New album of Czech death metal band HYPNOS - "The Blackcrow" (2020)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 11. září 2020

Home » , , , , , , , , , , , , , , , , , , » Report, photos, video - VADER, MASS WORSHIP a Kafest č.3 - Prague - 12. 9. 2020

Report, photos, video - VADER, MASS WORSHIP a Kafest č.3 - Prague - 12. 9. 2020


Author of photos and videos - Jakub Asphyx.

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Začíná se nám tady rozmáhat takový nešvar. Spousta koncertů v jeden den. Už jsem si říkal, že scénu kapitalismus nebo viry vyčistí, ale není tomu tak. Připadá mi, že akcí je čím dál tím víc. Tedy v Praze. U nás v Plzni pořád jedeme jen agro. Když mi oznámili moji srdcovku VADER, tak jsem si rovnou koupil lístek. Pak jsem se bavil někde s Michalem Kafem a slíbil mu, že přijedu na jeho malý festival do Modré Vopice. Vůbec mi nedošlo, že je to ve stejný den. Jak z toho ven? No, my staří fanoušci si vždycky nějak poradíme. Normálně se rozkrájíme a zvládneme oboje. Jak taky jinak. Těšil jsem se moc. 



Začíná se nám tady rozmáhat takový nešvar. Kolem mě umírají čím dám tím častěji lidé z generace, která ještě mluvila jasnou řečí, za kterou zůstává odvedená poctivá práce a ne jen temná (nebo hnědá) šmouha v imaginárním časoprostoru. Většinou si jen povzdychnu, když čtu nekrology, ale umřel pan Menzel. Člověk, který mě neskutečně svými filmy ovlivnil. Jako dvorní režisér jednoho z mých nejoblíbenějších spisovatelů mistra Hrabala, mi mluvil často a hodně z duše. Budiž vám země lehká, zanechal jste ve mě opravdu velký otisk. 

A tak si v sobotu ráno představuji, že natáčím film. Ne, já nedokážu být tajnosnubný a pábitel, ale nějaký ten menší akční, klasiku z devadesátek, bych asi zvládl. Možná si fandím, přesto...

Režie: Rusakov, Scéna: Michal Kafe a Obscure promotion, Pomocná režie: Paní Asphyxová, kompars: ožralí fanoušci, střízliví fanoušci, kolemjdoucí, spolucestující, paní od vedle, co mi pořád nadává, že poslouchám muziku nahlas, kamera: Kotěnočkin, v hlavních rolích: Jakub zvaný Asphyx, pivo, metal a rum 

DEADLY STORM ZINE UVÁDÍ romantickou komedii s akčními prvky



Dvojitý koncertní průnik

Scéna číslo 1:
Děj začíná v Plzni, kde hlavní hrdina středního věku opakovaně odhání manželku i děti, aby jej nebudili. Včera totiž vypil spoustu piv a kombinoval je s burčákem. Je totiž doba mladého vína a i když tento mok nepije, neumí pít a nikdy pít nebude, tak se zmrskal jako kůň.

Po opulentní snídani, kdy tupě hledí na své spolustolovníky, zmíní, že dnes jede do Prahy. Cože? To je dneska? Vždyť si nám slíbil výlet! Až jindy, v Praze mi hrajou VADER, přes to vlak nejede. 

Scéna číslo 2:
Vlak jede. Náš milý hrdina je zpocený jako dveře od chlíva. Nemá totiž z jedné bitky v mládí průchodnou nosní dírku a v roušce se dusí. Ale protože je vychován ještě filmy, ve kterých jsou chlapi drsňáci, tak to vydrží. Koupí si trapně lístek na metro, kdysi jezdil načerno, ale už je tak trošku připosranej a taky mu zase zdražili elektriku. 

Scéna číslo 3:
Už ho nic nebolí. Sedí totiž v Kozlovně, jí jen to co mu chutná a popíjí pivo. Nejednou se náš ztepilý a fešný Mr. Asphyx cítí neskutečně tvrďácky, neustále si hází vlasy dozadu a když kolem projde někdo s tácem půllitrů, tak říká zastřeným hlasem - ještě jedno, prosím.  Přijde i Míra a tak nám to hezky začíná (díky za společnost, už jsem si ze zpráv myslel, že se v metru povalují hromady mrtvol). Jeho frajerský zevnějšek vezme trošku za své, když se mu ve vnitřnostech ozve včerejší burčák. V Praze pak poznají, jaké to je, když k nim přijedou surovci ze Západu a rozstřelí jim ty jejich navoněný záchodový mísy. 

Scéna číslo 4:
Pomalu, ale jistě, vzhledem k věku, nadváze i vypitým pivům, se přesune do Modré Vopice. Sice mu byla za propagaci nabídnuta akreditace, ale přátelé, tohle je starý metalista, který přijel hlavně proto, aby podpořil svého kamaráda a kapely, ten platí, protože ví, o co jde. Vy volové, já vás fakt všechny hrozně rád viděl! Nevím proč, ale ve Vopici jsem si vzpomněl i na Hrabala. Možná kvůli atmosféře, pohodě, radosti. Bylo vidět, že pan Kafe (já mu říkám Kakao nebo jdi do prdele), to dělá opravdu srdcem. 

KAFEST č.3

promoter:

club:


UNITED CORPSES - thrash s prvky crossoveru z Holoubkova mě na úvod příliš nezaujal. Sice to bylo slušně zahrané, ale cítil jsem ze skladeb takový ten zábavový odér. Někdo ale musel odstartovat a kluci se k tomu postavili čelem. No, na rovinu, moc mě to nebavilo.



GÖTTERRDÄMMERUNG - vidím znovu po čtrnácti dnech. Na Symbolicu mě rozsekali a v Praze ještě víc. Škoda jen, že nehráli za tmy. Byli jak tank typu Panther, řekl bych. Spadl jsem pod pásy a dusil se vynikajícím staroškolským thrashem. Ve skladbách bylo všechno. Síla, energie, tma i chlad. A hlavně válka, o které kluci tak zasvěceně zpívají. Brněnští veteráni mě postavili ke zdi a rozkaz zněl jasně. Zastřelit prvotřídním thrashem té nejvyšší kvality! Rozkaz byl, jak jinak, splněn beze zbytku a já odcházel na pivo s dírou v hlavě. Masakr!












GOATCULT - death metal starého střihu. Jestli jsem to správně pochopil, tak kluci teprve začínají. Sami určitě ví, že ještě musí strávit dlouhé hodiny ve zkušebně, aby jejich hudba držela víc pohromadě. Směr je nastaven správný, ale ještě tomu chybí energie a tlak. Osobně by mi vyhovovalo i něco málo temnoty. Tyhle věci k death metalu patří a u GOATCULT jsem je zatím postrádal. Některé songy byly až příliš dlouhé, s neměnným tempem. Chtělo by se do toho víc opřít. Ve škole bych dal zatím 3 -.



LAID TO WASTE - už jsem je opravdu hodně dlouho neviděl. Těšil jsem se moc a rozhodně jsem nebyl zklamaný. Kapela, která by dnes mohla vyučovat thrash metal své kolegy i za hranicemi, předvedla jedno ze svých tradičně velmi dobrých vystoupení. Víte, my staří psi, co jsme zažili tento styl v jeho nejlepších letech, si rádi zavzpomínáme. S LAID TO WASTE  to šlo tak nějak samo. Spadl jsem do laviny ostrých riffů a opravdu "cítil ducha starých časů". Ocel v sobě buď máte a nebo ne. A tihle maniaci jsou přesnou definicí toho, co mám na metalu rád. Skvělý to bylo!





EXORCIZPHOBIA - meterologové nás zapomněli informovat o thrashové vichřici EXORCIZPHOBIA. Bylo to nadupané, americky melodické, crossoverové, se spoustou zajímavých momentů. Kapela, která působila spíš jako smečka vlků na lovu, než hudební těleso. Líbila se mi neurvalost, rebelie, takový ten heavy efekt, který umí kluci vytvořit. Jako když dostanete na ulici přes tlamu. Atmosféra byla vynikající, plná testosteronu, rychlosti a zběsilosti. Trutnovští odvedli perfektní práci. Ostatně jako pokaždé, když je vidím. Thrash!





Zvuk byl uvnitř vynikající, venku velmi dobrý. Pivo taktéž. Co se týká organizace, tak to Michal a jeho věrní zvládli na výbornou. Takhle nějak si představuji underground. Pohoda. Lidí také přišlo snad dostatek.





Scéna číslo 5:
Pan Asphyx pobyl jen chvilku, ale byl moooc spokojený. Dobře to děláte! Mumlá si pod vousy a nikam se mu nechce. Ale abychom napsali také nějakou tu kritiku. Připadá mu, že na podobných akcích hrají pořád dokola ty samé kapely. Ono pak, i když je má člověk rád,  vidět je třeba po desáté, není to úplně ono. (ale to neplatí jen o Kafestu)


Scéna číslo 6:
Jeho kdysi vysoustružené tělo zadržuje určitě pivo v těle. Přesto ho do struny napne močový měchýř v prapodivné křeči a on musí během přesunu do klubu Nová Chmelnice močit jako bezdomovec u kandelábru. Oklepe, říhne si a koukne k nebi. Je na sebe hrdý, dvojitý koncertní průnik zvládají jen mistři. Ale nepředbíhejme, ještě nedošel.

Scéna číslo 7:
Konečně se dopajdal, dopotácel na místo. Před klubem už pokuřuje partička jemu podobných. Už nějaký čas závidí kuřákům, protože oni když hulí, tak nemusí mít roušku. Naposledy se nadechne, zmáčkne si podvědomě kdysi pochroumaný nos v marné představě dýchání a jde na to. Je jako Arnold, Stalonne, Seagal (tomu je nejvíc podobný) dohromady. Ukáže vstupenku, čeká na kapely a dýchá jako starý prase.

VADER, MASS WORSHIP

promoter: 

club: 

MASS WORSHIP - skandinávská temnota na úvod. Pánové kombinovali starý, švédský death metal se spoustou modernějších prvků. Kapela sice momentálně zažívá dobré časy a dostává se do povědomí mnohých nových fanoušků, ale já už teď vím, že mezi ně patřit nebudu. Vůbec mě to nebavilo, takhle dle mého názoru hraje spousta současných skupin a už je ani nedokážu rozeznat od sebe. Další stejné postupy podle mustru, který nemám rád. Šel jsem raději na pivo.








VADER - krev není voda, tu jen tak nevyměníte. Polské válečníky poslouchám od svých patnácti (přes 30 let) a nedám na ně dopustit. Oni mě přivedli spolu s KRABATHOR k death metalu. Jsem starý věrný fanoušek. Vidím je, řekl bych tak po padesáté. A víte co je nejlepší? Pokaždé, když přijde Peter na pódium a zazní první song, tak jsem zase v tom. Poslední roky mi připadají VADER ve skvělé formě. Nedávno v Plzni zabíjeli a zničující byli i tentokrát. Líbí se mi temnota i spousta thrashe. Devastující bicí, takovej ten nemocniční hnilobnej smrad, kterej tam pořád je. Staří pánové zase vyučovali, musel jsem do první brázdy. Bylo to přesné, divoké, polsky neurvalé. Bez zbytečností a póz. Té energie bylo tolik, že jsem měl co dělat, abych ji ustál. Věděl jsem do čeho jdu a stejně jsem byl nadšený. Těžko o tom mluvit, lépe je zažít. Death thrash metalový nálet, po kterém zůstala jen spálená země!































The riffs sharp like a razor, mildew and thrash feeling The legend spoke again! Powerfully, addictively, brutal and killer! Great death metal concert which is crowded with nihilism and darkness! VADER comply with their good name and they throw out dead piece of a meat. These songs are full of dirt and human filth. I am full of them from the beginning to the end. The legend had spoken again. Mightily and loudly. My old wounds are weeping and I am lost in the whirl of lost riffs. This gig feels like a tsunami wave. It will sweep you away, smash you, crush you and you will get through a lot of pain to get back together. VADER play the best they know. It is old school with a great feeling and drive. This performance will be probably more appreciated by old fans. However, it doesn´t matter and for me this concert has a great power. Death metal which will cut your head off! Great job!

setlist:

Zvuk byl vepředu vlevo u pódia i vpravo v pohodě. Jindy bývá na Chmelnici poměrně přeřvaný, ale tentokrát jsem žádný problém nezaznamenal. Jen lidí nebylo příliš, možná něco přes stovku, nevím, mé odhady nebývají dobré.

Scéna číslo 8:
Jako v nějakém komiksu mu vyskočí v hlavě vykřičník. Jede ti vlak, tak se necourej, nekecej a jeď! Čeká ho nejdřív tramvaj, do které naskočí opravdu jako v akčním filmu. Zpomaleně, ale přesto. Je na sebe hrdý, tolik piv, tolik kapel, tolik zážitků. Někteří v jeho věku čumí jen do různých obrazovek, válí se, případně už jen nadávají na všechno a na všechny. Shání si mladé milenky. On ne, nemůže a nechce, je jedním z posledních veteránů, z lidí, kteří na nic nehrají, nejsou členy žádné kapely a přesto chodí na koncerty - je jen vobyčejnej, opilej a ukecanej fanoušek, no. Hej mamute, uhni, řekla mu jedna nadraná slečna u hajzlíků, ale on je přesto hrdý. Už jen za ten fakt, že dnešek zvládl a přežil. 

Scéna číslo 9:
I náš bohatýr má nárok na trošku toho blábolení. Připadá si roztomilý, vtipný, zábavný. Na nádraží v Praze. V Plzni je tomu ale naopak. I takhle zkušený a zralý velmistr je najednou utahaný jak stará děvka. V nočním autobuse si sedne bokem, nechce se motat mezi ostatní opilce - ono taky, v Plzni se teď pořád tahají nože. Zajímavým zážitkem jak z hororu je totálně opilý slepec, který si sundá černé brýle, hrozí mu bílou holí a mluví o apokalypse. Sotva mžourá a posledních sto metrů domů už sotva jde. Usíná vlastně ihned a spí spánkem, který si opravdu zaslouží jen praví akční hrdinové.

Scéna číslo 10:
Poslední scéna se odehrává zase v Plzni. Kamera pomalu sjíždí na detail jeho zmuchlaného moudrého obličeje. Manželka ho přesto pohladí a zeptá se, jaké to bylo? Drsně, ale mile, jak to jenom on umí, odpoví, že super. Snídají a vypráví si. Celá rodina mu visí na rtech a vtipkuje na jeho účet. Ty starej blázne, máš to zapotřebí? Mám. Protože jsem zase na pár hodin zažil absolutní svobodu, dobrou hudbu, potkal skvělé lidi. Prostě metal jako řemen, mám to pořád takhle rád! Všichni se objímají a chybí snad už jen svatba, tolik radosti je všude kolem!


KONEC 
THE END 
ENDE 
конец




Poděkování


Michalovi Kafemu - jsi fakt borec. Akční hrdina ze starý školy. Vážím si lidí, za kterými zůstává poctivá práce.  Jsi jedním z nich.

Českým drahám, že mě opravdu zase dovezly.

Rodině, protože bez vás by tenhle ujetej film nevznikl. Pokaždé, když se vracím z koncertu a otevírám dveře do bytu, spíte. A já jsem v tý chvíli hrozně hrdej fotřík, manžel a vůbec.

Mírovi za skvělej pokec u pivka.


Samozřejmě Obscure promotion, protože mi pořád zvou srdcovky a já mám kam jezdit.


A dnes i všem pábitelům, všem bojovníkům s větrnými mlýny, všem, kteří jsou ještě ryzí, opravdoví a mají srdce otevřená. Rád jsem vás zase po čase viděl. Děkuji za pozornost.



Author of photos and videos - Jakub Asphyx.
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
twitter:
https://twitter.com/deadlystormzine
https://twitter.com/jakubasphyx

instagram
https://www.instagram.com/deadlystormzine/

facebook:
https://cs-cz.facebook.com/deadlystorzine
https://cs-cz.facebook.com/JakubAsphyx
https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.ZINE/

tumlbr:
https://www.tumblr.com/blog/deadlystormzine
Share this games :