DEADLY STORM zine: report

Zobrazují se příspěvky se štítkemreport. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 29. června 2026

Report, photos, video - BASINFIREFEST 2026 - VENOM INC., PARADISE LOST, ROOT, NAPALM DEATH, PROTECTOR, DEATH TO ALL, BLOOD RED THRONE - Spálené Poříčí - 25. 6 - 27. 6. 2026

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

https://www.rajce.idnes.cz/jakubasphyx/album/basinfirefest-2026

Poslední roky dost často přemýšlím nad tím, že my, co chodíme na metal, vlastně žijeme každý dva životy. V tom jednom, oficiálním, jsme doktory, inženýry, soustružníky, zemědělci a v tom druhém odhodíme všechny své chmury, problémy, frustrace a stáváme nekonečné hodiny pod pódiem, abychom každý viděli své oblíbence. Některé z vás vídám jen na koncertech, mnohdy nevím nic o vašem soukromí, mnohé ani neznám jménem. Jste pro mě ti milí, usměvaví lidé, se kterými je mi dobře. V pondělí jsem měl poslední rehabilitaci po zlomené noze. Vedra vrcholila a i když jsem si vstupenku koupil už někdy v březnu, tak jsem pořád váhal.

V kosti mě pořád občas pálí, někdy je to až k nevydržení, ale podle rentgenu je vše v pořádku a tak nasazuji jak nějaký důchodce stahovací punčochu kvůli trombóze a modlím se, aby mě pustili s hůlkami dovnitř do areálu. Minule byl problém deštník a na infolince festivalu mi odpověděli hodně nejasně. Stojím tak zpocený jak vrata od chlíva ve čtvrtek ráno na autobusáku v Plzni a čekám na spoj. Mám nabitý foťák, přesný rozpis toho, co chci vidět, v hlavě představu o tom, že nebudu tolik pít. Abych se nezrakvil ještě víc. Jenže, všechna předsevzetí vezmou jako vždy zasvé.

Náladu si dělám v již od půl deváté v hospodě naproti kostelu. Je tu chládek, mají dobré pivo, česnečku a pomalu se dostanu do nálady. Potkám první metly, pokecáme, je nám fajn, ale pak už mě čeká kopec. Možná shořím na popel, říkám si někde v půlce. Předchází mě jeden usměvavý metalový důchodce. Snad to dám.

Ještě, že mám potvrzení od doktora, hůlky projdou, uff. Nabíjím si chip. Kupuji si první pivo. Rozhlížím se. Potkávám první známé. Trvá to asi hodinu až dvě, co všechna moje předsevzetí padají a já se ztrácím ve víru muziky, užívám si atmosféru a hlavně, jsem ve svém druhém, lepším životě. Ještě jedno pivo a jdu na kapely. Spoustu jich vynechám, nějak mi občas ubývají síly, buďte tedy tento rok ke starému raněnému pánovi trošku shovívaví. Vybírám si, někdy se zakecám, ale vždyť to znáte. To si takhle vyberete v programu nějakou kapelu, pak potkáte dvě pěkný holky a jakže se vlastně máte? Cože, my jsme se přeci viděli na Symbolicu. Dělám, že si je pamatuji. Tak asi takhle probíhal celý prodloužený víkend. Něco málo jsem ale viděl, to zase ano. Pojďme na to.

čtvrtek/Thursday 25. 6. 2026

NOISEBLEED - hudba absolutně mimo můj záběr, přesto jsem si vystoupení, které v sobě mělo neskutečnou dávku energie, přesnosti a surových emocí, užil. Navíc, mezi námi, zpěvačka Dahlien je ve skvělé formě.

LAID TO WASTE - kluky sledují již dlouhé roky a vždy byli a jsou zárukou kvality. I na Basinu nás rozsekali. Měl jsem je možná trošku raději, když hráli čistý thrash, ale dobrý heavík si nechám také líbit. Bylo to divoké, nespoutané, syrové a hlavně, bavilo mě to. Masakr!

BLOOD RED THRONE - načernalý death metal, na který jsem dnes přijel. Norové vydávají poslední roky skvělé nahrávky a chtěl jsem je vidět už několik let. Pro mě, starého death metalistu byla tahle kapela černým koněm festivalu a také smečkou, která mě neskutečně rozsekala. Bylo to lámání kostí, pukání lebek, vše ušpiněné zkaženou krví a absolutním nasazením. Peklo dostalo nové jméno! Blackish death metal, which I came to see today. The Norwegians have been releasing great records in recent years and I've wanted to see them for several years. For me, an old death metaller, this band was the dark horse of the festival and also a pack that really cut me up. It was bone-breaking, skull-cracking, all stained with rotten blood and absolute dedication. Hell has a new name!

Někdy v těchto chvílích se potkáme s Jirkou od Berouna, s Katkou a Pavlem z Vysočiny, Jardou z Prahy. Od té doby se festival změní ve smršť vtipů, po kterých nás bolí bránice. Pivo, k tomu stín, na paletách, ze kterých nás bolí zadky. Ale super, všichni jsou na mě hodní, pomáhají mi, jsou ohleduplní.

DEATH TO ALL - viděl jsem je před lety v Praze v klubu. Myslím si, že death metal je spíše intimnější záležitost, ale Chuck Schuldiner měl tak velký talent, že jeho hudba zvládne i větší prostory. Byl to génius a ti, co po něm pozůstali a nesou jeho odkaz stále dál, obstáli se ctí. Nejsem moc příznivec různých revivalů (teď to myslím dobře), ale DEATH TO ALL nám nakopali zadky a rozsekali na malé kousky. Bylo to skvělé po všech stránkách. I saw them in a club in Prague years ago. I think death metal is more of an intimate thing, but Chuck Schuldiner was so talented that his music could handle even larger venues. He was a genius and those who survived him and continue to carry his legacy have stood the test of time. I'm not a big fan of revivals (I mean that now), but DEATH TO ALL kicked our asses and chopped them into little pieces. It was great in every way.

Musím se nějak dostat domů. Nakonec volíme kyvadlovou dopravu a MHD. Když se v Plzni loučíme, je mi to tak trošku líto, kalil bych klidně dál. Nohu mám v jednom ohni, chvílemi syčím bolestí, ale jsem tvrdej chlap a pivo s muzikou jsou pro mě tentokrát i anestetikem. To dám, říkám si, když uléhám konečně do postele.

pátek/Friday 26. 6. 2026

Původně jsem si myslel, že mě odveze manželka, která jede na víkend za rodiči. Ale ne. Jedu zase Arrivou. Moc nespím, nohu mám napuchlou a ráno sedím hodinu v křesle a přemýšlím, že se na to vybodnu, že se svět přeci nezboří. Mám v krvi zbytky alkoholu, doma jsem jen s dcerou, která zrovna vstává na brigádu. Tati, ty teda vypadáš. Namažu si ranění krémem a věřím placebo efektu. Hlavně nohu nepřetěžujte, zní mi v hlavě slova pana doktora. Zatnu zuby a vydám se znovu do víru surových melodií.

Opakuji scénář z minulého dne, jen s tím rozdílem, že přijde Jarda a dáme si pivo spolu. Pomalu se dostávám zase do formy. No a co, tak jsem přiopilý, podle mě to k metalu patří, jako k mrtvému zimník. Jo, zima, tu bych si teď přál.

Když můj zmuchlaný obličej vstoupí do areálu, trvá mi trošku déle, než se srovnám. Hergot brácho, kdeže ty loňské sněhy jsou. Když jsem byl mladý, vydržel jsem pít týden v kuse a ještě u toho balil holky. Teď se dobelhám k raketám. Zrovna se tu nějaké děvče myje. Má krásnou postavu. Jen se zasním, narovnám v zádech a najednou vám mám v těle novou sílu. Jdu na pivo a na nějaké ty kapely. Přijdou i kamarádi. Asi není zvláštní, že se potkáváme na stejných jménech?

EMBRYONIC AUTOPSY - brutalita po ránu. Death metal podle mého vkusu, gusta. Melodie, které se mi zadřou hluboko do podvědomí, pod kůží i dostanou do žil. Jsme jedné krve, já i kapela. Užívám si atmosféru, jednotlivé postupy. Je to silné, zahrané s elegancí starých mistrů v oboru. Jakoby mě někdo zavřel spolu s kapelou do plesnivé mučírny. Vynikající to bylo. Brutality in the morning. Death metal according to my taste, my taste. Melodies that get deep into my subconscious, under my skin and into my veins. We are of the same blood, me and the band. I enjoy the atmosphere, the individual procedures. It's strong, played with the elegance of old masters in the field. As if someone locked me in a moldy torture chamber together with the band. It was excellent.

DARKNESS - svoje staré thrash metalové kořeny budu vždy uctívat. Mám tyhle německé maniaky ve velké oblibě a tak byl pro mě jejich set i nostalgickou vzpomínkou. Nahrubo nařezané riffy, divoké melodie. Veteráni scény zase jednou všem ukázali, jak by to mělo vypadat. Najednou už mě nebolí noha, už necítím nic, vnímám jen muziku, jsem v tom až po uší a odcházím na další pivo se spokojeným úsměvem na tváři. Bylo to tam? Bylo! I will always honor my old thrash metal roots. I really like these German maniacs, so their set was a nostalgic memory for me. Rough-cut riffs, wild melodies. The veterans of the scene once again showed everyone how it should be. Suddenly my leg doesn't hurt anymore, I can't feel anything anymore, I only perceive the music, I'm up to my ears in it and I go for another beer with a satisfied smile on my face. Was it there? It was!

SIX FEET UNDER - tuhle kapelu uznávám, i když je pravda, že poslední roky ji už moc neposlouchám. Přesto jsem zašel a znovu si potvrdil, že se toho už asi moc nezmění. Valivý death metal se spoustou groove prvků. Chris Barnes zase o něco zestárl a i když jsem se chvilku pohupoval do rytmu a některé starší skladby mě opravdu bavily, tak jako celek to bylo takové obyčejné (a ukňourané). Rád jsem ale kapelu po letech viděl. I recognize this band, even though it's true that I haven't listened to them much in recent years. Still, I went and confirmed to myself that not much will change. Rolling death metal with a lot of groove elements. Chris Barnes has aged a bit again and even though I swayed to the rhythm for a while and I really enjoyed some of the older songs, as a whole it was kind of ordinary (and whiny). But I was glad to see the band after so many years.

PARADISE LOST - srdcovka. Spousta vzpomínek. Na Paradise Lost jsem kdysi balil svoji manželku. Když se nám narodily děti, tak nám prarodiče hlídali a my si před mnoha lety na Basin právě na tuhle legendu vyrazili. Bylo to tenkrát super a líbilo se mi to i letos. Vlastně toho nemůžu moc dalšího psát, protože jsem zaujatý a byl jsem naměkko. Já si tuhle skupinu užil vrchovatě, pro mě byli jedním z vrcholů festivalu a také určitým rozjímáním. Krása střídala nádheru. A smutek. Heartfelt. Lots of memories. I once took my wife to Paradise Lost. When our children were born, our grandparents looked after us and many years ago we went to Basin to see this legend. It was great then and I liked it this year too. Actually, I can't write much more because I'm biased and I was soft. I enjoyed this group immensely, for me they were one of the highlights of the festival and also a kind of meditation. Beauty alternated with splendor. And sadness.

Jsem ve špatný čas na špatném místě. On za to nemůže, stál jsem blbě, schválně vzadu, ale je mi dupnuto na nohu. Koncert vydržím do konce, ale je to taková bolest, že si trošku pobrečím. Kolega Goro mě usadí ke stolu, proti učitelce Evě. Nikdy v životě jsme se neviděli a po dvaceti minutách mám pocit, že se známe celý život. Díky za překonání bolesti. Opravdu díky moc. Ona jde pak za manželem a mě si najdou kamarádi, kteří mi koupí bolestné, ano hádáte dobře, je to pivo.

NAPALM DEATH - k britské legendě mám takový zvláštní vztah. Jednak se mi od nich líbí jen něco a potom jsem taky na několika jejich koncertech zažil mezi fanoušky dost agresivity. Navíc nemám rád, když se do muziky tahá politiky. Nicméně, vystoupení to vůbec nebylo špatné. Naopak. Kapela i přes své "stáří" nasypala svoji hudbu do lidí pod tlakem. Stál jsem raději bokem a v závěru byl vlastně hodně spokojený. I have a special relationship with the British legend. First of all, I only like a few things from them, and then I also experienced a lot of aggression among the fans at several of their concerts. Moreover, I don't like it when politics gets involved in music. However, the performance wasn't bad at all. On the contrary. Despite their "age", the band poured their music into people under pressure. I preferred to stand aside and was actually very satisfied in the end.

PROTECTOR - další původně německá úderka, se kterou jsme chodívali s kamarády po sídlišti s kazeťákem. Mám rád stará alba, líbí se mi ale i ta nová. Zobu z ruky kapele i letošní vystoupení. Vzpomínám, občas mám dokonce pocit, že jsou mezi fanoušky mí kamarádi, co už nejsou mezi námi. Přelud? Ne, já to tak cítím. Tahle muzika a všechno kolem, je hlavně o srdci. Skvěle zahrané, přesně zacílené. Na solar, do podvědomí. Miluju PROTECTOR! Another originally German band that my friends and I used to hang out with in the housing estate with a cassette player. I like old albums, but I also like the new ones. I will definitely listen to this year's performance. I remember, sometimes I even feel that there are my friends among the fans who are no longer with us. A mirage? No, that's how I feel. This music and everything around it is mainly about the heart. Greatly played, precisely targeted. On the solar, into the subconscious. I love PROTECTOR!

No a co, že mě bolí noha jako čert. No a co, že mi buší srdce. Možná dnes domů nedojdu. Uvidíme. Kyvadlová doprava. MHD, vtipy, které chápeme asi už jen my. Spousta střípků, vtipů, postav. Blikající lampa u nás před domem. Vedro letního bytu. Spánek? Kdo by chtěl ještě spánek? Zdá se mi o kapelách, o lidech, všechno se mi to mele v hlavě a najednou je zase světlo.

sobota/Saturday 27.6. 2026

Pálí mě oči. Pomalu se pokouším vstát. Je to dobrý, noha drží. Lehce napuchlá. To dáš vole, říkám si. Pochoduj a nebo zemři, ke snídani si pouštím Motorhead a na cestu si dám do hlavy nové SOULBURN. Třeba dnes neshořím, říkám si v další Arrivě, kamarádi jedou se mnou. Jsem utahaný, jedu spíš na autopilota. Někdo se mě na něco ptá, asi ještě trošku blábolím.

Protože dnes toho pro nás moc není, zahájíme tradičně den dole v hospodě s česnečkou, utopenci, hermelínem. Stará škola, co byste po nás chtěli, připíjíme si každou chvílí a probereme všechno, včetně pand, Saskie Burešové, starých metalových koncertů, alb, současný svět, nastavení vesmíru, mezilidské vztahy a klidně i válku ve vesmíru. Hlavní ale je, že všechno je děsná sranda, chvílemi mi vyhrknou až slzy. Jako za tohle díky, měl jsem zase aspoň na chvilku pocit, že doopravdy žiju a i ta noha, ta mě tolik nebolela.

Je takový vedro, že jedeme do areálu taxíkem, jo těch pár metrů. A je to prdel. Dneska mě to bude asi hodně bolet. Pivo? Fuj pivo. Ano, jedno prosím. Jdu si opláchnout hlavu vodou. V sobotu tu žádná krásná mladá metalistka není, ale tlustej vousatej chlap. Zdááár, zdraví mě. Ukážu mu paroháče a hledám stín. Dnes moc kapel v plánu nemám. Bude to dlouhé.

VENOM INC. - jdu až na tyhle veterány. Viděl jsem je před mnoha lety v Brně, dokonce s nimi seděl u stolu. Jedli jsme knedlíky a byla legrace. Pak vylezli na pódium a totálně mě rozsekali. V sobotu to bylo úplně stejné. I když je pravda, že téhle kapele sedne klub přeci jen trošku víc. Nicméně, na některé legendy se nesahá. Metal to byl starý, jako metuzalém, riffy ostré a nekompromisní, přesto svým způsobem propracované a perfektně zacílené. Byl to starý, pradávný rituál, obřad, který jsem si neskutečně užil! I'm going to go all the way to these veterans. I saw them many years ago in Brno, I even sat at the table with them. We ate dumplings and it was fun. Then they climbed on stage and totally chopped me up. On Saturday it was exactly the same. Although it's true that this band is a bit more suited to the club. However, some legends are not touched. The metal was old, like Methuselah, the riffs were sharp and uncompromising, yet in their own way elaborate and perfectly targeted. It was an old, ancient ritual, a ceremony that I really enjoyed!

ROOT - musel jsem na ně zajít. Mám je rád od jejich počátků. A bylo to dobré. Vzhledem k Big Bossovu věku ano. Kapela hrála sehraně a mistr v rámci možností slušně zpíval. Víte, my jsme toho spolu s kapelou prožili tolik, že by to bylo na knihu. Obejmula mě opět nostalgie, vzpomínky a spousta dalších osobních věcí. Byl jsem spokojený. I had to go see them. I've liked them since their beginnings. And it was good. Considering Big Boss's age, yes. The band played well together and the master sang decently as much as possible. You know, we've been through so much together with the band that it would be enough for a book. I was once again overwhelmed by nostalgia, memories and a lot of other personal things. I was satisfied.

TORTURE SQUAD - brazilský thrash death metal. Zašel jsem na ně, protože mě baví z desek a naživo jsem je viděl dávno. A bylo to přesně podle mých představ. Kapele se povedlo přenést energii z alb i na pódium. Nahrubo nasekané, zahrané s nadšením a odhodláním. Kýval jsem se do rytmu a i když už jsem byl totálně unavený, tak jsem na jejich set vydržel. A to v mém případě již něco znamená. Byl to nářez! Brazilian thrash death metal. I went to see them because I enjoy their records and I saw them live a long time ago. And it was exactly what I expected. The band managed to transfer the energy from their albums to the stage. Roughly chopped, played with enthusiasm and determination. I swayed to the rhythm and even though I was totally tired, I lasted through their set. And that means something to me. It was a blast!

S organizací jsem neměl sebemenší problém. Trošku jsem se bál, jestli mě pustí s hůlkami, ale u vstupu mi vždy vyšli velice mile vstříc. Velká pochvala směřuje na hasiče, voda byla opravdu osvěžující a když se mlhou proběhla i nějaká ta pěkná děvčata, bylo na co i koukat. Pitná voda také potěšila, za mě super a v té výhni nutnost. Více stinných míst mi zachránilo možná i život. Časy se dodržovaly, na zvuk si nemůžu stěžovat. Jediné co mi moc nechutnalo, tak bylo pivo. Nikdo nemůže za to, že rychle teplalo, ale občas se tvořily až moc dlouhé fronty a hlavně, moc mi nejelo chuťově. Ale možná to bylo tím, že jsem si dával předtím každý den v hospodě. Kyvadlová doprava v pořádku. Abych to shrnul, jsem starý pes a nic mě nenaštvalo tak, že bych o tom musel napsat.

Bolí mě hlava. Na nohu našlapuji opatrně a pěkně kulhám. Zvládnu ale poslední cestu v MHD, ve které zakončíme i naši společnou misi s kamarády. Když dorazím domů, tak největší radost mám z toho, že jsem přežil, že jsem to zvládl. Bylo to náročné, každý rok je to těžší, ale nelituji, že jsem vyrazil. Jako vždy jsem si vybral své kapely a užil si je. Potkal jsem spoustu známých, na kterých jsem viděl, že na tom byli stejně jako já. Pro mě je Basinfirefest vždycky takovým výletem z komfortní zóny. Jsem spíš klubový typ. Mám ale, asi jako každý z vás, dvojí život. V tom obyčejném jsem táta od rodiny, manžel, zaměstnanec. V tom druhém zase klasické metalové hovado. Děkuji všem, co jsem vás potkal, seznámil se. Děkuji pořadatelům, mým fanouškům (jo, zase jste mě dojali), děkuji za všechna upřímná objetí. Bude na co vzpomínat. Mějte se co nejlépe a obdivuji vás, že jste dočetli můj report až do konce. Bylo to epesní!

about BASINFIREFEST on DEADLY STORM ZINE:

Report, photos, video - BASINFIREFEST 2025 - MOONSPELL, TIAMAT, CARCASS, BENEDICTION, SINISTER, VADER, ASSASSIN - Spálené Poříčí - 26. 6. - 28. 06. 2025

Report, photos, video - BASINFIREFEST 2023 - VOMITORY, PESTILENCE, PARADISE LOST, JUNGLE ROT, DECAPITATED, TANKARD - Spálené Poříčí - 22. 6. - 25. 06. 2023

about bands on DEADLY STORM ZINE:

- se spoustou kapel mám rozhovory, recenze, reporty. V pravém rohu je vyhledávací okno (když máte stránky přepnuté na webové rozhraní), tak pokud máte chuť, koukněte. Mluvil jsem s VENOM INC., PROTECTOR, BLOOD RED THRONE, DARKNESS.....

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

https://www.rajce.idnes.cz/jakubasphyx/album/basinfirefest-2026

---------------------------------------------------------------------------------------------------

sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

https://twitter.com/deadlystormzine

instagram:

https://www.instagram.com/deadlystormzine/

facebook:

https://cs-cz.facebook.com/deadlstormzine

https://cs-cz.facebook.com/JakubAsphyx

https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

úterý 26. srpna 2025

Report, photos, video - BACK TO THE SYMBOLIC 2025 - A CANOROUS QUINTET, DEAD HEAD, DEMONICAL, NECROTESQUE, MELANCHOLY PESSIMISM, SYMBTOMY - Tři Dvory u Kolína - 22. - 23. 8. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

promoter: https://www.symbolic.cz/cs/

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

https://www.rajce.idnes.cz/jakubasphyx/album/back-to-the-symbolic-2025-tri-dvory-u-kolina-22-23-8-2025

pátek 22. 8. 2025

Tři dny po minulém ročníku jsem stál uprostřed noci v nemocnici v Plzni a modlil se, aby vše dobře dopadlo. Naproti mě svítil měsíc, velký měsíc jako z hororu. Byl jsem ještě plný zážitků. V pavilonu, na který jsem se díval, byla psychiatrie a blázni řvali do tmy. Měl jsem strach. Do práce jsem šel rovnou. Zavolali mi během směny, abych se přišel rozloučit. Manželka byla na operaci a vypadalo to špatně. Když jsem ji držel za ruku, klepal jsem se. Nakonec vše dobře dopadlo, ale zůstal ve mě ještě dlouhou dobu velký stres. Pokaždé, když jsem se potřeboval nakopnout a vylézt z depresí, tak jsem si vytáhl ze vzpomínek, jako z nějakého šuplíku dobra a pohody, zážitky ze Symbolicu.

Dnešní svět je divný, nahlížím na to pohledem čerstvého padesátníka. Lidé kolem mě jen čumí do mobilů, nadávají na všechno, ve zprávách jsou války, násilí, někdy mám pocit, že apokalypsa už dávno začala. Není to pravda, ještě pořád existují oázy, ve kterých nepotkáte blbce ani tupouny (no dobře, dva jsem potkal, ale pořád to je málo), místa, kde je fajn, kde se k sobě lidé chovají hezky a mile. Ano, takhle po mnoha ročnících vnímám Back to the Symbolic já. Jsou to hlavně fanoušci, kamarádi i známí, kteří mě donutí pokaždé vylézt z nory, rozhýbat již trošku opotřebované tělo. A také muzika, kterou nikde jinde neslyšíte. Každá návštěva pro mě vždycky hrozně moc znamená. Myslím to vážně kurva, tenhle rok byl náročný a děkuji osudu, bohu, satanovi a klidně i velkému dýňákovi, že se vše v dobré obrátilo. Zase jsem měl v životě jednou z prdele kliku.

Blížíme se ke Kolínu a já se nějak podvědomě usmívám. Veze mě Michal, se kterým jsme se dlouho neviděli a tak je témat k rozhovoru spousta. Jako mladý jsem miloval dceru Četníka ze Saint Tropez. Pamatujete si ten díl, jak jedou do New Yorku a dostanou se do hippiesácké komunity? Každého objímají a říkají mu, miluji tě! Tak takhle si připadám já, když vlezu do areálu. Přestanu být robotem chodícím do práce a řešícím algoritmy všedního dne. Teď jsem sám sebou. Jakub zvaný Asphyx, guru záhrobních recenzí a rozhovorů. Nebyl bych to já, abych od začátku nedělal trošku problémy. Vytiskl jsem si poctivě vstupenku - z roku 2023. Dejte mi prosím pěkně někdo pivo, musím smočit svůj jazýček a také, k metalu to patří, bez toho není rock´n´roll. Následuje nekonečná zdravice s kamarády, se známými, seznamování, objímání. Čerpám energii. Na další rok, do práce, do života. Jsem jak malé dítě, ve světě, který připomíná klubko jedovatých hadů. Tlemím se. Srším a celým tělem mi projíždí neskutečně množství pozitivní energie.

Dost ale bylo filozofování. Přijeli jsme hlavně na muziku. Už nejsem ani Gandalf šedý, prošel jsem proměnou v bílého. Tady můžeš být kýmkoliv. Hezkou holkou, milým klukem, lesbou nebo klidně koněm, všem je to jedno, hlavní je, že jsi v pohodě. Jak říkal v jednom díle Homer Simpson: "Carle, mě nevadí, že si černej, mě vadí, že si debil". A tady, kousek od Kolína, to fungovalo. Přijel jsem, jak jinak, hlavně na DEAD HEAD, DEMONICAL, A CANOROUS QUINTET, NECROTESQUE. Jsem tu, abych si zase splnil pár svých snů. Zemědělci mají dožínky, trampové potlach, myslivci poslední leč a my metalisté tělem i duší SYMBOLIC. A protože nechci být jako produkt současné doby, ve které se víc mluví než jedná, tak jdu rovnou i na nějaké ty kapely.

TORTURED CORPSE - jak se vlastně stane z člověka sériový vrah? Kde se bere všechno zlo a špína, které vždycky vylezou na povrch jako nějaký hnis? Kapela z Polska, hrající syrový death metal ve staroškolském stylu. Opravdově, uvěřitelně, od srdce. Musím rovnou dodat, že jsem spokojený. Všichni odvedli skvělou zabijáckou práci. Kývám se spokojeně do rytmu, popíjím pivo, přesně takhle to mám rád, užívám si všechny ty morbidní melodie, chorobný vokál. Masakr v temné ulici! Tahle smečka na nás zaútočila ze zálohy a prokousla nám hrdlo!

How does a person become a serial killer? Where does all the evil and filth come from that always rises to the surface like pus? A band from Poland playing raw, old-school death metal. Genuine, believable, heartfelt. I have to say right away that I'm satisfied. Everyone did a great, killer job. I nod contentedly to the rhythm, sipping beer, just the way I like it, enjoying all those morbid melodies and sick vocals. Massacre in a dark alley! This pack attacked us from ambush and bit through our throats!

MELANCHOLY PESSIMISM - jedna z kapel, která mě provází celý můj hudební život. A taky brutální sázka na jistotu. Vždycky se mi na nich líbila určitá hravost, takový ten tah na branku, touha ničit hudbou. Pánové nemusí už dávno nikomu nic dokazovat, přesto přijeli, aby nám vyrvali všechny vnitřnosti z těla. Jsou to přesně cílené rány přímo na solar plexus! Divoké kytary, hlas raněné šelmy, melodie, které už mám dávno zadřené pod kůží. Smrt má mnoho podob, a ta, kterou nám přinesli tihle moravští bardi, byla hodně krutá, nekompromisní a hlavně skvěle zahraná. Kult!

SYMBTOMY - opět citovali ze starých death metalových učebnic. A dělali to s grácií, nadhledem, s přesností dobře seřízeného stroje na zabíjení. Staré mrtvoly, kterých je v polích okolo Kolína jistě pohřbeno velké množství, znovu ožily a přišly se podívat mezi nás, kteří ještě stále trošku žijeme. Bylo to opět náležitě divoké, syrové, s tradičním feelingem a plesnivou patinou. Mám to takhle stejně nejraději, máme to v krvi všichni, já i kapela. Za mě osobně se jednalo o další ze záseků, na které budu rád a dlouho vzpomínat. Souhlasí se mnou všichni, kteří nedobrovolně odešli z tohoto světa - oběšení, utopení, zastřelení. Death metal, který probudil všechny nemrtvé!

Dejvy žádá Duzl o ruku, já se na to těším už několik týdnů a potom...posedli mě alkoholoví démoni a vše jsem propásl . Mrzí mě to, ale znáte mě....achjo. Tak ať vám to klape a příští rok na svatbě se budu moc těšit.

DEMONICAL - zase mi jednou popraskaly všechny kosti v těle. Byl jsem pohřben zaživa za zvuků ledových a temných švédských melodií. Absolutní nasazení všech členů, skvělý výkon zpěváka, víka od rakví, která nadskakovala radostí nad tím, že kolem nás znějí syrové severské motivy. Jako bych byl někde daleko v lesích, na starém pohřebišti. Na DEMONICAL bylo, je a vždycky bude spolehnutí. Pánové působili jako jezdci apokalypsy, kteří se přijeli pomstít za všechny příkoří, která byla na vojácích temnoty spáchána. Tohle byla dokonalá esence toho, co mám na tomto stylu tolik rád. Mráz se mi dostal do vnitřností, roztrhal mě na malé kousky. Old school swedish death metal par excellence!

Once again, every bone in my body cracked. I was buried alive to the sounds of icy, dark Swedish melodies. The absolute commitment of all members, the singer's great performance, the coffin lids jumping with joy at the raw Nordic motifs sounding around us. It was as if I were somewhere far away in the woods, at an old burial ground. DEMONICAL was, is, and always will be reliable. The gentlemen seemed like horsemen of the apocalypse who had come to avenge all the injustices committed against the soldiers of darkness. This was the perfect essence of what I love so much about this style. The chill got into my guts and tore me to pieces. Old school Swedish death metal par excellence!

Kdo by chodil spát, když máme svátek radosti. Muzika ve mě postupně doznívá a neskutečně si užívám podmanivou atmosféru, génius loci, který dělají lidé i prostředí. Organizátoři i fanoušci. Všiml jsem si jednoho fenoménu posledních let. Jezdí sem i někteří, kteří třeba metal ani neposlouchají. Samotné holky, dámy i ženy. Chápu je, chápu je všechny. Jsou to totiž lázně, do kterých když vstoupíte, tak se budete rádi a často vracet. Korzuji, natřásám se smíchy, je mi fajn, moc fajn. Jen občas hledám na nebi měsíc, abych mu poděkoval, že jsme všichni celý rok přežili. Potkám spoustu známých, mluvím s nimi a cítím z nich jakousi blaženost. Proč to takhle nemůže být všude? Proč? Bylo by krásně na světě. V hlavě si vytvářím sci-fi příběh, že by tomu tak opravdu bylo. Pomalu, polehounku uléhám na matraci, která je pro mě takovou jistotou a záchytným bodem (díky moc za ni, Dášo i Dejvy, mé staré kosti vám skládají hold). Moc nespím. Najednou je všude zase světlo. Je ještě pátek a nebo už sobota? A proč si pokaždé naplánuji, že nebudu tolik zlobit, že se ovládnu, nechám tělo také odpočinout a pokaždé to dopadne takhle? Mám slabou vůli a nebo jenom radost, že tu jsem? Netuším, jediné co vím je, že jsem byl zase jak carský důstojník. Amen.

sobota 23. 8. 2025

Závidím mladým mužům jejich sebeovládání. Oni třeba tolik nepijí nebo vůbec, hlídají si váhu, kalorie, čistí si mysl, sebe rozvíjejí se. Na všechno mají google a gemini. Já mám jenom bolavou hlavu, v hubě jak v polepšovně a i když je matrace v pohodě, tak mě bolí kyčel. A co udělá starý metalový pes? No, jak bych to jenom... Dá si další pivo, aby se nakopl, protože vážení, já vyrostl na Lemmym. Mám mladé lidi rád, ale někdy mě štvou s tím, že jsou moc vážní, že se moc prožívají. Prdel musí bejt i kdyby fotra věšeli! Chápeš kámo? Pomalu se narovnám a hledám výčep. Lehce posnídám, opláchnu se. Pak zjistím, že jsem ztratil telefon. Stydím se, ale nakonec vše dobře dopadne. Napíšu domů jednoslovnou SMS - žiju. Po druhém pivu se jak nějaký alkáč oklepu a je mi zase fajn. Pomalu přecházím na absintovou limonádu.

Areál se pomalu probouzí. Holky si jdou čistit zuby. Jsou pomuchlané, ale pro mě stejně krásné. Neznám nic hezčího, než ráno na festivalu. Ozvěny včerejšího dne. Hergot ty vypadáš snad ještě lépe než ve tmě, chce se mi říct, ale už je to jiné. Je moc vidět a trošku se stydím, co jsem to zase vyváděl? Mám milé opice, ale někdy jsem možná až moc ostrý. Miluji černý humor. Rozjíždím se pomalu, chrchlám jak starý naftový motor nebo Jawa 350, kterou vytáhl kdysi děda z garáže jen na svátek. Peristaltika střev se dává do normálu, mysl se jasní, ruce jsou pevné. Ještě za to umím vzít. Díky za každé nové ráno, vy volové!

Kecáme o včerejšku, těšíme se na další kapely. Už nám mnohým není dvacet, spíše je to jak na srazu veteránů. Staré nášivky, milióny zážitků. Jo to já když jsem byl tenkrát v 98 na kapele xy, to bylo úplně jiný. Podobných úryvků zaslechnu v éteru spoustu. Jen si tak na chvilku sednu. Chce se mi zvednout ruce k nebi, poděkovat Velkýmu Dýňákovi, za to, že podobné akce ještě vůbec existují. Srdce mi tepe trošku hlasitěji než jindy. Také cítíte tu sílu sounáležitosti? Já ano. Musím také zaskočit na nějaké ty kapely.

BLOODY OBSESSION - zajdu na ně s pivem v ruce. Už jsem tuhle kapelu několikrát viděl. Pokaždé to byla stará poctivá vražda. Spokojený jsem i tentokrát. Řeže to, pálí to, ve skladbách je potřebný tlak i energie. Za mě uříznutý palec nahoru a celkové zhodnocení - kurva dobrý!

DYSANGELIUM - dráhu téhle kapely sleduji již od jejich počátků. Přežili jsme spolu personální změny, spoustu skvělých koncertů a musím říct, že mě jejich tvorba stále baví. Pánové v sobě mají něco neklidného, originálního, jakousi uhrančivou melodičnost. Umí šokovat, mají dobré skladby, zároveň všechno odsýpá a nezapomíná se ani na mrazivé melodie. Vystoupení jsem si užil po všech stránkách. Je vám doufám jasné, že jsem tuhle kapelu následoval stejně jako věřící Jimiho Jonese na posledním albu. Bylo to epesní! Potvrzuji a dávám opět vysokou známku kvality.

NECROTESQUE - představitelé staré holandské death metalové školy a také kapela, kterou mám moc rád. Pánové totiž umí kombinovat ve svých skladbách surovost a temnotu takovým způsobem, že mě pokaždé přikovou ke zdi. Už jsem je jednou na koncertě viděl a byla to jízda přímo do pekla. Tentokrát mi přišlo jejich vystoupení ještě lepší. Démoničtější, ostřejší, divočejší. Tohle je přesně definice toho, co mám na death metalu rád, říkám si v hlavě vlastně po celou dobu, co stojím pod pódiem. Nahrubo nasekaná tma, totální zlo, riffy ostré jako břitva, bicí, které vám vystřelí mozek z hlavy. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Je to totální masakr, od začátku, do konce. Trepanace lebky!

Representatives of the old Dutch death metal school and also a band that I really like. These guys know how to combine rawness and darkness in their songs in such a way that they always blow me away. I've seen them live once before and it was a ride straight to hell. This time, I thought their performance was even better. More demonic, sharper, wilder. This is exactly what I love about death metal, I keep thinking to myself as I stand under the stage. Roughly chopped darkness, total evil, razor-sharp riffs, drums that blow your brains out. Nothing is superfluous, nothing is missing. It's a total massacre, from start to finish. Skull trepanation!

DEAD HEAD - když pánové vylezou na pódium, usmívám se. Jsme jedné krve, oni i já. Neubráním se dojetí. Splněný sen, definice death a thrash metalu v podobě, v jaké koluje i v mých žilách. Vlastně ani nedokážu jejich koncert hodnotit s nadhledem. Ostré riffy mi rozvibrují celé tělo, líbí se mi nadšení, ta radost, opravdovost, uvěřitelnost, autenticita. Tlak a energie, které k nám stékají dolů, pohlcují nás, jsou jako špinavá řeka, jako jedovatí hadi. Bouchám se do prsou, jsem jako po zásahu elektrickým proudem. Tohle jsou přesně ty chvíle, kvůli kterým rád poslouchám muziku, kvůli kterým jsem stále pravověrný. Jsem nadšený, jsem v jiné dimenzi. Umírám a znovu se rodím. Některé texty umím, tak je zpívám spolu s kapelou. Hlídám vstup do podsvětí jako starý prašivý pes Kerberos už skoro 35 let a vystoupení jsem si neskutečně užil. Klaním se až k zemi a děkuji. Vynikající!

When the guys climb onto the stage, I smile. We are of the same blood, they and I. I can't help but be moved. A dream come true, the definition of death and thrash metal in the form that flows through my veins. In fact, I can't even evaluate their concert with detachment. The sharp riffs vibrate through my whole body, I like the enthusiasm, the joy, the sincerity, the credibility, the authenticity. The pressure and energy that flow down to us, engulf us, are like a dirty river, like poisonous snakes. I pound my chest, I feel like I've been struck by an electric current. These are exactly the moments that make me love listening to music, that keep me faithful. I am excited, I am in another dimension. I am dying and being reborn. I know some of the lyrics, so I sing along with the band. I have been guarding the entrance to the underworld like the old mangy dog Kerberos for almost 35 years, and I enjoyed the performance immensely. I bow down to the ground and thank you. Excellent!

Dejvy oznamuje, že příští rok je desátý výroční Symbolic a přijedou BENEDICTION a XENTRIX. Myslím si, že zase není co řešit, co myslíte?

A CANOROUS QUINTET - ještě ani nevydýchám DEAD HEAD a je tu další legenda. Melodický death metal s nezaměnitelnou atmosférou. Tohle nikde jinde nezažijete, jenom tady, teď v tuhle chvíli, v téhle konstelaci hvězd a nastavení vesmíru. Švédská šlechta, muzikanti od pánaboha, ale hlavně muzika, kterou jsem hltal už jako mladý kluk. Spousta známých melodií, stačilo vždycky, aby kapela začala a v hlavě mi naskočilo pokračování, jako bych měl všechno dávno zakódováno v genech. Víte, tohle jsou právě ty chvíle, kdy i my, co chodíme na koncerty poctivě dlouhé roky, znovu ožíváme. Je to něco nového (alespoň u nás v Čechách), zajímavého. Samotný koncert potom splňoval mé nevyšší nároky. Když jsem se rozhlédl kolem sebe, nebyl jsem dojatý sám. V mnohých tvářích jinak drsných ksichtů bylo možné vystopovat velké množství opravdové radosti. Jen teď, v tuhle chvíli. Bylo to dokonalé, opět moc děkuji.

I haven't even caught my breath from DEAD HEAD and here comes another legend. Melodic death metal with an unmistakable atmosphere. You won't experience this anywhere else, only here, right now, in this constellation of stars and the setting of the universe. Swedish nobility, musicians sent from God, but above all, music that I devoured as a young boy. Lots of familiar melodies, all the band had to do was start playing and the rest popped into my head, as if I had it all encoded in my genes long ago. You know, these are the moments when even those of us who have been going to concerts faithfully for many years come alive again. It's something new (at least here in the Czech Republic), something interesting. The concert itself met my highest expectations. When I looked around, I wasn't the only one who was moved. In many of the otherwise tough faces, it was possible to see a great deal of genuine joy. Just now, at this moment. It was perfect, thank you again.

HELLS BAND - již několik let si nechci připustit, že by se mi mohla líbit kapela, která je revivalem. Nejde mi to přes pusu, jenže když se procházím kolem, tak se opakovaně vracím a stojíce bokem najednou zjišťuji, že i když není vše dokonalé, tak na mě skladby fungují. No, dobře no, kurva, bylo to dobrý. Hele, ale uvědomujete si, že jsem právě přiznal, že nejsem takovej tvrďák? Bylo to moc fajn. Díky.

Vždycky, když zažiju něco podobného, musím se trošku uklidnit. Dát si pivo. Klidně bych byl chvilku někde sám, vše si vstřebal, nechal v sobě usadit. Toulám se areálem, sleduji rozesmáté tváře fanoušků i kapel. Bavím se dobře, sednu si na lavici a zase hledám měsíc mezi mraky. Kde se schováváš? Chtěl bych ti znovu říci díky. Z rozjímání mě vytrhnou kamarádi. Už jsem zase ve víru noci, vtipkuji, tělo sice už finišuje, mele z posledního, ale jsem starý vytrvalec. Sice si nehlídám kalorie, ani nemám sebeovládání a sebekontrolu současných mladých mužů, ale snad je se mnou aspoň prdel. Objímám celý svět. Ano, jsou chvíle v životě lidským, kdy jsem šťastný. Opravdu šťastný. Je to právě teď. Všem to říkám, řvu to do ticha i do tmy. Měl bych jít spát, ale objeví se Petřín, v ruce lahev a jen kývne. Jsem opravdu slabé povahy a ihned podléhám. A taky je pěkná kláda, sedíme až do 4 hodin a je to taková sranda, že mě bolí bránice.

Natáhnu se potom na záda a sepnu si ruce na prsou jako kdyby mě měli uložit v rakvi. Vlastně ani moc nespím, klepu na matračce kosu, jsem spíš v takovém tom podivném stavu mezi bděním a sněním. Vydržím tak až do rozbřesku. Možná je to muzikou, alkoholem nebo kombinací obojího, ale připadám si, jako bych byl mimo naši dimenzi. Možná sem i zemřel? Netuším...

Nový areál se povedl, líbí se mi tam, i když jsem spíš konzervativní, nerad měním zaběhnuté pořádky, ale paráda. Nějaké připomínky? Ano, možná by bodly rakety a kdyby byly příští rok i sprchy, bylo by to super. Osobně mi to tak nějak nevadí, ale myslím, že holky, no znáte to. Jinak byla organizace na výbornou. Petřín je kamarád, znám jej dlouhé roky i celý jeho team a přesto musím znovu napsat - jsi borec, jídlo bylo zase super, jak někdo říkal, děláš ze Symbolicu food festival. Skvělé bylo placení čipem, osobně už spoustu let jakoukoliv hotovost odmítám, posunulo to celou akci o level výše, tohle si pochvalovali snad všichni.

Pivo a absintová limonáda cajk!

Zvuk byl super a to jsem se zpočátku stanu trošku bál. Za mě třeba takoví DEAD HEAD doslova zabíjeli. A nejen oni. Někdo mi říkal, že přišlo cca 450 lidí. Zajímavá byla třeba parta Rakušáků, co se loučili se svobodou. Metal neposlouchal nikdo a líbilo se jim u Kolína tolik, že už mají vstupenky na příští rok. Nebo trojice z Hamburku, která se vrací opakovaně. Přijel i basák Asphyx, zahlédl jsem Čurbyho, a další a další. Zkrátka a dobře, dámy a pánové, byla zde samá vybraná společnost.

Neděle 24. 8. 2025

Viděl a zažil jsem ve svém životě již mnohé, ale letošní SYMBOLIC ve mě bude rezonovat ještě dlouho. Určitě jsem se nestihl rozloučit se všemi. Omlouvám se. Potkal jsem vás ale zase hrozně moc. Vždycky se těším. Jste moje krevní skupina. Mnohé vás beru jako vlastní rodinu. Je mi tak trošku smutno, když odjíždíme. Rozebíráme zážitky a usmíváme se. Bože, bylo toho zase tolik. Musím to nějak vstřebat. Uložil jsem si všechno do šuplíku, do svého trezoru v mozku. A až bude zase někdy ouvej nebo jen tak, až potkám nějakého debila, tak si vzpomínky vytáhnu. Budu se usmívat jako malé dítě. Kdy už budu moc zase přijet? Děkuji vám všem. Svým čtenářům především, je už jenom malý zázrak, že ještě v dnešní době čtete. Děkuji ale i všem známým, kamarádům, kapelám, všem které jsem potkal a byli jste na mě milí a příjemní. Ani nevíte, jak si toho vážím. Držte se!