DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 9. dubna 2021

Recenze/review - DEVIL IN YOU - Come to Us (2020)


DEVIL IN YOU - Come to Us
CD 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

Zombie lezou z děr. Odpadává jim maso od kostí, slintají a jejich dech smrdí hnilobou. Jsou obrazem nás samých, takhle dopadneme, když se budeme rouhat. Touží po čerstvých mozcích, po vašich nechutných myšlenkách, po zvrácených pudech. Vždycky jsem si představoval, že zemřu ve spánku, ale místo toho jsem se ocitl v hororovém snu, který se stal ošklivou realitou. Podobná atmosféra patří k death metalu, jako k mrtvému zimník.

DEVIL IN YOU jsou old school death metaloví psi ze Španělska, kteří loni vydali své již třetí album. Je po okraj narvané temnotou, surovostí a chladem. Představte si podzemní kobku, ve které je uloženo několik rakví. Nejdříve se ozve typický šramot, potom nářek, který vám trhá uši. Probudila se první zombie, začala hrát první skladba. Podobná hudba je přesně i mojí krevní skupinou. 


Krypta byla znovu otevřena ve stylu death metalových kapel z devadesátých let. CIANIDE, MASTER, OBITUARY, MASSACRE, PESTILENCE, BOLT THROWER, CARCASS, AUTOPSY, INCANTATION, SHED THE SKIN, MORBID ANGEL, DEATH a spousta dalších skupin stála zajisté předlohou i této smečce. Již od prvních tónů je slyšet, že se jedná o klasiku, zahranou od srdce, opravdově. Pánové v čele se zpěvačkou Martou Grimaldi vás pohřbí zaživa. Skladby jsou propracované, mají hororovou atmosféru, spoustu zajímavých momentů. Sází se na melodie i tlak, temnou energii. Zkušeným fanouškům nemusím asi vysvětlovat, o co tady jde. Ano, tradiční death metal starého střihu. Se spoustou melodií, zvratů, změn rytmu. To vše zabalené v parádním plesnivém zvuku. Vokál jest náležitě chorobný, zvuk celkově patří k odvrácené straně světa. Pokud jste někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých let sledovali často hororové snímky a pak si pouštěli kazety svých oblíbených smrtonošů, tak asi budete přesně vědět, o čem zde píšu. Málokdo asi ví, že všem zombie vládne pán temnot. Satan sedí na svém trůnu a živí se naší bolestí. I on ale potřebuje k svému přežití hudbu. "Come to Us" je přesně tím druhem desky, kterou si bude pouštět stále dokola i on. Obsahuje v sobě totiž všechny potřebné ingredience pro starodávný death metalový rituál! DEVIL IN YOU probudili bestie! Chorobný smrtící kov, který vám poláme všechny kosti v těle!


Asphyx says:

My path is long and heavy. Whispering with my won conscience, I pull a coffin. I dragged it from the reverse cross, put it together with rusty nails pulled out of Christ´s feet. The ropes are cutting my shoulders. I am on the edge of my strength. The last exit is waiting for me. I should find a peace above the city. They are waiting for me, my friends the undead. I lie down in the fresh grave and get covered with black clay. Finally, I am among my own.

In music, just as in anything else, I believe in myself and my instincts. They have been moving in the underground for years, and I really appreciate the realness of the bands. DEVIL IN YOU are exactly the messengers of the death metal evil from the old days, which will always be worshiped by me. "Come to Us" is a clear and loud response to classic death. Dust, rot, old cracked coffins. You can find all this on the new album. Welcome to the beyond world!


I suck the sick atmosphere, I look through the pile of old bones. DEVIL IN YOU play in the style of the 90s (CIANIDE, MASTER, OBITUARY, MASSACRE, PESTILENCE, BOLT THROWER, CARCASS), they add a good portion of the AUTOPSY, INCANTATION, SHED THE SKIN, MORBID ANGEL, DEATH and an unbelievable portion of bad blood. A mouldy sound, a vocal from the beyond world, everywhere is death and darkness. These are all strange things which make from good albums the excellent ones. I enjoyed my time with "Come to Us" and I gladly spend long hours in my grave with it. I sifted the album between my fingers, ripping it into my head and letting it into my veins. It has become a part of me because its music is the one I love the most. Raw, genuine, real, deadly. DEVIL IN YOU has recorded an album full of savage melodies, dripping dirt, hate, evil and rot. We have once fallen in Hell and similar albums are like a duty for us. Excellent death metal answer to echoes from the beyond world! Catacombs have released another testimony! Death!



Tracklist:.
1. The Savior of the Holocaust
2. Come to us
3. Sacrament of Penance
4. Eternal Lust
5. Condemned and enslaved
6. Perverse Denomination of God
7. Slave of sin
8. The Dethroned Shepherd
9. Back to Hell
10. Preach our Word
11. Cantus Diabolus Mortisband:

band:
Marta Grimaldi (vocalist)
David Pérez (Drums)
José Manuel Hernández “Rubio” (guitar)
José Luis Borrero (guitar)
Eduardo Benjumea "Thedy" (bass)

A few questions - interview with old school death metal band from Spain - DEVIL IN YOU.



A few questions - interview with old school death metal band from Spain - DEVIL IN YOU.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

-The band was born in 2010 with different musicians from the Sevillian scene, after some change, the band settled with the arrival of Marta Grimaldi confirming an Old School style with Death Metal tendencies.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

-The recording takes place in Yellow Farm Almensilla, with production, editing and mastering according to the band ideas.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

-We released the album on 12/31/20 in digital format and now in April, May, we will have 200 copies on cd, waiting to offer copies on vinyl.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

-The concept of the album is idea of the band, however, is Marta who gives shapes to the lyrics.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

- The logo is a protection symbol created by the members of the band.

We all make decisions about the marketing of the band, but who is in charge of distribution, advertising and social networks is Marta.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

-With all the above it is clear that we have no relationship with any label.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

-The influences of the band are very different, without idolizing anyone, are all from the metal that we have been listening for years.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

-We haven’t sent our work to Labels... We have only tried to expose our contribution to this style that we like so much individually.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

- A tour by album, we like more festivals, it allows us to interact with different musicians.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

-For future plans, are the same as the past, is just having fun and enjoying music together

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

-Social media and email:



Thanx for the interview.



-------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:

facebook:

twitter:

KNIŽNÍ TIPY - Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel - Jonas Jonasson (2012)


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel - Jonas Jonasson
2012, Panteon

Je prostým faktem, že jsme zlenivěli. Nejsme zvyklí přemýšlet. Spousta lidí dnes vůbec nečte. Text nahradily obrázky, pak videa. Zmlsaní neustálými útoky na naše pudy ze sociálních sítí, jsme přestali to nejdůležitější, co máme - myslet. Jsem rád, že ne všichni. Sem tam ještě potkám člověka, který čte. Když se tak stane, tak samozřejmě ihned zabrousíme na knihy. O Stoletém staříkovi, který vylezl z okna a zmizel, se dá diskutovat donekonečna. Je v něm kus Foresta Gumpa i českého Járy Cimrmana. Mě se knížka líbila hodně. Proto jsme se k ní také nedávno znovu vrátil. Opět jsem si uvědomil, že je pro její pochopení nutné klasické vzdělání a všeobecný přehled. Nic pro blbce, řekl bych. 

Smál jsem se, někdy opravdu řehtal, někdy jen usmíval. Ale také často přemýšlel. Jak stárnu, tak mě pochopitelně podobné myšlenky, jako hlavní postavu Alana, napadají čím dál častěji. Je tak trošku šaškem, smolařem, ale taky naším zrcadlem. Napsáno s nadsázkou a přesně s tím druhem humoru, který mám tolik rád. Viděl jsem i film a byl vcelku spokojený. Jak to jen po tom, když nejdřív čtete knihu, jde. Je to vlastně jednoduché. Máte bujnou fantazii? Pak si myslím, že se vám bude tenhle bláznivý příběh líbit. Pokud ne, tak si raději přečtěte nějaký návod na elektrický spotřebič. Skvělé je, že Alan není dokonalý, je v něm kus každého z nás. Jen měl to štěstí nebo smůlu...posuďte sami. Mě se kniha četla sama. Jedním dechem.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

V den, kdy se mají v přítomnosti různých hodnostářů slavit jeho sté narozeniny, vyleze Alan Karlsson z okna domova důchodců, a jak praví název knihy, zmizí. Zatímco je po něm vyhlášeno pátrání, dostane se jako slepý k houslím ke kufru plnému peněz, takže ho začnou honit jak zloději, kterým ho „ukradl“, tak policisté. On se ovšem se svými pronásledovateli postupně spřátelí, takže vše dopadne úplně jinak, než čtenář očekává. Druhá dějová rovina mapuje Alanovy předešlé osudy, a tudíž i celé dějiny Švédska, Evropy a světa v průběhu dvacátého století. Jakkoli je totiž Alan člověk veskrze apolitický, během svého úctyhodně dlouhého života se setkal snad se všemi významnými politiky – od Harryho Trumana, přes Mao Ce-tunga, Churchilla, Stalina, de Gaulla až po Kim Ir-sena – a navíc bezděčně ovlivnil významné historické události (např. sestrojení atomové bomby). Jak patrno, má přímo cimrmanovské rysy. Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel je kniha duchaplná, inteligentní a také velmi vtipná a zábavná. Švédsky vyšla poprvé na podzim 2009 a skoro okamžitě se stala čtenářským hitem.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 8. dubna 2021

Recenze/review - XEPER - Ad Numen Satanae (2021)


XEPER - Ad Numen Satanae
CD 2021, Soulseller Records

for english please scroll down

Dávno už vím, že temná síla přichází z vesmíru. Není přece možné, aby se tolik zla zrodilo u nás, na krásné zemi. Někdy se obloha zatáhne a mraky jsou nízko. Mrazí vás v zádech a nemůžete se nadechnout. Vaše hlava je jako velký trychtýř, do kterého jsou nasávány ošklivé myšlenky. Určitě jste někdy potkali lidi bez tváří, bez výrazu, s dávno mrtvým pohledem. Dříve se jim říkalo prokletí, ale dnes už víme, že poslouchali dlouho a často black metal.

XEPER je italské ďábelské uskupení ze zkušených muzikantů, kteří za sebou mají velký kus práce v jiných kapelách (IMPIETY, SETHERIAL, GORGOROTH). Ti se spolu sešli, aby nám letos předložili své čtvrté dlouhohrající album. Je po okraj narvané chladem, temnou vesmírnou energií a šílenstvím. Působí záhadně, magicky a přenese vás na místa, kde budete rozjímat nad svým osudem. 


Jakoby se kolem mých nohou plazilo klubko jedovatých háďat. Z jejich tlam odkapává jed a vzduch je nařezaný ostrými studenými riffy na malé kusy. Někdy se stává, že musíme polykat tmu. Líbí se mi zvuk alba, obal, ale hlavně jednotlivé motivy, které jsou zvláštně přitažlivé. Je to jako se dívat na řeku plnou krve. Troufám si tvrdit, že XEPER splnili všechny mé požadavky na dobrý black metal. Jsem v tomto stylu velmi vybíravý, jen tak něco mě nezaujme, ale Italové to se mnou umí. Dokáží být suroví a syroví, ale také až magicky studení. "Ad Numen Satanae" je deskou, která je skvěle složena. Má v sobě drive a vnitřní sílu. Spoustu temné energie, která se nedá posbírat jen tak. Musíte mít talent, musíte umět zahrát přesvědčivě. V současné době potkávám každý den desítky kapel, ve kterých jsou skvělí muzikanti, ale jen někteří z nich jsou schopni napsat dobrou skladbu. XEPER tohle zvládají na výbornou. Bylo mi ctí si nechat otevřít hlavu ostrým skalpelem a nastavit ji směrem na černou oblohu. Album je jak nějaký tajemný rituál, plný zaříkávání. Seance smrti, ze které není úniku. I když jsem stylově většinou úplně někde jinde, "Ad Numen Satanae" mohu s klidným svědomím doporučit všem tmářům i nihilistům. Anti-Cosmic Satanism! 


Asphyx says:

People has always been attracted by dark matter. What will follow after life? Will we incarnate? Does a hell exist? Or are we just the ordinary dust in the universe? There are many questions, almost no answers. But still is here the music that can bring us to other spheres. To invoke black ideas in us, to bring us to a spiritual séance without end. Lighten candles, sit comfortably and enjoy theshadow s. An infernal trip to that other world begins.

The guider will be Italian XEPER this time. A band that brings a gray answer to questions of life and death. The melodic black metal and echoes from the tombs. Music that does not leave cold even dead bodies for several years.

I am very surprised from the album, it is such a really interesting trip to the dark corners of the human mind. The band can write very good songs, have the talent to tempt me to the speakers and make me play the album again and again. It was like the album had magical power and attraction. The listener is suddenly in the hall of an old monastery in the woods, where the fallen priests reside in the cells. Their prayers are evil, ugly and blasphemous. The XEPER music is heard from the chapel and invites to perver se prayers. This band has managed to mix the best of Swedish and Norwegian schools in one album. The result is a release that should not be missed in the collection of all cursed. Music from another world! Great tribute to shadows and endless darkness! Anti-Cosmic Satanism! 



TRACKLIST
1. Fiat Interitus (1:57)
2. The Hidden Genesis (3:51)
3. Under The Will Of Satan (4:40)
4. Riding The Spiral Of Lilith (9:32)
5. Purity And Death (4:32)
6. Snake That Brought The Flame (3:57)
7. Ad Numen Satanae (5:07)

News! - Měsíc před vydáním nové desky nezemských INFERNO Paradeigma (Phosphenes Of Aphotic Eternity), si můžete pustit druhý singl se skladbou Ekstasis Of The Continuum.


Měsíc před vydáním nové desky nezemských Inferno Paradeigma (Phosphenes Of Aphotic Eternity), si můžete pustit druhý singl se skladbou Ekstasis Of The Continuum.




Taken from the album "PARADEIGMA (Phosphenes of Aphotic Eternity)", out on May 7th 2021.

Order from:
- the European shop at https://bit.ly/infernoEU​
- the North American shop at https://bit.ly/infernoUS​



Follow INFERNO:

Debemur Morti Productions
EU webshop​​ : http://www.debemur-morti.com​

about INFERNO on DEADLY STORM ZINE:

News! - „Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity“) je definující novou nahrávkou unikátní avant-blackové kapely INFERNO z České republiky.

Recenze/review - INFERNO - Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution) (2017)

středa 7. dubna 2021

Recenze/review - ABJECTION - Malignant Deviation (2021)


ABJECTION - Malignant Deviation
EP 2021, Godz Ov War Productions

for english please scroll down

Někdy se musím toulat podzemím hodně dlouho, abych našel hudbu, kterou potřebuji. Death metal je pro mě drogou, srdeční záležitostí. Tentokrát jsem musel hluboko pod zem, do míst, kam nechodí rád ani Satan. Ve starodávných katakombách, až vzadu, kde nikdo dlouhé roky neviděl světlo, jsem našel death metalovou kapelu ABJECTION. Kanadské surovce, kteří jsou naplno oddáni smrti. 

Není radno se vydávat do podobných míst, pokud nejste posluchači old school death metalu. Jinak by se vám totiž mohlo stát, že přijdete k újmě. Začne se vám vařit krev v žilách, mozek bude chtít vyskočit z hlavy. Ne, tohle album není nic pro slabé povahy. Z chodeb se totiž ozývá nekonečný murmur. Bestie si žádá syrové maso. A taky jej vždycky dostane. 


Pokud máte rádi kapely jako INCANTATION, ROTTREVORE, FUNEBRARUM, SEPOLCRO a DISMA, mohlo by se vám líbit i nové EP "Malignant Deviation". Je bažinatou a nechutnou odpovědí na všechny hříchy světa. Mokvá a pálí. Určitě jste někdy v životě museli uklidit něco, co vám nebylo po chuti. Tak teď si představte stará opuštěná jatka, kde parta šílených řezníků pokračuje ve své práci. Vás zavolají až nakonec, až dozní všechny bolestivé výkřiky. Bestie se musí nakrmit, ale také po ní musí někdo zahladit stopy. Vaše holé ruce se zabočí po lokty do zkažené krve. Ano, přesně takový pocit mám i z nové desky těchto maniaků. Kanadská smečka hraje přesně tím přitažlivě ošklivým způsobem, který mám tolik rád. Působí jako negace všech těch dnes tolik obdivovaných umělých kapel, které dávno zničily vkus posluchačů. Tohle je ryzí, opravdový, smradlavý death metal staré školy. Ukradnutý z kusů nahrubo nasekané tmy a zahnívajícího masa, kterými je bestie krmena. Vše je v nejlepším pořádku. Zvuk, obal, ale hlavně nápady, kterých je i na poměrně krátkou stopáž velké množství. ABJECTION k nám přišli z těch nejvzdálenějších katakomb. Jsou zosobněním undergroundového death metalu. Navěky vás proklejí a vy se stejně jako já budete těšit na dalším album. Jen musíte mít stejně zkaženou krev v žilách, jako já. Démoni se probudili! 


Asphyx says:

I feel like litres of stinky blood are coming up from my speakers. These Canadian maniacs were inspired by ancient times when the deadly metal was still dusty, dark, ugly and evil, gurling, smelled of sulphur and rusty as a knife blade after a murder.


"Malignant Deviation" is exactly the death metal kind (inspired by INCANTATION, ROTTREVORE, FUNEBRARUM, SEPOLCRO, DISMA) I like so much. Old practices, lots of bad moods, great devastating sound, a few pounds of morbid ideas and vocals which sounds like being form a fresh grave. ABJECTION don´t take any chances, they open other dungeons in a way which does not let anyone in doubt - yes, this is the real death metal! Six songs, six nails in your coffin. Demons are waking up, frightened with their own acts they are dying yet again. Just like me with each and every song. Graves are opening, coffin lids are cracking, death bodies are smiling. I like music which makes me feel many emotions. "Malignant Deviation" is a great pieces of rotten meat which is served on a tray of dusty bones, at least in my opinion. ABJECTION managed to make their record full of dirt, pressure, darkness and coldness. The search of the carcass has immediately gained another dimension. Death is waiting for each of us and if you want to know what language does the death speak, just listen to this EP!



Abjection are:
Cole Benoit - Vocals
Sergey Jmourovski - Guitar, Bass
Troy Horton - Lead Guitar
Josh Bueckert - Drums


úterý 6. dubna 2021

Recenze/review - IMMENSE - Torture Banished (2021)


IMMENSE - Torture Banished
CD 2021, Brutal Mind

for english please scroll down

Psát o brutálním death metalu a držet se jenom hudby v podstatě ani nejde. Tento styl ve mě stále vzbuzuje temné emoce a představy. Přirovnal bych to ke sledování krvavého hororového snímku. Od toho také neodejdete a nebudete jej popisovat slovy o kráse a porozumění. Koneckonců, smrt je pokaždé hnusná, mnohdy bolestivá a špinavá. V Indonésii to již dlouhé roky vře. Tamní kapely jsou šílené, surové, připomínají stará opuštěná jatka, na kterých je strach a nářek otištěný do zdí.

IMMENSE letos vydávají své třetí řadové album a opět se jedná o typického představitele tamní scény. Sází se na rychlost, surovost. Skladby si zachovávají atmosféru, posluchač, pokud je tomuto stylu oddán, si bude pomlaskávat blahem. Pořádná porce shnilého masa, to si zapište za uříznuté uši. 


Při poslechu "Torture Banished" si často vzpomenu na lidská monstra. Možná se pohybují i v ulicích vašeho města. Přes den působí nevinně, ale v noci se v nich probouzí temné pudy a touží po krvi. Zůstávají po nich, stejně jako po IMMENSE, pouze zohavená těla, střeva vytahaná na zem, mozek stékající po zdi. Ne, tato hudba rozhodně není pro milovníky tklivých melodií a rádoby tvrďáky. Indonésané vám rozemelou kosti na prach. Umí vytvořit tlak, hrají sice monotónně a stereotypně, ale to je jedním z hlavních znaků extrémního brutálního death metalu. Netřeba v tom hledat Satan jaké umění, o to zde vůbec nejde. Hlavní je tlak, energie, totální masakr. Old schoolové prvky se zde potkávají s těmi slammovými. Songy působí sice nepůvodně, ale rozhodně uvěřitelně. Vím moc dobře, že se podobná hudba pravděpodobně nikdy nestane mojí srdcovou a vyloženě oblíbenou, ale musím uznat, že to klukům hraje velmi dobře. Líbí se mi, že si na nic nehrají, jsou upřímní v tom, co dělají. Jsou jako opravdoví řezníci, otupěni léty bolesti. Přesto každý den ráno znovu pozvednou sekyru a zbytek už si dovedete představit sami. Krvavý, brutální death metalový masakr!


Asphyx says:

A reflection of the sharpened blade of the knife gleamed in the darkness. That waiting was endless. I knew there was no need to go to such dark streets, especially after midnight. But I like the tension, mystery, I like the fog that floats around the periphery. Just a few moments. Quickly slit my throat, I am falling down. I don't even see the eyes of my killer. He stabs me in the stomach and I wonder why I have to die violent death every time. It looks like my entrance to the graveyard will be very bloody.

I feel the same mood from the insane death metallers IMMENSE. Sophisticated brutality, pressure, energy, riffs that really cut, all this will bring me back to the dark street where shadows with death have a date. Indonesian maniacs are bloody, brutal, they won't let you breathe for a while.


The new album is a very uncompromising, sophisticated, dark and intense album. Cuts you into small pieces, cuts through your artery, grinds you into meat and bone dust.  I like the determination, honesty, the desire to cut us at all anytime. I also like the full and dense sound, the demonic cover, but most importantly the music that jangle me to blood. I have an unresponsive urge to constantly add volume, or go out on the streets and not be one victim, but a bloodthirsty beast. IMMENSE presented us massacre by chainsaw par excellence this year. In fact, any comments can be made on similar recordings. I like to enjoy "Torture Banished" again and again. The beast that called oneself IMMENSE shouted for the second time and shouted really powerful. Brutal extermination of the human mind! Very good!

Track Listing:
1. THE BLOODY VICTIMS
2. TORN OF VEINS
3. BRUTALLY MASSACRE PART II [FEATURING JAKE POSTMORTAL POSSESSION]
4. VORTEX OF MISERY
5. INTO THE GRAVE
6. HELLWINDS DISASTER
7. ENEMY OF SICKNESS
8. SCUM INJECTION
9. APPARENT DEATH

Line-up:
Fahmy - Vocals
Dhany - Guitar
Bejo - Drums

Purchase/Stream:

Brutal Mind Store: https://tinyurl.com/5b4hcdbm

Connect:

pondělí 5. dubna 2021

Recenze/review - THE EYE OF THE NORTH - Black Thrashing Onslaught (2020)


THE EYE OF THE NORTH - Black Thrashing Onslaught
CD 2020, Iron, Blood and Death Corporation

for english please scroll down

Peklo se dá uctívat různými způsoby. Někdo má doma svatyni a klaní se každý den soškám. Jiný zase chodí oblečený jako černokněžník a děsí kolemjdoucí. Znám lidi, kteří jsou opravdu zlí, nechutní a nejsem rád v jejich společnosti. Oni jsou peklo. Osobně to mám s black thrash metalem tak, že mu musím věřit. Měl by smrdět sírou a opravdovostí. Do rukou se mi dostala prvotina zpěváka a kytaristy GOATKRAFT. Říká si G. a tentokrát vydává album pod jménem THE EYE OF THE NORTH.

Jednočlenný projekt, který je na sto honů cítit opravdovým norským peklem. Od prvního setkání je slyšet, že mistrovi koluje zkažená krev v žilách. Rychlost, praskání rakví, špína a v neposlední řadě spalující oheň, bez něj by to nešlo. 


THE EYE OF THE NORTH lze stylově přirovnat k prvním deskám KREATOR, dále pak k tvorbě třeba takových AURA NOIR, DESASTER, DESTROYER 666, URGEHAL, VENOM, HELLHAMMER, NUNSLUGHTER. Pokud podobnou muziku rádi a často vyhledáváte, tak se vám bude líbit i "Black Thrashing Onslaught". Osobně s povděkem kvituji, že zní album opravdu profesionálně, což nebývá u jednočlenných projektů zrovna pravidlem. G. si zaslouží pochvalu za zvuk, navíc desku zdobí krásný monumentální obal (Jenglot Hitam). Nahrávka má v sobě takovou tu severskou temnou a mrazivou atmosféru, což se dle mého snad ani nedá neučit, to musíte mít v krvi. Koneckonců, každý den mi chodí na recenze spousta podobných smeček. Ale jen některé dokáží svojí hudbou znázornit pravé, ryzí peklo. THE EYE OF THE NORTH to umí dle mého na výbornou. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Songy mají drive, vnitřní sílu. Vidím před sebou trůn z lebek a kostí. Čeká se už jenom na něho. Moc dobře víte, koho tím myslím. Jeho jméno by se nemělo vyslovovat. Ani nemusím, G. to dělá ze mě a provádí to skvěle. Občas se rád zavřu do starých katakomb. O samotě poslouchám hudbu, která je vlastní mému naturelu. "Black Thrashing Onslaught" je ozvěnou ze záhrobí, šepotem nemrtvým. Peklo zase jednou hoří jasným plamenem! Black thrash metal, který vás uvaří v kotli!


Asphyx says:

I like real rusty music from the old times, which is played with the fire in the heart. THE EYE OF THE NORTH made an excellent record this year. "Black Thrashing Onslaught" is the album that will burn you. Without warning, by its rawness, believability, madness! Turn the crosses upside down!


At the album "Black Thrashing Onslaught", the hell is materialized by the same way as KREATOR, AURA NOIR, DESASTER, DESTROYER 666, URGEHAL, VENOM, HELLHAMMER, NUNSLUGHTER used to do on their albums. By the raw black thrash metal the old tombs are massacred and the coffins of fallen priests are devastated. I admit that I am very excited by this record. Because I can smell the sulfur from there, I feel experiences, well-mastered craft, and a great portion of cruelty. Maybe I am old and, in a moment, I will fall apart into the dust. I will die in spasms, and then, with the sounds of "Black Thrashing Onslaught", I will rise again from the ashes as a mythical Phoenix. This is the music recorded in the other world, in the endless corridors of the Hades Empire! The record has an incredible pressure, energy, a darkly flaming spark that burns in every moment. The world in music has maybe a different direction, but it doesn't matter. Let's show “fuck off” to all believers and listen to the new THE EYE OF THE NORTH! Excellent black thrash metal! Hell!


Tracklist:
01. Winds Of Death 3:55
02. The Triumph Of G 4:15
03. Nowhere To Run 4:23
04. Airstrike 4:26
05. Blind Fury 4:10
06. Black Thrashing Onslaught 4:09
07. Into Oblivion 4:33
08. Terror From The Eastern Sky 3:33

band:
G. - everything


neděle 4. dubna 2021

Recenze/review - NECRONOMICON - The Final Chapter (2021)


NECRONOMICON - The Final Chapter
CD 2021, El Puerto Records

for english please scroll down

Člověk vidí v současné době každý den takovou spoustu ošklivých věcí, že už jej máloco šokuje. Na malého kluka, hledícího k nebi a držícího v ruce odjištěný granát, ale do smrti nezapomenu. Reálné záběry z války mě vždy dokáží šokovat. S hudbou to mám podobné. Mám raději reálný thrash metal minulých let, než současné, často umělé kapely. Pořád toužím po dobrém riffu, po oddanosti hudbě, rád si užívám melodie.

Německé NECRONOMICON mám rád od jejich začátků. Znáte to, parta mladých kluků a holek, s kazeťákem na ramenou, se toulá sídlištěm. Thrash metal se mi tenkrát, na přelomu osmdesátých a devadesátých let zakódoval v genech. Krev také nelze vyměnit. Novinka "The Final Chapter" ve mě zjitřila staré vzpomínky. Splňuje totiž všechny mé požadavky na dobrou hudbu. Je odjištěným granátem, který mi každou chvíli bouchne v ruce.


NECRONOMICON se pohybují někde na pomezí thrashe a heavy metalu. Jsou to staří psi, kteří perfektně rozumí svému řemeslu. Samozřejmě se drží v mezích stylu, neobjevují, ani se svojí deskou nikam zásadně neposouvají, ale o to mi nikdy nešlo. Já miluji ten neklid, feeling, schopnost nakopat všechny do zadku. I v nové desce "The Final Chapter" je poctivý kus rebelie, je třeskavou směsí, kolem které se musí chodit opatrně a bedlivě naslouchat. Do mozku se mi zařízl další riff, další bouchnutí bicích, další jedovatý song. Navíc, Freddy je přesně tím druhem vokalisty, který posouvá skladby o další level výše. Mám rád podobné thrash metalové kulty. Líbí se mi, že si kapela na nic nehraje, je naplno oddána hudbě. Poslední roky jsem trošku zklamaný z toho, kam se lidstvo posouvá, je mezi námi až příliš vzteku, závisti a nenávisti. Cítím to ve svých starých kostech, stejně jako poznám dobrou ryzí thrash metalovou desku. Chodím často po ulicích, sleduji zombie s mobily u tváří, poslouchám NECRONOMICON a mám chuť ihned zajít na koncert. "The Final Chapter" je uvěřitelným, opravdovým thrash metalem, zahraným od srdce! Podobná alba mi pomáhají se nezbláznit z okolního světa, jsou pro mě záchytným bodem. Nahrávka, až po okraj narvaná temnými emocemi! 

Asphyx says:

One sees so many ugly things every day today that is hard to be shocked. To a little boy looking up at the sky, holding a detonated grenade in his hand, I won't forget until death. Real shots from the war can always shock me. It's similar with music. I prefer real thrash metal of the past years than current, often artificial bands. I still desire for a good riff, for devotion to music, I like to enjoy melodies.

I like German NECRONOMICON since their beginnings. You know, a bunch of young boys and girls, with a cassette player on their shoulders, roam the housing estate. Thrash metal was encoded in my genes at that time, at the turn of the eighties and nineties. The blood also cannot be replaced. The new album "The Final Chapter" sharpened my old memories. It meets all my requirements for good music. It's a detonated grenade that explodes in my hand at any moment.


NECRONOMICON are somewhere on the border between thrash and heavy metal. They are old dogs who understand their craft perfectly. Of course, they stay within the limits of style, they don't move anywhere with their record, but I never cared about that. I love the restlessness, the feeling, the ability to kick everyone’s ass. Even in the new album "The Final Chapter" there is an honest piece of rebellion, it is a crackling mixture around which one must walk carefully and listen carefully. Another riff, another drum bang, another poisonous song cut into my brain. Plus, Freddy is exactly the kind of vocalist who takes songs to the next level. I like similar thrash metal cults. I like that the band doesn't play anything, they are fully committed to music. In recent years, I have been a little disappointed with where humanity is moving, there is too much anger, envy and hatred among us. I feel it in my old bones, just as I know a good pure thrash metal record. I often walk the streets, watch zombies with cell phones in my face, listen to NECRONOMICON and I feel like going to a concert right away. "The Final Chapter" is a believable, real thrash metal played from the heart! Similar albums help me not to go crazy from the world around me, they are a clue for me. The recording, full of dark emotions to the brim!


TRACKLIST
1. I Am The Violence
2. The Final Chapter
3. Wall of Pain
4. Purgatory
5. Burning The Fury
6. Spilling Blood
7. Selling Nightmares
8. World on Fire
9. The Devil's Tears
10. The Unnamed
11. Me Against You
12. The Stormreaper

LINE-UP
Freddy - Vocals / Guitar
Marco Lohrenz - Bass
Rik Charron - Drums
Glen Shannon - Lead Guitar

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý devadesátý třetí - Závitky a pivo


Příběh dvoustý devadesátý třetí - Závitky a pivo

Byl jsem možná trošku blázen, ale musel jsem. Kamarádi si ze mě dělali legraci. Proč si nepřispíš? Proč takhle blbneš? Jenže já trénoval. A víkend byl sice sychravý, ale zase ten čerstvý vzduch, když běžíte, to je něco nádhernýho. Před chvilkou jsem přemluvil Markétu k lehkému rannímu divočení. Byla vláčná a vrněla. Přesně takhle to mám nejraději. Šeptala moje jméno, ne já nechci, nech mě spát, ale nakonec nastavila. Kousla mě do ramene a já pořád cítím otisk jejich zubů. Jako když nosí kočka koťata. Mám ji moc rád, dokonce natolik, že málem hodím na schodech, které vedou dolů na Štěpánku, záda. Je kluzko, vůbec nechápu, kde se ten chlad v srpnu vzal. Město ještě spí. Předběhne mě kluk jako blesk. Trošku se zastydím, v mlze vypadá malý a je rychlejší. Trošku podvědomě přidám.

Štěpánka je prázdná, oběhnu tenisové kurty, kolem Klenice, až dozadu na kopec. Vyfuním a dávám si rozcvičku. Zaslechnu naštvané hlasy. Takhle chodíme my, když jsme opilý. Pak někdo zaječí. Co se to zase děje? To nemůžu mít chvilku klid ani takhle brzy ráno? Vydám se tím směrem, ale jsem opatrný. Starej indián, našlapuji tiše, skrývám se za stromy. Když dorazím k altánku, tak se přede mnou otevře nechutný obraz. Tři chlapi ve středním věku, od pohledu docela pořízci, tam nadávají a strkají do malého Vietnamce. Hlášky o žluťácích, bambusech, rejžáku, Veitcongu, byli nechutní. Zatím to sice bylo v rámci opilecké hrubosti, ale i tak jsem viděl oči malého kluka, jak se vyděšený. Nemůžu za to, mám v sobě tyhle věci zakořenený. Už jsem na ně tolikrát dojel, ale zařval jsem: "Co to děláte? To jste srabi? Tři na jednoho?".

Největší halama se na mě otočil, odplivl si a začal mi rovnou nadávat do ochránce žlutejch. Věděl jsem, že musím jednat rychle, jeho kolega ještě větší dutohlav než jsme doufali, totiž nabral vietnamčíka pěstí. Ten lehl na zem. Třetí výlupek do něj začal ihned kopat. Hrdinové s dobrou výchovou, asi. Skočil jsem po prvním. Srazil ho na zem, druhý se otočil, překvapený, čehož jsem ihned využil. Pěsťovka na bradu sice nesedla úplně přesně, ale otřásla jím. Prolomily se mi záda. Tři násilníky je hrozně těžký zvládat a očividně se neprali poprvé. Padl jsem hubou do mokrého listí a instinktivně se převalil na bok. V pravý čas. On totiž vyskočil a chtěl na mě dupnout. Nevím, jak jsem se zvedl, ale koutkem oka vidím kluka, jak vyplašený stojí a kouká na mě. "Běěěěěž...!": řvu na něj a jemu chvilku trvá, než mu to dojde. Nakonec zmizí mezi stromy. Ještě kopnu posledního a trefím se přesně mezi nohy. Zdrhnu, nějak cítím, že by mě asi domlátili a o to zrovna moc netoužím. Původně jsem se šel jen proběhnout. 

Funím do kopce a pod schody se zastavím. Někde uprostřed sedí vietnamčík a pláče. Dojdu k němu a zeptám se, jestli je všechno v pohodě. Odpoví mi lámanou češtinou. Nabídnu mu cigáro, ale nevezme si. Tak ho vezmu nahoru nad schody do bufáče. Dej si pivo vole, to ti pomůže. Děkuje mi a já mávnu rukou. Proti debilům se musí bojovat, kdybychom to vzdali, tak to tady celý ovládnou a normální slušný lidi budou jenom bití. Naklání hlavu, občas mi asi nerozumí. Mluvím pomaleji a po třetím pivu se poprvé usměje. Máš to u mě kámo, řekne a já se musím omluvit. Doma mě čeká Markéta. Vynadá mi, kde jsem a proč jsem tak špinavej. Vyprávím jí všechno u svačiny, kterou jsem koupil. Pohladí mě a řekne, že jsem její hrdina. A taky, že na to jednou dojedu, ale proto mě má ráda. Aspoň někdo mě chápe.

Uplyne 14 dní a jednou takhle v neděli si to štrádujeme zavěšení do sebe po Míráku. Najednou mě někdo zatahá za křiváka. Leknu se a chci se prát. Ale je to rodinka Vietnamců, máma, táta, dcera a klučina, co jsme už spolu měli něco k projednání. Malý překládá. Ukáže se, že mu je 17, jen vypadá o hodně mladší, ségra 15, ta mluví možná lépe než on. Měla tu českou babičku, hlídali je. Jdeme kousek spolu, oni mi pořád děkují, já na to, že by to udělal každej, ale nenechají si vymluvit, že musím jít s nimi na oběd. Máme hlad a tak přijmeme pozvání. Zavedou nás dolů na Rozvoj, kde jsou paneláky. Kdysi v nich byli ruští vojáci, teď se rekonstruují. Překvapí nás šílený hluk. Připadá mi a rozhodně se nepletu, že všichni mluví najednou. Hroznej chaos. Přijde ke mě asi sto lidí, ukloní se a pak sklopí oči. Vůbec nechápu, co se děje, nerozumím, ale jsou milí, tak se usmívám.

Můj nový kamarád se jmenuje Nguen, jak neobvyklé, jeho táta musel před lety utéct z Vietnamu do Škodovky, u nich měli jídlo na lístky. Měli hlad. Tady nemají. Dělal normálně někde na stroji a dostudoval si maturitu. Manželka s dětma přijela za pár let, všechno bylo hodně divoký, vůbec si nedovedu představit, že bych něco takového zažil. Ségra zatáhne Markétu mezi ostatní dívky a za chvilku se tam už všechny chichotají. Ženský asi mají nějakou tajnou řeč, kterou se mluví všude na světě, napadne mě, ale už je tu šéf rodu. Starý pán, ten nemluví vůbec. Jen kývá hlavou, sem tam na někoho štěkne a vypadá u toho jako šaman. Prý si mám sednout po pravici (tohle si nepamatuji přesně, ale bylo to čestné místo). Nalejí mi rýžovýho panáka, kterej je silnej. Otřepu se a oni se smějí. Zeptám se, jestli nemají radši pivo, tohle by mě brzy sundalo. A že prý jo. Stůl se plní cizokrajnými jídly. 

Všechno je pro mě úplně nové. Různě upravené maso, vynikající rýže, kterou jinak moc nemusím a hlavně skvělé závitky. Závitky a pivo. Ta chuť se mi spojí v jedno a je vynikající. Dozvím se, že je to velká čest, že mě vůbec pustili mezi sebe, žijí jinak uzavření, sami pro sebe. A pořád se setkávají od spousty lidí jen s hloupými trapnými narážkami a často i jsou ponížení. Pořád pracují, jsou pilní, přičinliví, ale znáte to, někdo si na nich stále potřebuje honit triko. Potom se hlavní šaman zvedne, pronese řeč ve vietnamštině. Za závěsem vykoukne taková krásná dívka, ale zpraží jí pohledem. Teď mluví on. Má velkou autoritu. Nguen, můj nový kamarád, mi překládá. Slova jsou to vznešená a velká, až se stydím, ale cítím z nich opravdovost a vděčnost. Je mi tady hrozně dobře, zjišťuji po chvíli. Věděl jsem sice, že u nás Vietnamci žijí, sem tam jsem nějakého potkal v práci, ale tohle bylo první setkání s jejich komunitou.

Čeká se, že něco řeknu, tak chvilku blekotám o tom, že je to samozřejmé a neodpustím si větu o tom, že jsem musel, protože jsem vyrostl na rodokapsech a Vinetouovi. Mladí se zasmějou všichni a staří nechápou. Chvilku jim to musí vysvětlovat, po chvilce přijde druhá vlna smíchu. Od českých dědů a babiček znají Vinetoua všichni mladí. Jsem teda hrdina a užívám si to. Láduju do sebe závitky a pivo. Nálada je uvolněná a já si říkám, jaký jsou lidi někdy tupci, když nemají hlavy a srdce otevřený. Určitě tu je někde mezi nimi taky nějaký blbec a debil, ale to máte všude. Hoď kamenem, kdo jsi bez viny. Nguena mlátili kvůli tomu, že je Vietnamec, často. Tak mě napadne jedna věc. Co ty a bojový uměni? Ne, neber to jako klišé, že všichni děláte na východě kung-fu a kung-pao, ale chodím zrovna k dobrýmu trenérovi. 

A protože se tenhle nápad jeho tátovi i šamanovi (což je podle všeho Nguenův děda) hodně líbí, druhý den odpoledne už spolu trénujeme. Měl toho hodně, rodiče ho drtili, co se týká školy, hrozně moc, ale občas jsme ho utrhli na pivo. Byl to skvělej kluk, kterej po pár letech bojoval o hodně lépe než já. Byl obratnější, svědomitější. Taky hrál krásně na klavír. Ale táta z něj chtěl mít účetního, tak jím byl. Někdy si říkám, že musí být nahoře na nebi velké řídící středisko, kde podle nějakého algoritmu vybírají zajímavé lidi, které se mi připletou do cesty. Nguen byl jedním z nich. Tak to vidíte, kdybych zůstal stát za stromem a neokřikl ty tři blbečky, nezažil bych tolik nového a zajímavého. Navíc bych asi nikdy neochutnal takhle skvělé závitky. Buďte dobří!

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 3. dubna 2021

Recenze/review - INCINERATE - Back to Reality (2021)


INCINERATE - Back to Reality
CD 2021, Dead by Dawn Records

for english please scroll down

Je neskutečné vedro, atmosféra graduje. Ve staré márnici, kde kdysi ležely tisíce těl před tím, než budou pohřbena. Dodnes jsou zde slyšet jejich výkřiky. Přidáváme volume, poctivý death thrash metal se musí hrát hodně nahlas. Tančíme s nemrtvými celou noc. Padáme únavou a ráno nás naleznout na hrobech, jak spíme a nebo jsme dávno po smrti. Temná, chladná atmosféra probouzejícího se hřbitova. Na zdi zbyl po včerejšku nápis INCINERATE. 

Belgická četa hrobníků přichází letos se svým druhým dlouhohrajícím albem. Pro jeho pochopení se musíme přenést do dávno opuštěných katakomb z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Ostré riffy, prašivý zvuk. Z hrobu už zase trčí kostnatá ruka. Vše je v pořádku. 

INCINERATE na to jsou podobným způsobem, jako kapely typu DEMOLITION HAMMER, SOLSTICE, DARK ANGEL. Songy mají tlak, energii a zároveň jsou studené jako tělo mrtvoly ve fázi rozkladu. Belgičané na to jdou ostře, nekompromisně, jsou vzteklí jako Kerberos, trojhlavý pes, hlídající vstup do podzemí. Také vás rozsápou na kusy, roztrhají a pohodí vedle cesty, která vede do temnoty. Songy mají potřebný drive, útočí rovnou a bez zbytečností. Riffy jsou ohlodané na kost, přímo na dřeň. Záležitost nejen pro staré pamětníky, kteří svůj vkus utvářeli v počátcích stylu, ale i pro všechny, kteří rádi a často vyzývají k tanci nemrtvé. INCINERATE nepřinášejí do záhrobí nic nového, ale hrají poctivě, od srdce, cítím z jejich tvorby upřímnost a oddanost stínům. Jedná se o hluboký underground, o kapelu, která vás nejvíc přesvědčí v malém klubu někde na kraji města nebo právě na starém hřbitově, kde už se dávno nepohřbívá. Přesto zde zní dobrý, kvalitní death thrash metal s vysokým oktanovým číslem. Rakve zase hoří, smrt je také pozvaná, myslím, že fanoušci starých pořádků budou nadšeni jako já. "Back to Reality" je přesně tím druhem alba, které vás nenechá v klidu, dokud mu nepodlehnete. Deska ostrá, jako čerstvě nabroušený nůž! Velmi dobře!


Asphyx says:

It's incredibly hot, the atmosphere is graduating. In an old morgue, where thousands of bodies once lay before being buried. To this day, their cries can be heard here. We add volume, honest death thrash metal has to be played very loud. We dance with the undead all night. We fall tired and in the morning find us on the graves as we sleep or we are dead. The dark, cold atmosphere of the waking cemetery. The inscription INCINERATE remained on the wall after yesterday.

The Belgian platoon of gravediggers is coming this year with their second full-length album. To understand it, we must transfer to the long-abandoned catacombs from the turn of the eighties and nineties. Sharp riffs, dusty sound. A bony hand is sticking out of the grave again. Everything is alright.


INCINERATE do it in a similar way as bands like DEMOLITION HAMMER, SOLSTICE, DARK ANGEL. The songs have pressure, energy and at the same time are as cold as the corpse's body in the phase of decomposition. The Belgians go for it sharply, uncompromisingly, they are as angry as Kerberos, a three-headed dog guarding the entrance to the underground. They will also tear you to pieces, tear them apart and throw you along the path that leads to the darkness. The songs have the necessary drive, they attack straight and without gratuities. Riffs are gnawed to the bone, directly to the marrow. A matter not only for old witnesses who shaped their taste in the beginnings of the style, but also for all those who like and often call for the dance of the undead. INCINERATE do not bring anything new to the grave, but they play honestly, from the heart, I feel sincerity and devotion to the shadows from their work. It is a deep underground, a band that will convince you the most in a small club somewhere on the outskirts of the city or just in the old cemetery, where has not been buried for a long time. Nevertheless, good, high-quality death thrash metal with a high octane number sounds here. The coffins are on fire again, death is also invited, I think fans of the old order will be as excited as I am. "Back to Reality" is exactly the kind of album that won't leave you alone until you succumb to it. The album is sharp, like a freshly sharpened knife! Very good!



Tracklist:
01. Back to Reality (03:48)
02. Human Demise Ritual (04:19)
03. Internal Distress (03:32)
04. Reprisal (03:27)
05. Synthetic Blood Plasma Bath (05:07)
06. Collective Indoctrination (03:36)
07. Room 101 (03:15)
08. Terror Triangle (03:16)
09. Corporate Genocide (03:52)



pátek 2. dubna 2021

Recenze/review - THE FUROR - Obliteration Matrix (2021)


THE FUROR - Obliteration Matrix
CD 2021, vlastní vydání

for english please scroll down

Už to není daleko. Kousek za městem, u smradlavé stoky, je vchod do podzemí. Je to tak všude, kde sídlí lidé. Satan je v každém z nás, ale tentokrát má jasnou a zřetelnou podobu. Říká si THE FUROR a své oběti s sebou bere do staré opuštěné jeskyně. Když vstoupíte dovnitř, uslyšíte ďábelský black death metal, ucítíte síru a pokleknete před oltářem smrti. Tajemné rituály znovu ožívají, tma je černá a riffy ostré, jako skalpel.

"Obliteration Matrix" je šestým řadovým albem a taky jasným důkazem toho, že peklo opravdu existuje. Nahrávka je soundtrackem ke konci světa a příchodem Satana na zem. Blasfemie, inferno, špinavá řeka, ve které plavou nafouklá těla hříšníků. Hudba je určena pro všechny, kteří byli prokleti, kteří mají rádi pravý, ryzí black death metal. 


THE FUROR opět předkládají syrový  a surový materiál, který žhne jako láva, spálí vás na popel. Inspirováno volně třeba takovými IMPIETY, BELPHEGOR, BEHEMOTH, RAVAGER, BESTIAL WINDS, REVENGE, je deska pokrmem odsouzených na smrt, pokřiveným obrazem v zrcadle, ale hlavně ďábelskou muzikou pro všechny padlé. Songy v sobě mají pověstnou temnou jiskru, se spoustou nápadů a jasným cílem - zabít. Osobně si užívám absolutně antihumánní atmosféru, s chutí se přehrabuji v rakvích plných prašivých kostí. "Obliteration Matrix" vás uvrhne do hlubokého podzemí, do opuštěných kobek, do jeskyní, ve kterých dlouhá léta žije bestie. Je naším vlastním svědomím, negací našich činů. Smrdí jí z tlamy a když promluví, tak zní jako zvuk hromu. Z novinky THE FUROR mám hodně podobné pocity. Při poslechu si opravdu připadám jako při nějakém starodávném rituálu pro vyvolávání temných sil. Zvuk mě přikoval ke zdi, obal zaujal. Z songů cáká na všechny strany nihilismus, rouhání a jsou nahrány s velkým nadšením a odhodláním.  Satan je v každém z nás, ale tentokrát má jasnou a zřetelnou podobu. Říká si THE FUROR. Black death metal, u kterého nepomáhají žádné modlitby! Skvěle!


Asphyx says:

It's not far. Not far from the city, by the stinking sewer, is the entrance to the underground. This is the case wherever people live. Satan is in each of us, but this time he has a clear and distinct form. He calls himself THE FUROR and takes his victims with him to an old abandoned cave. When you enter, you will hear the devil's black death metal, feel the sulphur and kneel before the altar of death. Mysterious rituals come to life again, the darkness is black and the riffs are as sharp as a scalpel.

"Obliteration Matrix" is the sixth album in a row and also a clear proof that hell really exists. The recording is a soundtrack to the end of the world and Satan's arrival on earth. Blasphemy, inferno, a dirty river in which the inflated bodies of sinners swim. The music is intended for everyone who has been cursed, who likes real, pure black death metal.



THE FUROR again present raw material that glows like lava, burns you to ashes. Inspired freely by such IMPIETY, BELPHEGOR, BEHEMOTH, RAVAGER, BESTIAL WINDS, REVENGE, the album is a dish of those sentenced to death, a distorted image in a mirror, but mainly devilish music for all those who have fallen. The songs have a proverbial dark spark in them, with lots of ideas and a clear goal - to kill. Personally, I enjoy an absolutely anti-human atmosphere, I taste with pleasure in coffins full of dusty bones. "Obliteration Matrix" throws you into a deep underground, into abandoned dungeons, into caves where beasts have lived for many years. It is our own conscience, the negation of our actions. It stinks out of her mouth, and when she speaks, it sounds like the sound of thunder. I have a lot of similar feelings about THE FUROR news. When listening, I really feel like some ancient ritual for summoning dark forces. The sound nailed me to the wall, the cover caught my eye. The songs are full of nihilism and blasphemy and are recorded with great enthusiasm and determination. Satan is in each of us, but this time he has a clear and distinct form. He calls himself THE FUROR. Black death metal, where no prayers help! Great!


about THE FUROR on DEADLY STORM ZINE:

Tracklist:
01. Surging Curse Assassin
02. Necrorebellion
03. The Hammerstorm Forecast
04. Wrath of Abraxas
05. The Funeral Abominator
06. Titan Demigods Descend
07. Immortal Vortex Rising
08. Destination Damnation

band:
Dizazter - Drums/Vocals/Songwriting

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine