Recenze/review - ENTERA - Hate Factory (2020)

ENTERA - Hate Factory
CD 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

Mám takový zvláštní pocit, že mě někdo sleduje. Ne, cítím se dobře, ale v určitých momentech jsou mi některé věci záhadou. Třeba když vám začnou najednou chodit nabídky od obchodu, kde jste nikdy nebyli. Spojuje vás třeba jen pár slov. Soukromí dnes vlastně neexistuje, všude jsou kamery a potom také, většinu věcí naservírujeme všemocné síti sami. Odtrženi od reality žijeme virtuálně. Někteří pak ztrácí základní sociální návyky. Místo pozdravu kolemjdoucímu dávají raději další like cizinci na druhé straně planety.

A tak se snažím alespoň, když to jde, žít tak trošku postaru. Mám v záloze tlačítkový telefon, vyrazím do lesů a poslouchám letitý thrash metal. Německá ENTERA má za sebou úctyhodných 30 let v undergroundu. Mám rád podobné kapely, dávají mi jakousi malou jistotu, že svět je alespoň někde v pořádku. Stará produkce i zvuk, určitá nedokonalost, poctivost a nadšení. Pánové se nikam netlačí, ale pořád vydávají desky, které stojí za to. Tedy, abych to uvedl na pravou míru, samozřejmě se nejedná o nic zásadního, co byste měli slyšet, ale mě novinka z nějakého možná záhadného důvodu baví. 

Je to zkrátka deska pro staré fosílie a to myslím opravdu staré a ne současné maniaky, kteří si na to jen hrají. "Hate Factory" mě opravdu vrátilo o spoustu let zpět. Odpustím si tentokrát zmínky o džískách, dlouhých mastných vlasech a krásných holkách. O tom ENTERA ani tak moc nejsou. Když ona je nahrávka v určitých momentech obyčejná, až je to krásný. Kapela se nikam netlačí, jede si svojí cestou. A mě je to sympatické. Riffy řežou, není si nač stěžovat, sem tam spadne řetěz, ale aspoň mají Němci vlastní výraz. Nebudu vám tady jmenovat skupiny, kterým je tvorba této smečky podobná, to by bylo zcela zbytečné. Vnímám jejich skladby  jednoduše tak, že jsem si sedl, chvíli poslouchal a chtěl novinku zuřivě ztrhat. A víte proč jsem to neudělal? Protože u mě zvítězily sympatie a vstřícnost. Jedná se o thrash na pohodu, který dnes už příliš lidí nehraje. Retro jmen je obrovské množství, ale stejně v sobě nemají takové to těžko popsatelné pnutí. Letošní album není rozhodně zásekem, který budu považovat za nejlepší, ale slušnou prací a odhodláním se u mě kluci dostali na lepší nadprůměr. A to jako fakt, mě nahrávka vážně bere. A vlastně ani nevím proč. Thrash!

sumarizace:

ENTERA jsou přesně tou kapelou, ke které se můžete postavit dvěma způsoby. Buď je rovnou odsoudíte jako kopii starých klasických thrash metalových desek a nebo přistoupíte na jejich hru. Jako příslušník old school thrash metalové legie se mi novinka "Hate Factory" líbí. Oceňuji jak nasazení, tak jednotlivé špinavé nápady. Tohle je underground přesně podle mého gusta. Oblečte si džínové bundy, zavzpomínejte na dobu svého mládí a přidejte hlasitost na svém přehrávači. Pokud ještě stojíte v klidu, pak není něco v pořádku. Na tuhle muziku se musí pařit, házet hlavou a skákat v mosh-pitu. Představuji si zaplivaný undergroundový klub, narvaný k prasknutí a na pódiu ENTERA. Sem tahle muzika patří a tady se cítí nejlépe. Old school thrash metal, který vám nakope zadky!

Asphyx says:

ENTERA is the band which you can see in two possible ways. First, you judge them as a copy of old and classic thrash metal records. Or second, you accept their game. As a person who likes old school thrash metal league I like this new album "Hate Factory". I appreciate the appointment and all of the dirty ideas. This is the underground which I like. Put on your denim jackets, remember the old good times and turn up the volume on your music players. If you yet stay still, something is wrong. You have to be wild while listening to this music, flip your head and jump in mosh-pit. Let me introduce you a dirty underground club which is full of people and there is ENTERA on the stage. This music belongs in here and it feels right. Old school thrash metal which will kicks your asses. 

Tracklist:
Fake Persons
Pay To Play
Never Reached Aspirations
Getting Old Is Shit
War Of The Zombies
I Just Can’t Hear It Anymore
Playback
One Week Left
Betrayal Against Time
Here I Am, What I Am
Chatterbox
Pagar Por Tocar

band:
Gesang und Bass – Carsten Lutter
Gitarre – Iker Mayordomo
Schlagzeug – Julius Lauer

https://www.facebook.com/Entera-205340632811362/
http://www.entera.org/
https://twitter.com/enteraband
https://www.youtube.com/channel/UC5ZJYfSznNF44bZ71I9jyog

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý padesátý šestý - Putyka a erotika

Příběh dvoustý padesátý šestý - Putyka a erotika

Pořídil jsem si Discman Sony. Svýho starýho walkmana stejné značky jsem hodil do krabice se zbytkem kazet. Hudební zážitek byl z mé nové hračky o několik řádů lepší. Pořád jsem byl chodec se sluchátky na uších. Hlasitost vždy naladěnou tak, aby mě nepřejalo auto. Muzika byla kulisou, mým průvodcem. Discman se krásně vešel do náprsní kapsy mého křiváka. Sluchátka stejné značky měla basovou složku, bylo na to speciální tlačítko, který mi všichni záviděli. Pár kámošů z hospody už mělo děti a na podobný věci neměli pochopitelně peníze. Trošku mě svým přístupem děsili. Hrozně mi připomínali naše otce, nadávali na život úplně stejně. Akorát ještě nebyli plešatý.

Tenkrát se ještě v hospodách odehrávala spousta věcí. Každý normální kluk měl svoji základnu. Mě vždycky vyhovovaly klasický putyky. S utopenci na výčepu, se žlábkem místo mušlí, s nepropustnou clonou z kouře. Putyka stmelovala kolektiv. Naše partička byla super. Samý slušný lidi, ztracený existence. Teda, tvářili jsme se tak. Ale taky všichni chodili normálně do práce, studovali, žili. Žádnej póvl. Vybraná společnost, řekl bych. Když se mě dnes někdo zeptá, proč jsem tenkrát chodil do hospody, tak je moje odpověď velmi jednoduchá. Byla sranda. Pivko, který se pilo spíš jako kulisa. Hlavní byly řeči, vtípky, lehká erotika, když přišly holky. Nikdo nikoho nebuzeroval, jakmile by totiž přišel někdo, kdo by prudil, tak dostal buď do držky nebo byl zesměšněn. 

Člověk z hospody neskutečně smrděl. Starý štamgasti snad ani nešli vyprat. Říkalo se, že nepomáhá ani savo. O to ale nešlo. Člověk měl místo, kam se mohl uchýlit. Brával jsem si discmana, sedal si do kouta, abych viděl na vchod. Když bylo po výplatě, tak jsem kouřil LMka, když před, tak někdy i Startky, který škrábaly šíleně v krku. Měl jsem pak pořádně drsnej hlas a holkám se to líbilo. Zdraví mě od protějšího stolu Jacek, můj současný dodavatel muziky. On a jeho kamarádi z Polska už v sobě mají několik vodek. Kámoši se trousí jako švábi na pivo. Řeší se všechno možný, práce, život, sem tam někdo nadhodí politiku, ale hned ho všichni pošlou do prdele. S takovejma sračkama mezi nás nelez, vole.

Je pátek a nejednou do vřavy vtrhne výčepák a začne vyhazovat nějaký smažky od stolu. Stejně moc nepily, nedělaly útratu a byly tady podmínečně. Když přišel někdo třeba na večeři (na utopence, tlačenku nebo kultovní smažák), tak se museli zdekovat. Dva pánové v sáčkách, nehoděj se sem. Ty vole, tohle je smadlavej pajzl, kde se tady berou, co, hejhulové? Křičí na ně nějaká lopata, ale mistři se usmívají. Roztáhnou za sebou plakát - Nezávislá erotická iniciativa. Co to doprdele kurva je? Pronese Prcalinka. Zase nějakej šmejd. Jakoby těch keců nebylo všude kolem dost, oni to musej tahat i do hospody. U stolů to bublá. Pozor, někdo narušil náš biotop. Vetřelci, dejte si na ně pozor. Jdu radši na záchod. Pak na cígo s Andreou ven. 

Kecáme, je nám fajn a najednou přijede dodávka a z ní vyskákají slečny oblečený jak na provoz nejstaršího řemesla. Samá kraječka, minisukně, podvazky. Koukám na to, co se zase děje? Vrátíme se a tam zrovna ti dva pánové cinkají do půllitru. Chvíli něco kvákají a používají slova jako zákon, svoboda, my to dokážeme, parlament a podobný nesmysly, před kterejma sem právě všichni utekli. Občas je mezi větama někdo pošle do prdele, ale musím uznat, že pánové umí mluvit. Asi jsou na to školený. Neříkají teda nic, co už bychom dávno neslyšeli, ale oni navíc propagují, osvobozují i EROTIKU. Tím pádem všichni zbystří, protože je to přirozený. Najednou je jim nasloucháno, jsem asi jeden z mála, co se fakt nudí. 

Pivo pro celou hospodu. Asi mají ve straně dobrý rozpočet a sponzory. Chléb a hry, jak prosté milý Watsone. Jsou nám rozdány noviny, ve kterých zaujmou samozřejmě černobílý kozy. Půlka hospody (hlavně teda fotříci od rodin), začne slintat, hodnotit, pronášet soudy jako - ta by chcala na vrták, ta je má jak dojnice a další roztomilosti, které se jinde než v hospodě IV. cenové a pornu neříkají. Jsou tam i nějaký články, ale ty nikdo nečte. Vidím, jak někdo noviny stopí do kapsy, budiž ti přáno kámo, tak hezký večer vinšuju. Ale den ještě nekončí. Pořád čekám, co ty slečny. Ano, i putyka U Startu zažila striptýz, roznášení piva nahoře bez. A bylo to takové zvláštní, rozpačité. Ono totiž, i když se to nezdá, tak zase tolik úchylů mezi chlapama není.

Dámy byly vybrány dobře, s přihlédnutím k jejich vybavení, ale bylo vidět, že je spíš někdo přemluvil, než že by tady byly kvůli prachům. Každej na ně čuměl, někteří jedinci s otevřenýma hubama. Byly to vesnický husičky, naivní a mě jich bylo líto. Nemusely to dělat, ale v tý době se podobný věci odehrávaly snad všude (podle hesla, dřív bylo všechno zakázaný, tak teď si budeme dělat, co chceme - svoboda pyčo!). Roznášely nám pivo a letáky, na kterých byly vyfoceny jejich lépe placené kolegyně. Trošku mi to připomínalo film Hoří má panenko, alespoň tou trapností určitě. Servírky se vztyčenými bradavkami s chichotem telátek utekly dozadu a bylo na nich vidět, jak se jim ulevilo. Nahý ženský tělo je krásný, ale tohle bylo moc vulgární, to nebyla erotika v putyce, ale spíš tupě podaná lascívnost. Večer ale ještě nekončil.

Dvě dámy, už trošku v letech, se rozhodly, že nás poctí striptýzem. Měly okoukaný pohyby z filmů. Kroutily se jak háďata, přirážely ke kulečníkovýmu stolu, ale prostě už to nebyly mladý holky s pružným tělem. Jedna dokonce neměla zrovna plný chrup a když se usmála, tak nějakej robotník pronesl, že musí dobře kouřit, protože jak nemá zuby, tak kolem ocasu vzniká podtlak. Narušil tím i tak trapnou atmosféru. Celej pajzl se tlemil na celý kolo a paní byla rudá až, ale vy víte kde. Snažila se sundat podprsenku, ale nešlo jí to. Tak se naklonila ke stolu skinheadů. Jdi s tím do prdele, pronesla jedna pleška a tak tam chudák stála a kozy nemohly ven. Hudba hrála do rytmu, dáma se pořád kroutila a nic. Pak muzika dohrála, ona se pořád vlnila a stále nic.

Nakonec naběhl jeden pán v sáčku, razantním pohybem roztrhl podprsenku a striptérka amatérka rozpažila ruce. Asi očekávala potlesk. Nicméně její poprsí nebylo z nejmladších a tak padlo až někam nad pupek. Všichni ji teda koukali dolů a bylo to celý takový divný. Erotika v putyce probíhá přece jinak. V řečech, v náznacích. Jemně, drsně, opatrně. Co na tom, že jsou tady i alkáči a lopaty. Skinheadi a metalisti. Upíři a ostatní. Kozy jsme už viděli asi každej. Tohle snad nezaujme ani žáky druhého stupně základní školy nebo ano? Ano. Ten den získala Nezávislá erotická iniciativa do svých řad několik nových členů. Stačí fakt jen kozy a pivo. Chléb a hry. Je to pořád stejný. Raději jsem nasadil discmana a pořádně si osolil muziku. 

Když jdeme domů, tak jsme měli takovej zvyk. Lahváče na cestu. Máme to sice pár metrů, ale je tu jedna lavička, kde jste úplně ukrytí. Cinkám lahvemi a čekám na Andreu. Najednou se objeví striptérka, hlavní postarší hvězda večera a pláče. "Já ti říkala, že už jsem na to stará, koho může ještě může zajímat moje tělo?": stěžuje si a kolem ní poskakuje jeden chlápek v sáčku a pořád dokola opakuje - jsi krásná Maruško, jsi moc krásná Maruško. Máří se podívá na mě a asi čeká, že se přidám a podpořím ji. Jenže já byl tenkrát mladej a blbej, tak mlčím. Na lavičce mi pak Andrea sdělí, že ji přemlouvali, aby k nim vstoupila do strany. Že je pěkná holka, že by si přivydělala nějakou tu korunu a podobný řeči. A co ty na to? No já jim řekla, že do putyky erotika nepatří a poslala jsem je do prdele. Hele, a myslíš, že bych se klukům líbila? Provokuje. Už ji znám. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

Recenze/review - BEZWERING - Aan de wormen overgeleverd (2020)

BEZWERING - Aan de wormen overgeleverd
CD 2020, Ván Records

for english please scroll down

Hudbu volím často také podle toho, v jakém jsem prostředí. Třeba holandské black metalisty BEZWERING (pohrobky WEDERGANGER) jsem si dal jednou zkusmo do uší velmi brzy ráno, když jsem šel kolem řeky. Atmosféra mě ihned vtáhla do děje a to i přesto, že podobné atmosférické a hymnické věci příliš nemusím. Najednou jsem doslova cítil utopencovy oči, které na mě hledí z kalné vody. Ano, před několika dny zde jednoho nebožáka opravdu našli.

"Aan de wormen overgeleverd" působí zpočátku jako monolit, vše utíká jakoby v pozadí, v jakémsi zmateném veletoči, ale po čase vyniknou na povrch jednotlivé vrstvy, hráčské umění, syrovost a temnota. Rozhodně to není muzika, kterou byste měli vnímat dnes tolik častým způsobem - stáhnout, dát tomu 10 minut šanci, smazat a vyjádřit se někde na sociální síti. Kdeže, to by bylo opovážlivé a troufalé a taky trošku tupé. Doporučuji opravdu soustředění, nejlépe jako já, za studeného mlhavého rána. 

Nebudu vás zatěžovat tím, že muzikanti BEZWERING jsou propojeni navzájem v různých kapelách a projektech, Metal Archives známe všichni, ale soustředil bych se spíš na dojem, jaký z muziky mám. Řekl bych zvláštní, zajímavý. Na jednu stranu lze skladby vnímat jako chaos, takové to "post blábolení", se kterým se dnes roztrhl pytel, ale Holanďané jsou přeci jen trošku jiní. Odlišují se, dle mého skromného názoru, rukopisem, celkovou atmosférou a jakousi magičností, která mi dělá zkrátka dobře. Je to vlastně s podivem, protože podobné desky příliš nevyhledávám, vyhýbám se jim a vlastně o nich ani nechci psát. Jenže tady jsem našel cosi přitažlivého. Přirovnal bych to možná k situaci, když potkáte ne zase tolik hezkou ženu, která když se na vás podívá, tak se vám stejně podlomí kolena. Možná je to pohledem, zvukem, atmosférou, těžko říct, jedná se přeci jen o hodně pocitovou záležitost. Musí být samozřejmě mlha, tma a nějaká ta smrt, bez té by to nešlo. A úplně nejlepší bude, když si album poslechnete a uslyšíte sami. Slova jsou zde více než jindy zcela zbytečná. Atmosférický black metal s hymnickým podkladem, který vás vtáhne do hodně nečisté hry!

sumarizace:

Nové CD "Aan de wormen overgeleverd" holandských BEZWERING mi připomíná zběsilý tanec na ledovém ostří. Našlapujete bosýma nohama a pálí vás chodidla. Krev pomalu houstne a do žil se vkrádá chlad. Holandští maniaci nahráli velmi temnou studenou black metalovou desku. Líbí se mi určitý pach smutku, kterou ze skladeb cítím. Pokud máte rádi black metal v jeho klidnější podobě, potom je pro vás novinka povinností. Nahrávka se velmi dobře poslouchá a stává se postupně jedem, pronikajícím přímo vaší mysli. Pronásledují mě vlci a já se snažím marně uniknout. Nakonec umírám roztrhaný a zmrzlý v zasněžené krajině. Black metal, zahraný s ledem v srdci!

Asphyx says:

The new CD "Aan de wormen overgeleverd" from Netherlands BEZWERING reminds me some frantic dance on the ice edge. you are stepping on bare feet and your soles are burning. The blood get thick and the cold is creeping slowly into your veins. Holland maniacs recorded very dark cold black album. I like a smell of sadness, that I feel from these songs. If you like black metal in its calm form, then this news is responsibility for you. The recording is very well for listening and it turns to poison, penetrating your mind. Wolves are hunting me and I try to escape in vain. I'm dying torn and frozen in a snowy landscape. Black metal played with ice in the heart!

TRACKLIST
1. Vredeloos (4:52)
2. Nagezeten (4:59)
3. Rouwstoet (5:13)
4. Uitgeteerd (4:10)
5. Aan gene zijde (3:44)
6. Terror terroris (3:57)
7. Geen bloemen op mijn graf (3:50)
8. Het tweede gezicht (7:26)
9. Waanzinskolk (5:26)

https://www.facebook.com/BEZWERING-552636585162467
https://www.van-records.com
https://www.facebook.com/vanrecs

Recenze/review - THRONEUM - Oh Death... Oh Death... Determinate, Preach and Lead Us Astray... (2020)

THRONEUM - Oh Death... Oh Death... Determinate, Preach and Lead Us Astray...
CD 2020, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Jakoby mi někdo přerazil obě nohy a já se plazil dlouhou podzemní chodbou. Pro bolest necítím chlad, ani nechutnou zkaženou vodu, která ztéká ze zdí. Naděje umírá poslední, ale to v mém případě rozhodně neplatí. Světlo jsem neviděl již dlouhé roky, odsouzen k zapomnění. Poslední záblesk a pak už jen nekonečné utrpení. Moje smrt nikoho nezajímá, nikdo truchlit nebude. Přesto bych ještě rád žil. Zamítá se. Konec. Co je to vlastně konec? Tma? Prázdnota? 

Na podobné otázky se snaží svojí hudbou odpovědět i nihilisté z Polska, kteří si říkají THRONEUM. Píšu jim již několikátou recenzi v řadě a dalo by se napsat, že se jedná o přesně ten typ skupiny, která nikdy nesejde z té pravé staré prašivé black death metalové cesty. Jejich riffy jsou zahalené totální tmou a posluchač si opravdu po nějaké době připadá, jako by zoufale utíkal z nějaké podzemní kobky. Hniloba!

Tady se nejedná o žádnou obyčejnou hru na metal, ale kapele můžete věřit každý tón, každé slovo, úder bicích. Jsou ortodoxní, rezaví jak padesát let stará konzerva. Inspirováni volně třeba takovými POSSESSED, SARCÓFAGO, NECROPHAGIA, IMPERATOR, SADISTIK EXEKUTION, útočí další smrští utkanou z těch nejošklivějších pavučin. Kolem cáká hnis z proříznutých ran a když zapálíte oheň, tak shoříte černým plamenem. Všechno je na desce chtěně zkažené, hnusné, mokvající, zabalené do špíny a beznaděje. "Oh Death... Oh Death... Determinate, Preach and Lead Us Astray..." je v určitých momentech až primitivní, útočí se na první signální soustavu, na ty nejnižší pudy a představivost. Album rozhodně není pro každého, mnohý odvrátí znechuceně tvář. Je to jen a jen dobře. THRONEUM mají svůj vlastní ksicht, vymáchaný v opuštěných močálech a skladby jsou přesvědčivé. Stačí se poddat a mít alespoň trošku trpělivosti. Doporučuji poslouchat ve sklepě, až půjdete...ale vy víte kam. Někde za těmi nejméně nápadnými dveřmi je úkryt, možná peklo. Poláci tam patří bezezbytku. Nahrávka se pro mě stala vyloženě návykovou látkou. Inferno!

sumarizace:

Vítejte na onom světě. V totálním chaosu a zmatku. Zde předvádějí THRONEUM svá nekalá kouzla. Jsou zkažení, jako voda v řece Styx. Ortodoxní a nihilističtí, jako ten nekrutější obřad pro velebení Satana. Nahráno a vypáleno na nosič bylo totální zlo bez jakýchkoliv příkras. Jen krutá temnota.

"Oh Death... Oh Death... Determinate, Preach and Lead Us Astray..." je obrácenou modlitbou ve stylu POSSESSED, SARCÓFAGO, NECROPHAGIA, IMPERATOR, SADISTIK EXEKUTION. Během celé desky se jde absolutně na hranu, posluchačovi není darováno nic zadarmo. Nemusí to vyhovovat každému, ale příznivci temných, pomalu hnijících desek, by mohli být spokojeni. Jedná se zkrátka o chorobami nasáklý starý poctivý black death metal. Pokud máte rádi smrt v této podobě, pravděpodobně budete tuhle nahrávku točit ve svých přehrávačích do skonání světa. Vy ostatní se pokřižujete a vezmete nohy na ramena. Osobně musím mít na THRONEUM náladu. Když se setmí a městem se začnou ploužit divné stíny. Když se mraky poprvé dotknou země. A když mě povolá záhrobí do zbraně. Pak jsem prokletý. Závěr je jednoduchý. Tohle je pravé peklo se vším, co k tomu patří. Berte a nebo nechte být. Inferno!

Asphyx says:

Welcome to the other world! In the total mess and chaos. Here the THRONEUM performs their wicked magic. They are putrid as water in the Styx River. Orthodox and nihilistic like the cruelest ritual for the glorification of Satan. Absolute evil without any embellishment was recorded and released on the album. Only the cruel dark!

"Oh Death... Oh Death... Determinate, Preach and Lead Us Astray..." is an inverted prayer with style like POSSESSED, SARCÓFAGO, NECROPHAGIA, IMPERATOR, SADISTIK EXEKUTION. During the listening to the whole record, you are led on the absolute edge; listeners can’t have anything for free. This music is not for everyone, but the fans of dark, slowly putrefying records should be satisfied. It is just by sickness soaked old true black death metal. If you like the death in this form, probably you will listen to this record until the end of the world. Personally, I must have the right mood for the THRONEUM listening. When everything becomes dark, and the city is full of the weird shadows. When the clouds touch the ground for the first time. And when the other world calls me to arms. Then I am cursed! The conclusion is easy. This is the real hell with everything, which belongs to it. So take it or let it be. Inferno!

tracklist:
01. Alpha: Soulside-Space-Stream (15:13)
02. Beta: AGLA-on-Tetragrammaton (01:27)
03. Gamma: Agla-ON-Tetragrammaton (01:27)
04. Delta: Self-Appointed-Grandeur (12:21)
05. Epsilon: Agla-on-TETRAGRAMMATON (01:20)
06. Zeta: Archangel-Lucifer-God (08:53)

band:
T.G. EXECUTOR - v/g
DIABOLIZER - dr
ARMAGOG - b

https://www.facebook.com/ThroneumOfficial/
https://throneumofficial.bandcamp.com/album/oh-death-oh-death-determinate-preach-and-lead-us-astray
http://godzovwar.com/

Recenze/review - INFER - Aeon of Deathless Blight (2020)

INFER - Aeon of Deathless Blight
CD 2020, Nigredo Records

for english please scroll down

Slyším tichý šramot. Jakoby někdo ve vedlejší kobce přerovnával staré kosti. Je to zvláštní, měl bych tu být již dlouhé roky sám. Opuštěný a nemrtvý. Dnes se všechno změnilo. Přidávají se ke mě další stíny, další duchové zemřelých. Nejdříve jsem si to nedovedl vysvětlit, ale pak jsem pochopil. Novou desku totiž vydává slovenská black death metalová skupina INFER, která moc dobře ví, jak probudit temné síly.

Do děje vás ihned uvede morbidně krásný obal od rumunské malířky Luciany Nedeley. Chvíli tahám rakve v rytmu skladeb a pečlivě naslouchám. Do uší mě řeže parádně ošetřený zvuk od Magnuse „Devo“ Anderssona (ex - MARDUK). Nahrubo nasekaný black a death metal ze staré školy. Bez příkras a ušpiněný zkaženou krví. Jsem tu správně.

"Aeon of Deathless Blight" není žádným převratným albem, některé skladby svojí atmosférou připomínají staré dobré MORBID ANGEL, BELPHEGOR, IMMOLATION, INCANTATION, DIABOLIC, MARDUK a inspirací byla zajisté i ta nejlepší alba polské školy. Bylo by ale předčasné kapelu odsoudit jako plagiát. Tak tomu rozhodně není. Pro mě osobně je nejdůležitější atmosféra nahrávek a tu umí INFER navodit vynikající. Připadám si opravdu jako zavřený v nějaké staré kobce. Odsouzený na smrt. Základem je dobré řemeslo a to zvládají pánové na výbornou. Jedinou výtku z mé strany bych tak měl pouze k tomu, že skladby nesedí pohromadě jako celek. Jakoby byly "náhodně" poskládány vedle sebe. Trošku mi chybí gradace, občas se v některých motivech trošku ztrácím a deska má potom slabší energii. Jsou to ale jen drobnosti, jinak jsem spokojený. Je hrozně příjemné spadnou rovnou do surové vichřice s názvem "Aeon of Deathless Blight" a užívat si kruté nárazy riffů, zničující bicí a přerovnávat kosti při jednotlivých motivech. Peklo opět (po dlouhých deseti letech od posledního dlouhohrajícího alba) otevřelo svůj chřtán a zve vás na nekonečný tanec v plamenech. Pokud máte rádi morbidní death metal ušpiněný syrovým black metalem, který vás rozseká na malé kousky, tak neváhejte ani chvilku. Pach smrti!

Asphyx says:

I can hear a soft rumble. It was as if someone in the next dungeon was rearranging old bones. It's weird, I should be here alone for many years. Abandoned and undead. Today, everything has changed. More shadows and ghosts of the dead people joined me. At first, I couldn't explain it, but then I understood. The Slovak black death metal band INFER is releasing the new album and they know very well how to awaken dark forces.

Immediately, you will be brought into the story by a morbidly beautiful cover art made by the Romanian painter Luciana Nedelea. I pull the coffins to the rhythm of the songs for a while and listen carefully. A beautifully treated sound by Magnus "Devo" Andersson (ex - MARDUK) cuts my ears. Roughly chopped black and death metal from the old school. No embellishments and soiled with the rotten blood. I'm in the right place.

"Aeon of Deathless Blight" is not a revolutionary album, some songs by their atmosphere remind me of the good old bands like MORBID ANGEL, BELPHEGOR, IMMOLATION, INCANTATION, DIABOLIC, MARDUK and the inspiration certainly comes from the best albums of the Polish school. But it would be premature to condemn the band as plagiarism. This is not that case. For me personally, the most important thing is the atmosphere of the record and INFER can make the excellent one. I really feel like being locked in an old dungeon. Sentenced to death. The basics are represented by a good craft and the gentlemen can do it very well. My only complaint is that the songs do not fit together as a whole. As if they were "randomly" placed side by side. I miss the gradation a bit, sometimes I get a little lost in some motifs and then the record has weaker energy. But these are just trifles, otherwise, I'm satisfied. It's very nice to fall right into a raw storm called "Aeon of Deathless Blight" and enjoy the cruel bumps of riffs, devastating drums and rearranging bones in each motif. Hell again (ten years after the last full-length album) has opened its maw and invites you to an endless dance in the flames. If you like morbid death metal soiled with raw black metal, which will cut you into small pieces, don't hesitate for a moment. The smell of death!

Tracklist:
1. Vision of Primal Horror 02:58
2. Heavenly Beasts 02:47
3. Into the Pit of Gehenna 04:29
4. Parasitus Deum 04:02
5. Salvation Through Devastation 04:10
6. Wormangel 04:18
7. Aeon of Deathless Blight 04:28
8. World of Ash 02:29
9. Definite Reversion 05:38

band:
Peter - Guitars/Vocals
Robert - Drums
Pepo - Lead Guitars
Richard - Bass/Vocals

https://www.facebook.com/infer666/
https://tryznaproduction.bandcamp.com/album/aeon-of-deathless-blight
https://bandzone.cz/infer
http://www.nigredorecords.org/
https://www.facebook.com/NigredoRecords/

Recenze/review - DISAVOWED - Revocation of the Fallen (2020)

DISAVOWED - Revocation of the Fallen
CD 2020, Brutal Mind

for english please scroll down

Ostré čepele nožů, pomalu pronikající do těla. Krev stříká všude kolem a oběť křičí i přes zakrytá ústa. Filozofie založená na umírání, zvrácený vrah, který podlehl mylné představě, že očistí tenhle svět. Miláček médií, celá kauza je od začátku zvrácená. Pozůstalí jsou zcela mimo hru. Hlavní jsou peníze a úchylný úsměv obžalovaného na kameru. Detailní popis jeho činů, trest smrti byl dávno zrušený. Utíkám raději k hudbě, tam mám alespoň jistotu, že je vše v pořádku.

Brutální death metal v podání holandské legendy DISAVOWED je propracovaný a úderný, stejně jako činy lidské bestie. Kapela hraje tento styl v jeho klasické, tradiční podobě a opět jasně dokazuje, že perfektně rozumí svému řemeslu. Novinka "Revocation of the Fallen" je ostrá, nekompromisní, surová a nepostrádá tolik důležitou atmosféru plnou násilí. Připomíná mi dobrý horor, ve kterém nakonec všichni zemřou. Jak taky jinak.

Mám rád pravý, ryzí brutální death metal a tak mi novinka "Revocation of the Fallen" sedla perfektně do noty. Skladby odsýpají jako lavina, postupně gradují a zadírají se mi pomalu pod kůži. DISAVOWED nijak neexperimentují a je to jen a jen dobře. Je na ně spolehnutí, stejně jako na další zprávu v černé kronice, jako na další rozhovor s vrahem. Líbí se mi mohutný poctivý zvuk, mocný vokál i spousta zajímavých momentů, které si na desce vyloženě užívám. Pánové zúročili své dlouholeté zkušenosti a přidali pověstnou černou jiskru navíc. Album se poslouchá samo a zároveň se k němu opravdu rád vracím. Je úderem kladiva do hlavy, bodnutím ostrého nože, který vám pronikne do břicha. Navíc smrdí jako rozkládající se tělo. Dívám se přes závoj z krve. Chci si další a další skladbu narvat pod tlakem do uší. Přidávám volume, užívám si pestrou paletu zvrácených nálad. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí, všechno je přesně takové, jako má být. Nechutné, bolestivé, surové. DISAVOWED nám letos předkládají k dokonalosti vybroušený brutálně death metalový diamant, doběla ohlodanou kost. Dokonalá smrt!

Asphyx says:

Sharp blades of knives slowly penetrating the body. Blood splatters all around and the victim screams through his covered mouth. A philosophy based on dying, a perverted murderer who succumbed to the misconception that he would clean this world. The darling of the media, the whole case is perverted from the beginning. The survivors are completely out of the game. The main thing is money and the defendant's perverted smile at the camera. A detailed description of his actions, the death penalty was abolished a long years ago. I prefer to listen to music, at least I'm sure that everything is fine.

The brutal death metal performed by the Dutch legend DISAVOWED is sophisticated and striking, similar as the actions of the human beast. The band plays this style in its classical, traditional form and once again clearly proves that they understand their craft perfectly. The new record "Revocation of the Fallen" is sharp, uncompromising, raw and does not lack such an important atmosphere full of violence. It reminds me of a good horror movie in which everyone eventually dies. How else.

I like real, pure brutal death metal, so the new album "Revocation of the Fallen" fitted me perfectly. The songs pour off like an avalanche, gradually graduate and slowly get under my skin. DISAVOWED doesn't experiment at all and it's just fine. You can depend on them, as well as on another report in the Black Chronicle, or like on another conversation with the killer. I like the powerful honest sound, powerful vocal and a lot of interesting moments that I definitely enjoy on the record. The gentlemen took advantage of their many years of experience and added the legendary black spark. The listening of the album is easy and at the same time, I really like coming back to it. This album is like a hammer blow to the head, a stab with a sharp knife that penetrates your abdomen. In addition, it stinks like a decomposing body. I look through the veil of blood. I want to put more and more songs into my ears under pressure. I add volume and enjoy a variety of perverted moods. Nothing is left anywhere, nothing is missing anywhere, everything is exactly as it should be. Disgusting, painful, raw. DISAVOWED this year presents a perfectly polished brutal death metal diamond or whitened a gnawed bone. Perfect death!

Track Listing:
1. The Process of Comprehension
2. The Enlightened One
3. Revocation of the Fallen
4. Imposed Afterlife
5. Deformed Construct
6. Therapeutic Dissonance
7. Defractured in Contemplation
8. Egocentric Entity
9. The Inevitable Outcome
10. Facing the Singularity

Line-up:
Robbe K - Vocals
Gerben - Guitars
Daniel - Guitars
Nils - Bass
Septimiu - Drums

https://www.facebook.com/Disavowedofficial/
http://brutal-mind.com/
https://brutalmind.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/brutalmindjakarta/

Recenze/review - SHED THE SKIN - The Forbidden Arts (2020)

SHED THE SKIN - The Forbidden Arts

CD 2020, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Několik metrů pod zemí, pohřbený zaživa, stále hledám smysl života a smrti. V nekonečných chodbách podzemí přemýšlím a prosévám mezi prsty prach našich předků. Mým průvodcem bývá nejčastěji starý death metal. Prašivý, ryzí, opravdový. U kterého praskají kosti, pukají lebky a jsou urychleny hnilobné procesy. SHED THE SKIN je již od roku 2014, kdy vydali své první EP, přesně tím druhem kapely, jejichž hudba mi proudí v krvi.

Nečekejte nic objevného, ani svěžího. V kapele jsou jen samí zkušení staří psi, kteří hrají po svém. Nasáklí smrtícím kovem z devadesátých let letos přicházejí se svým třetím dlouhohrajícím albem, aby vás pohřbili zaživa, spálili na popel a nakonec rozházeli naše zbytky za hřbitovní zdí. Skladby jsou doslova nasáklé sírou a pokud budete poslouchat pozorně, tak určitě zaznamenáte i ozvěny z toho nejhlubšího záhrobí. Takhle by zněla smrt, pokud by uměla hrát na nějaký nástroj. 

SHED THE SKIN se, stejně jako já, příliš nehodí do dnešní doby. V současnosti se hraje death metal úplně jinak - hlasitěji, uřvaněji, techničtěji. Vše je dnes umělejší. Jsem rád, že u téhle smečky je ještě všechno v pořádku. Vezměte si třeba zvuk "The Forbidden Arts", ten zní, jakoby někdo tahal v márnici dřevěné rakve. Je organický, živočišný (Dan Swano). Hlavní devízou novinky pro mě je ale to, že se nezapomíná na temnou atmosféru, na jasnou a zřetelnou stavbu skladeb. Na řezající sóla, sem tam dokonce na klávesy, které podpoří ponurou náladu celé nahrávky. Kapela má jasný cíl a směr, poznáte ji podle několika prvních tónů. Má svůj výraz a otiskla se do mého mozku jako rozžhavené železo. Pokud máte rádi smečky jako CIANIDE, CARCASS, INCANTATION, ASPHYX, NECROPHAGIA, EXHUMED, ale i třeba DEICIDE, DIABOLIC (případně kapely ze švédské školy), tak by vám SHED THE SKIN neměli uniknout. Přeházejí vám kosti v těle podobným způsobem. Pro mě je ale nejdůležitější, že albu věřím, cítím z něj, že bylo zahráno upřímně a od srdce. To jsou věci, které se podle mého nedají naučit, musíte je mít v sobě. Kdo jste byl někdy několik metrů podzemí, pohřbený zaživa, tak mi dáte zajisté za pravdu. Old school death metal, u kterého shoříte zaživa!

Asphyx says:

A few meters under the ground, buried alive, I am still looking for the meaning of life and death. In the endless corridors of the underground, I think and sift the dust of our ancestors between my fingers. My guide is most often old death metal. Scabby, honest, real death metal which cracks bones, bursts skulls and accelerates the putrefaction processes. SHED THE SKIN has been exactly the kind of band whose music flows in my blood since 2014 when they released their first EP.

Don't expect anything inventive or fresh. There are only experienced old dogs in the band, who play by their own way. Soaked in death metal from the 1990s, they come up with their third full-length album this year to bury you alive, burn you to ashes, and finally scatter our remains behind the cemetery wall. The songs are literally soaked in sulfur, and if you listen carefully, you will certainly hear echoes from the deepest graves. This is how Death would sound if she could play an instrument.

SHED THE SKIN, like me, is not very suitable for this time period. At present, death metal is played completely differently - louder, more brutal, more technically. Everything is more artificial today. I'm glad this band is still fine. Take, for example, the sound of "The Forbidden Arts", which sounds as if someone is pulling a wooden coffin in the morgue. The sound is organic, animal (Dan Swano). The main precedence of the new record for me, however, is that guys did not forget the dark atmosphere and the clear and distinct structure of the songs. Cutting solos, sometimes you can hear even a keyboard, which supports the gloomy mood of the whole record. The band has a clear goal and direction, you can recognize it by the first few tones. It possesses its own expression and it imprinted into my brain like a hot iron. If you like bands like CIANIDE, CARCASS, INCANTATION, ASPHYX, NECROPHAGIA, EXHUMED, but also DEICIDE, DIABOLIC (or bands from a Swedish school), then you should not miss SHED THE SKIN. The most important thing for me is that I believe to the album, I feel from it that it was recorded honestly and from the heart. These are things that I think you can't learn, you have to have them in you. If you were ever a few meters underground, buried alive, you will surely agree with me. Old school death metal, which burns you alive!

tracklist:
1. Skeletal Firestorm
2. Archons of the Final Creation
3. Trow of Tragedy
4. Master of Thralls
5. Necromantic Wellspring
6. Glorified in Bloodsmoke
7. The Laundress
8. Black Bile of Ceres
9. The Moors, The Madness
10. Veins of Perdition
11. Speculum in Blood

band:Kyle Severn (drums), Matt Sorg (guitars), Ash Thomas (Vokils, Guitars), Ed Stephens (Bass), Brian Boston (evil keys)

https://shed-the-skin.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/shedtheskin
https://shop-hellsheadbangers.com/

Recenze/review - DECREPID - Endless Sea of Graves (2020)

DECREPID - Endless Sea of Graves

CD 2020, Xtreem Music

for english please scroll down

Chlad se mi zadírá hluboko do kostí. Zem je pořádně zmrzlá a mě čeká ještě hodně práce. Než přijdou první návštěvníci, než se otevřou brány našeho hřbitova, tak musím vykopat jeden starý hrob. V kronikách jsem o něm našel spoustu legend. Je opředen záhadami. Prý je v něm pohřbený mnich, který před sklonkem svého života opustil víru a oddal se Satanovi. Oddělím pár prvních vrstev a pomalu se prokousávám k rakvi. Je pomalovaná černou krví a jsou na ní nakresleny symboly zla. Šílený puch rozkládajícího se těla, smrt a nenávist vydají v jeden okamžik další ze svých smradlavých svědectví.

Ano, i o tomhle je starý prašivý death metal. Ten hrají také britští DECREPID. Kapela, která letos přichází se svým třetím dlouhohrajícím albem. Opět je po okraj narvané zimou a chladem, šílenstvím a rozpadajícími se kostmi. Nic nového v záhrobí, ale deska se poslouchá velmi příjemně. 

"Endless Sea of Graves" odsýpá v podobných rytmech jako desky slavných INCANTATION, IMMOLATION, MONSTROSITY, BOLT THROWER, DISMEMBER, SUFFOCATION. Jedná se tak hlavně o záležitost pro staré fanoušky chorobného death metalu. Album není dokonalé, občas ztrácí na síle a některé momenty nejsou příliš úderné, ale jako celek v klidu obstojí. Možná mi chybí větší tlak, sem tam ztrácím pozornost, jsou to ale jen drobnosti, které mi vyloženě nevadí. Obrázek si koneckonců nejlépe uděláte sami. V opuštěných katakombách se přece také dějí často věci, které nelze jen tak jednoduše vysvětlit. Osobně beru desku jako death metal, který poslouchám jako kulisu. Nebolí mě a nedrásá, ale to rozhodně neznamená, že se k němu nebudu vracet. Naopak, po delší době nahrávka uzrála v krásný kus zohaveného těla, ze kterého odkapává zkažená krev. Za chvíli vyzvednu rakev a musím ji přemístit do márnice. Už teď moc dobře vím, co u toho budu poslouchat. Jasně že "Endless Sea of Graves". Má v sobě totiž poctivý kus hniloby. 

sumarizace:

"Endless Sea of Graves" otevírá hroby stejným způsobem, jako to dělaly kapely INCANTATION, IMMOLATION, MONSTROSITY, BOLT THROWER, DISMEMBER, SUFFOCATION. Zvuk je poctivě hnilobný, vytažený snad odněkud ze starých katakomb. Na kapele je vidět a slyšet, že je plně oddána hrobnickému řemeslu. Hudba musela vznikat v opuštěných márnicích, nápady byly dodány těmi nejvíc mrtvými zombie a výsledek si můžete poslechnout sami. Pro nás, co jsme se k death metalu dostali v devadesátých letech, se jedná o vzácný rezavý artefakt. Mám opravdu pocit, že jsem odsouzencem na smrt, čekám ve své cele a k poslední večeři mi pouštějí tvorbu DECREPID. Kapela mě zve na dlouhý nekonečný výlet za řeku Styx. Nebude to dlouho trvat, už zítra ráno mi zlomí vaz. Těším se, podobný death metal mi totiž koluje v krvi odnepaměti. Skvělá smrtící deska, která vás popraví tím nejkrutějším způsobem!

Asphyx says:

"Endless Sea of Graves" is opening the tombs by the same manner as the bands like INCANTATION, IMMOLATION, MONSTROSITY, BOLT THROWER, DISMEMBER, SUFFOCATION. The sound is honestly putrid, ripped out from somewhere of the old catacombs. Here you can see and hear that the band is devoted to the craft called "digging the graves". This music had had to be written in the abandoned mortuaries, the most dead zombies had provided the ideas and the result you can listen to by yourself. For us, who came to the death metal at the nineties, this album represents a rare rusty artifact. I really feel like I'm a sentenced to death and I wait in my cell, while the DECREPID album play for me there as my last dinner. The band invites me to a long, endless trip over the Styx River. It will not take so long time, already tomorrow morning they are breaking my neck. I am looking forward because the similar death metal I have in my veins since time immemorial. A great deadly record that will execute you by the cruelest way!

tracklist:

1. Fields of Flesh

2. Phobos Descent

3. Armoured Apocalypse

4. Plagued by Mortality

5. Per Maleficium

6. Endless Sea of Graves

https://www.facebook.com/decrepid/

https://decrepid.bandcamp.com/music

https://xtreemmusic.bandcamp.com/album/endless-sea-of-graves

http://www.xtreemmusic.com/

Recenze/review - DEATHSIEGE - Unworthy Adversary (2020)

DEATHSIEGE - Unworthy Adversary
Demo 2020, Dawnbreed Records

for english please scroll down

Poprvé jsem death metalovou Knihu mrtvých otevřel v devadesátých letech a dodnes si v ní rád a často čtu. Vlastně každý den. Jsem fanouškem stylu, sběratelem i podporovatelem. Ohledávám staré mrtvoly a dělám si další zápisky. Izraelští black death metalisté DEATHSIEGE si mě ihned naklonili na svoji stranu. Z jejich nové demonahrávky, která mi přišla na recenzi, totiž smrdí síra na několik kilometrů daleko. Syrová, nihilistická hudba, nahraná snad někde v opuštěných katakombách. 

Skvělý je zvuk, celková undergroundová nálada i obal, který vás ihned uvede do nečisté hry. Stejně jako procházejí mrtvá těla postupnými stádii rozkladu, tak se mi rozpadá i demonahrávka v ruce. Jako bych proséval mezi prsty black a death metal z devadesátých let minulého století. 

Zápis o DEATHSIEGE lze přidat hned vedle kapely jako MORBID ANGEL, ANGELCORPSE, DIABOLIC, DEICIDE, DEGIAL, ASCENDED DEAD, CONCRETE WINDS, IMPRECATION a další smečky, v jejíž hudbě lze vystopovat pravé nefalšované peklo. Muzika je zde zahrána přesně tím způsobem, že budete jen sedět, překvapeni z tlaku a energie. Zahaleni do temnoty vám bude běhat mráz po zádech. Kapela hraje bez kompromisů, jejich songy jsou jasně a přesně zacíleny přímo do srdce. Stará izraelská pohřebiště vydala další svědectví o bolesti, temnotě a nekonečném zlu. Přiznávám bez mučení, že na mě má demonahrávka až uhrančivý účinek. Má krev je při poslechu zkažená a mám pocit, že každou chvíli přejdu na druhou stranu. Do země nemrtvých, kde budeme spolu s kapelou tančit na svých vlastních hrobech. "Unworthy Adversary" se opravdu povedlo a já jsem zvědavý, co DEATHSIEGE předvedou příště. Zatím, po prvním setkání, se cítím být prokletý a zavržený, zničený. Hrob byl exhumován s elegancí starých mistrů a já hledím do budoucna s nadějí. Inferno!

sumarizace:

Na oltáři bezbožnosti bylo obětováno další tělo. Z temných zákoutí podzemí přišli na tento svět další obrácení věrozvěstové, aby šířili spalující oheň, smrt a death metal. DEATHSIEGE. Izraelští vyslanci samotného pekla. Temné, zákeřné komando, ničící obrovskou silou všechno živé v okruhu několika kilometrů. Pocta starým dobrým MORBID ANGEL, ANGELCORPSE, DIABOLIC, DEICIDE, DEGIAL, ASCENDED DEAD, CONCRETE WINDS, IMPRECATION. Neskutečně zabijácký zvuk, riffy plné šílenství a hlas otevírající víka od rakví. Takhle zní pravé, nefalšované peklo. DEATHSIEGE se pohybují v jasně daných mantinelech stylu, nepřesahují je, ale odvádějí neskutečně poctivé a uvěřitelné řemeslo. Pokud máte rádi death metalovou temnotu devadesátých let, s přihlédnutím ke zvráceným satanským rituálům, tak neváhejte ani chvilku. "Unworthy Adversary" vás smete, zničí, vyvrhne a přikove navěky do plesnivých kobek vypáleného kostela. Mysleli jste si, že už jste zažili všechno zlo světa? Tak to jste na omylu. Pusťte si novinku těchto šílených izraelských bezvěrců a poznáte pravou nefalšovanou death metalovou nenávist. Nenašel jsem na albu jediné slabé místo a nahrávka se pro mě stala jednou z obrovských překvapení letošního roku. Vítejte v pekle! Smrt už na vás čeká!

Asphyx says:

There was sacrificed another body on the altar of impiety. From the dark corners of underground came another reversal missionaries to this world. They are spreading burning fire, death and death metal. DEATHSIEGE. The maniacs from Israel envoys of the Hell itself. Dark insidious commando which destroys everything alive within a radius of several kilometres with its enormous power. It is a tribute to the good old bands like MORBID ANGEL, ANGELCORPSE, DIABOLIC, DEICIDE, DEGIAL, ASCENDED DEAD, CONCRETE WINDS, IMPRECATION. The sound is unbelievably killing, the riffs are full of madness and the voice opens lids of coffins. This is how the Hell sounds. DEATHSIEGE have their style boundaries, however they do honest and believable craft. If you like death metal darkness of the nineties with a small amount of perverted satanic rituals, do not hesitate and listen to this album. "Unworthy Adversary"  will swept you away, kill you, cast you out and finally chain you to mouldy dungeons of burnt church forever. You thought that you have experienced every evil of the world? Well, you are wrong. Listen to this new album of the mad Israel infidels and you will learn what the real death metal hate is. I haven´t found any weak spot on this album and the record has become one of the biggest surprises of this year. Welcome to the Hell! The death is waiting for you!

Tracklist:
01. Drowned by Murderous Force
02. Poisonous Worlds
03. Dolor Aeternam
04. Unworthy Adversary
05. Infiltrate Victimize Exemplify
06. Siege of Death
07. Victorious Dead

band:
A.M - Drums, Guitars
J.S - Vocals, Guitars

https://deathsiege.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/deathsiegeband/
https://www.dawnbreed.com/

A few questions - interview with black/death metal band from Israel - DEATHSIEGE.

A few questions - interview with black/death metal band from Israel - DEATHSIEGE. 

Answered Jeff, thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.? 

Deathsiege was founded by A.M. in 2019, shortly thereafter joined by J.S. on vocals and additional guitars. Our music is probably described as Death Metal with some sensibilities borrowed from its obvious sibling genres Black and Thrash Metal. 

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering? 

Unworthy Adversary is 100% self recorded and self produced. All instruments and vocals were recorded by us at our rehearsal space affectionately named The Pit, mixed and mastered by A.M. 

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)? 

Unworthy Adversary was recently released on cassette by Dawnbreed Records and is also available digitally through our Bandcamp page. 

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Most lyrics were penned by J.S. and deal with murder, violence and war as inescapable elements of our regrettable existence as humans in this poisonous world. 

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Deathsiege’s logo was created by A.M. and the cover art for Unworthy Adversary by brilliant local artist Jessica Astral Odyssey. The year is 2020 and so some presence on social media seems unavoidable if we wish to have our music heard by anyone. The underground remains underground and having a Facebook page for your band does not mean you’ve signed with Warner Music.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you? 

Dawnbreed Records from Netherlands fucking rules and we hope to continue the great collaboration started on this cassette. 

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration? 

We idolise nothing and no one. We honor and take inspiration from many Old School American Death Metal acts, South American Metal is also a big influence on us, as well as indirect influence by all forefathers of extreme metal – Sodom, Mercyful Fate, Bathory, etc. 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response? 

We did send the demo to a few labels we appreciate, responses were pretty much positive. 

Eventually, Dawnbreed records made this release possible physically and we are happy with this collaboration. 

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

Deathsiege is currently a duo and we hope to expand our lineup and take this music live during 2021. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band? 

We are currently writing our debut full-length, to be recorded hopefully by the end of 2020. Playing live which will require additional members to the band is also in mind of course. Basically, Creating new music, extreme metal in particular, is our constant desire and so we are committed to it, Deathsiege is the spawn of this desire. 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information? 

Our Facebook and Bandcamp pages.

As far as people wanting to get in touch for trades, offers, shows, etc., e-mail is better. 

Thanx for the interview.

https://deathsiege.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/deathsiegeband/
https://www.dawnbreed.com/