DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 26. prosince 2020

Recenze/review - GRAVFRAKTAL - Unhallowed Death Triumph (2020)


GRAVFRAKTAL - Unhallowed Death Triumph
EP 2020, Iron Bonehead Productions

for english please scroll down

Tahle chodba se mi zdála nekonečná. Ze stěn odkapávala zkažená voda. Přemýšlel jsem, kolik metrů pod zemí vlastně jsem. Kam až mě zavedla smrt. Chtěl jsem přijít na kloub jednomu starému rituálu a zabloudil u toho v podzemí. Potkal jsem tam zbrusu novou švédskou kapelu GRAVFRAKTAL, která na tom je hodně podobně jako já. Také hledá pravou smrt. Tu starou dámu s kosou. Krutou a zlou, usměvavou a nekompromisní. Nakonec stejně všichni skončíme na oltáři svých vlastních činů. Tak proč se nepřipravit?

GRAVFRAKTAL na to jdou sice postaru, ale trošku jinak, než je dnes zvykem. Švédský klasický death metal je doplňován o black metal, ale i různé thrashové pasáže, které dodávají desce na šťavnatosti. Umíráme a rodíme se. Je to kruh, ze kterého lze vystoupit jen díky hudbě. Pokud tedy má ten správný drive a sílu. A to "Unhallowed Death Triumph" rozhodně má.

 

"Unhallowed Death Triumph" nechá zavzpomínat na slavné severské drtičky kostí, ale i třeba DARK FUNERAL, HAVOVEJ, TRIBULATION, DARKTHRONE. EP je chutnou porcí smrti zabalené v mlhavém plášti. Rituály jsou prováděny s nadšením, fantazií a velkou chutí. Po zvukové i produkční stránce také nemám žádných námitek. Občas se mi sice kapela ztratí v možná až hlubokém bahně, ale dnešními posluchači je to spíše chtěné, než na závadu. Pod hudbou jsou podepsáni zkušení muzikanti a je to cítit z každého motivu. Určitě jste někdy viděli vyvrhnutí vnitřností. Když plácnou o podlahu. Podobné momenty jsou neopakovatelné a člověk si je dlouho pamatuje. S tímhle EP budu mít asi ještě nějaký čas trošku problém, neleze mi tolik do hlavy, ale to většinou bývají po čase ty nejlepší kousky masa. Ale to vám nemusím vykládat. Koneckonců, názor si dnes stejně každý udělá sám během několika okamžiků. Klukům to sype pěkně, EP má atmosféru, spoustu zajímavých momentů a já nemohu jinak, než doporučit. Nechte si chutnat! Smrt je velmi blízko!


sumarizace:

"Unhallowed Death Triumph" je infernální záležitostí ve stylu DARK FUNERAL, HAVOVEJ, TRIBULATION, DARKTHRONE. Je rezavou poctou pravému nefalšovanému metalu, kapela jde až na dřeň, do morku kostí. Lebky pukají tlakem, krev houstne a stává se nepoživatelnou. Představuji si opuštěné pohřebiště, někde vysoko v horách. Na oltáři leží první oběť. Proříznuté hrdlo, křik, spojení dobra i zla, hádejte, kdo zvítězí? GRAVFRAKTAL letos vyvrhli na světlo opravdu hodně pekelný materiál. Není sice ničím překvapivý, ale je zahraný od srdce a opravdově. Po celou dobu poslechu neuvidíte žádné světlo, jen tmu, bolest, strach, temnou energii a smrt. Nová debutová nahrávka se opravdu povedla a neměla by uniknout nikomu, kdo rád uléhá každé ráno do rakve. Občas míváme o existenci pekla pochybnosti, stačí si ale nadávkovat do žil nové album "Unhallowed Death Triumph" a shoříte na popel. Black/thrash/death, který vám vypálí do kůže cejch! 


Asphyx says:

"Unhallowed Death Triumph" is an infernal record in the style of DARK FUNERAL, HAVOVEJ, TRIBULATION, DARKTHRONE. It is a rusted honor to the pure and real metal, the band goes to the marrow, deeper to the bones. The skulls are crashing under the pressure, and the blood thickens and becomes inedible. I imagine an abandoned burial ground somewhere high in the mountains. The first sacrifice is lying on the altar. Slitting the throat, screaming, the connection of good and evil, guess who wins? GRAVFRAKTAL this year disemboweled a hellish material. It is not surprising in any way, but it's played from heart and real. Throughout your listening, you will not see any light, just darkness, pain, fear, dark energy, and death. The new debut record is excellent, and it should not escape to anyone who likes to lie down into the coffin each morning. Sometimes we have doubts about the existence of hell, but it is enough to put a new album "Unhallowed Death Triumph" into the veins, and you will burn to ashes. Black / thrash / death, which will burn the sight into your skin!

tracklist:
1. Unhallowed Death Triumph
2. Carnage Into Dimensional Oblivion
3. Putrid Gloria
4. Endless Grave Fractals

band:
Warslaughter
Terror
Perversion Trauma

https://gravfraktal.bandcamp.com/releases

https://ironbonehead.de/

pátek 25. prosince 2020

Recenze/review - FUNERAL VOMIT - Necrophoric Infestation (2020)



FUNERAL VOMIT - Necrophoric Infestation
EP 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

Chtěl jsem nebohé tělo vyzvednout z hlubokého hrobu, ale rozteklo se mi v rukou. Připadalo mi, že je upletené z černých provazů. Jenom zkažená krev, nic jiného. Spálení tak vypadají. Prošel si ohněm, neskutečnou bolestí. Jenže tě to neočistilo, jak se s oblibou říká. Místo toho ti odpadalo maso od kostí. Prokletý, říkali ti, když viděli tvoji zohavenou tvář. Lidí jsou ze své podstaty zlí. Stejně jako death metal. Nebo by tomu alespoň tak mělo být.

Demonahrávka kolumbijských FUNERAL VOMIT vás ihned zaujme svojí nechutností. Morbidní nápady se zde potkávají s hodně špinavým zvukem. Staré postupy, jak vytažené z hromadného hrobu. Máš chuť na připálené maso? Dnes asi moc ne, co?

 

Tělo bylo exhumováno za zvuků "Necrophoric Infestation", demonahrávky, která je slyšitelně ovlivněna smečkami jako AUTOPSY, MORTICIAN, CARNAGE, CREMATORY, CARCASS, INCANTATION. Deska není rozhodně určena pro dnešní většinovou posluchačskou obec, vše je tak undergroundové, že i silní jedinci budou nevěřícně kroutit hlavou. Jenže pak poprvé uvidí spáleniny třetího stupně a budou se kát. Té bolesti, uvěřitelnosti, tlaku a spalujícího ohně je zde opravdu velmi moc. Nasávám neskutečný smrad, který uměly opravdu jen staré kapely. FUNERAL VOMIT se jim mohou s klidem rovnat. Samozřejmě, berte mé příměry s nadhledem, ale nutno také dodat, že podobné demosnímky jsou pro mě mnohdy příjemným osvěžením. Peklo totiž, jak známo, stále hoří a přijímá nové členy. Kolumbijci jsou na dobré cestě, do toho nejhlubšího podzemí. Smrt je pro ně stejně přirozená jako temnota. Mezi prsty mi protéká černý prach. Kdo jsi byl a jak si zemřel? Nevím, ale poslouchám dál. Tohle demo se opravdu povedlo. Doporučuji!


sumarizace:

Vzpomínáte ještě na devadesátá léta, kdy světu vládly kapely jako AUTOPSY, MORTICIAN, CARNAGE, CREMATORY, CARCASS, INCANTATION a podobné? Také jste vyměňovali s kamarády kazety? Čekali dlouhé hodiny před obchodem, než otevřou a vy si budete moci koupit novou desku? Také jste nosili džínovou vestu posetou nášivkami? Také jste nekonečně dlouho diskutovali o novinkách? Tak přesně z té doby pochází i hudba FUNERAL VOMIT. Je stejně mrtvolně zkažená, opatřená skvělým morbidním zvukem, obalem, podobně pálí, žhne, drásá. Jedná se přesně o ten undergroundový death metal, který stále, i po tolika letech, hltám plnými doušky. Mám pocit, že kolem mě chodí dáma s kosou a čeká na vhodný okamžik, až do mě zasekne ostrou čepel. Skladby jsou opravdu velmi dobře napsané, mají v sobě drive, sílu, takový ten těžko popsatelný feeling, který odděluje dobré kapely od špatných. Přiznávám bez mučení, tahle demonahrávka mě opravdu baví poslouchat! Old school death metal s temně mokvajícím otiskem!





Asphyx says:

Do you remember the 1990s when bands like AUTOPSY, MORTICIAN, CARNAGE, CREMATORY, CARCASS, INCANTATION ruled the world? Did you also exchange tapes with your friends? Waiting long hours front of the store before they open and you can buy a new record? Did you also wear a denim vest with patches? Have you also been discussing infinitely long about nevelties? The music of FUNERAL VOMIT comes from exactly that time. It is just as deadly rotten, equipped with great morbid sound, and great cover, that album burning, glowing, scaring. It is precisely the underground death metal, which even after so many years, I swallow by full gulps. I feel like a lady with a scythe is walking around me and waiting for the right moment to get a sharp blade stuck in me. The songs are really very well written, they have drive, strength, such a hard-to-describe feeling that separates good bands from bad ones. I confess without torture, I really love to listening this demo! Old school death metal with a dark puffing print! 

https://funeralvomit.bandcamp.com/releases
https://www.facebook.com/funeral.vomit
https://www.youtube.com/channel/UC-uD5hH7we_KI26yMrWJD9Q

čtvrtek 24. prosince 2020

Recenze/review - FUNUS - Demo 2020 (2020)


FUNUS - Demo 2020
cassette 2020, Roxor Records

for english please scroll down

Venku byla již zima a já musím ven. Ve schránce najdu kazetu slovenských FUNUS. Vrátím se domů a ještě oblečený ji strčím do přehrávače. Hlavou mi projede bolest a připadám si jako po zásahu bleskem. Píše se snad rok 1990? Vrátím se (a stává se mi to od té doby pokaždé) po časové ose zpět. Pokaždé, když mi přijde dnešní svět zkažený a nerozumím mu, beru do rukou kazetu s nápisem "Demo 2020".  Prašivé ozvěny ze záhrobí ožívají.

Stejně je to zvláštní, jak na mě muzika někdy působí. Kapel jako jsou FUNUS běhá po světě stovky, ale jen některé si oblíbím. Musí mít v sobě odhodlání, přesvědčivost, touhu ničit i kus srdce. Myslím si, že se to nedá moc naučit, musíte to mít dané, jako dar od Boha (nebo spíš od Satana?).


Demonahrávka má velmi dobrý zvuk. Na to, že se jedná o první počin kapely, je vůbec všechno na profesionální úrovni (obal, celkové provedení). Samozřejmě v rámci možností, ale i tak se dle mého jedná o velmi slušný materiál pro všechny, kteří mají rádi starý prašivý metal. Inspirací se pro slovenské maniaky staly finské, švédské, ale i americké skupiny devadesátých let minulého století. FUNUS sice asi nic neřeknou posluchačům z jiných oborů, ale to není ani účelem. "Demo 2020" je ochutnávkou, kusem zkaženého masa, servírovaného na víku od rakve. Najednou je mi sedmnáct, sedím s kamarádem před reproduktory a živě diskutujeme nad další kazetou. Na boku má nápis Roxor Records a je pro mě znamením, vzpomínkou na časy, kdy byl metalový svět ještě ryzí a opravdový. Mám rád upřímné kapely, líbí se mi, když se s tím nepářou a když dokáží vystihnout atmosféru dávno opuštěných katakomb. Přiznám se, že jsem nečekal vlastně vůbec nic a dostal jsem mnoho. Pořádnou porci devastujícího death metalu, u kterého praskají kosti, obracejí se kříže směrem dolů a svěcená voda vře. Pevně věřím, že budou FUNUS pokračovat. Smrt v této podobě si nechám totiž vždycky líbit. Venku byla již zima a já musím ven. Ve schránce najdu kazetu slovenských FUNUS. Vrátím se domů a ještě oblečený ji strčím do přehrávače. Následuje jenom temná a chladná smrt! Velmi dobře!


Asphyx says:

It was already cold outside and I had to go out. I found a cassette of Slovak FUNUS in the mailbox. I'll go home and put it into the player while still dressed. Pain passes through my head and I feel like after a lightning strike. Is the year 1990? I go back (and it happens to me every time since) on the timeline. Every time, when today's world seems to me corrupt and I don't understand it, I take a tape with the words "Demo 2020" to my hands. Dusty echoes from the grave come to life. 

It's still weird how music sometimes affects me. There are hundreds of bands like FUNUS around the world, but I only like some of them. It must have determination, persuasion, a desire to destroy even a piece of the heart. I don't think it can be learned much, you have to „blessed“ from God (or rather from Satan?).


The demo has a very good sound. This is the band's first act and everything is on professional level (cover, overall design). Of course, as far as possible, but even so, in my opinion, it is a very decent material for everyone who likes old dusty metal. Finnish, Swedish, but also American groups of the 1990s became the inspiration for Slovak maniacs. FUNUS may not say anything to listeners from other genres, but that is not the purpose either. "Demo 2020" is a tasting, a piece of spoiled meat served on the lid of the coffin. Suddenly I'm seventeen, sitting with a friend in front of the speakers and discussing another tape. It has the inscription Roxor Records on its side and it is a sign for me, a memory of the times when the metal world was still pure and real. I like honest bands, I like when they can capture the atmosphere of long-abandoned catacombs. I admit that I didn't really expect anything at all and I got a lot. A good portion of devastating death metal, in which the bones crack, the crosses turn downwards and the holy water boils. I firmly believe that FUNUS will continue. I always like death in this form. It was already cold outside and I had to go out. I found a cassette of Slovak FUNUS in the mailbox. I'll go home and put it to the player while still dressed. Only dark and cold death follows! Very good!


tracklist
1.Intro
2.Príchod zla
3.Bratovrah
4.Funus
5.Ohňom a mečom

band:
Roxor – vocals
Magnus – guitars
Garlandus – guitars
Petra – bass
Šuhaj – drums

https://funus.bandcamp.com/album/demo-2020
roxor@pobox.sk

středa 23. prosince 2020

Recenze/review - DIRA MORTIS - Ancient Breath Of Forgotten Misanthropy (2020)


DIRA MORTIS - Ancient Breath Of Forgotten Misanthropy
CD 2020, Selfmadegod Records

for english please scroll down



Patřím mezi lidi, co dokáží vycítit zlo. Procházím se chodbami podzemí, toulám se v temnotách a často si připadám jako v nějakém šíleném snu. Bolest a utrpení, strach a nenávist je všude kolem. Všechno můžete v katakombách potkat. Dlouhé stíny prokletých, studené cely, ve kterých se mučí nevinní. Peklo je v každém z nás. Do téhle kobky jsem se opravdu těšil. Nad vchodem má nápis DIRA MORTIS a je zárukou dobrého death metalu. Vstupuji dovnitř a ztrácím se v temnotách.

Kapela má kořeny v devadesátých letech a dokáže svojí hudbou znázornit absolutní tmu. Na pomoc si k tomu bere odhodlání, opravdovost a starý prašivý death metal nasáklý zkaženou krví. Jedná se o hluboký polský underground, v kterém se cítím velmi dobře. Koneckonců je i mojí součástí a mám k němu velmi kladný vztah. Krev nelze jen tak vyměnit. 



"Ancient Breath Of Forgotten Misanthropy" je albem, které muselo vzniknout někde v nekonečných chodbách podzemí. Brány do pekla byly otevřeny s razancí, šílenstvím a surovostí. Ostré riffy, chladné a temné melodie. Vše mokvá podobných stylem, jako to umějí kapely typu INCANTATION, IMMOLATION, AUTOPSY. DIRA MORTIS samozřejmě přidává své nápady, je originálním hudebním tělesem, které poznáte během několika shnilých tónů. Osobně se mi líbí jak zvuk, tak obal, vše je podřízeno celkovému černému výrazu. Z katakomb je jediný východ. Přímo do močálů, kde cesty lemují těla utopenců. Ve vzduchu se vznáší puch rozkládajících se mrtvol. Poláci sází hlavně na atmosféru a musím napsat, že mě novinka zcela pohltila. Procházím se při poslechu na onom světě, našlapuji tiše, jsem pozorovatelem a fanouškem pravé smrti, která stejně jako hudba nemá žádné slitování. Skladby jsou jako zanícená, dlouho neléčená rána, která začne hnisat. Tepe v ní zkažená krev, do rytmu bicích, praskne a vyteče z ní pravý špinavý death metal a občas se i blackově zaskřehotá. "Ancient Breath Of Forgotten Misanthropy" mě několikrát pohřbilo, zničilo, rozervalo na kusy. Jedná se o poctivou desku od zkušených muzikantů. Temná, chladná smrt, která vás navěky uvrhne do podzemí! Inferno!


Asphyx says:

I am one of those people who can feel evil. I walk through the corridors of the underground, wandering in the dark and often feeling like in a mad dream. Pain and suffering, fear and hatred are all around. You can meet everything in the catacombs. Long shadows of the cursed, cold cells in which the innocent are tortured. Hell is in each of us. I was really looking forward to this dungeon. Above the entrance is the inscription DIRA MORTIS and is a guarantee of good death metal. I enter and get lost in the dark. 

The band has its roots in the nineties and can depict absolute darkness with its music. To help, he takes determination, authenticity and old dusty death metal soaked in rotten blood. This is a deep Polish underground, in which I feel very good. After all, it is also a part of me and I have a very positive attitude towards it. Blood can't just be changed.


"Ancient Breath Of Forgotten Misanthropy" is an album that must have been created somewhere in the endless corridors of the underground. The gates to hell were opened with vigor, madness and brutality. Sharp riffs, cool and dark melodies. Everything is wet in a style similar to that of bands such as INCANTATION, IMMOLATION, AUTOPSY. Of course, DIRA MORTIS adds its ideas, it is an original musical ensemble that you will recognize in a few rotten tones. Personally, I like both the sound and the cover, everything is subject to the overall black expression. There is only one exit from the catacombs. Directly into the swamps, where roads line the bodies of drowned people. The stench of decaying corpses floats in the air. Poles focus mainly on the atmosphere and I must write that the novelty completely engulfed me. I walk while listening to the other world, I tread quietly, I am an observer and a fan of true death, which, like music, has no mercy. The songs are like an inflamed, long-untreated wound that starts to fester. The rotten blood beats in it, to the rhythm of the drums, the real dirty death metal cracks and flows out of it, and sometimes it even crunches in black. "Ancient Breath Of Forgotten Misanthropy" buried me several times, destroyed me, tore me to pieces. This is an honest record from experienced musicians. A dark, cold death that will throw you underground forever! Hell!

about DIRA MORTIS on DEADLY STORM ZINE:



--TRACKLISTING--
1. Legions Heading For Eternity
2. Worshipping The Terror Of Madness
3. Sepulchlar Maniac
4. Twilight Of Divine Purgatory?
5. The Falling Majesty Of Abomination
6. Forward To The Abyss Of Misanthropy
7. The Altars Fall


--LINEUP--
Leszek Makowiecki - guitar
Mścisław - guitar, bass in the studio
Vizun - drums
Kuba Brewczynski - vocals


--BAND CONTACT--
https://diramortis1.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/diramortis

--LABEL CONTACT--
SELFMADEGOD RECORDS
www.selfmadegod.com
www.facebook.com/selfmadegod
www.selfmadegod.bandcamp.com
www.instagram.com/selfmadegod_records
www.soundcloud.com/selfmadegodrecords
www.youtube.com/user/SelfmadegodRecords

úterý 22. prosince 2020

Recenze/review - GLORIOUS DEPRAVITY - Ageless Violence (2020)


GLORIOUS DEPRAVITY - Ageless Violence
CD 2020, Translation Loss Records

for english please scroll down

Každý z nás máme o podsvětí jiné představy, ale již teď vám mohu prozradit několik informací. Ocitl jsem se totiž, díky muzice, na těch temných místech. Věděli jste třeba, že vrahové nenajdou nikdy klid? Možná se tomu v našem světě říká svědomí, ale pravdou je, že jim jdou po krku duchové obětí. Dokud je neutrápí, nevrátí jim veškeré zlo. Vidím před sebou rakve, vyrovnané v obrovské místnosti. Hluboko pod zemí. V Hádově říši. Leží v nich zohavená těla. Z mlhy se ozývá pláč. Přicházejí další. Nedávno zemřeli a marně se snaží najít klid.

Ze záhrobí k nám přichází i nová americká skupina GLORIOUS DEPRAVITY, která je složena ze zkušených muzikantů působících v kapelách jako MUTILATION RITES, PYRRHON, UNREST a BELUS. Tihle hrobníci moc dobře ví, o čem je death metalové řemeslo.

 

Kapela se záhrobím pohybuje se samozřejmostí, s elegancí, jakou v sobě měly kapely v devadesátých letech. Těmi je také ovlivněna (DEATH, SUFFOCATION, MORBID ANGEL, RIPPING CORPSE, DEICIDE, INCANTATION). Logo vytvořil Mark Riddick, zvuk (Alan Douches) je také náležitě prašivý a shnilý. Myslím, že fanoušci starého reálného death metalu si nemohou na nic stěžovat. Navíc umí kapela složit songy, které jsou opravdovými ozvěnami ze záhrobí. Zajímavé melodie, chorobný vokál, splněno je vše potřebné. To by ale v dnešní době bylo málo, podobných smeček se toulá po světě hodně. GLORIOUS DEPRAVITY mají navíc drive a feelling, u skladeb praskají lebky, sebevrahové znovu ožívají a oběšenci se s vyplazenými jazyky houpají ve větru. V rytmu "Ageless Violence", které je pro mě nahlédnutím do onoho světa, procházkou záhrobím, výletem bez konce. Potkáte tváře nemrtvých, zamyslíte se nad osudem démonů. Američané nahráli album, které mi zkrátka nesmí chybět ve sbírce. Je odrazem absolutního zla, totálního nihilismu, exhumací ošklivých myšlenek, ale hlavně dílem, které se mi líbí ze své podstaty. Věřím kapele každý tón, každé slovo. Ryzí, poctivý death metal, který spálí vaše duše! Skvěle!


Asphyx says:

We all have different ideas about the underworld, but I can tell you some information now. Thanks to music, I found myself in those dark places. Did you know that killers will never find peace? It may be called conscience in our world, but the truth is that the spirits of the victims are after them. Until they torments them, until they will not return all evil back to them. I see coffins in front of me, lined up in a huge room. Deep underground. In the Realm of Hades. The mutilated bodies lie in them. Cry coming from the fog. More bodies are coming. They have recently died and are trying to find peace. 

The new American band GLORIOUS DEPRAVITY, which is composed of experienced musicians from bands such as MUTILATION RITES, PYRRHON, UNREST and BELUS, also comes to us from the grave. These gravediggers know very well what death metal craft is all about.


The band is moving in the graveyard moves with the obvious, with the elegance that the bands had in them in the nineties. It is also influenced by bands such as (DEATH, SUFFOCATION, MORBID ANGEL, RIPPING CORPSE, DEICIDE, INCANTATION). The logo was created by Mark Riddick, the sound (Alan Douches) is also duly, dusty and rotten. I think fans of old real death metal can complain about anything. In addition, the band can compose songs that are real echoes from the graveyard. Interesting melodies, sick vocals, everything you need is fulfilled. But that would be not enough nowadays, there are a lot of similar bands around the world. GLORIOUS DEPRAVITY has drive and feeling, skulls crackle on songs, suicides come to life again and hangmen sway in the wind with their tongues out. In the rhythm of "Ageless Violence", which for me is a view to the other world, a walk through the grave, a trip without end. You will meet the faces of the undead, think about the fate of the demons. The Americans recorded an album, which I simply must not miss in the collection. It is a reflection of absolute evil, total nihilism, an exhumation of ugly thoughts, but mainly a work that I like because it is very nature. I trust the band every tone, every word. Pure, honest death metal that will burn your souls! Great!


tracklist:
1. Ocean Of Scabs
2. (In The Clutches Of) The Oligarchic Exsanguinator
3. Incel Christ
4. The Stone Hammer Swings
5. Digital Reaper
6. Hospital Incinerator Blues
7. Forced To Witness

band:
Glorious Depravity is:
Matt Mewton: lead guitar, vocals
George Paul: lead guitar, vocals
John McKinney: bass, electronics
Chris Grigg: drums, vocals
Doug Moore: lead vocals

pondělí 21. prosince 2020

Recenze/review - TÖXIK DEATH - Sepulchral Demons (2020)


TÖXIK DEATH - Sepulchral Demons
CD 2020, High Roller Records

for english please scroll down

Válka celému světu byla vyhlášena poprvé někdy na konci osmdesátých let minulého století. Staré norské kapely následovaly odkaz VENOM a BATHORY a začaly hrát rychleji, šíleněji, surověji, temněji. Mezitím v Německu několik skupin přísahalo na rychlost a syrovost. Ano, mluvím o dvou vlnách metalu, které mě provázejí do dnešních dnů - norský black metal a německý thrash. Komando smrti si tentokrát říká TÖXIK DEATH a jejich hudba je prašivým odkazem našich předků.

Pánové jsou také z Norska a nutno rovnou napsat, že dělají čest své zemi. Prašivé rychlé skladby jsou jako ostré čepele čerstvě nabroušených nožů. Nezapomíná se ale ani na špínu, temnotu a chlad. Máme tak co dělat s prvotřídním black thrash metalem, který vás ihned strhne do víru smrti.


TÖXIK DEATH se volně inspirují u kapel jako AURA NOIR, DESASTER, VENOM, SODOM, DARKTHRONE, SLAYER, DEATHHAMMER, ANTICHRIST, HELLBRINGER. Vlivy potom zahalují do svých nápadů. Celkový dojem a pocit z novinky je jedním slovem vynikající. Mám rád, když kapela dokáže do své hudby dodat takovou tu starodávnou patinu a Norové to umí na výbornou. Sice nic nového v záhrobí, ale nejedná se rozhodně jen o perfektně odvedené řemeslo. Skladby mají dobré nápady, odsýpají jako lavina z kostí a posluchač je doslova přinucen začít kývat hlavou, mlátit pěstí do stolu a po chvíli i řvát texty spolu s kapelou. Líbí se mi, že si pánové na nic nehrají, nic nepředstírají, z desky je cítit upřímnost, ryzost, opravdovost. Záležitosti, které dle mého skromného úsudku oddělují dobrou muziku od špatné. Hodně k tomu přispívají povedený zvuk i zajímavý obal. "Sepulchral Demons" je deskou, která patří do zaplivaného klubu, do opuštěné továrny. Jedná se o absolutní underground, který smrdí klasickou smrtí, peklem a nenávistí. TÖXIK DEATH vás provedou podzemím, společně vyhlásíte válku církvi a nakonec skončíte na starém hřbitově, ze kterého není návratu. Devastující black/thrash metal, u kterého shoříte na popel!


Asphyx says:

War was declared for the whole world for the first time sometime in the late 1980s. Old Norwegian bands followed the legacy of VENOM and BATHORY and began to play faster, crazier, more brutally, darker. In Germany, meanwhile, several bands vowed speed and rawness. Yes, I'm talking about two waves of metal that accompany me to this day - Norwegian black metal and German thrash. This time the death squad calls himself TÖXIK DEATH and their music is a dusty legacy of our ancestors. 

The gentlemen are also from Norway, and it must be written straight away that they are honoring their country. Dusty fast tracks are like the sharp blades of freshly sharpened knives. But dirt, darkness and coldness are not forgotten either. We have something to do with first-class black thrash metal, which will immediately drag you into a whirlwind of death.

TÖXIK DEATH are loosely inspired by bands such as AURA NOIR, DESASTER, VENOM, SODOM, DARKTHRONE, SLAYER, DEATHHAMMER, ANTICHRIST, HELLBRINGER. They then envelop the influences in their ideas. The overall impression and feeling of the news is, in a one word, excellent. I like it when a band can add such an ancient patina to their music and Norwegians can do it very well. Although nothing new in the grave, but it is definitely not just a perfectly done craft. The songs have good ideas, they spill like an avalanche from the bones and the listener is literally forced to start banging head and after a while even shouting lyrics together with the band. I like that the gentlemen don't pretend anything, you can feel sincerity, purity, authenticity from the record. This, in my humble judgment, separate good music from bad music. A good sound and an interesting cover contribute a lot to this. "Sepulchral Demons" is a record that belongs to a dirty club, an abandoned factory. It is an absolute underground that stinks of classic death, hell and hatred. TÖXIK DEATH will take you to the underground, you will declare war against church together, and end up in an old cemetery from which there is no return. Devastating black / thrash metal that will burn you to ashes!


TRACKLIST
1. Sepulchral Demons (4:27)
2. Savage Nights (4:32)
3. Malicious Assassin (3:18)
4. Sadistic Sorcery (4:12)
5. Morbid Divination (7:21)
6. Incantation of Annihilation (5:04)
7. Undead Vengeance (4:02)

LINE-UP
Henning Haugland - Vocals
Anders Waage - Guitar
Tore Vik - Guitar
Espen Haukelid - Bass
Jacob Yttredal - Drums

https://www.facebook.com/ToxikDeath
https://toxikdeath.bandcamp.com

https://www.hrrecords.de
https://www.facebook.com/hrrecords 

Interview - GROTESQUE CEREMONIUM - In my opinion all religions in this world are just cancer of the society.


Interview with death metal band from Turkey - GROTESQUE CEREMONIUM.

Answered Batu Çetin, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

GROTESQUE CEREMONIUM - Sanctum of Demoniac Deviance (2020):

Ave GROTESQUE CEREMONIUM! I have never found any interview with you in Czech language. I will ask you first to introduce the band to the readers who do not know you yet. You can start from the beginning and take us throw the whole history of GROTESQUE CEREMONIUM.

Hello ,first of all thanks a lot for this interview,Grotesque Ceremonium started at 2014 as a one man band ,i recorded the first demo tape Blasphemous Goat Observence ,later on again as one man i recorded Demonic Inquisition album ,and this album released from Satanath Records and More Hate Productions ,after the first album i found live members for the band and we started to play live shows as well ,and the second album i recorded with my drummer Sanctum of Demoniac Deviance and it released from German underground label Neckbreaker Records on CD / LP formats.


This year, you have just released the new album „Sanctum of Demoniac Deviance“. Again, it's a dark, harsh and honest death metal. Did you access to the recording process differently than last time or did you choose verified practices? 

After the first album i started to write the songs for the next one, but due to my busy schedule its took a bit while the writing process, bcs i have other bands as well Cenotaph and Molested Divinity and these bands taking most of my time ,albums ,rehearsals touring etc ,in meantime i succeed to write new songs for Grotesque Ceremonium and with my drummer Kerem we started to record new songs on summer 2019 at Ankara Deadhouse Studios ,the recording mixing and mastering tooks a bit time ,than we started sending promos to labels and German Label Neckbreaker Records offer was the best for us and we signed with them and the Sanctum of Demoniac Deviance released.

The new album seems to me more complicated, perhaps initially less accessible, at the same time incredibly dark and evil. Was it intentional? How did the album originate and how did you compose the music? 

I wrote this album with different dark and evil emotions, every riff and idea i worked hard on them while writing the songs ,its a bit personal album maybe and hard to access but if you are into obscure dark doomy old school death metal you ll enjoy the album atmosphere we created i think.


I have a „Sanctum of Demoniac Deviance“ in my MP3 player and I have to say that this album literally engulfed me. These are not just great ideas but also sound is simply devastating. I'm sitting in the tram, and suddenly I find myself shaking my legs. I have a feeling to start moshing. If I weren’t so old, I would probably start to. Where did you record and who is signed under mastering?

The recording process was at our hometown Ankara at Deadhouse studios ,the studio owner and engineer Ozan Yıldırım is responsible for this killer dark sound on album, he really knows well what kind of sound we were looking for ,we tested several amps and gears for the guitars and bass also for the drum sound ,we are extremely satisfied with the final production and sound ,its dark ,devastating and brutal. 

Who is the author of lyrics on „Sanctum of Demoniac Deviance“? What are they talking about? Where do you get inspiration for themes?

I m writing the all lyrics ,all lyrics about unholy evil ancient myth gods ,satan ,blasphemy ,hell ,and unholy rituals ,black magic ,unholy perversity.

Who is signed under the cover of „Sanctum of Demoniac Deviance“? I like his work very much. How did you choose the motif for cover? 

The artwork is done by Jinglot Hitam Art ,i really like his ideas and artworks a lot ,we like our artwork also much ,its %100 parallel with the lyrics and our concept in Grotesque Ceremonium


When we look back at the beginning ... What was the first impulse to found the band? And why the death metal? It's not the typical style which can would give you great "glory".

I m into death metal since long time and old school 90s death metal also my passion ,thats why i created Grotesque Ceremonium ,to show the respect to origins and roots

You come from Turkey and you play extreme death metal. Our readers would certainly wonder how the death metal scene works in Turkey. To tell you the truth, so lately I hear only the great bands from there. Does this mean that the scene there is so strong at the moment? What about concerts, how many people coming to them? 

Yeah, we have growing scene here, mostly in main big cities, we have a some cool bands into old school death metal, check Burial Invocation from Ankara and Engulfed from Istanbul ,great bands they are on Dark Descend records.Concerts normally between 150 to 300 people in Turkey.


I have to ask. You live in Turkey, which is considered a strongly Islam country. You play death metal. Do you have any problems with it? Do you get space in TV or in newspapers? How is life in your country affected by Islam?

We really dont care about our culture and religion in Turkey ,most of the young generation here are not beleiving anything ,we dont beleive such dogmas or books which written thousands years before, in my opinion all religions in this world are just cancer of the society.

From your music is possible to feel that you are influenced by American death metal school and as well by the old European bands. How do you feel about it as a fan? Do you prefer the original death metal of the 1990s or do you get inspiration as well from the new albums? If yes so I am wondering which bands had the greatest impact on GROTESQUE CEREMONIUM.

Yeah sure we like 90s unholy and old school death metal a lot ,bands like Winter ,Autopsy ,Disembowelment ,Incantation ,Demilich ,Funebrarum and many more ,from the new wave old school bands i like to listen Spectral Voice ,Corpsessed ,Grave Miasma ,Mortiferium


What about you and concerts in general? Are you a band that goes for concerts anytime you can or you are picky about where you will play? Do you have a dream, maybe a group you would like to go with for a tour or festival, a city where you would like to perform?

Yeah we try to play at good organizations and gigs, we really want to make european tour with Grotesque Ceremonium after this Covid shit, if any serious offers we get from festivals or bands we would love to play.


I'm going to listen again your new album „Sanctum of Demoniac Deviance“. I have to say that for me personally, this is basically a perfect death metal work. Totally inferno. I wish big success to your record and to get this album to as many people as is possible. This album deserves it. I wish you all the best in your personal life. Whatever you do and the last words are yours. If you want to tell something to fans, labels, promoters, you have space here..... Thank you for the interview and I am looking forward to seeing you live! 

Thanks a lot Jakub for the cool words and i m really glad you liked the new album ,you can listen new album at any digital platform ,if you would like to buy cd or lp or merch check out those pages ,hope to see you guys at the live shows soon take care Cheers

about GROTESQUE CEREMONIUM on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - GROTESQUE CEREMONIUM - Sanctum of Demoniac Deviance (2020)

Rozhovor - GROTESQUE CEREMONIUM - Podle mého názoru jsou všechna náboženství na tomto světě jen rakovinou společnosti.


Rozhovor s death metalovou skupinou z Turecka - GROTESQUE CEREMONIUM.

Odpovídal Batu Çetin, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

GROTESQUE CEREMONIUM - Sanctum of Demoniac Deviance (2020):

Ave GROTESQUE CEREMONIUM! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií GROTESQUE CEREMONIUM. 

Dobrý den a děkuji za rozhovor, kapela Grotesque Ceremonium začínala v roce 2014 jako one-man band, nahrál jsem první demo kazetu Blasphemous Goat Observence, později zase jako one-man band jsem nahrál album Demonic Inquisition a toto album vyšlo pod Satanath Records a More Hate Productions, po prvním albu jsem našel členy kapely a začali jsme hrát také živá vystoupení, a druhé album, které jsem nahrál s mým bubeníkem Sanctum of Demoniac Deviance vyšlo od německého undergroundového Neckbreaker Records na CD / LP. 


Letos jste vydali stále čerstvou novinku „Sanctum of Demoniac Deviance“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy? 

Po prvním albu jsem začal psát písničky pro další, ale vzhledem k mému nabitému programu to trvalo trochu déle, protože mám i další kapely Cenotaph a Molested Divinity a tyto kapely mi zabírají většinu času, jakož i alba, zkoušky na turné atd. Mezitím se mi daří psát nové písničky pro Grotesque Ceremonium a se svým bubeníkem Keremem jsme začali nahrávat nové písně v létě 2019 v Ankara Deadhouse Studios, nahrávání mixování a mastering zabralo trochu více času, a potom jsme začali posílat proma labelům (vydavatelům), ale nabídka od Neckbreaker Records byla pro nás nejlepší a podepsali jsme s nimi a Sanctum of Demoniac Deviance bylo vydáno. 

Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku? 

Napsal jsem toto album pod různými temnými a zlými emocemi, s každým riffem a nápadem jsem při psaní písní tvrdě pracoval, je to možná trochu osobní album, které je těžko přístupné, ale myslím si, že pokud máte rádi temný doomy old school death metal, budete si atmosféru alba užívat. 


Mám „Sanctum of Demoniac Deviance“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem? 

Nahrávání probíhalo v naší rodné Ankaře ve studiích Deadhouse, majitel studia a inženýr Ozan Yıldırım je zodpovědný za zabijácký temný zvuk na albu. Ozan opravdu dobře ví, jaký zvuk jsme hledali, a otestovali jsme několik zesilovačů a převodů pro kytary a basy i pro zvuk bicích. S výsledkem jsme nadmíru spokojeni. Produkce a zvuk dělá album temné, zničující a brutální. 

Kdo je autorem textů na „Sanctum of Demoniac Deviance“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci? 

Píšu všechny texty o nesvatém zlu starověkých mýtických bohů, satanovi, rouhání, pekle a nesvatých rituálech, černé magii a nesvaté zvrácenosti. 

Kdo je podepsán pod obalem novinky „Sanctum of Demoniac Deviance“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali? 

Umělecké zpracování je dílem Jinglota Hitama Arta, jeho nápady a umělecká díla se mi hodně líbí. Naše umělecká díla se nám samozřejmě také velmi líbí, jelikož 100% vystihují texty a naším konceptem který děláme v Grotesque Ceremonium.


Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“. 

Dlouho se mi líbí death metal a death metal ze staré školy 90. let je také mojí vášní, proto jsem vytvořil Grotesque Ceremonium, abych uctil původ a kořeny. 

Pocházíte z Turecka a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Turecku death metalová scéna. Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí? 

Ano, máme tu rostoucí scénu, většinou ve velkých městech, máme pár skvělých kapel které hrají old school death metal, podívejte se na Burial Invocation z Ankary a Engulfed z Istanbulu, skvělé kapely jsou na deskách od Dark Descend. Koncerty v Turecku mají obvykle mezi 150 až 300 lidí. 


Nedá mi to a musím se zeptat. Žijete v Turecka, které je považována za silně muslimskou zemi. Hrajete death metal. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn islámem? 

Opravdu se nestaráme o naši kulturu a náboženství v Turecku, většina mladé generace nevěří. Nevěříme dogmatům nebo knihám, které byly napsány před tisíci lety. Podle mého názoru jsou všechna náboženství na tomto světě jen rakovinou společnosti. 

Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na GROTESQUE CEREMONIUM největší vliv. 

Ano, určitě máme rádi 90 roky kdy se hrál unholy a old school death metal, kapely jako Winter, Autopsy, Disembowelment, Incantation, Demilich, Funebrarum a mnoho dalších; z new wave old school kapel rád poslouchám Spectral Voice, Corpsessed, Grave Miasma, Mortiferium.


Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat? 

Ano, snažíme se hrát na dobrých eventech a koncertech, opravdu chceme udělat evropské turné s Grotesque Ceremonium - až skončí covid, pokud bychom dostali nějaké vážné nabídky od festivalů nebo kapel, rádi bychom si zahráli. 


Jdu si vaši novou desku „Sanctum of Demoniac Deviance“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo! 

Mockrát děkuji Jakubovi za skvělá slova a jsem opravdu rád, že se vám nové album líbilo; můžete si nové album poslechnout na jakékoli digitální platformě, pokud si chcete koupit cd nebo lp nebo zboží, podívejte se na stránky. Doufám, že vás uvidíme na živých vystoupeních. 

Mějte se a Na Zdraví!

neděle 20. prosince 2020

Recenze/review - HUMANITY IS CANCER - Humanity Is Cancer (2020)


HUMANITY IS CANCER - Humanity Is Cancer
EP 2020, Redefining Darkness Records

for english please scroll down

Občas, když jdu městem, se musím zastavit. Přepadne mě divný pocit, že nemrtví jsou dávno mezi námi. Kráčím ulicemi a tipuji si, kdo ještě trošku žije. O tom, že je lidstvo odsouzeno k hromadné popravě, se rozhodlo ve chvíli, kdy si začalo myslet, že je nejchytřejším druhem na zemi. Doneslo se to až do záhrobí a apokalypsa postupně začala. Fáze jedna byla dávno zahájena, stačí se pořádně rozhlédnout kolem sebe. A co ty? Jsi živý nebo mrtvý? Nebo něco mezi tím?

Nápovědou vám může být death metal v podání nové kapely HUMANITY IS CANCER. Smečky, která je složena ze samých zkušených muzikantů. Stačí si pustit první song a budete mít pocit, že vám někdo hodil do ksichtu syrový kus smradlavého masa. Tenhle death metal má sílu, která pochází ze starých dobrých časů.


"Humanity Is Cancer" je albem na kterém se mísí klasické smrtící postupy s brutalitou a obrovskou temnou energií. Jakoby si dali rande DEICIDE, SUFFOCATION, MORBID ANGEL, CANNIBAL CORPSE. Složené skladby pak nechali dlouho uležet v hrobě, exhumovali je a polili benzínem. Stačilo potom škrtnout a shořel jsem na popel. Tohle je pravý, nefalšovaný, upřímný a reálný death metal. Se skvělým zabijáckým zvukem, obalem, který dokazuje má slova z úvodu. HUMANITY IS CANCER jsou suroví, syroví a absolutně devastující. Nic pro slabé povahy, řekl bych. Na své si přijdou jak fanoušci old school death metalu, tak i ti, kteří mají rádi spíše novější provedení tohoto stylu. Ve skladbách totiž naleznete i spoustu modernějších prvků (ABORTED). Album je divoké, neurvalé, špinavé a podmanivé. Kapele se povedlo nalézt pradávnou death metalovou formuli, exhumovat ji, očistit od hříchů a vypálit ji na hudební nosič. EP je pro mě velkým příslibem do budoucna i soukromým objevem. Už teď mohu s klidem napsat, že ve mě pánové vzbudili velkou zvědavost. Songy jsou pro mě rezavými hřeby, které jsou mi postupně zatloukány do hlavy. Vidím další nemrtvé, apokalypsa opravdu začala. A hrát nám k ní bude "Humanity Is Cancer". Absolutní devastace lidské mysli! Smrt v přímém přenosu!


Asphyx says:

Sometimes when I go through the city, I have to stop. I have a strange feeling that the undead are long gone. I walk the streets and guess who is still alive. The fact that humanity is doomed to mass execution was decided at a time when they began to think they are smartest species on earth. It reached the grave and the apocalypse gradually began. Phase one was long ago started, just look around. What about you? Are you alive or dead? Or something in between? 

Death metal performed by the new band HUMANITY IS CANCER can help you. Band is composed of experienced musicians. Just play the first song and you will feel like someone threw a raw piece of stinky meat in your face. This death metal has a power that comes from the good old days.


"Humanity Is Cancer" is an album that mixes classic deadly techniques with brutality and huge dark energy. As if they were dating DEICIDE, SUFFOCATION, MORBID ANGEL, CANNIBAL CORPSE. The compositions were then left in the grave for a long time, exhumed and poured with gasoline. Then I just crossed out and I burned to ashes. This is real, unadulterated, honest and real death metal. With a great killer sound, a cover that proves my words from the introduction. HUMANITIES IS CANCER are raw, pure and absolutely devastating. Nothing for the week people, I would say. Fans of old school death metal as well as those who like a newer version of this style will find something they like there. In the songs you will find a lot of modern elements (ABORTED). The album is wild, rude, dirty and captivating. The band managed to find an ancient death metal formula, exhume it, cleanse it of sins and burn it to a musical medium. For me, the EP is a great promise for the future and a private discovery. I can already write with peace that the gentlemen aroused great curiosity in me. Songs are rusty nails for me, which are gradually hammered into my head. I see more undead, the apocalypse has really begun. And "Humanity Is Cancer" will play for us. Absolute devastation of the human mind! Streaming of death!

tracklist:
01 Cancer Is Humanity
02 Harlot
03 The Punishment Due
04 Beyond Salvation

band:
Thomas Haywood – guitars
Michael Wilson – guitars
Noah Buchanan – bass, vokills
Lyle Cooper – drums

https://humanityiscancer.bandcamp.com/

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý sedmdesátý sedmý - Tři alba do přehrávače


Příběh dvoustý sedmdesátý sedmý - Tři alba do přehrávače

Musel jsem vstávat ještě dřív než normálně. Měl jsem to do fabriky dál. Ze Starého města jsem brával směr hlavní ulicí a moc nás nebylo. Většina lidí, co dělala ve Škodovce, bydlela na sídlišti. Jsem ranní ptáče, který ještě trošku smrdí včerejší hospodou. Většina lidí nesnáší brzké hodiny, ale třeba na hudbu mají něco do sebe. Mozek se krokem okysličuje a do uší mi duní nové CD. BOLT THROWER - ...For Victory. Jak jsem mohl být tak blbej a tuhle smečku ignorovat? Vždyť v jejich hudbě je všechno. Emoce, válka, temnota, chlad. Občas si poskočím do rytmu, zamávám hlavou, tady mě nikdo nevidí.

Pátek je nejlepší den týdne, protože máte víkend před sebou. Markétka mě uměla udělat šťastnýho. Vstávala o něco déle a měla to do nemocnice blíž než já. Včera jenom pár piv a hurá do pelechu. Tyhle první měsíce bývají s holkama nejlepší. Sex je ještě objevitelskej, napínavej, žádná rutina. Miluju tě, já tebe taky, to nám tenkrát stačilo. K tomu metal, pro podobné okamžiky jsem žil. Včera jsme poslouchali BENEDICTION - Transcend the Rubicon, ty jsem znal od Sabatha více než BOLT THROWER. CD mám v náprsní kapse, obě kapely budu střídat až do zblbnutí. Člověk si ani neuvědomoval, jaké skvosty právě objevuje. Nové dobré muziky byla spousta a já byl teď na pár týdnů trošku mimo. Přeci jen, nové děvče si žádá víc času. Ehm. Až jsem se v hospodě cítil poněkud provinile, že nestíhám sledovat všechny "novinky".

Pořád se ke mě dostávaly některé desky až po pár měsících, někdy i letech. Občas jsem pozérsky něco zavrhl, abych se k tomu zase po nějaké době vrátil. Časáky jsem sice nějaké měl (Spark, Bang), ale když jsem si měl vybrat mezi četbou a prdelkou své milé. Znáte to. Rád jsem ji hladil, laskal, cumlal, byla jako struna, která pak postupně povolí. Bože ty oči, chtěl jsem se v nich zase utopit. Kdyby mi řekla, ať skočím z mostu, asi bych to udělal. Myslel jsem na ní, když jsem seděl v kanclu a měl něco dělat. Se sluchátky na uších, se třetím albem do přehrávače. PESTILENCE  - Testimony of the Ancients, ty už poslouchám dlouho, ale pořád se k té desce musím vracet. Je dokonalá. Stejně jako Markétka. Panenka, na první pohled žádná samice, ale když se rozjela, jojo. Měl jsem se krásně. Tedy až na neustále gradující situaci mezi mámou a otcem. 

Pracovní den uběhne jako ve snech. Běžím před nemocnici a dorazím tam přesně ve chvíli, když jde má milá ven. Na ženských je stejně nejkrásnější chůze. Pohyby boků, Prcalík míval teorii, že se podle toho pozná, jaká bude v posteli. Něco na tom bude, je šelmička. Skloním se k polibku a jsme zase dvě metalový duše uprostřed všeho. Domů letíme skoro tryskem, v předsíni si ji vezmu zezadu. Zamilovaní to tak mívají. Odpadneme na záda a smějeme se. To je taky věc, s Markétkou se směju víc než s Andreou. Asi jako s Kristýnkou. Neměl bych srovnávat, já vím, ale já jí to nikdy neřeknu, slibuju. Člověk byl mladej, učil se za pochodu. Myslím, že je to tak správně. Pojď půjdeme spolu do sprchy. Ale k ničemu nedojde, zvonek nás nenechá. Tak jedeme? Ptají se dole holky, Tomáš s Buddhou a Sabath. To je velká pocta, že zrovna on někam vůbec vyrazí.

V Dobrovicích jsou Debustrol, který pořád žeru, i když poslouchám úplně něco jinýho a Arakain. Od těch můžu jen Thrash the trash a Schizophrenii, jinak mě už nebaví. Ale aspoň je kam vyrazit, provětrat se. Taky jsem ještě nikomu Markétu neukázal. Hrozně jsem se těšil, jak zase budou všichni koukat. Bavily mě udivený pohledy - jak to, že takovej somrák má vždycky takový hezký holky. Pořád se mě někdo ptal a já nevěděl, co odpovědět. Jede se busem a sedíme po dvojicích. Bokem vidím, jak se tulí Tomáš k Buddhovi, kluci bacha, ať vás nikdo nevidí. Občas se o teploušcích mluvilo v médiích, psaly se články, ale společnost je pořád považovala za něco nečistýho, divnýho. Převládal názor, který tedy pánové dost často naplňovali - postarší pán a mladý kluk. Bylo na tom něco zvrácenýho, aspoň tak se homosexualita vnímala.

Metalisti nebyli samozřejmě výjimkou. Občas mi bylo Tomáše líto. Sám toho měl nad hlavu a ještě poslouchat ty kecy. Nechal jsem holky tančit a pozval je na panáka. Kecáme, pořád dokola melu o Pestilence, Bolt Thrower a Benediction. Oni na to ty svý heavíky, různej glam, napomádovaný hlavy, elasťáky. Mám z nich srandu, ale je to v dobrým. Pak mi zmizí někam ven. Jdu kouknout na kapely a když dopařím, tak se jdu s Markétou nadechnout vzduchu. Je teplo, jsme zpocení, ale adrenalin je vyplaven. Uslyším známý hlasy, Buddha, jakoby brečel? Kurva, co to zase je? Běžíme tam a kolem naší dvojice stojí partička místních maníků a dávají jim pěstí. Taky sis přišel bouchnout do buzen? Ptají se mě a já ihned pozvednu ruku. Stane se ze mě ochránce teplých. Seru na jejich preference, já nemám rád tyhle srabácký přesily. Zažil jsem si je kolikrát na základce jako hubenej brejláč. Sídliště bylo krutý. 

Domlátí i mě. Je jich moc. Nakonec pomůže Sabath, kterýho vidím poprvý v životě se bít. Má těžkopádný údery, mám strach o jeho srdce, ale on je jak lev, pohání ho stejnej vztek jako mě. Máme nějaký monokly, sem tam modřinu. Nejhůř je na tom Tomáš. Snažili se ho kopnout mezi nohy a tak má břicho v jednom ohni. Kurvy zasraný. Asi bychom měli zmizet, vesnický kluci se s tím moc nepářou. Dala se očekávat pomsta. Zaběhnu pro Janu a Prcalinku a jdeme zase po nějaké době pěšky do Boleslavi. Tomáš fluše krev a Buddhu chytá hysterák. Musím s ním zatřepat, aby se vzpamatoval. Jsem utahanej, ale stejně vezmu Toma na záda. Asi má hnutej pajšl, protože mě poblije od hlavy až k patě. 

Ale všechno se nakonec srovná. Jsem naštvanej, to si hergot nemůžete dávat bacha? Divný co? Já nadával klukům za jejich přirozenost. Že jsou svoji, upřímní. Říkal jsem jim, že se musí lépe schovávat, nedávat najevo svoje city. Ale doba byla taková. Nerad bych, aby si lidi mysleli, že jsem nějakej velkej ochránce, ale měl jsem Tomáše i Buddhu rád. Na mě si nikdy nic nezkusili (Markéta říkala, že jsem tak ošklivej, že mě prostě nechtějí). Měli jsme takovej příjemnej vztah. Prdelky a sranda. Dělal jsem na ně narážky, ale oni věděli, že to myslím dobře. Jenže teď jsem prskal skrz zuby. Tomáše jsem ale donesl k nám domů, bylo to blíž a taky na něj mohla má milá dohlédnout, kdyby něco. Jako zdravotní sestra byla moc šikovná a zrovna se to fakt hodilo. 

Je k ránu a vezmu si stráž. Jako starej indián. Kouřím u okna a poslouchám dech našeho pacienta. Občas zamumlá ze spaní, ale jinak cajk. Přemýšlím o tom, jaký to pro něj muselo být těžký říct svým rodičům, že je teplej. Taky o tom, proč mám takovýhle kamarády? Sabath - stará vyžilá mánička, Venca bejvalej feťák, Jana a Prcalinka, holky, co si nasadily na chlapy až moc vysokou laťku. A dva teploušci. Mezi nima já, z relativně kdysi slušný rodiny, velký čtenář a pořád ještě sportovec. První, druhý, třetí album do přehrávače a jsem v polosnu. Najednou je mi zima a promítá se mi hlavou celý můj život. Běž spát, pohladí mě někdo po hlavě. Jana, ta mě nikdy nenechá samotnýho. Vyprávíme si až se všichni probudí. Těžké kafe, turek, starej chleba, pár rumíků, zase jsme dopadli jak Sedláci u Chlumce. 

Ještě než zavřou, stihneme s Markétou v bufáči vlašák, rohlíky a pivo. Škruká mi v břiše a po jakože obědě usnu. Spím celé odpoledne a když se probudím, tak na mě moje děvče kouká. Hladí mi vlasy. Šeptá něco o dobrých duších, že mě má ráda, že jsem jenom její a že na ní hrozně zapůsobilo, jak jsem se zastal slabších. Cítím se být hrdinou z knížek, které jsem četl jako malý kluk. Děda by na mě byl hrdej a najednou vůbec nevadí, že jsem šíleně rozlámanej. Mladý tělo si poradí. Dneska nikam nepůjdeme, uděláme si hezký večer. Pár kazet s filmama, který si pamatuji celý život, tři alba do přehrávače, které také nikdy nezapomenu. Usne mi v náručí, tak si nasadím sluchátka a poslouchám, dokud se mi nevybijí baterie. Stejně mám svý kamarády, ztracený duše moc rád.  

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine