Recenze/review - SOLSTICE - Casting The Die (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 25. listopadu 2020

Home » , , , , , , , , , , , , , , , » Recenze/review - THE CORONA LANTERN - Certa Omnibus Hora (2020)

Recenze/review - THE CORONA LANTERN - Certa Omnibus Hora (2020)


THE CORONA LANTERN - Certa Omnibus Hora
CD 2020, Metalgate Records

for english please scroll down

Jsou tři hodiny ráno a mě probudil divný pocit v břiše. Kolem našeho domu je mlha, ale v tom protějším vidím siluetu postavy v křesle. Asi také nemůže spát. Mám divný pocit a tak si sednu před bílou plochu textového editoru a poslouchám novou desku českých THE CORONA LANTERN. Kapely, kterou jsem zatím bohužel nikdy neviděl naživo. Přesto cítím a  slyším znovu spoustu pochmurných emocí a nálad.

Celou novinkou "Certa Omnibus Hora" se prolíná ponurá, smutná atmosféra. Píší o sobě, že hrají post doom metal.  Nevím, označení pro mě nebývají důležitá. Pro mě je hlavní, že jsem se oblékl a vyrazil ven. Zamával paní v okně a vydal se nahoru nad město. Pomalu svítá, riffy mě drásají až někam dovnitř hlavy. Skladby jsou velmi dobře napsány, mají v sobě drive i pověstnou sílu. Pro podzimní mlhavá rána je hudba THE CORONA LANTERN jako stvořená.


V dnešní době nadprodukce muziky se často setkávám s tím, že si mnohé skupiny na předkládaný styl jenom hrají, předstírají jej. Odtrženým od reality jim to současný virtuální svět umožňuje. To ale není případ nové desky  "Certa Omnibus Hora". Ta si mě ihned naklonila na svoji stranu. Je syrová, uvěřitelná. Musím našlapovat tiše, činím tak i za světla, kdy brzké ranní přízraky zdánlivě pominou. Jsou ale uvnitř, uvnitř mého těla i hudby THE CORONA LANTERN. Je jednoduché hodnotit formální stránku věci - obal, celková grafika, zvuk i produkce, vše je na profesionální úrovni. Kapela má svůj jasný výraz, směr a cíl. Dokáže mě probudit ve tři ráno a donutit pohlédnout do protějšího domu. Dnes se možná paní usmívá nebo se mi to jenom zdá. Cítím z toho pohledu, stejně jako z nahrávky, samotu, spočinutí, smutek, pomíjivost fyzična, budhisté mi dají zajisté za pravdu. Líbí se mi celkový projev kapely, skladby drží pohromadě, jsou jasně a zřetelně zacílené. Zároveň bublají jako žhavá láva pod povrchem. Potkává se zde doom metal s nihilismem i progresivními prvky. Tři týdny album poslouchám a každý den nahlížím do protějšího domu. Paní byla dávno mrtvá, byla jen osamocenou siluetou, která nikomu nechyběla. Občas bývá zvláštní, s čím se mi muzika spojí a jak na mě působí. Tentokrát byla šedivým oparem, studenou mlhou, přesnou definicí podivných snů. Pro mě je hrozně důležité, aby mě hudba něčím zaujala, probudila ve mě chvění, zasekla do mě dráp. Letos se to THE CORONA LANTERN povedlo na výbornou. Jsou velmi příjemným, i když smutným, osvěžením podzimních dní. 


Asphyx says:

It's three o'clock in the morning and I was awakened by a strange feeling in my stomach. There is fog around our house, but on the opposite side I see the silhouette of a figure in a chair. He probably can't sleep either. I have a weird feeling, so I sit in front of the white surface of a text editor and listen to the new album of Czech band THE CORONA LANTERN. A band I've unfortunately never seen live before. Nevertheless, I feel and hear a lot of gloomy emotions and moods again. 

The whole new album "Certa Omnibus Hora" is interspersed by a gloomy, sad atmosphere. They call themselves as post doom metal. I don't know, genres aren't important to me. The main thing for me is that I got dressed and went out. I waved to the lady in the window and headed up over the city. It is slowly dawning, the riffs are scratching into my head. The songs are very well written, they have a drive and a reputation for strength. THE CORONA LANTERN's music is perfect for a foggy autumn morning.


In today's overproduction of music, I often come across the fact that many groups just “play” the presented style, pretend it. Detached from reality, the current virtual world allows them to do it. But this is not the case with the new album "Certa Omnibus Hora". It immediately tilted me to its side. It's raw, believable. I have to tread quietly, I do so even in the light, when the early morning ghosts seem to pass. But they are inside, inside my body and the music of THE CORONA LANTERN. It's easy to evaluate the formal side of things - the cover, the overall graphics, sound and production, everything is on a professional level. The band has its clear expression, direction and goal. They can wake me at three in the morning and make me look at the house opposite. Today, maybe the lady is smiling or it just seems to me. From that point of view, as well as from the recording, I feel loneliness, rest, sadness, physical transience, the Buddhists will certainly agree with me. I like the overall performance of the band, the songs stick together, they are clearly targeted. At the same time, they are bubbling like hot lava beneath the surface. Doom metal meets nihilism and progressive elements here. I listen to the album for three weeks and look at the opposite house every day. The lady was long time dead, she was just a lone silhouette that no one missed. Sometimes it's weird what music connects to me and how it affects me. This time it was a gray haze, a cold mist, the exact definition of strange dreams. It is very important for me that the music fascinates me with something, awakens a shiver in me, a claw gets stuck in me. This year, THE CORONA LANTERN did very well. They are a very pleasant, but also sad refreshment in autumn days.

tracklist:
1. As Wide Eyes Travel
2. Through This Swamp of Oblivion
3. Up the Last Hill
4. Hours Between Heartbeats
5. Make Me Forget
6. The Truth and Its Will

band:
Daniela Dahlien Neumanová: Vocals
Igor Krakhmalev: Guitars
Dima Borovkov: Bass Guitar
Šimon Hajdovský: Drums
Tonda Smrčka: Live Guitar

thecoronalantern.bandcamp.com
facebook.com/thecoronalantern
Instagram.com/thecoronalantern
www.metalgate.cz
Share this games :

TWITTER