DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemreport. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemreport. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 12. července 2024

Report, photos, video - REBAELLIUN, ESCARNIUM, BRUTALLY DECEASED - club Modrá Vopice, Praha - 11. 7. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Nemám žádného šamana, se kterým bych se mohl poradit. O tom, že absolvuji brazilský rituál vacina-do-sapo, pro našince cambo cleaning, nebo-li očista cambo. Jasně, to je to olizováni ropuch, které by vás mělo očistit od toxinů a špatných látek. Podle mě je to spíše takové pozlátko pro turisty, ale zase na druhou stranu, proč se pořádně nevyzvracet a nezažít ta správná muka. Jsem doma už týden sám a nedělá mi to vůbec dobře. Na šamana házím bobek, raději si čtu si a ropuchy neolizuju, na to je moc velký vedro. Raději kývám souhlasně hlavou, když se dozvídám, že bude v Praze brazilský rituál plný poctivého death metalu. 

Brazilské kapely mám rád pro jejich živočišnost, opravdovost. Jak ESCARNIUM, tak i REBAELLIUN jsem několikrát viděl (odkazy na předchozí reporty naleznete dole pod článkem, kdyby byl zájem). Ale na velký festivaly nemůžu a taky už jsem starej pes, co skoro všechno viděl. Není čas. Ale tentokrát musím. Hlavou mi zní Viva la Brasilia a nedostanu to z ní, ani když jdu pěšky přes řeku na hlavák v Plzni. Potkám několik obligátních bezďáků a feťáků, které již zcela zaplnili kdysi tak krásné město a oddechnu si, když sedím v kupé. Cesta za dobrodružstvím do džungle může začít. Poslouchám novou desku od španělských APOSENTO a na triku mám nápis PERVERSITY. Vzpomínám na dobu, kdy nás jezdívalo na death metal hodně. Jsem poslední svého druhu, poslední mamut. 

Na Smíchově kupuji jízdenky na MHD. Usedám do metra a připadám si mezi všemi těmi krásnými vystajlovanými lidmi divně. Občas si člověk říká, že by tu šedou čupřinu shodil (stejně k tomu časem dojde), že by mu i nějaká ta košile slušela. K tomu hezké brýle. Zasním se, ale pak se probudím. Ne, to bych nebyl já. Přetvařoval bych se. Vylezu na Českomoravské, dáme si pár kousků v Kozlovně s Mírou a pak jdeme nacvičenou trasou. Směr Modrá Vopice, pro mě dnes Mekka death metalu. Dáváme si další pivo (abstinenti prominou) a necháváme na sebe působit atmosféru. Bylo by to krásné, nepracovat v továrně, jezdit na turné, poznávat nové země. Zažít na vlastní kůži vacina-do-sapo. Je to ale sen, jakmile zaslechnu první tóny, vrátím se z oblaku. Jsou tu i kamarádi, jsem mezi svými a je mi moc fajn. Veškerá únava ze mě padá a těším se na jednotlivá vystoupení. 


BRUTALLY DECEASED - byl to jako vždy pořádný kopanec do ksichtu. A to prosím pěkně, s rozběhem. Kapela sice prošla za poslední roky velkými personálními změnami, ale směr je nadále nastaven. Do podzemí, do hlubin. Důkazem budiž i parádní nové album (recenze je odkazována opět dole pod článkem). Viděl jsem jednou záběry chlápka, který se zapálil. I u mě došlo při vystoupení téhle smečky k samovznícení. Pánové působili mocně, divoce, více technicky než dřív (i díky skvělým bicím). Zároveň, a to oceňuji především, to mělo potřebný drive, sílu a energii. O téhle smečce jsem toho napsal již tolik, že zbývá dodat snad jediné - bylo to opět epesní, surové a zničující. Amen! Old school death metal s příchutí drcených kostí! 


 





It was a kick in the face, as always. And please do it nicely, with a running start. The band may have undergone a lot of personnel changes over the years, but the direction is still set. Into the underground, into the deep. The proof is the awesome new album (review linked again below the article). I once saw footage of a guy setting himself on fire. I, too, was spontaneously combusted when this pack performed. The gentlemen seemed powerful, fierce, more technical than before (also thanks to the great drums). At the same time, and I especially appreciate this, it had the necessary drive, power and energy. I have written so much about this pack that there is only one thing to add - it was once again epic, raw and devastating. Amen! Old school death metal with a taste of crushed bones! 

ESCARNIUM - jakoby kolem mě byly najednou rozvěšeny lebky prokletých, amulety vyřezané z kostí nepřátel. Z pódia stékala zkažená krev a když zazněla první skladba, byl jsem mimo. Jsem velkým fanouškem téhle kapely a jako takovému se mi jejich vystoupení hodně líbilo. Bylo v něm všechno, co po dobrém death metalu požaduji. Temnota a chlad, takové ty pravěké surové vibrace, které vám rozevlají vnitřnosti v těle. Lavina, která vás strhne do absolutní tmy. Každý koncert na mě působí jako celek, nesoustředím se jen na jednotlivé výkony muzikantů. Přesto musím napsat, že všichni odvedli skvělou zabijáckou práci, že to byl temný morbidní zážitek. Ocitl jsem se na starém pohřebišti a zůstal tam až do poslední skladby. Jakoby pánové vytáhli na povrch hnusné reálné zlo, smíchali jej s krví a tenhle jedovatý koktejl nám podávali na víku od rakve. Hniloba, špína a smrt! Skvěle!

 






It was as if the skulls of the damned were suddenly strewn around me, amulets carved from the bones of enemies. Corrupted blood dripped from the stage, and when the first song came on, I was out. I'm a big fan of this band and as such, I enjoyed their performance a lot. It had everything I demand from a good death metal show. Darkness and coldness, the kind of primeval raw vibes that will get your insides churning. An avalanche that plunges you into absolute darkness. Every concert affects me as a whole, I don't focus only on the individual performances of the musicians. Still, I have to write that they all did a killer job, it was a dark morbid experience. I found myself in an old burial ground and stayed there until the last song. It was as if the gentlemen had brought out the ugly real evil, mixed it with blood and served this poisonous cocktail to us on a coffin lid. Rot, filth and death! Great!

REBAELLIUN - prokletí vojáci temnoty povstali ze starých hrobů, aby nám přijeli ukázat, jak bude znít jednou hudba, až nastane apokalypsa. Koncert byl jako plivnutí na obrácený kříž, jako černá mše. Rouhání, surové postupy, které se mi dostaly hluboko pod kůži, do podvědomí. Kosti polámané a znovu složené do pentagramů. Chyběl snad jen nějaký zapálený kostel. Oproti minule mi přišla kapela ještě divočejší, surovější, naštvanější. Pánové nám zahráli dokonalou esenci pravého, nefalšovaného jihoamerického death metalu takovým způsobem, že jsem si připadal jako v hororu o vymýtání ďábla. Bylo to hodně ostré, dynamické, perfektně zahrané, vzteklé. Připadal jsem si jako prokletý padlý mnich, kterého kapela upálila na hranici. Svět kolem mě hořel do tmy a démoni tančili v divokých rytmech. Smrt i Satan se usmívali a kývali souhlasně hlavou. Brazilci působili jako živelná pohroma, jako povodeň, po které zůstane jenom zničená země. Okultní, nihilistický zážitek, který nás zabil tmou!

 

 






The cursed soldiers of darkness have risen from their old graves to come and show us what the music will one day sound like when the apocalypse comes. The concert was like spitting on an inverted cross, like a black mass. A blasphemy, a crude procedure that got deep under my skin, into my subconscious. Bones broken and reassembled into pentagrams. All that was missing was a church on fire. Compared to last time, I found the band even wilder, more raw, angrier. The gentlemen played us the perfect essence of true, unadulterated South American death metal in a way that made me feel like I was in a horror movie about exorcising the devil. It was very edgy, dynamic, perfectly played, angry. I felt like a cursed fallen monk who was burned at the stake by the band. The world around me was burning into darkness and the demons were dancing to wild rhythms. Death and Satan smiled and nodded their heads in agreement. The Brazilians seemed like a natural disaster, like a flood that would leave only a ruined land. An occult, nihilistic experience that killed us with darkness!

K celé akci bych měl jen jednu drobnou výtku - na plakátu, ani jinde nebyla cena vstupného - osobně je mi to jedno, akorát u sebe nenosím hotovost a platím telefonem nebo hodinkami. Nevím pak, kolik si mám vybrat nebo jestli můžu zaplatit bezhotovostně. Jinak, co se týká zvuku a organizace, tak za mě bez připomínek. Na pohodu, jak se říká. 

Podobné akce už dlouhou dobu bývají setkáním jednorožců, klub byl tak akorát zaplněn. Chodí stále stejní lidé, noví příliš nepřibývají. A tak si tu v rytmu starého death metalu pomalu stárneme a nějak podvědomě tušíme, že to jiné nebude. Koneckonců, je to přirozený vývoj. Přesto nebo právě proto jsou pro mě podobné koncerty ujištěním, že alespoň někde je svět v pořádku. Viděno samozřejmě mojí optikou. 

Tři kapely jsou tak akorát, abych je všechny vstřebal a užil si je. Je moc dobře, že ještě k podobným undergroundovým koncertům vůbec dochází. Jsem rád, když můžu vyrazit. Jasně, člověk musí překonat nepohodlí, pořádně se nevyspí, ale muzika a kamarádi mi za to pořád stojí. Asi už vím, jak se cítí bývalí vrcholoví sportovci. Mysl by chtěla, ale tělo už to nedává. Mám to podobně. Chtěl bych být všude, ale okolnosti tomu nepřejí. A tak jsem za každý podobný rituál moc rád. Bude jednou na co vzpomínat. Cesta domů je náročná, dlouhá a tak si píšu aspoň se synem, co je zrovna ve Španělsku. Hele, synku, víš co je to vacina-do-sapo? Něco podobného jsem právě zažil. Jo, napíšu, až dorazím domů. Tak dobrou. Byl to vydařený večer. Povedlo se vlastně všechno. A i nějaké to pivo jsem si dal. Bez toho by to nešlo, že jo? Mějte se hezky a Tenha um bom dia, obrigado por sua atenção! (Přeji hezký den, děkuji za pozornost!). 
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
about bands on DEADLY STORM ZINE:

BRUTALLY DECEASED:















ESCARNIUM:






REBAELLIUN:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

sobota 15. června 2024

Report, photos, video - OMEGAVORTEX, ALTARS ABLAZE, STÍNY PLAMENŮ - Divadlo pod Lampou, Plzeň - 14. 6. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:
 

Bylo zase jednou na čase, abych se vydal po stopách samotného ďábla. Určitě to znáte. Posloucháme extrémní metalové styly a chodíme v tisících odstínech černé. Nejvíc si rozumíme se stejně prokletými. Už dávno víme, že nemá cenu nezasvěceným vysvětlovat, že nejíme malé děti, že nemáme doma voodoo panenky. A pokud ano, tak je to všechno nadsázka. Lebky na tričkách, černé stíny pod očima, všechno je spíše napínavý sen. Něco jako dobrá kniha o šílených vrazích. V Plzni příliš death a black metalových koncertů, na které bych rád zašel, nebývá. A tak jsou pro mě podobné akce doslova povinností. Mám vlastně jenom jediný problém.

Protože nemusím na vlak a cestovat přes půlku republiky, vždycky se ze samé radosti opiju a druhý den mi nebývá nejlépe. Měl už bys mít rozum, říkají mi, ale já nedbám dobrých slov. Pivo k metalu patří a kdo říká že ne, tak neví, o čem tenhle styl je. Ne vážně, zažil jsem i střízlivé koncerty, kdy jsem řídil auto. A na rovinu, nebylo to ono. Vnímám black a death metal jako příběhy o temných a zlých věcech. Vše ale zůstane pod pódiem, přivážeme tam své vlastní démony a odcházíme s hlavou čistou. Mám mezi mě podobnými spoustu známých. A všichni jsou to normální veselí lidé. Mají jen divný koníček, chodí na koncerty, kde hrají kapely nahlas, řve se z plných plic a rohatý se usmívá za každým rohem.

Nechme ale filozofických úvah, promiňte starému pánovi, ale už mám nárok občas trousit. Pokud zůstaneme u suchých faktů, byl pátek. Mám to nastavené tak, že končím brzy v práci, čtu si doma celé odpoledne a večer zhlédneme nějaký dobrý film. Tentokrát jsem ale stihl jen pár chvil s knihou. Po tradiční kávě následovala klasická rozplavba. V hospodě Na Výsluní (která se dřív jmenovala U Lízalky a nad ní jsou tantra masáže) se žejdlíkem dobrého piva jsme probírali, co kdo slyšel nového, co četl za knihu. Znáte to, takový ten boomer styl, který už je dle nejnovějších výzkumů překonaný. Nebo ne? Já to vnímám samozřejmě optikou své generace. Fyzická setkání i reálné koncerty potřebuji ke svému životu, stejně jako dlouhé výlety v lesích. Bylo to jako vždy skvělé, pokaždé píšu epesní a mohu to potvrdit i tentokrát. Probrali jsme všechno a bylo to moc fajn, díky, díky, díky.

Vstupenku jsem si koupil dopředu, ALTARS ABLAZE i OMEGAVORTEX znám nazpaměť. Nezbývalo nic jiného, než dopít, zaplatit a vyrazit kousek vedle do klubu. O Divadle pod Lampou jsem toho napsal již tolik, že nemám co dodat. Pořád se mi tam líbí, místo má svoje kouzlo. Proto tam taky chodím, není-liž pravda. Vlezu dovnitř a dýchne na mě snad tisíc vzpomínek. Pamatuji ještě starou Lampu. Ale dost nostalgie, obřad čeká. Dám si pivo, prohodím pár slov se známými. A už je to tady, už se to vaří a peče, už se zatápí pod kotlem. Jdu pod pódium.

ALTARS ABLAZE - najednou stáli vedle mě, z jedné strany Smrt a z druhé Satan. Vzali mě mezi sebe, rozdrtili mě, stoupli kopytem na hrudník, dusili mě, pálili. Úplně přesně takhle na mě působila i kapela a jejich vystoupení. Představte si starou kobku, dlouho zapečetěnou. Spala v ní roky divoká bestie. Když pánové spustili první skladbu, tak se monstrum probudilo. Tohle byl perfektně zahraný black/death metal s krvavou jiskrou v oku. Nahrubo nasekaná tma, smíchaná s pradávným zlem. Kapela působila jako přírodní živel, jako děsivý vichr z onoho světa, jako probuzené běsy, které máme každý v hlavě. Spokojený jsem byl já, ďábel i ta stará děvka Smrt. Podobné smečky stojí za to vždy vidět, protože jsou dokonalou esencí toho, co mám na tomhle stylu rád. Navíc to bylo náležitě živočišné. Shořeli jsme všichni černým plamenem! Amen!






Suddenly they were standing next to me, Death on one side and Satan on the other. They took me between them, crushed me, stepped on my chest with their hooves, choked me, burned me. That's exactly how the band and their performance affected me. Imagine an old dungeon, sealed up for a long time. A wild beast slept there for years. When the gentlemen played the first song, the monster woke up. This was perfectly played black/death metal with a bloody sparkle in its eye. Coarsely chopped darkness mixed with ancient evil. The band seemed like a natural element, like a terrifying whirlwind from the otherworld, like the awakened rages we all have in our heads. I was satisfied, the devil and that old bitch Death. Packs like this are always worth seeing because they are the perfect essence of what I love about this style. Plus, it was appropriately animalistic. We all burned with black flame! Amen!

STÍNY PLAMENŮ - nejen plzeňským velmi známá kapela to rozjela ve velkém stylu. Black metal ze starých, smradlavých kanálů. Přiznávám, nejsem příliš obeznámen, ale co jsem slyšel, bylo dobré.  



OMEGAVORTEX - říká se, že nenávist a zlo mají mnoho podob. Spoustu odstínů. Němci hrají velmi blasfemickým způsobem. Koncert připomínal dlouhé stopování zákeřné šelmy. Důmyslné, přesto divoké a surové riffy se mi zadíraly postupně do hlavy. Měl jsem pocit, že se mi vaří mozek ve vlastní šťávě. Kříže v nedalekém kostele se obrátily směrem dolů a víka od rakví nadskakovala v šílených rytmech. Já, jako fanoušek MORBID ANGEL, IMPERATOR, SADISTIK EXEKUTION, NECROVORE, DIABOLIC, DEICIDE, PERDITION TEMPLE, jsem se usmíval. Jako padlý kněz. Pánové převedli mocný rituál, který smrděl sírou na několik kilometrů daleko. Jak píše Stephen King - "Hudba dokáže ukonejšit i divoké zvíře."(Hudební salonek). A přesně takhle na mě působili i OMEGAVORTEX. Jako jezdci apokalypsy, kteří nás přijeli zkrotit. Vše se povedlo na výbornou, alespoň tak to vidím já a všichni démoni. Zničující, smradlavá, black death metalová choroba ze starých kobek!

 





It is said that hatred and evil take many forms. Many shades. The Germans play in a very blasphemous way. The concert was like a long tracking of a vicious beast. Sophisticated, yet fierce and raw riffs were gradually digging into my head. I felt like my brain was boiling in its own juice. The crosses in the nearby church turned downward and the coffin lids popped in crazy rhythms. I, as a fan of MORBID ANGEL, IMPERATOR, SADISTIK EXEKUTION, NECROVORE, DIABOLIC, DEICIDE, PERDITION TEMPLE, was smiling. Like a fallen priest. The gentlemen performed a powerful ritual that reeked of brimstone for miles around. As Stephen King writes, "Music can scare a wild animal." And that's exactly how OMEGAVORTEX affected me. Like the horsemen of the apocalypse who came to tame us. Everything went well, at least that's how I and all the demons see it. Destructive, stinking, black death metal disease from the old dungeons!

Návštěvnost byla slušná, na underground určitě. Vzhledem k tomu, že spousta lidí byla na Czech Death Festu a ještě se odehrával jeden koncert v Plzni, přišlo něco kolem šedesáti lidí. Možná i víc. Zvuk byl v pořádku a organizace také. Vše odsýpalo, jak mělo. 

Dostal jsem svoji pravidelnou dávku extrémního metalu. Jsem v takové té blahosklonné náladě a jdu domů. Zažil jsem další ze skvělých večerů. Moje tělo stárne, zítra mi dá všechno pořádně sežrat, ale teď se cítím silný jako mladý býk. Nezbývá než poděkovat všem zúčastněným. Odvedli jste skvělou práci. Nemyslete, podobná setkání jsou pro mě stále velmi živým organismem. Mám rád ty chvíle očekávání před koncertem, hrozící ruce v davu, řev fanoušků, poplácávání po ramenou těm, kterým se jejich vystoupení povedlo. Nákup triček i CD, pivo v ruce. O tomhle metal vždycky býval a takhle si jej pamatuji. Bylo pro mě ctí se zase jednou vydat po stopách samotného ďábla. Laudantur omnes daemones! (Pochváleni budiž všichni démoni!). 




Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

pondělí 20. května 2024

Report, photos, video - CENTINEX, KORPSESOTURI - club Modrá Vopice, Prague - 19. 5. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:



Když slovutný Stephen King vydal poprvé v roce 1998 svoji knihu Pytel kostí, byli švédští CENTINEX již osm let na scéně. Měl jsem doma jejich tři desky, ale všechno jen na kazetách, které již neoplývaly valnou kvalitou. Dnes je tenhle nosič možná dobrým sběratelským artiklem, ale po delší době se moc poslouchat nedá. Držel jsem v ruce brožovaný výtisk, koupený v jednom plzeňském knihkupectví. V Music Records bylo poměrně dost lidí a musel jsem čekat. Až na mě přijde řada a budu si moc poslechnout tehdejší novinku "Reborn Through Flames". Měl jsem peníze z brigády a tak jsem si říkal... Odpustím si nějaké to pivo a přihodil jsem do igelitky i všechna předchozí alba na CD.

Nechme ale nostalgii stranou. Kapela přerušila svoji činnost, aby se v roce 2014 vrátila. Tedy, dalo by se také napsat, že se vrátil Martin Schulman, jediný původní člen. Ten se obklopil kolegy, kteří mají všichni zkušenosti z dalších švédských legendárních smeček. A výsledek? Několik skvělých nahrávek a nedělní koncert v Praze, na který jsem se hrozně těšil. Minulý týden jsme měli takové setkání s kamarády po letech. Všichni mi říkali, ty jsi blázen, že se ještě táhneš přes celou republiku, abys viděl kapelu, co máš rád. Nevěděl jsem, co jim na to mám odpovědět. Asi to mám v krvi nebo se postupně stávám jen pytlem plným kostí. Nevím, jistý jsem si jen s tím, že jsem měl v žebradle koupenou vstupenku, v telefonu jízdenky a na tváři úsměv těch, kteří vědí své. Jsi stejně prokletej jako já, řekl mi nedávno jeden starej pes odněkud z Chile. Lépe bych to nenapsal.


Tak trošku jsem předpokládal, že na tyhle dvě skvělé kapely moc death metalových hipsterů nepřijde. Bylo to spíše setkání veteránů, jak už tomu u podobných akcí bývá. Máme rádi své jisté. Chyběla mi sice hospoda s rozplavbou, ale jako manžel a otec nejsem samozřejmě pánem svého času. Zatáhněme tedy raději břicha, přežijme dlouhou cestu, narovnejme záda, představme si, že nám je o třicet méně a pojďme zase jednou trošku zazlobit. Je neděle poledne a sedím ve svém křesle. Mě se nikam nechce, říkám a obracím stránky v jedné napínavé knize. Ještě, že jsem si vše objednal dopředu. Jedu....a kolem mě se míhá zelená krajina.

V Modrý Vopici to mám rád. A hlavně, mám se odtud jak dostat zpátky domů. Zdravím známé, prohodíme pár slov. Jasně, už to není jako kdysi, za starých časů, to by nás byl o hodně větší počet, většina by byla totálně opilých a víc by se řádilo. Ale stejně, mám to pořád rád. Tu atmosféru, úsměvy, pohodu. Někdo chodí na ryby, někdo si hlídá kalorie, někdo miluje sado maso, já mám rád death metal. A tak se pro mě stal nedělní večer takovým malým svátkem. Pojďme na kapely. 


KORPSESOTURI - s touhle finskou smečkou jsem se již několikrát setkal. Znáte to, jsem starý pes, který proleze kde jakou plesnivou hrobku. V jedné jsem nalezl rozpadlou rakev a v ní hromadu rozložených tkání. Ano, pánové hrají postaru, uvěřitelně, syrově, přesně takovým způsobem, jako tepe krev i v mém srdci. Naživo byli skvělí, odhodlaní nás totálně zničit, což se jim také povedlo. Už jste někdy měli chuť se rozeběhnout hlavou proti zdi? Tak hudba těchto tmářů byla stejně divoká, šílená, zničující. Tohle byl zkrátka poctivý death metal z časů, kdy jste ještě mohli kapelám jejich morbidní práci věřit. Nezbývá, než poděkovat a říci - bylo to super! Potvrzuji to já, i všichni démoni, kteří se při tomhle koncertě objevili mezi námi. Odcházel jsem roztrhaný na kusy a s hlavou prolitou kyselinou! Cítil jsem ve vzduchu krev!






I have met this Finnish pack several times. You know, I'm an old dog who can crawl through any moldy tomb. In one, I found a broken coffin and a pile of decomposed tissue. Yes, the gentlemen play old-fashioned, believable, raw, in the same way my heart beats. They were great live, determined to destroy us, which they did. Have you ever felt like running headlong into a wall? Well, the music of these darkies was just as wild, crazy, devastating. This was simply honest death metal from a time when you could still trust bands to do their morbid work. Nothing to do but to thank them and say - it was great! I confirm it, and so do all the demons who appeared among us during this concert. I left torn to pieces and with my head drenched in acid! I smelled blood in the air!

CENTINEX - kapelu jsem neviděl už pěkně dlouho a tak jsem byl napnutý, jak na mě bude působit. Pánové vylezli na pódium, můj oblíbený zpěvák Henrik Andersson vzal do rukou mikrofon a začalo pravé, nefalšované peklo. Možná jste viděli jeden ze starých klasických hororů, ve kterém maniak řádí s motorovou pilou. Vystoupení CENTINEX bylo velmi podobné. Vzduchem létaly kusy smradlavého masa, lebky pukaly tlakem a kapela odvedla výkon, za který by se nemuseli stydět ani jezdci apokalypsy. Byla v tom tma, chlad, byl v tom tlak, sekání ostrými riffy, drcení bicími i starodávné choroby všude mezi námi. Katakomby byly otevřeny a vydaly pradávná svědectví o jediném pravém death metalu ze Švédska. Do žil mi proudilo velké množství energie. Tolik síly, tolik divokých momentů i mrazivých melodií. Tohle byla dokonalá esence toho, co mám na severském smrtícím kovu tolik rád! Kapela do nás zasekla svůj dráp a pohřbila nás zaživa! 

 





I hadn't seen the band for quite a while and I was excited to see how it would affect me. The gentlemen took the stage, my favorite singer Henrik Andersson took the microphone and all hell broke loose. You may have seen one of the old classic horror movies where a maniac goes on a chainsaw rampage. CENTINEX's performance was very similar. Pieces of stinking flesh flew through the air, skulls cracked from the pressure and the band gave a performance that even the Horsemen of the Apocalypse would not be ashamed of. There was darkness, there was cold, there was pressure, there was chopping sharp riffs, crushing drums and ancient diseases everywhere. The catacombs were opened and gave ancient testimonies of the only true death metal from Sweden. A great amount of energy flowed through my veins. So much power, so many wild moments and chilling melodies. This was the perfect essence of what I love so much about Nordic death metal! The band stuck its claw into us and buried us alive! 

Organizace v pořádku, zvuk také. Přišlo něco kolem šedesáti skalních fanoušků, kteří vytvořili oběma kapelám atmosféru, na kterou budou myslím dlouho vzpomínat. Bylo to epesní.

Nezbývá, než si nahlas vydechnout. A také poděkovat organizátorům. Nejen za to, že koncert vůbec byl a že sem podobná jména ještě vozí, ale také kvůli tomu, že se končí tak akorát, abych to stihnul domů do Plzně. Poslední pivo do sebe hodím rychle, potom se mi chce čůrat a musím venku zalézt do pangejtu. Momentálně nejsem pytel plný kostí, ale spíš žok piva. Inu, srdci neporučíš. Jinak to neumím, nebavilo by mě to. Následuje tramvaj, polospánek ve vlaku a přemáhání víček, aby byla otevřená, v nočním buse v Plzni. Jsem doma, pokaždé se mi rozlije na tváři úsměv. Přežil jsem to, je to můj soukromý maraton, který jsem zvládl. Závidím tiše Pražákům, že už nějakou dobu spí. Musím si zítra pustit Centinex a asi si přečtu i Pytel kostí od Kinga. Tak to byl můj pohled na nedělní koncert. Myslím si, že se vše povedlo jak mělo, já si odškrtl další kapelu, co jsem chtěl ještě vidět a nezbývá než se zase rozloučit a poděkovat vám, že jste dočetli až sem, že ještě pořád vůbec čtete. Mějte se co nejlépe a metal s vámi, přátelé morbidních melodií!


about bands on DEADLY STORM ZINE:

KORPSESOTURI:


CENTINEX:



Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

čtvrtek 8. února 2024

Report, photos, video - IMPIETY, NIHILO, HELLDRIFTER - club Modrá Vopice, Prague - 07. 02. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Někdy si připadám jako básník, který provázel Danteho na jeho pouti peklem i očistcem. Vždycky mě fascinovali v knihách ti, kteří stáli v pozadí, našeptávali, naslouchali. Někteří z nich si potom sedli a sepsali díla, které obdivujeme dodnes. Hraň Satan, že bych se chtěl nějak přirovnávat ke světovým velikánům, to mi pokora nedovolí, ale tento příměr je více než vhodný. Již je tomu totiž mnoho let, kdy jsem byl poprvé osloven, abych zkusil napsat pár řádek o muzice. Následoval první rozhovor, první report z koncertu. Vždycky jsem se snažil podporovat kapely, o kterých si myslím, že jsou dobré. Napsal jsem o spoustě nových, které pak získaly smlouvu u velkých labelů. Podobné chvíle pro mě bývají odměnou, satisfakcí, že všechna ta práce není zbytečná. Člověk by měl mít alespoň trošku sebekázně, bez té to nejde. Je to o odříkání. Musíte si sednout, uklidnit se, mít náladu na to psát. Je to i o spoustě administrativy.

Výlety za kapelami jsou pro mě potom takovou odměnou, poutí chcete-li, na jejímž konci si plním sny. Člověk musí mít sny a cíle, jinak zakrní. Stane se z něj zapšklý a líný jedinec. Ale stárnu, živím rodinu, už to zkrátka nedávám jako dřív. Musím si vybírat. Už mě nelákají velké koncerty slavných kapel. Štvou mě tam lidi, kterých je moc a většinou se nudím. Proto si vybírám akce, jako je návštěva IMPIETY. To je pro mě legenda legend, bez které by nebyla moje sbírka úplná. Nebudu vám tu vypisovat celou historii kapely, wikipedii máme všichni a navíc, pořád si zakládám na tom, že mí čtenáři nejsou tupci. Každopádně, tohle je takovej kult, že jsem nesměl v Praze chybět. Příprava začala už minulý týden. Vždy napíšu několika kamarádům, ale poslední dobou chodí stejně jenom Míra, který tentokrát díky nemoci nemohl. Také si musím koupit jízdenky na vlak. Mezi Prahou a Plzní bývá totiž dost často vyprodáno a místenka je pro mě nutností. O víkendu si nabiji baterie do foťáku a vybírám asi hodinu tričko. Mám svý autistický rituály. Marteny vyleštit, abych v hlavním městě neudělal ostudu. 


Když jdu ve středu pěšky do práce, bolí mě celý tělo. Včera jsem si dal spoustu bazénů a už mi fakt není dvacet, aby se to na mě nepodepsalo. Stejně jako práce, ve které sedím a ozářen monitorem se musím soustředit. Továrna není žádnej ouřad, tady se musí makat. Vydám se přes řeku a nasadím si sluchátka (další riutál). Přehrávám si celou diskografii IMPIETY a teprve na hlaváku v Plzni se uklidním. Koupím si pivko a když přijede vlak, tak je mi konečně fajn. Před Smíchovem jdu na záchod, sestoupím do metra a musím se vrátit, nemám jízdenky. Pípnu si v trafice a už si to směřuju na Českomoravskou. Je tu hned u výlezu hospoda Kozlovna. Srkám v ní Kozla 11°, jak jinak a je mi čím dál tím lépe. Ne, nejde o alkohol, jde o celkový stav mysli, o relax. Něco jako sex, jen s tím rozdílem, že pít můžete i s chlapem. Ono tedy, já na to sice nejsem, ale někdo...ale dost, nebudu to rozebírat, nejsem Netflix. Je to legrace.

Popiju a je mi dobře. Vydám se nahoru na kopec, do mý oblíbený kůlny. Modrá Vopice je doslova nasáklá vzpomínkami. Ještě před lety to byla death metalová Mekka. Teď už tolik ne, po covidu se spousta věcí změnila, ale pořád cítím v kostech mráz. Kolik já tu jenom potkal nových kamarádů, známých, kolik kapel, legend. Jedna přijela i dnes. Jsem opravdu natěšený, já tohle potřebuji k životu. Jinak bych zahynul, je to pro mě nutnost, jako chodit ven, do lesa, číst si. Mám metal zakódovaný navěky v genech. Sice nevím, jak se budu trmácet takovou dálku třeba za osm let, ale to teď neřeším. Momentálně jsme tu, máme na držkách rohlíky a těšíme se, až zazní první riff. Dobrá, dám si ještě jedno a pak půjdeme na to. Peklo i očistec v jednom začínají! 


HELLDRIFTER - solidní začátek v melodických death  metalových a thrashových rytmech. Přiznám se bez mučení, že jsem kapelu vůbec neznal, dopředu ji neslyšel. Ale naživo to nebylo špatné. Klukům to sypalo hezky, zazněla spousta zajímavých momentů ve stylu CARCASS, CANNIBAL CORPSE nebo AT THE GATES. Pokud mělo být účelem dát o kapele vědět, byl splněn. Podívám se jim na zub a určitě je povedu i nadále v patrnosti. Dobré to bylo. 




Solid start in melodic death metal and thrash rhythms. I admit without torture that I didn't know the band at all, I hadn't heard them before. But live it wasn't bad. The guys were sprinkling it nicely, there were a lot of interesting moments in the style of CARCASS, CANNIBAL CORPSE or AT THE GATES. If the purpose was to make the band known, it was fulfilled. I'll keep an eye on them and will definitely keep them in my sights. It was good.

NIHILO - švýcarské maniaky chci vidět už několik let. Konečně se mi to splnilo! Pánové staví na starých ověřených postupech a nutno rovnou dodat, že to dělají velmi elegantně a se zručností starých mistrů. Líbilo se mi to! To je bez debat. Připadal jsem si, jako bych sestoupil s kapelou několik metrů pod zem a tam jsme ve starých katakombách drtili prašivé kosti. Bylo to velmi surové a zlé, ošklivé a mokvající. Zásah přímo na solar plexus. Jako starý hrobník a archivář morbidní muziky, jsem byl navýsost spokojený. Bylo to setkání se smečkou vzteklých psů, kteří moc dobře věděli, kam nás kousnout, aby to co nejvíc bolelo. Díval jsem se do tmy a kýval se se sekerou v ruce! Totální masakr v márnici! 





I've been wanting to see the Swiss maniacs for a few years now. Finally it came true! The gentlemen are building on the old tried and tested techniques and it must be added that they are doing it very elegantly and with the skill of the old masters. I loved it! There is no doubt about it. I felt as if I had descended with the band several meters underground and there we were in the old catacombs crushing dusty bones. It was very raw and evil, ugly and swampy. It hit right on the solar plexus. As an old gravedigger and archivist of morbid music, I was very pleased. It was an encounter with a pack of rabid dogs who knew exactly where to bite us to make it hurt the most. I stared into the darkness, swinging my axe! A total massacre in the morgue!

IMPIETY - pokud by se mě někdo zeptal na definici hudebního zla, určitě bych odpověděl jménem téhle singapurgské kapely - "Satan"!. Jestliže jsem v úvodu zmiňoval Danteho peklo, tak vězte, že tenhle spisovatel jej definoval velmi přesně. Co se týká hudby, jsou v tom IMPIETY stejně dobří. Black metal, death, thrash. Všechno staré a zahnívající. Ortodoxní, klasický a tradiční přístup, který mě nechal zavzpomínat i na moje začátky. Tohle všechno ve vystoupení bylo. Navíc obrovské množství síry a zkažené krve. Ďábel nám zase jednou ukázal svoji pravou tvář. Kapela hrála takovým způsobem, že jsem myslel, že všichni nakonec vypustíme svoji duši. Myslím si, že se to stalo. Alespoň já jsem si připadal jako ukřižovaný hlavou směrem dolů. Tohle byl starodávný black/death metalový obřad! Seance, ze které neodešel nikdo nepoznamenaný! Měl jsem strach, aby se mi neobjevila stigmata na rukou! Blasfemický rituál všech prokletých! Démonický koncert!

 






If someone asked me for a definition of musical evil, I would definitely answer with the name of this Singapore band - "Satan"!. If I mentioned Dante's Inferno in my introduction, know that this writer defined it very precisely. When it comes to music, IMPIETY are equally good at it. Black metal, death, thrash. All old and decaying. An orthodox, classic and traditional approach that made me think back to my beginnings. This was all in the show. Plus a huge amount of sulphur and bad blood. The devil showed his true colors once again. The band played in such a way that I thought we were all going to let our souls out at the end. I think that's what happened. At least I felt like I was crucified upside down. This was an ancient black/death metal ceremony! A session that no one left unscathed! I was afraid of getting stigmata on my hands! The blasphemous ritual of all the damned! A demonic concert!

Návštěvnost byla poměrně slabá. Čekal jsem něco kolem stovky lidí a přišlo dle mého necelých třicet. Ke zvuku mám snad jedinou připomínku. Vše bylo možná moc "nabasované", ale jinak v pořádku. Organizace jako vždy bez připomínek. Jelo se dle uveřejněných časů, takže jsem v pohodě stíhal vlak. 

Popadal jsem dech, musel jsem hned na bar a pivo jsem vypil na ex. Mám to takhle pokaždé, když zažiju nějaké skvělé vystoupení. Bylo to mocné, takový ten zážitek, na který budete hodně dlouho vzpomínat. Budete o něm vyprávět a všichni, kteří na koncertě byli, budou navěky spojeni v nepsaném kruhu. Píšu to často. Muziku poslouchám srdcem a dnes jsem jej také obrovský kus dostal. Bylo černé a prolezlé chorobami. Tepalo v pekelném rytmu. Bohužel mi nezbývalo nic jiného, než se rozloučit. Vylezu z klubu. Jdu po chodníku a proti mě se míhají světla aut. Najednou je mé tělo jen seřízeným strojem, který má jediný úkol - spát. Na tramvaj, pak obezřetně přes park před hlavákem. Najít vlak a sednout si. Teprve pak, když se rozjedeme a já napíšu domů, že jsem v pořádku, mi začne všechno létat hlavou. Myšlenky si utřídím až někde před Plzní. Stojím na zastávce a jsem šíleně utahaný. Tohle nikomu nevysvětlíte, to se nedá popsat. Ten pocit musíte zažít. Uléhám vedle své ženy a když usnu, tak jsem Dante Alighiery. Když vstoupím do pekla, hrají tam IMPIETY. Mějte se co nejlépe a díky za přízeň. A nezapomeňte, ďábel má mnohdy moc hezkou tvář. Carpe Diem!

about bands on DEADLY STORM ZINE:

NIHILO:



IMPIETY:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine