DISGUSTING PERVERSION - Eternity of Death CD 2020, vlastní vydání for english please scroll down
V márnici musí být chlad a temnota. Jinak se vám mrtvá těla promění v roztékající se kusy hnisu. Postupně nastanou procesy rozkladu. To je zákon přírody i zákon dobrého death metalu. Jednu takovou smečku, která přesně pochopila, o čem je smrt, bych pro vás měl. Z německého undergroundu se ke mě dostala ošklivá a nechutná deska šílenců DISGUSTING PERVERSION. Již při prvním poslechu jsem věděl, že pánové jsou stejně jako já plně oddáni ryzímu smrtícímu kovu.
Death metal musí bolet, být temný a prašivý. Tohle všechno Němci umí na výbornou. V jejich přítomnosti jsou procesy rozkladu urychleny a vy si tak můžete užít nekonečnou temnotu, plnou zohavených těl, ostrých riffů, plesnivého zvuku, chorobně znějícího vokálu a hlavně atmosféru, kterou naleznete opravdu jen v márnicích a dobrých deskách. Tohle je poctivý masakr, u kterého praskají staré kosti!
U některých riffů si zavzpomínáte na Chucka Schuldinera (DEATH), ale rozhodně se nejedná o kopírování. Spíše o rozvíjení jeho myšlenek. V dnešní době stejně nelze již asi vymyslet něco zcela nového a každá současná deska někoho připomíná. Osobně mi to ale vůbec nevadí, sázím více na celkovou náladu, dojem, na schopnost mě zaujmout. A DISGUSTING PERVERSION vás rozdrtí podobným způsobem jako to umí americké kapely z devadesátých let. Nalezneme zde ale i odkazy na evropské smečky (ASPHYX, GRAVE, PESTILENCE). Němci se tak zařazují po bok skupin SKELETAL REMAINS, COFFIN ROT, WITCH VOMIT, KURNUGIA a dalších, kteří ví jak s prastarým death metalovým odkazem zacházet. Pro mě osobně je důležité, že deska má nejen parádní obal i produkci, ale hlavně mě nenudí. Na "Eternity of Death" naleznete spoustu zajímavých momentů, songy v sobě mají drive a feeling. Stačí hrobníci mi má slova jistě potvrdí. DISGUSTING PERVERSION nám letos předložili starý prašivý death metal z márnic, katakomb a nekonečných chodeb podzemí. Nechte si chutnat, sejdeme se všichni na hřbitově!
Asphyx says:
There must be coldness and darkness in the morgue. Otherwise, your dead bodies will turn into scattering pieces of pus. Gradually, decomposition processes occur. This is the law of nature and the law of good death metal. I would have for you one band that understood exactly what death is about. An ugly and disgusting record of madmen DISGUSTING PERVERSION from the German underground. From the first listening, I knew that the gentlemen, are same like me fully committed to pure death metal.
Death metal must hurt, be dark and dusty. The Germans can do all of this very well. In their presence, the processes of decomposition are accelerated and you can enjoy endless darkness, full of mutilated bodies, sharp riffs, mouldy sound, sickly sounding vocals and especially the atmosphere, which you will really find only in morgue and on good records. This is an honest massacre when old bones are cracking.
For some riffs, you remember Chuck Schuldiner (DEATH), but it's definitely not a copy. Rather about developing his ideas. Nowadays, it is probably no longer possible to invent something completely new, and every current record resembles someone. Personally, I don't mind at all, I bet more on the overall mood, the ability to impress me. And DISGUSTING PERVERSION will crush you in a similar way as American bands from the 1990s. But we will also find links to European bands (ASPHYX, GRAVE, PESTILENCE). The Germans thus join to the bands as SKELETAL REMAINS, COFFIN ROT, WITCH VOMIT, KURNUGIA and others who know how to deal with the ancient death metal legacy. For me personally, it is important that the record not only has great cover and production, but most importantly it they does not bore me. On "Eternity of Death" you will find a lot of interesting moments, the songs have a drive and a feeling. Just the gravediggers will surely confirm my words. DISGUSTING PERVERSION presented this year old dusty death metal from mortuaries, catacombs and endless corridors of the underground. Enjoy! See you at the cemetery!
tracklist: 1. Cosmic Circle 2. The Forgotten Grave 3. Eternity of Death 4. Impressions of Life 5. Depression 6. Encrypted Brutality of Life 7. Dead Man's Face 8. Rotting Bride 9. Apud Vultum Tuum
band: Tobias Ruf(Guitar + Drum MIDIs) Simon Hörmann(Guitar) Klaus Bergmann(Bass) Stefan Bauer(Vocals) Marcus Nagel (Drums)
A few questions - interview with death metal band from Germany - DISGUSTING PERVERSION.
Answered Marcus, thank you!
Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?
Hey Jakub, Marcus here with the guys in the back. Thanks for your interest in our band - it is an honour to give some insights in our activities. Disgusting was found in 2013 by Tobias Ruf to give vision about Death Metal a tangible form. 2016 I jumped in on drums and since then, we work really hard to define and redefine our style of old school death Metal as a band.
Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?
We are like most of the underground bands busy with the all-day-life, so the circumstances were not the best, but there is no need to cry. We recorded all the stuff by ourselves in our homestudios. The latest output, Eternity of Death, was done from 2018 till 2019 which is a long period – but we learned a lot in these times. Concerning the sound, I would charge Tobias and Simon here; they were really into forming the bands sound. The pre-production was also done by us, and a huge part of the final work was done by the help of a mysterious person who doesn’t wanted to be mentioned here.
How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?
We released just a bunch of physical mediums. At the moment, we discuss the option to release eternity of death on vinyl.
Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?
The lyrics are all done by Stefan. And as the lyrics are a big part of our musical vision, we work the main ideas out together. I would say: as attentive and thinking people we try to have a close look in all details of daily life. And one of the best thing as an artist is to process these thoughts in our interpretation of how a great Death Metal song should sound like.
Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?
There is no doubt that the optical aspect is very important. I mean: look at us and our style – I would not say that this is a concept, but it has to fit together like a good outfit. Our band logo was created by Katha von Thymian, a good friend of the band. She did also the photographs of the band. Besides that, she is great in designing cool leather jackets – check out here artworks on facebook.com/KathacombesLeaterPainting/ and instagram.com/kathacombes.leatherpainting?igshid=1cb3xrzyhis2m.
The bands homepage was done by our guitarist Simon, who did a great job here. The modern media thing is for sure an important one, so check out our channels and give them a try.
Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?
As you can imagine, there can be no fancy answer here. We released all of your own and we like the freedom it gaves to the band. Paying all the things by ourselves means on the other hand that we can decide about all the options and are not forced to do stuff we do not like or not willing to pay.
Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?
Well then, I would not say „idolising“ but there are great bands and musicians out there who set the standard in Death Metal pretty high and are inspirating as well. Mostly these are original and unique bands and persons which are not typical mainstream and, for sure, are not into modern forms of metal. Just to throw in a bunch of names I would mention Revel in Flesh, Incarceration, Goath and Sulphur Aeon. And if you will go for bigger names and influences you will find a lot of Death, Grave, .... in our music.
Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?
No label work so far, but we are thinking of working together with some distributors the offer our stuff to a wider range of people who are interested in that. So feel free to contact us if you are interested in that.
How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?
That is a good question, because Death Metal works best on stage, right? I would say that DP is not the band who plays on every stage available. We prefer these gigs where you have great bands sharing the billing, bands who fit to our message and our musical context. So there is hardly no chance watching us on the Wacken main stage or on the 70k t of Metal cruise... just a joke...
We had some really cool club shows located in the south of germany, also some nice slots on smaller festivals which are also fun to play. Hopefully, the best performance lies in the future and is always the next gig to come.
What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?
Nothing special: Just following the path of real old school Death Metal, writing the best music we can do and working on real statements, not hollow phrases. Honestly, in my opinion the most affordable goal for a musician is to create a legacy. Playing on a bigger festival would be a nice add-on.
How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?
Catch us on all available plattforms. We react quickly and every form of support is much appreciated.
Thanx for the interview.
We have to thank for that support, hopefully our answers are interersting and you found something new and entertaining in it. Stay underground – stay death metal.
NEKROVAULT - Totenzug: Festering Peregrination CD 2020, Ván Records
for english please scroll down
Zpuchřelá těla, která na mě dorážejí z temnoty. Bez očí, bez svědomí, s dlouhými drápy. Sekají, škrábou a ječí jako bájné sirény. Něco málo už za ty roky o podsvětí vím, ale pokaždé jsem překvapen intenzitou. Hudba a (death metal zvlášť) byla vždycky o schopnosti vytvořit temnou a pochmurnou atmosféru. Zaseknout nůž do břicha, exhumovat mrtvoly, zahalit celý svět do krvavé mlhy. Němečtí NEKROVAULT na mě zpočátku působili jako přízraky, které mě pozvaly do nekonečných močálů.
Jsem už starý pes, který poslouchá jenom to, co se mu líbí. Podporuji a poslouchám už jen smečky, které mě dokáží přikovat k reproduktorům. Není čas na to ztrácet vzácné chvíle zbytečnostmi. "Totenzug: Festering Peregrination" je prvním dlouhohrajícím albem kapely. Je zkaženým hnisem, který se mi hned usadil v žilách. Temné katakomby opět vydaly své svědectví o smrti, nenávisti, o šílenství, o nikdy nekončící tmě.
NEKROVAULT se toulají katakombami již od roku 2017. Za tu dobu načerpali spoustu zkažené energie, aby ji přetavili v letošní album. Novinka asi nejvíce připomíná starý černobílý hororový film, trhavé pohyby duchů, strach. Nalezneme zde několik styčných bodů s kapelami typu INCANTATION, RUNEMAGICK, nověji pak třeba s SULPHUR AEON, CHAPEL OF DISEASE. Nevím, jestli jste měli někdy možnost míchat černou krev, ale "Totenzug: Festering Peregrination" vás prokleje úplně stejným způsobem. Může za to nejen skvělý zastřený zvuk a vynikající ponurá grafika desky, ale hlavně nápady, které si vás ihned podmaní. Spíše než o obyčejný death metal s doomovými a blackovými prvky se jedná o spiritistickou seanci pro vyvolávání temných sil. Venku se setmělo a je čas jít. Na nedaleký hřbitov. Už dávno vím, kde je vchod do podzemí, do samotného pekla. Těším se na zpuchřelé tváře mrtvých, na přízraky a hlavně na vynikající nihilistický rituál smrti, který bude v podání této nahrávky hrát všude kolem. Soundtrack ke zrození démonů, mokvající a rozkládající se tkáně. Osobně považuji tuhle desku za vynikající, magickou, vroucí, žhavou, drtící. Buďte prokletí! Inferno!
Asphyx says:
Puffy bodies coming to me from the darkness. No eyes, no conscience, long claws. They chop, scratch and scream like mythical sirens. I have known a little about the underworld over the years, but I am always surprised by the intensity. Music (death metal in particular) has always been about the ability to create a dark and gloomy atmosphere. Stuck a knife in the stomach, exhume corpses, cover the whole world in a bloody mist. At first, the German NEKROVAULT seemed to me like ghosts that invited me to endless swamps.
I am an old dog who only listens to what he likes. I only support and listen to bands that can nail me to the speakers. There is no time to waste precious moments in vain. "Totenzug: Festering Peregrination" is the band's first full-length album. It's a rotten pus that immediately settled in my veins. The dark catacombs once again provide witness about death, hatred, madness and about never-ending darkness.
NEKROVAULT have been roaming the catacombs since 2017. During that time, they have gained a lot of spoiled energy to transform it into this year's album. The new album is probably most reminiscent of an old black and white horror film, jerky movements of ghosts, fear. There are several points of contact with bands such as INCANTATION, RUNEMAGICK, and more recently with SULPHUR AEON, CHAPEL OF DISEASE. I don't know if you've ever had the opportunity to mix black blood, but "Totenzug: Festering Peregrination" will curse you in exactly the same way. This is not only because of great muffled sound and excellent gloomy graphics of the album, but also because of the ideas that will immediately conquer you. Rather than ordinary death metal with doom and black elements, it is a spiritualistic session for evoking dark forces. It was getting dark outside and it means it is time to go to a nearby cemetery. I have known for a long time where the entrance to the underground is. I'm looking forward to the puffy faces of the dead, the ghosts and especially the excellent nihilistic death ritual, which will be performed all around due to this recording. Soundtrack to the birth of demons, wetting and decaying tissue. Personally, I consider this record to be excellent, magical, hot, crushing. Be cursed! Hell!
SABIENDAS - Repulsive Transgression CD 2020, Massacre Records for english please scroll down
Vždycky, když jsme exhumovali nový hrob, tak jsem se nejvíc těšil na zpuchřelé kosti. Často byly v rakvi uloženy v podivných pozicích. Mohli jste podle nich odhadnout, jaký měl mrtvý asi život, na co zemřel. Jenže tenhle hrob byl jiný. Kousek za hřbitovní zdí, kam se pohřbívali prokletí kněží. Říkalo se o něm, že mrtvý pořádal okultní rituály. Některé legendy dokonce hovoří o tom, že byl účastníkem i kanibalistických hostin. Nevím, co je na tom pravdy, ale zrovna mi do uší burácela nová deska německých SABIENDAS a já najednou před sebou viděl živé obrazy plné utrpení. Uvěřil jsem legendám.
Němci na to jdou hezky postaru, prašivě, nekompromisně, ale nezapomínají ani na mrtvolné melodie. Výsledkem je třetí dlouhohrající album, které vám doslova shnije v rukou. Oceňuji hlavně opravdovost a oddanost starému plesnivému death metalu. Myslím, že fanoušci záhrobí by mohli být spokojeni.
SABIENDAS jsou staří zkušení sběratelé kostí, kteří se volně inspirovali kapelami typu MASTER, MORGOTH, DEATH, DISMEMBER, GRAVE, MASSACRE, MORBID ANGEL, SINISTER, BOLT THROWER. Otevírají hroby s grácií a jakousi morbidní elegancí, kterou dle mého názoru umí stejně nejlépe smečky, které za svého mládí zažily zlaté časy pravého death metalu. Oceňuji parádní plesnivou produkci, nechutný obal, ale hlavně nápady, které se mi do mozku zaryly opravdu velkou silou. Posluchači, kteří jsou old school death metalem nepoznamenaní, asi desku příliš nepochopí, ale pro ně ani není určena. "Repulsive Transgression" patří do znesvěcených kostelů, mezi čerstvě odkryté hroby, na seance, při kterých se vyvolávají temné síly. Najdeme zde i odkazy na thrash metal, který dodává nahrávce na pestrosti. K tomuhle hrobu se budu vracet vždycky rád. Jsou v něm totiž pohřbeny kosti, které ve mě evokují vzpomínka na devadesátá léta minulého století. Ryzí death metal s otiskem zkažené krve. Kosti s vyrytým nápisem SABIENDAS na boku. Myslím, že jsem tu správně. Masakr v márnici!
Asphyx says:
Every time we exhumed a new grave, I was looking forward to puffy bones. They were often stored in strange positions in the coffin. According to them, you could have guessed the life of the dead he died for. But this grave was different. Not far from the cemetery wall, where the cursed priests were buried. People said he performed occult rituals after dead. Some legends even say that he was a participant in cannibalistic banquets. I don't know what the truth is, but a new record of German SABIENDAS was ringing in my ears and I suddenly saw live images full of suffering in front of me. I believed the legends.
The Germans take care of it nicely, dusty, uncompromisingly, but they don't forget about deadly melodies either. The result is the third full-length album, which literally rots in your hands. I especially appreciate the authenticity and devotion to the old mouldy death metal. I think fans of graveyard might be happy.
SABIENDAS are old experienced bone collectors who were freely inspired by bands such as MASTER, MORGOTH, DEATH, DISMEMBER, GRAVE, MASSACRE, MORBID ANGEL, SINISTER, BOLT THROWER. They open graves with grace and a kind of morbid elegance, which, in my opinion, is best done by bands that experienced the golden times of real death metal in their youth. I appreciate the great moldy production, the disgusting cover, but especially the ideas that dug into my brain with really great force. Listeners who are unknowning of old school death metal will probably not understand the record very well, but it is not intended for them either. "Repulsive Transgression" belongs to the desecrated churches, among the newly discovered graves, for sessions during which dark forces are evoked. There are also links to thrash metal, which adds variety to the recording. I will always be happy to return to this grave. Bones are buried in it, which evoke inside of me the memory of the nineties of the last century. Pure death metal with the imprint of spoiled blood. Bones engraved with the inscription SABIENDAS on the side. I think I'm right here. Morgue massacre!
tracklist: 1. Intro 2. The Human Centipede 3. General Butt Naked 4. Savagery and Bloodthirst 5. Served Cold 6. The Siege 7. The Grey Man 8. Zombified 9. Divine Manhunt 10. Dungeon Keeper
band: Jan - Vocals Alexandra Rutkowski- Guitar Christian - Guitar F.T. - Bass Toni Merkel - Drums Jürgen Vetter " The Reaper" - Coachman/Merch
DEFEATED SANITY - The Sanguinary Impetus CD 2020, Willowtip Records for english please scroll down
Dějiny hudebního násilí jsou sepsány zkaženou krví. Kdysi dávno vzali lidé do rukou nástroje, aby stvořili brutální odnož death metalu. Bylo to jako šok. Nejednou se začalo soutěžit, kdo je rychlejší, nechutnější, šílenější. Říká se, že na počátku bylo slovo. Doplnil bych ještě německou skupinu DEFEATED SANITY. Pokud si chcete hezky počít v historii, stačí si pořídit jejich alba. Němci vždy věděli, jakým způsobem zaujmout. Již od počátku mají jasný a zřetelný rukopis.
Nebojí se lehce experimentovat, jejich brutální death metal není jen obyčejným opakováním dříve slyšeného, ale snaží se svoji hudbu okořenit. O novince "The Sanguinary Impetus" jsem toho slyšel a četl tolik, že jsem se musel o názory jiných přestat zajímat. Album uniklo dlouho před vydáním a každý si již dávno vytvořil svůj názor. Někdo nadává, někdo mluví o desce roku. Mám to nastavené trošku jinak.
Líbí se mi, že se s tím letos pánové moc nepářou. Posluchač je zasypán lavinou riffů, guturálního vokálu a spletitých rychlých bicích. Tak by asi nové album definoval někdo, kdo jde náhodou kolem. Je to samozřejmě složitější (někdy možná zbytečně moc). DEFEATED SANITY dokáží do svých songů propašovat spoustu zajímavých postupů a pasáží. Jen to chce trpělivost a vnímavost. Chápu, že pro někoho je deska už příliš extrémní, nezáživná a monotónní, ale fanoušci moc dobře vědí, že pod smrští se jako temná řeka ukrývá skvěle odvedená technická práce, progrese. Nejvíc u téhle kapely oceňuji asi tlak, který dokáží vytvořit. Novinka není výjimkou. Po delší době zjišťuji, že se velmi dobře poslouchá a stále objevuji nová zákoutí. Tentokrát se sice asi nahrávka nezapíše do knihy mrtvých (třeba já bych ocenil víc pekla a méně techniky), ale rozhodně stojí za pozornost a pečlivé prozkoumání. O zvuku, obalu a jiných věcech spojených s produkcí, se nemá cenu bavit. Na to jsou DEFEATED SANITY příliš velcí profíci, aby je podcenili. Pro mě je hlavní krvavá a temná atmosféra. A té je dostatek. Absolutní masakr lidské mysli!
Asphyx says:
The history of musical violence is written in rotten blood. Once upon a time, people took tools in their hands to create a brutal offshoot of death metal. It was like a shock. More than once, it started to compete who is faster, disgusting, crazier. It is said that in the beginning there was a word. I would add the German group DEFEATED SANITY. If you want to have a good time in history, just buy their albums. German people always knew how to attract. They have a clear and distinct handwriting from the beginning.
They are not afraid to experiment, their brutal death metal is not just an ordinary repetition of what has been heard before but they try to spice up their music. I heard and read so much about the new album “The Sanguinary Impetus” that I had to stop caring about the opinions of others. The album escaped long before its release, and everyone has already formed their own opinion. Some swear, some talk about it as the album of the year. I have it set a little differently.
I like that the gentlemen don't get along very well this year. The listener is covered in an avalanche of riffs, guttural vocals and intricate fast drums. So the new album would probably be defined by someone who happens to be passing by. Of course, it's more complicated (sometimes maybe unnecessarily much). DEFEATED SANITY can smuggle a lot of interesting techniques and passages into their songs. It just takes patience and sensitivity. I understand that for some the record is already too extreme, lifeless and monotonous. But the fans know very well that under the storm there is a well-done technical work, progress, hidden like a dark river. What I appreciate most about this band is the pressure they can create. The new album is no exception. After a long time, I find that it listens very well and I always discover new nooks and crannies. This time the record will probably not be written in the book of dead (for example I would appreciate more hell and less technique), but it is definitely worth attention and careful examination. There is no value in talking about sound, packaging and other things related to production. DEFEATED SANITY are too big professionals to underestimate them. For me the main thing is a bloody and dark atmosphere. And that's enough. THe absolute massacre of the human mind!
Drums and Bass recorded at Heaven and Heller Studios in Los Angeles Guitar recorded at Daily Hero Studios in Berlin Vocals recorded at the Thousand Caves in New York Mixed and Mastered by Colin Marston in New York
Album artwork by Jon Zig Title Font by Miguel Medina Layout by Alex Eckman-Lawn
Additional Guitars by Justin Sakogawa, Dan Thornton and Colin Marston
Line-up Lille Gruber - Drums, Guitar Jacob Schmidt - Bass Josh Welshman - Vocals
PURTENANCE - Buried Incarnation CD 2020, Xtreem Music
for english please scroll down Něco ošklivého a zlého se mi zakouslo do vnitřností. Pomalu hniji za živa, rozkládají se mi tkáně. Mozek uvařený ve vlastní šťávě. Utíkám do záhrobí, zchladit svoji mysl, ale už dávno dobře vím, že choroba zvaná death metal je mojí nedílnou součástí. Tento styl vždycky byl a bude skvělým průvodcem v temných zákoutích podsvětí. Na to můžete vzít jed. Stačí jen otevřít tu správnou rakev. Jsou opět jako sněť, jako plazící se jedovatý had, který vás omámí svým jedem. Ano, mluvím o finské legendě PURTENANCE, jejíž historie sahá až do devadesátých let. Mám rád, když dokáží být kapely zničující, když mi zpřeházejí všechny kosti v těle, ale líbí se mi i pomalejší pasáže, při kterých lépe vyniknou odstíny temnoty. PURTENANCE jsou i letos (s novým vokalistou a basákem Aabegem Gautamem) nasáklí smradlavými močály, starými chorobami, které vás absolutně rozloží. Stačí jenom poslouchat.
Na "Buried Incarnation" vás opět kapela vykostí hezky postaru, reálně, rezavým nožem. Vaše vnitřnosti se budou válet všude kolem a zbytky nebohého těla budou tančit v podobném rytmu, jako jej umí kapely typu ABHORRENCE, BOLT THROWER, DEMIGOD, DEPRAVITY, KRYPTS, SLUGATHOR, PUTREVORE, CORPSESSED, MORDICUS, BLASHPHERIAN, IMMOLATION, INCANTATION. Ryzí, prašivý death metal je zde doplněn o spoustu mokvajících doomových pasáží. Jako bych se znovu procházel po nekonečných močálech a sledoval, jak se kolem vznášejí utopenci. Vybělené kosti, exhumované hroby, náhrobky nahnuté směrem do pekla. Na PURTENANCE je spolehnutí. Mají skvělý ostrý a chladný zvuk, tradiční démonický obal a produkci, za kterou by se nemusel stydět samotný Satan. Jsou jako smečka starých psů, která už nemusí nikomu nic dokazovat. Píšu to pořád, plesnivý death metalu musíte mít v krvi, musíte věřit tomu, co hrajete. Musíte být prokletí. Finové tohle všechno umí a navíc přidávají temně jedovatou jiskru, pradávný feeling, známý snad jen z márnic. Chorobný death metal, u kterého shnijete zaživa!
Asphyx says:
Something ugly and evil bit into my gut. I slowly rot alive, my tissues decompose. Brain boiled in its own juice. I run to the grave, to cool my mind, but I have known for a long time that a disease called death metal is an integral part of me. This style has always been and will be a great guide in the dark corners of the underworld. You can be sure about this. Just open the right coffin. They are again like a scab, like a crawling venomous snake that will intoxicate you with its poison. Yes, I'm talking about the Finnish legend PURTENANCE, whose history dates back to the 1990s.
I like when bands can be devastating, when they shuffle all the bones in my body, but I also like the slower passages, in which the shades of darkness stand out better. PURTENANCE are still (with new vocalist and bassist Aabeg Gautam) soaked by stinky swamps, old diseases that will absolutely break you down. Just listen.
On "Buried Incarnation", the band will bone you again, nicely, realistically, with a rusty knife. Your entrails will roll all around and the remnants of the poor body will dance in a similar rhythm as bands such as ABHORRENCE, BOLT THROWER, DEMIGOD, DEPRAVITY, KRYPTS, SLUGATHOR, PUTREVORE, CORPSESSED, MORDICUS, BLASHPHERIAN, IMMOLATION, INC. Pure, dusty death metal is complemented by a lot of soaking doom passages. It was as if I was walking through endless swamps again, watching the drowned men float around. Bleached bones, exhumed graves, tombstones bent towards hell. There is reliance on PURTENANCE. They have a great sharp and cool sound, a traditional demonic cover and a production that Satan himself would not be ashamed of. They are like a band of old dogs, which no longer have to prove anything to anyone. I keep writing it, you must to have moldy death metal in your blood, you have to believe what you're playing. You must be cursed. The Finns can do all this and, in addition, they add a darkly poisonous spark, an ancient feeling, known perhaps only from the morgue. Sick death metal, while listening to you will rot alive!
about PURTENANCE on DEADLY STORM ZINE / o PURTENANCE na DEADLY STORM ZINE:
Tracklist: 01. Into the Arctic Gloom (2:13) 02. Shrouded Vision of Afterlife (4:26) 03. Under the Pyre of Enlightenment (3:43) 04. The Malicious Moon (5:04) 05. Lifeless Profoundity (3:39) 06. Deathbed Confession (5:52) 07. Wrapped in Lamentation (4:38) 08. Dark Womb of Nothingness (4:49) 09. Burial Secrecy (4:21)
band: Aabeg Gautam - vocals/bass Juha Rannikko - Guitars Tero Aalto - Guitars Harri Salo - Drums
FOETAL JUICE - Gluttony CD 2020, Gore House Productions for english please scroll down
Zákon ulice zní jasně. Přežívá jen ten nejsilnější. Představte si periferii ve vašem městě. Party, které nejdou pro ránu daleko. Důležité je přežít. Nevím, jestli jste někdy zažili pořádnou rvačku, ale často v ní jde o život. Násilí graduje, adrenalin létá vzduchem. Stačí, když někdo vytáhne nůž a během několika okamžiků zůstanete ležet s vykuchaným břichem. Pachatel neznámý. Pitva není potřeba. Pohřeb na útraty města. Jak si žil, tak si i zemřel. Rychle a zbytečně.
Když poslouchám nové album britských death metalistů FOETAL JUICE, tak se nemůžu ubránit a pořád před sebou vidím podobné obrazy. Kapela totiž opravdu působí jako smečka rozzuřených pitbulů. která se kdysi v roce 2005 rozhodla hrát death metal dle starých postupů. Nutno rovnou napsat, že se jim to daří skvěle. Novinka "Gluttony" je stejně syrová a surová, jako atmosféra na opuštěné ulici, kde leží již nějaký čas mrtvé tělo.
FOETAL JUICE lze stylově zařadit mezi smečky jako VADER, MASTER, ENTOMBED, MALEVOLENT CREATION. Jedná se o na hrubo nasekaný špinavý death metal, který smrdí zkaženou krví. Vše je předkládáno bez příkras, i různých, dnes tolik obvyklých zbytečností. Songy jsou ohlodány na kost. Dost často hudbu používám jako relax, abych se nezbláznil z dnešního šíleného světa a "Gluttony" mi nejvíc sedne do noty v pátek odpoledne, když jdu z práce. Mám při poslechu chuť vzít do ruky basebalovou pálku a rozmlátit nejbližší televizi. Oceňuji u nahrávek hlavně předané emoce, způsob jakým na mě muzika působí a nová deska se mi ihned zadřela doslova pod kůži. Probouzí ve mě základní lidské instinkty. Je šílená, drsná a nekompromisní. Tady se hraje reálný, uvěřitelný death metal, který nezná slitování. Nic pro slabé povahy. Myslím si, že novinka se opravdu podařila. Je jako rezavý nůž, který vám někdo vrazí pod žebra. Starý prašivý death metal, po kterém vám zůstanou hluboké jizvy. A jen tak se nezahojí. Masakr!
Asphyx says:
The law of the street sounds clear. Only the strongest survive. Imagine the outskirts of your city. Groups that don't go far for a blow. It is important to survive. I don't know if you've ever experienced a good fight, but it's often about life. Violence escalates, adrenaline flies through the air. When someone pulls out a knife, in a moment you may lie with your gutted belly on the ground. The offender is unknown. An autopsy is not required. Funeral is managed at the expense of the city. As you lived, so you died. Quickly and unnecessarily.
When I listen to the new album of British death metalists FOETAL JUICE, I can't defend myself and I still see similar images in front of me. The band really looks like a pack of angry pitbulls, which once in 2005 decided to play death metal according to old methods. It is necessary to write straight away that they are doing great. The new record "Gluttony" is as raw and brutal as the atmosphere on a deserted street, where a dead body has been lying for some time.
Concerning the musical style, FOETAL JUICE can be classified among bands such as VADER, MASTER, ENTOMBED, MALEVOLENT CREATION. It is a roughly chopped dirty death metal, which stinks of spoiled blood. Everything is presented without embellishments, even various, so common useless things today. The songs are gnawed to the bone. Quite often I use music as relaxation with the purpose to not go crazy from today's crazy world and "Gluttony" fits most into my step on Friday afternoon when I leave work. While listening, I want to take a baseball bat and smash the nearest TV. I especially appreciate the emotions passed on to the record, the way the music affects me, and the new record immediately got literally under my skin. It awakens basic human instincts in me. It is crazy, rough and uncompromising. Here the real, believable death metal is played, which knows no mercy. Nothing for people with weak temper. I think the new record is really successful. It's like a rusty knife being thrust under your ribs. Old scabby death metal, which leaves deep scars in you. And they just don't heal. Massacre!
TEMPLE OF DREAD - World Sacrifice CD 2020, Testimony Records for english please scroll down
Na starém pergamenu byl sepsán seznam všech, kteří byli v katakombách pohřbeni. Prokletí kněží, jejichž mumie se smějí v otevřených rakvích. Píše se zde, že za svého života napáchali mnoho zlého. Jsou doslova nasáklí nenávistí. Říká se, že se dlouhých nocí probouzejí a poslouchají jenom pravý, ryzí death metal. Dnes se mají v plánu podívat na zkažený zub německým TEPMLE OF DREAD a jejich novému albu.
Němci byli již na své předešlé desce (recenze dole pod článkem) plně oddání prašivému old school death metalu. Ve své cestě pokračují i letos. Novinka "World Sacrifice" je dokonalou esencí temnoty, špíny, rozpadajících se těl a hniloby. Skladby jsou doslova nasáklé zkaženou krví.
Po celou dobu poslechu "World Sacrifice" se pohybujeme ve starých opuštěných katakombách, ve kterých se každý den po setmění pořádají okultní seance ve stylu nahrávek PESTILENCE, MORGOTH, MASSACRE, GRAVE, ASPHYX, WINTER, OBITUARY, SLAUGHTERDAY a pradávných PARADISE LOST. Pánové mají velký cit pro záhrobní melodie. Songy jsou drtivé, zničující, ale nezapomíná se ani na melodičtější chladné pasáže. Dohromady pak tvoří morbidní celek, jakousi zohavenou mrtvolu, která se každým tónem mění v šílenou bestii. Toulám se podsvětím již dlouhé roky a v téhle kobce se mi líbí vlastně všechno - zvuk, obal, produkce i nápady. Celkový dojem je zkrátka vynikající. Německý underground opět vydal další nechutnou zpověď. TEPMLE OF DREAD mě stáhli do toho nejhlubšího podsvětí, exhumovali staré postupy způsobem, že jim věřím každý tón, každou notu. Hnilobné procesy právě začaly! Vynikající old school death metal, u kterého se proměníte v prach!
Asphyx says:
On the old parchment was written a list of all who were buried in the catacombs. Cursed priests whose mummies laugh in open coffins. Is written here that they did a lot of evil stuffs during their lifetime. They are literally soaked in hatred. It is said that they wake up during long nights and listen only real, pure death metal. Today they have a plan to check German TEMPLE OF DREAD and their new album.
The Germans were already fully committed to dusty old school death metal on their previous record (review below the article). They continue their journey this year as well. The new "World Sacrifice" is the perfect essence of darkness, dirt, crumbling bodies and rot. The songs are literally soaked with rotten blood.
Throughout listening to "World Sacrifice", we are in old abandoned catacombs, where occult sessions are held every day after dark in the style of PESTILENCE, MORGOTH, MASSACRE, GRAVE, ASPHYX, WINTER, OBITUARY, SLAUGHTERDAY and the ancient PARADISE LOST recordings. The gentlemen have a great feeling for funeral melodies. The songs are overwhelming, destructive, but not missing melodic cool passages. Together, they create a morbid whole, a kind of mutilated corpse, which turns into a mad beast in every tone. I have been wandering the underworld for many years and I really like everything in this dungeon - sound, cover, production and ideas. The overall impression is simply excellent. The German underground has again issued another disgusting confession. TEMPLE OF DREAD dragged me into the deepest underworld, exhuming old practices in a way that I trusted every tone, every note. The rotting processes have just begun! Excellent old school death metal!
Recenze/review - TEMPLE OF DREAD - Blood Craving Mantras (2019):
Ave PYRE! Zdravím do Ruska. Doufám, že se máte dobře a činnost vaší kapely nebyla příliš ovlivněna současnou těžkou situací. Máte venku nové album „Chained to Ossuaries“, které se ihned, stejně jako vaše předchozí deska „Human Hetacomb“ (2014), stala častým hostem v mém přehrávači. Jaký vidíš za těch pět let posun ve vaší hudbě? Osobně mi novinka přijde temnější, chladnější.
Ahoj! Áno, máme sa celkom dobre, ďakujeme. Aj napriek tomu, že sme všetci v kapele začiatkom jari prekonali nejaké menšie ochorenie, teraz sme všetci v poriadku. Táto seba-izolácia nijako neovplyvnila stav našej kapely, keďže sme mali na pláne len vydanie nového albumu a boli sme v štádiu hľadania nového bubeníka. A spolu so zavretím všetkých hraníc a zrušením všetkých podujatí sa stratili aj všetky starosti spojené s organizáciou európskeho turné na podporu novej dosky „Chained To Ossuaries“. Takže v podstate je to pre nás ešte lepšie, lebo sme mali aspoň viac času na cvičenie s našim novým bubeníkom.
Jak si řekl, změnili jste bubeníka. Na minulé desce je uveden Kannib Meledik, jehož hra se mi moc líbila, na novince je ale pod bicími podepsán Dmitry. Jak tomu mám rozumět? PYRE je kapelou, která je bez bubeníka? Jak to řešíte při živých vystoupeních?
S Kannibom sa naše cesty rozišli po niekoľkých nezhodách už v roku 2017. Následne sme do kapely vzali Mal Noera, ktorý s nami odohral niekoľko živých vystúpení a nahral aj dve skladby pre split album s CORPSEHAMMER. Ale na prelome rokov 2018-2019 sme prerušili spoluprácu aj s Malom. Medzitým sme dostali ponuku od Raula z Memento Mori vydať pod ich značkou nový dlhohrajúci album. Zostali sme však bez bubeníka, tak sme začali skúšať nové riffy a skladby so mnou za bicou súpravou. Kannib Maledik bol opätovne pozvaný zaplniť rady kapely, ale len pre európske turné. No a po tom, čo sme obdržali ponuku od Memento Mori, rozhodli sme sa pokračovať v trojici s tým, že ja som sa chopil opäť bubnov. Ja som v podstate celý svoj život bubeník, ale v čase keď sme zakladali PYRE, som sa ambiciózne rozhodol chytiť do ruky basu a venovať sa vokálom a prvýkrát si tak vyskúšať aj inú rolu v kapele. Takže po takmer roku cvičenia a písania skladieb sme šli do štúdia, kde som nahral bicie party, ako aj vokály a nahral som aj zopár basových liniek. Ďalší členovia, Roman a Fred stále zastávajú pozíciu gitaristov, takže nahrali gitary a Roman taktiež pomohol aj s nahrávaním basy. Takže takto nejako sa to vyvinulo. Momentálne máme však nového bubeníka a už sme opäť vo štvorici.
V dnešní době hraje spousta kapel old school death metal nebo se o to aspoň snaží. Velmi často jsou ale jen kopií starých skupin z devadesátých let a nelze je moc rozeznat od sebe. Vám se povedlo mít vlastní zvuk. Kde jste nahrávali, kdo je podepsán pod mixem a produkcí?
Takmer všetky naše albumy boli nahrávané v štúdiu Hiboll tu v Petrohrade a za produkciou stojí Konstantin Dolganov. Ale tu musím dodať, že mix a celková produkcia zvuku je vždy pod našou kontrolou, pretože len my vieme, ako by vo finále mala naša muzika znieť. Tentoraz sme v Hiboll štúdiu nahrávali len bicie a ostatné nástroje ako aj vokály boli nahrávané v Deaf Enough štúdiu, kde boli dokonca aj zmixované. Ide v postate o našu skúšobňu. No a taktiež sa stále viac chceme vzdialiť od všetkých druhov klišé.
Když jsem si dohledával informace o Artemu Grigoryevovi, který vám dělal obal, moc se mi jeho práce líbila. Jak koresponduje kresba na nové desce s muzikou? A jak jste se dali s Artemem dohromady? A co přesně má vlastně působivý motiv na obalu znázorňovat?
Popravde sme na neho natrafili niekde na sociálnych sieťach a jeho práca sa nám veľmi páčila. Roman mu napísal správu v anglickom jazyku v tom čase ešte nevediac, že ide taktiež o Rusa, haha, keďže jeho pseudonym ako Black Typography nič také nenaznačoval. Ale ako sa nakoniec ukázalo, raz navštívil dokonca náš koncert v Petrozavodsk, celkom dobre poznal našu kapelu a podporoval nás. Takže aj táto skutočnosť nám veľmi pomohla v komunikácií s ním. Najskôr sme dostali nápad my, opísali sme mu ho do detailov iba slovami, on pripravil skicu a aj napriek tomu, že malo ísť o krátky čas a on trochu s maľbou meškal, výsledok je jednoducho úžasný.
Pocházíte z Petrohradu, což je krásné město. Patří k jednomu z mých cestovatelských snů. Bohužel, zatím se mi nepovedlo k vám podívat. Jak ale u vás funguje underground? Jsou v Rusku fanoušci nakloněni starému death metalu? Ke mně se totiž na recenze dostává spíše ten brutální, případně technický.
Áno, je to jedno z najkrajších miest na svete. Ale originálne odtiaľto nepochádzame. Sme z južnejších regiónov krajiny. Najskôr sme sem ja s Romanom cestovali s našou predchádzajúcou bandou DRAMA odohrať nejaké koncerty. Potom sme sa rozhodli presťahovať a usadiť sa tu nastálo, keďže Petrohrad vždy bolo a bude mestom slobodných umelcov, muzikantov, neformálnych kreatívnych ľudí a je považované za hlavné mesto ruskej kultúry s bohatou históriou. Vždy tu existoval istý duch undergroundu a slobody. Preto je tu pravdepodobne najlepšia scéna v Rusku, čo sa týka rôznych žánrov.
Co chtěli PYRE vyjádřit texty na „Chained to Ossuaries“? Je pro vás textová stránka důležitá? Spousta death metalových kapel to moc neřeší, hlavně aby šly slova do hudby, ale vy asi nebudete tenhle případ, co? Co jsem od vás četl, tak mi dávalo hlavu a patu. Kdo je vlastně autorem textů?
Keď sa pozrieš na názvy skladieb ako „Ornaments of Bones“, či „Chained to Ossuaries“ v momente by ťa mohla napadnúť kostnica v meste Sedlec u vás doma. A vskutku, titulná skladba albumu, respektíve text napísal Artemy Nemerowski (hlava kapely TEITANFYRE) po jeho návšteve sedleckej kostnice. „Ornaments of Bones“ napísal náš gitarista Roman bez toho aby navštívil nejakú kostnicu, ale nechal sa inšpirovať podobnou tematikou. A čo sa týka textov vo všeobecnosti, naozaj nám na nich záleží. A som rád, že ti dávajú zmysel a považuješ ich za zmysluplné. Takmer všetky texty napísal Roman. Niekedy nám s textami pomáha aj kolega Paul Vakhlakov, ktorý nám z času na čas poskytne jeden zo svojich pripravených textov. Na novom albume je to rozdelené nasledovne, Roman - 3 skladby, Paul - 3 skladby a 3 skladby napísané Artemi Nemerowskim.
Pocházím z Československa (dnes Česká republika) a k metalu jsem se dostal ještě v dobách, kdy tu příliš příležitostí pro poslech nebylo. Kazety jsme sháněli, kde se dalo a prvním death metalem, který jsem slyšel, byli VADER a KRABATHOR. Kdo ovlivnil tebe jako fanouška a jako muzikanta?
My sme sa narodili v bývalom Sovietskom zväze, takže o Československu samozrejme vieme a taktiež si vieme predstaviť ako asi vyzerala situácia s prístupom k metalovým nahrávkam. V Ruskom regióne v čase deväťdesiatych rokov, keď sa SSSR rozpadla a všetko bolo zničené a spustošené. Samozrejme v tej dobe ešte nebol ani internet. Ale kto hľadal, ten aj vždy našiel. Vďaka starším kamošom sme mali celkom slušnú zbierku skopírovaných kaziet s bieločiernou kópiou obalu albumu s ručne písaným logom kapely na boku kaziet. Pamätám si album „Orthodox“ od KRABATHOR, bol jedným z mnohých v našej zbierke kaziet. Kopy metalových časopisov, atď. Boli to času veľkého hladu po muzike, ale šťastné časy.
Vím o tom, že jste hráli kousek od mého rodného domu v Mladé Boleslavi v klubu Farářova sluj. Bohužel jsem tenkrát nemohl kvůli práci koncert navštívit. A tak mě napadá, až se zase kvůli koronaviru otevřou hranice, chystáte turné k nové desce? Jak je pro vás vlastně těžké uspořádat zahraniční tour. Hlavním problémem je kromě peněz asi i vzdálenost, nebo se mýlím?
Vážne? Tak potom ti musím povedať, že náš koncert v Mladej Boleslavi bol jedným z najlepších z celého turné. To bola atmosféra! Úžasné, pravý metalový underground v tom najlepšom svetle. Dúfam, že sa niekedy vrátime, keď tento covid ošiaľ pominie. Ale pre nás nie je najproblematickejšou vecou vzdialenosť, na tej nezáleží, skôr ide o peniaze, ktoré musíme zaplatiť za menežovanie celého turné, prenajatie dodávky atď. Netrúfame si jednoducho zorganizovať celé turné sami, nemáme svoju dodávku a dokonca nikto z nás nemá vodičský preukaz. Takže je tu mnoho dôvodov, prečo by sme boli nútení do toho vraziť veľa peňazí, ktoré sa len veľmi ťažko vracajú iba z predaja merchu. Ale myslím si, že toto nie je nič nové v prípade UG kapiel, pokiaľ teda nehovoríme o nejakých veľkých kapelách. Takže s veľkým potešením by sme opäť radi vyrazili na cestu, haha.
Jak vlastně v Rusku probíhají koncerty? Kdysi jsem dělal rozhovor s mými oblíbenci z Moskvy - GRACE DISGRACED, kteří mluvili o undergroundové skupině „515“, která organizuje fanoušky, podporuje kapely a je prý velmi činná. Nevím, jak je tomu dnes, ale jak je tomu v Petrohradě? A co koncerty v jiných oblastech? Rusko je přeci jen obrovská země.
No, veci tu nie sú tak skvelé ako vo zvyšku Európy. Je tomu tak z niekoľkých dôvodov ako napríklad ekonomika krajiny, nízka úroveň vývoja scény a životného štandardu vo všeobecnosti. A samozrejme, vzdialenosť medzi mestami, ktorá spôsobuje, že turné je nielen finančne náročné, ale často aj nelogické. Ale niektoré kapely aj napriek tomu organizujú turné. Ale všeobecný pohyb sa deje viac menej medzi dvoma centrálnymi mestami, Moskvou a Petrohradom. Čo sa týka skupiny 515, patria medzi zoskupenia v Moskve, a aj keď robili koncerty a nebolo to vždy zlé, no väčšinou šlo o slamming brutal death metal a tie akcie vyzerali skôr ako školské párty pre deti počas víkendu, takže...
Je pravda, jak jsem již zmínil, že když se ke mně dostane nějaká deska z Ruska na recenzi, tak je to buď black metal (většinou pagan) anebo brutální death metal. Jak jste na tom ale s old school death metalovými kapelami? Můžeš nám nějaké vaše smečky doporučit?
Ruský death metal a celá metalová scéna by sa dala rozdeliť do troch období. Skoré sovietske, post-sovietske obdobie skorých rokov osemdesiatych a prvá polovica deväťdesiatych rokov, čo boli silne old schoolové časy s titanmi ako ARIA, MASTER, KORROZIA METALLA, KRUIZ, DIV, ASPID, GRAVESIDE, SHAH, HELLRAISER a mnoho ďalších. Druhé obdobie predstavuje najslabšie časy v radoch extrémneho metalu v Rusku, väčšinou šlo o revivaly, po kolapse SSSR bolo takmer všetko v rozklade. A tretie obdobie prichádzalo v rozmedzí rokov 2005-2010, scéna začala rásť, stávala sa silnejšou, objavovalo sa viac a viac dobrých kapiel. No a v súčasnosti už sme svedkami aktívnej činnosti mnohých skvelých kapiel svetovej triedy na našej scéne. Áno, v tomto období sa tu vyrojilo veľa pagan black metalových kapiel. Ale taktiež to platí aj pre death metal. Uvádzam tu zopár mien (nielen z death metalu), ktoré stoja za zmienku - Grond, Wombripper, Cist, Dig Me No Grave, Ulvdalir, Grave Disgrace, Drama, Blazing Rust, Iskra, Todestriebe, Edoma, Infiltration, Caustic Vomit, Bastard, Contemptor, Sandarmoh, Minuala, Is, Ork Bastards, Is, Lashblood, Pressor, Teitanfyre, Mental Slavery, Vendel, Constrictor, Tanator, Internal Damage, Pseudogod.
Mám vždycky na závěr připravenou jednu záludnou otázku. Co pro tebe znamená death metal? Nemyslím teď riffy a bicí, ale spíš z hlediska náhledu na život, styl, jak jej vnímáš ať už jako fanoušek, tak i jako muzikant? Co ti dává death metal?
Vieš, v podstate celý tradičný metal je našou závislosťou, naším životom. Ale death metal získal ďalší rozmer. Jeho mágia pochádza totiž z podsvetia. Temné a chorobné témy vzrušujú mysle ľudí odjakživa. Death metal je jednoducho skvelým sprievodcom v zákutiach podsvetia.
Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen vašemu novému albu co největší prodeje a pevně doufám, že se brzy uvidíme na nějakém koncertě. Ať se vám daří i v osobním životě. PYRE RULES!
Ďakujem ti veľmi pekne za tento rozhovor, ako aj za podporu a záujem! A všetkým priaznivcov odkazujem, že sa dúfam čo najskôr uvidíme v kotli nejakého skvelého koncertu. Majte sa!
About PYRE on DEADLY STORM ZINE / o PYRE na DEADLY STORM ZINE:
