DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 26. července 2018

Recenze/review - DRAWN AND QUARTERED - The One Who Lurks (2018)


DRAWN AND QUARTERED - The One Who Lurks
CD 2018, Krucyator Productions

 for english please scroll down

 Topím se v krvavé lázni. Zalykám se hnisem a špínou. Prokletý, zohavený lidskou nenávistí. Maso mi odpadává od kostí, mozek se vaří ve vlastní šťávě. Smrt na sebe nenechá dlouho čekat. Mí vlastní démoni mě uvedou před poslední soud. Verdikt je jasný hned od začátku. Poznám pekelná muka, poslouchal jsem celý život temný death metal.

 Nad močálem zapomnění se povalují jak chuchvalce mlhy neprodyšné riffy nové desky amerických proklatců DRAWN AND QUARTERED. Nálada alba je surová, drsná, mokvající jako znovu otevřená rána. Hniloba, špína a smrt! Jsem ukřižovaný hlavou dolů a jednotlivé motivy mi pronikají do těla jako ostré hroty rezavých hřebů.



Na novince "The One Who Lurks" naleznete krutou a ošklivou hudbu, stylově podobnou té, kterou hrají smečky jako INCANTATION, IMMOLATION, MORBID ANGEL, MONSTROSITY, DEAD CONGREGATION, IMPRECATION, BLASPHERIAN, ANGELCORPSE, INFESTER. Je odkazem dávno otevřených hrobů, temnou a zlou výpovědí o záhrobních rituálech. Skvěle se povedl zvuk i obal, ale hlavně nápady, které nenechají nikoho na pochybách - peklo opravdu existuje! Představte si starý, opuštěný hřbitov. Tam vzadu, u krypty s podivnými symboly, je vchod na onen svět. Stačí jen vstoupit, k přijímacímu rituálu vám budou hrát DRAWN AND QUARTERED. Kapela, která umí svojí hudbou navodit totálně zničující atmosféru, uhrane vás a rozbije na tisíc kousků. Zavrženi se budete plazit, naříkat bolestí a trápit se. Tohle je opravdový temný death metal, který snad ani není z našeho světa. Reálný obraz násilných činů, smrtící odkaz pradávných rituálů určených pro vyvolání Satana na zem. "The One Who Lurks" je vynikající krvavou seancí! Inferno! Kult!


Asphyx says:

I am drowning in a bath of blood. I shrink with pus and dirt. Cursed, mutilated by human hatred. My flesh drops from my bones, my brain boils in its own juice. Death does not leave us waiting for too long. My own demons will take me to the last trial. The verdict is clear from the beginning. I know the hellish torture, I have been listening to dark death metal all my life. 

Above the marsh of oblivion are breathless riffs of the new album by American accursed DRAWN AND QUARTERED like balls of mist. The mood of the album is raw, cruel and wet like a reopened wound. Rot, dirt and death! I am crucified head down and individual motifs penetrate my body like sharp spikes of rusty nails. 

The new album “The One Who Lurks” has cruel and ugly music, in the style of music played by INCANTATION, IMMOLATION, MORBID ANGEL, MONSTROSITY, DEAD CONGREGATION, IMPRECATION, BLASPHERIAN, ANGELCORPSE, INFESTER. It is a reference to long opened graves, dark and evil testimony of sectarian rituals. What is also great is the cover and the sound, but also the ideas which will not let you in doubt – the hell is real! Imagine an old, abandoned graveyard. There, in the back, by the crypt with strange symbols is the entrance to the beyond world. You just have to enter, to the entering ritual will play the music of DRAWN AND QUARTERED. This band knows how to make a totally devastating atmosphere with their music, it will curse and tore you in thousand pieces. You will crawl down, lament with pain and worry. This is the real death metal which cannot be from our world. A real picture of violent acts, a deadly reference to ancient rituals designed to invoke Satan to the earth. “The One Who Lurks” is an excellent bloody session! Inferno! Cult!

ORDER:

DRAWN AND QUARTERED:
Spotify:

KRUCYATOR PRODUCTIONS:

středa 25. července 2018

Recenze/review - EXTREMITY - Coffin Birth (2018)


EXTREMITY - Coffin Birth
CD 2018, 20 Buck Spin

 for english please scroll down

Má cesta je dlouhá a těžká. Bičován vlastním svědomím za sebou táhnu rakev. Vytesal jsem ji z obráceného kříže, spojil rezavými hřeby vytaženými z nohou Krista. Provazy se mi zařezávají do ramenou. Jsem na pokraji sil. Čeká mě poslední výstup. Nahoře nad městem snad najdu klid. Už mě čekají, mí přátelé nemrtví. Uléhám do čerstvého hrobu a nechávám se zasypat černou hlínou. Konečně jsem mezi svými.

 V hudbě, jako v čemkoliv jiném, věřím hlavně sobě a svým instinktům. Pohybují se v podzemí dlouhá léta a u kapel oceňuji hlavně opravdovost. EXTREMITY jsou přesně ti poslové death metalového zla ze starých časů, které budu vždy uctívat. Novinka "Coffin Birth" je jasnou a hlasitou odpovědí na klasickou smrt. Prašivina, hniloba, staré popraskané rakve. Všechno tohle na novém albu najdete. Vítejte v záhrobí!



Nasávám chorobou nasáklou atmosféru, přehrabuji se ve starých kostech. EXTREMITY hrají ve stylu devadesátých let (DISMEMBER, UNLEASHED, GRAVE, SORGERY, ENTOMBED), přidávají pořádnou porci odkazů REPULSION, AUTOPSY, DEATH, CARCASS, BOLT THROWER a neskutečné množství zkažené krve. Plesnivý zvuk, vokál z onoho světa, všude přítomná smrt a temnota. To jsou všechno podivné věci, které dělají z dobrých desek ty vynikající. S "Coffin Birth" jsem trávil rád a s chutí dlouhé hodiny ve svém hrobě. Desku jsem proséval mezi prsty, rval jsem si ji do hlavy a pouštěl žilou. Stala se mojí součástí, protože je na ní muzika, kterou mám asi nejraději. Syrová, ryzí, reálná, smrtící. EXTREMITY nahráli album plné záhrobních melodií, odkapává z ní špína, nenávist, zlo a hniloba. Propadli jsme kdysi peklu a podobné desky jsou pro nás doslova povinnost. Vynikající death metalová odpověď na ozvěny z onoho světa! Katakomby vydaly další svědectví! Smrt!



Asphyx says:

My path is long and heavy. Whispering with my won conscience, I pull a coffin. I dragged it from the reverse cross, put it together with rusty nails pulled out of Christ´s feet. The ropes are cutting my shoulders. I am on the edge of my strength. The last exit is waiting for me. I should find a peace above the city. They are waiting for me, my friends the undead. I lie down in the fresh grave and get covered with black clay. Finally, I am among my own. 

In music, just as in anything else, I believe in myself and my instincts. They have been moving in the underground for years, and I really appreciate the realness of the bands. EXTREMITY are exactly the messengers of the death metal evil from the old days, which will always be worshiped by me. “Coffin Birth” is a clear and loud response to classic death. Dust, rot, old cracked coffins. You can find all this on the new album. Welcome to the beyond world!

I suck the sick atmosphere, I look through the pile of old bones. EXTREMITY play in the style of the 90s (DISMEMBER, UNLEASHED, GRAVE, SORGERY, ENTOMBED), they add a good portion of the REPULSION, AUTOPSY, DEATH, CARCASS, BOLT THROWER and an unbelievable portion of bad blood. A mouldy sound, a vocal from the beyond world, everywhere is death and darkness. These are all strange things which make from good albums the excellent ones. I enjoyed my time with “Coffin Birth” and I gladly spend long hours in my grave with it. I sifted the album between my fingers, ripping it into my head and letting it into my veins. It has become a part of me because its music is the one I love the most. Raw, genuine, real, deadly. EXTREMITY has recorded an album full of savage melodies, dripping dirt, hate, evil and rot. We have once fallen in Hell and similar albums are like a duty for us. Excellent death metal answer to echoes from the beyond world! Catacombs have released another testimony! Death!


TRACKLIST
1. Coffin Birth / A Million Witches (5:29)
2. Where Evil Dwells (4:19)
3. Grave Mistake (5:00)
4. Umbilicus (5:00)
5. For Want Of A Nail (5:24)
6. Occision (3:22)
7. Like Father Like Son (4:38)
8. Misbegotten / Coffin Death (6:59)

LINE-UP
Shelby Lermo - Guitars / Vox / Bass / Organ / Piano
Marissa Martinez-Hoadley - Guitars / Vox
Aesop Dekker - Drums 

Recenze/review - SKULLCRUSH - Visions of the Firestorm Eclipse (2018)


SKULLCRUSH - Visions of the Firestorm Eclipse
EP 2018, Camo Pants Records

 Hledal jsem jednou, co nejtemnější kout. Vadilo mi světlo, dnešní uspěchaný svět, i přetvářka všude kolem. Zalezl jsem úplně dozadu, do té nejopuštěnější katakomby. Ulehl jsem na kamennou podlahu rozhodnut, že raději zemřu, než abych se vracel. Uprostřed seance plné strachu a beznaděje prořízl vzduch ostrý riff kapely SKULLCRUSH. Padl jsem na kolena a začal se modlit. Nic nepomáhalo, jsem už dávno prokletý, zavržený, zničený.

 Rád se přehrabuji v různých hudebních archívech. S chutí přijímám na recenze desky se zvukem, starým jako je metal sám. Death metal, v jeho pradávné ryzí podobě, jak ho předkládají SKULLCRUSH, mi koluje v krvi odnepaměti. Je čas na exhumaci dalšího hrobu, tentokrát s nápisem "Visions of the Firestorm Eclipse".



Říkejte si co chcete, ale "Visions of the Firestorm Eclipse" je tak syrovou, prašivou a temnou deskou, že mě hned uhranula. Stylově čerpající třeba z takových VITAL REMAINS, BOLT THROWER, SLUGATHOR, EXCOMMUNION, FUNEBRARUM, DISMA nověji pak KRYPTS, VORUM. Nezapomínejme ale ani na praotce INCANTATION. Nebývale špinavý zvuk, totální undergroundové vyznění, ale hlavně absolutně drtivé skladby, tohle všechno přidává albu na přitažlivosti. Mám pocit, že právě otevírám starou rakev, napnutý, co bude uvnitř. Půjčte mi někdo sekyru, musím ji rozbít za každou cenu. Vzduchem se vznáší prach a po zdech ztéká prastarý sliz. Chlad se mi vkrádá do nitra a já postupně chápu, že tuhle smečku budu i nadále sledovat. Vzešla z nejhlubšího podzemí a přinesla si s sebou pořádnou porci death metalového zla. A teď už mě prosím nechte zemřít. Rozpadnout v prach. Absolutní smrt! Skvěle!



sumarizace: 

SKULLCRUSH na svém prvním EP působí jako vyslanci temnot! Album připomíná ozvěny ze samotného podsvětí. Nihilisticky znějící motivy, chorobný vokál, smrt ve vašich očích. Všechno tohle na novince naleznete. Doslova mě fascinuje zlá a ošklivá nálada celé nahrávky. Takhle nějak si představuji, že zní samotné peklo. SKULLCRUSH se pohybují na hranici mezi naším a oním světem s morbidní elegancí. Hudba zde připomíná zápach zahnívajícího masa, zákeřnou nemoc, po které začnete hnisat zaživa. Je jako prasklý vřed, plný špíny a zkažené krve. Death metal, který vás přenese do záhrobí! Absolutní inferno! 


Asphyx says: 

SKULLCRUSH are on their first EP like envois of darkness! The album recalls the echoes from the underworld itself. Nihilistic sounding themes, morbid vocals, death in your eyes. All these can you find on the new album. I'm fascinated by bad and ugly mood of the record. This is how I imagine sounds of hell. SKULLCRUSH move on the border between our and other world with morbid elegance. The music here reminds the smell of rotting meat, insidious disease, because of you start to fester alive. It's like a ruptured ulcer, full of dirt and rotten blood. Death metal, which takes you to Hades! Absolute inferno!

Few questions - interview with death metal band from USA - SKULLCRUSH.



Few questions - interview with death metal band from USA - SKULLCRUSH.

Interview conducted by the Ideal Master of the Holy Crypt.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.? 

Skullcrush was conceived October MMXVII by the Ideal Master of the Holy Crypt and the Grand Marshall of Hell, set to unleash raw and unfiltered death metal upon the Earth. 

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Visions of the Firestorm Eclipse was recorded and mixed at the Master’s Chambers by Olibanum and mastered by the Tyrant of Sin.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

An unknown quantity of cassettes are currently being distributed to those who searched. While the amount is unknown, it is indeed limited. 

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Lyrics were envisioned by the High Seeker of Apocrypha and speak about war and the grim histories that revolve around war.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Logo and artwork was created by Svch Is Life, layout for the release was conducted by Folkvangr. 

Skullcrush will abstain from social networks as the presence of one bears little importance to the extent that our music will reach an audience. If people want to listen to our music, they will either listen to it an like it or tell us to fuck off, regardless of how much or how little we shove it down their throats. Extreme self-promotion does nothing but hinder the drive to keep producing quality material, and therefore Skullcrush has relied on the voice of those who were willing to give us a chance and spread our plague upon the masses. 

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

A conspiracy with Camo Pants Records was chosen for the inspiring determination of its creator to present the raw underground to a broader audience, not to mention his utmost faith and trust he continues to put towards the band and our endeavors. Truly this has been one of the best experiences I have had with a label.


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

There is no particular band(s) we idolize or draw inspiration from, but it is safe to say we have strong connections to the Scandinavian music scene, for by listening to Skullcrush one can find inspiration from the various sub-genera of that region. 

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

Our first live performance will take place in August. No further information at this moment.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Skullcrush has no interest in extensive touring and instead will continue to release as much music as we can until we die and rot away; only then will our purpose be revealed. 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Contact through our label and the Creator will guide you to our domain:

camopantsrecords@gmail.com

Thanx for the interview.


úterý 24. července 2018

Recenze/review - SHED THE SKIN - We of Scorn (2018)


SHED THE SKIN - We of Scorn
CD, LP, TAPE 2018, Hells Headbangers

 for english please scroll down

 Země se otevřela, pukla a vše kolem začalo hořet. Z útrob vytékala hnilobná smrtící láva. Peklo znovu promluvilo. Onen svět vydal další svědectví o nekonečném utrpení padlých duší. Předkládán je tentokrát temný, krví nasáklý death metal, který ničí vše živé v okruhu několika kilometrů. Zkušení muzikanti ze smečky se jménem SHED THE SKIN jsou opět zde, aby nám ukázali těžký a náročný život v záhrobí. Stáhněte mě prosím z kůže, zapalte mé maso, ale nechte mě umřít ve stínu! Další světla tohoto světa již nesnesu, poslouchám totiž stále dokola nové album "We of Scorn".

 Kolik jste viděli odstínů krve? A kolik tmy? Garantuji vám, že při každém setkání s deskou "We of Scorn" budete čerpat další a další černou energii. Nahrávka má skvěle ošetřený chorobný zvuk (a dokonalý obal), spoustu mrtvolných nápadů a hlavně v sobě obsahuje opravdu zlou atmosféru. Nebývale pestrý materiál, zahraný s velkým odhodláním. To jsou letošní SHED THE SKIN.
SHED THE SKIN je smečkou složenou ze členů kapel INCANTATION, FUNERUS, FROM THE DEPTHS, ACHERON a jejich tvorba tomu odpovídá. Jedná se přesně o ten hnilobou nasáklý death metal, jehož kořeny sahají až někam do devadesátých let minulého století. Sází se zde na poctivé nápady, na celkovou bezútěšnou a stísněnou náladu. Hroby vydávají další svědectví, peklo znovu hoří a žaluje. Melodie jsou zapamatovatelné, občas protkané blackovými a thrashovými vlivy. Jako celek drží "We of Scorn" pohromadě jako čerstvě vykopaná mrtvola. Proniká mi do žil pomalu, ale o to déle tam zůstane. Je jako starodávná choroba, která znovu útočí. Nakonec stejně všichni zemřeme, ale než k tomu dojde, budeme poslouchat novinku "We of Scorn". Album na mě působí hodně silně, zapamatovatelně a stalo se mi velmi častým průvodcem na mých toulkách záhrobím. Zemři v plamenech! Poznej opravdovou zlou temnotu! Poslouchej SHED THE SKIN! Vynikající porce shnilého masa! Death metal par excellence! Kult!


Asphyx says:

The earth has opened, cracked and everything started to burn. A decaying lethal lava flowed from the inside. The hell has spoken again. The beyond world has gave us yet another testimony of the endless suffering of the fallen souls. The dark death metal soaked with blood is presented here. It destroys everything in a circle of kilometres. Experienced musicians from the band called SHED THE SKIN are here again to show us hard and difficult life of the beyond world. Please take off my skin, burn my flesh and let me die in the shadows! I cannot stand any more lights of this world because I have been listening to the new album “We of Scorn”. 

How many shades of blood have you seen? And how much darkness? I guarantee that each time you listen to the album “We of Scorn” you will draw more and more dark energy. The album´s sound is nicely sick (and the cover is excellent), many deadly ideas, and it has an evil atmosphere. Unusually colourful material played with great dedication. That is this year´s SHED THE SKIN.

SHED THE SKIN is a band of members from INCANTATION, FUNERUS, FROM THE DEPTHS, ACHERON and their music fits to that. It is the exact rotting soggy death metal and its roots go back to the 90s. They raise honest ideas on the overall bleak and confused atmosphere. Graves give another testimony, the hell burns again and sue. The melodies are memorable, sometimes filled with black and thrash influences. As a whole “We of Scorn” holds together like a freshly dug up corpse. It goes slowly into my veins but it stays longer there. It is like an ancient disease which attacks us again. Finally, we will all die but before that we will listen to the new album “We of Scorn”. The album feels very strong, memorable and it has become a guide on my wanderings in the beyond world. Die in the flames! See the real evil darkness! Listen to SHED THE SKIN! Excellent portion of rotten meat! Death metal par excellence! Cult!


Tracklist:
01 From Tortured Realms 4:33
02 We Of Scorn 3:22
03 Trepanning Sanity 3:26
04 Tetrarchy Pact 3:30
05 Legion Of The Scorpion 3:30
06 Luminous Transgression 3:19
07 Serpentspawn Upheaval 4:35
08 A Stone Awoke The Titans 3:57
09 Remonstrating The Preserver 3:22
10 Forever 4:15

band:

Kyle Severn ( drums), Matt Sorg ( guitars), Ash Thomas ( Vokils, Guitars), Ed Stephens ( Bass), Brian Boston ( evil keys)


pondělí 23. července 2018

Recenze/review - DOOMED - 6 Anti-Odes to Life (2018)


DOOMED - 6 Anti-Odes to Life
CD 2018, Solitude Productions

 Potkávám poslední dobou čím dál tím víc lidí s mrtvými pohledy. Žijí, mají všechno, co si mohou přát. Přesto se neusmívají, vznášejí se někde v meziprostoru. Smutní, opuštění v davu, s těžko definovatelnou bolestí někde v hlavě. Kupříkladu krásná dívka, které leží svět u nohou, přesto chodí jako tělo bez duše. Co hledáš a kam jdeš, člověče? Otázek je mnoho a odpovědi se ztratily v ruchu města.

 V pořadí šesté album německých doomařů DOOMED je opět skvělým počinem. Je náležitě náladotvorné, smutné, naléhavé. Donutí člověka k zastavení a zamyšlení. Nutno mít samozřejmě čas a náladu, přes hodinu dlouhé album je přeci jen pořádné sousto a spousta lidí zkrátka tolik smutku neunese. Vždyť život jej přináší takové množství. Osobně používám podobné desky k utřídění myšlenek. Jsem při poslechu jak mnich, který medituje a čistí svoji mysl. Pro tento účel je "6 Anti-Odes to Life" velmi dobrá deska.




Opuštěné cesty, samota duše. Lesy a louky, vítr v korunách stromů. Smrt je najednou jen prchavým okamžikem, odlehčeným momentem ve vesmíru. Ano, "6 Anti-Odes to Life" je opět zajímavou deskou se spoustou skvělých momentů, s celkově ponurou atmosférou. Na klasických doom metalových základech kapela staví další a další košaté motivy. Chladivý je zvuk, líbí se mi zpracování vokálů. Mám pro DOOMED slabost, užívám si jejich rukopis a rád se vznáším na roztodivných náladách. Nejlepší stejně bývají momenty strávené spolu s kapelou před letní bouřkou. Očištěná příroda kolem, tělo propláchnuté čerstvým vzduchem. Nebo po ráno, kdy ještě město tolik nesálá a ulicemi se prohání lehký vánek noci. Obrazů, hudbou způsobených, je tentokrát mnoho a nemá cenu je popisovat. Němci opět složili skvělé doom metalové album. Bez debat. 


sumarizace:

V doom metalu je hrozně důležitý způsob, jakým kapela navodí pocit smutku. DOOMED jsou mistry ve svém oboru. Jejich nová deska je neskutečně nakažlivá, plíživá a plná kousků ledu. Osvědčené a tradiční postupy jsou doplněny o mocně znějící hlas a svět jakoby při poslechu celý zčernal. Tohle je přesně ten druh nahrávky, kterou musíte milovat. Beru si ji na své výlety po lesních pěšinách. Propojuje se na ní svět lidí a stínů. Nutí mě k přemýšlení, zastavení a zklidnění mé duše. Příběhy, které DOOMED vyprávějí, jsou plné tmy, smutku a soužení. Mlha se válí všude kolem, vítr vám čechrá tváře a ve vzduchu se vznáší těžký pach samoty. Nejsem v doom metalu častým hostem, ale za sebe mohu říct jediné. Tahle deska je vynikající, svým způsobem šíleně nakažlivá a zároveň uklidňující jako náruč vlastní matky. Smutný, vznešený doom metal, který pálí jako ten nejsilnější mráz!




Asphyx says:

The feeling of gloom is very important in doom metal and it´s important how the band managed to make this mood happen. DOOMED are the best in this field. Their new album is unbelievably contagious, sneaking and full of pieces of ice. The well-proven and traditional methods are complemented with powerful voice and suddenly the world is black. This record is something you need to love. I like to take this record with me when I travel and walk around the forest. On this record the world of people and the world of shadows are connected. It makes me think, makes me stop and relax my soul. The stories which the DOOMED tell are full of darkness, sadness and consonancy. Fog is all aourd and wind is brushing your cheeks and in wind is a heavy smell of loneliness. I don´t really enjoy the doom metal, however I have to say one thig: This album is amazing and it is in some way incredibly catchy and relaxing like a hug from your mum. Sad, royal doom metal which burns like the strongest cold.



Tracklist:
CD 01:
01. The Doors
02. Aura
03. Touched
04. Our Gifts
05. Reason
06. Insignificant
07. Layers (Ode to Life)


band:
Pierre Laube: var. Instruments, arrangements, vocals, lyrics, programming, concepts & artwork, production / Yves Laube: lead guitar, arrangements, thoughts / Ina Lüdtke: bass (live), thoughts


neděle 22. července 2018

Recenze/review - VOMITILE - Pure Eternal Hate (2018)


VOMITILE - Pure Eternal Hate
CD 2018, Satanath Records

 Má rakev hořela, už když jsem do ní uléhal. Maso mi seškvařené odpadávalo od kostí, mozek se vařil ve vlastní šťávě. Lebka nakonec praskla žárem. Kremace lidské mysli pokračovala šíleným způsobem a já se těšil konečně na spočinutí. Prach, kterým jsme, vychladl až po dlouhé době. Nad černým mazlavým stínem kdysi silného člověka se jako nějaký bezbarvý balónek vznášela duše. Bylo na čase opustit tento svět a vydat se na nekonečný výlet na druhou stranu.

 Vzal jsem si s sebou novou, v pořadí již třetí dlouhohrající, desku řeckých maniaků VOMITILE. Nutno rovnou říci, že jejich temný a ošklivý death metal se stal na dlouhou dobu mým velmi dobrým průvodcem. Pokud máte rádi klasické postupy, totální nasazení a devastující účinky předkládaného materiálu, tak rozhodně neváhejte. Zklamáni nebudete.



Na "Pure Eternal Hate" je hodně znát nejen zkušenost a řemeslná zručnost muzikantů, ale také absolutní oddanost stylu. Morbidní pozůstatky třeba takových DEICIDE, MORBID ANGEL, VADER, BOLT THROWER, ENTOMBED, GRAVE, MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE jsou toho jasným důkazem. Album neskutečně řeže, pálí, ničí. Je opatřeno poctivým a ostře řezaným zvukem, parádním obalem a nadšením pro poslední věci člověka. VOMITILE mají zkrátka talent předávat zprávy ze záhrobí opravdu uvěřitelným způsobem. Ano, fanoušek hledající progresi a novátorství pravděpodobně spláče nad výdělkem, ale takovýto člověk se zajisté poohlédne vlastně raději jinde. "Pure Eternal Hate" je stejně nakonec určeno spíše pro vyznavače klasiky, rouhání, infernálních chvilek poezie a morbidity. Pokud mezi takové patříte, mohli by vám VOMITILE určitě zkrátit nekonečné čekání na smrt. Tohle je válka s nebem! Masakr! Devastace a temnota! Zlo! Vynikající deska!


sumarizace:

VOMITILE se s tím nepářou, mají jasný cíl - vyhladit! Nutno říci, že se jim to daří. Líbí se mi neurvalý a neučesaný zvuk, mocná produkce i totální nasazení, které do muziky pánové dávají. Oceňuji i monumentální obal. Mám při poslechu pocit, že mi někdo stojí na hrudníku okovanou botou, dusí mě a drtí lebku v kleštích. Tohle album není nic pro slabé povahy. Masakruje, ničí, drásá a je bolestivé jako trhání nehtů bez umrtvení. Řečtí maniaci mě vykostili a pohodili jako nepotřebný kus masa u cesty. Neustále se do skladeb vkrádá temné zlo a jako celek je album doslova devastující. Divocí psi zase jednou všem ukázali, jak se má správně hrát poctivý death metal. Skvělá deska, která připomíná návštěvu opuštěných katakomb. Masakrující album a za mě vynikající hnilobný zážitek!



Asphyx says:

VOMITILE work it well, they have a clear goal – to destroy the world! I have to say that they do a great job with it. I like the rolling sound, powerful production and the total deployment that those gentlemen give to their music. I appreciate the monumental cover. During the listening I feel that someone is standing on my chest with heavy boot, choking me and crushing my skull in pliers. This album is not for weak people. It massacres, destroys, crawls and it is very painful lake tearing of nails with no anaesthesia. Those Greece maniacs teared out my bones and swept me away like an unnecessary piece of flesh by the road. Constantly I hear a dark evil and a whole album is literally devastating. The angry dogs once again showed us how the real death metal is supposed to sound. A great album which feels like a visit of abandoned catacombs. Massacre album and a great rotting experience for me!


ORDER/STREAM:

VOMITILE:

SATANATH RECORDS:

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto padesátý čtvrtý - Červnový koncertní speciál roku 1994 - volume II.


Příběh sto padesátý čtvrtý - Červnový koncertní speciál roku 1994 - volume II.

Týden jsem musel Káče i kamarádům slibovat, že se zase neopiju jako minule. Ne, že by jim vadila solidní opička, ale prej jsem to přeháněl, šel ze mě strach a některý věci už byly přes čáru. Usmál jsem se a přísahal jako nejlepší pionýr. Někde vzadu v hlavě jsem ale tušil, že s tím budu mít asi velký problém. Pro mě nebyl koncert jen o muzice, ale taky o tom, že jsem vypadl z kolotoče práce, panely, práce, panely, sport. Kačenka o mě měla prostě strach. Hlavně z mých artistických kousků, divokého mosh-pitu a sklonu ožrat se jak hovado.

23. 6. 1994 jsem se držel vlastně až do Prahy. Cesta byla klasická, jeli jsme zase všichni, ale já jen usrkával pivo a držel se zkrátka. Jenže v Praze jsem potkal kamarády z Liberce. Jeli stejným vlakem co my, jen v jiném vagóně. A měli slivovici. Holky se mě pokoušely odtáhnout, ale nedal jsem se. Normálně jsem se urval ze řetězu a bylo mi úplně jedno, že Kačenka pláče a Jana s Mirkou ji utěšujou. Do pražské Pyramidy se šlo na můj vkus dost dlouho, proto jsem se s jedním Liberečákem utrhl a zapadli jsme do nějakýho pajzlu. Rum u výčepu, dlouho jsme se neviděli. Doporučil mi nějaký nový kapely, já si napsal jejich jména na druhou stranu lístku. Měli jsme čas, tak se notně popilo.

 Vylezeme z hospody a hrozně se divíme, že dvou motajícím se postavám nikdo nechce prozradit cestu. Blábolíme, řveme, nadáváme jak dva vesničani na namyšlený Pražáky. Nakonec se nad námi slituje nějaká vychlastaná mánička a určí nám spoje a směr. Před klubem potkáváme naši i libereckou partu. Káča mi zase vynadá a já dělám šílenýho tvrďáka, že mi to je jedno. Vlastně ani moc netuším, jak se dostanu dovnitř. Ani si nepamatuju, jestli před Entombed někdo hrál. Myslím, že asi ne nebo jsem je propásl/propil.

 Když na pódium vylezl L-G Petrov, věděl jsem, že bude peklo. Bylo. Totální. Zničující. "Wolverine Blues" jsem měl už dlouhou dobu vysoko ve svém žebříčku neustále omílaných kazet, tak jsem znal každý tón, každé slovo. Ani jsem tenkrát netušil, že se přede mnou cituje z death metalové bible. Byl jsem zase v tom. Mimo. Totálně v jiné dimenzi. Chlast a metal. Šílenství. Ztracený v hluku, mezi ostrými kytarami. Lezu na pódium a nějaká gorila mě hází do davu. Chci mu dát do držky, ale někdo mě strhává dolů. Otočím se a za mnou holky. Ony mě normálně stráží jak andělé. Jsem blbec, ale výčitky budu mít až po koncertě. Dopařím, vypustím duší a jdu se jim omluvit.

 Přepálil jsem začátek, tak na Napalm Death víceméně stojím a trošku se bojím. Lidi na ně paří jinak, víc agresivněji. Taky mi jejich muzika zase tolik nevoní. Grind jsem tenkrát neposlouchal vůbec a znal od nich jen pár notoricky profláklých, do death metalu hozených skladeb. Taky dostanu od nějakýho magora loktem přímo do nosu a mám před sebou hvězdičky. Jdu radši s Káčou ven a snažím se ji udobřit. Moc mi to nejde, prý jestli se nesrovnám, tak si mě nevezme. Achjo, proč si pořád dělám problémy tam, kde bych neměl? Jenže já byl mladej a pěkně rozervanej. Skočím dovnitř pro pivo a zahlídnu Kytku, jak se s někým pere. Od tý doby jsme vždycky říkávali, že na Napalmy se to pokaždý serve. Vytáhnu kamaráda z chumlu debilů a rozlejou mi pivo. Musím pro nový. Kluka Kytkovýho - omlácenýho, najdu až u Káčy venku. Smrká krev.

 To jsme zase dopadli. Rozlámaný, pomlácený, Prcalíkovi někdo prošlápl koleno, dodnes slyším to křupnutí, když jsem mu ho nahazoval (neřvi vole!). Banda veteránů vracejících se z fronty. Aspoň, že nám neujel vlak. Odvedu Káču domů a pořád se jí snažím rozveselit. Moc se mi to nedaří, usměje se až ve chvíli, kdy jí slíbím, že s ní pojedu sám na nějaký THERAPY? nebo jak se ta kapela jmenuje. Koupila si někde v hudebninách jejich desku a viděla v Pyramidě plakát. Bylo mi to jedno, hlavně, že mi dala na rozloučenou pusu a konečně jsem na její tváři viděl přívětivost. Odpustila by mi asi všechno. Protože mě měla ráda takovýho jaký jsem byl. Spát dneska asi moc nebudu, ale nevadí, cestou na sídliště si prozpěvuju. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 21. července 2018

Recenze/review - TORTURER - Die in Pain (2018)


TORTURER - Die in Pain
CD 2018, PRC Music

 Směr a cíl je dávno jasný. O hřbitovech toho bylo napsáno již spoustu, ale my máme nejraději ty staré, opuštěné, s temnou a ošklivou historií. Pradávné orgie, exhumace nemrtvých, márnice plná nepotřebných kostí, o kterých nikdo dávno neví, komu patřily. Sem patříme a zde jednou také odejdeme to země stínů. Otevírám znovu dveře do starých katakomb. Usedám na mramorový trůn a čekám, která kapela mě zaujme svým pojetím smrti.

 Ke kanadským death metalistům TORTURER jsem se dostal více méně náhodou. Svět v záhrobí, ta druhá dimenze a odvrácená tvář reality, je velký. Natáčím hlavu směrem, odkud slyším prašivé tóny a melodie. Cítím puch rozkládajících těl, po stěnách stéká krev. Vypadá to, že jsem zde dobře.


Hrob s označením TORTURER si jen tak nespletete. Kanaďané jsou jako dlouho neléčený vřed. Jejich hudba je stará jako smrt samotná, s rezavým zvukem, ostrými výjezdy kytar. Hnije, pálí, puká jako lebky válející se pod nohama. Jedná se přesně o tu thrashem nasáklou starobu, kterou mám tolik rád. Když ke mě někdo přijde a nabídne mi tác s na hrubo nakrájenými kousky masa, vyberu si vždy ten nejzkaženější. S hudbou to mám podobně a tak se stalo album "Die in Pain" na nějakou dobu příjemně bolestivým společníkem na mých toulkách v záhrobí. Slyším ozvěny devadesátých let. Slyším promlouvat démony. Ne, TORTURER rozhodně nejsou ničím noví, ani převratní, ale já jim jejich víru ve smrt věřím. A to je pro mě nejdůležitější. Old school death metal, u kterého praskají náhrobky! Velmi dobře!
sumarizace:

Novinka kanadských TORTURER v sobě obsahuje všechno potřebné pro to, aby byly otevřeny dveře do podsvětí. Skvělé plesnivé riffy, morbidní vokál a atmosféra plná tmy, dělají z tohoto alba povinnost pro všechny fanoušky reálného pravého death metalu. Devadesátá léta minulého století opět ožívají plnou silou. Svět je při poslechu temný, studený a zlý. Vítejte na old schoolovém večírku. Podávat se budou dávné postupy, hnis a prašivina. Album se povedlo. Má v sobě určitou jiskru, která jej odlišuje od stovky podobných. Jsme prach a v prach se proměníme! Pokud máte chuť na pořádnou porci prašiviny, "Die in Pain" je pro vás více než vhodným albem. Death metalová nahrávka, která otevírá víka od starých rakví! Skvělá hrobnická práce!




Asphyx says:


News of Canada TORTURER contains everything necessary for opening the door to the underworld. Moldy great riffs, morbid vocals and the atmosphere full of darkness make from this album some duty for all fans of real true death metal. The nineties of the last century come alive with full power once again. When I'm listening the world is dark, cold and evil. Welcome to the old school party. It will be served ancient procedures, pus and scab. The album has done well. It has a certain spark that makes it different from the hundreds similar. We are dust and to dust we will transform! If you fancy a big amount of scabies, "Die in Pain" is for you more than a good album. Death metal record, which opens the lids of the old coffins! Great gravedigger job!


Tracklist:
01. Intro
02. Die in Pain
03. Kill City
04. Crypt Of Fogotten Souls
05. Schizo
06. Torturer
07. Chemical Fear
08. Nocturnal Hell (Slaughter)
09. Apostasy
10. Hell train 

pátek 20. července 2018

Recenze/review - GRIND ZERO - Concealed in the Shadow (2018)


GRIND ZERO - Concealed in the Shadow
CD 2018, Punishment 18 Records

 Když mi praskla stehenní kost podruhé na stejném místě, zbystřil jsem svoji pozornost. Proč právě já? Ptal jsem se stále dokola. O berlích jsem se belhal starým hřbitovem a marně hledal místo, kam bych si mohl sednout. Všude se válely lebky po včerejší seanci, polorozbořené náhrobky a rakve vytažené z hrobů. Radost každého death metalového fanouška, dalo by se také říci. Jenže já cítil chlad. Chlad v kostech. Hlodající bolest.

 Pak se mi vše spojilo dohromady. Vždyť my jsme vlastně včera poslouchali novou desku italských "seveřanů" GRIND ZERO. A ti hrají Švédskem nasáklý smrtící kov. Proto mám zmrzlý morek v kostech, nemohu otevřít ústa a křičet bolestí. Brání mi v tom ostré riffy, tlak a energie, načerpaná někde ve starých katakombách. 


Máte rádi rezavý HM-2 death metal? Tak potom jste zde správně. GRIND ZERO si na nic nehrají, dokonce s chutí přiznávají své staré vzory (ano, Švédsko - s grindovými ozvěnami, ale i kousky americké školy). Hlavní je ale celkový dojem a ten je z mé strany velmi dobrý. Skladby mě dokážou strnout, těším se na každou další, užívám si mrtvolný puch, který je z nich cítit. Jsem oproštěn od všeho okolo a podupávám si nohou. To jsou pro mě známky dobré hrobnické práce. A tak se zase u nás po hřbitově potulují pařící partičky zombie, hanobí se hroby a kříže se obracejí tím správným směrem dolů. Když někdo umí, tak je radost jej poslouchat. Italové jsou ryzí, opravdoví, šílení, neurvalí, chladní a mají cit pro smrt. Víc nechci a vlastně ani nepotřebuji. Pokud jste na tom podobně, tak si nechte chutnat. Jen si dejte pozor, abyste se vší tou špínou neudusili. Skvělá deska, která smrdí severem!




sumarizace:

GRIND ZERO a jejich novinka útočí na ty nejskrytější noční můry všech fanoušků old school death metalu. Album je odpovědí na všechny ozvěny ze záhrobí, které je možno vůbec slyšet. Klasický, plesnivý death metal se zde potkává s hnilobout a na své si přijdou snad všichni milovníci hřbitovů. Obraťte všechny kříže, zapalte svíce, dnes se bude konat jedna velmi krutá seance. Vystupovat na ní budou death metalisté GRIND ZERO. V Itálii moc dobře vědí, jak se dělá pravé a nefalšované smrtící řemeslo! "Concealed in the Shadow" je plné špíny, pavučin i ozvěn ze starých rakví. Death metal je zde exhumovaný odněkud z devadesátých let a je krásnou vzpomínkou na časy, kde se ještě zabíjelo poctivě, rezavým nožem. Death metalová deska, která vás pokryje plesnivinou!




Asphyx says:

The new album by the GRIND ZERO attacks the deepest nightmare of every single old school death metal fan. This album is the answer for all of the calls from the beyond you can hear. The classic, moldy death metal meets morbidity. And I think that every lover of graveyards is going to be satisfied. Turn down all the crosses, light up the candles because today the big cruel séance is happening. There are going to be death metal guys GRIND ZERO. They really know how to do the right deathful job in Italy. The album "Concealed in the Shadow" is full of dirt, spider webs and echo from old coffins. The death metal is exhumed from the 90s and it is a beautiful flashback from the times when the killing was dinkum and was done by a carroty knife. This is the death metal album which covers you with a fungus.

Tracklist:
1. Soul Collected
2. Corrosion
3. See You in Hell
4. Master’s Pleasure
5. Sodomizing the Sun
6. A Shadow
7. Lost Shrine
8. Buried Deception
9. The Horde
10. Cursed Be My Path

band:
Marco Piras - Vocals
/ Dhilorz - Guitars
/ Udo Usvardi - Guitars
/ Alex Colombo - Bass

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine