybe there is a bit of nostalgia in it, but still, lately I often wonder where has good craftsmanship gone? I don't just mean music, but generally. A lot of bands I used to love have gotten old and their new records don't interest me much anymore. And then there's SAXON. Pure heavy metal. Genuineness, big heart. I was really looking forward to the new album "Carpe Diem". And again I sit, turning up the volume and enjoying music packed to the brim with great songs.

I wonder where does the band still get the energy, the enthusiasm, the ability to crawl into the studio, record an incredibly compact and cohesive album, kick our asses and walk away? The mutual chemistry between me and SAXON still works and has always done so.


Writing a good song is an art and it is often forgotten. But the new album is not only very pleasant to listen to, but also has a precisely mixed cocktail of pathos (which the Brits know how to handle like nobody else), a lot of sharp riffs, motifs that I remember after a few listens and can't get them out of my head. Everything is crowned by one of the best voices in metal ever - Biff Byford himself. I don't know how the master does it, but he ages like the finest wine. I don't really listen to this style anymore, I find most of the new stuff boring, but here I have to make a big exception. In my opinion, this is exactly heavy metal in its basic form. That's how it should be, my friends! SAXON is going back to the days of "Crusader" and in general the new stuff reminds me of older albums. It's actually a cross-section of what the band does best - yes, heavy metal again, as pathetic as it may sound. After a long time I'm talking to a band again, tapping my foot, feeling every note. I would imagine Andy Sneap's sound to be more raw, more animalistic and the cover artwork is so bland, but these are just small things that the band balances with their elegance with calm and detachment. In fact, the best thing about "Carpe Diem" is that it's an ordinary record. It feels like a kind of commonplace, naturalness, great signature, in short, things that are almost forgotten nowadays. Now please be quiet, enough with the words, let the music do the talking. The metal heart is still beating with great heavy metal power! Excellent album!


Tracklist:
1. Carpe Diem (Seize the Day)
2. Age of Steam
3. The Pilgrimage
4. Dambusters
5. Remember the Fallen
6. Super Nova
7. Lady In Gray
8. All for One
9. Black is the Night
10. Living On the Limit

band:
Paul Quinn - Guitars
Biff Byford - Vocals, Lyrics
Nigel Glockler - Drums
Nibbs Carter - Bass
Doug Scarratt - Guitars



čtvrtek 27. května 2021

Recenze/review - BLAZE BAYLEY - War Within Me (2021)


BLAZE BAYLEY - War Within Me
CD 2021, Blaze Bayley Recordings

for english please scroll down

Od začátku roku vyšla spousta dobrých alb. Asi jako každý se těším, až si udělám klidnou chvilku pro sebe a uzavřu se do krásného světa metalu. Většinou poslouchám extrémní styly jako death metal, thrash, black. Když ale vydá album BLAZE BAYLEY, jde všechno stranou. Přitom se jedná vlastně opět jen o "obyčejný heavy metal". Mám před sebou deset desek, často opravdu skvělých a já nakonec stejně vkládám do přehrávače stále dokola "War Within Me".

Přemýšlím o své závislosti a u další skladby házím všechno za hlavu. Tentokrát na mě novinka působí velmi pozitivním dojmem. BLAZE a jeho věrní se drží svého řemesla, dělají jej s nadšením a srdcem. Možná v poslední době vyšlo hodně muziky, která má lepší produkci, je slavnější, objevnější, progresivnější. Já ale volím raději "War Within Me"


Novinka má v sobě totiž to, co se mi na metalu vždy líbilo a co dodnes uctívám. Opravdovost, ryzost, odhodlání. Jsem už takový, mnohé dnes protěžované kapely mě nudí a raději se zavřu do své ulity a přehrávám si heavy metal jak vystřižený z počátků tohoto stylu. Riffy od páně Chrise Appeltona jsou navíc opravdu dobře napsány, album se skvěle poslouchá. Je v něm starodávná síla, drive, chvění, kterých má i naživo Blaze obrovské množství. Je mi tak úplně jedno, co kdo kde jak napsal, propagoval, doporučoval, "War Within Me" je pro mě mojí, osobní deskou. Možná nedokonalou, možná příliš klasickou, sem tam lehce rozvláčnou, ale mojí. Zkrátka a jednoduše, heavy metal na pohodu, pro odpočinek, který mi nakonec přináší o hodně víc, než ostatní. Pánové se sice nevyhnuli některým momentům, které se v jejich tvorbě opakují, ale to už je úděl metalu posledních 30 let. Blaze mě má opět na své straně a víte co je nejlepší a v závěru vlastně i nejdůležitější? Ve všem tom srabu, pandemii, mrtvých kamarádech kolem, se po poslechu usmívám. Cítím totiž z alba naději, víru. Víru v pravý nefalšovaný heavy metal, který mi stejně pořád koluje v žilách. "War Within Me" je ukováno z nejkvalitnější britské oceli! 


Asphyx says:

Lots of good albums have been released since the beginning of the year. Like everyone, I'm looking forward to having a quiet moment for myself and closing myself to the beautiful world of metal. I usually listen to extreme styles like death metal, thrash, black. But when BLAZE BAYLEY is releasing album, everything goes aside. At the same time, it is actually just "ordinary heavy metal" again. I have ten records in front of me, ten really great albums and in the end I still put "War Within Me" into the player all the time.

I think about my addiction and with the next song I throw everything behind my head. This time the novelty gives me a very positive impression. BLAZE and his faithful cling to their craft, they do it with enthusiasm and heart. Maybe a lot of music has been released lately, which has better production, is more famous, more discoverable, more progressive. But I prefer "War Within Me".

The new album include what I always liked about metal and what I still worship. Truthfulness, purity, determination. I'm already like that, many bands that are favoured today bore me and I'd rather close myself to my shell and play heavy metal cut from the beginnings of this style. In addition, the riffs from Mr. Chris Appelton are really well written, the album is great to listen to. It contains ancient power, drive, vibration, and Blaze has a huge amount of all of this even at live shows. I don't care what anyone wrote, promoted or recommended, "War Within Me" is record for me, my personal one. Maybe imperfect, maybe too classic, slightly sloppy here and there, but mine. In short and simply, this is heavy metal to relax with, it brings me much more than the others. The gentlemen have not avoided some of the moments that are repeated in their work, but this has been the fate of metal for the last 30 years. Blaze has me on his side again and you know what is the best and in the end the most important? In all the shit, the pandemic, the dead friends around me, I smile after listening. I feel hope, faith from the album. Belief in real, unadulterated heavy metal, which still circulates in my veins. "War Within Me" is forged from the highest quality British steel!


about BLAZE BAYLEY on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - BLAZE BAYLEY - Infinite Entanglement (2016)

Seznam skladeb:
1. War Within Me
2. 303
3. Warrior
4. Pull Yourself Up
5. Witches Night
6. 18 Flights
7. The Dream of Alan Turing
8. The Power of Nikola Tesla
9. The Unstoppable Stephen Hawking
10. Every Storm Ends

Sestava:
Blaze Bayley – zpěv
Chris Appleton – kytary
Karl Schramm – baskytara
Martin McNee – bicí


čtvrtek 17. prosince 2020

Recenze/review - GAMA BOMB - Sea Savage (2020)


GAMA BOMB - Sea Savage 
CD 2020, Prosthetic Records

for english please scroll down

Hej námořníku, nemáš nějakej rum? Nebuď lakomej a poděl se taky. Že máš málo, mořskej vlku? Dobře nevadí a co nějakou hudbu? Co jste poslouchali na moři, když jste sbírali tuny odpadků po prasatech, co si říkají lidé? Nové GAMA BOMB? Fakt, ty zrovna jedu taky. Hele a v jaký dimenzi je ostrov, na kterým pořád řádí Bud Spencer a Terence Hill? Cože? Mám jít do pekla a neotravovat? Dobře, tak já jdu radši pryč, abych nedostal do huby. Tady to je dneska samej drsnej chlápek.

Každou chvíli mi chodí na recenze nějaký thrash metal. Všichni pořád proti něčemu bojují. Proti vládě, proti plastům, masu, cukru, mužům i ženám, proti všemu. Často se zapomíná na to, že tenhle styl býval také zábava. Netvrdil bych vám to, kdybych si to nepamatoval. U "Sea Savage" se neskutečně bavím. Nadsázka, vtípky, ale také skvělá svěží a zajímavá muzika. Nevím, jak to pánové dělají, ale již dlouho patří mezi mé nejoblíbenější skupiny žánru.

 

Stopaři a hledači podobností označí "Sea Savage" za hudbu plnou odkazů na kapely jako JUDAS PRIEST, ACCEPT, KING DIAMOND, MOTORHEAD, IRON MAIDEN, OVERKILL a spoustu dalších. Ono je to v závěru tak nějak jedno, hlavní je, že mám chuť tančit. Jasně, já to neumím a tak předvádím jen tanec opilého námořníka, kterej začíná mít celej tenhle zkaženej svět v prdeli a jediné, co často zbývá, tak je si z něj dělat legraci. Líbí se mi zvuk desky (Zack Ohren), miluju ty jedovatý vokály, King Konga z obalu chci mít na tričku, ale hlavně - usmívám se a to i po delší společně strávené době. Na albu je spousta zajímavých momentů a když říkám zajímavých, tak opravdu skvělých. Ona je nahrávka tak trošku i takovým plivnutím do ksichtu všem dnešním pozérům, novodobým google facebook fanouškům, je v ní revolta, rebelie, ale i obrovská porce zábavy. O pokoře, která často mnohým chybí, ani nemluvím. To vše je potom postavené na pevných hudebních základech. GAMA BOMB jsou letos ještě lepší než minule, jsou jako parta zkouřených námořníků, kteří byli dlouho na moři a přijeli se pořádně bavit. Pokud máte fantazii, máte rádi ryzí a opravdový thrash a heavy metal, buďte vítáni. Tady se hraje první liga. Hergot, můžete mi někdo konečně nalít ten rum? Jo a mimochodem, za Buda Spencera a Terence Hilla palec nahoru. Miloval jsem je jako dítě a mám je rád dodnes! Dobře, tak já to řeknu na plnou hubu. Tohle je nejlepší thrash metalová deska roku! A je to!


Asphyx says:

Hey sailor, don't you have some rum? Don't be greedy and share. You don't have not enough, sea wolf? Ok. Have it your way... and what about some music? What did you listen to at sea while collecting tons of garbage from pigs that called themselves people? New GAMA BOMB? No way, I'm getting there to. Hey, what's in the dimension of the island where Bud Spencer and Terence Hill are still doing their things? What? I should go to hell and not bother you? Okay, so I'd better go away otherwise you punch me in the mouth. Everybody is a tough guy today. 

Every single while I receive some trash metal to review. Everyone is still fighting against something. Against the government, against plastics, meat, sugar, men and women, against everything. It is often forgotten that this style used to be fun as well. I wouldn't tell you this if I didn't remember. I'm having a lot of fun with "Sea Savage". Exaggeration, jokes, but also great fresh and interesting music. I don't know how these gentlemen do it, but they long been one of my favourite bands in the genre.


Trackers and simulators will label "Sea Savage" as music full of references to bands such as JUDAS PRIEST, ACCEPT, KING DIAMOND, MOTORHEAD, IRON MAIDEN, OVERKILL and many more. It doesn't matter anyway, the main thing is that I feel like dancing. Okay I don't know how so I try to dance as a drunken sailor only who has only began to disregard this entire and rotten world and the only thing that remains is to make fun of it. Like the sound of the record (Zack Ohren), I love the poisonous vocals and I wish to have King Kong from the cover on my T-shirt, but most importantly - I'm smiling, even after a long time spent together. The album offers a lot of interesting moments and when I say interesting I mean really great ones. The recording is a bit of a spit in the face of all today's posers, modern google facebook fans, there is a revolt, rebellion, but also a huge portion of fun. I am not even talking about being humble, which is a virtue which many of the clowns lack today. All this is built on solid musical foundations. GAMA BOMB is even better this year than last time, they are like a bunch of high sailors who have been at sea for a long time and have come to have a lot of fun. If you have imagination, you like pure and real thrash and heavy metal, you are welcome. The first league is played here. Goddammit, can anyone pour me some rum? Yeah, and by the way, thumbs up for Bud Spencer and Terence Hill. I loved them as a child and I love them to this day! Okay, so I'll put it bluntly. This is the best thrash metal record of the year! There you go I've done it!



Recenze/review - GAMA BOMB - Speed Between the Lines (2018):
https://www.deadlystormzine.com/2018/10/recenzereview-gama-bomb-speed-between.html

tracklist:
1. Judo Killer
2. Sea Savage
3. Miami Supercops
4. She’s Not My Mother, Todd
5. Ironblood
6. Lords of the Hellfire Club
7. Sheer Khan
8. Rusty Jaw
9. Monsterizer
10. Ready, Steady, Goat!
11. Electric Pentacle
12. Gone Haywire

band:
Joe McGuigan - Bass, Vocals
Philly Byrne - Vocals
Domo Dixon - Guitars (lead)
John Roche - Guitars (rhythm)


pátek 4. prosince 2020

Interview - MESSIAH - I think that we as a band come across as a well-rehearsed unit.


Interview with legendary death/thrash metal band MESSIAH from Switzerland.

Answered drummer Steve, thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - MESSIAH - Fracmont (2020):
https://www.deadlystormzine.com/2020/09/recenzereview-messiah-fracmont-2020.html

Ave MESSIAH! Greetings to Switzerland, I hope you are doing well in these difficult times. I have to admit that I was really looking forward to your new record "Fracmont". I first met your band in Poland on the exchange market, where we bought everything that had an interesting cover. I got the album "Rotten Perish". It was a pirate tape recording, a few songs were missing, but you became my heart band. Listening to the new record brought old times back to me. The sound and production are a bit more modern, but otherwise everything is as in the old days. Was that the purpose? 

Hello! This is Steve, drummer of Messiah. Thank you, we are all doing well according to the circumstances and we are healthy. I am glad that you like and support our band for so long. And you had a very good start with "Rotten Perish". I am glad that you like the new album and its production. We deliberately tried to incorporate the atmosphere and sounds of the 90s. Apparently we have succeeded in doing so.:))

 

I admit that when I saw the new cover for the first time, I was a little shocked. A figure in a hood, with his hands covered in blood. I'm restless a lot, I also listen to brutal death metal, but the motive has something in it. It makes me uneasy, I always have to take the CD in my hands and look at it. The author is Björn Goosses from Germany. How did you get together with him and how does the cover relate to music? 

Sorry, we didn't mean to scare you. Haha... We are absolutely happy with the artwork of Björn. I've been following and marvelling at various works of him for quite some time now, which is why I suggested him for our cover design. Björn had previously dealt very well with the saga of "Fracmont" and with his realization he hit the mark for us. 

Sound of your old recordings have always fascinated me. You were always cold, dark, the one felt like kneeling in icy water and there was absolute darkness around. But times have changed, technology, we have the Internet. How was the album "Fracmont" created? Where did you record? That may not be true, but the recording seems to me be analog, it sounds really "old and fresh at the same time". 

I am glad that you like the special features of the Messiah sound when listening to our albums. We have also taken care to keep our trademarks even after 26 years when creating the new songs. For sure our sound is influenced by the guitar work of Brögi. He has a very own style and this results in a high recognition value. First of all he recorded riffs and song ideas, which we then arranged together in the rehearsal room to finished songs. This procedure was almost exactly the same as with the old albums. The recordings were made in Little Creek Studio with my long time friend V.O. Pulver. I know V.O. for many years and I also play together with him in the thrash band GURD. He also plays with Poltergeist. Also a band from the 80s. The cooperation with V.O. was very pleasant and he knew exactly how an "old" band should sound and still created a super fat sound. We are absolutely happy! 


You are experienced musicians, you have a very rich history, but you have released "Fracmont" after 26 long years. Didn't you feel like to release something new all the time? The urge to create? Am I to understand that you focused on your other bands and there was no time for MESSIAH? Or did you compose to the „vault“? 

Messiah was no longer active since 1994. We got together in 2003 and played 2 shows. After that everybody went their own ways again. Brögi and Andy were not actively making music in the whole time. Our bass player Patrick and I did. We were always active with bands and released albums. We didn't get together again until 2017 when a friend asked us if we would like to spontaneously play a few songs at his festival. At a barbecue party at Brögi's house we decided to rehearse a live set of 50 minutes and play 2 exclusive secret shows. This should be a test for us how it feels after all these years. And believe me, it felt damn good and the shows were a huge success. In January 2018 we decided together to continue with the cast of the 90s.


"Fracmont" is an album that captivated me mainly by atmosphere. I like when good old death metal is combined with thrash and heavy metal influences. The band must have its own expression, own face, and yours is really expressive. How do MESSIAH actually compose new material? I mean the very begin of new material. The whole record is built on really great riffs. 

This is exactly how I would describe the influences of Messiah. Especially the influence of heavy metal of the NWOBHM phase is partly well audible. This mix with also harder influences from Death and Thrash Metal results in the sound of us. As already answered above, the guitar ideas are recorded by Brögi. The finished songs are then created with the complete band in the rehearsal room. Thereby the songs are influenced by all members and get their own stamp. Thank you again that you like our album so much.:))

 

What did Andy Kaina’s return to the microphone mean for the band? If I'm right, he never sang anywhere else, or at least I don't know about it. Maybe Rotten Perish was my first album from you, I have him fixed with MESSIAH. He coped really well with the new material and gave the record just that special mood, the kind of vibration which I like so much. I think Andy is 51 years old and did a great job. Tell us something about your cooperation after so many years... 

There was actually never any other choice. Through this concert request from 2017, Brögi contacted Andy, Patrick and me and all of us were immediately back. That was somehow a matter of course. Andy has also sung on the EP "Psychomorphia" and the album "Choir Of Horrors", which were created in exactly the same line-up as "Rotten Perish" and now "Fracmont". Yeah, for such an old man Andy really did a great job. Just for your information, we are all the same age. Ha ha.:)) 

Please tell us what the lyrics to "Fracmont" are about and where you get their inspiration for. Who is main author? Do you stick to proven themes, such as the critique of blind faith, the destruction of the human mind? What is the main meaning, direction and content of the text page of the album? 

The title song deals with the story of Pontius Pilate. The story is divided into two parts like the song musically. The first part is about the origin of Pontius Pilate and his terrible family of Pontians. He was Roman governor of Judea, judge of Jesus and persecutor of the Jews. According to the legends, there were various places where Pontius' body was dumped, until it was finally sunk into Lake Pilatus at Fracmont (now called Pilatus). Thunderstorms, epidemics, bad harvests, witches' squadrons at Fracmont characterize the legend. Innocent people who disturbed the spirit of Pilatus on Fracmont were executed by the Catholic Church in the late Middle Ages. In the other lyrics we also deal with themes that are tragically hushed up in the Catholic Church. I'm talking about sexual abuse of children, the brainwashing that is imposed on a child born neutral in faith. It is determined in advance to which faith it will belong. All typical Messiah topics. The ideas for the lyrics are mainly by Brögi, whereas the explanations are mostly written by Andy.


I searched, but what did the word "Fracmont" actually mean? And why did you choose this name for the new record? 

"Fracmont" or "Fractus Mons" is the medieval name of Mount Pilatus near Lucerne and means "rugged mountain". We named the album title after it because we feel a strong connection to this mountain and are fascinated by the history around it. 

I'm an old metal dog and I have fulfilled most of my dreams a long time ago, but MESSIAH is one of the bands I have never seen live. I didn't make it in the 1990s and now we have a pandemic. But when it's all over, can we look forward to some of your tours to support your new album? What about MESSIAH and concerts? 

We will not be able to play big tours even after the pandemic, as individual members will have to take on other commitments such as job or family. But we will definitely play some individual shows. As far as I know, we are also talking about some exquisite shows in Poland and the Czech Republic. We will, if that is possible in 2021, also make up for the shows postponed this year. In any case, we are very excited to finally be able to play live again. 


Of course I like HELLHAMMER, CORONER, CELTIC FROST from Switzerland, but these are all old bands. How does the scene work for you today? Do you go to clubs, festivals to see something good? And can you recommend any of your local bands to us? 

I'm still very active in the scene and often visit gigs and festivals. There are great local bands to see. Check out Requiem, Comaniac, Total Annihilation, Klaw, Poltergeist or Gurd. ;-) 

I don't want to flatter you unnecessarily, but according to the promo photos you look like a bunch of nice guys. You can feel the insight from your music, the mutual chemistry between the musicians. Is that really like this in real life? Do you sometimes go out for beer, party, families meeting for example? 

Thank you. I think that we as a band come across as a well-rehearsed unit. Especially at our concerts we radiate a lot of joy in playing, which also infects the audience. In our private lives we usually get along well with each other. Of course there are differences of opinion every now and then, but where isn't that? We usually settle them over a few beers together ;-) Since we all live a few kilometers away from each other, such meetings are rather rare.



Before we wrap this interview I would like to know what MESSIAH is going to do in the upcoming months? I've already asked about tours and concerts, but what about new music? Are you composing, do you already have any ideas? I hope we won't wait 26 years again, I'll be old and I won't hear anything :). 

We have also asked ourselves this question. After all, we cannot sit around and wait until the pandemic is finally over. Therefore Brögi is already collecting new song ideas. We are also working on a film project. We want to show the story of "Fracmont" in pictures. But this should be more than a conventional video. You can be curious ;-) 

Thank you very much for the interview, I really appreciate it. For me personally, music means a lot and I am glad that I am still alive to see new music from you. I actually fulfill my dreams from a young age with similar interviews. I wish you a lot of inspiration and all the best in your personal life. Thank you for a lot of great moments with your music! MESSIAH FOREVER! 

Thank you very much for the exciting interview. I also wish you all the best for the future. Stay healthy and maybe we'll meet one day at one of our shows.


https://www.facebook.com/MESSIAHthrashingmadness

https://messiah1984.bandcamp.com
https://www.youtube.com/c/MESSIAHofficial

https://www.hrrecords.de
https://www.facebook.com/hrrecords


------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram

facebook:

Rozhovor - MESSIAH - Myslím, že jako kapela fungujeme jako dobře cvičená jednotka.


Rozhovor s legendární death/thrash metalovou skupinou MESSIAH ze Švýcarska.

Odpovídal bubeník Steve, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - MESSIAH - Fracmont (2020):

Ave MESSIAH! Zdravím do Švýcarska, doufám, že se vám v těchto těžkých časech daří dobře. Musím se přiznat, že jsem se na vaši novou desku „Fracmont“ neskutečně těšil. Poprvé jsem se s kapelou setkal v Polsku na burze, kde jsme kupovali všechno, co mělo zajímavý obal. A tak jsem se dostal k albu „Rotten Perish“. Byla to pirátská nahrávka na kazetě, pár skladeb chybělo, ale i tak jste se stali mojí srdcovou kapelou. Poslech nové desky mi vrátil vše nazpátek. Zvuk i produkce je trošku modernější, ale jinak je vše jako za starých časů. Bylo to účelem? 

Ahoj! Tady Steve, bubeník MESSIAH. Díky za optání, podle všeho se nám všem daří dobře a jsme zdrávi. Jsem rád, že se ti naše kapela líbí a že ji podporuješ už tak dlouho. A s "Rotten Perish" jsi měl velmi dobrý start. Jsem také rád, že se ti nové album a jeho produkce líbí. Záměrně jsme se snažili zapracovat atmosféru a zvuk devadesátých let. A zřejmě se nám to podařilo. 

 

Přiznám se, že když jsem viděl obal novinky poprvé, byl jsem trošku v šoku. Postava v kápi, s rukama od krve. Jsem zvyklý na ledacos, poslouchám i brutální death metal, ale motiv má něco do sebe. Vzbuzuje ve mně neklid, musím brát CD pořád do dlaní a prohlížet si jej. Autorem je Björn Goosses z Německa. Jak jste se s ním dali dohromady a jaký má vztah obal k hudbě? 

Promiň, nechtěli jsme tě vyděsit. Haha ... Jsme naprosto spokojeni s uměleckými díly Björna. Už nějakou dobu sleduji a obdivuji jeho různá díla, a proto jsem ho navrhl jako autora obalu desky. Björn si dříve velmi dobře poradil se ságou o „Fracmontu“ a jeho zpracováním dosáhl našich požadavků a cílů. 

U vašich starých nahrávek mě vždy fascinoval zvuk. Byli jste vždy chladní, temní, člověk měl pocit, že stojí po kolena v ledové vodě a kolem je absolutní tma. Jenže se změnila doba, technologie, máme tu internet. Jak vznikalo album „Fracmont“, v jakém studiu jste nahrávali? Asi to nebude pravda, ale na mě nahrávka působí analogově, zní opravdu „staře a zároveň svěže“. 

Jsem rád, že se ti při poslechu našich alb líbí charakteristický zvuk MESSIAH. Rovněž jsme dbali na to, abychom si zachovali naše “ochranné známky” i po 26 letech, při tvorbě nových skladeb. Náš zvuk je jistě ovlivněn kytarovym stylem Brögiho. Má svůj vlastní styl, což má za následek velmi ceněnou rozpoznatelnost. Nejprve nahrál riffy a nápady na skladby, které jsme pak společně předělali ve zkušebně na hotové skladby. Tento postup byl téměř úplně stejný jako u předchozích alb. Nahrávky byly pořízeny v Little Creek Studio s mým dlouholetým přítelem V.O. Pulverem. Znám V.O. po mnoho let a také s ním hraji v thrashové kapele GURD. On hraje i s POLTERGEIST, což je také kapela z 80. let. Spolupráce s V.O. byla velmi příjemná, přesně věděl, jak by měla „stará“ kapela znít, a přesto vytvořil super hutný zvuk. Jsme naprosto spokojeni! 


Jste zkušenými muzikanty, máte za sebou velmi bohatou historii, přesto jste „Fracmont“ vydali po dlouhých 26 letech. To jste neměli za celou dobu chuť nahrát něco nového? Nutkání tvořit? Mám rozumět tomu, že jste se věnovali svým ostatním kapelám a na MESSIAH nebyl čas a chuť? Nebo jste skládali do šuplíku? 

MESSIAH již nebyl aktivní od roku 1994. Dali jsme se dohromady v roce 2003 a odehráli jsme dva koncerty. Poté se všichni znovu vydali vlastní cestou. Brögi a Andy se po celou dobu nevěnovali aktivně hudbě. Náš basák Patrick a já ano. Vždy jsme byli aktivní v kapelách a vydávali alba. Znovu jsme se dali dohromady až v roce 2017, kdy se nás kamarád zeptal, zda bychom si chtěli spontánně zahrát několik skladeb na jeho festivalu. Na grilovačce v Brögiho domě jsme se rozhodli nacvičit živý 50ti minutový set a zahrát dva exkluzivní tajné koncerty. Měla to pro nás být zkouška, jak se budeme cítit po všech těch letech. A věřte mi, bylo to zatraceně skvělé a koncerty měly obrovský úspěch. V lednu 2018 jsme se rozhodli společně pokračovat v sestavě z 90. let. 


„Fracmont“ je albem, které si mě podmanilo hlavně svojí atmosférou. Mám rád, když se starý dobrý death metal kombinuje s thrashem i heavy metalovými vlivy. Kapela musí mít svůj vlastní výraz, ksicht, chcete-li a vy jej máte opravdu výrazný. Jak vlastně MESSIAH skládají nový materiál? Myslím tím teď samotný zrod nového materiálu. Celá deska je postavena na opravdu skvělých riffech. 

Přesně tak bych popsal vlivy MESSIAH. Zejména vlivy heavy metalu NWOBHM jsou v jistých fázích dobře slyšitelné. Tato směsice s také tvrdšími vlivy death a thrash metalu má za následek náš výsledný zvuk. Jak již bylo zmíněno výše, kytarové nápady nahrává Brögi. A finální podoba skladeb je pak výsledkem práce celé kapely ve zkušebně. Tím jsou skladby ovlivňovány všemi členy a dostávají tak svůj vlastní punc. Ještě jednou díky, že se ti album tak moc líbí. 

 

Co pro kapelu znamenal návrat Andyho Kaina za mikrofon? Jestli se nepletu, tak nikde jinde nikdy nezpíval nebo o tom aspoň nevím. Možná že u mě bylo Rotten Perish prvním albem od vás, mám jej v MESSIAH zafixovaného. S novým materiálem se popral opravdu parádně a dodal desce právě tu zvláštní náladu, takové to chvění, které mám u vás tolik rád. Andymu je tuším 51 let a odvedl skvělý výkon. Jak se vám po tolika letech spolu spolupracovalo? 

Ve skutečnosti nikdy nebyla jiná možnost. Díky této žádosti o koncert z roku 2017 kontaktoval Brögi Andyho, Patricka a mě a všichni jsme byli okamžitě zpět. Byla to tak nějak prostě samozřejmost. Andy také zpíval na EP „Psychomorphia“ a na albu „Choir Of Horrors“, které byla vytvořeny v totožné sestavě jako „Rotten Perish“ a nyní „Fracmont“. Ano, na tak starého chlápka Andy opravdu odvedl skvělou práci. A jen pro vaši informaci - všichni jsme stejného věku. Ha ha. 

Prozraď nám prosím, o čem jsou texty na „Fracmont“ a kde pro ně berete inspiraci. Kdo je jejich autorem? Držíte se osvědčených témat, jako kritika slepé víry, destrukce lidské mysli? Jaký je hlavní smysl, směr a obsah textové stránky alba? 

Titulní skladba pojednává o příběhu Pontského Piláta. Příběh je rozdělen do dvou částí, stejně jako skladba hudebně. První část pojednává o původu Piláta Pontského a jeho hrozné rodiny Pontianů. Byl římským místodržitelem v Judeji, soudcem Ježíše a pronásledovatelem Židů. Podle pověstí existovala různá místa, kde bylo Pontiovo tělo pohozeno, až bylo nakonec ponořeno do jezera Pilatus ve Fracmontu (nyní nazývaném Pilatus). Legendu charakterizují bouřky, epidemie, špatná úroda, čarodějnické eskadry ve Fracmontu. Nevinní lidé, kteří narušili ducha Pilata ve Fracmontu, byli katolickou církví popravováni v pozdním středověku. V dalších textech se také zabýváme tématy, které jsou v katolické církvi tragicky tutlány. Mluvím o sexuálním zneužívání dětí, vymývání mozků, které je aplikováno na dítě, které se rodí neutrální, co se víry týče. Ale je už předem určeno, ke které víře bude patřit. Všechna typická mesiášská témata. Myšlenky k textům pocházejí hlavně od Brögiho, zatímco souvislosti vysvětluje a píše většinou Andy.

 

Hledal jsem, ale marně, co znamená vlastně slovo „Fracmont“? A proč jste zvolili pro novou desku právě tento název? 

„Fracmont“ nebo „Fractus Mons“ je středověké jméno hory Pilatus poblíž Luzernu a znamená „drsná hora“. Název alba jsme pojmenovali podle něj, protože cítíme silné spojení s touto horou a fascinuje nás historie kolem ní. 

Jsem už starý metalový pes a většinu snů jsem si dávno splnil, ale MESSIAH patří mezi kapely, které jsem ještě neviděl naživo. V devadesátých letech jsem to nestihl a teď máme pandemii chřipky. Až ale všechno pomine, můžeme se těšit na nějaké vaše turné na podporu nového alba? Jak jsou na tom vlastně MESSIAH v současnosti s koncertováním? 

Nebudeme moci hrát velké turné ani po pandemii, protože jednotliví členové se budou muset věnovat svým závazků, jako je práce nebo rodina. Určitě ale zahrajeme několik samostatných koncertů. Pokud vím, jednáme o nějakých koncertech v Polsku a České republice. Bude-li to možné v roce 2021, odehrajeme také odložené koncerty z letoška. V každém případě nás moc těší, že konečně můžeme znovu hrát naživo.

 

Ze Švýcarska mám samozřejmě rád HELLHAMMER, CORONER, CELTIC FROST, ale to jsou všechno staré kapely. Jak vlastně u vás funguje scéna v dnešní době? Chodíte na něco dobrého do klubů, na festivaly? A můžeš nám nějaké vaše kapely doporučit? 

Na scéně jsem stále velmi aktivní a často navštěvuji koncerty a festivaly. Jsou tady k vidění skvělé lokální kapely. Podívejte se na Requiem, Comaniac, Total Annihilation, Klaw, Poltergeist nebo Gurd. ;) 

Nechci vám zbytečně lichotit, ale podle promo fotek vypadáte jako parta sympatických chlápků. Z vaší hudby je cítit nadhled, vzájemná chemie mezi muzikanty. Je tomu tak i doopravdy v reálu? Chodíte spolu občas na pivo, zapaříte, setkáváte se třeba s rodinami a podobně? 

Děkuji. Myslím, že jako kapela fungujeme jako dobře cvičená jednotka. Zejména na našich koncertech z nás vyzařuje spousta potěšení z hraní, což také infikuje publikum. V soukromém životě spolu také obvykle dobře vycházíme. Samozřejmě občas existují rozdíly v názorech, ale kde to není? Obvykle to ale vyřešíme společně u piva. Jelikož všichni žijeme několik kilometrů od sebe, jsou taková setkání spíše vzácná. 

Blížíme se k závěru a mě by zajímalo, co chystají MESSIAH v nejbližších měsících? Na turné a koncerty jsem se už ptal, ale co nová hudba? Skládáte, máte už nějaké nápady? Doufám, že nebudeme zase čekat 26 let, to už budu starej a nic neuslyším. 

Také jsme si položili tuto otázku. Koneckonců nemůžeme jen sedět a čekat, až konečně pandemie skončí. Brögi proto již sbírá nové nápady na skladby. Pracujeme také na filmovém projektu. Chceme ukázat příběh „Fracmonta“ na “obrázcích”. Mělo by to být však něco víc, než jen běžné video. Můžete být zvědaví ;-).


Děkuji moc za rozhovor, opravdu si jej vážím. Pro mě osobně muzika znamená hrozně moc a jsem rád, že jsem se ještě dožil nové hudby od vás. Já si vlastně podobnými rozhovory plním své sny z mládí. Přeji vám mnoho inspirace a vše dobré i v osobním životě. Děkuji za spoustu skvělých momentů s vaší hudbou! MESSIAH FOREVER! 

Moc děkuji za napínavý rozhovor. Také ti přeji jen vše dobré do budoucna. Zůstaň zdráv a možná se v budoucnu potkáme někde na koncertě.

středa 4. listopadu 2020

Recenze/review - MESSIAH - Fracmont (2020)


MESSIAH - Fracmont
CD 2020, High Roller Records

for english please scroll down

Občas nám bývá umožněno nahlédnout na druhou stranu. Na onen svět. Nejčastěji díky hudbě. Není na světě příliš kapel, které by začaly hrát extrémní metal a já je neznal od jejich začátků, ale švýcarské legendy k nim patří. Svůj vznik datují do osmdesátých let a mají za sebou vynikající diskografii. Osobně mě na nich vždycky fascinovala atmosféra, kterou jsou schopni svojí muzikou vytvořit. I při poslechu jejich nového alba "Fracmont" stojím na tenké hranici mezi realitou a záhrobím.

MESSIAH jsou jako staří duchové, kteří se zjevili v mém temném pokoji. Venku se ochladilo a do kostí mi vstoupil mráz. Pánové jsou legendy, které se v death metalu a thrashi pohybují s elegancí starých mistrů. Zvuk je jako studená čepel nože, který vám pronikne rovnou do srdce. Nezapomínejme ale ani na parádní obal, který vás ihned uvede do nečisté hry.




"Fracmont" je plná zvláštních, temných a mrazivých nálad. Na atmosféru se hodně sází a je to sázka na jistotu. Osobně si neskutečně užívám výlety kapely až někam k NWOBHM. MESSIAH jsou i po těch všech letech neskutečně uvěřitelní. Líbí se mi, jak si kapela hraje s melodiemi, s gradací skladeb, s texty. Album je na jednu stranu staré jako vyschlá mumie nalezená v dávno opuštěných katakombách, ale zároveň čerstvé a svěží. Jsem rád, že mi Švýcaři umožnili nahlédnout na onen svět. Proplétám se jako pavučinami jednotlivými songy, užívám si černé jiskry, které odskakují od riffů jako při kování kvalitní oceli. Jsou to ostré žiletky, kterými vám někdo pomalu rozdírá kůži. Vidím tváře duchů. Jsou šedé, průsvitné, slyším nářek těch, kteří se potácejí v meziprostoru a trápí je nečisté svědomí. "Fracmont" je jako obrácená modlitba. Kříže zase hoří! MESSIAH jsou zpátky. Silní a mocní. K téhle desce se budu rád a často vracet. Až navěky, amen! Chladný, temný death thrash metal s heavy metalovými prvky, který vás převeze přes řeku Styx! Stačí zaplatit svojí duší.


Asphyx says:

Sometimes we are allowed to look the other way. To the other world. Most often thanks to music. There aren't many bands in the world that start playing extreme metal and I haven't known them since their beginnings, but Swiss legends are one of them. They date back to the 1980s and have an excellent discography. Personally, I have always been fascinated by the atmosphere they are able to create with their music. Even when listening to their new album “Fracmont” I stand on a thin line between reality and the grave. 

MESSIAH are like old ghosts who have appeared in my dark room. It got cold outside and frost entered my bones. Gentlemen are legends who move in death metal and thrash with the elegance of old masters. The sound is like a cold knife blade that penetrates right into our heart. But let's not forget the great packaging, which will immediately introduce you to the dirty game. 


“Fracmont” is full of strange, dark and freezing moods. There are a lot of bets on the atmosphere and it's a sure bet. Personally, I really enjoy the band´s trips all the way to NWOBHM. MESSIAH are incredibly believable even after all these years. I like the way the band plays melodies, with the gradation of songs, with the lyrics. On the one hand, the album is as old as a dry mummy found in long-abandoned catacombs, but at the same time fresh. I am glad that the Swiss gave me a glimpse into the other world. I weave individual songs like cobwebs, I enjoy black sparks that bounce off riffs like when forging quality steel. These are sharp razor blades that someone will slowly tear at your skin. I see the faces of ghosts. They are gray, translucent, I hear the cries of those who stumble in interspace and are tormented by an unclean conscience. “Fracmont” is like a reverse prayer. The crosses are burning again! MESSIAH are back. Strong and powerful. I will be happy to return to this record often. Forever, amen! Cool, dark death thrash metal with heavy metal elements that will take you across the river Styx! Just pay with your soul.

TRACKLIST
1. Sacrosanctus Primitivus (2:15)
2. Fracmont (9:39)
3. Morte Al Dente (6:34)
4. Urbi Et Orbi (4:36)
5. Singularity (2:33)
6. Children Of Faith (6:34)
7. Dein Wille geschehe (4:11)
8. Miracle Far Beyond Disaster (2:37)
9. My Flesh - Your Soul (4:09)
10. Throne Of Diabolic Heretics (6:15)


LINE-UP
Andy Kaina - Vocals
Brögi - Guitars
Patrick Hersche - Bass
Steve Karrer - Drums



neděle 6. září 2020

Recenze/review - VAMPIRE - Rex (2020)


VAMPIRE - Rex
CD 2020, Century Media Records


for english please scroll down


Venku je neskutečné vedro a mě je přesto zima. Toulám se v lesích, naschvál navštěvuji místa bez lidí. Obklopen přírodou přemýšlím, co si pustím za muziku. Chtělo by to něco starého, poctivého, démonického. Skladby, u kterých se bude dobře lovit. Čekám na svoji kořist a vzduch by se dal krájet. Už aby byla noc, už aby vyšly na lov další šelmy. VAMPIRE, ty poslouchám již hodně dlouho. A pokaždé mě dokáží překvapit, strhnout do víru, stáhnout do hlubin, shodit ze skály, zničit a rozložit na tisíc kousků. 

Mám v srdci mráz a na uších novou desku "Rex". Je plná starých poctivých melodií. Kolem mě jsou samé stíny a já čekám, kdo mi půjde zase po krku. Prokousnutá tepna, krev na lesní cestě. Odešel jsem z tohoto světa, abych mohl poslouchat jen dobrou muziku. 


"Rex" je opět albem, které je ovlivněno starým dobrým deathem, thrashem i heavy metalem. Spolu s kapelou zavzpomínáme na kapely jako MERCYFUL FATE, POSSESSED, SLAYER a spousty dalších otců zakladatelů. VAMPIRE jdou až ke kořenům extrémního metalu a dělají to velmi dobře. Nejsou jen obyčejnou, dnes tolik typickou kopírkou, ale přinášejí i kus sebe samého. Je znát, že hrají a skládají s nadšením a odhodláním. Tohle všechno se přeneslo i do skladeb, které žhnou jako rozžhavené železo. Skvělý, čistý, průzračný a klasický je zvuk, tradičně dobrý je i obal. Po těchto stránkách si opravdu není na co stěžovat. Osobně nejvíc oceňuji takové to těžko popsatelné chvění, které jak známo, odděluje zajímavé kapely od nudných. VAMPIRE mají již dlouho svůj vlastní rukopis, ohlížejí se sice do minulosti, ale dělají to s elegancí a grácií. A to dnes umí opravdu málokdo. Jako bonus se novinka velmi dobře poslouchá. A to buď jako kulisa, tak třeba v autě nebo jen tak, když lovíte v lesích. Metal, chladný jako led a tvrdý jako švédská ocel!



Asphyx says:


It's really hot outside and I'm still cold. I wander in the woods, deliberately visiting places without people. Surrounded by nature, I wonder what kind of music I can play. I feel for something old, honest, demonic. Songs which are good for hunt. I'm waiting for my prey and the air could be cut. It's going to be night, it's going to be for other beasts to go hunting. VAMPIRE, I've been listening to for a long time. And they can always surprise me, pull me into a vortex, pull me into the depths, throw me off a rock, destroy me and break me down into a thousand pieces.

I have frost in my heart and a new record "Rex" in my ears. It is full of old honest melodies. There are shadows around me and I'm waiting who will go after my life again. Bitten artery, blood on a forest road. I left this world to listen to only good music.




"Rex" is again an album that is influenced by good old death, thrash and heavy metal. Together with the band we remember bands like MERCYFUL FATE, POSSESSED, SLAYER and many other founding fathers. VAMPIRE go to the roots of extreme metal and do it very well. They are not only an ordinary, so typical copier today, but they also bring a piece of themselves. It is known that they play and compose with enthusiasm and determination. All of this has been transferred to songs that glow like red-hot iron. Great, clean, transparent and classic sound, cover is also good. There really is nothing to complain about on this site. Personally, I most appreciate such a hard-to-describe shake, which is known to separate interesting bands from boring ones. VAMPIRE have long time their own style, looking back to the past, but they do it with elegance and grace. And very few people can do that today. As a bonus, the new album is very well listenable. And either as a backdrop, for example in a car or just when fishing in the woods. Metal, cold as ice and hard as Swedish steel!


Tracklist:
01. Prelusion (00:42)
02. Rex (03:08)
03. Inspiritus (03:54)
04. Wiru-Akka (04:19)
05. Pandemoni (03:15)
06. Moloch (05:49)
07. Rekviem (03:26)
08. Serafim (04:02)
09. Anima (06:21)
10. Melek-Taus (04:50)

band:
Hand of Doom - vocals
Black String - guitars
Sepulchral Condor - guitars
Command - bass
Abysmal Condor - drums

TWITTER